Dopolední host

„Podíl vážné hudby v českém éteru je pochopitelně v nerovnováze. Je to ale dáno tím, že jsme se zrychlili. Náš život je daleko rychlejší, než bychom si sami přáli,“ říká houslista Jaroslav Svěcený, který byl hostem dopoledního vysílání RádiaZET s Romanou Navarovou.

„Nápad vznikl po jedné naší cestě zhruba před pěti lety. Může za to jeden bar v Malaze, kde stáčejí víno přímo ze sudu do skleniček. Útrata se píše křídou na bar, panuje tam taková uvolněná nálada. Já si tehdy říkala, že to je skvělé, že by to určitě fungovalo u nás. Zařídit ale stabilní a stálou provozovnu by se nepotkalo se stylem života, který žijeme, za posledních deset let jsem hodně času strávila v autě. A tak přišel koncept pojízdné vinárny,“ říká Nikola Adamovská z wine trucku na RádiuZET.

„Testování auta vypadá normálně, zkrátka natankujete plnou nádrž a vyrazíte. Pak se vrátíte k technikům a řeknete jim, kde to není úplně dobré, poladí se to a jede se dál. U aut pro zákazníky si vyhrazujeme, že s ním můžeme v rámci testování odjet tisíc kilometrů – abychom odladili tlumiče, motor a další věci,“ říká Martin Boušek z automobilových závodů GORDON. 

„Dnes se dá léčit ledacos, ale pořád jsou diagnózy, u kterých jsme na tom bohužel prakticky stejně jako například před třiceti lety. Ať děláme, co děláme, výsledek dobrý nebude – například nádor mozku. Důležité je hlavně přijít včas, to platí pro všechny diagnózy,“ říká onkoložka Hana Študentová, která byla dopoledním hostem RádiaZET. 

„Jsem už od malička sportovec vyrůstající ještě za komunismu, kde to fungovalo trochu jinak, co se sportu týče. Dětství jsme ale trávili na hřišti nebo v lese. Všechny ikony československé kulturistiky zdobily můj dětský pokoj,“ popisuje fitness trenér Tomáš Nosek, který byl dopoledním hostem RádiaZET.

„Chceme být digitální popeláři, vzít zkrátka ten fyzický odpad a nějak to zdigitalizovat, aby se to dostalo na servery. Aby ten reálný svět odpovídal digitálnímu, vše je efektivní,“ popisuje moderní technologie Kryštof Novák, který byl dopoledním hostem RádiaZET.

„Pro mě je slam poetry spíše volnočasová aktivita, jak říkáme, takové básničky do mikrofonu. V republice máme asi dva lidi, kteří se tím živí na full time. Je to opravdu dřina, je to kulturní dělnictví, každý večer jste na jiné štaci. Do takové situace bych se nechtěla nikdy dostat, přijde mi to jako šílený a nezakotvený způsob života,“ říká ke slam poetry Natálie Schejbalová, která byla dopoledním hostem RádiaZET.

„Bimbárium je platformou pro vědomou práci se studem. Chceme poukazovat na stereotypy v mezilidských vzorcích a chování, neustále narážíme na předsudky,“ popisuje zakladatel Bimbária Václav Hanuš, který byl hostem dopoledního vysílání RádiaZET.

„Aut jsem měl jeden čas i přes sto kusů, dnes jich mám už pod sto. Něco se musí prodat v rámci udržení ostatních, člověk nemůže mít všechno,“ popisuje svou sbírku aut Ladislav Hrubý, který byl dopoledním hostem RádiaZET.

„V expozicích botanické zahrady naleznete rostliny z celého světa. Pokud ji navštívíte, tak v uvozovkách procestujete celý svět. Nejen tropické oblasti, ale zejména nyní nádherné rozkvetlé venkovní expozice. Je tam spousta trvalek, letniček, cibulovin, jsou to obrovské sbírky,“ popisuje ředitel botanické zahrady Praha Bohumil Černý, který byl dopoledním hostem RádiaZET.

