Podcasts about nesm

Ne všechny hřibovité houby patří do košíku. Vedle jedlých druhů lze v lesích narazit také na houby nejedlé, jedovaté nebo chráněné. Jak je poznat, zjišťoval regionální stopař Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když si inženýři vyrábějící čipy hledají na Tchaj-wanu zaměstnání, musejí si dávat pozor, komu na nabídku práce kývnou. Může se jim totiž stát, že začnou pracovat pro čínskou firmu fungující pod falešnou identitou. Čínské společnosti na ostrově kvůli obavě z národní bezpečnosti až na výjimky podnikat nesmějí.Text Jany Václavíkové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/cinsti-vyrobci-cipu-nesmeji-podnikat-na-tchaj-wanu-vydavaji-se-proto-za-zahranicni-firmy-a-lzou-svym-zamestnancum/).

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rob Cameron po 22 letech končí jako pražský korespondent BBC. Britský novinář říká, že česká politika se uzavírá do vlastních bublin a že část zahraničního zájmu o střední Evropu mezitím mizí. Co podle něj stojí za návratem Roberta Fica, jak dobře Andrej Babiš prodává svůj politický brand a proč může být pro Česko nebezpečné oslabování veřejnoprávních médií? BBC kvůli škrtům ruší pět freelance korespondentských míst v Evropě. „Nerozumím tomu a nejsem sám. Finančně to nedává žádný smysl,“ říká. Cameron přitom upozorňuje, že korespondenti nejsou jen lidé, kteří do zahraničí posílají jednotlivé zprávy. „Ztrácejí pět lidí, kteří umějí místní jazyky, mají výborné kontakty, znají ty země perfektně.“ Sám pokrýval Česko a Slovensko, další kolegové Polsko, Balkán, Portugalsko nebo Švýcarsko. „Zároveň jsme v těch zemích byli i veřejnou tváří BBC, což bylo občas nepříjemné, ale bylo to tak. Celou dobu jsme obhajovali BBC a veřejnoprávní vysílání,“ dodává. V Praze tak podle něj stanice po jeho odchodu nebude mít nikoho. Proč se rozhodl netočit reportáž o prezidentově cestě na summit NATO do Ankary? Co Česko ztratí, pokud politici oslabí veřejnoprávní média? V jakém stavu je současná BBC? Budou si muset novináři hledat i jiné práce, aby se uživili? Překvapily ho návraty Roberta Fica a Andreje Babiše do premiérských funkcí? A jak vzpomíná na rozhovory s dalajlamou, Václavem Havlem nebo Madeleine Albright? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Tomáš Portlík je český politik a podnikatel, od ledna 2026 první místopředseda ODS. Od roku 2021 působí jako starosta Prahy 9 a od roku 2018 je také zastupitelem hlavního města Prahy. V komunální politice se dlouhodobě věnuje především financím, rozvoji Prahy, školství, dopravě a veřejnému prostoru. Před vstupem do aktivní politiky podnikal v oblasti facilities a textilu. V roce 2026 se stal lídrem ODS pro pražské komunální volby a kandidátem na primátora Prahy. V tomto díle Štěpán Křeček s Tomášem Portlíkem rozebírají aktuální politická a ekonomická témata. V úvodu se věnují návrhu státního rozpočtu na rok 2027, plánovanému schodku a otázce, jaké investice může stát v rámci vysokého deficitu financovat. Diskutují také o roli opozice, rozpočtové odpovědnosti a o tom, zda by opoziční politika měla stát především na kritice vlády, nebo na vlastním programu. Debata se dále zaměřuje na stavební zákon a fungování stavebního řízení. Řeč přichází také na Prahu 9, její rozvoj a priority hlavního města. V závěru se věnují situaci na pražském trhu s bydlením, vysokým cenám bytů a otázce, co může Praha udělat pro jejich lepší dostupnost. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

„Politická reprezentace se mnohdy chová způsobem: Je nás víc než sto poslanců, tak si můžeme dovolit všechno,“ kritizuje v Osobnosti Plus někdejší ústavní soudce Stanislav Balík, dnes děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Za jeden z takových příkladů považuje spor o účast vlády a prezidenta Petra Pavla na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. „Vláda nemůže omezovat moc a pravomoce jiného ústavního činitele,“ zdůrazňuje.

