Podcasts about budoucnost

Poklepem na základní kámen v plzeňské fakultní nemocnici začala stavba pavilonu chirurgických oborů. Projekt za více než 4 miliardy korun soustředí na jednom místě všechny klíčové chirurgické obory.

Jaderná energetika zůstane klíčovou součástí českého energetického mixu. Podle fyzika Vladimíra Wagnera se bez ní nízkoemisní budoucnost neobejde.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaderná energetika zůstane klíčovou součástí českého energetického mixu. Podle fyzika Vladimíra Wagnera se bez ní nízkoemisní budoucnost neobejde.

K přijetí na gymnázia v Praze potřebují žáci výrazně víc bodů než v jiných částech republiky. Je to fér? Kdo, kdy a co s tím může udělat? Pomohlo by omezení víceletých gymnázií? Je namístě změnit podobu maturit nebo přijímacích zkoušek na vysoké školy? A jaká je budoucnost plošného testování žáků 5. a 9. tříd? Poslechněte si politickou debatu u kulatého stolu.

Po delší pauze hlásíme návrat a už se nemůžeme dočkat, až se s vámi opět potkáme u nového dílu našeho Studia!

Poslední díl našeho seriálu ukáže, jak se Dostihové závodiště Pardubice mění pro nové generace jezdců, diváků i fanoušků dostihového sportu.

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála? O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na jeden z největších průšvihů Česka. Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol, hlavně v Praze a středních Čechách, ničí budoucnost tisíců dětí. Opět se to prokázalo letos, kdy se na maturitní obory nedostalo množství dětí, které na studium objektivně mají. Kdo za to může? A proč dotyčné nedokážeme donutit, aby přijali zodpovědnost?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na jeden z největších průšvihů Česka. Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol, hlavně v Praze a středních Čechách, ničí budoucnost tisíců dětí. Opět se to prokázalo letos, kdy se na maturitní obory nedostalo množství dětí, které na studium objektivně mají. Kdo za to může? A proč dotyčné nedokážeme donutit, aby přijali zodpovědnost?

Život je stálá změna a je dobré umět se na to připravit. Jak nakládat s touto skutečností a jak k ní přistupovat tak, aby byla spíše povzbuzením než něčím, co člověka blokuje? Kterým změnám v životě se prostě nevyhneme? A co může pomoci se na ně připravit? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Teoretický informatik Václav Rozhoň hledá principy, na kterých stojí digitální svět. To je v dnešní době vysoce aktuální práce. Pracuje na Karlově univerzitě, má za sebou řadu zahraničních stáží, byl i rok na slovutném MIT ve Spojených státech. Mimo jiné je letošním držitelem prestižního ocenění Neuron.S Václavem Rozhoněm jsme se bavili o tom, kam směřuje současný vývoj umělé inteligence a musím říct, že bylo velmi zajímavé sledovat, jak je jeho pohled výrazně dál, než to, co obvykle zaznívá v obecných debatách - že bude umělá inteligence ovlivňovat lidi? Samozřejmě, tak je přece konstruovaná! Může se stát, že nás bude dokonce ovlivňovat tak, že o tom ani nebudeme vědět? Zajisté, to je jedna z možností - a má nám to vadit? To už tak jednoznačné být nemusí. Změní se trh práce? Samozřejmě. Víme přesně, jak umělou inteligenci vnímat - ani toto není jednoznačné. Ale nechci předbíhat! Toto jsou jen chuťovky k setkání a k debatě, které posouvá hranice toho, jak vnímat moderní počítačový svět ve vztahu k tomu lidskému. Užijte si to!Srdečně vás zvu na můj odběratelský kanál http://herohero.co/petrhorky. Dostanete dvojnásobnou délku našeho rozhovoru, nebudete přerušováni reklamami a k tomu podpoříte existenci mého kanálu. Odběratelé jsou pro nás zásadní.Předem díky za každý komentář, reakci, příspěvek do debaty a zdravím! Váš Petr Horký00:00 Kdy se z AI stává samostatná bytost?21:15 AI agenti: když spolu umělé inteligence začnou jednat.24:14 Může se AI začít vylepšovat sama?27:52 Kdo ovládne AI, bude mít svět?29:46 Žijeme v simulaci? AI, Bůh a smysl života.Support the show

