Podcasts about objev

Jak zastavit borelii poté, co váš kousne klíště a bakterie postupuje do cév? Tuto otázku si už delší dobu klade tým vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. V závěru minulého roku se jim podařilo objasnit, jak se borelie v první fázi svého působení v lidském těle chovají. Jde o úspěch na poli celosvětové vědy, který ocenil i prestižní vědecký časopis Nature Communications.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I několikadenní práce se díky speciálnímu algoritmu zkrátí na hodiny nebo dokonce minuty. - Co vše se zaznamenávalo v historických mapách? A co do současné kartografie vnáší digitalizace? - Objev z laboratoře se posouvá blíž k pacientům. Tým z brněnského centra CEITEC dostal grant na vývoj nové léčby agresivní leukémie. - A vydáme se i do školy, ve které se do výuky zapojuje umělá inteligence. Moderuje Lucie Vopálenská.

Spolu se svým manželem hrají v pětičlenném mladém hudebním uskupení původem z Kutné Hory. Teige, pojmenované podle kapitána české avantgardy Karla Teigeho, vydalo své první album. Květiny nonstop záhy vzbudily značnou pozornost hudební kritiky i posluchačů. Díky desce se skupina teige objevila také v nominacích v kategorii Objev roku na hudebních cenách Vinyla. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podnikatel s vietnamskými kořeny Nguyen Manh Tung stojící za skupinou Investman už téměř dvě dekády podniká a také propojuje českou a vietnamskou komunitu prostřednictvím dalších projektů jako je Czech Viet nebo dříve Asociace mladých vietnamských podnikatelů (AMVP). Patří mezi takzvané banánové děti, tedy druhou generaci Vietnamců, kteří se v Česku rozhodli jít za horizont toho, než jen provozovat večerku. Kteří podnikatelé s vietnamskými kořeny by se mohli brzy zařadit do žebříčku nejbohatších lidí Česka? Jaké chyby Nguyen Manh Tung na své dosavadní byznysové cestě udělal a jak se z nich poučil? A proč jsou podle něj Vietnamci líní? To vše si poslechněte v podcastu.

Jak vážně máme brát dosud nejslibnější nález z Marsu, který zachytil rover Perseverance v oblasti Sapphire Canyon? A co znamenají vzorky planetky Bennu obsahující základní stavební kameny života? Právě na tyto otázky odpovídají chemička Olga Ryparová (Olinum Chemistry) a popularizátor vědy Jirka „Co vysvětluje věci“ Burýšek.V rozhovoru rozebíráme, co Perseverance skutečně našel, proč jsou některé struktury považovány za nejvážnější kandidáty biosignatur na Marsu a kde stále leží hranice mezi geologií a biologií. Dostáváme se ale i k objektům, které obsahují aminokyseliny a další klíčové molekuly, a k otázce, zda mohl mít život na Zemi – i jinde – kosmický původ.V dnešním videu se podíváme, jak vědci hodnotí důkazy, proč je opatrnost na místě a co by se změnilo, kdyby se existence mimozemského života skutečně potvrdila.

Zatímco veřejný prostor zaplavily nesmysly kolem komety 3I/ATLAS, skutečně zajímavé výsledky zůstaly stranou. S Petrem Brožem jsme probrali jeho nejzásadnější vědecké postřehy roku 2025 — jednak detekci a detailní sledování komety 3I/ATLAS (ano, komety, nikoli „objektu neznámého původu“), ale také málo diskutovaný objev tzv. „leopardích skvrn“ na povrchu Marsu.Tyto struktury mohou představovat dosud nejvážnější kandidáty na biosignatury — tedy chemické či geologické stopy dávného života. Problém? Vzorky z Marsu zůstanou prozatím na místě. Kvůli rozpočtovým škrtům NASA v režii Trumpovy administrativy je program návratu vzorků na Zemi pozastaven, a potvrzení (či vyvrácení) tak zůstává otevřené.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, co „leopardí skvrny“ vlastně jsou, proč jsou vědecky zajímavější než většina virálních spekulací a jak politická rozhodnutí brzdí odpovědi na jedny z největších otázek lidstva.

