Podcasts about turecku

Čilbir je turecky turecké vejce, momentálně módní snídaňový pokrm leckde v Praze, v samotném Turecku ho ale skoro nikdo nezná. Ve Švédsku to konzumentům alkoholu neusnadňují, pokud si koupíte láhev přímo ve výrobě, musí vám prodejce udělat přednášku o jeho škodlivosti. Bretaňský koláč jménem Kouign-amann znají i v Americe a Japonsku, přitom je to jen máslo, mouka, cukr, droždí a troška vody.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Istanbulu na začátku týdne proběhlo další kolo přímých mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, které zemi napadlo před víc než třemi lety. Šlo nicméně o jednání delegací, nikoliv přímo prezidentů, přestože je k tomu vyzval i jejich turecký protějšek Erdogan s tím, že by se jednání mohla uskutečnit opět v Turecku, a to i za přítomnosti šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Právě jeho tlak by mohl donutit i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se k mírovým jednáním osobně připojil, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Ten tlak zatím nevidíme. Delší dobu ho Trump vytváří na Ukrajince, na Rusy nikoliv. Prostřednictvím zákonodárců má přitom k dispozici balík opravdu tvrdých sankcí, které ale doteď nezavedl. Putin se tedy necítí pod tlakem, ale naopak ožil. Víc se veřejně vyjadřuje a působí, že je v dobré náladě. Tu mu teď tedy hodně zkazili Ukrajinci tím, že provedli bezprecedentní útok na ruské území." Konkrétně jde o déle než rok připravovanou operaci Pavučina, při které ukrajinská civilní zpravodajská služba SBU zasáhla vojenské cíle v hodnotě sedmi miliard dolarů. Jak přesně toho dosáhla? Jaký vliv by to na Rusko a obecně situaci na frontě mohlo mít? A v čem by u operace Pavučina měli zpozornět i Evropané?

Snídaňovým hitem pražských kaváren je takzvané turecké vejce. Je to ztracené vajíčko položené na lůžku z řeckého, tedy spíše asi tureckého jogurtu s česnekem, koprem a zalité horkým máslem s papričkou a dalším kořením. Turecky se pokrmu říká çılbır neboli „čilbir“ a návodů, jak ho připravit, jsou plné i televizní i on-line kuchařky. Jak ho ale dělají přímo v Turecku?