12. května se po celém světě slaví Mezinárodní den sester. Proč právě tento den? 12. května 1820 se totiž narodila Florence Nightingale - zakladatelka moderního ošetřovatelství a průkopnice zdravotnické statistiky. I díky ní je současná medicína na takové úrovni a profese sester její nedílnou součástí. V Česku pracuje na pozici sestry přes 80 tisíc lidí. Jaká je úloha sestry v současném světě?  Odpovědi přináší aktuální vydání IKEM Podcast s  PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA, náměstkyní ředitelky pro ošetřovatelskou péči a kvalitu, hlavní sestrou IKEM a dlouholetou prezidentkou České asociace sester. Pozvání přijala také Mgr. Michaela Hlavinková,  všeobecná sestra na Oddělení kardiovaskulární intenzivní péče.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Jaká je budoucnost Českého rozhlasu a České televize? Jaké jsou výhody a nevýhody možných způsobů jejich financování? Je ohrožena jejich nezávislost? Jaká je v dnešní době role regionálního vysílání? Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS). Poslechněte si celý rozhovor.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).Všechny díly podcastu O čem se mluví v Plzeňském kraji můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

S papírem se setkáváme denně, málokdy mu ale věnujeme pozornost. Tisíce let staré řemeslo se dodnes téměř nezměnilo a zůstává i navzdory okolním technologiím. „Papír zažívá krásnou renesanci, víc a víc lidí má potřebu si věci zapisovat fyzicky,“ všímá si v Hovorech papírník Michal Gorec, který do papíru dostává i originální, osobní příběhy.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).Všechny díly podcastu O čem se mluví ve středních Čechách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle výzkumů vykazuje 40% žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese, 30% potom známky úzkosti. Jaký vliv na tato čísla měla covidová epidemie a jakou roli hrají sociální sítě nebo nedostatek komunikace mezi rodiči a dětmi? Co se stane, když z dětí vyrostou dospělí, kteří budou mít pocit, že nedostali tu správnou pomoc a podporu? Děti jsou naše budoucnost a jejich psychické zdraví je tématem, které nemůžeme odkládat. Co pro to mohou udělat rodiče, škola a hlavně – a co pro ně můžeme udělat jako společnost? Řešení hledá společně s tehdejší vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou terapeutka a krizová interventka Zuzana Jiráček Fillingerová a terénní sociální pracovnice Markéta Pechová. Zaměřují na to, co trápí dnešní děti a mladistvé, a především na způsoby, jak jim můžeme pomoci. Debatu moderuje dramaturg a publicista Tomáš Feřtek.

Co si to ten Štěpán dovoluje být takhle seběvědomý? Někoho to možná bude prudit. Tohle se u nás přece nenosí, ale jakmile si ten rozhovor poslechnete, uvědomíte si - ten kluk opravdu chce něco dokázat a fakt pro to něco dělá. Osobně mi takový přístup vrací naději v českou společnost. Rád věřím tomu, že Venda není jen jednorožec a že mezi námi běhá více takhle mladých, vyrovných a cílevědomých lidí, kteří to někam dotáhnou. Nebo se o to budou alespoň snažit - ať už ve sportu, vědě nebo někde jinde. Enjoy

V této epizodě otevřeně popisuji, proč jsem se po letech podnikání rozhodl zásadně změnit strukturu svého majetku a byznysu. Sdílím vlastní zkušenost se vznikem rodinného holdingu, důvody, které mě k tomu vedly, a konkrétní rizika, která hrozí podnikatelským rodinám, pokud jste na všechno „sami v jedné hlavě“. Vysvětluji, jak holding chrání rodinu, firmu i klienty, jak pomáhá s řízením cashflow, mezigeneračním plánováním a proč je architektura majetku přirozenou součástí wealth managementu.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

V roce 2026 je Indie nejlidnatější zemí světa s 1,43 miliardami obyvatel. Pro mnohé je to chaos, pro Evu Šafránkovou je to místo hluboké transformace a studia starověkých textů. V tomto rozhovoru prozkoumáme kontrasty mezi horkými nížinami u Gangy a horským tichem Himálaje.Hlavní témata:Cesta do srdce Indie: První dojmy z Varanasi, ubytování v ašrámech a pohled skrze objektiv fotoaparátu.Jazyk a rituály: Sanskrt jako vibračně silný jazyk a vyrovnání se s veřejnými kremacemi na gátech.Kulturní střet: Evropské standardy vs. indická realita, role svatých mužů a božská Ganga.Budoucnost a poselství: Co vzkázat těm, kteří se do Indie chystají poprvé a bojí se chaosu? 

