POPULARITY
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Plzni představil čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Kniha mapuje osudy lidí, kteří se postavili totalitní moci a zaplatili za to životem. Mezi nimi jsou i plzeňské oběti, jejichž jména by měla zůstat trvale ve společenské paměti.
Kde toto ovoce roste? Jak chutná a proč je někde označováno jako král ovoce a jinde je zakázáno ho nosit do hotelu a hromadné dopravy? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Musíme jít tam, kde jsou lidé vystaveni zkouškám, pochybnostem, ztrátám, nemocem,“ říká Jaroslav Křivánek, kaplan nemocniční i vězeňský, farář Církve československé husitské z Husova sboru v Olomouci.
„Musíme jít tam, kde jsou lidé vystaveni zkouškám, pochybnostem, ztrátám, nemocem,“ říká Jaroslav Křivánek, kaplan nemocniční i vězeňský, farář Církve československé husitské z Husova sboru v Olomouci.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ BILANČNÍ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsem křesťan a myslím si, že součástí naší víry a přístupu k životu je umět odpustit. A pokud se člověk dokáže poučit z věcí, které udělal, má dostat druhou šanci. Má na ni mít nárok i ten, kdo vyjde z vězení – takže proč ne také on,“ říká o Dominiku Ferim končící šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Nesmíme ale zapomenout na to, že jsou to věci, které oběti poznamenaly na zbytek života. U něj jsem tu pokoru neviděla a to mě trochu mrzí,“ svěřuje se v bilančním rozhovoru ve Studiu N. Kvůli zdravotnímu stavu se rozhodla letos nekandidovat ve sněmovních volbách. V říjnu přestane být poslankyní a předsedkyní Sněmovny, o měsíc později odevzdá post předsedkyně TOP 09. Politika ale není to, co jí podlomilo zdraví. „Je to souhra několika věcí, není to jedna diagnóza nebo jeden problém,“ říká. Podrobněji se chce k tématu vrátit v připravované knize. „Musím to osvětlit, abych tím ukázala zejména jiným ženám, že nejsme a nemáme povinnost být ze železa. Máme mít možnost si dovolit být v určitých okamžicích zranitelné a křehké,“ popisuje Pekarová Adamová. Po volbách se chce věnovat byznysu. „Chtěla bych rozjet něco svého,“ říká. Ve Studiu N ale připouští, že to není její definitivní konec v politice. Vyjádřila se například ke spekulacím, že by stála o místo pražské primátorky. „Já se toho a priori nezříkám, ale neznamená to, že to plánuji. Mým cílem není být primátorkou, ale umím si představit, že na kandidátce nějak figurovat mohu, abych pomohla kolegům svou známostí. Mám svou fanouškovskou skupinu,“ říká. Jak se za poslední roky změnila politická kultura ve Sněmovně? Proč se o ni bojí její blízcí? A jak zpětně hodnotí své výroky o svetru nebo menstruační chudobě? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion
Na působení v „Dismaňáku“ zavzpomínal u příležitosti 90. narozenin souboru také režisér živých televizních přenosů Michael Čech. „Nejdřív jsem tam nechtěl a mámě s babičkou jsem kladl odpor. Protože jsem ale extrovertní šašek, brzy jsem zjistil, jak skvělé to tam je,“ vzpomíná v Blízkých setkáních. Co se v Dismanově rozhlasovém dětském souboru naučil? S kým dodnes udržuje přátelství? A proč se bál vedoucího souboru pana Bergera?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na působení v „Dismaňáku“ zavzpomínal u příležitosti 90. narozenin souboru také režisér živých televizních přenosů Michael Čech. „Nejdřív jsem tam nechtěl a mámě s babičkou jsem kladl odpor. Protože jsem ale extrovertní šašek, brzy jsem zjistil, jak skvělé to tam je,“ vzpomíná v Blízkých setkáních. Co se v Dismanově rozhlasovém dětském souboru naučil? S kým dodnes udržuje přátelství? A proč se bál vedoucího souboru pana Bergera?
