Podcasts about turecku

Hrozba, že Rusko bude eskalovať konflikt s niektorou z členských krajín NATO, aby otestovalo jednotu i akcieschopnosť Aliancie je síce malá, ale nie je to vylúčené. Tvrdí to profesor politológie Jozef Bátora. Slovensko sa podľa neho správa veľmi nezodpovedne a zahraničná politika Roberta Fica predstavuje pre našu krajinu vážnu bezpečnostnú hrozbu. Čo ukázal summit NATO a kam nás vedie premiér Fico? Viac ako päťdesiat miliárd do nových zbraní ako aj záväzok poskytnúť Ukrajine vojenskú pomoc v hodnote 70 miliárd, to je odpoveď NATO na “dlhodobú hrozbu, ktorú podľa Aliancie pre euroatlantickú bezpečnosť a stabilitu predstavuje Rusko.“ Summit v Turecku tak potvrdil, že éra takzvanej mierovej dividendy je definitívne pochovaná a Aliancia prepína na vojnové hospodárstvo s cieľom dosiahnuť päťpercentné výdavky HDP na obranu. Kým generálny tajomník Mark Rutte hovorí o jednote a akcieschopnosti, pod povrchom buble zásadný spor medzi Spojenými štátmi a európskymi členmi aliancie. Náš kontinent tak stojí pred kľúčovou až existenčnou otázkou: Dokáže Európa premeniť miliardové prísľuby na reálnu bojaschopnosť skôr, než sa americký jadrový dáždnik definitívne zavrie a unesieme hrozby z Kremľa úplne sami? No a kde v tom všetkom sa ocitlo Slovensko, ktoré sa pod vedením Roberta Fica správa ako čierny pasažier kolektívnej bezpečnosti? Téma dnešného podcastu s profesorom politológie Jozefom Bátorom. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Před summitem NATO v Ankaře rostla nervozita z možné roztržky mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zbytkem Aliance. I v Česku se spekulovalo o „kartáči“ kvůli výši obranných výdajů. Po středečním konci jednání ale znějí slova o „spokojeném“ Trumpovi a klidném průběhu. K čemu v Turecku došlo? Je NATO jednotné? A projevila se nějak dvojhlavost české delegace? Host: Filip Nerad - analytik a šéf komunikace Institutu GLOBSEC, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Dovolenková sezóna 2026 sa rozbiehala ťažko. Ľudia sa báli kupovať dovolenky nielen v Dubaji, ale aj v Turecku či v Egypte. Dnes je už všetko preč a dovolenková sezóna funguje tak ako v minulosti. „Ľudia sa už neboja žiadnych hrozieb, zvykli si, keďže tam žiadne hrozby ani nie sú,“ hovorí Richard Homer, produktový manažér cestovnej kancelárie Petit Press, známej ako dovolenka.sme.sk. Hoci dovolenkový biznis funguje tak ako v minulosti, o cenách sa to povedať nedá. „Ceny dovoleniek išli hore o 20 až 30 percent. Zdraženie závisí od destinácie,“ prezrádza Homer. Ceny najviac poskočili v Chorvátsku. Ceny v chorvátskom gastre stúpli o takmer osem percent, alkohol a tabak takmer o päť. Zdraželi však aj Grécko, Španielsko a Taliansko. Naopak v Turecku a Egypte si dovolenkári priplatia „len“ o desať - pätnásť percent. Cestujúci sa už nemusia báť rušenia charterových letov, čo sa dialo na jar. Stáva sa však, že si pri leteckých dovolenkách kúpených v zime musia doplatiť palivové príplatky. Nie je to však bežné. „Záleží to na cestovnej kancelárii, či tento dodatočný náklad prenesie na klientov, alebo nie. Súvisí to aj s konkurenčným bojom medzi cestovkami a stal sa z toho marketingový nástroj,“ dodáva expert z dovolenka.sme.sk. Hitom tohtoročnej sezóny je taliansky ostrov Ischia, ale tradične aj Turecko, kde už predaj dovoleniek dosiahol minuloročné objemy. „Niekoľko rokov je hitom aj Albánsko. Smeruje tam niekoľko letov nízkonákladových spoločností a cena za all inclusive hotel môže byť okolo tisíc eur na týždeň.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: ako vyzerá dovolenková sezóna 2026, či je bezpečné cestovať do Turecka alebo do Egypta, ako zdraželi európske destinácie, kde môžu dovolenkári ušetriť, ako sa dovolenkuje na severe Európy. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hrozba, že Rusko bude eskalovať konflikt s niektorou z členských krajín NATO, aby otestovalo jednotu i akcieschopnosť Aliancie je síce malá, ale nie je to vylúčené. Tvrdí to profesor politológie Jozef Bátora. Slovensko sa podľa neho správa veľmi nezodpovedne a zahraničná politika Roberta Fica predstavuje pre našu krajinu vážnu bezpečnostnú hrozbu. Čo ukázal summit NATO a kam nás vedie premiér Fico? Viac ako päťdesiat miliárd do nových zbraní ako aj záväzok poskytnúť Ukrajine vojenskú pomoc v hodnote 70 miliárd, to je odpoveď NATO na “dlhodobú hrozbu, ktorú podľa Aliancie pre euroatlantickú bezpečnosť a stabilitu predstavuje Rusko.“ Summit v Turecku tak potvrdil, že éra takzvanej mierovej dividendy je definitívne pochovaná a Aliancia prepína na vojnové hospodárstvo s cieľom dosiahnuť päťpercentné výdavky HDP na obranu. Kým generálny tajomník Mark Rutte hovorí o jednote a akcieschopnosti, pod povrchom buble zásadný spor medzi Spojenými štátmi a európskymi členmi aliancie. Náš kontinent tak stojí pred kľúčovou až existenčnou otázkou: Dokáže Európa premeniť miliardové prísľuby na reálnu bojaschopnosť skôr, než sa americký jadrový dáždnik definitívne zavrie a unesieme hrozby z Kremľa úplne sami? No a kde v tom všetkom sa ocitlo Slovensko, ktoré sa pod vedením Roberta Fica správa ako čierny pasažier kolektívnej bezpečnosti? Téma dnešného podcastu s profesorom politológie Jozefom Bátorom. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Spolu, ale sami. Babiš s Pavlem přežili summit NATO. Co všechno se na něm stalo? S kým vším mluvili i nemluvili? A co si z jednání špiček Severoatlantické aliance v Turecku odnášejí? Na místě byla Zdeňka Trachtová, zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu v Ankaře. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu, ale sami. Babiš s Pavlem přežili summit NATO. Co všechno se na něm stalo? S kým vším mluvili i nemluvili? A co si z jednání špiček Severoatlantické aliance v Turecku odnášejí? Na místě byla Zdeňka Trachtová, zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu v Ankaře. Ptá se Matěj Skalický.