V Česku se léčí s diabetem 1. typu 60 tisíc lidí. Nemoc se projeví nejčastěji v dětství nebo rané dospělosti. Jaké jsou první příznaky a jaké možnosti léčby? Na otázky v IKEM Podcast odpovídá prof. Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie.

Společnost Anthropic vyděsila v minulých dnech svět svým jazykovým model Mythos, který dokázal nacházet, ale potenciálně i sám napadat skryté bezpečnostní díry v klíčových počítačových systémech, jako jsou Windows. Jen se tím potvrdilo, že umělá inteligence skýtá nejen velké příležitosti, ale i nezměrná rizika. Využitím AI v kyberbezpečnosti se zabývá i český startup Aisle, který předloni založil bývalý šéf Avastu Ondřej Vlček spolu s předním počítačovým vědcem Stanislavem Fortem. Ten v minulosti působil jak v Anthropicu, tak v DeepMind od Googlu. „To, co objevil Mythos, by náš systém při správném dotazu zvládl také,” říká Fort v podcastu Money Maker.Fort je jedním z českých expertů, který měl možnost poznat AI boom v Silicon Valley na vlastní kůži, působil v několika tamních firmách, které v oboru aktuálně udávají tempo. V rozhovoru v podcastu Money Maker popisuje nejen to, na čem s Vlčkem a spol. pracují, ale i vyhlídky například v akademické sféře. „Umělá inteligence nahrazuje práci studentů a juniorních výzkumníků v týmech, zásadně ji urychluje,” tvrdí Fort s tím, že dopady AI na společnost budou enormní. On ale, dodává, zůstává technologickým optimistou.00:00:00 Způsobí Mythos revoluci? 00:08:17 Budoucnost kyberbezpečnosti00:14:23 Startup AISLE00:19:31 Implementace AI do vědy00:30:34 OpenAI vs. Anthropic 00:33:48 Nastal čas začít se obávat?00:40:56 „Chtěl jsem se věnovat černým dírám.“00:44:20 Studium na Cambridge a Stanfordu00:47:39 Cesta z vědy do byznysu00:55:11 Může Česko konkurovat světu?

Biblická úvaha: Naše jednání určuje naši budoucnost. Autor, čte: Karel Fridrich.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Budoucnost českého řemesla je v dobrých a hlavně v mladých rukou. V seriálu Českého rozhlasu vám představujeme mladé lidi, kteří se dokážou živit rukama. Mezi nimi je například osmnáctiletý Jonáš Kubiš z pražské střední školy Akademie řemesel. Jeho oborem je montáž suchých staveb.

Bezobslužný prodej v Česku už dávno není jen instantní káva z nádražního automatu. Železářství, maso či květiny. To vše dostupné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, bez jediného prodavače. Jsou ale situace, kdy je obsluha pro zákazníka nenahraditelná? A co úskalí z pohledu podnikatelů jako náklady na údržbu nebo strach z krádeží? Nejen o tom byla řeč v nejnovějším vydání videopodcastu Money Movements.Hosty nejnovější epizody podcastu připravovaného Forbesem ve spolupráci se společností Visa jsou David Plíva, odborník na automatizované prodejní systémy ze společnosti Global Payments, a Dominika Husáková ze společnosti Tyradosti, která provozuje síť květinových automatů.

Budoucnost českého řemesla je v dobrých a hlavně v mladých rukou. V seriálu Českého rozhlasu vám představujeme mladé lidi, kteří se dokážou živit rukama. Mezi nimi je například osmnáctiletý Jonáš Kubiš z pražské střední školy Akademie řemesel. Jeho oborem je montáž suchých staveb.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Honza Březina a Michal Henych rozebírají, jaký vliv má cenově nejdostupnější MacBook na segment iPadu.

3… 2… 1… REWIND! ⏪ Jak daleko je rok 1983? Pro někoho pravěk. Pro jiného moment, kdy se začal psát svět, ve kterém dnes žijeme.Zapomeňte na černobílou představu se zpomalenými lidmi a pianistou v kině. Tohle byla barevná, hlučná a trochu šílená doba, kdy se věci teprve rozjížděly… a nikdo netušil, kam to celé povede.

