Věda Plus

Laboratoře letos podle Státního zdravotního ústavu zaznamenaly několik stovek případů onemocnění chřipkou. Sezóna tak byla mírná, ale atypická především v tom, že v zimě cirkulovala jen velmi omezeně, dominovala až od března do května. „Chřipka přišla později, protože lidé dodržovali víc než kdy jindy ochranu dýchacích cest. Nosily se respirátory a roušky, které nás chránily i před infekcí,“ říká k letošní chřipkové sezóně hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po Krtečkovi se do vesmíru podívá další český hrdina dětských srdcí Hurvínek. Vydá se do stratosféry na palubě družice Planetum-1.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Léky nemocnému pomáhají, zároveň zatěžují organismus. Platí to i pro pacienty po transplantacích, kteří jsou hospitalizováni v pražském IKEMu. Hladina léků v jejich organismu se proto pečlivě sleduje. O přesném dávkování medikamentů tak rozhoduje ošetřující lékař ve spolupráci s klinickými farmaceuty u každého pacienta zvlášť na základě rozboru krve. Díky léčbě na míru se maximalizuje účinek léčby a zároveň se minimalizují vedlejší nežádoucí účinky.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šíření covidu-19 a dalších nakažlivých nemocí vědci předpovídají mimo jiné podle toho, jak se šíří v jiných zemích. U chřipky se sezóna střídá mezi severní a jižní polokoulí, u covidu se ale takový postup použít nedá.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klimatickou změnu a ruskou invanzi na Ukrajinu spojují fosilní paliva, říká Svitlana Krakovska, vedoucí ukrajinská zástupkyně v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu OSN (IPCC). „Chtějí zabrat mou vlast, aby pro ně byla zdrojem potravin, a z mnoha dalších důvodů. Řekla bych, že to není jen bláznivý Vladimir Putin,“ tvrdí Krakovska. A díky obchodu s ropou a plynem má Rusko prostředky k tomu, aby útočilo na území, které bude s postupující klimatickou změnou stále cennější.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co všechno o nás vypovídají zbytky potravin a věci, které vyhazujeme do popelnice, to zjišťují vědci z Etnologického ústavu Akademie věd. Jednou z metod zkoumání odpadků je takzvaná garbologie neboli analýza odpadků. Dá se z ní zjistit nejen to, co člověk jí, ale taky to, jak uvažuje, nebo jaké jsou jeho třeba i nevědomé návyky.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Doprava se chová jako voda – pokud se v některém místě silnice zúží, auta začnou jezdit jinými cestami. Od května se toto přirovnání týká Prahy, kde začala oprava jednoho z nejdůležitějších mostů, Barrandovského. V každém směru se nově jezdí jen třemi pruhy. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skvělý úspěch hlásí astronomové, když se jim podařilo zachytit supermasivní černou díru v naší galaxii. Potvrdili tak předpovědi Alberta Einsteina o její existenci. Jak takový snímek vzniká, popisuje ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Michal Bursa. Ve Vědě Plus také uslyšíte o tom, že huseníček rolní by mohl růst i na Měsíci. Měsíční půda zvaná regolit je přitom naprosto odlišná od té ze Země. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco se průmyslová výroba potýká s nedostatkem elektronických součástek, řada jiných čipů končí bez užitku v odpadu. Jsou totiž často tak složité a specializované, že se nevyplatí je používat znovu. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Klimatickou změnu zažívají lidé v Zambii, kde je obživa převážně ručním zemědělstvím zásadní. Co tam znamená udržitelnost a jak pomáhá? V New Yorku se dražila kostra dinosaura, který v Jurském parku vystupuje pod pseudonymem velociraptor.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teploty se rychle přehouply přes 25 stupňů Celsia. Lidem, kteří jsou citliví na změny počasí a atmosférického tlaku, to může způsobovat obtíže. Stěžují si například na bolesti kloubů nebo hlavy. Častěji se meteosenzitivita projevuje u žen. „K meteosenzitivitě častěji tíhnou lidé citlivější a podle studií bývají zároveň méně fyzicky aktivní. Osoby, které jsou otužilé, hodně cvičí a tráví většinu času venku, obvykle na změny počasí nereagují,“ vysvětluje lékařka Eva Kociánová.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oceány ztrácejí některé své stálé vlastnosti, na které se vědci mohli spolehnout při nejrůznějších předpovědích. O každoročně stejně teplých nebo chladných místech v mořských vodách vědci mluví jako o „paměti“ oceánu. Ta je teď podle nich kvůli globálnímu oteplování v ohrožení. A jak předpovídají, do konce tohoto století pravděpodobně zmizí nadobro.