Hostia: Pavol Demeš (bývalý minister zahraničných vecí SR, publicista) a Cyril Svoboda (bývalý minister zahraničných vecí ČR). | Ďalšia pomoc Ukrajine, výdavky na obranu a aj spolupráca pri armádnej výrobe. Lídri členských štátov Severoatlantickej aliancie v Turecku diskutujú o viacerých zásadných témach. Aliancia v ostatných mesiacoch čelila vnútorným rozporom a predovšetkým tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, podľa ktorého sa spojenci spoliehajú až príliš na USA. Ako bude vyzerať definitívna dohoda pri pomoci našim susedom a aký je postoj Slovenska? Budú sa razantne zvyšovať výdavky na obranu? Mohli by sme ušetriť na spoločných projektoch s inými krajinami a čím vieme pomôcť pri armádnej výrobe? | Samit NATO v Turecku. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

„Propast mezi tím, kdo komu věří, se pořád zvětšuje. Zároveň, nemůžeme říct, že se ten konflikt teď nepřelije do jiného tématu – ale může se také utlumit,“ popisuje nálady ve společnosti ředitel empirických výzkumů agentury STEM Martin Buchtík. Co si lidé myslí o sporu prezidenta s vládou kvůli účasti na právě probíhajícím summitu Severoatlantické aliance v Turecku? Jaké důvěře se u veřejnosti těší Ústavní soud a další instituce? A co naznačují voličské preference?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příští týden začíná summit NATO v Turecku. Za jaké bezpečnostní situace se koná a co může přinést, probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. ČR neplní výdaje na obranu, byť na Ukrajině dál zuří válka a situace na Blízkém východě je napjatá.

