Podcasts about vych

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Scrolluješ sociálne siete a cítiš, že nestačíš? To nie je motivácia — to je pasca. Dnes ti ukážem, prečo porovnávanie sa s ostatnými sabotuje tvoj rast, a ako to zastaviť. Inšpirácia: Adam Grant, Skrytý potenciál.O čom je epizóda: Vychádzam z myšlienok Adama Granta — psychológa a autora— a pýtam sa: čím sa vlastne meriame? Cudzím metrom, ktorý nikdy nefunguje v náš prospech — alebo vlastným, ktorý nás skutočne posúva? Epizóda prináša aj konkrétne kroky, ako prejsť od porovnávania k osobnému rastu. Nie o rok, ale dnes.Support the showChcem ťa poprosiť o pomoc. S tvorbou podcastu sú spojené nemalé náklady a tak, ak sa ti tento podcast páči a priniesol ti do života niečo hodnotné, môžeš ma podporiť symbolickým pozvaním na kávu cez túto stránku. Každá, aj maličká pomoc sa ráta.  Veľmi pekne ďakujem!PS: Nič sa neboj, tento podcast je a vždy bude zadarmo :) Drobná pomoc sa mi však zíde.

Čím více displejů, tím více Adidas, a tak vám dnes Tomáš ukáže, jak vypadá a k čemu by mohla sloužit nová generace laptopu se dvěma monitory Asus Zenbook Duo. A protože má Tomáš displeje opravdu rád, chce je mít i v nabíjecím domečku pro malá true-wireless sluchátka. Umějí to třeba Soundcore Liberty 5 Pro, ale zvládnou toho více. Po zvláštním, ale stále spotřebním hardwaru svůj křemíkový cirkus ukáže také Kuba. Podíváme se, jak funguje pulzní koherentní radar Acconeer A121 a malá kvadrokoptéra, jejíž firmware programuje Claude Code. Asi proto se s ní Kuba pořád stydí vzlétnout, protože tuší velký špatný. Program pořadu 00:23 Asus Zenbook Duo 06:05 Soundcore Liberty 5 Pro 09:12 Kuba staví radar 16:20 Kuba staví dron

Když slova zlevní: univerzity čeká největší proměna od jejich vzniku„Žiji v zemi, kde jsou váha a radioaktivita slov daleko větší než jinde,“ pronesl 15. října 1989 Václav Havel. Dnes slovo svou radioaktivitu ztratilo. Je všudypřítomné, levné, podléhá inflaci. Nejinak je tomu s informacemi. A slova mezitím začal vyrábět stroj. To nemůže nezasáhnout instituce, které jsou na práci se slovy založeny. Jak upozorňuje Ethan Mollick ve své knize Život a práce s AI. Co-Inteligence, třeba vysokoškolští učitelé tvoří většinu z dvaceti profesí, jejichž pracovní náplň se nejvíce překrývá se schopnostmi umělé inteligence.Přirozeně z toho neplyne, že budou vysokoškolští učitelé nahrazeni; zastávají více úkolů než jen předávání informací. Přesto lze očekávat, že vzdělávání čeká hluboká proměna. Ostatně už dnes některé školy ruší eseje či bakalářské práce. Jenže právě schopnost napsat delší souvislý text, formulovat argument a dovést jej k závěru byla dosud považována za jeden z hlavních výstupů univerzitního vzdělání. Vycházelo se přitom z předpokladu, že absolvent bude podobné dovednosti uplatňovat i ve svém profesním životě. Pokud však tento předpoklad padá, bude třeba nově promyslet sám smysl studia.Netřeba však mluvit jen o rozvratu. Díky umělé inteligenci možná právě splaskává jedna bublina. Tlak na stále vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí vedl k tomu, že některé školy produkovaly stále více titulů, jejichž skutečná hodnota byla sporná. V tomto smyslu vítá nástup umělé inteligence německý klasický filolog Michael Sommer. „Kvalifikace, které existují pouze na papíře, rychle ztrácejí hodnotu. Umělá inteligence nutí univerzity k upřímnosti, které se po desetiletí vyhýbaly: vysokoškolský diplom je důkazem znalostí jen tehdy, pokud tyto znalosti skutečně existují. Masová univerzita požírá své děti – a umělá inteligence jí k tomu dodává nástroj,“ poznamenává.Tuto logiku můžeme uplatnit šířeji. Umělá inteligence připomíná studentům i vyučujícím, že generování textů z jiných textů ještě není myšlení. Pokud dokáže jazykový model relativně snadno vytvořit odborně znějící shrnutí, kompilaci či literární rešerši, vyvstává otázka: V čem vlastně spočívá intelektuální přínos? Umělá inteligence tak může zvýšit nároky zejména na humanitní vědy. Ty budou muset přesvědčivěji ukázat rozdíl mezi reprodukcí existujících významů a skutečným porozuměním, mezi kompilací a originální myšlenkou. Nejde však jen o otřes jedné instituce. Znovu se ukazuje něco, co platilo už od vzniku univerzit. Otázka po smyslu univerzity je nakonec otázkou antropologickou. Co vlastně znamená myslet? A co je na člověku nenahraditelné? Možná právě dnes zjišťujeme, že tradiční antická definice člověka jako bytosti nadané řečí není tím nejlepším výměrem.