Pokud jste při oslavě nestihli dopít šumivé víno a už mu docházejí bublinky, oživte ho pomocí rozinky. Nesmí být tedy už úplně vyčpělé. Těsně před podáváním do vína přidejte jednu až dvě rozinky a víno bude pro podávání připravené v podobné kondici jako při otevření.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „To, co říkají klimatologové už dvacet let, se začíná naplňovat,“ říká klimatolog Radim Tolasz. Když se v roce 1983 v Česku naměřilo čtyřicet stupňů, připadalo mu to jako něco mimořádného. Dnes podle něj nejsou problémem samotné čtyřicítky, ale to, jak často a jak dlouho přicházejí. Extrémy budou podle klimatických modelů častější a intenzivnější a Česko se jim bude muset přizpůsobit. „Klimatologie je jako obor dlouhodobě příliš konzervativní a příliš optimistická,“ upozorňuje. Kritický je Tolasz především k politikům, kteří lidem říkají, že není potřeba nic dělat. O některých z nich tvrdí, že podle jeho názoru „jenom lžou, aby si nahnali voliče“. Nechápe ani odmítavou reakci politiků před letošními extrémními vedry. Adaptace přitom podle něj neznamená abstraktní debatu o emisích: města potřebují více zeleně a vody, nemocnice a pobytová zařízení klimatizace a česká krajina se bude muset proměnit. Zároveň ale odmítá klimatické strašení a zákazovou politiku. „Nesmíme přehánět ani na jednu, ani na druhou stranu,“ říká. Kritizuje i klimatology, kteří v minulosti ve snaze upoutat pozornost přicházeli s přehnanými předpověďmi - právě ty se podle něj dnes vědcům vracejí. Původní Green Deal považuje za skvělou vizi, problém vidí v některých konkrétních opatřeních a sám říká, že není příznivcem zákazů - včetně zákazu prodeje aut se spalovacími motory. Přesto zůstává optimistou. Věří, že stejně jako během covidu dokáže společnost začít jednat, když pochopí, že skutečně čelí problému. U změny klimatu je ale reakce pomalejší a část času jsme podle něj už promarnili. „Ještě musíme něco dělat, aby to tak strašné nebylo,“ nabádá. Jak bude vypadat české léto za dvacet nebo třicet let? Lžou politici voličům o změně klimatu a udělali chyby i samotní klimatologové? Je Green Deal dobrá myšlenka pokažená konkrétními opatřeními? A proč Radim Tolasz navzdory všemu zůstává optimistou? I o tom je rozhovor s klimatologem Radimem Tolaszem. 

Proč se společnost zaměřená na sázky a loterie rozhodla spustit vlastní školu? „Ten příběh je delší. Už v roce 2016 jsme se rozhodli, že založíme nadaci. Že už je firma dostatečně velká a bylo by dobré takto institucionálně pomáhat. A když jsme se dívali na to, v čem budeme pomáhat, řekli jsme si, že jeden bod bude ekologie a druhý nezávislá žurnalistika. Třetí bod bylo vzdělání. Samozřejmě, že to jednou školou nezlomíme, ale je to jeden kamínek do mozaiky a doufám, že tam vychováme děti, které budou umět přemýšlet v kontextech a budou mít kritické myšlení,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ spolumajitel Tipsportu Vratislav Randa. Následně se firmě podařilo koupit pozemek u Berouna, kde se nabízelo školu postavit. Samotná škola ale nejprve vznikla v pronajatých prostorech. „Vyřízení toho, abychom školu mohli mít, nebylo tak složité. Co bylo mnohem složitější, byla příprava budovy. To trvalo 7 let. To bylo velmi komplikované, ale už se nám to podařilo a loni jsme ji otevřeli,“ popisuje Randa. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

S paní doktorkou Barbarou Šťastnou jsme si povídali o obezitě u dětí. Jaký má dopad na dětský organismus? Proč se na řešení musí podílet celá rodina? Jaký je rozdíl mezi body positivity a normalizací obezity? A mohou dětem pomoci nové léky?Pokud má vaše dítě problémy nebo si složitým obdobím prochází celá rodina, pomoc najdete i na našem webu ⁠https://sancedetem.cz⁠. Další rozhovory najdete také na ⁠YouTube kanálu Šance Dětem⁠. Sledovat nás můžete na ⁠Facebooku Šance Dětem