Adventní trhy - to není jen dobré jídlo, pití a muzika. Je to taky místo, kde potkáte soustu zajímavých řemeslníků. Nebojte se s nimi dát do řeči. Objevíte zcela nový svět. Tak jako redaktorka Romana Kubicová, když nahlédla do jednoho ze stánků, kde si zřídil provizorní dílnu Rostislav Žďárský z Petřvaldu.

Baťa, Harley, rokenrol. Dějí se zvláštní věci, vždyť já měl být zdravotním bratrem, říká Šimon OppPůsobí, jako by za mikrofon do redakce Reportéra dopadl odněkud z minulosti. Z doby, kdy mladí kluci chtěli od života hlavně pěkné holky, tvrdý bigbít, silnou motorku. Občas si zaboxovat, zajít s kamarády na skleničku. „Jen drogy do toho klišé v mém případě nepatří,“ směje se třiadvacetiletý zpěvák a herec Šimon Opp. „Za časů nejtvrdší puberty jsem to přehnal s marihuanovými koláčky a následující dva týdny měl pocit, že skončím v blázinci. Tehdy jsem si řekl, že si tuhle zábavu jako jednu z mála raději odepřu.“Šimon Opp má za sebou teprve první opravdu profesionální muzikantskou sezónu. Ta se ovšem povedla. Se svou kapelou předskakoval Bryanovi Adamsovi, dostal nominaci na Objev roku v soutěži Český slavík. Kromě toho Šimona začali poznávat i televizní diváci, protože dostal prostor například v seriálu Zoo.Sám je překvapený tím, co se děje. „Ano, na kytaru jsem díky tátovi a staršímu bráchovi hrál od osmi let, ale jinak nemám žádné umělecké vzdělání a například noty neumím.“V rozhovoru popisuje, jak vystudoval ve specificky dívčím prostředí zdravotní školu. „Holky mám rád, takže to mělo spíš výhody,“ naznačuje. Coby zdravotní bratr zažil náročnou praxi za covidu: „Na urgentu Bulovky jsme měli pacienty na plicních ventilátorech a mimotělních obězích,“ připomíná.Chtěl se stát záchranářem, ale nakonec vsadil na uměleckou, hlavně tedy hudební kariéru. A zatím se mu ten risk podle všeho vyplácí: „Letos poprvé finančně nepaběrkuju.“V létě Šimona Oppa čeká další nečekaná výzva: „Nevím, jak jsem si to zasloužil, ale dostal jsem velkou roli v muzikálu Klan Baťa, který budeme hrát na Letní scéně pražského Musea Kampa. Od března začnu denně trénovat například step a divadelní herectví. Mám z toho nervy,“ připouští v podcastu, „ale zároveň se nemůžu dočkat.“

Víte, co herec dělá, když ho během představení v divadle přepadne škytavka? „Ruce má zdvihnout nahoru, nadechnout se a zadržet dech,“ říká herečka Lenka Termerová, která k nám dnes dorazila na ranní popovídání. S Lubkou a Mírou probrali, jak moc si (ne)jsou podobní s dcerou Marthou Issovou, jak přísná je babička, cvičení i to, proč ráda chalupaří a proč se opět vrátila do Studio Ypsilon. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Petr Mrňa, bývalý příslušník Bezpečnostní informační služby a dnes instruktor střelecké a takticko-bezpečnostní přípravy, v podcastu Men's Factor popsal, jak se podle něj mění bezpečnostní prostředí i chování lidí v krizových situacích. Upozorňuje, že většina civilistů podceňuje základní situační pozornost, tedy schopnost včas registrovat možné riziko a získat tím rozhodující čas. Podle něj se mnoho lidí spoléhá na držení zbraně, aniž by byli připraveni ji skutečně použít, nebo nevědí, jak volit méně závažné prostředky typu pepřového spreje. „Většina žen má pepřový sprej v batohu tak hluboko, že ho nikdy nenajde. A to je problém," říká. Mrňa zároveň upozornil, že válka na Ukrajině může mít v budoucnu sekundární dopady i na Česko, a to nejen volným pohybem zbraní, ale také návratem vojáků trpících posttraumatickými poruchami. Kriticky se vyjádřil i k nízké ochotě institucí investovat do prevence aktivních útočníků. Podle něj by všechny školy a další „měkké cíle“ měly projít profesionálním nastavením postupů, protože improvizace v panice většinou selhává.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.

