Dopoledne s Proglasem

Na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO přibylo v prosinci 2025 hraní amatérského divadla v Česku. V návaznosti na zápis vznikl ve spolupráci Ministerstva kultury, Národního institutu pro kulturu a amatérských divadelníků celorepublikový projekt Amatéři sobě zaměřený na podporu a viditelnost této tradice. Hostem redaktorky Adéla Šimoníkové bude koordinátor tohoto projektu Jan Julínek.

Být postižený neznamená být nemohoucí. Zákony sice máme, ale v praxi nefungují. Dokument ČT s názvem Ozetpéčka získal 1. cenu od vládního výboru pro osoby s postižením. Redaktor Antonín Žolnerčík si k mikrofonu pozval spoluautora dokumentu Tomáše Melichaříka.

Moravský kras ukrývá příběhy staré tisíce let – a jeden z nich dnes zásadně mění pohled na evropské pravěké umění. V jeskyni Švédův stůl byla objevena přibližně patnáct tisíc let stará rytina koně, vyrytá přímo do fragmentu jeskynní stěny. Tento výjimečný nález ukazuje, že figurativní jeskynní umění nevznikalo jen ve slavné západní Evropě, ale také na území dnešní Moravy. V pořadu Na stole je téma si s archeologem Ondřejem Mlejnkem a Petrem Škrdlou povídáme nejen o významu samotné rytiny a o tom, co vypovídá o myšlení lidí na konci doby ledové, ale také o zákulisí archeologické práce, náročném výzkumu v jeskynním prostředí a o tom, zda se podobná místa mohou přiblížit i běžným návštěvníkům. Pořadem provází Iva Horká.

Sopky nejen formují krajinu, ovlivňují architekturu a život domorodců, ale současně zůstávají tajemné a nevyzpytatelné. O sopkách aktivních i vyhaslých nejen v Evropě či v Indonésii hovoří cestovatelka, průvodkyně a obdivovatelka sopečných ostrovů Miroslava Vaňková.

Milli Janatková je výtvarnice, hudebnice a také žena, která se věnuje mnoha dobročinným aktivitám. Její život provází téma péče o blízké. Milli se naučila vidět v těžkostech krásu a její lidskost je pro mnohé inspirací. Stejně tak jako její tvorba.

V dnešním pořadu máme téma brněnský hantec a první učebnice hantecu, která vyšla v České republice a jmenuje se Hantec snadno a rychle. Hosty našeho pořadu jsou Miroslav Klepáček, majitel nakladatelství Sursum, a jeden z autorů knihy Aleš Marek. Pravý hantec pak uslyšíte v písničkách, jednu zpívá Aleš Marek, druhou Bokomara. A pokud vás zajímá, jak je na tom s hantecem brněnský biskup Pavel Konzbul, tak si tento pořad určitě nenechte ujít. Na tento pořad navazuje další, a sice Knihovnička 28. 2. 2026 ve 13.30, v níž uslyšíte pohádku v hantecu, kterou přečte Miloš Mencler, autor knihy Štěstí najdeš na pryglu. Připravila Iva Horká a o zvuk se stará Roman Kabelka.

Mädi. Tak říkali Elisabeth Giselle hraběnce Dubské, jejíž život je jako románový příběh. Její paměti, původně určené jen nejbližší rodině, jsou dechberoucím svědectvím života statečné ženy stržené vírem světových dějin. Elisabeth byla potomkem starého českého rodu Dubských z Třebomyslic, který se již v 16. století usadil na Moravě. Ve svých pamětech nic nezamlčuje, upřímně popisuje soužití Čechů a Němců v Československu, svůdnost projevů německého vlastenectví, nutnost vyrovnat se s nacismem, hrůzy druhé světové války, neméně krutý nástup komunismu i sladkobolná léta v emigraci. Její vzpomínky vyšly v knize s názvem Mädi - Paměti Elisabeth Whitby, rozené hraběnky Dubské, kterou napsala Kateřina Hloušková a vydalo ji brněnské nakladatelství Books & Pipes v roce 2025. O životě hraběnky Dubské si v pořadu Na stole je téma budeme povídat s autorkou zmíněné knihy - Kateřinou Hlouškovou.

Fotografa Petra Ciznera přivedl k fotografování jeho otec. K profesionální úrovni výtvarné a dokumentární fotografie ho přivedl světově proslulý britský fotograf Derek Bayes. V lednu a únoru vystavuje své fotografie v síni královéhradecké Městské knihovny. Zde jsou umístěny dvě jeho výstavy - „Radost z Francie 2024“ a „Život v ulicích 2020“. V pořadu výstavy projdeme a Petr Cizner nám poskytne velmi hluboký výklad svých děl i s dalším zajímavým přesahem.

Dva kamarádi se v říjnu 2025 vydali na dobrodružnou cestu za poznáním Arménie, kde půsbí také jedna z nejstarších křesťanských církví. Narazili v této zemi i na několik zajímavých zvláštností, o kterých si budeme povídat.

S autorkou knihy Pět klíčů k vnitřní síle, která je jakousi příručkou duševní gramotnosti, se budeme bavit o tom, proč tuto knihu napsala a vydala v nakladatelství GRADA. Téma je určeno pro širokou veřejnost. Zjistíme, že jde o nalezení vnitřní síly pro život v rovnováze, kdy se jedná jen o pár základních věcí, které nám však málokdo sdělí. Téma je zvláště aktuální pro dnešní dobu a budeme se věnovat i spiritualitě.

V opavské konkatedrále probíhá výstava s názvem „Pohledem zblízka“. Jedná se o expozici velkoformátových fotografií, pořízených během cesty Diecézní charity Hradec Králové do Indie v rámci projektu Adopce na dálku. Redaktor Antonín Žolnerčík si k mikrofonu pozval autora snímků, fotografa a kameramana Tv Noe, Martina Šoltyse.

Od roku 2008 působí mezi indiány kmene Yanomami řeholní sestra z kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice, Jarmila Chorovská. Řeč bude nejen o jejím rozhodnutí ke službě Bohu formou misionářské činnosti ve Venezuele, ale dozvíme se také leccos o životě v amazonském pralese, o službě salesiánů v jižní Americe. V ostravském studiu natáčel redaktor Antonín Žolnerčík.

V našem vánočním pořadu zavítáme k řeholním sestrám Společnosti Dcer křesťanské lásky sv. Vincenta de Paul, zkráceně Vincentkám, a to do jejich společenství v HK. Žijí zde v blízkosti katedrály svatého Ducha a jsou zde celkem čtyři. Povídat si budeme tentokrát se třemi z nich, jak jinak, než o vánočních svátcích. Dvě sestry – Žofia a Kamila jsou ze Slovenska a sestra Romana je z Čech. Zavzpomínají na to, jak prožívaly Vánoce v době, kdy žily ve svých rodinách, a také nám přiblíží, jak prožívají vánoční svátky ve společenství.

Betlém v ostravské katedrále Božského Spasitele má nejen zajímavý původ, ale díky manželům Urbanovým v něm každoročně přibude alespoň jedna pohyblivá postava. Vystaven bývá již počátkem Adventu s prázdnými jesličkami, s příchodem Vánoc se výjev v betlémské stáji mění. S manželi Urbanovými natáčel redaktor Antonín Žolnerčík.