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Petr Macinka se nám snaží mstít za to, co píšeme, a chce se vyhnout odpovědím na otázky, které mu chceme klást. Takhle prosté to je,“ reaguje na zákaz vstupu na tiskovou konferenci ministerstva zahraničí šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. „Nesmíme se nechat rozrušovat šumem, který Macinka vytváří,“ říká investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Zřejmě si myslí, že mě tím odrazuje od práce a brečím po večerech v peřině. Je to přesně naopak. Dodává mi sílu a ukazuje, že je v tom potřeba pokračovat,“ dodává ve Studiu N. Na podporu Deníku N se mezitím ozvali šéfredaktoři dvou dalších médií a nabídli, že na tiskových konferencích položí otázky, které naše redakce klást nemůže. „Myslím, že je to efektivní způsob, jak solidarizovat s Deníkem N a hlavně novinářskou profesí – abychom uhájili její principy,“ říká Tomášek. „Celé to začalo loni na podzim, kdy si vzal Petr Macinka velmi osobně, že jsme zveřejnili nenávistné výroky Filipa Turka. Od té doby začala jeho zákopová válka s Deníkem N,“ připomíná Pokorná. Jak se v motoristické mlze daří Andreji Babišovi prosazovat své byznysové zájmy? Měli by novináři společně bojkotovat tiskové konference Petra Macinky? Co přesně řekla policie o nenávistných výrocích Filipa Turka? Jakou dohru má pro exministra spravedlnosti Pavla Blažka bitcoinová kauza? A kdo se skrývá za pseudonymem Thomas Paukner, který se prezentuje jako alternativa k investigativním médiím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nemůžeš mít snadný a morální život. Dohromady to nejde,“ říká Daniel Stach v dalším rozhovoru z eventu Čestmír LIVE, který navazuje na debatu s Marthou Issovou a Markem Orko Váchou. Spolu s Danielou Brzobohatou mluví o veřejnoprávních médiích, odvaze říkat věci nahlas i o tom, proč podle nich Česká televize nemá být závislá na politicích. Stach říká, že silná veřejnoprávní média hájí proto, že mu to přijde správné a připomíná, že instituce nemá stát na jednom člověku: „Česká televize nemá být postavená na mně. Ta tady má být bez Dana.“ Brzobohatá přiznává, že ji roky ve veřejnoprávní televizi naučily opatrnosti. „Mně třeba dělá velký problém říct otevřeně svůj názor na veřejnosti,“ říká a dodává, že v sobě pořád cítí „autokorekci“ a potřebu pečlivě volit slova, aby se někoho nedotkla. Přesto se shodují, že veřejnoprávní televize má smysl bránit. Rozhovor je ale zároveň hravý a lidský: Stach zdraví publikum šimpanzí řečí, vysvětluje černé díry, mluví o vodním slalomu i o tom, proč ho odjakživa zajímalo „proč“. „Dělám vlastně jenom to samé pořád dál, jenom vysvětluju černé díry,“ říká. Do řeči přijdou i Zrádci, z nichž Stach podle svých slov neviděl ani jeden celý díl, ale jejich koncept zná. Do podobné hry by prý šel jen za podmínky, že nebude zrádce. Brzobohatá naopak popisuje, jak náročné pro ni ve Zrádcích bylo lhát, když viděla, že to ostatním ve hře ubližuje. „To mi dělalo vyloženě fyzicky zlé,“ říká. Zároveň ale přiznává, že jí Zrádci změnili život i tím, že díky nim potkala Čestmíra. K práci přitom přistupuje tvrdě: „Když musím, tak musím. Tečka.“ Divák podle něj nemá poznat únavu, špatnou náladu ani to, že za jedním dílem Hyde Parku Civilizace stojí stovky stran přípravy. Brzobohatá popisuje podobnou zkušenost z moderování, kdy jí bylo fyzicky zle, ale musela akci dokončit: „Posledních třicet minut jsem měla víceméně mžitky před očima a bojovala jsem sama se sebou.“ Přesto oba mluví i o radosti z práce. „Strašně bych přála všem lidem, aby měli takovou práci, která je nabíjí,“ říká Brzobohatá. Stach zase vysvětluje, že ho dlouhodobě nabíjí smysl a dopad toho, co dělá: když se díky pořadu propojí vědecké týmy, když učitelé pouštějí Hyde Park Civilizace ve školách nebo když někdo začne dělat vědu právě díky němu. A i když působí jako člověk, který zvládne mluvit o čemkoli kdykoli, doma podle svých slov skoro nemluví. „Myslím, že člověk má mluvit, jenom když má co říct,“ říká a dodává jedno ze svých kancelářských „mouder“: „Ticho je nejsilnější nástroj mluvy.“ Proč by Daniel Stach nechtěl být zrádcem ve Zrádcích? Může soukromý podcast za paywallem nahradit veřejnoprávní médium? A proč jsou podle něj ti největší lidé často nejvíc v pohodě? I to se dozvíte v rozhovoru.