V Ústavě České republiky je napsáno, že prezident republiky zastupuje stát navenek. Co to konkrétně znamená, na to existují nejrůznější názory. V poslední době to dokazuje spor mezi Hradem a vládou o to, zda by hlava státu měla být součástí české delegace na summitu NATO v Turecku. Pokud se ho nepodaří vyřešit politickou dohodou, může mít právní dohru. Petr Pavel opakovaně prohlásil, že se obrátí na Ústavní soud.

V Ústavě České republiky je napsáno, že prezident republiky zastupuje stát navenek. Co to konkrétně znamená, na to existují nejrůznější názory. V poslední době to dokazuje spor mezi Hradem a vládou o to, zda by hlava státu měla být součástí české delegace na summitu NATO v Turecku. Pokud se ho nepodaří vyřešit politickou dohodou, může mít právní dohru. Petr Pavel opakovaně prohlásil, že se obrátí na Ústavní soud. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Cyril Svoboda (bývalý minister zahraničných vecí ČR) a Pavol Demeš (bývalý minister zahraničných vecí SR). | Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v otvorenom liste ponúkol šéfovi Kremľa Vladimirovi Putinovi osobné stretnutie výmenou za prímerie. Išlo by o priame vyjednávania o ukončení vojny, ktorá trvá už viac ako štyri roky. Prvé stretnutie by sa podľa Kyjeva mohlo konať na neutrálnej pôde, napríklad vo Švajčiarsku, Turecku či v niektorej z arabských krajín. Dostane sa konflikt u našich susedov do diplomatickej roviny? Akú úlohu môžu pri sprostredkovaní mierových rozhovorov zohrať svetové veľmoci, napríklad Spojené štáty americké či Čína? | Diplomatické riešenie konfliktu na Ukrajine. | Moderuje: Marta Jančkárová. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

„Přechod Lýkijské stezky v jižním Turecku se dá zvládnout za cenu letenek a místních sušenek,“ usmívá se poutník a průvodce Tomáš Gavlas. Zhruba 500 kilometrů dlouhou členitou trasu si vybral mimo jiné proto, že jde podél moře a dá se na ní volně přespávat v přírodě.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Přechod Lýkijské stezky v jižním Turecku se dá zvládnout za cenu letenek a místních sušenek,“ usmívá se poutník a průvodce Tomáš Gavlas. Zhruba 500 kilometrů dlouhou členitou trasu si vybral mimo jiné proto, že jde podél moře a dá se na ní volně přespávat v přírodě.

Na rozhovor do Konečně pátek dorazili cestovatelé Kristýna Tronečková a Matouš Hurtík. S Ondrou Kubalou mluvili o tom, proč a jak hledají v různých zemí odpovědi na otázku, co lidem přináší štěstí. „Nejvíce nás ovlivnil Bhútán, kde lidí dovedou žít přítomným okamžikem, méně se stresují a pravidelně pečují o svou domácí pohodu," říkají s tím, že podobnou inspiraci našli ještě na Bali nebo na Kostarice. Také probrali to, co je problém lidí na Západě, proč je důležité neulpívat na negativních myšlenkách a svěřili se i s nejrůznějšími zážitky z cest. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Uplynulé dni aj týždne boli vo futbalovom svete pomerne turbulentné – veľa vecí sa deje v Anglicku, absolútny škandál sa odohral v Prahe, máme nových alebo staronových majstrov v Turecku, Španielsku či Dánsku. O tom, ako aj o ďalších zaujímavých veciach, sme sa rozprávali s našimi hosťami – s bývalým reprezentantom Norbertom Hrnčárom a jeho synom a súčasným reprezentantom pôsobiacim v Belgicku, Davidom.

Roman Kratochvíl bol pri tituloch žltočiernych a po kariére v Turecku sa do Interu vrátil. Bola to však 5. liga. Mal iba dve červené karty. Jedna kuriózna, druhú nazval hlúposťou, čo mu možno aj prekazilo šancu na MS. Legendou je v Interi, v Turecku a možno aj v Jelke. Nevedel skončiť, dal gól synovi a viac krát zvesil kopačky z klinca. V rozhovore sme sa rozprávali o týchto témach:Prečo mladosti cítil, že ešte nemal na A tím Interu,Na hosťovaní sa spoznal s manželkou,S celou rodinou odišiel do Turecka,Turci vtedy mali bronz z MS,O góle synovi pred očami jeho mamy,Prečo nevedel skončiť,Po kariére robí v rodinnom obchode s dekoráciami.