Snídaňovým hitem pražských kaváren je takzvané turecké vejce. Je to ztracené vajíčko položené na lůžku z řeckého, tedy spíše asi tureckého jogurtu s česnekem, koprem a zalité horkým máslem s papričkou a dalším kořením. Turecky se pokrmu říká çılbır neboli „čilbir“ a návodů, jak ho připravit, jsou plné i televizní i on-line kuchařky. Jak ho ale dělají přímo v Turecku?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruskí agresori presviedčajú svet že chcú mier, no odmietli bezpodmienečné tridsaťdňové prímerie a ďalej zabíjajú civilistov na Ukrajine. Masívny ruský útok raketami a dronmi na Ukrajinu zabil 12 ľudí, desiatky ich zranil. Donald Trump s Putinom stráca trpezlivosť a Kongres prichystal nový zákon o proti ruských sankciách. Európa vrátane Slovenska zas prijala 17-ty balík sankcií a hovorí o ďalšom.Má vojna ešte diplomatické riešenie a môže k nemu prispieť aj nový pápež? Prečo Rusi hovoria o mieri, no pritom ďalej vraždia nevinných ľudí na Ukrajine, nechcú v skutočnosti naspäť studenú vojnu a ruskú sféru vplyvu vrátane Slovenska? Prečo Únia stojí za Ukrajinou, no pritom hovorí o obnove ciel na jej tovary? A čo sa okrem výmeny zajatcov dosiahlo na rokovaniach v Turecku? Čo na to Slovensko, keď náš premiér radšej lieta do Moskvy za Putinom ako do Bruselu za našimi spojencami? Máme ešte v medzinárodnom spoločenstve rešpekt?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Prvýkrát letel s balónom ako malý chlapec. Pilotoval jeho otec a bol to práve on - spoločne so starým otcom, ktorí Romana Serbinčíka k jeho životnej vášni priviedli. "So starým otcom sme stavali rozličné modely lietadiel. Ja som vždy miloval výšky, stále som sedával niekde v korunách stromov, miloval som sa pozerať na svet zhora a túžil lietať. Najprv ako pilot stíhačiek," prezradil s úsmevom v relácii Ide o nás. Hoci lietanie miloval, naplno sa k nemu dostal už v dospelosti, keď ho oslovil kamarát, prečo vlastne svoju vášeň nepremení na niečo väčšie. Dnes je z neho pilot balóna, vášeň sa zmenila na živobytie. Organizuje zážitkové lety, vyráža na balónové fiesty a za lietacími zážitkami chodí takmer po celom svete. S balónmi bol už v Indii, Spojených arabských emirátoch či Turecku, v rámci Európy navštívil azda všetky možné krajiny. Zo zoznamu jeho zážitkov vyčnieva prelet popri luxusnej vile Alexandra Lukašenka v Minsku, ale tiež napríklad pristátie na košickom sídlisku Luníx IX. S humorom hovorí, že miesto pristátia je vždy neisté. "Oficiálne môžeme pristávať všade. Lebo vy balón neviete ovládať, hovorím túto vetu stále a je moja obľúbená: Viete, kde s balónom štartujete, ale neviete, kde pristanete. Romantika aj adrenalín sú v tom prepojené," vysvetlil v relácii Ide o nás zanietený Serbinčík, ktorý už skončil v močiari v Indii alebo na ryžovom poli. Zhovárali sme sa o všeličom možnom - napríklad aj o jeho prekvapujúcich zážitkoch s pasažiermi. O tom, či do balóna patrí alkohol alebo či sa zmenilo lietanie vplyvom klimatickej zmeny a jej dopadov na poveternostné podmienky. Ako vyzerá núdzové pristátie s balónom a dá sa vlastne dnes ešte s balónom aj "stroskotať"? Aj na to všetko odpovedal v Ide o nás Roman Serbinčík.

Hostia: Cyril Svoboda (bývalý minister zahraničných vecí ČR) a Pavol Demeš (bývalý minister medzinárodných vzťahov, publicista). | Okruhy tém: Rokovania (Postoje oboch strán, Ukrajina chce bezpodmienečné prímerie, Rusko a jeho postoje, zloženie delegácií – zhodnotenie, postoj Spojených štátov amerických, účasť či neúčasť podstatných hráčov, nedávna obchodná dohoda Ukrajiny s USA a jej vplyv na rokovania). Očakávania (Čo sa snaží dosiahnuť Kyjev, čo naopak Moskva, ciele oboch strán, najbližší vývoj – čo sa dá čakať v najbližších dňoch či týždňoch? Diplomatické riešenie, má konflikt u našich susedov takéto riešenie? Čo bude musieť každá strana obetovať v prospech prípadnej dohody?). | Rokovania v Turecku. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?

„Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky.Rokovania o prímerí na prezidentskej úrovni Putin-Zelenskyj sa prepadli na úroveň „neprezidentskú“. A ak sa mali pôvodne začať vo štvrtok, aj z toho zišlo. Svedkami čoho sme? Ak po rokovaniach volal samotný Vladimír Putin a Volodymyr Zelenskyj sa ho v Turecku nedočkal? Má prímerie a mier šancu? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky. „Neočakávam žiadne výsledky. Strany si budú len opakovať svoje vlastné argumenty. No i to bude mať význam: pochopiť vzájomné pozície a komunikovať napriamo, k čomu od roku 2022 nedošlo. Už to môže byť výsledkom“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky.Rokovania o prímerí na prezidentskej úrovni Putin-Zelenskyj sa prepadli na úroveň „neprezidentskú“. A ak sa mali pôvodne začať vo štvrtok, aj z toho zišlo. Svedkami čoho sme? Ak po rokovaniach volal samotný Vladimír Putin a Volodymyr Zelenskyj sa ho v Turecku nedočkal? Má prímerie a mier šancu? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky. „Neočakávam žiadne výsledky. Strany si budú len opakovať svoje vlastné argumenty. No i to bude mať význam: pochopiť vzájomné pozície a komunikovať napriamo, k čomu od roku 2022 nedošlo. Už to môže byť výsledkom“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar je skeptický v případě účasti Putina na jednáních v Turecku. Zároveň jde ale o první malý pozitivní krůček v cestě za mírem. V Press klubu také mluvil o tom, kterak mu šéf ANO vlezl do revíru či jak to vypadá s jeho kandidaturou na ministra.

Robert Fico oslávil koniec druhej svetovej vojny v Moskve. Pochválil sa stretnutiami s Putinom, ktorý sám rozpútal v Európe vojnu a agresívne ničí Ukrajinu a zabíja nevinných ľudí vrátane detí. Európski lídri v rovnakom čase cestovali do Kyjeva a s ich podporou a podporou USA Rusku predložili návrh na bezpodmienečné 30-dňové prímerie.Čo znamená cesta Roberta Fica do Moskvy pre Slovensko? Cestoval tam ako predseda vlády či opäť ako súkromná osoba a predseda Smeru, ak jeho cestu neriešila vláda ani zahraničný výbor parlamentu? Aké sú vlastne reakcie Putina a Kremľa na prímerie a pomôže ochota prezidenta Zelenského stretnúť sa s ním v Turecku, čo podporuje aj prezident Trump? Môže pomôcť aj nový pápež Lev XIV, ktorý vojnu označil za ruský imperializmus a je zmluva o nerastnom bohatstve medzi USA a Ukrajinou, ktorú už jednomyseľne ratifikoval ukrajinský parlament, skutočným prelomom?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Jak odpoví ministerstvo průmyslu a obchodu na výzvu Evropské komise, aby vláda odložila podpis smlouvy o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech? Je reálné, že by se už za několik dnů sešli v Turecku ukrajinský a ruský prezident? A jak složité je z pohledu krajských samospráv odstraňování nelegálních billboardů kolem silnic?

Jak odpoví ministerstvo průmyslu a obchodu na výzvu Evropské komise, aby vláda odložila podpis smlouvy o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech? Je reálné, že by se už za několik dnů sešli v Turecku ukrajinský a ruský prezident? A jak složité je z pohledu krajských samospráv odstraňování nelegálních billboardů kolem silnic?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Turecku se opět protestuje proti zatčení a věznění populárního starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Tradiční prvomájové průvody se změnily v demonstrace, při kterých policie zatkla stovky lidí. Současné protesty jsou největší od roku 2013, kdy se obyvatelé Turecka postavili proti vládě – tehdy ještě premiéra – Recepa Tayyipa Erdogana. Střety si vyžádaly 11 mrtvých.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bratislava 14. apríla (Teraz.sk) – Patrí k líderkam slovenskej ženskej basketbalovej reprezentácie a druhú sezónu bola v Turecku súčasťou jednej z najlepších líg Európy. V relácii TASR TV Šport Tu a Teraz zhodnotila 29-ročná basketbalistka Terézia Páleníková uplynulé obdobie v drese Danilo's Pizza Spor Kulübü a tiež pôsobenie v národnom tíme Slovenska. . Skúsená krídelníčka sa medzi sezónami presunula v rámci Turecka z Mersinu do Izmitu, kde podpísala kontrakt s čoraz napredujúcim účastníkom najvyššej súťaže. „Bola to náročná sezóna, ale keď sa teraz na to spätne pozriem, už takými triezvymi očami, bolo to pre mňa osobne super. Dvakrát som mala počas sezóny to isté zranenie, čiže som vlastne vynechala dve mesiace, čo bolo pre mňa a tím dosť obmedzujúce. Mentálne to bolo pre mňa náročné, pretože to zranenie niekedy môžete, ale aj nemôžete ovplyvniť a jednoducho, vedela som, že budem chýbať tímu. Vždy to mohlo byť lepšie, ale myslím si, že ma to veľmi posunulo po basketbalovej stránke a ešte možno viac aj po ľudskej stránke,“ povedala Páleníková.