Žlutý školní autobus je americká ikona, kterou známe z filmů i seriálů. Už více než 80 let vyráží každé ráno, jakmile se nad americkými předměstími rozední, a na zastávkách nabírá děti mířící do školy. Každý den jich po Spojených státech vyjede na trasy zhruba půl druhého milionu. Pro americké děti jsou tyto autobusy samozřejmou součástí školního života. Proč jsou ale vlastně žluté? A proč do nich nesmějí nastupovat rodiče?

Žlutý školní autobus je americká ikona, kterou známe z filmů i seriálů. Už více než 80 let vyráží každé ráno, jakmile se nad americkými předměstími rozední, a na zastávkách nabírá děti mířící do školy. Každý den jich po Spojených státech vyjede na trasy zhruba půl druhého milionu. Pro americké děti jsou tyto autobusy samozřejmou součástí školního života. Proč jsou ale vlastně žluté? A proč do nich nesmějí nastupovat rodiče? Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Transfuzní a tkáňové oddělení Fakultní nemocnice Brno je největším zařízením transfuzní služby v České republice. Ročně vyrobí přes 50 tisíc transfuzních přípravků. V současné době ale počet dárců krve klesá.

Česko podle bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy potřebuje nový vysokoškolský zákon nebo alespoň jeho novelu. Současná norma podle něj neodpovídá dnešním výzvám vědy a vzdělávání. „Svět se změnil,“ říká. Jak by mělo řízení vysokých škol vypadat? A jak zachovat jejich autonomii?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko podle bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy potřebuje nový vysokoškolský zákon nebo alespoň jeho novelu. Současná norma podle něj neodpovídá dnešním výzvám vědy a vzdělávání. „Svět se změnil,“ říká. Jak by mělo řízení vysokých škol vypadat? A jak zachovat jejich autonomii?

Černě zbarveným plombám je tak konec. Zubaři budou moci amalgám použít už jen výjimečně, a to v odůvodněných případech - například při ošetřování pacientů s alergií.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #18: V Praze se tento týden uskuteční třetí ročník prestižní bezpečnostní konference Globsec. Ředitel komunikace Filip Nerad popisuje, že se ho letos zúčastní dva tisíce hostů z osmdesáti zemí, včetně prezidentů, ministrů a známých expertů. Jejich setkání dříve hostila Bratislava, a to z kapacitních důvodů, a také kvůli politickému přituhování na Slovensku. Nyní Globsec našel útočiště v Česku. Nerad v rozhovoru mluví také o tom, proč je problém, že v tuzemsku zahraniční politiku, jež je stále více spojená s domácí, popisují mnohdy lidé, kteří se tématu nemají dostal času věnovat a  jaká témata nám unikají.