„… Hospodin mi dal to, čo som si prosila od neho.“ (1Sam 1:27) Keď Adoniram Judson zomieral, dopočul sa, že niektorí židia v Turecku sa obrátili na základe správy o jeho utrpeniach v Barme. Veľmi sa zadivil a povedal: „Keď som bol mládenec, modlieval som sa za židov a chcel som ísť do Jeruzalema. Ale Boh ma poslal kázať do Barmy a vytrpieť muky v barmských väzeniach, a tým Boh priviedol k pokániu niektorých židov v Turecku.“ Keď budeš prosiť podľa Jeho vôle, nezabudne ani na tvoje prosby. Ó, bratu, dúfať neprestaň! Prv, než sa nazdáš, príde Pán; uzrieš, že sľuby naplní, a radosťou ťa oslní, až slávy otvorí ti stan. Ó, bratu, dúfať neprestaň! PS 282, 3   MUDr. Viera Roháčková

Oblíbenost Multisport karty v Česku roste. Každým rokem ji má o 20 procent uživatelů více. V současné době je držitelů této karty už lehce přes 330 tisíc, což je jako počet obyvatel Opavy a Ostravy dohromady. „Lidé si i kvůli covidové pauze uvědomili, že je potřeba se o sebe starat, a tento trend ve společnosti sílí,“ řekl v diskuzi HN Miroslav Rech, generální ředitel MultiSport Benefit.Upřesnil dále, že Multisport kromě Česka funguje plnohodnotně také v Polsku, na Slovensku, v Bulharsku, Chorvatsku a Turecku. Není tedy problém navštívit s kartami z Česka i partnerská sportoviště v jiných zemích a naopak. Multisport karty jsou i oblíbeným firemním benefitem, který má v důsledku i pozitivní dopad na fungování zaměstnanců. „Statistiky nemocnosti ve firmách, kde je tento benefit dostupný, ukazují, že lidé s kartou marodí až o 27 procent méně než zbytek,“ poukázal Rech.

Konflikt na Blízkom východe stále trvá a ovplyvní aj nadchádzajúcu letnú sezónu v európskych letoviskách. Hoci Turecko je v turistických destináciách stále bezpečné, mierne poklesol záujem o túto krajinu a ľudia si viac kupujú letné pobyty v Grécku či Taliansku. „Určite na vzniknutej situácii zarobí najmä Chorvátsko, pretože má výhodu, že tam možno pohodlne docestovať aj autom. Tamojšie ceny už idú hore,“ hovorí v rozhovore Richard Homer, produktový manažér cestovnej kancelárie Petit Press, známej ako dovolenka.sme.sk, ktorý je zároveň členom Dozornej rady Slovenskej asociácie cestovných kancelárií a agentúr. V Dubaji však v tejto chvíli ešte stále zostávajú uviaznutí slovenskí dovolenkári, ktorým sa nepodarilo dostať domov. Majú však šťastie, pretože miestni šejkovia sa rozhodli, že im náklady na nedobrovoľne predĺžený pobyt zaplatia. V prípade Ománu to tak už nie je. „V tom prípade to musí zaplatiť cestovka, a to minimálne v dĺžke troch dní a potom je to už na každom klientovi individuálne. Dobrá cestovka to však vezme na seba v plnej miere,“ hovorí Homer. Aktuálne ťaží z napätej situácie na Blízkom východe najmä Egypt, kde je teraz ideálna sezóna na pobyt pri mori. „Dovolenky v tejto krajine sú bezpečné a stále sa dobre predávajú, hoci je cítiť mierny pokles záujmu. Stornovať dovolenku v Egypte len na základe obáv dnes nie je možné,“ približuje expert. Ako majú postupovať klienti, ktorí si už dávnejšie zakúpili pobyt na Blízkom východe, boja sa vycestovať, ale cestovka ho stále nezrušila? Homer vysvetľuje, že na takúto situáciu nepomôže poistenie storna, pretože sa nevzťahuje na vojnový konflikt. „Prosíme o zhovievavosť. Ak sa situácia neupokojí, určite pristúpime k zrušeniu dovoleniek. Niektoré cestovné kancelárie už ponúkajú klientom možnosť zmeniť si destináciu do pokojnejšej oblasti,“ približuje v rozhovore. Pridáva aj informácie o situácii v Turecku a o očakávanom vývoji cien leteniek. Moderuje Eva Mihočková. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vládneme, nerušit #52: Na summit NATO v Turecku patrně navzdory zvyklostem nepojede prezident Petr Pavel, ale premiér Andrej Babiš s vicepremiérem Petrem Macinkou. Prezident se o tom dozvěděl z médií a jde o pokračování sporů mezi Hradem a Strakovou akademií, které rozdmýchal spor kolem jmenování Filipa Turka. Jaké jsou další zbraně koalice a je za jejími aktivitami promyšlená strategie? O tom si povídají v novém díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