Jak zdevastovalo ničivé zemětřesení Myanmar, kde už řadu let zuří občanská válka? Změní se zásadně Národohospodářská fakulta VŠ ekonomické po odchodu Miroslava Ševčíka z vedení fakulty? Jaké šance mají demonstranti v Turecku vrátit do souboje o prezidentskou funkci uvězněného vůdce opozice? A nakolik pomůže udržení chovu ledních medvědů nový pavilon v pražské zoo?

Jak zdevastovalo ničivé zemětřesení Myanmar, kde už řadu let zuří občanská válka? Změní se zásadně Národohospodářská fakulta VŠ ekonomické po odchodu Miroslava Ševčíka z vedení fakulty? Jaké šance mají demonstranti v Turecku vrátit do souboje o prezidentskou funkci uvězněného vůdce opozice? A nakolik pomůže udržení chovu ledních medvědů nový pavilon v pražské zoo?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Erdogan má z rivala strach. Buď ho demonstranti svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář. Tak komentuje mohutné protivládní protesty na evropsko-asijském pomezí politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého. Velká část epizody je ale o jiném muži – o Erdoganově soupeři, jehož zatčení tohle všechno odstartovalo. Ptá se Matěj Skalický.

Erdogan má z rivala strach. Buď ho demonstranti svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář. Tak komentuje mohutné protivládní protesty na evropsko-asijském pomezí politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého. Velká část epizody je ale o jiném muži – o Erdoganově soupeři, jehož zatčení tohle všechno odstartovalo. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Buďte vďační za to, čo máte. Možno nie ste spokojní s politickou situáciou, s úrovňou zdravotníctva či sociálneho zabezpečenia. No prajem vám, aby ste nezažili, čo je to vojna. Každodenné ťažkosti sú ničím v porovnaní s tým, čím si prechádzajú ľudia v Sýrii, v Gaze, či v Sudáne. A v každej vojne.“Jihad Youssef. Púštny mních komunity Al-Khalil zo starobylého kláštora Deir Mar Musa v Sýrii. Finančná podpora tomuto kláštoru zo 6. storočia totiž smeruje aj zo Slovenska.„Prichádzam zo Sýrie, kde sa ľudia medzi sebou zabíjajú. Po šesťdesiatich rokoch diktátorského režimu a posledných 14ich rokoch masakrov. A aj teraz – po zvrhnutí Bašára Asada – zažívame opäť zabíjanie a revanš.“Jihad Youssef. Okrem toho, že je špecialista na bibliu s titulom z prestížneho rímskeho Biblického inštitútu, má za sebou rovnako pobyt medzi irackými utečencami v Turecku, ktorí utekali pred besnením radikálov Islamského štátu. Z denných záznamov, ktoré po nociach spisoval do mobilu a posielal biskupovi Antálie, vznikla kniha, o ktorej na západe píšu ako o „výčitke svedomia“ pre civilizovaný svet. Jihad Youssef je predstavený komunity, ktorá sa modlí a pracuje na miestach, kde boli púštni mnísi už pred 1400 rokmi. A je známa dialógom a pohostinnosťou k moslimom.Ako na rozdelenú spoločnosť? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Erdogan má z rivala strach. Buď ho demonstranti svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář. Tak komentuje mohutné protivládní protesty na evropsko-asijském pomezí politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého. Velká část epizody je ale o jiném muži – o Erdoganově soupeři, jehož zatčení tohle všechno odstartovalo. Ptá se Matěj Skalický.