V tomto díle pořadu Na stole je téma bude řeč o dětství, paměti a komunitě. Hostem je historička a kurátorka Mgr. Jana Černá, Ph.D., odborná garantka připravované výstavy Historie mateřské školy v Arnoldově vile. Rozhovor se zaměří na to, jak se rodí výstava, která propojuje osobní vzpomínky, orální historii a architekturu, a jak se z jednoho konkrétního místa – školky v Arnoldově vile – může stát obraz širšího příběhu o důvěře, péči a spolupráci napříč generacemi. Rozhovor povedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

Adventní knižní jarmark a literární festival Knihy v Brně 2025 byl výbornou literární událostí pro každého, kdo miluje knihy – ať už jako čtenář nebo jako tvůrce či nakladatel. Nabízí kombinaci nakladatelství, autorů, interaktivních workshopů a setkání s lidmi, kteří knihám dávají podobu. Připravila ho Masarykova univerzita a konal se ve dvou dnech, a sice od 28. do 29. listopadu, v Moravské zemské knihovně. Součástí bylo také slavnostní udílení Ceny Knihy v Brně či křest nové knihy Píseň buňky, kterou přeložil prof. Jan Šmarda a vydalo ji nakladatelství Munipress. Zájemci si mohli užít dva dny plné knih, autorských čtení, besed, workshopů i vánoční inspirace. Více než 50 nakladatelů, výstava Aniho papyru a bohatý program pro děti i dospělé, kde si každý přišel na své. Dvoudenní knižní klání pak uzavřel recitál folkového písničkáře Jiřího Dědečka. Atmosféru festivalu a jeho smysl se snažila prostřednictvím mikrofonu zachytit Iva Horká, která přímo na místě natáčela. K rozhovoru si přizvala mimo jiné Leu Novotnou z Munipressu, porotkyni Markétu Hejkalovou, nakladatele Miroslava Klepáčka či redaktorky z nakladatelství Books and pipes Kateřinu Hlouškovou a Kristínu Eibl. V pořadu uslyšíte také záznam ze slavnostního vyhlašování cen Knihy v Brně.

Letos v červenci proběhla třetí část etapového putování po Českomoravské trase Cyrilometodějské stezky. Skupina třiceti lidí na ni vyrazila už před dvěma lety z Levého Hradce u Prahy. Tentokrát pokračovali z Bystřice nad Pernštejnem směrem k Velehradu. Pozvání do pořadu Na stole je téma přijali vedoucí výpravy z organizace Ultreia Tomáš Jindřich a poutnice Hanka Jetelová, která trasu absolvovala i přes svůj zrakový hendikep díky podpoře ostatních členů skupiny.

nejlepší Vánoce na světě, hned po těch vašich doma. To je motto Brněnských Vánoc. Vánoční trhy a související program a akce představí v rozhovoru s Jannisem Morasem starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl.

V pondělí 8. prosince 2025 uplynulo 30 let od zahájení vysílání Radia Proglas. Právě tomuto výročí se budeme věnovat v našem pořadu. Ve studiu se sejdou naši tři jednatelé; „služebně nejmladší“ z nich, Jaroslav Vojtěch, se na příběh Proglasu bude ptát svých kolegů Martina Holíka a Milana Tesaře.

Staré latinské přísloví Solvitur Ambulando se dá přeložit jako „vyřeší se chůzí“. Je to myšlenka, která říká, že v rytmu vlastních kroků a tichu krajiny často nacházíme odpovědi, které jinak zůstávají skryté. Podnikatel a poutník Tomáš Gavlas došel do Santiaga, Assisi, přešel Negevskou poušť v Izraeli až do Jeruzaléma. Prošel tedy řadu evropských tras, zkušenosti má i z Barmy nebo Malajsie. Zásadní pro něj ale byla 655 kilometrů dlouhá cesta pod španělsko-francouzskou hranicí, nazvaná Camino Ignaciano. Vede z Loyoly, rodného města jezuity Ignáce, až k jeskyni v Manrese, u které Ignác napsal pro Gavlase klíčovou knihu Duchovní cvičení. Na setkání s tímto průvodcem po očištění se od hříchů až ke smíření a lásce - a nejen na to - vzpomíná náš dnešní host. O poutích, i o provázení někoho dalšího na jeho pouti, ale i o jeho nové knize, třetím díle Karlaz, s názvem Srdce poutníka, si bude povídat Iva Horká.