V Praze má svatební salón, ale také tu vyrábí drony, které vozí na Ukrajinu. Jaká je zkušenost ženy, která na vlastní pěst cestuje do ukrajinských válečných zón? „Strach odkládám vedle sebe na sedadlo spolujezdce. Jednou už na mě letěl dron, ale myslím, že ruský pilot uviděl, že jsem ženská, a nechal mě jet,“ vypráví ukrajinská podnikatelka Lesya Kopchuk v Osobnosti Plus.

V Praze má svatební salón, ale také tu vyrábí drony, které vozí na Ukrajinu. Jaká je zkušenost ženy, která na vlastní pěst cestuje do ukrajinských válečných zón? „Strach odkládám vedle sebe na sedadlo spolujezdce. Jednou už na mě letěl dron, ale myslím, že ruský pilot uviděl, že jsem ženská, a nechal mě jet,“ vypráví ukrajinská podnikatelka Lesya Kopchuk v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bojíte se, kam míří svět s umělou inteligencí? Nejste sami – průzkumy ukazují, že 60 % mladých lidí si myslí, že lidstvo směřuje do záhuby. A já to občas taky cítím.Proto jsem si pozval dva výjimečné hosty: Václava Dejčmara – investora, filantropa a filozofa, který věří v psychedelika, podmíněný příjem i evropský AI Manhattan. A Petra Ludviga – autora Konce prokrastinace a nové knihy Od chaosu ke smyslu, který AI sleduje zblízka a nemá o jejích rizicích iluze.Bavili jsme se o tom, co nás čeká – AGI, superinteligence, humanoidní roboti, konec práce. Ale hlavně o tom, co s tím může dělat každý z nás teď.V tomhle díle uslyšíte:→ Proč i "pozitivní" scénář s AI může skončit koncem lidstva→ Co znamená být architektem místo obětí→ Podmíněný základní příjem – ale s podmínkou vzdělání→ Proč Evropa měla koupit Anthropic (a jak by to změnilo hru)→ Jak kultivovat vnitřní svět, když vnější svět hoří→ Buddha 2.0, Star Trek, Duna a lehkost bytíTohle povídání mě osobně naplnilo dost pozitivní energií – a doufám, že stejně zapůsobí i na vás.

Všichni ho znají jako objevitele Ameriky. Do nového světadílu ale vlastně neměl namířeno. Původně toužil po objevení nové cesty do Indie západní cestou a s tímto svým přesvědčením také zemřel. Ačkoli už za jeho života bylo mnohým jasné, že se jedná o nový kontinent. Do Evropy se ze své první cesty za oceán vrátil 4. března 1493 na palubě lodi Niňa. Zakotvil kvůli počasí u portugalských břehů, takže upadl v podezření, že se zpronevěřil Španělům, kteří jeho plavbu financovali…

DOSTUPNÉ TÉŽ JAKO VIDEO: https://youtu.be/NyHLtw7-3EsCo se stane, když se v jednom roce potkají démoni z Marsu, fialové chapadlo s plánem na ovládnutí světa a parta vojáků, kteří jsou tak trochu na jedno použití? Vznikne rok 1993. A přesně do něj se vracíme v novém díle podcastu Rewind.Tenhle rok nebyl jen „další devadesátky“. Tady se lámaly dějiny her. Jedna střílečka přepsala pravidla akce z pohledu vlastních očí. Jedna adventura ukázala, že humor může být inteligentní i totálně ulítlý zároveň. A jedna válečná hra vás donutila přemýšlet, jestli se vlastně smějete správně.Ale nezůstáváme jen u her. Listujeme patnáctým číslem legendárního časopisu Excalibur a připomínáme si dobu, kdy herní publicistika vznikala s nadšením, ne s algoritmem. Ve světě technologií startuje procesor Pentium, rodí se formát MP3, přichází Newton MessagePad a konzole 3DO slibuje multimediální budoucnost. Internet se pomalu nadechuje – a ještě netuší, co způsobí.A kina? Časové smyčky ve filmu Na hromnice o den více, a akční meta-humor a devadesátkový blockbuster Poslední akční hrdina v plné síle. To vše v úhledném ASMR balíčku plném ukázek k příjemnému poslechu! Rewind 1993 je návrat do doby, kdy se svět teprve rozjížděl na plný digitální výkon. Bez nostalgického růžového filtru – ale s respektem k tomu, co tehdy vzniklo.