Festival Život za zdmi: Tváří v tvář KLDR označila koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková za největší projekt svého života. Přiblížit diktátorský režim chce především mladším lidem, těm nejmenším i skrze aktivity nebo pohádku. Nechybí ale ani sekce pro dospělé. „Vystaveno je 11 tváří lidí, kteří utekli ze severokorejského režimu a kteří k tomu dali svůj obličej,“ prozrazuje v Osobnosti Plus se Světlanou Witowskou Špitálníková.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední evropský diktátor, kámoš Putina – Alexandr Lukašenko. Nesmí chybět ve speciální sérii KATI o těch, kteří mají krev na rukou. Jeho příběh vypráví Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední evropský diktátor, kámoš Putina – Alexandr Lukašenko. Nesmí chybět ve speciální sérii KATI o těch, kteří mají krev na rukou. Jeho příběh vypráví Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Je toho dost, co by náš vysněný počítač měl umět. Nechceme ale zázraky. Každý laptop by podle Petra měl podporovat biometrii, vždyť nejlacinější čtečky otisků prstů stojí pár dolarů. Místo toho na levnějších strojích pořád píšeme hesla a PINy. Dávno víme, že displeje s poměrem stran 16:9 nejsou ideální na práci. Notebooky s displeji 3:2 se občas objeví, ale tenhle poměr by měl být běžnější. Zejména Lukáš pak volá po kvalitnějších obrazovkách obecně. Nemusí používat technologii OLED, dobrými IPS by nás výrobci nezarmoutili. Jenže ty vyklidily pole. S procesory jsme asi nejspokojenější, zato výrobci notebooků extrémně šidí operační paměť. Dělali to už v době, kdy byla levná, takže v blízké době změnu nečekáme. Jenže 8 GB je pro Windows 11 minimum, kterému byste se stejně měli vyhnout. Chce to aspoň 16 GB, ideálně víc. Program pořadu 01:17 – Morální zastarávání 04:10 – Displeje 12:55 – Šasi 20:03 – Výkon 31:56 – Biometrie a klávesnice 49:45 – Bezdrátové napájení

V Česku končí původní regulace cen pohonných hmot, kterou vláda nahrazuje upraveným režimem. Maximální marže prodejců se od 1. května zvýší na tři koruny na litr a změny se dotknou i výpočtu cenového stropu. Snížení spotřební daně přitom zůstává v platnosti. Podle ekonomky Jany Klímové je pokračování regulace obhajitelné, zároveň ale varuje před jejím dlouhodobým zakotvením v ekonomice. Jaké dopady bude mít změna na výsledné ceny pro řidiče?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dokáže se ODS poučit z předchozích chyb, provést sebereflexi a získat zpět důvěru zklamaných pravicových voličů i střední třídy? Jaká je budoucnost koalice Spolu? Jak hodlá ODS používat zakázané slovo reforma? Najde strana odvahu tvrději prosazovat české národní a energetické zájmy v Evropské unii tváří v tvář nerealistickým cílům Green Dealu? A jaký má pohled na pragmatickou politiku a hledání shody s hnutím ANO?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

V logistických a priemyselných prevádzkach zohrávajú manipulačné vozíky zásadnú úlohu. Ich spoľahlivosť je priamo závislá od kvality údržby a dodržiavania servisných postupov. „Základom je denná kontrola pred zmenou, keď obsluha vizuálne preverí stav vozíka a jeho bezpečnostné prvky,“ hovorí regionálny servisný manažér spoločnosti STILL Eduard Šima. Viac podrobností sa dozviete v podcaste.

Vládneme, nerušit #52: Na summit NATO v Turecku patrně navzdory zvyklostem nepojede prezident Petr Pavel, ale premiér Andrej Babiš s vicepremiérem Petrem Macinkou. Prezident se o tom dozvěděl z médií a jde o pokračování sporů mezi Hradem a Strakovou akademií, které rozdmýchal spor kolem jmenování Filipa Turka. Jaké jsou další zbraně koalice a je za jejími aktivitami promyšlená strategie? O tom si povídají v novém díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Pozváním ke stolu hostitel vyjadřuje úctu hostu. To, že budeme u toho stolu sedět a tu společnost si s ním užívat, je zase odměnou pro něj. Jsou tedy okamžiky, kdy absolutně nikdy nesmíme vstát od stolu.

Pozváním ke stolu hostitel vyjadřuje úctu hostu. To, že budeme u toho stolu sedět a tu společnost si s ním užívat, je zase odměnou pro něj. Jsou tedy okamžiky, kdy absolutně nikdy nesmíme vstát od stolu.