Dnes se vydáme až za oceán – do města Atlanta ve Spojených státech. Tam sídlí jedna z nejsledovanějších televizních stanic světa – CNN. A právě odtud se k nám připojuje náš dnešní host, redaktor a editor této slavné zpravodajské stanice, Jaime Diaz se svojí manželkou Helenou Karasovou Diaz, která pochází z Třebíče. Jak se stane, že se třebíčská rodačka provdá za kolumbijského novináře? A jak se člověk dostane k práci ve věhlasné CNN? Jak vypadá běžný pracovní den editora v CNN? Jak a kdo rozhoduje o tom, která zpráva se dostane do hlavního vysílání? Vidíte rozdíly mezi americkou a evropskou žurnalistikou – třeba v otázce etiky nebo nezávislosti? Na tyto a další otázky moderátorky Ivy Horké odpovídají přes zoom dnešní hosté v pořadu Na stole je téma.

P. František Makovec je knězem v důchodu a žije v Hradci Králové. Vysvěcen na kněze byl 24. 6. 1983 v královéhradecké katedrále. Jak název našeho pořadu napovídá, byl nádražákem – konkrétně výpravčím, pak však převážilo jeho směrování ke kněžství. Vystřídal mnoho farností, ale jeho největší láskou zůstal Ekvádor, kde působil jako misionář při celkem 14 pobytech. A o tom všem si budeme v jeho bytě vyprávět.

Příjmení Petiška má v české kultuře velkou váhu. Když se řekne „Petiška“, vybaví se nám pohádky, antické báje a legendy, knihy, které četly celé generace. Kdo by neznal Eduarda, ale také jeho jediného syna Martina, který úspěšně na svého otce navázal. Je spisovatel i výtvarník. Měl už od dětství pocit, že se v něm umělecké geny ozývají? A kdy si poprvé uvědomil, že umění bude i jeho vlastní cestou, ne jen otcovým odkazem? Proč našel zalíbení v práci s umělou inteligencí a k čemu ji využívá? A zdědily umělecké vlohy také jeho dvě děti? Na to se Martina Petišky, který píše i pod pseudonymem Eduard Martin, ptá v pořadu Na stole je téma Iva Horká.

Když se potkávají generace, dějí se zázraky! Tímto mottem se řídí nezisková organizace Mezi námi, která už řadu let propojuje ty nejstarší s těmi nejmladšími po celém Česku. Přináší do škol, školek i domovů pro seniory aktivity otevírající prostor pro vzájemné porozumění a sdílení. Jak taková setkání probíhají? Jaké mají dopady? A proč je vlastně důležité, aby se generace potkávaly? Na to vše se v pořadu Na stole je téma ptáme ředitelky organizace Kateřiny Jirglové.

Po 25 letech odchází Hana Bubeníčková z čela TyfloCentra Brno. Co vše musela překonat žena s analytickým myšlením a láskou k technologiím, která původně pracovala jako programátorka, aby vybudovala moderní centrum služeb pro zrakově postižené? Jak se rodila vize nového domu Josefa Chaloupky, když starý objekt přestával být obyvatelný? A jaké plány má nový ředitel Petr Sýkora, který přichází z byznysu, ale našel své místo v sociálních službách? Poslechněte si příběh o odvaze měnit zaběhnuté cesty, o boji za samostatnost nevidomých a o tom, že lidé se zrakovým postižením nehodnotí druhé podle toho, jak vypadají, ale jací skutečně jsou.

Když se na obloze rozzáří první hvězda, něco se v nás ztiší. Možná to není jen čekání na zázrak, na Ježíška, ale i na to, že svět kolem nás znovu dostane smysl. Dnešním hostem je spisovatelka, která umí vyprávět o těžkostech i naději, o bolesti i kráse obyčejného života. Píše knihy, které léčí duši. Řeč je o Petře Dvořákové – autorce nové dětské knihy Až vyjde první hvězda, ale také románů Návrat, Dědina, Vrány, Já jsem hlad a mnoha dalších. Jaké to je psát pro děti a dospělé zároveň? Není jen o změně slovníku, ale i o změně srdce? Jaký pro ni byl rok 2025? Byl mimořádně plodný – Návrat, Sudety, Až vyjde první hvězda, a znovu Já jsem hlad. Byl to tvůrčí maraton? A co by si nejvíc přála? A co dělá kromě psaní? O tom všem a mnohém dalším si v pořadu Na stole je téma s Petrou Dvořákovou povídá Iva Horká.