Mladí lidé se učí lépe cizí jazyky než starší, to je známá věc a důkazem je dvacetiletá Olexandra Piskunová, která se za čtyři roky naučila česky přímo dokonale. Možná to bude tím, že v Charkově studovala a stále ještě studuje on-line operní zpěv a má vytříbený hudební sluch. Olexandra pochází z Chersonu, který leží na bojové linii, a do Česka se dostala hned po začátku války. Kudy ji evakuovali a jak to po cestě vypadalo, neví. Od narození je totiž nevidomá.

V této speciální epizodě se zamýšlím nad tématy, která aktuálně hýbou světem — od článku „Something Big is Happening" Matta Shumera, který za první týden četlo přes 85 milionů lidí, přes truchlení programátorů až po nadšené předpovědi o tom, jak AI bude pracovat za nás — a my budeme mít konečně čas žít. Přidávám vlastní pohled, zkušenosti z praxe v Česku a cestu, jak z toho vytěžit maximum.Co mají tyto předpovědi společného? V čem se liší? A co z toho vyplývá pro vás?Probírám, proč je akcelerace AI reálná a bezprecedentní, jak se formují dva paralelní světy — lidí, kteří AI využívají, a těch, kteří ne, proč je agency nejdůležitější dovedností budoucnosti, kde leží tři obrovské příležitosti a co konkrétně dělat už dneska.Pusťte si to, zamyslete se, kde se nacházíte právě vy — a co udělat proto, abyste tuto příležitost dokázali využít ve svůj prospěch.F.PS: Podcast podporuje program Future AI Leader 2026. Deset týdnů, během kterých se naučíte dokonale využívat AI. Takto jej popisuje Martin Rosa, jeden z účastníků minulého běhu:„Uvědomíte si, že děláte násobně více věcí za násobně méně času, přitom s pocitem naprostého nadšení a optimismu. A co je nejdůležitější — o všem přemýšlíte úplně jinak. Vše, co dosud vypadalo jako sci-fi, jste najednou schopni dělat hned, skončit do hodiny — a když už se na něčem zaseknete, máte kolem sebe komunitu lidí, co vám pomohou."Více na www.FutureAILeader.com