„Buďte vďační za to, čo máte. Možno nie ste spokojní s politickou situáciou, s úrovňou zdravotníctva či sociálneho zabezpečenia. No prajem vám, aby ste nezažili, čo je to vojna. Každodenné ťažkosti sú ničím v porovnaní s tým, čím si prechádzajú ľudia v Sýrii, v Gaze, či v Sudáne. A v každej vojne.“Jihad Youssef. Púštny mních komunity Al-Khalil zo starobylého kláštora Deir Mar Musa v Sýrii. Finančná podpora tomuto kláštoru zo 6. storočia totiž smeruje aj zo Slovenska.„Prichádzam zo Sýrie, kde sa ľudia medzi sebou zabíjajú. Po šesťdesiatich rokoch diktátorského režimu a posledných 14ich rokoch masakrov. A aj teraz – po zvrhnutí Bašára Asada – zažívame opäť zabíjanie a revanš.“Jihad Youssef. Okrem toho, že je špecialista na bibliu s titulom z prestížneho rímskeho Biblického inštitútu, má za sebou rovnako pobyt medzi irackými utečencami v Turecku, ktorí utekali pred besnením radikálov Islamského štátu. Z denných záznamov, ktoré po nociach spisoval do mobilu a posielal biskupovi Antálie, vznikla kniha, o ktorej na západe píšu ako o „výčitke svedomia“ pre civilizovaný svet. Jihad Youssef je predstavený komunity, ktorá sa modlí a pracuje na miestach, kde boli púštni mnísi už pred 1400 rokmi. A je známa dialógom a pohostinnosťou k moslimom.Ako na rozdelenú spoločnosť? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Upevnění moci, oslabení zbytků demokracie, zatýkání opozice, protesty… Takový popis odpovídá dnešnímu Turecku. Co se v zemi děje? A jak na nedemokratické počínání prezidenta Recepa Erdogana zareagovala EU? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá šéfredaktorka Aneta Zachová.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Lindnerem

Washington chce ukrajinskú energetiku a Bratislava brojí proti nižším poplatkom za elektrinu. TREND prináša nový týždenný sumár toho najzaujímavejšieho v ekonomike, politike či na finančných trhoch