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až milion lidí v Česku pije rizikově a velmi často sahají po sklence také mladí lidé. Podle dat z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti má problémy s alkoholem takřka 115 tisíc dospívajících. Za jejich potíže mnohdy mohou sami rodiče. Vědecké studie jednoznačně dokazují, že nabízet dětem alkohol není dobrý nápad.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje na novou nemoc, která u dětí způsobuje zánět jater. Neznámou hepatitidu už lékaři zaznamenali v jedenácti zemích světa, indonéské úřady nově hlásí tři oběti. Část nemocných také trpí trvalými následky. V Česku zatím lékaři žádného nakaženého nezaznamenali – Státní zdravotní ústav ale doporučuje podezřelé případy sledovat. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snad každý někdy zažil radost ze zpěvu nebo z poslechu hudby. Víc než dvě desítky vědeckých studií provedených v různých částech světa včetně Austrálie, Británie nebo Spojených států potvrdily, že hudba zlepšuje kvalitu života a v terapii může významně podpořit duševní zdraví člověka. „Studie je důležitá hlavně proto, abychom věděli, že už jsou objektivní data, že hudba je velmi léčivá a pomáhá. Mě osobně ale vůbec nepřekvapila,“ říká muzikoterapeutka Markéta Gerlichová.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za duben potvrdily testy zhruba 83,5 tisíce případů nákazy covidem-19, což je nejméně od loňského října. Zároveň je počet nově odhalených případů zhruba třetinový oproti březnu. Ve skutečnosti je ale nakažených daleko více, protože mnozí z nich nemají žádné příznaky a nepotřebují se testovat. V takové situace jsou lepším ukazatelem výskytu koronaviru SARS-CoV-2 odpadní vody. Jejich aktuální analýza potvrzuje větší nálož viru mezi lidmi, než prozrazují covidové testy.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinští uprchlíci si s sebou přinášejí traumatické zážitky, které se většinou projeví až později. Zvláště ohrožující je to u dětí. Maminky by proto podle odborníků měly pozorně sledovat, jak se děti chovají a reagují. Zároveň by ony samy měly být svým dětem psychickou oporou.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pražská Porodnice U Apolináře získala speciální šokový pasterizátor. Jediný přístroj svého druhu v Česku umí z mateřského mléka dokonale odstranit nebezpečný herpesvirus a zabrání tak jeho přenosu na předčasně narozené děti. Zhruba dvě třetiny žen v naší populaci vylučují do mléka cytomegalovirus (CVM), který nezpůsobuje problémy donošeným dětem problémy. Předčasně narozeným však ano.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ochrana přírody by podle vědců měla mít jasné cíle – co a jak chránit. Výzkumy ukazují, že chráněná území s jasným plánem péče bývají úspěšnější v ochraně ohrožených druhů a biodiverzity. Potvrzuje to i nová studie v prestižním vědeckém časopise Nature. Ve Vědě Plus uslyšíte také o tom, že výzkumníci z Mendelovy univerzity testovali hojivé náplasti s rybím olejem. Dokážou zefektivnit třeba léčbu popálenin. Dozvíte se i o migračním koridoru pro šelmy v Beskydech.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od středověku žila v Olomouci silná židovská komunita. Potvrzuje to projekt Univerzity Palackého Mapa židovského osídlení, který propojil dostupné statistické informace s uličním prostorem. Například na Horním náměstí, kde se na čtvrtek 28. dubna chystá už tradiční veřejné čtení jmen obětí holocaustu, bydleli Židé i v době, kdy jejich pobyt ve městě byl nelegální.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinská vláda identifikuje těla mrtvých vojáků pomocí umělé inteligence. Aplikaci na rozpoznávání obličejů mají Ukrajinci bezplatně k dispozici od americké společnosti Clearview AI. Ta je často označovaná za kontroverzní mimo jiné proto, že fotografie ze sociálních sítí využívá bez svolení uživatelů. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Změny v rychlosti metabolismu mohou čolkům pomoct přežít klimatické změny. Výzkum Lumíra Gvoždíka z Akademie věd ukázal, že mezi čolky – stejně jako třeba mezi lidmi – existují individuální rozdíly v tom, jak rychlý mají metabolismus. To se pak odráží i v jejich chování. „Mezi čolky jsou jedinci s rychlejším metabolismem, kteří jsou současně pohybově aktivnější. Konečně jsme tak potvrdili jeden ze základních předpokladů modelu energetického řízení organismu.“Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Desátý jaderný reaktor v Česku je na svém místě – pracovníci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT usadili reaktorovou nádobu do základů a od podzimu by mělo zařízení sloužit studentům. Jaderná energie navíc může být čistější než dnes, existují způsoby, jak recyklovat vyhořelé palivo a vědci vyvíjejí i nové typy reaktorů. Nejen o tom ve Vědě Plus. Uslyšíte také o tom, že mizí druhy hmyzu, podle vědců to může mít vliv na lidské zdraví i potravinovou bezpečnost.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trauma se – jako závažné psychické zranění – může týkat i člověka, který nezažil hrozivou událost, ale je v kontaktu s lidmi, kteří byly v její bezprostřední blízkosti. „Je to tak velká psychická bolest, že naše psychika ji není schopna vstřebat, vnímat, zpracovat. Ani emocionálně, ani intelektuálně,“ popisuje psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor. Trauma tedy vzniká po neobvykle hrozivé události, která je nad naše chápání a ze které člověk nemůže utéct.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy upozorňují, že půda ve Středočeském kraji ztrácí živiny a vodu. Na Sedlčansku se stejný průzkum jako teď konal už v roce 1960. Právě srovnání vzorků má pomoci zjistit, co všechno ovlivňuje kvalitu půdy v této oblasti. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Vědci také vypustí do vesmíru balonové sondy, přiláká tohle mladé lidi k vědě? Jak pokračuje výzkum Marsu? A v čem je unikátní nová učebnice dějepisu pro deváté třídy?Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má za sebou poslední velký krok na své několikaměsíční cestě ke spuštění do ostrého provozu. Americká NASA potvrdila, že se podařilo ochladit instrument MIRI na teplotu mínus 266 stupňů Celsia, což je teplota blízko absolutní nuly. MIRI je nejdůležitější zařízení pro pozorování vesmíru na palubě teleskopu. Nyní ještě vědcům zbývá senzory správně nakalibrovat.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci stále nemají jasno v základních fyzikálních otázkách, které takzvaně drží pohromadě vesmír. Experimenty v americkém Illinois ukázaly, že částice boson W je o tisícinu těžší, než by podle výpočtů měla být. Přitom jiné experimenty naměřily hmotnost podle očekávání. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Roste zájem o tepelná čerpadla, čeká se ale na ně i dvanáct měsíců. A v novém dokumentu provází diváky bývalý prezident Barack Obama národními parky celého světa.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak ušetřit na výrobě barev, plastů, léků a dalších chemikálií? Čeští vědci vytvořili nanomateriál podobný běžnému nerostu, který je citlivý na sluneční světlo a spouští důležité chemické reakce.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemálo lidí si po covidu stěžuje na špatný spánek. Pandemie onemocnění covid-19 se sice spojuje s celým spektrem spánkových poruch, včetně nejčastější nespavosti, odborníci se ale zatím přiklánějí k tomu, že nekvalitní spánek nebo jeho poruchy způsobilo spíš náročné koronavirové období a opatření, která s ním souvisela.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Japonští vědci objevili dosud nejstarší známou galaxii v našem vesmíru. Pochází z doby těsně po velkém třesku. Světlo této galaxie tak k Zemi letělo zhruba 13,5 miliardy světelných let. Podle astronomů jde o jednu z prvních galaxií vůbec. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak děti naučit bezpečně se pohybovat ve světě digitálních technologií a v online prostoru, tomu se věnuje nový rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty. Napsala ho odbornice na technologie Michaela Slussareff, která se podílela taky na výzkumu zaměřeném na to, kolik času děti strávily s obrazovkami během pandemie koronaviru.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V každé školní třídě je průměrně jedno dítě, které přišlo na svět takzvaně ze zkumavky. Přesto úspěšnost asistované reprodukce celosvětově stagnuje – a to i přes využití moderních technologií včetně umělé inteligence. Důvodem je fakt, že páry se často začínají pro neplodnost léčit pozdě, často až krátce před čtyřicítkou. U žen ale nastává zlom v 37 letech – právě tehdy počet vajíček prudce ubývá, a zároveň zásadně klesá i jejich kvalita. Muži jsou na tom o něco lépe.