„Tiskařina se stále mění, učíte se v ní celý život. Od třiadevadesátého roku, kdy jsem maturoval se změnily technologie. Nejvíce se dnes tiskne za pomoci technologie offsetu,“ říká Tomáš Gryč, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Jedna společnost dělá motorky, u kterých si můžete za jízdy změnit polohu sezení. Ve městě může jet člověk víc vzpřímeně nebo má sportovní mód, kdy motorka sníží stupačky a řídítka,“ popisuje pokrok ve vychytávkách pro jednostopá vozidla Jiří Paroubek, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Tomášovi Suchému je blízký černý humor. „Texty pro Ponožky jsem vždycky psal a píšu já. Není to ironie. Pojmenoval bych to spíš jako odlehčení. Nic nepranýřujeme, chceme spíše lidem odlehčit,“ popisuje Tomáš Suchý, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Průkopníkem rozhlasového vysílání byly Spojené státy americké. „V Americe přicházejí první stanice s pravidelným programem již před první světovou válkou. V Evropě byla první Velká Británie. Na území českých zemí jsme začali vysílat jako první na evropském kontinentu,“ vysvětluje odborník na média Martin Groman, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Nerušit krajinu by měl být předpoklad pro eticky správný tiny house. Ne vždycky to tak ale je. Velikost hraje roli. Největší domky v naší knížce Tiny house, která teď vyšla, mají 35 metrů čtverečních,“ říká autorka textů v knize Tiny house Tereza Škoulová. „Někteří z autorů tiny houses nám nabídli testovací pobyty. Je to zajímavá zkušenost,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

V Lichtenštejnsku se nachází spousta průmyslových firem. Společnosti zde vyrábí nástroje pro stavebnictví nebo také systémy vytápění. V knížectví je také známá společnost, která vyrábí zubní náhrady,“ vysvětluje předseda Česko-lichtenštejnské společnosti Petr Svoboda. „Lichtenštejnská vláda vynakládá výrazný podíl rozpočtu do inovativního průmyslu,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

Urbex neboli urban exploration by se dalo přeložit jako průzkum zástavby, a hlavně té opuštěné. „Člověk si někdy přijde trochu jako archeolog, protože je všechno pod sutinami, zarostlé keři a džunglí. Prochází tam a odhaluje zbytky té budovy. Někdy jsou tam dokonce i stopy po lidech, kteří tam pracovali nebo bydleli. To je určitě hodně zajímavé. Myslím, že i proto dnes dělá urbex hodně lidí,“ popisuje urbexer s přezdívkou DiverZant, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET.

„Počátky naší firmy se datují tím, že se z Ruské federace do České republiky přestěhovali současní majitelé naší společnosti – manželé Chybovští. Přivezli s sebou recepturu, která pochází z východních zemí,“ říká výkonný ředitel společnosti VIZARD Jiří Černý, která vyrábí medovníky na pražském Chodově.

„Předcházející roky byly pro splutí řek velmi suché. V posledních dvou letech je však vody dostatek. Dá se splavovat i méně tradiční úseky na dolní Sázavě z Týnce. Uvidíme však, co bude v letošním roce,“ říká Petr Ptáček z Vodácké školy záchrany, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Byť se v Praze a České republice točí hodně, ateliérů je strašně málo. Filmaři jsou potom nuceni točit v různých areálech jako Zličín nebo bývalé ČKD ve velice tristních podmínkách. Proto jsem začal krok za krokem zkupovat areál Rudého Letova a hangáry, které byly postaveny před sto lety, jsem začal měnit k potřebě filmové a televizní produkce. V současné době jsme na větší ploše než Barrandov,“ popisuje producent, režisér a kameraman Tomáš Krejčí, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Samozřejmě se dají resuscitovat i zvířata, akorát tu první pomoc musíme uzpůsobit anatomii zvířete. Psi a kočky se resuscitují na boku, ale používá se stejná frekvence jako u lidí,“ popisuje zvířecí záchranářka Petra Pabišková, která byla dopoledním hostem RádiaZET.