Kousek na jihozápad od Strakonic na jihu Čech můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Jednak na moderní kovovou rozhlednu a jen o pár metrů dál na možná i tisíce let starou záhadu. Tak zvaný dolmen neboli prehistorickou megalitickou stavbu z velkých kamenných bloků, které se zjednodušeně říká kamenný stůl.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:15 Jak rychle létali ptakoještěři?11:22 Pomohou nám nemagnetické magnety?21:55 Objev krevních skupin28:06 Pěstují si termiti houby?34:19 Stávají se rajčata jedovatými?46:00 Jak spočítat vliv oxidu uhličitého?Hovoří paleontolog Vladimír Socha, fyzik Tomáš Jungwirth nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:15 Jak rychle létali ptakoještěři?11:22 Pomohou nám nemagnetické magnety?21:55 Objev krevních skupin28:06 Pěstují si termiti houby?34:19 Stávají se rajčata jedovatými?46:00 Jak spočítat vliv oxidu uhličitého?Hovoří paleontolog Vladimír Socha, fyzik Tomáš Jungwirth nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.

Letáky se tiskly v Německu a fenomén Klaus. V úvodní epizodě seriálu Kampaň! se vydáme do éry prvních svobodných voleb po roce 1989. Objevíme, jak se rodily volební strategie, kdo stál za prvními kampaněmi a co vlastně znamenal politický marketing v době, kdy se Češi teprve učili demokracii a tržnímu hospodářství.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:02 Existuje černá láva?09:06 Nový druh počítačové paměti22:37 Objev rentgenového záření27:56 Proč želvušky všechno přežijí?36:04 Co čeká naši Galaxii?45:27 Když se nebe otevřeHovoří geolog Lukáš Krmíček, fyzik Tomáš Jungwirth nebo astronom Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:02 Existuje černá láva?09:06 Nový druh počítačové paměti22:37 Objev rentgenového záření27:56 Proč želvušky všechno přežijí?36:04 Co čeká naši Galaxii?45:27 Když se nebe otevřeHovoří geolog Lukáš Krmíček, fyzik Tomáš Jungwirth nebo astronom Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.

Zámek ve Studénce, kde sídlí kromě místní knihovny a umělecké školy taky Vagonářské muzeum, mění vzhled. Úpravy nechalo město udělat v interiéru, hlavně v obřadní síni a v chodbě nad schodištěm. Restaurátoři ale pracovali taky pod schody ve vstupní zámecké hale a právě tam na ně čekalo překvapení. Jaké? Dozvíte se v reportáži.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Na sítích teď bylo kontroverzní divadlo pro předškolní děti, kde jim vysvětlují, co je to sex. A teď jim to vysvětlují úplně způsobem, že tam mají různé typy penisů a vulvovou louku. Je to nabídka pro školy a školky, a je to myšleno jako vzdělávací pořad,“ říká Jana Jochová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 14.10.2025, www.RadioUniversum.cz

V novém díle si Vilma s Mírou posvítí hned na několik popkulturních aktualit. Objeví se současná star Zara Larsson v pražském obchodním centru? Má herečka Emma Watson ráda autorku Harryho Pottera i po tom, co ji J. K. Rowling z ničeho nic vyhlásila na Xku? A bylo to oprávněné?Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Houby, které žijí na odumřelých stromech, obsahují desítky prospěšných látek. Vědci po celém světě se je snaží objevit, protože některé z nich účinkují například v boji s rakovinou nebo jako antibiotika. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd odhalí ročně deset až dvacet zcela nových druhů hub. V nich pak hledají člověku prospěšné látky. Nedávno objevili dvě nové, které jsou velmi účinné proti tropickým nemocem.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Každá slepá cestička je nějaké přiblížení k cíli,“ říká chemička, popularizátorka vědy a spoluzakladatelka projektu Zeptej se vědce Adéla Šimková. Vědecká práce ji naučila, že mezi fascinací a frustrací je často jen tenká hranice – velké objevy totiž vznikají z dílčích neúspěchů, které ale posouvají dál. Její výzkum se točí kolem látek, jež by mohly cíleně zasáhnout nádorovou tkáň, zároveň ale otevřeně mluví o tom, jak těžké je udržet si motivaci i v prostředí, kde se úspěch nedá slíbit dopředu. V rozhovoru rozebírá stav české vědy, která má na kontě objevy zachraňující miliony životů po celém světě, ale doma jí stále chybí status národní hrdosti. Přibližuje vznik popularizačního projektu Zeptej se vědce a vysvětluje, proč je klíčové, aby lidé chápali, jak vědecké poznání vzniká, a uměli pracovat s nejistotou. „Chybí tu práce s nejednoznačností a s tím, že svět funguje v pravděpodobnostech,“ říká Šimková, ale na druhé straně vysvětluje, proč kritické myšlení není jen schopnost všechno zpochybnit, ale hlavně ochota oponovat vlastní přesvědčení a hledat spolehlivé informace i v době, kdy se dají chybné odpovědi získat na jedno kliknutí. Vědkyně se věnuje i tématu mateřství a vědecké kariéry, kde sleduje vysokou „úmrtnost“. Říká, že se sice tyto dvě role nevylučují, ale přiznává, že bez podpory manžela, rodiny a kolegů by se do laboratoře vracela mnohem hůř. Dodává ale, že v debatě o slaďování rodiny a práce chybí mužská perspektiva. „Máme řadu příkladů, jak ženy dokážou kloubit mateřskou roli a kariéru. A je super, že ženy se navzájem podporují, ale nic takového tady není pro ty chlapy,“ říká vědkyně. Podle ní by média i veřejná debata měla přinášet více inspirativních příběhů otců, kteří se dokážou zapojit do rodinného života bez toho, aby se vzdali profesních ambicí. „Člověk má pocit, že si musí vybírat mezi kariérou a rodinou a tu oběť prostě většinou udělá žena, tak ukažme, jak to jde udělat,“ dodává. Co by se změnilo, kdybychom se ptali mužů na to samé, na co se dnes ptáme ženy? Proč je ochota riskovat a přijmout nejistotu nezbytná pro velké objevy? A proč jsou zahraniční zkušenosti pro vědce zásadní? Nejen o tom je rozhovor s Adélou Šimkovou.

Rozhovory s vědci, to je žánr, kterému se moc rád věnuji. Vždycky se něco úžasného dozvím a k tomu mne zahřeje zjištění, jak kvalitní jsou naši vědci i v mezinárodní konkurenci.Tento rozhovor vznikl během návratu z Antarktidy. Ale vztahuje se k nejmodernějším trendům. Oč jde? V Antarktidě žijí speciální druhy mikroorganismů zvaných rozsivky. Dokáží neuvěřitelné věci a mají vliv na celou planetu, dokonce i na naše životy – můj anebo váš. Navíc zpracovávají křemík, a tak o nich někteří spekulanti hovoří jako o organismech, které mohou vyvinout zcela nový druh života spojený s umělou inteligencí. Ale jsou to skutečně spíš spekulace – život vyloženě postavený na křemíku na rozdíl od našeho uhlíku zatím popsán není.Naproti tomu dokonce už i ve vědeckých odborných publikacích se objevila teorie, že rozsivky jsou tak podivné, tak atypické, že jsou představitelkami vesmírného života a na naši planetu se dostaly až s nárazem nějaké komety… slušné, že?Pojďte si poslechnout rozhovor s biologem Janem Kollárem, který pracoval na české antarktické stanici Masarykovy univerzity a dokonce některé nové druhy rozsivek sám objevil!Support the show

Poslechněte si:01:03 Proč se zajícům líbí města?08:00 Nejotužilejší plaz13:59 Jak probíhají jelení souboje?22:45 Objev pozitronu27:52 Tajemné písmo Velikonočního ostrovaBONUS: Sherlock Holmes a případ dvou houslistů– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Jaroslav Petr nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:03 Proč se zajícům líbí města?08:00 Nejotužilejší plaz13:59 Jak probíhají jelení souboje?22:45 Objev pozitronu27:52 Tajemné písmo Velikonočního ostrovaBONUS: Sherlock Holmes a případ dvou houslistů– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Jaroslav Petr nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.