Toto je zkrácená verze (80 minut). Celý díl (107 minut) a bez reklam si můžeš pustit zde: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeV tomhle díle se s psycholožkou, koučkou a lektorkou komunikace Olgou Lošťákovou noříme do tématu emoční regulace, emoční inteligence a zodpovědné komunikace ve vztazích.Mluvíme o tom, kde leží hranice mezi autenticitou a ventilováním. O tom, proč emoce samy o sobě nejsou problém ale nepochopené emoce ano. A proč je schopnost zastavit se dřív, než něco řekneme, často větší známkou zralosti než „říct všechno na rovinu“.Rozebíráme:jak poznat moment, kdy už jsme schopni komunikovat konstruktivněrozdíl mezi regulací emocí a jejich potlačovánímproč máme tendenci hledat viníka venku nebo naopak v soběpocity viny spojené s potřebami a péčí o sebeemoční únos v praxi a jak si do něj vrátit prostorjak může druhý člověk pomoci s koregulacíproč slova nejsou neutrální a co pouštíme do komunikačního prostoruTenhle rozhovor není návod, jak „být v klidu za každou cenu“. Je o tom, jak zůstat v kontaktu se sebou - a přitom nezraňovat druhé.Co se děje ve chvíli, kdy nás emoce přestanou informovat a začnou řídit? Kdy místo kontaktu vzniká obviňování, místo blízkosti výbuch nebo ticho?Parťáci dílu jsou: Magniflex.cz⁠⁠⁠⁠⁠Máme velkou radost, že jsme narazili na celosvětově patentované velmi kvalitní matrace od italské značky Magniflex. Magniflex je dělají z těch nejkvalitnějších materiálů a spolupracují s odborníky na biomechaniku a lékaři. Navíc mají nadstandartně dlouhou záruku proti proležení a to až 12 let. Já mám konkrétně matraci magnistretch s patentovanou technologií, která dokáže tělo při tlaku na ní trošičku protahovat a nemůžu si jí vynachválit. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠Magniflex.cz⁠⁠⁠⁠⁠ a udělej další krok ke kvalitnějšímu spánku a zdraví s Magniflexem.Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. ⁠a AKADEMIE: ⁠⁠Registruj se na naší Půlroční BWA Akademii 2026!⁠⁠ Udělej letos něco jinak - Víc Informací ⁠⁠ZDE.⁠Minutáž:00:00 Úvod - návrat Olgy po 6 letech05:03 Kdy emoce ovládnou naši komunikaci08:01 Jak poznat moment, kdy jsme schopni mluvit konstruktivně10:30 Proč dáváme druhé na první místo a jak zjistit, co potřebujeme12:44 Praktický příklad: Práce s vinou a nastavení hranic v rodině19:20 Emoční únos v praxi: Co se naučit z vlastního selhání22:40 Jak vnést prostor mezi spouštěč a automatickou reakci26:48 Potlačování vzteku vs. jeho bezpečné vyjádření28:16 Komunikace s emočně labilními lidmi a rodiči32:22 Mikroagrese a slova, která píchají38:34 Práce s vnitřním kritikem a vlastní hodnotou42:20 Role tvůrce: Jak vystoupit z trojúhelníku oběti a zachránce47:03 Osobní zkušenost s depresí a stébla, která pomáhají53:10 Hledání smyslu a síla vědomého opakování rituálů57:02 Co jsou skutečně toxické vztahy a jak v nich neztratit otěže01:02:12 Metafory pro práci s negativními myšlenkami01:08:08 Proč lidé s věkem zapšknou a jak si udržet naději01:13:22 Red flagy při setkání s manipulátoremPřechod do VIP části- Co dělá dobrou omluvu skutečně dobrou- Vnitřní zákoník: Proč nás rozčilují baťohy v autobuse- Emocuc a techniky pro uvolnění napětí- Co v životě znamená láska a její různé podoby- Jak sejmout tlak z partnera a diverzifikovat své „pilíře“- Budoucnost vztahů v době digitálního odcizení- Komunikační minimum pro běžný život- Jak využít AI pro lepší formulaci svých myšlenek

Podcast s Martinem Patočkou, CTO v Bonami, o vedení IT ve firmě a o tom, jak se technologie propisují do byznysu e-shopu. Řeší se, kdy dává smysl role CTO, jak si ji ve firmě správně definovat a jak nastavit očekávání i zodpovědnosti. Tématem je také rozhodování o technologiích, rizika špatných voleb a zkušenosti s interním a externím vývojem. Velká část se věnuje umělé inteligenci, jejím dopadům na práci vývojářů i manažerů a tomu, jak může změnit e-commerce. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/it-v-ecommerce-martin-patocka-t57295 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

V Česku se po 250 letech přestalo těžit černé uhlí. Horníci z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku ve středu vyvezli poslední symbolický vozík. „Mám smíšené pocity. Tím základním je smutek z toho, že končí jedna velká éra bytostně spjatá s tímto regionem, ale i s celou naší zemí a těžkým průmyslem, který tu existoval a existuje,“ přiznává v Interview Plus generální ředitel Ostravsko-karvinských dolů (OKD) Roman Sikora.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V současné době mluví republikáni jedním hlasem, hlasem Donalda Trumpa. Vnitrostranická opozice skoro neexistuje. Otevření antitrumpisté byli vytlačeni, ostatní se přizpůsobili a možná vyčkávají na změnu atmosféry.

Pandemie koronaviru přinesla do světa investic jeden velký trend, který se dosud drží a roste – chuť běžných lidí investovat. Zatímco dříve na burze investovali spíše firmy a profesionálové, vznik platforem, kde se dá levně investovat na klik z mobilu, přilákal na trhy miliony drobných obchodníků, hlavně těch mladších. Aktivně kupují a prodávají známé akcie či kryptoměny.

Ministr obrany Jaromír Zůna nominovaný SPD nejdřív ujišťoval o podpoře Ukrajiny nebo nákupu stíhaček F-35. Následně svoje slova mírnil. Teď se chystá koaliční audit o letounech i podklady k ukončení české účasti na muniční iniciativě. Je česká pozice čitelná? A jaké by měly být naše priority v oblasti obrany? To probereme v Pro a proti s poslanci Romanem Kubíčkem z hnutí ANO a Josefem Flekem ze STAN. Moderuje Lucie Vopálenská.