V druhé polovině září se ve školní ulici natrvalo promění i příjezd k nedaleké základní škole Šeříkova.
Hudebník a významný multiinstrumentalista vypráví o své cestě k hudbě, o tom, že jeho generace byla zvyklá víc poslouchat než vidět a zmiňuje se také o svých nástrojích, které má rád kolem sebe.
Muž s pověstí krále romantických filmů, u kterých nejedna žena proplakala nejeden kapesník, se narodil 9. září 1960. Má ale i pověst bijce paparazziů a také se s ním už přes 25 let táhne skandál s prostitutkou. Je opravdu nevěrník, hrubián, nebo nesmělý ťunťa, jak to vypadá ve filmu? Zdání klame, takže možná ani jedno. Intelektuál s vystudovaným Oxfordem, kterému byl dán do vínku dar suchého anglického humoru a schopnost udělat si legraci i sám ze sebe.
Muž s pověstí krále romantických filmů, u kterých nejedna žena proplakala nejeden kapesník, se narodil 9. září 1960. Má ale i pověst bijce paparazziů a také se s ním už přes 25 let táhne skandál s prostitutkou. Je opravdu nevěrník, hrubián, nebo nesmělý ťunťa, jak to vypadá ve filmu? Zdání klame, takže možná ani jedno. Intelektuál s vystudovaným Oxfordem, kterému byl dán do vínku dar suchého anglického humoru a schopnost udělat si legraci i sám ze sebe.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Když o agresi a hněvu mladé generace přemýšlím, říkám si, že je to symptom, který se děje na konkrétním základě,“ říká zkušený psychoterapeut a vedoucí týmu Teen Terapie Diakonie Českobratrské církve evangelické Vojtěch Betka. „A protože jsem zvídavý, zajímá mě, co se musí v životech lidí stát, že se jejich cesty rozběhnou různým způsobem.“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stand-up se podle komičky Adély Elbel dá udělat vlastně o čemkoli. „Dá se mluvit o mnoha věcech,“ říká s tím, že se snaží lidem vždy něco předat. „Já dávám naději – to je to nejdůležitější. Vždy může být líp a vždy si to člověk musí zvládnout sám. Každý má tu sílu, jen se nesmí pořád vymlouvat a nečekat od jiných, že něco přijde samo,“ doplňuje v pořadu Hovory.
Stand-up se podle komičky Adély Elbel dá udělat vlastně o čemkoli. „Dá se mluvit o mnoha věcech,“ říká s tím, že se snaží lidem vždy něco předat. „Já dávám naději – to je to nejdůležitější. Vždy může být líp a vždy si to člověk musí zvládnout sám. Každý má tu sílu, jen se nesmí pořád vymlouvat a nečekat od jiných, že něco přijde samo,“ doplňuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Americký prezident Trump před jednáním s ukrajinským protějškem Zelenským a evropskými lídry v Bílem domě vzkázal, že Krym už Ukrajina zpět nedostane a nemůže počítat se členstvím v NATO. Jaký posun můžeme od dnešního dění čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). V Bílém domě bude v pondělí v podvečer pokračovat jednání o budoucnosti Ukrajiny. Po pátečním summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce pozval Trump do Washigtonu svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského a zástupce evropských států a Severoatlantické aliance. Jednání, které americký prezident označil za „velký den“ v Bílém domě, se má spolu se Zelenským zúčastnit také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede už čtvrtým rokem. Prezident Zelenskyj doufá, že právě společná síla Ukrajiny, evropských zemí a USA Kreml přinutí k míru. Prezident Trump ale ještě před společnou schůzkou vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup země do NATO. To odmítá i ruský prezident Putin, který zároveň podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu včetně Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nachází opevnění bránící ruským silám v dalším postupu na západ.Jaké možnosti teď prezident Zelenskyj? Jak mají vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A proč do Bílého domu nejel i český