Než přišel do studia, uplaval ráno padesát bazénů. Ví to přesně, protože aby se nespletl, počítá uplavané bazény jako zlomky. Jeho prvním vzděláním byla střední zahradnická škola, a prý dodnes zná zpaměti latinské názvy pěti a půl tisíc rostlin. A do studia přišel v tričku s motivem filmu Kmotr. Ale prý to žádný podtext ani skrytý význam nemělo.Kdybyste neznali jméno mého hosta z titulku, asi byste po těchto informacích těžko tipovali, že jde o jednoho z aktérů tzv. bitcoinové kauzy. Česká politika i média jí žijí už mnoho týdnů, zatím však moc netušíme, co se vlastně seběhlo.V dnešní epizodě bude rozhovor právě se soudním znalcem Jiřím Bergerem. Známe se jen od vidění, ale dlouho, už od devadesátých let, kdy já o rodícím se českém webu psal do Reflexu a připravoval televizní pořad Zavináč, a on byl jako zakladatel serveru Notebooky.cz jedním z internetových pionýrů.Samotný rozhovor s Bergerem je dlouhý, a delší je i tento “propagační” text. Bitcoinová kauza je složitá, a je asi důležité náš rozhovor zarámovat do toho, co o této kauze zatím víme a co se o ní pouze dohadujeme.Jiří Berger je mužem mnoha oborů i profesí, a soudní znalectví v oboru kybernetika je jen jednou z nich. Příběh bitcoinové kauzy začal 7. března v kanceláři na pražské Bělehradské třídě. Kromě Bergera tam byl i advokát Kárim Titz, který zastupuje Tomáše Jiřikovského, pravomocně odsouzeného provozovatele nelegálního online tržiště Nucleus na takzvaném darknetu. Předmětem zájmu je starý kus výpočetní techniky, který má údajně ukrývat digitální jmění v bitcoinech. Později do kanceláře dorazil i notář.Berger, jako státem aprobovaná technická autorita, měl za úkol otevřít Jiřikovského bitcoinovou peněženku, ověřit její obsah a dohlédnout na převod části prostředků českému státu formou „daru“. To také podle svých slov udělal, transparentně a odborně správně.Bezprostředním výsledkem je převod bitcoinů v hodnotě zhruba jedné miliardy korun na účet Ministerstva spravedlnosti. Brzy se však ukáže, že to byl pouhý zlomek celkové částky. Objevují se informace, že v peněženkách spojených s Jiřikovského aktivitami mohly být prostředky v hodnotě až dvanácti miliard korun. Zbytek zůstal buď nedostupný, nebo zmizel.Trvalo řadu týdnů, než se informace o daru Jiříkovského dostaly do médií. Jiří Berger se ocitl v epicentru politického skandálu. Jedno jisté: jakkoli jeho jméno veřejnost neznala, nebyl a není nějakým bezejmenným expertem s kulatým razítkem. Jeho profesní dráha je mozaikou zdánlivě nesourodých prvků, které však dohromady tvoří obraz mimořádně schopného a ambiciózního člověka.Bergerova kariéra stojí na unikátním vzdělání. Vystudoval informatiku na České zemědělské univerzitě, získal titul MBA a překvapivě absolvoval i skladatelské oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka. Tato kombinace technického a uměleckého vzdělání naznačuje myšlení, které se neomezuje na jedinou disciplínu.A když jsem u vzdělání, Berger absolvoval prestižní akademii projektového leadershipu v americké NASA v roce 2014. Jde o elitní centrum, které školí manažery pro řízení nejkomplexnějších a nejrizikovějších