„Možná mě zavřou dřív, než skončím kariéru.“

Premiér Andrej Babiš nehodlá odvolat ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku. K jeho odchodu z funkce vyzvala opozice kvůli textovým zprávám prezidentovi, které hlava státu označila za vydírání. Měl by Macinka skončit? Hostem Ptám se já byl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).S ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) výborná spolupráce. Odvolat ho nezvažuje. Předseda vlády dnes řekl, že opozice a média se snaží narušit nynější vládní koalici, to se ale nepovede.K odvolání Macinky vyzvaly opoziční strany kvůli ministrovým textovým zprávám pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Opozice kritizuje Babiše, že se od Macinkových zpráv nedistancoval. Příští týden chce proto vyvolat jednání o nedůvěře vládě. Na podporu prezidenta svolal na tuto neděli shromáždění i spolek Milion chvilek. Pavel v úterý oznámil, že mu šéf diplomacie poslal prostřednictvím poradce Petra Koláře zprávy, které prezident považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Macinka ve zprávách tlačil na to, aby Pavel změnil svůj dosavadní odmítavý postoj a jmenoval poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Že by se pokoušel hlavu státu vydírat, ministr zahraničí odmítl. Opakovaně ale prohlásil, že prezident se pohybuje mimo ústavní rámec, a proto by neměl vést českou delegaci na letním summituSeveroatlantické aliance (NATO) v Turecku. Podle Hradu je české zastoupení na aliančním summitu věcí dohody mezi hlavou státu a premiérem. Ten dříve opakovaně řekl, že Česko bude na summitu reprezentovat prezident.Jaký dopad bude mít spor prezidenta a šéfa diplomacie na naší zahraniční politiku? A jak to bude s jmenováním velvyslanců? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vztahy mezi vládou a prezidentem se nebývale vyostřily poté, co Petr Pavel obvinil ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku z vydírání. Ten na prezidenta stále tlačí, aby jmenoval Filipa Turka ministrem a chce kvůli tomu hlavě státu zakázat účast na summitu NATO. Kam spor povede?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).Dlouhodobý spor prezidenta Petra Pavla a Motoristů o ministerský post pro jejich čestného předsedu Filipa Turka v úterý eskaloval prezidentovým prohlášením, že se ho šéf této vládní strany a ministr zahraničí Petr Macinka pokusil vydírat. Ve zprávách, které hlavě státu doručil prostřednictvím poradce Petra Koláře, šéf Motoristů tlačil na prezidenta, aby se ještě rozmyslel ve věci jmenování poslance a hlavní tváře Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka v reakci na prezidentovo oznámení řekl, že své výroky ve zprávách za vydírání nepokládá. Označil je za snahu ovlivnit postoj hlavy státu, což je v politice podle Macinky podstatou každého vyjednávání. Zároveň uvedl, že Petr Pavel „stojí mimo ústavní rámec“ a proto se do budoucna nebude účastnit jednání a summitů, na které jezdí. Týkat by se to mělo i červencového summitu Severoatlantické aliance v Turecku. Situaci se pokouší mírnit premiér Andrej Babiš (ANO). Ve Sněmovně dnes prohlásil, že vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem. Macinkovy zprávy pro prezidenta považuje za nešťastně formulované. Na druhou stranu ale chápe rozčarování Motoristů kvůli nejmenování Turka. Seznam Zprávám předseda vlády řekl, že o zprávách šéfa diplomacie prezidentovi nevěděl a že chce celou situaci s Petrem Pavlem co nejdříve projednat. „Možná vás překvapím. Vždycky za všechno odpovídají nějaké osoby. A je tady člověk, který říká, že nekoordinuje, ale řídí vládu. Ten je zodpovědný za to, co dělají lidé z vlády. A pokud ten člověk má ve vládě Petra Macinku, tak je zodpovědnou osobou za to, co dělá jeho ministr. A to je podle mě ta hlavní příčina. Pokud máte slabého premiéra, tak nemůžete čekat, že se vám ministři budou chovat tak, jak se mají chovat,“ komentoval spor v Ptám se já předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Ten, kdo je daleko za hranou, je Petr Macinka. Ale nebyl by nikdy daleko za hranou, pokud by měl někoho, kdo skutečně tu vládu umí řídit. Zatím je to tak, že současný premiér Andrej Babiš vládu ani neřídí, ani nekoordinuje,“ dodal Vystrčil. Máme tady zákopovou válku s Hradem? Může ministr zahraničí tak tlačit na prezidenta? A má prezident takový nátlak zveřejňovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Při udílení Czech Press Photo získal Cenu Radiožurnálu i Cenu vysokého komisaře pro uprchlíky. Jak uvažuje fotograf vprostřed krize na Blízkém východě či protestů v Turecku? „Když už se dostanete do takového dění, tak je toho hodně kolem vás. Můžete vyfotit miliony věcí, ale čekáte na moment, který bude vyprávět co nejvíc příběh lidí, co se tam skutečně děje,“ popisuje fotograf Pavel Němeček. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak a proč je důležité do fotografie nezasahovat.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při udílení Czech Press Photo získal Cenu Radiožurnálu i Cenu vysokého komisaře pro uprchlíky. Jak uvažuje fotograf vprostřed krize na Blízkém východě či protestů v Turecku? „Když už se dostanete do takového dění, tak je toho hodně kolem vás. Můžete vyfotit miliony věcí, ale čekáte na moment, který bude vyprávět co nejvíc příběh lidí, co se tam skutečně děje,“ popisuje fotograf Pavel Němeček. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak a proč je důležité do fotografie nezasahovat.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Lukáši Kubínovi jsem vám už psala v newsletteru. Dělal nám průvodce po Istanbulu, kam jezdí 15 let, k tomu navíc vystudoval islámskou kulturu na Oxfordu a taky japanologii. Povídali jsme si o všech možných předsudcích, které my “křesťanská kultura” chováme vůči muslimům nebo Turecku a co všechno překvapivě pochází z islámu. A protože podcast slaví 5.narozeniny, mám pro vás dárek!