V pražském studiu Radia Proglas jsme se potkali s hosty, kteří stojí za kulturně-vzdělávací platformou Dominikánská 8. Představili jsme si, jakým způsobem vybírají hosty, do jaké míry je diskuze kultivovaná a kde v Praze najdete adresu Dominikánská 8.

S dokumentaristou a ředitelem brněnské Paměti národa Davidem Butulou mluvíme o tom, jak funguje paměť v době informačního přetlaku, jaké má limity orální historie a jak se dá o minulosti mluvit bez klišé. Dotkneme se i výstavy Utonulá hvězda, která je vystavena v Centru dialogu v Arnoldově vile a představuje karikatury a vizuální materiály antisemitské propagandy první poloviny 20. století. Společně s hostem budeme hledat odpověď na to, jak obraz formuje naše vnímání dobra a zla a proč má smysl učit se číst i manipulativní vizuální jazyk minulosti. Rozhovor vedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

Na stole je dnes téma, které voní papírem, knihami a životní zkušeností. Do našeho studia zavítala spisovatelka, publicistka a majitelka knihkupectví z Brna — Hana Pinknerová. Žena, která píše o všedních dnech s neobyčejnou hloubkou a která umí v obyčejném najít Boží dotek, a která má na kontě 29 vydaných knih a 30. začala již psát. Budeme si povídat o psaní, o knihách, ale i o tom, jak se dnes žije spisovatelce a knihkupkyni mezi papírem, lidmi a vírou, ale také jak umí chodit v byznysu. Průvodkyně pořadu Iva Horká se ptá i na její novou knihu s názvem Mezi trním a růžemi, i na to, jak se proměnili čtenáři – jací jsou dnes, v době sociálních sítí, algoritmů a rychlých zpráv, a jací byli před 15 lety... A proč má ráda především dětské čtenáře a zákazníky v jednom? Nebo co by poradila lidem, kteří tvrdí, že na čtení nemají čas?

Výcvik záchranářských psů je náročný proces, který učí psa vyhledávat a označovat pohřešované osoby v různých terénech, jako jsou sutiny, příroda nebo sníh. Zahrnuje rozvoj čichu, odolnosti vůči stresu, fyzické kondice a základní poslušnosti. Důležité je najít aktivního a vyrovnaného psa s dobrým nosem a zapojit se do speciálního kurzu pod vedením zkušeného instruktora nebo záchranářské brigády. Jaký typ psa je vhodný pro tuto práci? Co všechno musí zvládnout jeho psovod? Co musí psa naučit, aby uspěl v této práci? Na to i další otázky nám odpoví v pořadu Na stole je téma dvojnásobný mistr světa ve výcviku záchranářských psů Pavel Šabacký, který je mimo jiné i bývalý mistr violončela jako dlouholetý člen Filharmonie Brno. V pořadu uslyšíte také ukázku natočenou přímo v terénu, kdy psi hledali osoby v sutinách, a k výcviku jim posloužil nefunkční, rozpadlý statek na Vysočině, kde jsme nahrávku pořídili. Pořad připravila Iva Horká.

Povídání navazuje na první díl, který jsme vysílali na konci srpna roku 2025. Vzhledem k pozitivním ohlasům a zaslaným či sděleným otázkám na téma "genetika" od posluchačů rádia, jsme natočili druhý díl, který bude doplněn o to, co v první části nezaznělo, ale také o to, co posluchač dalšího zajímá. Budou to odpovědi na otázky typu: dědí se obezita, dlouhověkost, homosexualita, či jak to mezi sebou mají dvojčata, zejména ta jednovaječná. A proč jsou tak často sourozenci odlišní? A jak to vypadá do budoucna s geneticky upravenými potravinami, máme se jich obávat? O tom všem a mnohém jiném si budeme povídat s genetikem a molekulárním biologem Eduardem Kejnovským z Biofyzikálního ústavu AVČR.

Kamila Hladká se knižnímu dokumentu věnuje již od roku 2017. Od Hornických vdov se dostala skrze řádové sestry a kolotočáře až k bývalým vězeňkyním, kterým se věnuje ve své nejnovější knize Domů? - příběhy bývalých vězeňkyň. Jaký má ke knihám vztah? Jak se s náročnými tématy vyrovnává, když o nich píše? A proč aktuálně nemá rozpracovaný další knižní projekt? Odpovědi na tyto a více otázek přinese pořad Na stole je téma, tentokrát v podání Petra Kubce a Zdislavy Horníkové.

Chtěli jste někdy zjistit co dělá místopředseda poslanecké sněmovny? Kolik toho stíhá politicky angažovaný člověk, či jste někdy narazili na pojem kyberbezpečnost? Všechny tyto zdánlivě nesouvisející otázky probereme v pořadu Na stole je téma, kam jsme si pozvali místopředsedu poslanecké sněmovny ve volebním období 2021 až 2025 Jana Bartoška.

Známé představení Zločin v šantánu (Škvorecký, Menzel, Suchý, Šlitr) nastudovalo také brněnské divadlo BARKA, které sídlí v městské části Královo Pole. Jaká je tato detektivní satirická zpěvohra v podání integrovaných souborů - tedy již zmíněného divadla, dále skupiny Oukej, Divadélka Fortel či Divadla Járy Pokojského? O tom si budeme povídat se Zdeňkou Vlachovou z Divadla BARKA, s Radkou Kulichovou ze skupiny OUKEJ,a přítomen bude také režisér představení Zločin v šantánu Mirek Sýkora. Pátá repríza zmíněného divadelního kusu bude uvedena v pátek 17. října 2025 v 18 hodin v BARCE a bude tlumočena do znakového jazyka pro neslyšící, součástí je i přepis mluveného slova a komentář pro nevidomé. Pořad připravila Iva Horká.

S Nikolou Taragošem, dlouholetým ředitelem neziskové organizace Romodrom a členem Rady vlády pro romské záležitosti, si povídáme o tom, jak se vyvinula romská otázka v České republice. Co aktuálně Romy tíží nejvíc a jaká témata už dnes naopak nejsou aktuální? Řeč přijde i na koncept housing first a měření dopadu neziskových projektů. Budeme si povídat o humanitární pomoci na Ukrajině a o zranitelných skupinách obyvatel. A také o profesionalizaci naší neziskové sféry za posledních dvacet let.

Dnešní díl pořadu Na stole je téma věnujeme tématu dostupnosti bydlení v České republice. Pozvání k rozhovoru přijal Petr Sunega, výzkumný pracovník Sociologického ústavu Akademie věd České republiky, který se věnuje otázkám socioekonomie bydlení. Hovořit budeme o různých nástrojích bytové politiky jako je vídeňský model, družstevní či participativní bydlení. Petr Sunega se s posluchači podělí o výsledky šetření Postoje k bydlení z konce roku 2023, rozebereme i regionální rozdíly v přístupu k bydlení a otázku nákupu nemovitosti jako investice s jejími souvislostmi.

V roce 1965 zemřel v USA český sochař, malíř, řezbář a učitel, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, Albín Polášek. O jeho životě, díle a odkazu hovoří redaktor Antonín Žolnerčík se Zdeňkem Michálkem, Kamilem Holubem a Jiřím Novotným.

Známý architekt David Vávra vtiskl zajímavou tvář bývalé továrně v Hradci Králové, ze které pak vznikla obrovská a ve všech směrech luxusní městská knihovna v tomto městě. A právě tu nám představí její ředitelka paní Barbora Čižinská.