Po odchodu vlády Petra Fialy se česko-slovenské vztahy začaly pomalu zlepšovat a zvlášť po setkání obou kabinetů ve Studénce se zdálo, že je vše na dobré cestě. Jenže pak přišel nešťastný Červenkův gól bruslí a je zase zle.Ale nezoufejte. Dva politické podcasty z obou stran hranic se rozhodly spojit síly. Vlevo dole a Piatoček jednou za měsíc nabídnou „federální“ díl o tom, co se v obou zemích děje. A kdo je na tom hůř. Protože nic nepotěší naše národy víc než neštěstí těch druhých.Visegrádská trojka představí tři autory - Lucii Stuchlíkovou, Václava Dolejšího a Adama Blaška. A taky tři země - Česko, Slovensko a tak trochu i Maďarsko.V prvním díle například podcasteři probrali, kde všude se Česko po volbách vydalo slovenskou cestou. A podobností je opravdu hodně - v čele populista s až autoritářskými sklony, který se schovává za skandály svých menších koaličních partnerů. Nakopne zkrácení obědové pauzy na 15 minut slovenskou ekonomiku? Pláče usedavěji Zuzana Mrázová, nebo Andrej Danko? A jak to, že na Slovensku neřeší porodnost? Pusťte si celou epizodu Visegrádské trojky!---

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Na vrcholu žebříčku je takzvaný Chad. Muž se světlou pletí, ostrými rysy, štíhlou, ale svalnatou postavou a očima lovce. „Looxmaxxing je na vrcholu. Není to jen internetový trend, měli bychom nad tím uvažovat i jako nad širší subkulturou, která má vlastní kořeny a historii,“ říká ve Studiu N novinářka Karolína Klinková, která se ponořila do fenoménu maximálního vylepšení mužského vzhledu. „Looxmaxeři mají matematiku toho, jak má vzhled vypadat, pracují například i s úhly ve tváři. Konkrétní pojetí vychází z hypermaskulinních představ o tom, co je to být krásný,“ říká v podcastu Klinková. „Vychází to z poučky incelů, že 80 % žen na seznamovacím trhu si vybírá nejlepších 20 % mužů. A reakcí lookmaxxerů je, že musíš maximalizovat svůj vzhled, aby ses objevil na vrcholu žebříčku,“ vysvětluje novinářka. Jsou veškeré úspěchy a neúspěchy v dnešním světě předurčené vzhledem? Co všechno jsou looksmaxxeři ochotni pro krásu obětovat? Co současný trend říká o politice a postpolitice? A proč jde nakonec looksmaxxerům více o uznání jiných mužů než o zájem žen? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Na Mezinárodní vesmírné stanici vám dojde, že všichni plaveme v tom samém minestrone. I to říká italský astronaut Paolo Nespoli, který se musel na pozici astronauta přihlásit celkem třikrát, než ho vybrali. Proč se Nespoli v 26 letech rozhodl vrátit k dětskému snu stát se astronautem? Proč musela crew při jeho první misi podniknout krizový spacewalk? A co udělal starosta Milána poté, co si Paolo z vesmíru všiml znečištění nad městem? Poslechněte si nový díl podcastu Bedny.