Čilbir je turecky turecké vejce, v samotném Turecku ho ale skoro nikdo nezná. Hua Hin jsou nejstarší přímořské lázně někdejší Francouzské Indočíny, dnes tam s oblibou míří penzisti. Nejvíc bojových letadel na jednom místě najdete v muzeu amerického vojenského letectva v Daytonu.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře - a dnes přitvrdíme: v letní sérii politického bizáru Vlevo dole se podíváme na nejkurióznější facky, potyčky a strkanice. V epicentru tuzemské politiky na pražské Malé Straně jsou rivalové zvyklí se hádat a vzájemně se urážet. Fyzické konflikty jsou ale naštěstí pořád raritou, kterou jinak známe třeba z parlamentů v Turecku, Jihoafrické republice, Gruzii či na Tchajwanu. Když už se něco takového u nás výjimečně přihodí, je událost náležitě rozebírána ze všech stran. Jako první se veřejně, a dokonce před kamerami, rozhodl řešit osobní konflikt někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek: uštědřil pádný „záhlavec“ tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi z ČSSD. Ponížený Rath se pak u soudu domáhal milionového odškodného a veřejné omluvy, dočkal se jen toho druhého. Jiný provokatér, někdejší poslanec Lubomír Volný, byl iniciátorem bitky přímo u pultíku, odkud se řídí schůze Sněmovny. Nelíbilo se mu, že předsedající Tomáš Hanzel mu vypnul mikrofon poté, co urážel ČSSD i samotného Hanzela. Volný si s ním šel celou věc vyřídit přímo k předsednickému pultu s legendárním heslem „Dostaneš flákanec!“ Byla z toho mela několika poslanců, kterou musela vyřešit až ochranka, neboť Hanzela se týmově vypravili bránit jeho straničtí kolegové. Připomeňme, že Volný, který odmítal za covidové pandemie nosit roušku, měl tehdy problémů se zákonem více - třeba za šíření poplašných zpráv o lécích dostal u soudu podmíněný trest. Podcasteři Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší v aktuální epizodě rozebírají i další politicky nabité strkanice: třeba boxerské utkání ve štábu podporovatelů Miloše Zemana po znovuzvolení prezidentem v lednu 2018 nebo škrcení a kopání na hotelovém pokoji, kde se o letní noci nečekaně setkaly manželka i milenka pirátského náměstka ministra vnitra. Má větší ránu Udženija, nebo vidlák ze Slavičína? Vychovává Kalousek pohlavky i děti ministra práce, nebo si je Jurečka zpohlavkuje sám? A co vy? Taky byste si někdy nejradši dali facku? Poslechněte si další TOP 5 Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře - a dnes přitvrdíme: v letní sérii politického bizáru Vlevo dole se podíváme na nejkurióznější facky, potyčky a strkanice.V epicentru tuzemské politiky na pražské Malé Straně jsou rivalové zvyklí se hádat a vzájemně se urážet. Fyzické konflikty jsou ale naštěstí pořád raritou, kterou jinak známe třeba z parlamentů v Turecku, Jihoafrické republice, Gruzii či na Tchajwanu.Když už se něco takového u nás výjimečně přihodí, je událost náležitě rozebírána ze všech stran. Jako první se veřejně, a dokonce před kamerami, rozhodl řešit osobní konflikt někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek: uštědřil pádný „záhlavec“ tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi z ČSSD. Ponížený Rath se pak u soudu domáhal milionového odškodného a veřejné omluvy, dočkal se jen toho druhého.Jiný provokatér, někdejší poslanec Lubomír Volný, byl iniciátorem bitky přímo u pultíku, odkud se řídí schůze Sněmovny. Nelíbilo se mu, že předsedající Tomáš Hanzel mu vypnul mikrofon poté, co urážel ČSSD i samotného Hanzela. Volný si s ním šel celou věc vyřídit přímo k předsednickému pultu s legendárním heslem „Dostaneš flákanec!