Pozváním ke stolu hostitel vyjadřuje úctu hostu. To, že budeme u toho stolu sedět a tu společnost si s ním užívat, je zase odměnou pro něj. Jsou tedy okamžiky, kdy absolutně nikdy nesmíme vstát od stolu.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nesmíte ublížit závodníkovi, nesmíte ho nechat vystavit potupě, že nedoběhne nebo nedojede, všechny tyto aspekty probrat a správně doporučit. Rozhodne nakonec především závodník a trenér, který je králem,“ popisuje Jaroslav Větvička, který byl šéflékařem českého olympijského týmu na desíti olympijských hrách. Jak těžké je pro ošetřujícího lékaře pustit do závodu třeba Martinu Sáblíkovou, kterou trápí nachlazení nebo viróza? A jak to bylo se zraněním u Lindsey Vonnové?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nesmíte ublížit závodníkovi, nesmíte ho nechat vystavit potupě, že nedoběhne nebo nedojede, všechny tyto aspekty probrat a správně doporučit. Rozhodne nakonec především závodník a trenér, který je králem,“ popisuje Jaroslav Větvička, který byl šéflékařem českého olympijského týmu na desíti olympijských hrách. Jak těžké je pro ošetřujícího lékaře pustit do závodu třeba Martinu Sáblíkovou, kterou trápí nachlazení nebo viróza? A jak to bylo se zraněním u Lindsey Vonnové?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nesmíte ublížit závodníkovi, nesmíte ho nechat vystavit potupě, že nedoběhne nebo nedojede, všechny tyto aspekty probrat a správně doporučit. Rozhodne nakonec především závodník a trenér, který je králem,“ popisuje Jaroslav Větvička, který byl šéflékařem českého olympijského týmu na desíti olympijských hrách. Jak těžké je pro ošetřujícího lékaře pustit do závodu třeba Martinu Sáblíkovou, kterou trápí nachlazení nebo viróza? A jak to bylo se zraněním u Lindsey Vonnové?

Při udílení Czech Press Photo získal Cenu Radiožurnálu i Cenu vysokého komisaře pro uprchlíky. Jak uvažuje fotograf vprostřed krize na Blízkém východě či protestů v Turecku? „Když už se dostanete do takového dění, tak je toho hodně kolem vás. Můžete vyfotit miliony věcí, ale čekáte na moment, který bude vyprávět co nejvíc příběh lidí, co se tam skutečně děje,“ popisuje fotograf Pavel Němeček. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak a proč je důležité do fotografie nezasahovat.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při udílení Czech Press Photo získal Cenu Radiožurnálu i Cenu vysokého komisaře pro uprchlíky. Jak uvažuje fotograf vprostřed krize na Blízkém východě či protestů v Turecku? „Když už se dostanete do takového dění, tak je toho hodně kolem vás. Můžete vyfotit miliony věcí, ale čekáte na moment, který bude vyprávět co nejvíc příběh lidí, co se tam skutečně děje,“ popisuje fotograf Pavel Němeček. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak a proč je důležité do fotografie nezasahovat.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #28: Filmový průmysl je místem, kde se setkávají ageismus, sexismus, silný tlak na ženský vzhled i mládí a kde ženy zároveň zastávají velmi málo mocenských pozic. Redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder v další epizodě popisují, jak tyto tlaky dopadají na konkrétní herečky, jak se pokoušejí mu bránit, ale i to, že nerealistický obraz žen, který předkládá Hollywood, ovlivňuje životy běžných lidí. V jakých aspektech se situace ve filmu zlepšuje a v čem naopak stagnuje? 

Druhým dnem jedná Sněmovna o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO). Jeho kabinet stále nemá ministra životního prostředí, má ale nového zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy). „Jednak je to trafika, jednak tuto pozici podle Ústavy jako poslanec zastávat nemůže. Na ministerstvu nesmí nic rozhodovat, řídit ani nikoho úkolovat,“ upozorňuje exministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministr obrany za SPD a místopředseda vlády Jaromír Zůna nesmí navštívit Ukrajinu, kam byl pozván svým protějškem. Nesmí se ani vyjadřovat k zahraničním otázkám. Proč hnutí SPD drží vlastního zástupce ve vládě zkrátka a kam to povede? Moderuje Petr Vizina.

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.