„V podniku mám cca 1500 lahví rumu. Každá je jiná. Doma mám dalších asi 500 nových lahví, protože, když donesu jednu láhev do podniku, jinou si musím odnést domů. Už v baru nemám místo. Potřeboval bych na to tělocvičnu,“ usmívá se sběratel rumů Milan Háva, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Když jsme Pomocné tlapky zakládali, tak jsme měli především klienty, kteří byli upoutáni na invalidním vozíku nebo chodili třeba o holích. V současné době se nám klientela ale hodně přeměňuje. Když máme na pohovoru vozíčkáře, tak jásáme, protože je ta práce snadnější. Jsou tam vidět hned výsledky. Dnes ale většinu klientů tvoří děti, teenageři nebo mladí dospělí, kteří mají spoustu psychických problémů – není to jen mentální postižení, ale i klasické psychické potíže od depresí po sociální fobie. Na první pohled to jsou zdraví lidé, práce je tam daleko složitější, stejně tak i výběr psů,“ říkají Olga Tomášů a Renata Krejčová. Ty byly dopoledními hosty RádiaZET.

Rozhlasové vysílání slaví sto let od začátku pravidelného vysílání. To na území někdejšího Československa začalo 18. května 1923. „Tehdy to ale rozhodně nebylo veřejnoprávní, o veřejnoprávním médiu můžeme mluvit až od 90. let po revoluci. Český rozhlas jako takový formálně vzniká se státem, tedy 1. ledna 1993,“ popisuje situaci odborník na rozhlas Martin Groman, který byl dopoledním hostem RádiaZET.

„Řídit na safari jsem se naučil v Namibii a Botswaně. Jihoafričani tam hodně jezdí na víkendy a dovolené s karavanem, někde ho dají do kempu a potom jezdí sami mezi zvířaty. Když se naučíte, jak řídit džíp v terénu, je to pak naprosto skvělé,“ popisuje cestovatel Marek Kovář, který byl dopoledním hostem Rádia ZET. 

„Tancovala jsem profesionálně, několik let jsem byla pedagožka. Stále dělám nějaké semináře. Teď se tanci věnuji spíš organizačně. Ve Žďáře nad Sázavou budeme mít největší kreativní centrum hlavně pro tanec a ostatní umění, které se do tance může zakomponovat či ho inspirovat. Bude se otevírat v roce 2025. Také připravuji už 11. ročník festivalu KoresponDance,“ popisuje bývalá tanečnice a mecenáška tance Marie Kinsky, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

„Také jsme byli otroky toho opruzu, já ho dokonce vystudoval – učitelství českého jazyka pro střední školy, a tak v podstatě rozbíjíme tu normu. A jedna z věcí, na kterou se dětí ve školách ptáme, je to, co má společného Mácha, Erben a Seifert. Vždy společně dojdeme k tomu, že jsou mrtví. A na to konto jim představíme nějakou aktuální formu poezie,“ popisují tvůrci slam poetry Tomáš Kůs a Filip Koryta na Rádiu ZET.

Spisovatelka Irena Piloušková vydala zatím tři knihy, ta poslední se jmenuje Buď hodná. „Je to mezigenerační román s prvky thrilleru. Tím, že jsem studovala sociologii a zaměřovala se na kriminologii a sociální patologii, tak mě tato témata zajímají. Hlavním tématem knihy je psychické domácí násilí. Myslím, že pod pojmem domácí násilí si každý představí pár facek, nikdo si už nepředstaví to nefyzično, které bolí o to více,“ říká spisovatelka Irena Piloušková, která byla hostem Rádia ZET.

V bývalém restauratérovi Janu Bednářovi začal růst před několika lety nápad na cestování. „Přemýšlel jsem, jak to udělat co nejlevněji. Po čase mi došlo, že pokud půjdu pěšky, bude to nejlepší. Toho rozhodnutí nikdy nebudu litovat, protože když jdete pěšky, máte na vše čas a unikátní možnost sledovat místa, země, lidi. Je to jiný úhel pohledu, jak tu cestu prožít,“ popisuje nomád Jan Bednář, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„V osmdesátých letech minulého století prošla tvrz zásadní rekonstrukcí, díky které má dnešní podobu. Paneláky okolo památky nikomu nevyčítám. Stejní lidé, co je postavili, totiž zrekonstruovali tehdejší šílenou ruinu, ve které dříve sídlilo JZD,“ říká vedoucí Chodovské tvrze Anna Klamová Janotová. Tvrz na území dnešní pražské čtvrti Chodov byla vybudována v závěru 13. století. „V sedmnáctém století se v Chodovské tvrzi probourala okna a prosvětlila se. Zřejmě se i proboural vchod na nádvoří. V 19. století přišel klasicistní proud a vznikly arkády v podzemí,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

