Podcasts about Nevid

Neviděli jste někde jednu zvláštní sochu z Brna? Jestli ano, možná za to dostanete milion korun. Vydejte se s Brněnskou jedenáctkou na skoro až detektivní pátrání po ztracené soše rodu Löw-Beerů. V této epizodě se taky dozvíte, která pravidelná letecká linka z Brna končí, jak žalobci postupovali v případu pokusu o teroristický útok na brněnskou synagogu, co je to halgató, který klášter čeká proměna, kam zajít na večerníček a kam na bizarní hmyz.

Neviděli jste někde jednu zvláštní sochu z Brna? Jestli ano, možná za to dostanete milion korun. Vydejte se s Brněnskou jedenáctkou na skoro až detektivní pátrání po ztracené soše rodu Löw-Beerů. V této epizodě se taky dozvíte, která pravidelná letecká linka z Brna končí, jak žalobci postupovali v případu pokusu o teroristický útok na brněnskou synagogu, co je to halgató, který klášter čeká proměna, kam zajít na večerníček a kam na bizarní hmyz.

Nový rozhovor s Robertem Vanem přináší otevřenou a osobní výpověď o zdravotním kolapsu, výpadku zraku a mediálních fámách, které se objevily po jeho operaci. Fotograf světového jména v pořadu Face To Face s Reném Kekelym popisuje děsivý moment, kdy si třel oči a náhle přestal vidět. A také chvíli, kdy se v médiích dočetl, že je po zákroku slepý.

Šéf diplomacie Petr Macinka tlačí na přítomnost Filipa Turka ve vládě podle senátora a předsedy hnutí Přísaha Róberta Šlachty nejenom kvůli jejich přátelství, ale i kvůli možným tlakům od sponzorů Motoristů. „Nevidím problém v tom, aby premiér Andrej Babiš (ANO) podal kompetenční žalobu na prezidenta,“ řekl Šlachta k dění v domácí politice. „Macinku baví přilívat benzin do ohně,“ zhodnotil Šlachta projev šéfa diplomacie ve Sněmovně. Prezident Pavel možná svádí vnitřní boj s temnou stránkou své osobnosti a minulosti, zdůvodnil Macinka neochotu hlavy státu jmenovat Turka ministrem.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Poklady z archivu: Jak mi dokážeš Boha, když jsi ho nikdy neviděl? Připravil: Petr Raus.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Velmi frekventovaný Strahovský tunel čeká v následujících letech modernizace, která ovlivní dopravu. Nejen o tom mluvil v pořadu K věci opoziční zastupitel a předseda hnutí Praha sobě Adam Scheinherr. Kritizoval také postup vedení hlavního města u projektu Nové Palmovky a zpožďování velkých staveb. Potvrdil i ambici kandidovat na primátora a nastínil své priority.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

Vláda Andreje Babiše získala důvěru Poslanecké sněmovny. Co si Motoristé sobě slibují od pátečního usnesení Sněmovny s výzvou prezidentovi, aby jmenoval ministry navržené premiérem? „Nevidím do hlavy panu prezidentovi. Jeho přístup k Ústavě je velmi sporný. Nevím, jestli nebude stejným způsobem, jakým prokazuje respekt a úctu Ústavě, pohrdat i Sněmovnou,“ říká Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a ministr zahraničí pověřený též dočasným řízením resortu životního prostředí.

Vláda Andreje Babiše získala důvěru Poslanecké sněmovny. Co si Motoristé sobě slibují od pátečního usnesení Sněmovny s výzvou prezidentovi, aby jmenoval ministry navržené premiérem? „Nevidím do hlavy panu prezidentovi. Jeho přístup k Ústavě je velmi sporný. Nevím, jestli nebude stejným způsobem, jakým prokazuje respekt a úctu Ústavě, pohrdat i Sněmovnou,“ říká Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a ministr zahraničí pověřený též dočasným řízením resortu životního prostředí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohli bychom o tom mluvit týdny, ale stejně se nejspíš nedopídíme k jednoznačné odpovědi: proč fotbalový videosystém VAR chybuje, ačkoli má prakticky všechny předpoklady k tomu, aby byl dokonalý?Brunátný sparťan Matěj Ryneš se přiřítí k pardubickému soupeři Krobotovi, který nestoudně provokuje a vysmívá se padlému favoritovi i jeho fanouškům. Ano, bylo to od pardubického vůdce stupidní gesto, možná zralé na žlutou kartu za nesportovní chování, ale podstatné je, že Ryneš za svůj útok nedostal červenou. Ne, nevyloučili ho za facku do tváře.„Chyba!“ zdůraznila komise rozhodčích, která dohlíží na ošemetné momenty v ligových zápasech.Druhý incident nastal v zápase Slavie se Slováckem, kdy se útočník Tomáš Chorý skácel k zemi a červenobílí následně z penalty vstřelili gól. Pokutový kop neměl podle komise nastat.I kvůli tomu jsou výkony rozhodčích znovu pod palbou. Proč nejmodernější technika, kterou rozhodčí využívají, neumí napravit lidská selhání? Straní se snad ve fotbalové lize silnějším? Také o tom se diskutuje v nejnovějším díle podcastu MVP, který zdaleka neřeší jen rozhodčí. Soudí třeba, jestli je pyrotechnika na fotbale zločin (protože Ajaxu kvůli nebezpečné ohnivé show v nizozemské lize odložili zápas) nebo jak slávistickému kouči Jindřichu Trpišovskému sekne nová módní kolekce, kterou v charitativním projektu představil záložník Lukáš Provod.---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Akciové trhy mají za sebou tři mimořádně silné „býčí“ roky. Zisky firem rostly dvouciferným tempem, valuace vyletěly vysoko nad dlouhodobé průměry a americké indexy posouvaly rekord za rekordem. Je teď čas bát se zvratu? Portfolio manažer fondu Top Stock ze skupiny Erste Ján Hájek upozorňuje, že statistika sice hraje dál pro býky, ale tentokrát to může být výjimka. „Historicky se ukazuje, že v osmi případech z devíti není správné na maximech sázet na pokles. Ale možná jsme zrovna v tom devátém,“ říká Hájek. Rychlá korekce ale podle něj zatím není na obzoru. Výsledky firem a poptávka po jejich produktech zůstávají robustní. „Nevidíme známky toho, že by se růst tržeb, zisků či cash flow zpomaloval. Naopak poslední dva kvartály ukázaly určité zrychlení,“ říká. [](https://a.seznam.cz/v2/click?spotId=4066494&d=7RJVG9EYRX9XC2HQBZQMT2PE3WC8XJUWNQSNSQQSESIF64P36Z4MXUIJGZW4XDTJVXQERWS6JAG8RDT4F7VQ3TGKBBVXZ5PVZFRVKYJ2N7HFW3N7J598BC2MPHYHZBW8XB6IIES2BYMMHRCKTD6FY3W9GWWBIR8QQMWF8IMX7SZHAKYYANHSWIE62IVIN6C9XMYDV85KKW5MCKB9ERB39YPMH8QX5T9UBKFVYBJF2B4RERVMRMNDTU22QT4XIZGEPSQNYZGP7JMJYJR65P5S8BCDF4BZRIEGMC4UCVRSIQ48KX8H5CPEH6BJ5A9KNSMK2EKXTP3X7YBNBA29B3RV62QTFBNMJEFHQDBKG4NCBG2BYY9GS4BBXS587Y66HZ2D7BNSDSHHIUHCGU4S4RAT5HTV7C4N7D7QF5D44BET2QIB6XAEVKVPFN84ZXHPAYG9QWC3UWBKB2P58DAVHVR925T89FJR7KQ2CYPGW9DFH3NT5ZMPP2HBCF92RCAFPPUKB6H4V495U2PKDSEJAXYT6SUIXZI6A8WJSDS8Q3X4EKUJH9JS3C7PGIPPH3IA5K4ECGYSUC5DEH6BQEEJKZ3NGZ5AW9ADU5CYDF9A7XN85M3XAIR24GEVAR6IN38JA4URY58ASC2&destination=https%3A//www.seznamzpravy.cz/clanek/seznam-advertorial-nejen-auta-ale-i-partner-pro-vase-podnikani-skoda-ma-reseni-pro-kazdeho-podnikatele-291358%3Futm_source%3DSeznam%26utm_medium%3DSZ_InA_D_3)Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Túto epizódu sme nahrávali naživo počas CEE Startup Voucher a otvorili sme tému, ktorú na Slovensku často nevidno: reálny život startupistov mimo pitch deckov a LinkedIn statusov. Štyria zakladatelia otvorene rozprávajú o tom, čo sa deje v zákulisí, o pádoch, zmene smeru, o získavaní investorov aj o tom, že úspech zvyčajne vyzerá úplne inak, než si myslíme. Svoje skúsenosti zdieľali Peter Mačuš (AT Crystals), Katka Šimková (CloseRocket), Benjamín Bekeš (Umevia) a Libor Žikla (AbrFabr).Čo sa v epizóde dozviete:prečo je Slovensko skvelým testovacím trhom, ale zároveň startupistov limituje systém a infraštruktúra,aké chyby zakladatelia urobili na začiatku a čo ich takmer zastavilo,ako zakladatelia fungujú s investormi a čo sa deje, keď konečne prídu prvé peniaze.

Radek Vilímek

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Dozvieme sa celú pravdu o Lajčákovi a o jeho stykoch? - Ministri Ficovej vlády sa venujú hlavne svojim peňaženkám - Prečo Robert Fico nevidí, že ten kto nechce mier ja Vladimir Putin

Co znamená zvolení šéfa SPD do čela sněmovny? Jak hodlá Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Kde vezme budoucí vládní koalice prostředky na splnění všech svých předvolebních slibů? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové.

Co znamená zvolení šéfa SPD do čela sněmovny? Jak hodlá Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Kde vezme budoucí vládní koalice prostředky na splnění všech svých předvolebních slibů? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové.

Co znamená zvolení šéfa SPD do čela sněmovny? Jak hodlá Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Kde vezme budoucí vládní koalice prostředky na splnění všech svých předvolebních slibů? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

Oficiální rozhodnutí ještě nepadlo, pravděpodobná je demolice už příští rok na jaře. Františka Škroupu teď v Osicích připomíná busta u školy a pamětní síň na tamní faře.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jedním rozhovorem můžu naštvat devadesát procent populace,“ říká herečka Elizaveta Maximová, která má ruské, židovské, ukrajinské i tatarské kořeny. Dnes, v době, kdy jsou nálepky a zobecnění všudypřítomné, o svém původu mluví tak, že se v něm cítí dobře. Nevidí totiž náboženství ani národy, ale konkrétní lidi. Kvůli veřejným projevům proti Putinovu režimu se do Ruska nemůže vrátit. Prarodiče, jimž posílala překlady svých projevů, podporovali její rozhodnutí i s vědomím, že se možná už neuvidí. Dnes říká, že se jí o nich zdávají sny a že se ani se svým ruským otcem neviděla už tři a půl roku. „Je to strašně těžký,“ přiznává herečka. Do Česka přišla jako sedmiletá dívka, bez znalosti jazyka a jen s matkou, která se stala jejím nejbližším člověkem. Společné začátky v malém bytě byly skromné, ale zásadní. „Uměla jsem jenom pár slov česky a byla vržená do první třídy. Ale mám celoživotní štěstí na lidi. Ujala se mě paní učitelka, která uměla rusky a hodiny mi v kabinetu překládala,“ vzpomíná Maximová. Herečka také mluví o své poslední roli v televizním filmu Máma, který bude uveden na konci roku na České televizi. V něm hraje ženu s těžkým mentálním handicapem, která vychovává dceru. „Před rolí Lilian jsem půl roku docházela do nemocnice jako dobrovolnice za lidmi s podobnou diagnózou. Byla to obrovská lekce pokory a zjistila jsem, že na úrovni duše jsme všichni zdraví,“ prozrazuje Maximová. Mluví také o tom, jaká bývala perfekcionistka. „Vím, že se nesmím nikdy srovnávat. A když už, tak se sebou třeba před rokem nebo dvěma lety a koukat se na cestu, kterou jsem já ušla. Protože poměřovat se s cizím úspěchem nebo neúspěchem je úplně ten nejhorší, co můžeš udělat,“ míní. Jaké to je žít mezi dvěma světy, když jeden z nich se stane nedostupným? Co se v člověku změní po půl roce mezi lidmi s mentálním handicapem? A jak se dá herectví dělat “opravdově”? I to se dozvíte v rozhovoru.