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nově nastupující 5G sítě umožňují až desetkrát rychlejší přenos dat oproti stávající sítí. Zároveň zařízení komunikují se servery podstatně rychleji, díky tomu se může výrazně rozšířit kapacita internetové sítě. I v Česku se postupně 5G síť zavádí, zatím především ve velkých městech. Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) proto vyvinuli systém, který je schopen měřit a kontrolovat i mobilní verzi tohoto špičkového internetu.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Systémy strojového učení neboli takzvaná umělá inteligence pomáhají zpracovávat ohromná množství údajů. Protože jejich výsledky mohou výrazně ovlivnit životy lidí, odborníci volají po takzvané férové umělé inteligenci. Jak se může stát, že nestranný stroj, který nemá emoce, může rozhodovat nespravedlivě a diskriminovat lidi? Nejen o tom je Věda Plus. Jak se v Česku daří ptákům a který z nich by mohl být českým národním? Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O škodlivosti alkoholu mají lidé čím dál více informací. Přesto po sklence sahá drtivá většina Čechů. Nejčastěji pijí alkohol v letních měsících a během prosince. Nejen tuto informaci přinesl výzkum odborníků na závislosti z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Adiktologové se v online výzkumu, který probíhal v roce 2021 a kterého se zúčastnilo více než 800 respondentů, zaměřovali na to, jak se Češi staví k alkoholu v běžném životě.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oko, do duše okno – toto přísloví posouvají čeští experti. Vyvíjejí software, který dokáže díky analýze očního pozadí odhalit civilizační choroby. Ve Vědě Plus uslyšíte také o tom, že ledovce na Novém Zélandu by mohly z velké části do desti let vymizet. V Kalifornii a na Floridě budou možná už brzy poletovat geneticky upravení komáři. A plejtvák myšok v Národním muzeu už není jen kostrou, díky nové aplikaci ho návštěvníci uvidí jako živého pod vodní hladinou.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Samice nosorožců tuponosých se při výběru partnera nejspíš řídí specifickými hlasovými projevy. Vyplývá to z výzkumu české vědkyně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Samičky podle zjištění vědců rozeznají i hlasy jiných druhů. Hlasové projevy těchto zvířat zkoumali v rezervaci Hluhluwe-iMfolozi v Jihoafrické republice.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při rekonvalescenci pacientů s takzvaným dlouhým covidem by se časem mohl uplatnit molekulární vodík. Jeho inhalace je podle vědců z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pro tyto lidi prospěšná. Zjistili to v rok trvající studii. Její výsledky publikovali v impaktovaném časopise International Journal of Environmental Research and Public Health.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy přinesly víc nevýhod než pozitiv a měly by se zrušit. A chybí školní psychologové, uvádí nový Audit vzdělávacího systému organizace EDUin. Z českého školství častěji odcházejí muži než ženy, ukazuje zase think-tank IDEA. Věda Plus se zaměří i na klimatický týden na Blízkém východě – kvůli změnám klimatu by tam mohly v létě panovat teploty až kolem 60 stupňů Celsia. A před osmdesáti lety seskočil na území protektorátu Adolf Opálka.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Informace o ochraně očkováním před nemocí covid-19 hodnotí nová demografická analýza statistik ministerstva zdravotnictví. Kromě jiného ukázala, proč byl začátek pandemie nejtragičtější v Itálii a ve Španělsku nebo jakou roli hrálo omezení kontaktů, lockdowny a následné uvolňování. „V těchto státech byla skoro polovina nakažených ve věku nad 65 let,“ vysvětluje na konferenci Akademie věd Covid racionálně Klára Hulíková Tesárková z Centra pro demografickou analýzu. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lékaři se obávají, že po pandemii vzroste počet infarktů a dalších onemocnění srdce a cév. Ukazuje se totiž, že prodělání covidu-19 dlouhodobě zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob podobně jako například kouření, obezita či zvýšený krevní tlak. Dokládá to rozsáhlý výzkum založený na zdravotních datech 11 milionů amerických veteránů. Zatím největší kardiologickou studii takzvaného dlouhého covidu lékaři zveřejnili v prestižním časopise Nature Medicine.