“Byla z toho mela několika poslanců, kterou musela vyřešit až ochranka, neboť Hanzela se týmově vypravili bránit jeho straničtí kolegové. Připomeňme, že Volný, který odmítal za covidové pandemie nosit roušku, měl tehdy problémů se zákonem více - třeba za šíření poplašných zpráv o lécích dostal u soudu podmíněný trest.Podcasteři Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší v aktuální epizodě rozebírají i další politicky nabité strkanice: třeba boxerské utkání ve štábu podporovatelů Miloše Zemana po znovuzvolení prezidentem v lednu 2018 nebo škrcení a kopání na hotelovém pokoji, kde se o letní noci nečekaně setkaly manželka i milenka pirátského náměstka ministra vnitra.Má větší ránu Udženija, nebo vidlák ze Slavičína? Vychovává Kalousek pohlavky i děti ministra práce, nebo si je Jurečka zpohlavkuje sám? A co vy? Taky byste si někdy nejradši dali facku? Poslechněte si další TOP 5 Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruskí agresori presviedčajú svet že chcú mier, no odmietli bezpodmienečné tridsaťdňové prímerie a ďalej zabíjajú civilistov na Ukrajine. Masívny ruský útok raketami a dronmi na Ukrajinu zabil 12 ľudí, desiatky ich zranil. Donald Trump s Putinom stráca trpezlivosť a Kongres prichystal nový zákon o proti ruských sankciách. Európa vrátane Slovenska zas prijala 17-ty balík sankcií a hovorí o ďalšom.Má vojna ešte diplomatické riešenie a môže k nemu prispieť aj nový pápež? Prečo Rusi hovoria o mieri, no pritom ďalej vraždia nevinných ľudí na Ukrajine, nechcú v skutočnosti naspäť studenú vojnu a ruskú sféru vplyvu vrátane Slovenska? Prečo Únia stojí za Ukrajinou, no pritom hovorí o obnove ciel na jej tovary? A čo sa okrem výmeny zajatcov dosiahlo na rokovaniach v Turecku? Čo na to Slovensko, keď náš premiér radšej lieta do Moskvy za Putinom ako do Bruselu za našimi spojencami? Máme ešte v medzinárodnom spoločenstve rešpekt?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Prvýkrát letel s balónom ako malý chlapec. Pilotoval jeho otec a bol to práve on - spoločne so starým otcom, ktorí Romana Serbinčíka k jeho životnej vášni priviedli. "So starým otcom sme stavali rozličné modely lietadiel. Ja som vždy miloval výšky, stále som sedával niekde v korunách stromov, miloval som sa pozerať na svet zhora a túžil lietať. Najprv ako pilot stíhačiek," prezradil s úsmevom v relácii Ide o nás. Hoci lietanie miloval, naplno sa k nemu dostal už v dospelosti, keď ho oslovil kamarát, prečo vlastne svoju vášeň nepremení na niečo väčšie. Dnes je z neho pilot balóna, vášeň sa zmenila na živobytie. Organizuje zážitkové lety, vyráža na balónové fiesty a za lietacími zážitkami chodí takmer po celom svete. S balónmi bol už v Indii, Spojených arabských emirátoch či Turecku, v rámci Európy navštívil azda všetky možné krajiny. Zo zoznamu jeho zážitkov vyčnieva prelet popri luxusnej vile Alexandra Lukašenka v Minsku, ale tiež napríklad pristátie na košickom sídlisku Luníx IX. S humorom hovorí, že miesto pristátia je vždy neisté. "Oficiálne môžeme pristávať všade. Lebo vy balón neviete ovládať, hovorím túto vetu stále a je moja obľúbená: Viete, kde s balónom štartujete, ale neviete, kde pristanete. Romantika aj adrenalín sú v tom prepojené," vysvetlil v relácii Ide o nás zanietený Serbinčík, ktorý už skončil v močiari v Indii alebo na ryžovom poli. Zhovárali sme sa o všeličom možnom - napríklad aj o jeho prekvapujúcich zážitkoch s pasažiermi. O tom, či do balóna patrí alkohol alebo či sa zmenilo lietanie vplyvom klimatickej zmeny a jej dopadov na poveternostné podmienky. Ako vyzerá núdzové pristátie s balónom a dá sa vlastne dnes ešte s balónom aj "stroskotať"? Aj na to všetko odpovedal v Ide o nás Roman Serbinčík.