 „Mám chovatelskou stanici, která je registrovaná pod oficiální organizací,“ říká chovatelka Simona Linková. „S větší poptávkou po těchto roztomilých mazlíčcích začal v souvislosti s ježky problém s množírnami. Snažíme se pořádat akce, kde učíme lidi, odkud si mají zvířata brát,“ doplňuje dopolední host Rádia ZET.

„Už kdysi jsem věděla, že bych chtěla sama něco zkusit. Bavilo mě organizovat různé akce a zároveň mě bavilo cestovat. Takže jsem tyto dvě věci spojila, protože ta práce je zároveň i mým koníčkem. Baví mě ukazovat různá místa a dělat lidem něco pro radost,“ říká průvodkyně Markéta Horčičková, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

„Poprvé jsem daboval ve čtyřech letech, neuměl jsem číst a neviděl jsem ani na plátno. Museli do mě strčit, abych věděl, kdy mám promluvit. Za těch 30 let udělal dabing velký progres. Dnes se celovečerní film nadabuje třeba za týden, v dřívějších dobách celý týden dělali jednu scénu. Mění se i způsob práce – dříve byli ve studiu všichni herci z dané scény. Dnes je tam herec víceméně sám, nadabuje celý film a pak přijde další herec, který nadabuje svoji postavu,“ popisuje moderátor a dabér Bob Švarc, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„V zemích, kde jsou chrtí dostihy součástí zábavního a hazardního průmyslu, je osud psů tragický. Zvíře je bráno jako prostředek pro vydělávání peněz,“ říká Hana Kellermannová z organizace Chrti v nouzi. „Když ztratí výkonnost na dostihové dráze nebo se zraní, tak je již pro tento účel nepoužitelný a majitelé se ho zbavují často brutálním způsobem,“ vysvětluje dopolední host Rádia ZET.

„Celé to začalo náhodou. V kancelářské práci jsme hledali společného mazlíčka, který by nikomu nevadil a nepotřeboval by příliš mnoho péče. Jedna kolegyně přišla s tím, že by bylo fajn si pořídit šneka. Chvíli to byl jeden šnek, dva šneci, a pak se ve mně probudila dětská vášeň, kdy jsem sbírala zahradní šneky a krmila je salátem u babičky. To přerostlo ve vášeň, která dnes čítá několik stovek šneků – ne zahradních, ale například afrických nebo malajských,“ popisuje chovatelka Romana Šmírová, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

Vladimíra Staňková má na svém kontě dětskou knihu s názvem Vymetkout a záhada prázdného pokoje nebo Abeceda zvířátek. Ta je napsána jako poezie, jak celé dílo vznikalo? „Zrovna jsem redigovala nějakou anglickou knížku o zvířátkách a inspirovala mě. Říkala jsem si, že je to vděčné téma, taková dětská klasika. Ptala jsem se sama sebe, zda zkusit napsat verše nebo klasické vyprávění. Nejprve jsem tedy zkusila ty verše a lidi, co mě dobře znají, říkali, že je to dobré a vtipné. Tak jsem to ukázala lidem, které znám méně a furt se mi nezdálo, že jim se to zdá. A tak jsem se vrátila k původní cestě – oslovila jsem celoživotního literárního kritika, napsala mu, že zde mám jeden rukopis a nepřiznávala jsem, že se jedná o moje dílo,“ popisuje vznik knihy autorka dětských knížek a redaktorka Vladimíra Staňková. Ta byla dopoledním hostem Rádia ZET.