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zařízení na vyhledávání ztracených věcí, například peněženek nebo klíčů, jsou zneužitelná, a to zejména pro stalking nebo pro majetkovou trestnou činnost. Na tyto problémy, které se týkají technologií takzvaných AirTagů, založených na technologiich RFID, upozorňují také čeští vědci, kteří ve spolupráci se svými zahraničními kolegy nabídli výrobcům řešení.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidské chování a jednání určují desítky miliard neuronů v našem mozku. Pomáhají vytvářet takzvané mozkové nebo také myšlenkové mapy, které nám umožňují orientaci ve světě kolem nás. „Mapa je daná tím, jak jsou spojené jednotlivé neurony a jejich populace. Je to nevědomí. Nejsme schopní si uvědomit, kdy se nám zapnou jaké neurony. Ale jejich výsledkem může to, že jsme pak schopní vědomě říct, že si něco pamatujeme,“ popisuje Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé na Ukrajině ohromili celý svět svým odhodláním bojovat s ruským agresorem. Z jakých momentů ukrajinských dějin tato síla vychází a dá se to čekat od každého národa? „Naše armáda brání své území, proto máme motivaci bránit ji do poslední kapky krve,” říká ukrajinistka a bohemistka původem z Ukrajiny Marta Burdiak o dění v její vlasti. A připomíná, že vliv nadvlád byl na Ukrajině vždy silný a její obyvatelé se mu pokaždé odhodlaně bránili.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pandemie ještě neskončila a je tady další krize, válka na Ukrajině. Ve vědě se mluví o takzvané „rychlé změně“, se kterou přirozeně souvisí i strach a nejrůznější obavy. Jak se s tím vypořádat? Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský útok na Ukrajinu odsuzují vědci z celého světa včetně samotného Ruska. Otevřený dopis skupiny ruských akademiků podepsaly tisíce lidí. Další protiválečný dopis podepsalo přes sto osmdesát nositelů Nobelových cen. Vysoké školy a výzkumné instituce z různých částí světa nabízejí pomoc ukrajinským vědcům a studentům. Co se ale týče přerušování spolupráce s ruskou vědou, situace je složitější a názory nejsou jednotné. Více uslyšíte v pořadu Věda Plus-Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská kosmická agentura Roskosmos a britský satelitní operátor OneWeb se nedohodli na podmínkách pátečního startu rakety Sojuz s nákladem komunikačních družic. Raketa tak neodstartuje. Roskosmos chtěl po britské společnosti záruky, že družice nebudou sloužit k vojenským účelům. OneWeb pak rozhodla o přerušení všech startů svých družic z kosmodromu Bajkonur. Roskosmos navíc ve středu prý čelil útoku hackerů, kteří vyřadili spojení mezi operačním střediskem a ruskými družicemi.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americká společnost SpaceX v čele s miliardářem Elonem Muskem věnovala Ukrajině zásilku satelitních přijímačů internetového připojení Starlink. Ukrajina ve válce trpí výpadky internetu a satelitní spojení má pomoci lidem odříznutým od komunikací. Zázračné řešení to ale podle odborníků není. Proč, to vysvětluje reportáž Martina Srba.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 25 lety se svět dozvěděl, že se skotským vědcům pod vedením embryologa Iana Wilmuta povedlo naklonovat prvního savce na světě. Ovce jménem Dolly se stala naprostou senzací. Byla prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce. Informaci tehdy přinesl vědecký časopis Nature.Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Takzvaný neandertálský gen, který některým lidem zvyšuje riziko těžkého covidu, zároveň do určité míry chrání před virem HIV a pravděpodobně i před nákazou jinými nemocemi. Ukazuje to nová studie publikovaná v časopise americké národní akademie věd. To, že stejná genová varianta může u jedné nemoci pomáhat, ale u jiné být na škodu, ovšem podle vědců není nic zvláštního. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za rok by v Ostravě měla začít fungovat úplně nová laboratoř zaměřená na nízkouhlíkovou energetiku. Podobné centrum zatím nikde v Evropě neexistuje. Jeho hlavní výhodou bude to, že bude „pod jednou střechou“ sdružovat hned několik různých technologií. Díky tomu budou moci experti hledat a následně ověřovat například termochemickou přeměnu alternativních paliv, často získaných z odpadů, jejich následnou akumulaci a také distribuci energií. Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.