Místo, kde mladí rostou se sebevědomím a radostí - to je Salesiánské středisko mládeže Žabovřesky, bezpečný prostor pro děti a mládež, kde mohou objevovat, učit se, hrát si a vyrůstat společně. O kroužky pro děti, kde jsou první úplně všichni, si budeme povídat s našimi hosty, jimiž jsou: Majka Kučerová, sestra salesiánka, vedoucí náboženské sekce a fotografického kroužku, a Michal Přibyl, animátor, vedoucí fotbalového kroužku. Na začátku školního roku se vždy rozhodujeme, do jakých kroužků budou naše ratolesti letos chodit. Mnozí z nás máme z dětství bolavou vzpomínku, kdy jsme kvůli věčně mrzutému učiteli výtvarky přestali malovat nebo jsme se rozhodli už nikdy nezpívat, potom co nám někdo řekl, že máme ošklivý hlas. Se Zuzanou Šimečkovou jsme proto připravili dnešní Na stole je téma o kroužcích, kam děti chodí rády, protože v nich můžou zažít pocit vítězství bez drsného soutěžení a srovnávání. Pořad připravily Iva Horká a Zuzana Šimečková. O zvuk se postaral Roman Kabelka.

V pořadu si budeme povídat nejen o hřbitovním kostele na vrchu Oreb, o jeho zdejších varhanách nebo osobnostech s kostelem i Třebechovicemi úzce spojenými jako byl varhanář Josef Vanický nebo mecenáš, lékař a buditel Jan Theobald Held.

Jak vznikal obraz Afriky v evropském myšlení? Jaké příběhy a stereotypy formovala koloniální propaganda – a proč v nás mnohé z nich přetrvávají dodnes? V tomto díle pořadu se společně s novinářem Filipem Brychtou z redakce Voxpot vydáváme po stopách toho, jak byla Afrika historicky vyprávěna, vysvětlována – a manipulována. Rozklíčujeme roli propagandy během kolonizace, podíváme se na současné informační vlivy na africkém kontinentu a rozebereme, proč se právě dnes Afrika stává cílem ruské dezinformační politiky. Proč je kontrola nad vyprávěním klíčová? Jak si Afrika bere svůj hlas zpět? A proč bychom o tom měli přemýšlet i my v České republice?

Do dalšího dílu pořadu Na stole je téma si redaktorka Tamara Suchánková pozvala významného hosta. Bude jím doc. JUDr. Pavel Svoboda, PhD., D.E.A., velvyslanec České republiky při Svatém stolci, Suverénním řádu Maltézských rytířů a Republice San Marino. Právník, vysokoškolský pedagog a dlouholetý politik KDU-ČSL. Bývalý ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády i poslanec Evropského parlamentu a předseda jeho právního výboru. V rámci rozhovoru se dozvíte, jaké významy a souvislosti má jeho role velvyslance při Svatém stolci, Maltézských rytířích a San Mariu a jak tyto vztahy vzájemně souvisejí. Jaké dovednosti a zkušenosti z evropského práva nejvíce obohacují jeho diplomatickou praxi, a nebo jaké jsou hlavní priority české politiky ve vztahu k Vatikánu a Svatému stolci. I jaký má vztah k hudbě. To vše a mnohem více se dozvíte v našem pořadu Na stole je téma. Nechte si přiblížit svět diplomatických vztahů očima člověka, který působil na nejvyšších úrovních evropské a mezinárodní politiky.

Biskupský environmentální resort v Hukvaldech na Frýdecko-Místecku pořádá každoročně celou řadu zajímavých a hlavně naučných přednášek o přírodě – a to nejen o její ochraně. Pravidelnou lektorkou kurzů bývá i ekoložka Ing. Markéta Cichá. Rozhovor o biodiverzitě - základním předpokladu pro fungování ekosystémů - natáčel v ostravském studiu redaktor Antonín Žolnerčík.