projektů na světě, srovnatelné s vesmírnými misemi.Jak jsem říkal, Berger se už v devadesátých letech etabloval jako úspěšný podnikatel. V roce 2002 prodal internetové vydavatelství Notebooky.cz mediální společnosti MAFRA, kde se stalo součástí portálu Technet.Jeho klíčovými firmami jsou FRACTAL s.r.o. a e-FRACTAL s.r.o.. Nejde o malé IT firmy; podle veřejných registrů uzavřely se státními institucemi stovky smluv v hodnotě desítek milionů korun. Společnost FRACTAL působí jako významný prodejce letenek pro korporátní klientelu.Globální ambice dokresluje projekt PhoneCopy.com. Jde o fungující službu pro zálohu a synchronizaci dat z mobilních zařízení, která má díky nástupu cloudu své nejlepší období sice už za sebou, ale i tak se může pochlubit více než 1,25 milionem aktivních uživatelů po celém světě. Berger jako CEO firmy je do projektu aktivně zapojen, což dokládají i jeho příspěvky na firemním blogu.Bergerova expertíza není jen praktická, ale i teoretická. Je držitelem amerického patentu č. 7,904,431 s názvem „Metoda a systém pro automatizované modelování požadavků”. Tento patent není jen formalitou; jeho principy se aktivně používají.Je spoluautorem několika odborných článků publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech, které se týkají českého systému eRecept. Jeho výzkum se soustředí na využití procesního modelování ke zefektivnění implementace složitých IT systémů ve veřejné správě. To bylo v projektu eReceptu použito například pro efektivní začlenění záznamů o očkování proti covidu.A pak je tu druhá tvář Jiřího Bergera, jeho kariéra soudního znalce a vlivného konzultanta. Napsal podle svých slov nepočítaně posudků, ale minimálně dva “vyčuhují”, protože se dotýkají opět svého času mediálně sledovaných kauz: pražské Opencard a výběrového řízení na mýtný systém, provozovaný firmou Kapsch.Plus samozřejmě již zmíněné účinkování v bitcoinové aféře. V ní čelí podezření i stížnostem, které poukazují na možný střet zájmů. Ale podle Bergera probíhalo vše standardně a nevybočilo z běžné praxe. Co bylo nestandardní, je astronomická suma, o kterou jde.Ano, zřejmě se podařilo obnovit přístup pouze k části bitcoinů, kterými Jiříkovský kdysi disponoval, ale jak říká Berger, a velmi srozumitelně to vysvětlil i Patricku Zandlovi, který o tom napsal text na svůj web Marigold, mělo to čistě technický důvod. A tím byl zastaralý typ bitcoinové peněženky, která otevřela jen ty adresy, ke kterým byly klíče na navráceném starém hardwaru. Ostatní jsou nedostupné a tedy fakticky ztracené.Objeví se někde? Ulít peníze do bitcoinu je ten nejhorší způsob, říká Jiří Berger. Je to tak? Netroufám si říct. A vlastně ani nemám ambici a hlavně ani možnosti se dopátrat pravdy. Baví mě příběhy, a ten Jiřího Bergera je fascinující.Jistě, nenabízí jednoduché odpovědi. Ale nabízí komplexní a pozoruhodný portrét muže mnoha talentů. Vizionářského byznysmena, chytrého a kreativního akademika a zároveň tvůrce, a také vlivného operátora pohybujícího se na pomezí byznysu, státu i politiky. Poslechněte si verzi tohoto příběhu přímo od jeho nositele.Přeju příjemný poslech!