Na Mezinárodní vesmírné stanici vám dojde, že všichni plaveme v tom samém minestrone. I to říká italský astronaut Paolo Nespoli, který se musel na pozici astronauta přihlásit celkem třikrát, než ho vybrali. Proč se Nespoli v 26 letech rozhodl vrátit k dětskému snu stát se astronautem? Proč musela crew při jeho první misi podniknout krizový spacewalk? A co udělal starosta Milána poté, co si Paolo z vesmíru všiml znečištění nad městem? Poslechněte si nový díl podcastu Bedny.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení do Brna vyrazili i spolky Němců, žijících v pohraničí. Mezi nimi spolek, který sdružuje české Němce na Liberecku, Jablonecku, Frýdlantském a Šluknovském výběžku.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinárka Malgorzata Wojcieszynska patrí medzi známe osobnosti poľsko-slovenskej kultúry. Pamätá si bývalý režim, výnimočný stav v Poľsku a revolučné roky. Hneď po Nežnej revolúcii sa odsťahovala za svojim partnerom Stanom do Bratislavy a to ju vraj naučilo byť naozajstnou vlastenkou. Je všade tam, kde dochádza ku kultúrno-spoločenským prienikom medzi našimi dvoma krajinami, vedie časopis Monitor Polonyjny, pôsobí ako moderátorka a okrem toho je aj textárkou piesní.

Celý rok s bylinkami, od ledna až do prosince. Jak se cítit dobře za pomoci darů přírody, detailně popisuje nová kniha Bylinkové radosti Anny Bednářové. Každá kapitola se zaměřuje na aktuální sezónu, popisuje bylinky a jejich účinky a nabízí rovněž praktické tipy pro sběr i různé možnosti použití.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Apple se zbavil procesorů od Intelu ve svých počítačích, obě firmy však překvapivě mají navázat spolupráci. Podle deníku WSJ dosáhly prvotní dohody, na kterou prý tlačila Trumpova administrativa. Tim Cook navíc ví, že spoléhat se na jediného dodavatele není rozumné. Zvlášť když sídlí na Tchaj-wanu. Intel bude pro Apple každopádně vyrábět čipy, jen nevíme jaké. Hodnota akcií výrobce procesorů, jehož majoritním vlastníkem je od loňska americká vláda, po oznámení vzrostla. Navíc má za sebou po dlouhé době dobré čtvrtletí. Růst hodnoty podpořila ještě třetí zásadní zpráva – Intel pro Elona Muska postaví továrnu na čipy Terafab. Microsoft mezitím pracuje na tom, aby zrychlil a zlepšil Windows 11. Jeho iniciativě se interně přezdívá K2. Kromě optimalizací na straně softwaru dosáhnou Jedenáctky lepšího výkonu tím, že vyždímají procesor. Zaujalo nás, že Microsoft si bere příklad ze SteamOS a chtěl by ho v herním výkonu dohnat. Vědět o sobě dal také Google, když představil novou třídu počítačů Googlebook. Moc toho k nim ale neřekl. Zřejmě nahradí Chromebooky. Prim na platformě budou hrát Chrome, AI a aplikace z Androidu. O operačním systému víme pouze to, že má být moderní. Google nás nejspíš jen připravuje na plnohodnotné oznámení během konference I/O. 01:05 – Apple se baví s Intelem 05:40 – Intel se baví s Muskem 11:22 – Projekt Windows K2 19:14 – Googlebooky místo Chromebooků

Za svou nejnovější knihu Mariborská hypnóza získala hned dvě hlavní ocenění letošních cen Magnesia Litera – Knihu roku a Literu za prózu. Vychází v ní ze svého tvůrčího pobytu v Mariboru a snaží se nahlédnout svět z perspektivy tvora, který ve městě žije podobně krátkou dobu. „Moucha je boží stvoření, kterým pohrdáme a svou stroboskopickou zrychleností dokáže zachytit podstatu, kterou my lidé zachytit nedokážeme,“ říká ve Vizitce.