„Češi přijeli na Jadran už před sto lety, tehdy objevili krásy Chorvatska. Přijeli první hosté a začali stavět první hotely a vily. Pro oba národy je důležitá znalost jazyk – a jeho podoba. Máme také stejnou mentalitu,“ popisuje ředitel Chorvatského turistického sdružení pro Českou a Slovenskou republiku Miodrag Mlačić, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Jindřich Holub je členem monarchistické strany Koruna česká a je příznivcem obnovy českého království. „Monarchie není stará, není ani moderní. Je to zkrátka státní zřízení, které v současné Evropě existuje. To je jak kdybychom řekli, že je zastaralá rodina. Je to monarchistický systém, kde děti mají natrvalo své rodiče. A já neříkám, že je potřeba to vyměnit a že například nedoporučujeme svatby. Takhle já se dívám na tu monarchii, jsme zastánci této myšlenky,“ popisuje člen strany Koruna česká Jindřich Holub, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Módní návrhářka Marie Zelená ve své tvorbě hodně používá fotografie, ráda dělá svatební a večerní šaty, vyrábí liturgické oblečení, ušila šatičky pro Pražské Jezulátko a vytvořila i zástěry pro dětské lékaře a sestry. „Mají je například v onkologických centrech či na odběrech krve. Každá sestřička nebo doktor má jiný obrázek, takže to děti mají pestré,“ říká Marie Zelená, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

„Jsem všechno, jen ne přírodní typ ženy. Vždy jsem naopak byla taková fiflena na podpatcích, ráda centrem pozornosti. Nikdy by mě nenapadlo, že budu dělat něco s rostlinami a mechem. Jsem ale ukázkový příklad toho, jak rostliny člověka ovlivňují. Dokonce jsou na to i studie, dělaly se například testy, kde bylo různé pracovní prostředí – se sochami, rostlinami nebo vůbec nevyzdobené. Ve všech testech vyšlo nejlépe právě prostředí, kde byly ty rostliny,“ říká Karolína Barchánková, majitelka značky MOSS BOSS, která vyrábí mechové obrazy. 

„Dějiny našich zemí začaly společně. Za týden budeme mimochodem slavit svatého Vojtěcha, prvního pražského biskupa, je totiž zároveň i polským patronem. Naše země byly hodně propojené, pak každá šla ale jiným směrem, protože Polsko se orientovalo směrem na východ. Proto dnes máme tak blízko k Ukrajincům, Bělorusům nebo Litevcům. Češi patřili spíše do německého světa. Dohromady nás vrátila až ta komunistická totalita,“ říká ředitel Polského institutu Maciej Ruczaj, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Bojíme se, aby se z Přístavu 18600 nestala druhá náplavka, která je přelidněná. Lidi se snažíme rozdělovat po prostoru, aby každý člověk měl své místo,“ říká provozovatel parku Přístav 18600 Jindřich Krippner. Živý park je kulturní projekt lidí, kterým se nelíbil původní stav břehu, na kterém byla do roku 2014 černá skládka. „První, co rozzářilo tehdejší skládku bylo taneční představení japonského tanečníka Mina Tanaky,“ vzpomíná dopolední host Rádia ZET. „Náš art Park máme ve správě celoročně pronajatý od magistrátu. Po celý rok se o prostor staráme. Otevíráme však koncem dubna a končíme v závěru září, dokud se dá být venku,“ vysvětluje Jindřich Krippner. V prostoru někdejšího vlakového seřadiště dnes pořádají různé kulturní akce. To s sebou přináší i úskalí v sousedských vztazích. „Snažíme se se všemi sousedy vyjednávat v klidu a míru. Věříme, že co přinášíme není samozřejmé. Pořádání akcí chce spoustu nadšeneckého úsilí nejen nás pořadatelů, ale také umělců, kteří často vystupují za minimální honorář z dobrovolného vstupného,“ uzavírá Jindřich Krippner. Poslechněte si celý rozhovor Martina Karlíka: 

„Problémy se špatnými vztahy na pracovišti řešíme z několika úhlů pohledu. To, že si někdo s ostatními nesedne nebo je něčím jiný, nemusí vždy znamenat pro firmu pohromu. To nebývá ten nejzásadnější problém. Ten začíná ve chvíli, kdy daný člověk reálně škodí. Dělá aktivity nebo věci, které ostatním překáží a dávají je do nepohody,“ říká výkonná ředitelka a trenérka seminářů Lucie Spáčilová z firmy Performia. 

„Hasicí přístroje u nás dnes dělá jen málokdo. Minimaxy se totiž dnes již vyrábí jako komponenty, které se jen sešroubují dohromady. My jsme šli úplně vlastní cestou, takže je vyrábíme celé,“ popisuje architekt a výrobce designových hasicích přístrojů Přemysl Kokeš, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

„Když si někdo pořídí pivovar, dělá to obvykle kvůli pivu – že ho má rád a prostě ho chce. U nás to bylo trochu jinak. My jsme se zamilovali do toho domu. Náš pivovar je chráněná památka, naší vizí bylo ji zachránit. A nejlepší náplní pro znovuoživený pivovar je vařit pivo,“ usmívá se architekt Pavel Prouza, který se svou ženou zachraňuje pivovar ve středočeské Lobči. „Bez piva by o pivovarskou památku nikdo nestál. Museli jsme ho tedy začít vařit,“ dodává dopolední host Rádia ZET.

„Samozřejmě dnes existují kosmičtí turisté, kteří si zaplatí cestu a vyletí do vesmíru. Ale oni tam prakticky nic nedělají. Pokud to má být astronaut, který plní nějaké vědecké cíle a zadání, tak musí mít spoustu znalostí a zvládnout například velmi silné přetížení při startu. Astronautem se opravdu nemůže stát každý. Chce to nejen odvahu, ale velkou fyzickou kondici, což například stíhací piloti mívají,“ popisuje astronom Pavel Suchan, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Ve Slovenském krasu najdete jedinečnou aragonitovou jeskyni. „V tomto rozsahu jsou na světě jen tři takové,“ popisuje bývalá ředitelka českého zastoupení slovenského cestovního ruchu Klára Badinková.

Nikola Vaňová se před tím, než nastoupila na mateřskou dovolenou, věnovala oboru IT, sama programovala weby a překladatelské služby. „Pak jsem nastoupila na mateřskou. Bydlíme ale ve starém baráku na Smíchově, kde byla stále strašná zima. Radiátor, co tam byl, nedokázal místnost vytopit. Do toho se v rozích začala dělat plíseň. A tak jsem začala zkoumat, jak se to dá vytopit – načež jsem objevila technologii infračerveného záření. Objednali jsme si jeden obraz a říkali super, ale ta estetická stránka nebyla úplně boží. A tak mě napadlo, že si namaluji obraz sama,“ popisuje Nikola Vaňová, která byla dopoledním hostem Rádia ZET.

Filip Dušák popsal, co vlastně obnáší profese rybářského instruktora. „Není to průvodce, který vás vezme na ryby. Rybářský instruktor je o tom, že vás naučí, jak na to. Je to vlastně učitel. Nedovede vás na místo a neřekne ‚tak tady si tu rybu chytíš‘. Já naopak vyprávím, co je na to chytání ryb vše potřeba. Jaké pruty, jaké navijáky. Všechny vezmu na loď a ukážu nejnovější vybavení,“ popisuje svoji profesi instruktor Filip Dušák, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

V jihočeském městě se nachází nejstarší vodní elektrárna na našem území. Ta je spojená s Františkem Křižíkem. „Písek bylo v devatenáctém století krajské město a správní středisko velkého území. S veřejným osvětlením na tom byl však velice špatně. Od konce třináctého století si člověk v noci na cestách musel svítit loučí nebo lampou sám,“ popisuje Marek Anděl z píseckého Muzea osvětlování města.

„Velikonoce se v Čechách oslavují málo, a nejvíc dokonce až den poté,“ myslí si kulturní antropolog Giuseppe Maiello. Nejsmutnějším dnem má být Velký pátek, nejveselejším naopak Květná neděle. V Česku se ale nejvíce oslavuje až Velikonoční pondělí. „Všechno teoreticky začíná u Popeleční středy, to znamená 40 dnů před Velikonocemi. Měl by se držet půst, což je zrovna v Česku problematické. Od Popeleční středy by se také lidé měli vyhýbat bujaré a slavnostní atmosféře, ale často se toto období překrývá s masopustem, jako právě letos,“ dodává dopolední host Rádia ZET.