Záujem o letné dovolenky je už teraz vysoký a kapacity sa rýchlo vypredávajú. Výrazne narastá dopyt po Turecku, Grécku či exotických destináciách. Ako sa menia cestovateľské návyky Slovákov? O trendoch v dovolenkovom segmente hovoríme s Tomášom Lazarovom, obchodným riaditeľom cestovnej kancelárie Hydrotour. „Cestovanie sa po pandémii opäť dostalo na popredné miesto v prioritách Slovákov. V roku 2023 a 2024 sme zaznamenali výrazný nárast záujmu o letecké zájazdy. Ľudia si začali viac vážiť možnosť vycestovať a venovať čas oddychu,“ vysvetľuje Tomáš Lazarov. Podľa neho sa v súčasnosti mnoho dovolenkárov rozhoduje pre skorý nákup zájazdov. „Obdobie od októbra do marca je hlavným časom predaja first moment ponúk. Klienti si tak zabezpečia najlepšie ceny, široký výber izieb a flexibilnejšie podmienky storna,“ dodáva. Medzi najžiadanejšie destinácie patrí Turecko, a to nielen tradičná Turecká riviéra, ale aj Egejská riviéra so strediskami ako Izmir, Bodrum či Dalaman. Veľký záujem je aj o grécke ostrovy, Cyprus, Španielsko či Kapverdské ostrovy. Zvýšený dopyt vedie k rýchlemu vypredávaniu kapacít. „Letecké spoločnosti majú obmedzené kapacity, výrobcovia lietadiel meškajú s dodávkami a hotelieri sa snažia rezervovať kapacity pre trhy, ktoré nakupujú v predstihu. To znamená, že tí, ktorí čakajú na last minute ponuky, môžu mať problém nájsť vyhovujúcu dovolenku,“ upozorňuje T. Lazarov. Podľa neho sa dnes Slováci snažia nájsť optimálny pomer ceny a kvality. Sú ochotní investovať viac, ak vidia pridanú hodnotu – kvalitnejšie služby, lepšiu lokalitu alebo exkluzívnejšie hotely Záujem Slovákov o cestovanie už nie je viazaný len na letnú sezónu. Stále populárnejšie sú exotické destinácie, najmä v zimných mesiacoch. „Vidíme rastúci záujem o Bahrajn, Katar, Omán či Kapverdské ostrovy. Tieto miesta ponúkajú príjemné podnebie, krátky časový posun a dnes už majú porovnateľné ceny s letnými dovolenkami,“ vysvetľuje obchodný riaditeľ spoločnosti Hydrotour. Mnohí cestovatelia si dnes kladú otázku, či sa oplatí organizovať dovolenku individuálne alebo využiť služby cestovnej kancelárie. „Cestovné kancelárie nakupujú veľké objemy ubytovania a leteniek, čím dosahujú výrazne lepšie ceny. Navyše, klient má istotu, že v prípade neočakávaných situácií, ako sú zrušené lety či extrémne počasie, sa o neho postaráme,“ hovorí T. Lazarov. Ako príklad uvádza pandemické obdobie či požiare na ostrove Rhodos v roku 2023, keď Hydrotour ako jediná cestovná kancelária poslala špeciálny let na evakuáciu klientov. Podľa T. Lazarova bude záujem o cestovanie ďalej rásť. „Ľudia dnes uprednostňujú investície do zážitkov pred materiálnymi statkami. Dovolenka sa stáva nevyhnutnou súčasťou psychohygieny a oddychu. Verím, že v najbližších rokoch budeme svedkami ďalšej expanzie cestovania, pričom dôraz sa bude klásť na kvalitu a zážitkovú hodnotu pobytov,“ uzatvára. Viac informácií sa dozviete v celom videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/slovaci-planuju-letne-dovolenky-predstihu-zaujem-rastie?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Pád syrského diktátora vyvolal v Evropě vlnu optimismu. Ne tolik v duchu úlevného oddychnutí si, že zas jedna diktatura neuspěla a naskytla se naděje na demokracii, ale v duchu sobeckém. Odchod Bašára Asada znamená, že se země přece mění v bezpečné místo. Mohou se proto vracet uprchlíci, dosud hledající azyl v Evropě a v Turecku.

Ramadán, mešity, fotbal, baklava, trajekty a delfíni na Bosporu… Redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim vypráví v cestovatelském podcastu Casablanca své zážitky z cestování po Turecku a ze života v Istanbulu, kde byla po dobu studia v programu Erasmus.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ramadán, mešity, fotbal, baklava, trajekty a delfíni na Bosporu… Redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim vypráví v cestovatelském podcastu Casablanca své zážitky z cestování po Turecku a ze života v Istanbulu, kde byla po dobu studia v programu Erasmus.

Stredopoliara Róberta Maka možno považovať za futbalového svetobežníka. Okrem pôsobenia v Nemecku, Grécku, Rusku i Turecku si zahral aj v Maďarsku a dokonca i v ďalej Austrálii. Vo veku 33 rokov už pomaličky začína rozmýšľať aj nad koncom futbalovej kariéry, a tak v lete prikývol na ponuku bratislavského Slovana. V tej chvíli ani on sám neveril, že si na jeseň zahrá skupinovú fázu Ligu majstrov.V najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk naša futbalová úderka Julo a Muťo vyčerpávajúco vyspovedala stredopoliara bratislavského Slovana Róberta Maka.Okrem iného opísal, ako prežíval postup do skupinovej fázy Ligy majstrov s „belasými”, zaspomínal si, ako sa dostal do akadémie Manchestru City, rozobral svoje pôsobenia v gréckom PAOK-u, ruskom Zenite Petrohrad, tureckom Konyaspore a austrálskom Sydney.Julo s Muťom nevynechali ani kontroverzný koniec Róberta Maka v slovenskom národnom tíme a jeho slovnú prestrelku v médiách s trénerom Francescom Calzonom. „Keď odohráš v reprezentácii 90 zápasov a si štvrtý najlepší strelec, tak aj tréner by mal mať voči hráčovi istý rešpekt. Viete si predstaviť, že by sa to stalo Jurajovi Kuckovi alebo niekomu ďalšiemu?” ponúkol svoj pohľad na vec Róbert Mak.To všetko a ešte oveľa viac sa dozviete v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk.

