Podcasts about turecku

Premiér Andrej Babiš nehodlá odvolat ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku. K jeho odchodu z funkce vyzvala opozice kvůli textovým zprávám prezidentovi, které hlava státu označila za vydírání. Měl by Macinka skončit? Hostem Ptám se já byl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).S ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) výborná spolupráce. Odvolat ho nezvažuje. Předseda vlády dnes řekl, že opozice a média se snaží narušit nynější vládní koalici, to se ale nepovede.K odvolání Macinky vyzvaly opoziční strany kvůli ministrovým textovým zprávám pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Opozice kritizuje Babiše, že se od Macinkových zpráv nedistancoval. Příští týden chce proto vyvolat jednání o nedůvěře vládě. Na podporu prezidenta svolal na tuto neděli shromáždění i spolek Milion chvilek. Pavel v úterý oznámil, že mu šéf diplomacie poslal prostřednictvím poradce Petra Koláře zprávy, které prezident považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Macinka ve zprávách tlačil na to, aby Pavel změnil svůj dosavadní odmítavý postoj a jmenoval poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Že by se pokoušel hlavu státu vydírat, ministr zahraničí odmítl. Opakovaně ale prohlásil, že prezident se pohybuje mimo ústavní rámec, a proto by neměl vést českou delegaci na letním summituSeveroatlantické aliance (NATO) v Turecku. Podle Hradu je české zastoupení na aliančním summitu věcí dohody mezi hlavou státu a premiérem. Ten dříve opakovaně řekl, že Česko bude na summitu reprezentovat prezident.Jaký dopad bude mít spor prezidenta a šéfa diplomacie na naší zahraniční politiku? A jak to bude s jmenováním velvyslanců? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vztahy mezi vládou a prezidentem se nebývale vyostřily poté, co Petr Pavel obvinil ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku z vydírání. Ten na prezidenta stále tlačí, aby jmenoval Filipa Turka ministrem a chce kvůli tomu hlavě státu zakázat účast na summitu NATO. Kam spor povede?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).Dlouhodobý spor prezidenta Petra Pavla a Motoristů o ministerský post pro jejich čestného předsedu Filipa Turka v úterý eskaloval prezidentovým prohlášením, že se ho šéf této vládní strany a ministr zahraničí Petr Macinka pokusil vydírat. Ve zprávách, které hlavě státu doručil prostřednictvím poradce Petra Koláře, šéf Motoristů tlačil na prezidenta, aby se ještě rozmyslel ve věci jmenování poslance a hlavní tváře Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka v reakci na prezidentovo oznámení řekl, že své výroky ve zprávách za vydírání nepokládá. Označil je za snahu ovlivnit postoj hlavy státu, což je v politice podle Macinky podstatou každého vyjednávání. Zároveň uvedl, že Petr Pavel „stojí mimo ústavní rámec“ a proto se do budoucna nebude účastnit jednání a summitů, na které jezdí. Týkat by se to mělo i červencového summitu Severoatlantické aliance v Turecku. Situaci se pokouší mírnit premiér Andrej Babiš (ANO). Ve Sněmovně dnes prohlásil, že vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem. Macinkovy zprávy pro prezidenta považuje za nešťastně formulované. Na druhou stranu ale chápe rozčarování Motoristů kvůli nejmenování Turka. Seznam Zprávám předseda vlády řekl, že o zprávách šéfa diplomacie prezidentovi nevěděl a že chce celou situaci s Petrem Pavlem co nejdříve projednat. „Možná vás překvapím. Vždycky za všechno odpovídají nějaké osoby. A je tady člověk, který říká, že nekoordinuje, ale řídí vládu. Ten je zodpovědný za to, co dělají lidé z vlády. A pokud ten člověk má ve vládě Petra Macinku, tak je zodpovědnou osobou za to, co dělá jeho ministr. A to je podle mě ta hlavní příčina. Pokud máte slabého premiéra, tak nemůžete čekat, že se vám ministři budou chovat tak, jak se mají chovat,“ komentoval spor v Ptám se já předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Ten, kdo je daleko za hranou, je Petr Macinka. Ale nebyl by nikdy daleko za hranou, pokud by měl někoho, kdo skutečně tu vládu umí řídit. Zatím je to tak, že současný premiér Andrej Babiš vládu ani neřídí, ani nekoordinuje,“ dodal Vystrčil. Máme tady zákopovou válku s Hradem? Může ministr zahraničí tak tlačit na prezidenta? A má prezident takový nátlak zveřejňovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Při udílení Czech Press Photo získal Cenu Radiožurnálu i Cenu vysokého komisaře pro uprchlíky. Jak uvažuje fotograf vprostřed krize na Blízkém východě či protestů v Turecku? „Když už se dostanete do takového dění, tak je toho hodně kolem vás. Můžete vyfotit miliony věcí, ale čekáte na moment, který bude vyprávět co nejvíc příběh lidí, co se tam skutečně děje,“ popisuje fotograf Pavel Němeček. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak a proč je důležité do fotografie nezasahovat.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při udílení Czech Press Photo získal Cenu Radiožurnálu i Cenu vysokého komisaře pro uprchlíky. Jak uvažuje fotograf vprostřed krize na Blízkém východě či protestů v Turecku? „Když už se dostanete do takového dění, tak je toho hodně kolem vás. Můžete vyfotit miliony věcí, ale čekáte na moment, který bude vyprávět co nejvíc příběh lidí, co se tam skutečně děje,“ popisuje fotograf Pavel Němeček. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak a proč je důležité do fotografie nezasahovat.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koťák Live s Tomášem Polákem z kapely O5 a Radeček

Ve dvanácti stopem po Kypru: Nejvíc mě zaujal řidič, který v mém věku uprchl ze Sýrie na lodiAniž by o to kdovíjak stál, stopoval už zhruba v deseti zemích světa na třech kontinentech. „Ale možná je to bezpečnější, než kdyby se táta rozhodl řídit,“ uznává dvanáctiletý Bartoloměj Poláček. „Zvlášť na Kypru, kde se jezdí vlevo. Jak ho znám, na prvním kruháči by vjel do protisměru.“V dalším díle podcastu Host Reportéra vypráví Bárt o tom, co ho minulý týden na Kypru překvapilo. „Zastavilo nám tak pětadvacet řidičů,“ odhaduje, „ale byli snad z deseti různých zemí. Hned několikrát Němci nebo Rusové. Z těch exotičtějších například muž ze Srí Lanky nebo dva Syřané.“Zvláště jeden Syřan, který Bárta a Tomáše Poláčka vezl do vnitrozemské vesnice v kopcích nad mořem, měl zajímavý osud: „Když mu bylo třináct, rodina v Sýrii sehnala tři tisíce dolarů a posadila ho na převaděčskou loď mířící za lepším životem. Nejprve přistál v Turecku, ale po měsíc trvajícím útěku nakonec skončil právě na Kypru.“V další části podcastu hovoří Bárt například o neobvyklém množství koček, které na své nedávné cestě potkal, o obřích porcích kyperského jídla, o teplotě vody v rozbouřeném moři nebo o fotbale.„Zašli jsme na ligový zápas v Pafosu,“ popisuje. „Sice tam mají jeden z nejošklivějších stadionů, který jsem kdy navštívil, ale zase jsem si popovídal s jedním hráčem a mám přislíbeno, že až přijedu příště, věnuje mi dres. Každopádně Kypr je sice hezký, ale za rok bych ještě raději vyrazil oslavit Silvestra buď do Barcelony, nebo do Dubaje.“

Niekto ju pozná ako Lenku, iný ako Ellie, alebo ako Túlavé dievča, či Dievča v Londýne. Vyskúšala si prácu archeologičky v Sýrii, Turecku, či na Sibíri, vo Veľkej Británii žila ako digitálna nomádka. Dnes žije v Brne, živí ju písanie a do Bratislavy cestuje často za svojimi detskými čitateľmi. Keď uvádzala do života svoju poslednú knihu, priniesla kus Británie aj do knižnice v hlavnom meste. O tom ako sa jej to podarilo, a ako svoje cestovateľské zážitky vtesnala do príbehu pre deti povedala Lenka „Ellie“ Šedivá Darine Mikolášovej.

O Lukáši Kubínovi jsem vám už psala v newsletteru. Dělal nám průvodce po Istanbulu, kam jezdí 15 let, k tomu navíc vystudoval islámskou kulturu na Oxfordu a taky japanologii. Povídali jsme si o všech možných předsudcích, které my “křesťanská kultura” chováme vůči muslimům nebo Turecku a co všechno překvapivě pochází z islámu. A protože podcast slaví 5.narozeniny, mám pro vás dárek!

Většina děl, která mají dorazit do Česka, jsou nyní stále v Turecku. Do Lidic by měla přijet všechna najednou na přelomu roku, přesný datum se ale zatím neví.

⏱ Prvních 21 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 40 minut pro předplatitele na Patreonu 

Představíme vám studentku 3. ročníku gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové Elen Hetfleischovou, která z mezinárodního turnaje v Turecku přivezla zlatou medaili v mankalové hře Bestemshe a zapsala se tak do historie, protože jako první na světě sesadila z trůnu Kazachy v jejich vlastní národní hře. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čilbir je turecky turecké vejce, v samotném Turecku ho ale skoro nikdo nezná. Hua Hin jsou nejstarší přímořské lázně někdejší Francouzské Indočíny, dnes tam s oblibou míří penzisti. Nejvíc bojových letadel na jednom místě najdete v muzeu amerického vojenského letectva v Daytonu.

Čilbir je turecky turecké vejce, v samotném Turecku ho ale skoro nikdo nezná. Hua Hin jsou nejstarší přímořské lázně někdejší Francouzské Indočíny, dnes tam s oblibou míří penzisti. Nejvíc bojových letadel na jednom místě najdete v muzeu amerického vojenského letectva v Daytonu.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře - a dnes přitvrdíme: v letní sérii politického bizáru Vlevo dole se podíváme na nejkurióznější facky, potyčky a strkanice.V epicentru tuzemské politiky na pražské Malé Straně jsou rivalové zvyklí se hádat a vzájemně se urážet. Fyzické konflikty jsou ale naštěstí pořád raritou, kterou jinak známe třeba z parlamentů v Turecku, Jihoafrické republice, Gruzii či na Tchajwanu.Když už se něco takového u nás výjimečně přihodí, je událost náležitě rozebírána ze všech stran. Jako první se veřejně, a dokonce před kamerami, rozhodl řešit osobní konflikt někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek: uštědřil pádný „záhlavec“ tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi z ČSSD. Ponížený Rath se pak u soudu domáhal milionového odškodného a veřejné omluvy, dočkal se jen toho druhého.Jiný provokatér, někdejší poslanec Lubomír Volný, byl iniciátorem bitky přímo u pultíku, odkud se řídí schůze Sněmovny. Nelíbilo se mu, že předsedající Tomáš Hanzel mu vypnul mikrofon poté, co urážel ČSSD i samotného Hanzela. Volný si s ním šel celou věc vyřídit přímo k předsednickému pultu s legendárním heslem „Dostaneš flákanec!“Byla z toho mela několika poslanců, kterou musela vyřešit až ochranka, neboť Hanzela se týmově vypravili bránit jeho straničtí kolegové. Připomeňme, že Volný, který odmítal za covidové pandemie nosit roušku, měl tehdy problémů se zákonem více - třeba za šíření poplašných zpráv o lécích dostal u soudu podmíněný trest.Podcasteři Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší v aktuální epizodě rozebírají i další politicky nabité strkanice: třeba boxerské utkání ve štábu podporovatelů Miloše Zemana po znovuzvolení prezidentem v lednu 2018 nebo škrcení a kopání na hotelovém pokoji, kde se o letní noci nečekaně setkaly manželka i milenka pirátského náměstka ministra vnitra.Má větší ránu Udženija, nebo vidlák ze Slavičína? Vychovává Kalousek pohlavky i děti ministra práce, nebo si je Jurečka zpohlavkuje sám? A co vy? Taky byste si někdy nejradši dali facku? Poslechněte si další TOP 5 Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Istanbulu na začátku týdne proběhlo další kolo přímých mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, které zemi napadlo před víc než třemi lety. Šlo nicméně o jednání delegací, nikoliv přímo prezidentů, přestože je k tomu vyzval i jejich turecký protějšek Erdogan s tím, že by se jednání mohla uskutečnit opět v Turecku, a to i za přítomnosti šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Právě jeho tlak by mohl donutit i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se k mírovým jednáním osobně připojil, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Ten tlak zatím nevidíme. Delší dobu ho Trump vytváří na Ukrajince, na Rusy nikoliv. Prostřednictvím zákonodárců má přitom k dispozici balík opravdu tvrdých sankcí, které ale doteď nezavedl. Putin se tedy necítí pod tlakem, ale naopak ožil. Víc se veřejně vyjadřuje a působí, že je v dobré náladě. Tu mu teď tedy hodně zkazili Ukrajinci tím, že provedli bezprecedentní útok na ruské území." Konkrétně jde o déle než rok připravovanou operaci Pavučina, při které ukrajinská civilní zpravodajská služba SBU zasáhla vojenské cíle v hodnotě sedmi miliard dolarů. Jak přesně toho dosáhla? Jaký vliv by to na Rusko a obecně situaci na frontě mohlo mít? A v čem by u operace Pavučina měli zpozornět i Evropané?

Snídaňovým hitem pražských kaváren je takzvané turecké vejce. Je to ztracené vajíčko položené na lůžku z řeckého, tedy spíše asi tureckého jogurtu s česnekem, koprem a zalité horkým máslem s papričkou a dalším kořením. Turecky se pokrmu říká çılbır neboli „čilbir“ a návodů, jak ho připravit, jsou plné i televizní i on-line kuchařky. Jak ho ale dělají přímo v Turecku?

Snídaňovým hitem pražských kaváren je takzvané turecké vejce. Je to ztracené vajíčko položené na lůžku z řeckého, tedy spíše asi tureckého jogurtu s česnekem, koprem a zalité horkým máslem s papričkou a dalším kořením. Turecky se pokrmu říká çılbır neboli „čilbir“ a návodů, jak ho připravit, jsou plné i televizní i on-line kuchařky. Jak ho ale dělají přímo v Turecku?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruskí agresori presviedčajú svet že chcú mier, no odmietli bezpodmienečné tridsaťdňové prímerie a ďalej zabíjajú civilistov na Ukrajine. Masívny ruský útok raketami a dronmi na Ukrajinu zabil 12 ľudí, desiatky ich zranil. Donald Trump s Putinom stráca trpezlivosť a Kongres prichystal nový zákon o proti ruských sankciách. Európa vrátane Slovenska zas prijala 17-ty balík sankcií a hovorí o ďalšom.Má vojna ešte diplomatické riešenie a môže k nemu prispieť aj nový pápež? Prečo Rusi hovoria o mieri, no pritom ďalej vraždia nevinných ľudí na Ukrajine, nechcú v skutočnosti naspäť studenú vojnu a ruskú sféru vplyvu vrátane Slovenska? Prečo Únia stojí za Ukrajinou, no pritom hovorí o obnove ciel na jej tovary? A čo sa okrem výmeny zajatcov dosiahlo na rokovaniach v Turecku? Čo na to Slovensko, keď náš premiér radšej lieta do Moskvy za Putinom ako do Bruselu za našimi spojencami? Máme ešte v medzinárodnom spoločenstve rešpekt?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Prvýkrát letel s balónom ako malý chlapec. Pilotoval jeho otec a bol to práve on - spoločne so starým otcom, ktorí Romana Serbinčíka k jeho životnej vášni priviedli. "So starým otcom sme stavali rozličné modely lietadiel. Ja som vždy miloval výšky, stále som sedával niekde v korunách stromov, miloval som sa pozerať na svet zhora a túžil lietať. Najprv ako pilot stíhačiek," prezradil s úsmevom v relácii Ide o nás. Hoci lietanie miloval, naplno sa k nemu dostal už v dospelosti, keď ho oslovil kamarát, prečo vlastne svoju vášeň nepremení na niečo väčšie. Dnes je z neho pilot balóna, vášeň sa zmenila na živobytie. Organizuje zážitkové lety, vyráža na balónové fiesty a za lietacími zážitkami chodí takmer po celom svete. S balónmi bol už v Indii, Spojených arabských emirátoch či Turecku, v rámci Európy navštívil azda všetky možné krajiny. Zo zoznamu jeho zážitkov vyčnieva prelet popri luxusnej vile Alexandra Lukašenka v Minsku, ale tiež napríklad pristátie na košickom sídlisku Luníx IX. S humorom hovorí, že miesto pristátia je vždy neisté. "Oficiálne môžeme pristávať všade. Lebo vy balón neviete ovládať, hovorím túto vetu stále a je moja obľúbená: Viete, kde s balónom štartujete, ale neviete, kde pristanete. Romantika aj adrenalín sú v tom prepojené," vysvetlil v relácii Ide o nás zanietený Serbinčík, ktorý už skončil v močiari v Indii alebo na ryžovom poli. Zhovárali sme sa o všeličom možnom - napríklad aj o jeho prekvapujúcich zážitkoch s pasažiermi. O tom, či do balóna patrí alkohol alebo či sa zmenilo lietanie vplyvom klimatickej zmeny a jej dopadov na poveternostné podmienky. Ako vyzerá núdzové pristátie s balónom a dá sa vlastne dnes ešte s balónom aj "stroskotať"? Aj na to všetko odpovedal v Ide o nás Roman Serbinčík.

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?

„Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky.Rokovania o prímerí na prezidentskej úrovni Putin-Zelenskyj sa prepadli na úroveň „neprezidentskú“. A ak sa mali pôvodne začať vo štvrtok, aj z toho zišlo. Svedkami čoho sme? Ak po rokovaniach volal samotný Vladimír Putin a Volodymyr Zelenskyj sa ho v Turecku nedočkal? Má prímerie a mier šancu? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky. „Neočakávam žiadne výsledky. Strany si budú len opakovať svoje vlastné argumenty. No i to bude mať význam: pochopiť vzájomné pozície a komunikovať napriamo, k čomu od roku 2022 nedošlo. Už to môže byť výsledkom“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky.Rokovania o prímerí na prezidentskej úrovni Putin-Zelenskyj sa prepadli na úroveň „neprezidentskú“. A ak sa mali pôvodne začať vo štvrtok, aj z toho zišlo. Svedkami čoho sme? Ak po rokovaniach volal samotný Vladimír Putin a Volodymyr Zelenskyj sa ho v Turecku nedočkal? Má prímerie a mier šancu? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky. „Neočakávam žiadne výsledky. Strany si budú len opakovať svoje vlastné argumenty. No i to bude mať význam: pochopiť vzájomné pozície a komunikovať napriamo, k čomu od roku 2022 nedošlo. Už to môže byť výsledkom“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak se prezidentovi Petru Pavlovi daří moderovat debatu mezi parlamentními stranami o bezpečnostních otázkách ČR? Kam může posunout jednání o příměří ukrajinsko-ruské setkání v Turecku? Jakou dividendu chce letos rozdělit ČEZ? A co víme po roce vyšetřování atentátu na slovenského premiéra Fica? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico oslávil koniec druhej svetovej vojny v Moskve. Pochválil sa stretnutiami s Putinom, ktorý sám rozpútal v Európe vojnu a agresívne ničí Ukrajinu a zabíja nevinných ľudí vrátane detí. Európski lídri v rovnakom čase cestovali do Kyjeva a s ich podporou a podporou USA Rusku predložili návrh na bezpodmienečné 30-dňové prímerie.Čo znamená cesta Roberta Fica do Moskvy pre Slovensko? Cestoval tam ako predseda vlády či opäť ako súkromná osoba a predseda Smeru, ak jeho cestu neriešila vláda ani zahraničný výbor parlamentu? Aké sú vlastne reakcie Putina a Kremľa na prímerie a pomôže ochota prezidenta Zelenského stretnúť sa s ním v Turecku, čo podporuje aj prezident Trump? Môže pomôcť aj nový pápež Lev XIV, ktorý vojnu označil za ruský imperializmus a je zmluva o nerastnom bohatstve medzi USA a Ukrajinou, ktorú už jednomyseľne ratifikoval ukrajinský parlament, skutočným prelomom?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Jak odpoví ministerstvo průmyslu a obchodu na výzvu Evropské komise, aby vláda odložila podpis smlouvy o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech? Je reálné, že by se už za několik dnů sešli v Turecku ukrajinský a ruský prezident? A jak složité je z pohledu krajských samospráv odstraňování nelegálních billboardů kolem silnic?

Jak odpoví ministerstvo průmyslu a obchodu na výzvu Evropské komise, aby vláda odložila podpis smlouvy o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech? Je reálné, že by se už za několik dnů sešli v Turecku ukrajinský a ruský prezident? A jak složité je z pohledu krajských samospráv odstraňování nelegálních billboardů kolem silnic?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zdevastovalo ničivé zemětřesení Myanmar, kde už řadu let zuří občanská válka? Změní se zásadně Národohospodářská fakulta VŠ ekonomické po odchodu Miroslava Ševčíka z vedení fakulty? Jaké šance mají demonstranti v Turecku vrátit do souboje o prezidentskou funkci uvězněného vůdce opozice? A nakolik pomůže udržení chovu ledních medvědů nový pavilon v pražské zoo?

Erdogan má z rivala strach. Buď ho demonstranti svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář. Tak komentuje mohutné protivládní protesty na evropsko-asijském pomezí politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého. Velká část epizody je ale o jiném muži – o Erdoganově soupeři, jehož zatčení tohle všechno odstartovalo. Ptá se Matěj Skalický.

Erdogan má z rivala strach. Buď ho demonstranti svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář. Tak komentuje mohutné protivládní protesty na evropsko-asijském pomezí politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého. Velká část epizody je ale o jiném muži – o Erdoganově soupeři, jehož zatčení tohle všechno odstartovalo. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Buďte vďační za to, čo máte. Možno nie ste spokojní s politickou situáciou, s úrovňou zdravotníctva či sociálneho zabezpečenia. No prajem vám, aby ste nezažili, čo je to vojna. Každodenné ťažkosti sú ničím v porovnaní s tým, čím si prechádzajú ľudia v Sýrii, v Gaze, či v Sudáne. A v každej vojne.“Jihad Youssef. Púštny mních komunity Al-Khalil zo starobylého kláštora Deir Mar Musa v Sýrii. Finančná podpora tomuto kláštoru zo 6. storočia totiž smeruje aj zo Slovenska.„Prichádzam zo Sýrie, kde sa ľudia medzi sebou zabíjajú. Po šesťdesiatich rokoch diktátorského režimu a posledných 14ich rokoch masakrov. A aj teraz – po zvrhnutí Bašára Asada – zažívame opäť zabíjanie a revanš.“Jihad Youssef. Okrem toho, že je špecialista na bibliu s titulom z prestížneho rímskeho Biblického inštitútu, má za sebou rovnako pobyt medzi irackými utečencami v Turecku, ktorí utekali pred besnením radikálov Islamského štátu. Z denných záznamov, ktoré po nociach spisoval do mobilu a posielal biskupovi Antálie, vznikla kniha, o ktorej na západe píšu ako o „výčitke svedomia“ pre civilizovaný svet. Jihad Youssef je predstavený komunity, ktorá sa modlí a pracuje na miestach, kde boli púštni mnísi už pred 1400 rokmi. A je známa dialógom a pohostinnosťou k moslimom.Ako na rozdelenú spoločnosť? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Erdogan má z rivala strach. Buď ho demonstranti svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář. Tak komentuje mohutné protivládní protesty na evropsko-asijském pomezí politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého. Velká část epizody je ale o jiném muži – o Erdoganově soupeři, jehož zatčení tohle všechno odstartovalo. Ptá se Matěj Skalický.

„Buďte vďační za to, čo máte. Možno nie ste spokojní s politickou situáciou, s úrovňou zdravotníctva či sociálneho zabezpečenia. No prajem vám, aby ste nezažili, čo je to vojna. Každodenné ťažkosti sú ničím v porovnaní s tým, čím si prechádzajú ľudia v Sýrii, v Gaze, či v Sudáne. A v každej vojne.“Jihad Youssef. Púštny mních komunity Al-Khalil zo starobylého kláštora Deir Mar Musa v Sýrii. Finančná podpora tomuto kláštoru zo 6. storočia totiž smeruje aj zo Slovenska.„Prichádzam zo Sýrie, kde sa ľudia medzi sebou zabíjajú. Po šesťdesiatich rokoch diktátorského režimu a posledných 14ich rokoch masakrov. A aj teraz – po zvrhnutí Bašára Asada – zažívame opäť zabíjanie a revanš.“Jihad Youssef. Okrem toho, že je špecialista na bibliu s titulom z prestížneho rímskeho Biblického inštitútu, má za sebou rovnako pobyt medzi irackými utečencami v Turecku, ktorí utekali pred besnením radikálov Islamského štátu. Z denných záznamov, ktoré po nociach spisoval do mobilu a posielal biskupovi Antálie, vznikla kniha, o ktorej na západe píšu ako o „výčitke svedomia“ pre civilizovaný svet. Jihad Youssef je predstavený komunity, ktorá sa modlí a pracuje na miestach, kde boli púštni mnísi už pred 1400 rokmi. A je známa dialógom a pohostinnosťou k moslimom.Ako na rozdelenú spoločnosť? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Lindnerem

Washington chce ukrajinskú energetiku a Bratislava brojí proti nižším poplatkom za elektrinu. TREND prináša nový týždenný sumár toho najzaujímavejšieho v ekonomike, politike či na finančných trhoch

Záujem o letné dovolenky je už teraz vysoký a kapacity sa rýchlo vypredávajú. Výrazne narastá dopyt po Turecku, Grécku či exotických destináciách. Ako sa menia cestovateľské návyky Slovákov? O trendoch v dovolenkovom segmente hovoríme s Tomášom Lazarovom, obchodným riaditeľom cestovnej kancelárie Hydrotour. „Cestovanie sa po pandémii opäť dostalo na popredné miesto v prioritách Slovákov. V roku 2023 a 2024 sme zaznamenali výrazný nárast záujmu o letecké zájazdy. Ľudia si začali viac vážiť možnosť vycestovať a venovať čas oddychu,“ vysvetľuje Tomáš Lazarov. Podľa neho sa v súčasnosti mnoho dovolenkárov rozhoduje pre skorý nákup zájazdov. „Obdobie od októbra do marca je hlavným časom predaja first moment ponúk. Klienti si tak zabezpečia najlepšie ceny, široký výber izieb a flexibilnejšie podmienky storna,“ dodáva. Medzi najžiadanejšie destinácie patrí Turecko, a to nielen tradičná Turecká riviéra, ale aj Egejská riviéra so strediskami ako Izmir, Bodrum či Dalaman. Veľký záujem je aj o grécke ostrovy, Cyprus, Španielsko či Kapverdské ostrovy. Zvýšený dopyt vedie k rýchlemu vypredávaniu kapacít. „Letecké spoločnosti majú obmedzené kapacity, výrobcovia lietadiel meškajú s dodávkami a hotelieri sa snažia rezervovať kapacity pre trhy, ktoré nakupujú v predstihu. To znamená, že tí, ktorí čakajú na last minute ponuky, môžu mať problém nájsť vyhovujúcu dovolenku,“ upozorňuje T. Lazarov. Podľa neho sa dnes Slováci snažia nájsť optimálny pomer ceny a kvality. Sú ochotní investovať viac, ak vidia pridanú hodnotu – kvalitnejšie služby, lepšiu lokalitu alebo exkluzívnejšie hotely Záujem Slovákov o cestovanie už nie je viazaný len na letnú sezónu. Stále populárnejšie sú exotické destinácie, najmä v zimných mesiacoch. „Vidíme rastúci záujem o Bahrajn, Katar, Omán či Kapverdské ostrovy. Tieto miesta ponúkajú príjemné podnebie, krátky časový posun a dnes už majú porovnateľné ceny s letnými dovolenkami,“ vysvetľuje obchodný riaditeľ spoločnosti Hydrotour. Mnohí cestovatelia si dnes kladú otázku, či sa oplatí organizovať dovolenku individuálne alebo využiť služby cestovnej kancelárie. „Cestovné kancelárie nakupujú veľké objemy ubytovania a leteniek, čím dosahujú výrazne lepšie ceny. Navyše, klient má istotu, že v prípade neočakávaných situácií, ako sú zrušené lety či extrémne počasie, sa o neho postaráme,“ hovorí T. Lazarov. Ako príklad uvádza pandemické obdobie či požiare na ostrove Rhodos v roku 2023, keď Hydrotour ako jediná cestovná kancelária poslala špeciálny let na evakuáciu klientov. Podľa T. Lazarova bude záujem o cestovanie ďalej rásť. „Ľudia dnes uprednostňujú investície do zážitkov pred materiálnymi statkami. Dovolenka sa stáva nevyhnutnou súčasťou psychohygieny a oddychu. Verím, že v najbližších rokoch budeme svedkami ďalšej expanzie cestovania, pričom dôraz sa bude klásť na kvalitu a zážitkovú hodnotu pobytov,“ uzatvára. Viac informácií sa dozviete v celom videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/slovaci-planuju-letne-dovolenky-predstihu-zaujem-rastie?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Pád syrského diktátora vyvolal v Evropě vlnu optimismu. Ne tolik v duchu úlevného oddychnutí si, že zas jedna diktatura neuspěla a naskytla se naděje na demokracii, ale v duchu sobeckém. Odchod Bašára Asada znamená, že se země přece mění v bezpečné místo. Mohou se proto vracet uprchlíci, dosud hledající azyl v Evropě a v Turecku.