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?

„Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky.Rokovania o prímerí na prezidentskej úrovni Putin-Zelenskyj sa prepadli na úroveň „neprezidentskú“. A ak sa mali pôvodne začať vo štvrtok, aj z toho zišlo. Svedkami čoho sme? Ak po rokovaniach volal samotný Vladimír Putin a Volodymyr Zelenskyj sa ho v Turecku nedočkal? Má prímerie a mier šancu? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky. „Neočakávam žiadne výsledky. Strany si budú len opakovať svoje vlastné argumenty. No i to bude mať význam: pochopiť vzájomné pozície a komunikovať napriamo, k čomu od roku 2022 nedošlo. Už to môže byť výsledkom“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico oslávil koniec druhej svetovej vojny v Moskve. Pochválil sa stretnutiami s Putinom, ktorý sám rozpútal v Európe vojnu a agresívne ničí Ukrajinu a zabíja nevinných ľudí vrátane detí. Európski lídri v rovnakom čase cestovali do Kyjeva a s ich podporou a podporou USA Rusku predložili návrh na bezpodmienečné 30-dňové prímerie.Čo znamená cesta Roberta Fica do Moskvy pre Slovensko? Cestoval tam ako predseda vlády či opäť ako súkromná osoba a predseda Smeru, ak jeho cestu neriešila vláda ani zahraničný výbor parlamentu? Aké sú vlastne reakcie Putina a Kremľa na prímerie a pomôže ochota prezidenta Zelenského stretnúť sa s ním v Turecku, čo podporuje aj prezident Trump? Môže pomôcť aj nový pápež Lev XIV, ktorý vojnu označil za ruský imperializmus a je zmluva o nerastnom bohatstve medzi USA a Ukrajinou, ktorú už jednomyseľne ratifikoval ukrajinský parlament, skutočným prelomom?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Erdogan má z rivala strach. Buď ho demonstranti svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář. Tak komentuje mohutné protivládní protesty na evropsko-asijském pomezí politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého. Velká část epizody je ale o jiném muži – o Erdoganově soupeři, jehož zatčení tohle všechno odstartovalo. Ptá se Matěj Skalický.

Erdogan má z rivala strach. Buď ho demonstranti svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář. Tak komentuje mohutné protivládní protesty na evropsko-asijském pomezí politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého. Velká část epizody je ale o jiném muži – o Erdoganově soupeři, jehož zatčení tohle všechno odstartovalo. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.