Na trhu se starožitnostmi se objevily vzácné historické listiny, které ale měly patřit státu. Někdo se je snažil prodat pod skrytou identitou. Blížila se aukce. Bylo nutné prodejce rychle vypátrat, ale nevyplašit. Případ převzalo 1. oddělení pražské kriminálky. Na co všechno detektivové přišli? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Karavela zmítající se v bouři nesena vlnami úplně jinam, než by námořníci na palubě chtěli. A najednou – neznámý ostrov. Tak nějak vypadalo náhodné objevení Madeiry, které roztočilo kolo dalších zámořských objevů a ovlivnilo dějiny celého světa. Jaký byl život námořníků v 15. století? Co je na ostrově čekalo a proč ho námořníci zapálili? Na čem noví osadníci zbohatli a co dělal na ostrově Kolumbus? A jaká je česká stopa na Madeiře?

Studie z Illinois ukázala, že k úspěchu umělého oplodnění u prasat a skotu přispívají látky na bázi cukrů z vejcovodu samic. S nimi bylo 12 procent prasečích vajíček oplodněno už po 24 hodinách. Pokusy amerického týmu ukázaly, že tyto látky dokázaly prodloužit život spermiím krav a prasat. „Připojují se ke spermiím, které jsou pak odolnější,“ vysvětluje v pořadu Laboratoř reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, která publikuje v oboru mezinárodně úspěšné studie.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?

Badatelé z univerzit ve švédském Lundu a ve Washingtonu rozpoznali v krvi látky, které odrážejí míru poškození mozku při Alzheimerově nemoci. Objev může být zásadní pro diagnostiku i budoucí rozhodování o tom, jak zacílit terapii.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina jako by v posledních týdnech zmizela z titulních stran světových médií. V době, kdy se pozornost přesunula k počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale Ukrajina prožívá těžké období. Prakticky denně dopadají na ukrajinská města ruské drony a rakety. „Ruské ztráty na frontě jsou obrovské, ale Rusko je ochotno tuhle cenu platit. Ukrajinci si to dovolit nemůžou,“ komentuje válečnou situaci v pořadu Interview Plus reportér serveru Seznam Zprávy Martin Novák.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

25 lekcí, které nesu do svého čtvrtstoletí s sebou. Tvá on-line komunita

Poslechněte si:01:12 Nejstarší pravěká těžba surovin09:55 Jak dokáže kaktus přežít bez vody?19:03 Objev rozpínání vesmíru25:49 Lze vypnout geny bez zásahu do DNA?34:09 Umí želvy číst magnetickou mapu?44:38 Je sova moudrá?Hovoří archeolog Pavel Burgert, botanička Magdaléna Chytrá nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Maletín na Šumpersku je vesnice nedaleko hlavní silnice procházející horským masívem z Čech na Moravu. Odpradávna to byl kraj lomařů a kameníků, kteří zde těžili a zpracovávali proslulý pískovec, jenž se pak stával materiálem pro slavné sochaře a architekty, zejména doby baroka. V jednom z největších zdejších lomů se dnes můžete vydat na cestu do pravěku, tedy do doby, kdy tato krajina a pískovec vznikaly.

Je vítězkou Českého slavíka za Objev roku, v soutěži Eurovision Song Contest skončila druhá a byla předskokankou francouzské zpěvačky Zaz. „Byla to pro mě velká čest,“ ujišťuje. Během rozhovoru v Radiocafé Vinohradská 12 Elis Mraz také zazpívala. Jednu píseň dokonce v premiéře. Celý rozhovor včetně písniček můžete slyšet ze záznamu na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zatím vypadá sestavování kandidátek do podzimních parlamentních voleb? Objeví se mezi lídry i překvapivá jména? Co bude příměří mezi Izraelem a Hamásem znamenat pro civilní obyvatele Pásma Gazy? A připravuje se vítěz letošní Rallye Dakar v kategorii kamionů Martin Macík na to, že příští rok by se do závodu mohli vrátit Rusové?

Uplynulý rok bude zřejmě rokem, kdy Češi objevili Polsko. Dosud se na tu velkou zemi dívali vesměs s despektem, pokud tam jeli jako turisté, tak jen do Krakova a Vratislavi, a to ještě jen na den, dva.

Letos slaví 200 let od svého vzniku. Možnost stát se na rok badateli nabízí studentům česká Akademie věd. Jaké to pro ně je stát se vědcem nanečisto? Čisticí prostředky škodí plicím. Varuje Česká pneumologická a ftizeologická společnost. Objev vody na Měsíci vědci potvrdili přesně před patnácti lety. Jaké plány s ní mají? Moderuje Daniela Vrbová.