premiér Petr Fiala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Výstavbu v Česku dusí papíry. Povolení, která před dvaceti lety trvala dva roky, jsou dnes i na 15 let. „Dílo, které vymyslíte, je za deset let morálně staré, jenže tady ho teprve začínáte stavět,“ říká architekt Jiří Řezák. „Praha nemá dynamiku, kterou by mohla mít, projekty neběží tak rychle, jak by běžet mohly, a místa se jen těžko oživují. Na jednu stranu si nežijeme špatně, ale pesimismus je na místě – ten drive, ten potenciál, který jsme měli před dvaceti lety, dnes tak trochu promrháváme,“ říká k aktuální situaci hlavního města, jeho výstavby a urbanistického rozvoje Jiří Řezák, zakladatel a partner předního architektonického studia QARTA Architektura. Sám stojí nejen za domy ověnčenými cenami, ale i za revitalizací Karlína. „Když jsme před pětadvaceti lety dělali Karlín, bylo stavební povolení na domy i změna územního plánu třeba do dvou let. My jsme tehdy za dva roky dosahovali povolovacích procesů,“ říká Řezák
Výstavbu v Česku dusí papíry. Povolení, která před dvaceti lety trvala dva roky, jsou dnes i na 15 let. „Dílo, které vymyslíte, je za deset let morálně staré, jenže tady ho teprve začínáte stavět,“ říká architekt Jiří Řezák.„Praha nemá dynamiku, kterou by mohla mít, projekty neběží tak rychle, jak by běžet mohly, a místa se jen těžko oživují. Na jednu stranu si nežijeme špatně, ale pesimismus je na místě – ten drive, ten potenciál, který jsme měli před dvaceti lety, dnes tak trochu promrháváme,“ říká k aktuální situaci hlavního města, jeho výstavby a urbanistického rozvoje Jiří Řezák, zakladatel a partner předního architektonického studia QARTA Architektura.Sám stojí nejen za domy ověnčenými cenami, ale i za revitalizací Karlína. „Když jsme před pětadvaceti lety dělali Karlín, bylo stavební povolení na domy i změna územního plánu třeba do dvou let. My jsme tehdy za dva roky dosahovali povolovacích procesů,“ říká Řezák
NEZKRÁCENÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Je myšlení, ke kterému použijeme umělou inteligenci, ještě pořád lidské? A co se stane, když AI začne formovat naše hodnoty, názory a společenský konsenzus dřív, než si toho vůbec všimneme? Ve speciální epizodě Studia N live z festivalu Academia Film Olomouc mluví s Filipem Titlbachem evoluční antropoložka a archeoložka umělé inteligence Sara Polak o digitálních lovcích a sběračích, konci národních států, lidských posedlostech a o tom, proč se nemáme bát těch, kteří zpochybňují, že je Země kulatá. „Nedělejte si iluze, kdybyste dali starým Římanům internet, první, na co by se koukali, by bylo porno. Stačí se podívat na Pompeje. Když je archeologové odkryli, všude byly penisy. Jsme posedlí sedmi smrtelnými hříchy,“ říká Sara Polak, která se ve Studiu N zamýšlí nad tím, co je lidem přirozené – a co z nás dělají algoritmy. „Když něco začne jakkoli zavánět digitálem, klademe si otázku, nakolik je to naše. Když si ale zadáte do AI prompt, je to lidská myšlenka. Data, ze kterých AI čerpá, jsou také vytvořena lidmi. Mně to přijde velmi lidské, jen je to prohnané mechanickým algoritmem, nulami a jedničkami,“ tvrdí. Zatímco politici už dnes běžně přijímají rozhodnutí na základě datových podkladů připravených analytiky nebo algoritmy, ve veřejném prostoru se mezitím rozevírají nůžky mezi těmi, kdo AI umí používat, a těmi, kdo zůstávají mimo digitální hru. A zároveň sílí i nové formy manipulace: „Nesmíme dát AI kontrolu nad reálným světem. Větší strach než z umělé inteligence bych ale měla z toho, že se zabijeme sami,“ říká. Co si AI doopravdy myslí o světě? Vytrácí se lidská schopnost rozpoznat pravdu? A jak by mohl vypadat svět, kde místo národních států zaručí lidem bezpečí a komfort digitální identita? Podívejte se na celý záznam z diskuze na herohero.co/studion.
Tušíte, kde leží souostroví Špicberky? Lidé, kteří tam žijí, musí dodržovat několik podivných zákazů. Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zelenině pěstované v nádobách se dobře daří pod střechou na jižní nebo západní straně. Nesmíme je ale zapomenout pravidelně zalévat. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář, zodpoví také několik dotazů:
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před používáním produktů čínské firmy DeepSeek. Opatření souvisí například s nedávným kyberútokem na Ministerstvo zahraničních věcí, obavy vyvolává i způsob nakládání s daty uživatelů. Jaká jsou opatření proti hrozbě, kterou odborníci označují za vysokou? A jak se může chránit veřejnost? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.
Horolezec Radek Jaroš je prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek. Jaká zkušenost ho v kariéře nejsilněji ovlivnila? A čím je zrádná cesta na Nanga Parbat? „Předtím než tam vylezl Hermann Buhl, v lavinách Nanga Parbatu zahynulo asi 36 horolezců. Je to opravdu děsivá hora, říká se jí Hora zabiják,“ připomíná Jaroš.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před používáním produktů čínské firmy DeepSeek. Opatření souvisí například s nedávným kyberútokem na Ministerstvo zahraničních věcí, obavy vyvolává i způsob nakládání s daty uživatelů. Jaká jsou opatření proti hrozbě, kterou odborníci označují za vysokou? A jak se může chránit veřejnost? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.
Horolezec Radek Jaroš je prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek. Jaká zkušenost ho v kariéře nejsilněji ovlivnila? A čím je zrádná cesta na Nanga Parbat? „Předtím než tam vylezl Hermann Buhl, v lavinách Nanga Parbatu zahynulo asi 36 horolezců. Je to opravdu děsivá hora, říká se jí Hora zabiják,“ připomíná Jaroš.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před používáním produktů čínské firmy DeepSeek. Opatření souvisí například s nedávným kyberútokem na Ministerstvo zahraničních věcí, obavy vyvolává i způsob nakládání s daty uživatelů. Jaká jsou opatření proti hrozbě, kterou odborníci označují za vysokou? A jak se může chránit veřejnost? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Začínala jako hosteska, později byla součástí organizačního týmu a dnes na karlovarském festivalu zastupuje jednoho z hlavních partnerů. Jana Tomas Sedláčková v rozhovoru pro Prostor KVIFF X vysvětluje, proč Nadace PPF podporuje český talent, jak vypadá skutečně výjimečný projekt a kolik peněz na jeho rozvoj každý rok nadace investuje.
Chodím po Česku a poslouchám útržky rozhovorů ve své rodné řeči. Nejspíš se mi to jen zdá – aspoň doufám –, ale připadá mi, že se většina lidí buď chlubí, nebo si stěžuje. Ale, jak říkám, to se mi asi jen zdá. Jsem příliš zvyklá na Angličany, kteří se chlubí málokdy a místo stížností cedí mezi zuby proslulou větu „Nesmím remcat!“ A ve snaze být vždy zdvořilí zavedou řeč na počasí.
Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.
„Nejběžnější trauma je, že dítěti absentuje rodič. Že ho opustil, zemřel nebo že mu dítě bylo odebráno. Dítěti s ním chybí bezpečný vztah a chybí mu jeho přítomnost v životě,“ popisuje výkonná ředitelka organizace SOS Dětské vesničky Jindra Šalátová.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Nejběžnější trauma je, že dítěti absentuje rodič. Že ho opustil, zemřel nebo že mu dítě bylo odebráno. Dítěti s ním chybí bezpečný vztah a chybí mu jeho přítomnost v životě,“ popisuje výkonná ředitelka organizace SOS Dětské vesničky Jindra Šalátová.
Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Systém přijímacího řízení na střední školy je kritizován ze všech stran. Pomohlo by, kdyby se nejprve všichni žáci skládali zkoušky a až následně by s rodiči vybírali školy? „Ano, máme děti, které se nikdy nedozvědí svůj studijní potenciál,“ souhlasí pro Český rozhlas Plus Jiří Nantl (ODS), náměstek ministra školství. „Mysleme na učitele, pokud žáci napíšou v lednu přijímačky, co budou dělat zbytek roku?“ kritizuje nápad Jiří Zajíček, šéf Asociace středních průmyslových škol.
Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.
Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Systém přijímacího řízení na střední školy je kritizován ze všech stran. Pomohlo by, kdyby se nejprve všichni žáci skládali zkoušky a až následně by s rodiči vybírali školy? „Ano, máme děti, které se nikdy nedozvědí svůj studijní potenciál,“ souhlasí pro Český rozhlas Plus Jiří Nantl (ODS), náměstek ministra školství. „Mysleme na učitele, pokud žáci napíšou v lednu přijímačky, co budou dělat zbytek roku?“ kritizuje nápad Jiří Zajíček, šéf Asociace středních průmyslových škol.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ruská strana nemá zásadní motivaci mír uzavřít. Má před sebou léto – a to je doba, kdy může Rusko dosáhnout územních zisků,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Podle něj to zatím fyzicky na mír nevypadá, ale mentálně do této fáze vstupujeme. Kyvadlo se navíc dle experta v posledních týdnech začalo vychylovat na opačnou stranu – Donald Trump „nebaští“ vše, co mu Vladimir Putin naservíruje, a nechválí ho jako svého kamaráda. Stejně tak se změnil povýšenecký přístup Trumpa k Ukrajině od doby, kdy proti němu ukrajinský prezident Zelenskyj seděl jako oukropek v Oválné pracovně. Podle Břízy Ukrajina konečně našla společnou řeč s americkou administrativou – a to je podle něj dobře. Díky tomu věří, že se Spojené státy z vojenské pomoci válkou zasažené zemi nestáhnou. Rusko podle něj na druhé straně rozhodně krvácí – ekonomicky i lidsky – a drtivá většina západních států by v takovém případě válku za určitých podmínek ukončila. Na to ale nelze u Ruska spoléhat, protože je ochotno obětovat hodně. Může být uzavřen mír tak, jak si ho přejeme? Jakou roli hraje Turecko? Co by se stalo, kdyby na Moskvu dopadla jaderná zbraň? A jak vnímá současnou situaci v Pásmu Gazy? Také o tom mluvil Vlastislav Bříza.
„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomíná Maria Pekařová na pochod 20 tisíc Němců. Z Brna je vyhnali 30. května 1945 a ozbrojenci je za krutých podmínek vedli do Pohořelic a dál k rakouským hranicím. Nebyla to ojedinělá událostí – patří k mnoha případům poválečného násilí v osvobozeném Československu.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomíná Maria Pekařová na pochod 20 tisíc Němců. Z Brna je vyhnali 30. května 1945 a ozbrojenci je za krutých podmínek vedli do Pohořelic a dál k rakouským hranicím. Nebyla to ojedinělá událostí – patří k mnoha případům poválečného násilí v osvobozeném Československu.
Alkoholické, bez alkoholu a dnes i pod vlivem klimatických změn. Historie piva, jeho měnící se složení a výroba slouží jako průřezové téma napříč jinak vzdálenými vědeckými obory. „Nesmíme na to nahlížet z materiálního hlediska, že jdeme do hospody jen za pivem. Ale spíš z toho sociálního, že se u piva setkáváme,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lukáš Kučera z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Alkoholické, bez alkoholu a dnes i pod vlivem klimatických změn. Historie piva, jeho měnící se složení a výroba slouží jako průřezové téma napříč jinak vzdálenými vědeckými obory. „Nesmíme na to nahlížet z materiálního hlediska, že jdeme do hospody jen za pivem. Ale spíš z toho sociálního, že se u piva setkáváme,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lukáš Kučera z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co nám má připomenout kampaň Protože 80? Jak bychom se měli z historie druhé světové války poučit? Uvědomujeme si dostatečně, že investice do obranyschopnosti země jsou investicí do míru? Vladimír Kroc se zeptal ředitele Vojenského historického ústavu, brigádního generála Aleše Knížka.
Co nám má připomenout kampaň Protože 80? Jak bychom se měli z historie druhé světové války poučit? Uvědomujeme si dostatečně, že investice do obranyschopnosti země jsou investicí do míru? Vladimír Kroc se zeptal ředitele Vojenského historického ústavu, brigádního generála Aleše Knížka.
Co nám má připomenout kampaň Protože 80? Jak bychom se měli z historie druhé světové války poučit? Uvědomujeme si dostatečně, že investice do obranyschopnosti země jsou investicí do míru? Vladimír Kroc se zeptal ředitele Vojenského historického ústavu, brigádního generála Aleše Knížka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Film Karavan bude soutěžit na MFF v Cannes. „Na film jsem nesmírně pyšná. Po 31 letech tam jede český film a já tam jedu taky,“ raduje se herečka. Co prozradila o seriálech Případy mimořádné Marty a Vraždy v kraji? Těšila se na spolupráci s Ondřejem Sokolem? Bavila ji role zubní hygienistky v seriálu Náhradníci? Jaké dojmy si přivezla z Thajska a natáčení filmu Ostrov?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Film Karavan bude soutěžit na MFF v Cannes. „Na film jsem nesmírně pyšná. Po 31 letech tam jede český film a já tam jedu taky,“ raduje se herečka. Co prozradila o seriálech Případy mimořádné Marty a Vraždy v kraji? Těšila se na spolupráci s Ondřejem Sokolem? Bavila ji role zubní hygienistky v seriálu Náhradníci? Jaké dojmy si přivezla z Thajska a natáčení filmu Ostrov?
Evropská komise poprvé na základě nového nařízení o digitálním trhu uložila pokuty za porušování pravidel americkým technologickým a internetovým gigantům, a to firmám Apple a Meta. Oznámila to však téměř pokoutně, prostou tiskovou zprávou.
Zvu vás k poslechu další epizody podcastu Jedno procento, kam si zvu lidi, které mám rád, kterých si vážím nebo kteří mě zajímají. Odhaduju, že jich je v populaci minimálně jedno procento, takže zásoba budoucích hostů je stále velká.Tím dnešním je Vojtěch Bednář, muž, kterého Wikipedie označuje za firemního sociologa, on sám sebe vidí jako boomerskou konzervu a já ho znám ze sociálních sítí či publikovaných textů jako chytrého glosátora.O čem jsme si povídali? O spoustě věcí, mimo jiné o tom, jak odnačit opice, aby sahaly na banány, taky o tom, proč se z hippies v šedesátých letech staly o dvě desetiletí později Homer či Marge Simpsonovi, anebo třeba i o sličných myších.Přeju hezký poslech!Shrnutí jako obvykle napsal podle záznamu celé epizody Sonnet 3.7 Claude.Na rozhraní světů: Firemní sociolog Vojtěch Bednář o řádu uprostřed chaosuBednář, firemní sociolog a sebeproklamovaná "bumerská konzerva", přináší do rozhovoru pozoruhodnou směsici teoretického vhledu a praktických zkušeností z terénu lidských vztahů."Mně udělá obrovskou radost, kdykoliv se povede někoho potěšit, někoho pochválit nebo někomu ukázat, že je dobrý," říká s porozumění tomu, co lidi skutečně motivuje. "Největší radost nám udělá to, co dáme, ne to, co dostaneme."Za nenápadnou fasádou konzervativního gosátora se skrývá muž, jehož profesí je vstupovat do firemního prostředí jako krizový diplomat. Živí se rozmotáváním propletenců osobních konfliktů a vytvářením funkčních kolektivů z rozdělených táborů. "Když jsou někde ONI, tak jsme MY. A podél osy MY versus ONI má tendenci vznikat nevraživost, řevnivost a nakonec konflikt," vysvětluje.Bednářovo myšlení je ukotveno v hluboké fascinaci společenskými mechanismy. S lehkostí vyprávěče přechází od sovětských dálkově ovládaných autíček svého dětství k myšlenkovým experimentům s opicemi ilustrujícím vznik kulturních tabu. "Vytvořili jsme tabu. Tohle je kultura," uzavírá s úsměvem vyprávění o experimentu, kde opice dodržují pravidla, aniž by věděly proč.A co jiné jsme my, lidé, než sofistikované opice v oblecích?Jako konzervativec vidí Bednář určitou nevyhnutelnost v tom, jak se i ty nejrebelnější generace nakonec přikloní k tradičním hodnotám. "Naprostá většina amerických hippies ze šedesátých let se během dekády stala naprosto průměrnými lidmi. Člověk, který byl v roce 1969 hrdým příslušníkem květinových dětí, se stal v osmdesátých letech Homerem Simpsonem."Navzdory konzervativnímu založení není Bednář nepřítelem pokroku. Jeho postoj k umělé inteligenci balancuje mezi fascinací a opatrností. "Je to sice fajn, je to hezká věc, že to máme, je spousta krásných aplikací, dělá to obrázky, píše to texty, zahraje to písničku, všechno je to skvělý, ale byl bych pořád velmi na pozoru, co se týká kvality výatupů."Na otázku, jak se cítí spokojený na stupnici od jedné do deseti, volí “solidní osmičku”. Je to odpověď, která odráží jeho pragmatický přístup k životu: spokojenost bez rouhání se, s vědomím, že je kam růst. A co by jeho štěstí posunulo na devítku? "Musel bych opravit barák," odpovídá s úsměvem muž, který dokáže nacházet radost v postupném budování základů, ať už jde o stavby nebo lidské vztahy.Bednářova životní filosofie se možná nejlépe odráží v radě, kterou dává svým pěti dětem: "Pracovat, pracovat, pracovat a v žádném případě neustávat v jakékoliv činnosti." V době, kdy jsme zaplaveni pasivní konzumací informací, zastává Bednář aktivní přístup a neustálé vylepšování.A jak vidí budoucnost? S optimismem temperovaným realismem: "Za 10 let bude svět lepší než je teď. Ale když si potom tu otázku položíme opačně, tak budeme říkat, že je horší, než byl před 10 lety."
V Poslanecké sněmovně leží návrh, aby se na těhotenské testy povinně umisťovalo upozornění, které by odkazovalo na poradenství zaměřené na zachování těhotenství. Skutečně jde o poskytnutí pomoci, nebo o nátlak na zachování těhotenství? „Jedná se o podání pomocné ruky ženám, které jsou v šoku,“ argumentuje v pořadu Pro a proti předkladatelka návrhu Romana Bělohlávková (KDU-ČSL). „Prosazujete ideologii,“ nesouhlasí poslankyně Klára Kocmanová z Pirátské strany.
Natočeno: 17.2.2025Díl o rychle se měnící situaci po Mnichovské bezpečnostní konferenci.Omlouváme se za zhoršenou kvalitu Josefova záznamu, zapříčiněnou polními podmínkami, ve kterých natáčel.
Lídři evropských zemí se v pondělí sejdou na narychlo svolaném summitu v reakci na to, že Evropa nebyla pozvána na jednání Američanů a Rusů v Saúdské Arábii o budoucnosti Ukrajiny. „Berme to tak, že nikdo jiný než Amerika k jednacímu stolu Rusko nebyl schopen doposud dostat,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus bezpečnostní analytik, bývalý diplomat a někdejší ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jiří Schneider.