Česko má novou vládu a má také jistotu, že rok 2026 začne v rozpočtovém provizoriu. „Ve finále dojde k naplnění toho, co říkáme od října. Očekávali jsme rozpočtové provizorium, budeme ho mít. Očekávali jsme, že schodek bude vyšší, a bude to tak,“ říká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Hostem Buchet byl tentokrát Marcel Strnadel, který je studentem dějin umění, samozvaným krakonošologem a který také byl kustodem v galerii. Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lenka Šimůnková se po smrti své dcery Elišky, jedné z obětí masové střelby na Filozofické fakultě v Praze, opakovaně pokusila o sebevraždu. Nedokázala se smířit se ztrátou svého jediného dítěte ani s tím, že policie podle jejího přesvědčení o událostech neinformovala pravdivě. V dubnu letošního roku ukončila svůj život skokem do propasti Macocha. Policie má ale důvodné podezření, že se předtím stala obětí manipulace. Investigativní reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková v závěrečné epizodě podcastové série Nesmířená skládá poslední dílky do mozaiky tohoto tragického příběhu a konfrontuje i hlavního podezřelého, který měl Lence Šimůnkové k sebevraždě dopomoci. ***** Poslech podcastu na toto téma by mohl některé posluchače traumatizovat. Vždy myslete na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc: Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMA Krizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768 www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.) ***** Články a další informace k sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Lenka Šimůnková se po smrti své dcery Elišky, jedné z obětí masové střelby na Filozofické fakultě v Praze, opakovaně pokusila o sebevraždu. Nedokázala se smířit se ztrátou svého jediného dítěte ani s tím, že policie podle jejího přesvědčení o událostech neinformovala pravdivě. V dubnu letošního roku ukončila svůj život skokem do propasti Macocha. Policie má ale důvodné podezření, že se předtím stala obětí manipulace. Investigativní reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková v závěrečné epizodě podcastové série Nesmířená skládá poslední dílky do mozaiky tohoto tragického příběhu a konfrontuje i hlavního podezřelého, který měl Lence Šimůnkové k sebevraždě dopomoci.*****Poslech podcastu na toto téma není jednoduchý a některé posluchače může traumatizovat. Myslete, prosím, na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Články a další informace k sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz 

Lenka Šimůnková přišla před dvěma lety při střelbě na Filozofické fakultě v Praze o svou jedinou dceru Elišku. Následně se rozhodla na vlastní pěst pátrat po tom, zda policisté o tragické události a o tom, co jí bezprostředně předcházelo, informovali veřejnost pravdivě. Odmítla například přijmout tezi, že policie považovala pachatele střelby do poslední chvíle za sebevraha. I z toho důvodu ztratila důvěru ve vedení policie a ministra vnitra. A její averze se dál stupňovala. ***** Poslech podcastu na toto téma není jednoduchý a některé posluchače může traumatizovat. Myslete, prosím, na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc: Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMA Krizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768 www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.) ***** Závěrečný díl série zveřejníme v sobotu 13. 12. Články a další informace k nové sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Lenka Šimůnková přišla před dvěma lety při střelbě na Filozofické fakultě v Praze o svou jedinou dceru Elišku. Následně se rozhodla na vlastní pěst pátrat po tom, zda policisté o tragické události a o tom, co jí bezprostředně předcházelo, informovali veřejnost pravdivě. Odmítla například přijmout tezi, že policie považovala pachatele střelby do poslední chvíle za sebevraha. I z toho důvodu ztratila důvěru ve vedení policie a ministra vnitra. A její averze k nim se dál stupňovala.*****Poslech podcastu na toto téma není jednoduchý a některé posluchače může traumatizovat. Myslete, prosím, na své psychické zdraví a pokud se necítíte dobře, neváhejte vyhledat pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Závěrečný díl série zveřejníme v sobotu 13. 12. Články a další informace k sérii Nesmířená najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz 

V nadcházejícím volebním období bude klíčová obhajoba svobody tvorby, řekl v jedné z předvolebních debat odcházející ministr kultury Martin Baxa (ODS). Přímé ohrožení nyní nevidí, vyzývá ale k obezřetnosti. „Od Motoristů jsem slyšel, že je třeba, aby veřejná podpora umění nepodléhala aktivismu. Z těchto vět mám trošku mrazení, protože je třeba, aby se rozhodovalo odborně a aby ministr třeba do rozdělování dotací nezasahoval,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.