Za svou nejnovější knihu Mariborská hypnóza získala hned dvě hlavní ocenění letošních cen Magnesia Litera – Knihu roku a Literu za prózu. Vychází v ní ze svého tvůrčího pobytu v Mariboru a snaží se nahlédnout svět z perspektivy tvora, který ve městě žije podobně krátkou dobu. „Moucha je boží stvoření, kterým pohrdáme a svou stroboskopickou zrychleností dokáže zachytit podstatu, kterou my lidé zachytit nedokážeme,“ říká ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Anthropic vypustil do světa várku nových konektorů, pomocí kterých může jeho chatbot Claude přímo komunikovat s nejrůznějšími aplikacemi. Tentokrát přišla řada na Blender, Affinity nebo Autodesk Fusion. Druhá část pořadu bude patřit Filipovu „cyklopumpičkovému okénku,“ okomentuje totiž technologii Cyplore, která za pět minut promění silniční kol ov elektrokolo. Také nám poví, proč by měl cyklista vždy jet na chvostu pelotonu a jak na tom jsou české firmy, které se věnují chytrým cyklistickým trenažérům. Program pořadu 00:24 – Claude umí přímo ovládat aplikace 10:17 – Vlastní úchyt pro GoPro na helmu 13:45 – Cyklotrenažéry 18:46 – Elektrokolo ze silničky 21:31 – Jízda za sebou je věda

Microsoft slibuje, že napraví hříchy Windows 11. Za sliby ho hodnotit nechceme, i ty jsou ovšem lepší, než přístup firmy v posledních letech. Kuba je ke všemu skeptický, přesto dokáže najít světlý bod naděje. Chválí Microsoft Word, jak pěkně funguje. Současně si myslí, že OpenOffice a jeho nástupci selhali. Petr tak přísný není a poukazuje na to, že dnešní LibreOffice je dobře fungující alternativa, která si našla své místo i v některých institucích. Francouzské četnictvo před lety udělalo krok navíc a dokonce místo Windows zavedlo Linux. Dodnes ho používá a z jejich zkušenosti bude těžit francouzská státní správa, která migruje letos. Kuba to nepovažuje za dostatečný úspěch open source a zůstává skeptikem. Pak začne hořekovat nad tím, že Evropa se dobrovolně stala technologicky závislou a promarnila potenciál RISC-V. Petr oponuje, že zde sídlí čipové firmy a významné vědecké kapacity a že se snad Evropa postaví na vlastní nohy, když jí u hlavy hlasitě zvoní budík. Dnešní díl je hodně dada. Program pořadu 01:52 – Novinky ve Windows 05:40 – Ovládací panely 08:16 – Hloupé hledání 11:33 – Pryč s Copilotem 14:10 – Office je stále super 19:30 – Microsoft slibuje změny 23:02 – Francie na Linuxu 28:18 – RISC-V 32:59 – Marný pokus o závěr

Filip Turek, motoristický poslanec, kterého prezident odmítl jmenovat ministrem, ve skutečnosti řídí ministerstvo životního prostředí. A nijak se tím netají - dělá to okázale tak, aby to všem bylo jasné a všichni to viděli.Překvapivé je, jak ochotně se s podřadnou rolí smířil nominální ministr Igor Červený. Ten nejprve seděl v menší kanceláři po sekretářce, aby si pak polepšil přesunem do kanceláře po náměstkovi. V ministerské kanceláři vybavené tak, aby odpovídala bezpečnostním požadavkům spojeným s výkonem funkce, dál úřaduje Turek.Nejde zdaleka jen o kanceláře, jak se ukázalo tento týden v úterý. Turek jel do Bruselu na jednání unijních ministrů životního prostředí, kde se mimo jiné probíralo zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. A Červený byl tou dobou ve Větrném Jeníkově na schůzi zemědělského svazu, kde se mimo jiné řešil boj s přemnoženými hlodavci na polích. Turkovi se také podřizuje chod a fungování celého ministerstva životního prostředí. Úředníci před časem dostali neobvyklý pokyn, že všechny klíčové dokumenty mají jít také na stůl Filipa Turka - a to nově i v papírové a zjednodušené podobě. Po velké kritice tohoto opatření, že jde o krok zpět k papírové byrokracii, nakonec ministr Červený nařídil návrat k digitálu a zrušil povinné ruční vypisování formulářů.Kdo další vládne Ministerstvu životního prostředí? Taky jezdíte rádi rolbou? A má Vlevo dole vždycky končit pohádkou? Dozvíte se v aktuální epizodě podcastu.---Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.