Andrej Babiš nebude Robertovi Ficovi držať chrbát. Babiš je pragmatický obchodník, ktorý je biznisovo úzko prepojený s EÚ. Nevidím dôvod, prečo by sa mal nový český premiér exponovať za Fica či Orbána. Tvrdí bývalý veľvyslanec v Česku Peter Weiss. A prečo je sociálna demokracia – napriek jej dvojnásobnej účasti vo vláde - na Slovensku politicky mŕtva?Do kresla českého premiéra opätovne mieri šéf ANO a multimiliardár Andrej Babiš. Jeho drvivý volebný úspech - v ktorom dokázal doslova vysať pravý i ľavý politický extrém - ukazuje silu víťazného pochodu pragmatického utilitárneho populizmu zameraného viac na cenu rožkov než na geopolitické hrozby.České voľby však ukázali, že tak, ako politicky zomrela jedna z najstarších európskych sociálnych demokracií - tá česká - tak rovnako je dnes politicky mŕtva i tá naša - slovenská sociálna demokracia. Nominálne síce máme vo vláde rovno dve sociálne demokracie, fakticky je však skutočná sociálna demokracia u nás už takpovediac na politických márach. Tvrdí to pre Aktuality bývalý veľvyslanec v ČR a otec prerodu totalitnej KSS na prodemokratickú SDĽ Peter Weiss.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Andrej Babiš nebude Robertovi Ficovi držať chrbát. Babiš je pragmatický obchodník, ktorý je biznisovo prepojený s EÚ. Nevidím dôvod, prečo by sa mal nový český premiér exponovať za Fica či Orbána. Tvrdí bývalý veľvyslanec v Česku Peter Weiss. A prečo je slovenská sociálna demokracia - napriek jej dvojnásobnej účasti vo vláde - u nás politicky mŕtva?Do kresla českého premiéra opätovne mieri šéf ANO a multimiliardár Andrej Babiš. Jeho drvivý volebný úspech - v ktorom dokázal doslova vysať pravý i ľavý politický extrém - ukazuje silu víťazného pochodu pragmatického utilitárneho populizmu zameraného viac na cenu rožkov než na geopolitické hrozby.České voľby však ukázali, že tak, ako politicky zomrela jedna z najstarších európskych sociálnych demokracií - tá česká - tak rovnako je dnes politicky mŕtva i tá naša - slovenská sociálna demokracia. Nominálne síce máme vo vláde rovno dve sociálne demokracie, fakticky je však skutočná sociálna demokracia u nás už takpovediac na politických márach. Tvrdí to pre Aktuality bývalý veľvyslanec v ČR a otec prerodu totalitnej KSS na prodemokratickú SDĽ Peter Weiss.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Na východ od zdravého rozumu. Nový knižný titul Aktualít a ich šéfredaktora Petra Bárdyho, na ktorom ešte schne tlačiarenská čerň.O Slovensku a Slovákoch vážne i s úsmevom.Knižka, v ktorej sa stretávajú veľké i malé dejiny. Strany, na ktorých sú epizodické príbehy a zážitky predohrou či pozadím pre príbeh krajiny.Napríklad ten s nevybuchnutou bombou, ktorú skupina žilinských školákov – po tom, čo im nevyšiel pokus s explóziu po zhodení z mosta zaniesli najprv do svojej triedy, odtiaľ boli triednou učiteľkou vykázaní k riaditeľovi, až skončili tým istým riaditeľom nasmerovaní na políciu. Kam došli po svojich. A paradoxne – stále s nevybuchnutou bombou v rukách. A tí policajti im najprv prikázali vzdialiť sa od budovy. Lebo, čo keby…?Kniha o šťastí, o ktorom sa u nás rozpráva len málo, či o pomste, ktorá zaváňa z úradu najsilnejšieho muža krajiny. Alebo o „kultúre, ktorá rozhoduje o kvalite dejín“, so skrytým odkazom pre politikov, ktorí tie dejiny robia, aby sa preniesli cez samoľúbosť a aroganciu. Ale aj o ceste od namyslenosti k životnej pokore.Pozrieme sa na ňu s človekom, ktorý prežité premyslel a položil na papier. Na východ od zdravého rozumu a Peter Bárdy.„Šťastie tu nevidím ani na tvárach politikov, ktorí vládnu, ani u voličov, čo ich volia,“ hovorí Bárdy. „Šťastným sa však dá byť aj v nie šťastnej dobe,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Na východ od zdravého rozumu. Nový knižný titul Aktualít a ich šéfredaktora Petra Bárdyho, na ktorom ešte schne tlačiarenská čerň.O Slovensku a Slovákoch vážne i s úsmevom.Knižka, v ktorej sa stretávajú veľké i malé dejiny. Strany, na ktorých sú epizodické príbehy a zážitky predohrou či pozadím pre príbeh krajiny.Napríklad ten s nevybuchnutou bombou, ktorú skupina žilinských školákov – po tom, čo im nevyšiel pokus s explóziu po zhodení z mosta zaniesli najprv do svojej triedy, odtiaľ boli triednou učiteľkou vykázaní k riaditeľovi, až skončili tým istým riaditeľom nasmerovaní na políciu. Kam došli po svojich. A paradoxne – stále s nevybuchnutou bombou v rukách. A tí policajti im najprv prikázali vzdialiť sa od budovy. Lebo, čo keby…?Kniha o šťastí, o ktorom sa u nás rozpráva len málo, či o pomste, ktorá zaváňa z úradu najsilnejšieho muža krajiny. Alebo o „kultúre, ktorá rozhoduje o kvalite dejín“, so skrytým odkazom pre politikov, ktorí tie dejiny robia, aby sa preniesli cez samoľúbosť a aroganciu. Ale aj o ceste od namyslenosti k životnej pokore.Pozrieme sa na ňu s človekom, ktorý prežité premyslel a položil na papier. Na východ od zdravého rozumu a Peter Bárdy.„Šťastie tu nevidím ani na tvárach politikov, ktorí vládnu, ani u voličov, čo ich volia,“ hovorí Bárdy. „Šťastným sa však dá byť aj v nie šťastnej dobe,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Investoři na světových akciových trzích zažívají už třetím rokem žně. Nejen hlavní americké indexy jsou na svých maximech a korekce i k samotnému překvapení portfolio manažera J&T Investiční společnosti Michala Semotana nepřichází. „Když jsem se v posledních dvou letech koukal na vývoj indexu S&P, který překonal dvakrát dvacet procent, tak jsem si říkal, že není možné, aby to takhle probíhalo i třetím rokem a že nějaká korekce by přijít mohla,“ říká v novém vydání Forbes Byznys podcastu Semotan. „Nicméně odhady na růst ziskovosti nejenom právě u akcí S&P jsou díky snížení sazeb relativně optimistické. Je to i díky nárůstu byznysu okolo AI. Takže můžeme spekulovat, že valuace jsou dnes hraniční, ale to neznamená, že by nemohly jít dál nahoru,“ ihned nato dodává. V čem Michal Semotan prodělal peníze a poučil se z toho? Jak vybírá tituly do portfolia fondů, které má na starost? U kterého známého titulu nechápe jeho současné valuace a proč? To vše si poslechněte v novém Forbes Byznys podcastu.

Ústavní soudci prioritně řeší stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají už za dva týdny, podle soudu nelze slíbit. Měl by do voleb zasáhnout?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. Na Ústavní soud se obrátila se dvěma stížnostmi strana Volt Česko. Jednu stížnost podala kvůli kandidátkám Stačilo!, druhou kvůli kandidátkám SPD. Volt žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Podle předsedy Josefa Baxy budou obě stížnosti pro soud prioritou, vše ostatní jde nyní stranou. Zda rozhodne ještě před volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4,. října, podle Baxy ale říct nelze. Volt se spolu s hnutím Česká republika na 1. místě! nejprve obrátil na správní soudy v různých krajích a žádal zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. S argumentem, že obě uskupení mají na kandidátkách zástupce jiných stran, jde tedy o skryté koalice a obcházení zákona. Oběma uskupením momentálně stačí překonat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Pokud by byly registrovány jako koalice, platila by pro ně přísnější pravidla.Soudy ve všech krajích návrhy zamítly. Některé ale v rozhodnutích uznaly, že se skutečně jedná o obcházení zákona. Registraci nicméně nezrušily, aby se vyhnuly zásahu do voleb.„Kandidátky SPD a Stačilo! jsou podle současného výkladu zákona v pořádku,“ řekl v Ptám se já ústavní právník Marek Antoš. Pokud by měl Ústavní soud nový, jiný názor, měl by podle něj rozhodnout co nejdříve a ne až po volbách. S předvolebním náskokem hnutí ANO se skloňuje i otázka, zda by prezident Petr Pavel měl po volbách jmenovat Andreje Babiše premiérem. Ten je konečným vlastníkem holdingu Agrofert, což je v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Podle Antoše není překážkou, že dotyčný by byl v momentu jmenování ve střetu zájmů, ale měl by dávat najevo, že to hodlá řešit.Což je i současný případ Andreje Babiše, který veřejně hovoří o tom, že v případě jmenování premiérem dostojí liteře zákona. „Takže teď nevidím důvod pro nejmenování Babiše premiérem,“ řekl Antoš.Můžeme čekat zásadní zvrat voleb, nebo povolebního dění? A co lze po volbách očekávat od prezidenta Petra Pavla? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vražda konzervativce Charlieho Kirka ukázala, jak moc rozdělená je americká společnost. „Naděje na smíření radikálů z obou stran je nulová,“ myslí si publicista žijící ve Spojených státech Dušan Neumann. Netají se tím, že je podporovatelem Donalda Trumpa, ale tvrdí, že fanouškem Charlieho Kirka nikdy nebyl, a to kvůli náboženské rovině jeho myšlenek.

Vražda konzervativce Charlieho Kirka ukázala, jak moc rozdělená je americká společnost. „Naděje na smíření radikálů z obou stran je nulová,“ myslí si publicista žijící ve Spojených státech Dušan Neumann. Netají se tím, že je podporovatelem Donalda Trumpa, ale tvrdí, že fanouškem Charlieho Kirka nikdy nebyl, a to kvůli náboženské rovině jeho myšlenek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V optimistické rubrice Brambora s vejcem tentokrát Ivana s Alešem telefonovali spisovatelce Ivě Hadj Moussa. Ta se v rozhovoru svěřila s tím, že se jí nelíbí slovo pekárna, ale že má naopak v oblibě slovo tričko. Během povídání jsme narazili i na klíčovou otázku, zda má rodačka z Písku doma žínku. Prý nemá. A přiznala, že klasickou froté žínku už neviděla dobrých dvacet let.

Generálna riaditeľka Biomedicínskeho centra Slovenskej akadémie vied Silvia Pastoreková v rozhovore s Veronikou Folentovou vysvetľuje analýzu mRNA vakcín. Hovorí, ako zvládala ona a jej kolegovia politické tlaky a útoky, ale aj to, ako vníma Petra Kotlára a to, že prirovnal očkovaných ku kukurici. Poznámka: Citovaný prieskum o konšpiráciách robil Sociologický ústav SAV, nie Ústav experimentálnej psychológie, ako odznie v rozhovore. Za chybu sa ospravedlňujeme.

Today's episode is about the history of Banská Bystrica in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn about the accusative case of Slovak personal pronouns. You will also learn how to ask “Who are you waiting for?“ in Slovak. At the end of this episode is my short overview of the history of Banská Bystrica in Slovak.Episode notesIn today's episode, I'm talking about the history of Banská Bystrica in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn about the accusative case of Slovak personal pronouns. You will also learn how to ask “Who are you waiting for?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short overview of the history of Banská Bystrica.Slovak lesson1.    Čakáš na mňa? (Are you waiting for me?)    2.    Áno, na teba. (Yes, for you.)3.    A na moju sestru? Počkaš aj na ňu? (And my sister? Will you wait for her too?)4.    Na ňu nečakám. (I don't wait for her.) Ona na nás nikdy nečaká. (She never waits for us.)5.    Ale včera ona čakala na mňa. (But yesterday, she waited for me.)6.    Nevidím ju. Poďme. (I don't see her. Let's go.)7.    Prosím, počkajme na ňu. A na môjho malého brata. (Please, let's wait for her. And for my little brother.)8.    Naňho určite nečakám. (I'm definitely not waiting for him.) Nemám čas ani trpezlivosť pre neho. (I don't have the time or patience for him.)9.    Počkajme na nich, iba tentokrát. (Let's wait for them, just this once.) Urob to pre mňa, prosím. (Please do it for me.)10. No dobre, ale iba dnes na nich čakám, a iba päť minút. (Okay, but I'm only waiting for them today, and only for five minutes.)11. Na koho čakáš? (Who are you waiting for?)Stručný prehľad histórie Banskej BystriceBanská Bystrica, ktorá sa nachádza na strednom Slovensku pri rieke Hron, má bohatú a pestrú históriu. Obklopená Nízkymi Tatrami, Veľkou Fatrou a Kremnickými vrchmi, pôvodne vznikla ako banícka osada. V blízkosti sa ťažila meď už v roku 2000 pred Kristom a oblasť neskôr obývali Kelti, Nemci a Slovania. V roku 1255 ju kráľ Belo IV. vyhlásil za slobodné kráľovské mesto, čo podporilo obchod a banícke aktivity.Nemeckí baníci a podnikatelia, ako napríklad spoločnosť Thurzo-Fugger, ju v 15. a 16. storočí premenili na významné hospodárske centrum. Mesto prekvitalo, v roku 1589 postavilo opevnenia a kultúrne a ekonomicky rástlo, a to aj po úpadku baníctva.V 19. storočí sa Banská Bystrica vyvinula na regionálne a kultúrne centrum s nemocnicou, divadlom, múzeom a železničným spojením. Kľúčovým momentom v jej modernej histórii bol rok 1944, keď sa stala srdcom Slovenského národného povstania proti nacistom.Banská Bystrica dnes spája históriu s moderným životom – ponúka univerzity, festivaly a horské dobrodružstvá, to všetko je sústredené okolo krásneho historického námestia.Timestamps00:32 Introduction to the lesson02:28 History of Banská Bystrica09:44 Fun fact10:07 Slovak lesson13:27 Short sentences20:16 Overview of the history in Slovak22:17 English translation of the overview23:01 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

„Romantika, ve které dodnes žijeme, nás učí: A žili šťastně až na věky. Nevidíme to, že princ z Popelky po třech letech úplně šílel, protože vyhodila všechno služebnictvo a pořád jen uklízela, neměla na něj čas a vůbec byla příšerná,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko. Emoce spojené se zamilovaností totiž časem přirozeně poklesnou a nastane takzvaná diferenciační fáze vztahu. „Vlastně se učíme trochu zjišťovat, co ten reálný, žitý vztah opravdu je.“Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byli tu dávno před námi a budou tu ještě dlouho po nás – mikroorganismy, bez nichž bychom nepřežili. Co o nich ale skutečně víme? A hlavně – co ani netušíme? V záznamu debaty nahlédnete do současného poznání o významu bájného mikrobiomu a rozklíčujete mýty, které kolem něj kolují. Jak mikrobiom přispívá k rozvoji nemocí? Jsou antibakteriální mýdla skutečně tak prospěšná? A je možné se „už nikdy nedotýkat bakterií“? Která tvrzení podporuje věda a která jsou jen marketingovým tahem?Mikrobioložka Monika Cahová provedla návštěvnictvo loňského Inspiračního fóra historií mikrobiologie a mluvila o tom, jak zásadní je soužití s našimi nejmenšími spoluobyvateli, obyvateli našich vlastních těl. Porozumět mikrobiomu znamená porozumět sami sobě, a každý den se přitom dozvídáme něco nového. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková. 

Výprava za kaskadérským kouskem u Niagarských vodopádů nebo start letadla v neprostupné mlze. Aby ilustroval důležité aspekty víry, všude tam nás vzal mozaikový host Tomáš Božovský z Křesťanského společenství Praha.

Welcome to PsychEd, the psychiatry podcast for medical learners, by medical learners.This episode covers South Asian mental health with Dr. Farooq Naeem, a senior scientist with the Institute for Mental Health Policy Research and a psychiatrist at the Centre for Addiction and Mental Health. He is also a professor of psychiatry at the University of Toronto.Dr. Naeem pioneered techniques for culturally adapting CBT. These techniques have been used to adapt CBT in South Asia, North Africa, Middle East, Kenya and China. His research areas include CBT, psychosis, and culture, with an overall aim to improve access to CBT. He has also published on issues related to health services and quality improvement. He works with a team of IT experts and has developed a CBT-based therapy program — called eGuru — that can be delivered through web and smartphone apps.The learning objectives for this episode are as follows:By the end of this episode, you should be able to…Recognize the unique mental health challenges and barriers faced by South Asian communitiesUnderstand how cultural nuances shape mental health presentations and assessmentsDescribe culturally adapted CBT and its benefits for South Asian patientsIdentify initiatives and future directions in transcultural psychiatry for South AsiansGuest: Dr. Farooq NaeemHosts: Hira Ahmad, Gurvir Rai, Nikhita SinghalAudio editing by: Nikhita SinghalShow notes by: Nikhita SinghalResources:PsychEd Episode 29: Cultural Psychiatry with Dr. Eric JarvisCulturally Adapted Cognitive Behavioural Therapy for Canadians of South Asian OriginSouth Asian Canadian Mental Health FoundationSociety for the Study of Psychiatry and CultureReferences:Gadalla, T.M. (2010). Ethnicity and seeking treatment for depression: a Canadian national study. Canadian Ethnic Studies 41(3), 233-245. https://doi.org/10.1353/ces.2010.0042Karasz, A., Gany, F., Escobar, J., Flores, C., Prasad, L., Inman, A., Kalasapudi, V., Kosi, R., Murthy, M., Leng, J., & Diwan, S. (2019). Mental health and stress among South Asians. Journal of Immigrant and Minority Health, 21(S1), 7–14. https://doi.org/10.1007/s10903-018-0790-4Kumar, A., & Nevid, J. S. (2010). Acculturation, enculturation, and perceptions of mental disorders in Asian Indian immigrants. Cultural Diversity and Ethnic Minority Psychology, 16(2), 274–283. https://doi.org/10.1037/a0018352Lai, D. W. L., & Surood, S. (2008). Socio-cultural variations in depressive symptoms of ageing South Asian Canadians. Asian Journal of Gerontology and Geriatrics, 3(2), 84-91.Leung, P., Cheung, M., & Tsui, V. (2011). Asian Indians and depressive symptoms: Reframing mental health help -seeking behavior. International Social Work, 55(1), 53–70. https://doi.org/10.1177/0020872810372801Masood, N., Okazaki, S., & Takeuchi, D. T. (2009). Gender, family, and community correlates of mental health in South Asian Americans. Cultural Diversity and Ethnic Minority Psychology, 15(3), 265–274. https://doi.org/10.1037/a0014301Vakil, K., Desse, T. A., Manias, E., Alzubaidi, H., Rasmussen, B., Holton, S., & McNamara, K. P. (2023). Patient-centered care experiences of first-generation, South Asian migrants with chronic diseases living in high-income, Western countries: systematic review. Patient Preference and Adherence, 17, 281–298. https://doi.org/10.2147/PPA.S391340For more PsychEd, follow us on Instagram (@psyched.podcast), Facebook (PsychEd Podcast), X (@psychedpodcast), and Bluesky (@psychedpodcast.bsky.social‬). You can email us at psychedpodcast@gmail.com and visit our website at psychedpodcast.org.

Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Rozvodová reforma, kterou schválil Senát, podle ministerstva spravedlnosti zjednoduší a urychlí rozvodová řízení. Budou proto rozvody pro děti zúčastněných méně traumatizující? Nebo jde novela ve skutečnosti proti zájmům dětí, zejména těch nejvíce zranitelných? „Nevidím přínosy té novely. Destabilizuje, justice ji odmítala, jejich připomínky nebyly vypořádány. Děsíme se toho,“ komentuje advokátka Markéta Chudáčková.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S hlavním dramaturgem festivalu Colours of Ostrava jsme se bavili o tom, jak se v dnešní době vybírá sestava vystupujících na velké festivaly, kolik to stojí a také jaké trendy, aplikace a mechanismy dnes vlastně rozhodují o tom, jakou hudbu budeme poslouchat a co se nám tím pádem vlastně bude líbit.Začíná rozhovor, který v Herohero aplikaci anebo na webu https://herohero.co/petrhorky navíc doplňuje BONUS v podobě slevy 600,- na vstupenky na letošní Colours of Ostrava.Odkazy:https://www.colours.czhttps://www.facebook.com/colours.of.ostravahttps://www.instagram.com/colours_cz/00:00 Kolik lidí se vejde ma Colours?06:14 Vliv AI na hudbu.08:11 Technická stránka festivalu.10:13 Kdo všechno přijede?17:35 Kluby v Asii.18:56 Jak se mění festivalové publikum?23:11 Je někdo, na koho nedosáhnete?24:00 Filipova osobní pozvánka na Colours.Support the show

Slovensko v tridsiatich ôsmich minútach. Slovensko podľa Petra Pellegriniho. Prezident má za sebou svoju prvú správu o stave krajiny. Nechcel sa obzerať do minulosti, aby nemusel komentovať politikov, napriek tomu to robil. Nechcel kádrovať ministrov, napriek tomu sme počuli aj to. A hoci nechce mať z prezidentského paláca ani ďalšiu koaličnú centrálu či hniezdo opozičného odporu, vládna väčšina si vypočula aj pochvalu. Pripomenul jej však, že nesmie pri svojej diplomacii na všetky štyri svetové strany na jednu zabúdať. Aké reakcie vyvolala prezidentova správa o stave republiky? Okrem Roberta Fica budete počuť analytika portálu Euraktiv Radovana Geista, riaditeľku Via Iuris Katarínu Batkovú, šéfku nadácie Zastavmu korupciu Zuzanu Petkovú a politológa Radoslava Štefančíka. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Podle prezidenta Petra Pavla je členství v NATO a v Evropské unii nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Prezident to řekl po schůzce s lídry všech parlamentních stran s tím, že naše členství nikdo z nich nezpochybnil. Proč se vůči tomu parlamentní SPD ohrazuje? „Prosperitu zatím vůbec žádnou nevidím. Co se týče záruky bezpečnosti, tak tím si také nejsem úplně jist,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec a bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD).

Monika Tódová vyberá 10 dôležitých udalostí týždňa z oblasti korupcie, transparentnosti a právneho štátu.

Podle prezidenta Petra Pavla je členství v NATO a v Evropské unii nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Prezident to řekl po schůzce s lídry všech parlamentních stran s tím, že naše členství nikdo z nich nezpochybnil. Proč se vůči tomu parlamentní SPD ohrazuje? „Prosperitu zatím vůbec žádnou nevidím. Co se týče záruky bezpečnosti, tak tím si také nejsem úplně jist,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec a bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky.Rokovania o prímerí na prezidentskej úrovni Putin-Zelenskyj sa prepadli na úroveň „neprezidentskú“. A ak sa mali pôvodne začať vo štvrtok, aj z toho zišlo. Svedkami čoho sme? Ak po rokovaniach volal samotný Vladimír Putin a Volodymyr Zelenskyj sa ho v Turecku nedočkal? Má prímerie a mier šancu? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Nevidím šance na posun, no dôležité je už to, že delegácie budú sedieť za jedným stolom“, hovorí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné otázky. „Neočakávam žiadne výsledky. Strany si budú len opakovať svoje vlastné argumenty. No i to bude mať význam: pochopiť vzájomné pozície a komunikovať napriamo, k čomu od roku 2022 nedošlo. Už to môže byť výsledkom“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ako porozumieť deťom a dospelým s ADHD, autizmom či Aspergerovým syndrómom – bez predsudkov a nálepiek? S odborníčkou Vierou Hincovou hovoríme o tom, prečo sa tieto diagnózy často prehliadajú najmä u dievčat, ktoré sa naučia svoje ťažkosti maskovať. Vysvetľujeme, čo je to neurodivergencia, ako môže naša odlišnosť obohacovať spoločnosť a prečo sú deti s týmito diagnózami často nespravodlivo vnímané ako nevychované. Rozprávame sa aj o tom, ako môžu učitelia a učiteľky vytvárať deťom prostredie plné prijatia, bezpečia a rešpektu – aby každé dieťa mohlo dozrievať vlastným tempom.

Skupina vědců zveřejnila predikci, v níž varuje před hrozbou umělé inteligence, která může ovládnout svět a vyhubit lidstvo. „Ten černý konec vypadal jako scénář sci-fi katastrofického filmu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ředitel pro technologie a bezpečnost Microsoftu Česko a Slovensko Dalibor Kačmář. „Nevidím to jako strašení. Šance, že AI způsobí globální katastrofický scénář, je zhruba 15 až 20 procent. Akceptují to i tvůrci AI,“ varuje odborník na AI Jan Romportl.

„Zásadnou diskusiou bude, ako donútiť Rusko a Vladimíra Putina, aby (otázku prímeria) brali vážne. Aby boli ochotní sadnúť si k rokovaciemu stolu a preukázali dobrú vôľu. Zatiaľ ju nevidím“, konštatuje analytik Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázkyAko sa javí Putinov postoj k okamžitému prímeriu s odstupom dní? Ak ho víta, no jedným dychom dodáva, že „nevedie k trvalému mieru“ a „nerieši prvotné príčiny konfliktu“, nie je jeho faktickým popretím? Už v prvej reakcii to naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér cez víkend zorganizoval virtuálny samit koalície „ochotných“, z ktorého vzišiel tlak v podobe návrhu na desaťtisícový kontingent mierových síl a kritika Putina za jeho prístup charakterizovaný postojom „áno, ale“. A tiež kritika za jeho faktické naťahovanie času. Už v utorok má s ruským prezidentom telefonicky rokovať Donald Trump. Aké sú výhliadky navrhovaného „okamžitého 30-dňového prímeria“? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Zásadnou diskusiou bude, ako donútiť Rusko a Vladimíra Putina, aby (otázku prímeria) brali vážne. Aby boli ochotní sadnúť si k rokovaciemu stolu a preukázali dobrú vôľu. Zatiaľ ju nevidím“, konštatuje analytik Havlíček. „Pokračujú útoky, vojenské operácie“, dodáva. Vladimír Putin a jeho ľudia budú podľa Pavla Havlíčka naťahovať čas. „Na stôl dajú zdanlivo neprijateľné veci a budú chcieť o nich hovoriť. No nebudú chcieť krátkodobo dosiahnuť žiadny konkrétny výsledok“, hovorí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.