Nové vlasy, zuby, klouby. Delší nohy, lepší zrak, hezčí nos. Cokoli si přejete, umí v Turecku. Loni tamní úřady očekávaly skoro dva miliony zdravotních turistů. Téma pro Lucii Tungul, odbornici na Turecko a politoložku z Univerzity Palackého. Paní Tungul je současně šéfkou předsedkyně akademické rady think-tanku TOP 09 TOPAZ. Na zdravotní turistiku v Turecku se jí ptá Matěj Skalický.

Nové vlasy, zuby, klouby. Delší nohy, lepší zrak, hezčí nos. Cokoli si přejete, umí v Turecku. Loni tamní úřady očekávaly skoro dva miliony zdravotních turistů. Téma pro Lucii Tungul, odbornici na Turecko a politoložku z Univerzity Palackého. Paní Tungul je současně šéfkou předsedkyně akademické rady think-tanku TOP 09 TOPAZ. Na zdravotní turistiku v Turecku se jí ptá Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nové vlasy, zuby, klouby. Delší nohy, lepší zrak, hezčí nos. Cokoli si přejete, umí v Turecku. Loni tamní úřady očekávaly skoro dva miliony zdravotních turistů. Téma pro Lucii Tungul, odbornici na Turecko a politoložku z Univerzity Palackého. Paní Tungul je současně šéfkou předsedkyně akademické rady think-tanku TOP 09 TOPAZ. Na zdravotní turistiku v Turecku se jí ptá Matěj Skalický.

Druhý díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.

První díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.

Tureckému prezidentovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje se nepodařilo v nedělních místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Lidová republikánská strana, největší opoziční strana v Turecku, totiž zaznamenala nečekaně velké zisky, když ovládla klíčová města a posílila i v mnoha dalších provinciích, včetně tradičně konzervativních regionů. Co vedlo k Erdoganově největší volební prohře za 22 let? Filip Titlbach se ptá reportérky Deníku N Dominiky Píhové.

Minister zahraničných vecí Blanár sa v Turecku stretol s ruským náprotivkom Lavrovom. Minister obrany Kaliňák medzitým v Pentagóne rokoval s americkým kolegom Austinom a premiér Robert Fico vyhlásil, že aj keby ho to malo stáť miesto premiéra, nepošle našich vojakov na Ukrajinu.Ústavný súd pozastavil účinnosť vládnej novely trestného zákona, ktorá výrazne znižuje tresty pre korupčníkov, podvodníkov a zlodejov. Premiér je však spokojný a hovorí, že mu stačí, že skončí špeciálna prokuratúra. Je to ale isté? Prečo musel ústavný súd prelomiť vlastnú rozhodovaciu prax a pozastaviť účinnosť trestnej novely? Čo sa bude diať teraz?A čo znamená naša, ako premiér hovorí, suverénna slovenská zahraničná politika, orientovaná na všetky štyri svetové strany? Ako nás po útokoch premiéra vidia naši najbližší spojenci? A ako karty zamiešajú prezidentské voľby a kampaň, ktorá už má bežať na plné obrátky? Braňo Závodský sa rozprával s politológom a prezidentom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežnikovom.