Podcasts about sledujte

Vláda neschválila účast prezident Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Kabinet tak rozhodl po týdnech náznaků s tím, že prezident má jiný pohled na otázky kolem zbrojení než vláda. Má prezident podat kompetenční žalobu? Hostem Ptám se já byla expertka na ústavní právo z Právnické fakulty UK v Praze Andrea Procházková. Delegaci na červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO), doprovázet ho budou ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hlava státu součástí delegace nebude. Důvodem podle předsedy vlády je, že blížící se klíčový summit bude tentokrát jiný než ty předchozí. Řešení několikaměsíčního sporu s prezidentem Petrem Pavlem, který na své účasti na vrcholném fóru trvá i přes nesouhlas vládních Motoristů, slíbil premiér po čtvrtečním setkání ministrů obrany aliance. Babiš v pátek oznámil, že Česko letos nesplní závazek vůči NATO vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Zároveň očekává, že od příštího roku jeho vláda dvouprocentní závazek už plnit bude. Pavel přístup kabinetu k financování obrany kritizuje. A právě rozdílným pohledem na plnění závazků vláda vysvětluje, proč by na summitu měli být zástupci koaličních stran, nikoli prezident. Ten avizoval, že má pro případ, že ho kabinet do delegace do Ankary nezařadí, připravenou kompetenční žalobu. Jaké argumenty by hlavě státu v případě kompetenční žaloby hrály do not a co by bylo proti němu? A má žaloba smysl, i když by soud nestihl rozhodnout včas? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

❗ Nová povinnosť pre e-shopy.

Hosťom epizódy je Marek Ceglédy, interiérový dizajnér, bývalý sochár a človek, ktorý navrhoval Gabov byt aj komiksovú zubnú kliniku v Rimavskej Sobote.Rozprávali sme sa o interiérovom dizajne, prerábkach, stolárskej výrobe, kuchyniach do panelákov, sochárstve, umeleckých školách, Číne, čudných klientoch a o tom, prečo dobrý byt nezačína farbou steny, ale dispozíciou.Ak sa vám epizóda páči, necenzurovaná verzia s otázkami od patreonov (o 24 minút dlhšia) je na:

MVP vystoupí živě v nedělí 19. 7. v rámci Letní podcastové scény. Můžete se těšit na předávání ceny MVP pro nejužitečnějšího hráče uplynulého ročníku nejvyšší české fotbalové ligy nebo na projekci finále MS ve fotbale. Česká reprezentace odehrála s JAR druhý zápas na mistrovství světa ve fotbale. Utkání skončilo remízou 1:1. K zaručenému postupu teď ČR musí porazit domácí Mexičany. Ti nejspíš nechají své hvězdy odpočívat, přesto Čechy čeká peklo. Co se k členům MVP dostalo za informace ze samotného realizačního týmu české reprezentace, jak hodnotí změnu v sestavě na zápas s JAR a kdo je z našich fotbalistů zatím nejlepší? Poslechněte si celý díl podcastu MVP. --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/43ewfcoaiekJak poznat, kdy použít few a kdy little? V tomto videu vám ukážu jednoduché pravidlo, které funguje vždy – podle typu podstatného jména. Naučíte se rozlišovat mezi počitatelnými a nepočitatelnými slovy a přestanete dělat zbytečné chyby.Neučte se gramatiku nazpaměť. Pochopte logiku: few patří k počitatelným slovům, little k nepočitatelným. A navíc vám ukážu, jak „a few“ a „a little“ úplně mění význam věty.Začněte používat angličtinu s jistotou a bez chaosu.

Keď prišiel na slovenskú kvalifikáciu do podniku v Podunajských Biskupiciach v Bratislave, viacerí účastníci sa s ním chceli fotiť. KAREL SEDLÁČEK je najlepším českým šípkarom, jedným z dvoch, ktorý je držiteľom prestížnej PDC Tour Card. Čech sa predstaví aj na podujatí Slovak Darts Open 2026 v rámci PDC European Tour, ktoré sa koná v Bratislave. Ešte pred štartom podujatia bol hosťom nášho Sportnet podcastu, kde opísal, ako sa spája so Slovenskom, ako sa dostal k šípkam či ako vníma najväčšiu hviezdu Lukea Littlera. Rozhovor si môžete prečítať aj tu - https://sportnet.sme.sk/spravy/sipky-karel-sedlacek-rozhovor-slovak-darts-open-2026/ Sledujte nás na♦ Facebooku - https://www.facebook.com/Sportnet.sk♦ Instagrame - https://www.instagram.com/sportnet.sk♦ X - https://www.x.com/sportnet_skSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Povinná angličtina od první třídy základní školy nebude. Stejně tak se ruší povinný druhý cizí jazyk na vyšším stupni. O změnách rozhodl ministr školství Robert Plaga za ANO. Překopal tak plán, který nastavil jeho předchůdce Mikuláš Bek z hnutí STAN. Ten teď Plagův krok kritizuje s tím, že českou společnost směřuje k „idiokracii“. Mělo by nám vadit, že se děti nebudou učit povinně anglicky už od první třídy?Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se zaměřuje na školstvíJan Vöröš Mušuta - programový ředitel a vedoucí odborného týmu neziskové organizace EDUinČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

MVP vystoupí živě v nedělí 19. 7. v rámci Letní podcastové scény. Můžete se těšit na předávání ceny MVP pro nejužitečnějšího hráče uplynulého ročníku nejvyšší české fotbalové ligy nebo na projekci finále MS ve fotbale.

Mnoho rodičov sníva o tom, že zo svojho syna vychová výnimočných futbalistov. JÚLIUS SAUER tento sen uskutočnil dokonca dvakrát. Mario a Leo Sauerovci patria k najperspektívnejším hráčom slovenského futbalu. Aká bola ich cesta z mládežníckeho futbalu k mužom? Akým výzvam čelila rodina? Ako vyriešili krízové situácie, keď sa naplno prejavil rozdielny temperament chlapcov? Aj o týchto otázkach hovoril otec slovenských reprezentantov v rozhovore pre Sportnet v seriáli Hviezdy sú už tu v spolupráci s automobilkou Hyundai. Viac nájdete tu: https://sportnet.sme.sk/hviezdy-su-uz-tu/ Sledujte nás na♦ Facebooku - https://www.facebook.com/Sportnet.sk♦ Instagrame - https://www.instagram.com/sportnet.sk♦ X - https://www.x.com/sportnet_skSee omnystudio.com/listener for privacy information.

MVP vystoupí živě v nedělí 19. 7. v rámci Letní podcastové scény. Můžete se těšit na předávání ceny MVP pro nejužitečnějšího hráče uplynulého ročníku nejvyšší české fotbalové ligy nebo na projekci finále MS ve fotbale.Česká reprezentace má za sebou první zápas s Jižní Koreou na MS ve fotbale, v němž byli češti hráči horším týmem. Sportovní ředitel AC Sparta Praha Tomáš Rosický přesto na veřejném vystoupení v rámci festivalu Offseason predikoval, že fotbalisté postoupí. Kromě MS ve fotbale jsme probrali přípravu Sparty na novou sezonu, jak Tomáš Rosický hodnotí uplynulý ročník, proč se nestal trenérem a jak prožíval výhru titulu Arsenalu v Premier League? Poslechněte si záznam z fanouškovského festivalu Offseason.---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků?Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Dušan Kováčik si ešte nedávno odpykával osemročný trest za korupciu a zdalo sa, že jeho kariéra definitívne skončila v troskách. Dnes je však všetko inak. Po zásahu ministra spravodlivosti Borisa Suska a prelomovom rozhodnutí Najvyššieho súdu, ktorý zrušil jeho odsudzujúci rozsudok, je bývalý špeciálny prokurátor nielen na slobode, ale oficiálne sa vrátil do radov Generálnej prokuratúry.Hoci má výkon funkcie pozastavený a do práce reálne nechodí, zákon mu garantuje tretinu platu.Ako je vôbec možné, že systém takto funguje?V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas sa o tomto zvrate a jeho dôsledkoch pre spravodlivosť na Slovensku rozprávame s investigatívnou reportérkou Laurou Kellöovou.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk alebo na Instagrame.

Hosťom epizódy je Pavol Kosnáč z DEKK Inštitútu, ktorý sa venuje sociálnej súdržnosti, náboženstvám, kultom, extrémizmu, paramilitárnym skupinám a tomu, čo drží spoločnosť pokope.Rozprávali sme sa o Slovenských brancoch, sektách, registrovaní cirkví, súdnom znalectve, vojne, patriotizme, polarizácii, sociálnych sieťach aj o tom, prečo ľudia často radšej patria do komunity, než aby hľadali pravdu.Ak sa vám epizóda páči, necenzurovaná verzia s otázkami od patreonov (o 23 minút dlhšia) je na:

Dušan Kováčik si ešte nedávno odpykával osemročný trest za korupciu a zdalo sa, že jeho kariéra definitívne skončila v troskách. Dnes je však všetko inak. Po zásahu ministra spravodlivosti Borisa Suska a prelomovom rozhodnutí Najvyššieho súdu, ktorý zrušil jeho odsudzujúci rozsudok, je bývalý špeciálny prokurátor nielen na slobode, ale oficiálne sa vrátil do radov Generálnej prokuratúry.Hoci má výkon funkcie pozastavený a do práce reálne nechodí, zákon mu garantuje tretinu platu.Ako je vôbec možné, že systém takto funguje?V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas sa o tomto zvrate a jeho dôsledkoch pre spravodlivosť na Slovensku rozprávame s investigatívnou reportérkou Laurou Kellöovou.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk alebo na Instagrame.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když v tomto týdnu vyrazil po sedmi letech na návštěvu Pchjongjangu čínský prezident Si Ťin-pching, nešlo o výjimečné prolomení izolace tamního diktátorského režimu. O přízeň Kim Čong-una se uchází i Moskva, kterou Severní Korea podporuje v její útočné válce proti Ukrajině. Výměnou za tuto pomoc dorazily do Severní Koreji ruské peníze - a s nimi i relativní hospodářský rozkvět. Bojí se Čína rostoucího vlivu Ruska v zemi, kterou tradičně považovala za svého vazala? A co chtějí Spojené státy?Hostka: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě BerlínČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda Andrej Babiše se rozhodla zásadně změnit boj s drogami a závislostmi. Po mnoha letech zaběhnutého režimu agendu přesunula z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Jaký dopad bude mít změna v praxi? Hostem Ptám se já byl expert na závislosti, bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha uzavřela koncem minulého týdne formální převod expertů a agend závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů ze Strakovy akademie s jednotlivými ministerstvy. Odboráři Úřadu vlády na protest vstoupili do jednodenní stávky a vyzvali k přehodnocení kroku. Před přesunem důrazně varují také mnozí odborníci, včetně bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Jen v agendě závislostí podle něj končí 30 procent pracovníků, se kterými úřad dál nepočítá. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval, že ho stávka na Úřadu vlády mrzí a je z ní zklamán. Zdůraznil, že dlouhodobě podporuje adiktologické služby. Přesun agend na ministerstvo tuto podporu podle něj ještě posílí. Zároveň odmítl, že by bylo fungování těchto služeb v ohrožení. „Tohle je obří agenda navíc. Ministr zdravotnictví by se tomu musel věnovat každý den, aby tohle mohl posunout. Bylo to tam, nefungovalo to tam. Několikrát jsme se to tam snažili znovu přesunout a vždycky jsme to vrátili zpátky,“ upozornil v Ptám se já Jindřich Vobořil, který zastával pozici národního protidrogového koordinátora v letech 2010 až 2018 a poté 2022 až 2024. „Rozmlouval jsem to několika vládám. Už jsem jednou seděl i na ministerstvu práce a sociálních věcí někde ve sklepě, tam byly pasti na potkany. To byla tehdy Sobotkova vláda. Tak jsme si to také odříkali a zase mě přesunuli zpátky na Úřad vlády,“ uvedl expert s tím, že podobnou situaci už zažil také s Andrejem Babišem v roce 2018 za jeho předchozí vlády. Protidrogová agenda se i tehdy nakonec vrátila do Strakovy akademie.  Babiš ale nyní prohlašuje, že na přesunu trvá. A argumentuje tím, že jeho kabinet „odmítá liberální prodrogovou politiku minulé garnitury“. „Rétorika lidovců, kterou převzala tato vláda, o prodrogovém koordinátorovi proti mě běžela ve chvíli, kdy jsem řešil konopí a kdy jsem v nějaké chvilce řekl, že se jednou ukáže, že prohibice nebude funkční. Já se přece zabývám celá léta léčbou, abstinenční léčbou a pomocí lidem, řeším jejich děti. Tak myslím, že si zasloužím spíš státní vyznamenání, ne takovou pohanu,“ řekl s lehkou nadsázkou Vobořil.Zároveň dodal, že kdyby vláda stála o jeho pohled, je ochoten se zapojit. „Mně na tom záleží. Nechci se vracet do role národního koordinátora, nechci být státním úředníkem, ale kdykoliv se rád připojím do nějaké spolupráce.“Co budou změny znamenat? Proč jsme dopustili tak zásadní rozmach kratomu? A jak je možné, že si děti stále mohou kupovat nebezpečné látky za pár korun v automatech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda včera schválila prezidenta Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Očekávané rozhodnutí o složení české delegace na summit NATO ale posunula na 22. června. Snaží se kabinet jen natahovat čas?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Prezident Petr Pavel se v pondělí vydal na jednání koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů se záměrem vyjasnit si pozice ohledně klíčových zahraničních cest ústavních činitelů.Po schůzce ocenil, že ho vláda schválila do čela delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku. Podle vyjádření Hradu se Pavel zároveň „v zájmu prezidentem preferovaného kooperativního vztahu s vládou“ rozhodl přistoupit na posun termínu (na 22. června), ve kterém chce kabinet oznámit podobu delegace na červencový summit NATO v Ankaře. O složení delegace na alianční summit se prezident pře s kabinetem Andreje Babiše (ANO) bezvýsledně už několik měsíců. Pavel na své účasti na summitu trvá. Má také připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. Chápal by to totiž jako omezování svých pravomocí. Premiér už dříve řekl, že by prezident součástí delegace být neměl, protože české výdaje na obranu by měl na summitu obhajovat kabinet.Do sporu s vládou se kvůli zahraniční delegaci dostal také druhý nejvyšší ústavní činitel státu. Koalice odmítla poskytnout vládní letadlo šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi a zástupcům z řad podnikatelů, kultury a univerzit pro cestu na Tchaj-wan. Premiér to zdůvodnil tím, že by to mohlo být vnímáno jako oficiální podpora Tchaj-wanu, která by mohla poškodit české obchodní zájmy v Číně. To Vystrčil odmítl. Nakonec absolvoval let komerční linkou. Doprovázela ho čtyřicetičlenná podnikatelská delegace, další desítka se připojila na Tchaj-wanu.Podle Vystrčila by pomohlo, kdyby se opět obnovila komunikace o zahraniční politice mezi nejvyššími představiteli Česka. „To vyloženě dnes chybí. Jak při plánování zahraničních cest, ale třeba když se teď bavíme o summitu v Ankaře, tak předtím bude summit předsedů parlamentů jednotlivých zemí v Istanbulu. A měli bychom si říkat, co tam budeme prosazovat, jakým způsobem budeme připravovat půdu pro Českou republiku,“ řekl šéf Senátu v Ptám se já. „Já Tomio Okamurovi nedokážu vysvětlit, že není dobré, aby tam (v Istanbulu) říkal, že máme vystupovat z NATO. Protože má přece názor, že bychom neměli být v NATO. V tom by měl koordinační roli sehrát ministr zahraničních věcí. Nevím, co tam bude (Tomio Okamura) říkat. Ale rozhodně si myslím, že koordinovat tuto věc by bylo dobré.“Jak vyřešit spor prezidenta s vládou? Jaké výsledky dovezl z cesty na Tchaj-wan šéf Senátu? A jaký signál vysílá Česko, když chce stáhnout část vojáků z východního křídla NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jednodenní stávka na úřadu vlády a rezignace desítek zkušených odborníků z poradních orgánů kabinetu. To vše v reakci na změny, které  pátečním podpisem stvrdilo několik ministrů vlády. Právě na jejich úřady se má začátkem letních prázdnin přesunout ze Strakovy akademie část lidskoprávní a protidrogové agendy. Rozpadá se léta budovaný systém? A proč šéfka Úřadu vlády Tunde Bartha tento krok spustila?Host: Michal Tomeš - redaktor Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Matej Moško je divadelný vedec, estét, dramaturg, programový riaditeľ festivalu Scénická žatva, odborník na LARP a človek, ktorého meno v Lužifčákovi zaznieva podozrivo často. S Gabom sa poznajú ešte z VŠMU, spolu robili v rádiu TLIS rannú šou Ranná nevoľnosť, rôzne projekty, kaviáre, kvízy a dlhý zoznam vecí, ktoré zneli výborne, ale svet na ne zjavne ešte nebol pripravený.V epizóde sa dozviete aj čo je LARP, odkiaľ vznikol, prečo sa pri ňom nie vždy vyhráva, ako fungujú bojovky, gangy, postapo hry aj psychologické LARPy. Matej rozpráva aj o detstve na východe, malej škole so spojenými ročníkmi a študentských časoch, ako funguje Fond na podporu umenia, prečo Matej odišiel z jeho komisií, čo sa podľa neho pokazilo pri novej rade FPU, prečo má štát podporovať kultúru a čo vlastne znamená organizovať Scénickú žatvu, najväčší festival neprofesionálneho divadla na Slovensku.Ak sa vám epizóda páči, necenzurovaná verzia s otázkami od patreonov (o 33 minút dlhšia) je na:

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Stát chystá zestátnění společnosti ČEZ. Oddělí a prodá část, která se věnuje distribuci a prodeji elektřiny. Ze získaných peněz vyplatí minoritní akcionáře. To vše kvůli plánované stavbě nových jaderných bloků. Je to správná cesta? Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel ČEZ, někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.Rozdělování ČEZ na výrobní, distribuční a obchodní část začátkem týdne schválila valná hromada největší tuzemské energetické skupiny. Nová vlastnická struktura umožní, aby stát převzal kontrolu nad dominantní částí výroby elektřiny v Česku, zatímco pro prodej, distribuci energií, obchodování a energetické služby vytvoří novou společnost, v níž si ČEZ ponechá většinový podíl.Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Od převzetí části ČEZ si slibuje především větší kontrolu nad financováním nových jaderných zdrojů a nad cenami energií.Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že jeho kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.„Lidé zapomínají. Já bych některým připomněl, že v 90. letech tady proběhla kampaň: ‚Drobní akcionáři, plačte!‘. A oni zaplakali, teda aspoň někteří. Ale to, co se 1. června stalo, je reminiscence s tím, že tedy: ‚Daňoví poplatníci, plačte!‘. To je velmi špatný krok, ekonomicky zcela nesmyslný,“ kritizoval rozhodnutí ohledně budoucnosti společnosti ČEZ její bývalý generální ředitel Jaroslav Míl v Ptám se já. „Hlavní důvod, proč z toho bývalá vláda vycouvala, bylo to, že to bylo tak do očí bijící ekonomické poškození budoucích generací, že nakonec i oni, jakkoli tomu byli na začátku velmi nakloněni, z toho radši vycouvali,“ dodal. Kdo na největší finanční operaci státu za desítky let vydělá nejvíc? A jak probíhá příprava stavby nových jaderných bloků?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká tiktoková scéna ho zná jako úspěšného influencera, teď Adama Kajumiho a další tři lidi podle zdrojů šéfredaktorky Page Not Found Apoleny Rychlíkové, která případ před rokem otevřela, stíhá Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podezírá je z obchodování s lidmi, a to hlavně na platformě OnlyFans. Podle policejního vyjádření měli obvinění zneužít nezralosti desítky sotva zletilých dívek a nutit je vytvářet explicitní sexuální obsah, na kterém vydělali přes tři a půl milionu korun. Obviněným hrozí až 12 let vězení. K případu, o kterém jsme točili před rokem, se teď ve světle policejních zjištění znovu vracíme. Hostka: Apolena Rychlíková - šéfredaktorka mediální platformy Page Not FoundČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Policie ve svém oznámení o zahájení trestního stíhání vyzývá další možné poškozené, aby se přihlásily se svým svědectvím. Pokud se domníváte, že mezi ně patříte, můžete se ozvat na e-mailovou adresu ncoz.katalog@pcr.cz.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Atmosféra ve Sněmovně houstne. Podle koalice opozice jen zdržuje. Opoziční strany si stěžují, že dál narážejí s prosazením svých nominantů do volených funkcí. Porušuje koalice zvyklosti? A bude opozice ještě víc obstruovat?Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vztahy mezi vládním a opozičním sněmovním táborem se značně vyostřily v minulém  týdnu hlavně kvůli obsazování funkcí dolní parlamentní komorou.„Vládní koalice se chová jak barbaři, kteří dobyli Řím a mají pocit, že musí vraždit, vraždit a vraždit. Tak jako řekněte, že opozice nemá mít žádné pozice, že porušíte všechny zvyklosti,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda na plénu.Sněmovna minulý týden nezvolila například poslance ODS Pavla Žáčka do funkce předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce  bezpečnostních sborů, ale ani exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nebo poslankyni Zdenku Němečkou Crkvenjaš (ODS) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ve volbě neuspěla ani kandidátka na místopředsedkyni Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Předchozího kandidáta STAN a předsedu tohoto hnutí Víta Rakušana sněmovní většina odmítla zvolit opakovaně.Marek Benda obvinil koalici z toho, že chce ovládnout vše a bez kritického hlasu. A slíbil jim, že pokud mají pocit, že někdo zdržuje, sám zdržovat ještě nezačal a teprve začne. Naposledy včera emoce vyvolalo vystoupení předsedy poslanců KDU-ČSL Mariana Jurečky. Ze zdržování a obstrukcí podle něj může koalice vinit hlavně sebe, protože sněmovní agendu dostatečně neprojednává s opozicí. Zástupci koaličního ANO, SPD a Motoristů už přišli s protireakcí a dohodli se na možnostech, jak ve Sněmovně bránit blokováním schůzí ze strany opozice. Předseda dolní komory a lídr SPD Tomio Okamura k tomu v pondělí řekl, že využije možností stávajícího jednacího řádu, novelu jednacích pravidel projednanou v druhém čtení už rozšiřovat nechce. Představit připravované kroky zatím odmítl.V minulém volebním období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování Sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera, nebo dokonce přes noc. K úpravám jednacího řádu tehdy vznikla komise, k dohodě nedospěla.Kam spory v dolní komoře zajdou? Omezí vládní koalice řečnění ve Sněmovně? A jak se líbí voličům ODS politika Antibabiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

MVP vystoupí živě v sobotu 13. 6. na fanouškovském festivalu Offseason. Hostem pořadu bude Tomáš Rosický.

MVP vystoupí živě v sobotu 13. 6. na fanouškovském festivalu Offseason. Hostem bude Tomáš Rosický.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hosťom epizódy je Michal Pečík, lekár, zdravotnícky záchranár, letecký záchranár, akrobatický pilot, parašutista a doktorant na STU, kde prepája medicínu s technológiami a výskumom dýchania v záťažových podmienkach.Rozprávame sa o záchrankách, vrtuľníkoch, alkohole, fajčení, prevencii, slovenskom zdravotníctve, nadužívaní urgentnej starostlivosti, kvalite života, smrti, resuscitácii a o tom, prečo zdravotná starostlivosť nie je zadarmo, aj keď je bezplatná.Ak sa vám epizóda páči, necenzurovaná verzia s otázkami od patreonov (o 54 minút dlhšia) je na:

Šéf SNS si spravil ďalšiu hanbu.V jednom má popletený šéf národniarov pravdu. To, čo si môže dovoliť Robert Fico, sa vymyká všetkým predstavám. Sledujte Ťažký týždeň.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Odborníci na lidská práva a problematiku menšin se dnes sešli na Úřadu vlády s členy kabinetu kvůli přesunu vládních odborů na ministerstva. Část z nich ale v průběhu odešla, jednání označila za divadlo. Co s celou agendou bude?Hostem Ptám se já je bývalý ministr práce, poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).Skupinu předních odborníků měl do Strakovy akademie napřímo pozvat premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co mu zaslali rezignace na své posty ve vládních radách a výborech. Ze schůzky na protest někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad odešli předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo.Podle nich vláda podobu jednání na poslední chvíli změnila. Místo užšího vyjednávání se koná široké setkání k představení změn.Schůzka byla reakcí na rozhodnutí kabinetu o převodu agendy lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Ke změně by mělo dojít už od července. S odbory a odděleními se má přemístit i osm vládních rad a jejich zázemí. Vláda krok schválila na návrh premiéra Babiše a šéfky Úřadu vlády Barthy minulé pondělí bez předchozí debaty s experty. Odborníci na lidská práva i problematiku závislostí plán ostře kritizují. Převáděná agenda se podle nich týká více ministerstev dohromady, a je tedy potřeba uchovat nadresortní řízení. Doufají, že kabinet záměr přehodnotí. Premiér dnes prohlásil, že experti budou mít v novém uspořádání agend lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou.„Je vidět deficit toho, že Andrej Babiš vůbec nemyslí, nečte ty věci, někdo mu to připraví, on to dá na vládu, tam všichni sklopí hlavu, schválí mu to, nikdo z ministrů neřekne: ‚Šéfe, je to blbost, zastavme to na 14 dní, pojďme se nad tím zamyslet, takhle to dělat nemůžeme.‘ Protože jestli si někdo myslí, že národnostní menšiny jsou zpěv a tance, a proto to strčí pod kulturu, tak je úplně mimo,“ komentoval plán vlády bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Ptám se já. V rozhovoru také reagoval na vlnu kritiky jednotného měsíčního hlášení. „Když ten systém dotáhneme k tomu, aby opravdu byl plně vychytán, což je otázka ještě příštích týdnů, možná dvou, tří, čtyř měsíců, tak se ukáže jednoznačně, že to nebyla absurdita roku,“ řekl Jurečka. „Věřím, že kdybychom si tady sedli za rok nebo za dva, tak řekneme, že jednotné měsíční hlášení bylo obrovským posunem pro fungování tohoto státu.“Bývalý ministr práce komentoval i plánované úpravy důchodů, kterými by vládní koalice zrušila nebo změnila kroky provedené předchozí vládou. „Jestli dneska Alena Schillerová musela rozvázat pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby vůbec měli aspoň na část svých volebních dárečků, tak po roce 2030 se z toho úplně zblázní,“ dodal.Proč kabinet přesouvá vládní odbory ze Strakovy akademie? Jak moc je potřeba změnit superdávku? A jaké změny důchodu chystá Babišova vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Strany spouští kampaň před podzimními komunálními volbami. O vedení Prahy opět usilují i Piráti, kteří vyslali do boje o primátorku ekonomku Terezu Nislerovou. A opět slibují dostupné bydlení i veřejnou dopravu. Co můžou reálně splnit?Hostem Ptám se já byla kandidátka na primátorku Prahy, ekonomka a zastupitelka Prahy 4 Tereza Nislerová (Piráti).Pražští Piráti se v kampani před podzimními komunálními volbami, které se konají 9. a 10. října, chtějí zaměřit hlavně na otázku dostupnosti bydlení. Podle lídryně kandidátky Terezy Nislerové se bydlení v hlavním městě pro mnoho mladých rodin stává nedosažitelným. Piráti už proto představili akční plán k řešení bytové krize, jehož součástí je například městská bytová výstavba, vytvoření zón se zrychlenou výstavbou bydlení, ukončení spekulací s byty a regulace platforem typu Airbnb nebo posílení financí městským částem na výstavbu a rekonstrukci bytů. V oblasti dopravy chce strana v Praze navázat na už zahájené projekty jako výstavba linky metra D. Plánuje se také zaměřit na rychlejší a levnější rekonstrukce silnic, jejich lepší koordinaci nebo chytré řízení dopravy. Zároveň chce zajistit bezpečnost chodců, zklidňovat dopravy a rozvíjet cyklistickou infrastrukturu.O vedení metropole usiluje s Nislerovou jako dvojka radní Adam Zábranský, jako třetí pak náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek. Předseda Pirátů a někdejší primátor hlavního města Zdeněk Hřib bude do zastupitelstva kandidovat z desátého místa. Z kandidátky naopak vypadla náměstkyně primátora Jana Komrsková. V minulých volbách v roce 2022 skončili Piráti v Praze třetí se ziskem 17,7 procenta hlasů. Po delším vyjednávání se nakonec domluvili na koalici se zástupci Spolu, Pirátů a STAN, která s Bohuslavem Svobodou (ODS) v křesle primátora vládne celé volební období. Proč bychom měli Pirátům teď věřit, že bydlení vyřeší? Jak se dívají na kritiku přetížení pražské dopravy? A platí ještě u Pirátů zákaz kumulace funkcí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

MVP vystoupí živě v sobotu 13. 6. na fanouškovském festivalu Offseason. Hostem bude Tomáš Rosický.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hosťom epizódy je Martin Mojžiš Ondruš, známy ako Martin z Břečťanu. So svojím tímom pomáha ľuďom, ktorým sa psychické problémy, depresia, trauma alebo chorobné hromadenie premietli do priestoru, v ktorom žijú. Upratujú byty, kde bežná upratovačka nestačí, ale robia to citlivo, s rešpektom a vždy s dôrazom na človeka, ktorý v tom byte žije.Ak sa vám epizóda páči, necenzurovaná verzia s otázkami od patreonov (o 14 minút dlhšia) je na:

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Superdávka sebrala většině lidí pobírajících státní podporu peníze. Nejvíc si pohoršili senioři a samoživitelé. Alespoň podle analýzy ministerstva práce, které slibuje rychlé úpravy. Jak by měla změna vypadat? A co bude s důchody?Hostem Ptám se já byl ředitel výzkumné organizace PAQ Research, sociolog Daniel Prokop. Ministerstvo práce a sociálních by mělo urychleně upravit výpočet nově zaváděné superdávky. Vyplývá to z interní analýzy rezortu, na kterou tento týden upozornily Seznam Zprávy. Na příkladu téměř 160 tisíc reálných příjemců nové superdávky se ukazuje, že většina domácností si pohorší. Nejvíce senioři, kritický dopad bude mít reforma i na samoživitele. Podle sociologa a ředitele PAQ Research Daniela Prokopa může vláda změnit parametry superdávky poměrně jednoduše. Nevyřeší to ale její další problémy: „Jeden z hlavních problémů superdávky mimo těch parametrů je, že polovina lidí, kteří jsou v Česku úplně nejchudší, ji nečerpá. A ne, že by ji nepotřebovali, ale nevyznají se v tom systému, jestli mají nárok, na co a jak žádat,“ uvedl Prokop s tím, že stát by se teď měl zaměřit na informační kampaň. „Když se to zabrzdí, když se o tom lidem neřekne, když se nevyužije hlavní přednost, což je jednoduchost, tak bylo zbytečné to sjednocovat.“V rozhovoru pro Ptám se já Daniel Prokop také hodnotil plány vlády Andreje Babiše (ANO) s důchodovým systémem. Podle sociologa by se kabinet neměl soustředit na boření toho, co změnila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v rámci prvního pilíře, ale vylepšit podmínky spoření na stáří ve třetím pilíři. „V tom je v Česku nevyužitý potenciál, že čtyři miliony lidí si nějak spoří na důchod. A díky špatným fondům, vysokým poplatkům a podobně to nemá na důchody efekt. A tady fakt vláda může zachránit důchodový systém a udělat něco, na co se ani Fialova vláda nezmohla,“ dodal Prokop s odkazem na nedávné vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že její rezort úpravy třetího důchodového pilíře brzy předloží.  Má superdávka kritické chyby, nebo jen startovací nedokonalosti? Jaké úpravy důchodového systému stát chystá? A mají mít žáci s 50 body z jednotné přijímací zkoušky nárok na přijetí na střední školu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Knihovna Václava Havla řeší existenční potíže. Opouští ji největší sponzor Zdeněk Bakala, který knihovnu podporoval dvě dekády, a svůj záměr skončit oznámilo také všech 17 zaměstnanců knihovny. Nesouhlasí s vedením organizace, kterého se před rokem ujal ekonom a filozof Tomáš Sedláček. O co se spory vedou? Má Havlův život a dílo stále sílu promlouvat k dnešní společnosti? A jak se pečuje o odkaz velkých státníků jinde?Hosté:Barbora Doubravová - redaktorka Seznam Zpráv Petr Fischer - šéfredaktor časopisu Přítomnost, novinář a filozof Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Knihovna Václava Havla je v rozkladu. Po ohlášeném odchodu sponzorů i zaměstanců její ředitel Tomáš Sedláček slibuje restart, knihovně už se mají hlásit i noví sponzoři. Co bude s odkazem Václava Havla?Hostem Ptám se já byl ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom Tomáš Sedláček.  Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, kvůli neshodám s mezi ředitelem Tomášem Sedláčkem a členy týmu ohledně vizí a směřování knihovny zažívá instituce pečující o odkaz exprezidenta Václava Havla personální otřesy. Odcházejí všichni zaměstnanci, většina správní rady i její klíčoví donátoři v čele s miliardářem Zdeňkem Bakalou. Zůstávají pouze šéf knihovny Tomáš Sedláček, její zakladatelka Dagmar Havlová a jediný zůstávající člen správní rady, místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN). „Na odkazu mého manžela mi velmi záleží a věřím, že Knihovna Václava Havla je natolik významným symbolem, že se kolem ní znovu podaří spojit osobnosti i skvělé firmy, kterým budou hodnoty Václava Havla blízké,“ uvedla Havlová s tím, že sama knihovnu  nevede a dlouhodobě se věnuje Nadaci VIZE 97.Dosavadní sponzoři i členové týmu kritizují způsob, kterým Sedláček knihovnu řídí. Například spisovatel a dramaturg knihovny Jáchym Topol v rozhovoru pro iRozhlas označil současné vedení za chaotické a zmatené. S Václavem Havlem podle něj Sedláček zachází jako „s takovým zpeněžitelným artiklem“.Podle Tomáše Sedláčka instituce jen neustála jeho vizi. Knihovna podle něj nekončí a čeká jí restrukturalizace. Už se jí dokonce hlásí i noví dárci, což potvrdil i šéf správní rady David Dušek. Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Knihovna je financována především z nadačních příspěvků a darů.Co se v Knihovně Václava Havla stalo a nehrozí jí zánik? Kde najde její ředitel peníze na provoz? A jak by se teď podle něj instituce mohla proměnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Česku je ve Fakultní nemocnici Bulovka hospitalizovaný americký lékař, který byl v africké Ugandě v kontaktu s nakaženým ebolou. Nemá příznaky a podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za ANO rozšíření nákazy nehrozí. Světová zdravotnická organizace předpokládá, že se kmen eboly zvaný Bundibugyo bude šířit hlavně v oblasti Konga a sousední Ugandy. Na ohnisko nemoci se ale tentokrát přišlo se značným zpožděním. Jaký to může mít na vývoj epidemie vliv?Host: Petr Smejkal - hlavní epidemiolog Pražského institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Cesta za vyrovnaným státním rozpočtem se odkládá. Vládní koalice si v minulém týdnu odhlasovala změkčení pravidel pro vytváření nových dluhů. V opačném případě by zemi podle ministryně financí Aleny Schillerové z ANO hrozil mimo jiné kolaps investic, které Česko nutně potřebuje. Vláda na ně chce vybrat i od vlastních občanů, pomocí tzv. Dluhopisů republiky. Skutečně si tento kabinet půjčuje na investice, které se zemi vyplatí a posunou ji na novou úroveň?Host: Jiří Nádoba - komentátor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Objevil neexistující mluvčí exhejtmana Michal Haška, popisoval kauzy Pavla Blažka i Vratislava Mynáře. A teď dostal Novinářskou cenu. „Náš koníček je odhalování ruského vlivu v Česku,“ říká investigativní reportér Lukáš Valášek.„Je fajn zpráva pro českou demokracii, že novinařina, která hodně lidí štve, se tady dá dělat tak, že se člověk nebojí každý den o svůj život nebo svých blízkých,“ vypráví novinář Lukáš Valášek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Spolu s kolegyněmi Adélou Jelínkovou a Christine Havranovou vyhrál cenu za nejlepší audiovizuální investigativní počin. Tím se za loňský rok stala jejich podcastová série Putinovi vlci o motorkářském gangu, za kterým se často skrývají ruské vlivové operace.„Byla to několikaměsíční práce, která začala relativně nevinným poznatkem o tom, že šéf české pobočky Nočních vlků v Česku provozuje nevěstinec. To nám přišlo komické. Noční vlci se jako všichni národovci často zaštiťují rodinnými hodnotami a do toho tedy takový byznys,“ líčí reportér.Motorkářský gang Noční vlci je jedna z důležitých vlivových složek ruského režimu, jejím čestným členem je i Vladimír Putin.„Postupně jsme zjišťovali, že záběr českých Nočních vlků je mnohem širší než jen nevěstinec a že to nese rysy v podstatě ruské vlivové operace, která se snaží pronikat do různých oblastí,“ popisuje Lukáš Valášek.Jako investigativní reportér se Valášek dlouhodobě zaměřuje právě na popisování ruských vlivových operací, na dezinformační scénu a také na operace Číny.„Česko má štěstí, že klíčové instituce ruskému vlivu doteď odolávaly. Uvidíme, jestli se to v následujících letech nezačne měnit. Teď spíš narážíme na určitou míru lhostejnosti. Rusové se tady snaží dělat hybridní operace, ale ve spoustě případů s tím nikdo moc nedělá,“ shrnuje své zkušenosti.Novinařině se Lukáš Valášek věnuje přes deset let a stihl posbírat už celou řadu cen. Poprvé na sebe výrazně upozornil, když v roce 2016 odhalil neexistující mluvčí tehdejšího jihomoravského hejtmana za ČSSD Michala Haška.V posledních letech hodně popisoval kauzy exministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka a jeho zapojení do neprůhledných obchodů s městskými byty v Brně. V létě 2022 pak s kolegyní Adélou Jelínkovou Pavla Blažka nachytal v hospodě s Martinem Nejedlým, tehdejším velmi kontroverzním poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana.Je nebezpečné je dělat v Česku investigativní novinařinu?  Jak snášet útoky politiků? A mají novináři psát články postavené na únicích z policejních spisů? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Peter so svojou manželkou založili v Brne, ako správni Slováci , Foodtruck Būcheck | Brno a Sladké to-go Dezertína. Z foodtruckera sa stáva Enterpreneur a vy môžete spolu s nami sledovať jeho cestu.Ak sa vám epizóda páči, necenzurovaná verzia s otázkami od patreonov (o 24 minút dlhšia) je na:

Roky ji manžel omamoval a sexuálně na ní útočil. Zval do jejich společného domu muže, kteří ji ve stavu bezvědomí znásilňovali a on je přitom natáčel. Příběh Gisèle Pelicot, který otřásl veřejností i daleko za hranicemi její rodné Francie si nyní mohou přečíst i české čtenářky a čtenáři. A že to není lehké čtení. Jenže Gisèle Pelicot není rozhodně jediná, komu se takové věci děly a dějí. Jak ukazují novinářské investigativy, tisíce mužů si v online kanálech vyměňují rady jak své partnerky omámit a následně je sexuálně napadnout. Mění si fotografie, videa, někteří dokonce vysílají živě. Jak je to možné? A co s tím?Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka, komentátorka a šéfredaktorka webového magazínu Page Not Found Apolena Rychlíková a spisovatelka, scenáristka a dramaturgyně Klára Vlasáková.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPokud se cítíte být obětí sexuálního násilí, využijte pomoci odborníků. Obrátit se můžete třeba na organizace ProFem, Persefona nebo Bílý kruh bezpečí.  Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Slavia Praha si v zápase s Jabloncem definitivně pojistila 23. mistrovský titul v klubové historii. Publikum ale vítězství přímo na stadionu sledovat nesmělo. Šlo o součást trestu za skandální chování skupiny fanoušků z Tribuny Sever při nedohraném derby se Spartou. Kdy Slavia ztratila kontrolu nad tvrdým jádrem vlastních fanoušků? A mají politici začít horečnatě pracovat na zpřísnění zákonů?Hosté: Jan Palička - sportovní redaktor Seznam ZprávJindřich Šídlo - komentátor Seznam Zpráv a spoluautor satirického pořadu Šťastné pondělí a Šťastného podcastuDino Numerato - sociolog sportu a zdraví z FSV UK a institutu SYRIČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.