Pořad tentokrát otevře oblast velmi křehkou. Pozvání redaktorky Tamary Suchánkové přijala paní Mgr. Helena Schwarczová, ředitelka a zakladatelka zdravotního zařízení paliativní péče PAHOP v Uherském Hradišti. Téma se zaměří na péči o nevyléčitelně nemocné v domácím prostředí, moderní paliativní medicínu a rozsah služeb PAHOP ve spolupráci s praktickými lékaři. Rozhovor nabídne pohled na význam domácí péče pro pacienty, jejich rodiny a přinese praktické poznatky z terénu i pohled na budoucnost oboru domácí a hospicové péče v ČR.

V roce 2015 bylo v nejvýchodněji položeném městě České republiky, Jablunkově, otevřeno Světové muzeum Bible. Objekt se nachází nedaleko náměstí, v budově bývalého kláštera sester Alžbětinek. Redaktor Antonín Žolnerčík muzeum navštívil a k mikrofonu si pozval zakladatele Petra Hamroziho.

V pořadu Na stole je téma si dnes budeme povídat o kávě a společnosti s více než třísetletou tradicí. O společnosti Dallmayr a historii kávy debatujeme s generálním ředitelem Dallmayru Česká republika, panem Reném Sionem ve druhém, závěrečném dílu pořadu.

Připomínáme si 80 let od ukončení 2. světové války. Do studia usedl český skladatel žijící v Japonsku, pan Daniel Forró, který složil skladbu k této příležitosti s názvem Nagasaki Passion 1945. Dalším hostem je dirigent, zakladatel NeoKlasik Orchestra, pan Václav Dlask, který skladbu nacvičil s orchestrem. Premiéra zazněla dne 8. září v krásných prostorách Valdštejnského paláce. Rozhovor připravila Lucie Pekárková.

Světoznámá česká operní pěvkyně, mezzosopranistka, altistka a také herečka, držitelka mnoha významných ocenění Soňa Červená by 9. září 2025 oslavila právě 100 let od svého narození. Dožila se úctyhodného věku téměř 98 let. Pořad jsme natočili právě den po připomínce jejího výročí formou velkého open air koncertu v Hradci Králové, kterého se účastnily tisíce lidí. Hradec Králové byl totiž jejím druhým domovem a je zde i pohřbena. Akci moderovali, její přátelé – Pavel Sršeň a herec Jan Sklenář a právě Pavel Sršeň a režisérka Olga Sommerová, která se Soňou Červenou natočila Třináctou komnatu a také celovečerní film Červená, za který obdržela Českého lva, jsou hosty ve studiu HK.

V pořadu si budeme povídat o kávě a společnosti s více než třísetletou tradicí. O společnosti Dallmayr a historii kávy debatujeme s generálním ředitelem Dallmayru Česká republika, panem Reném Sionem v prvním ze dvou dílů pořadu.

Skromný muž, který významně přispěl k rozvoji vědecko-technického potenciálu Brna, přednáší v Evropě, USA, Austrálii, autor více než šedesáti odborných publikací. Působí na Vysokém učení technickém v Brně, je ředitelem Ústavu fyzikálního inženýrství. Jak si představit vědní obor jménem nanotechnologie? Co se děje v mikroprostoru násobně menším, než miliardtina metru? Jak si vedou studenti pana profesora Šikoly ve srovnání se světovou konkurencí? Jak se snáší křesťanská víra s vědou? Jak vnímá moudrý muž, v létě roku 2025, napjatou situaci ve světě? Pana profesora Šikoly se ptá Daniel Ženatý

Nejen historickým osobnostem se ve své tvorbě věnuje spisovatelka a lektorka Martina Bittnerová. Dalším velkým zdrojem témat je její vlastní život, Konkrétně Život s gamblerem, tedy její kniha a stejnojmenný dokument, za který v letošním roce získala třetí místo na celostátní přehlídce České Vize. O všem výše zmíněném a více se s ní v pořadu Na stole je téma bavil Petr Kubec.