Podcasts about historick

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o aktualitách i dejinách skúmanie vesmíru. Aktuálne témy dnešnej videorelácie: Boeing čelí kritike z NASA pre Starliner Crew 12 úspešne na ISS. Čakáme na výsledky druhého WDR Artemis II, poletí sa v marci? Vŕtanie na Marse, sonda Curiosity. Test záchrannej rakety novej cinskej kozmickej lode. Aj Musk dáva prednosť Mesiacu pred Marsom - preteky titanov s Blue Origin. Problémy so SRB rakety Vulcan - podobnost s raketoplánom Challenger? Trenčín na Copernicus POD. Prstencové zatmenie Slnka na Antarktíde z orbity. Okúzlujúce prúdenie nad Floridou - diaľkový prieskum Zeme. Štyridsiate výročie základného bloku stanice Mir. Piate výročie pristátia roveru Perseverance na Marse. Historická téma: Misia Apollo 14, ktorá letela na Mesiac v roku 1971, mala v náplni to, čo bolo programom nešťastnej trinástky. No aj tento let sprevádzali problémy. Zúčastnil sa ho aj Alan Shepard, druhý človek a prvý Američan vo vesmíre, ktorý je v tieni Jurija Gagarina. Šťastnejší priebeh mala misia Apollo 15 o niekoľko mesiacov neskôr. Dôležitejšiu úlohu tu zohrávala veda. Astronauti doniesli na Zem 77 kilogramov hornín. A po povrchu Mesiaca sa presúvali pozoruhodným štvorkolesovým lunárnym vozidlom. Astronaut James Irwin mal na tejto misii srdečné potiaže. Do problémov sa však dostala celá trojica účastníkov letu kvôli kurióznemu spôsobu, akým si astronauti chceli privyrobiť.

K výtvarné práci se paní Milena dostala už v době, kdy měla malé děti a pokračovala i později, kdy se vrátila do práce jako laborantka.

Príbeh o rodine a vzťahoch. Fenomenálne fantasy. Historická romanca. Slávna klasika v novom vydaní. Kniha, ktorá pohladí po duši. Knižky pre menšie i väčšie deti.  10 knižných tipov, ktoré si treba vo februári prečítať. Podcast pripravil Milan Buno. 

Historická tramvaj byla jednou z hlavních hrdinek zahajovacího ceremoniálu zimních olympijských her v Miláně. Ve videu promítaném na fotbalovém stadionu San Siro ji řídil legendární motocyklový závodník Valentino Rossi, který svezl italského prezidenta Sergia Mattarellu. Skoro stoletý model stále běžně jezdí v milánských ulicích.

Historická tramvaj byla jednou z hlavních hrdinek zahajovacího ceremoniálu zimních olympijských her v Miláně. Ve videu promítaném na fotbalovém stadionu San Siro ji řídil legendární motocyklový závodník Valentino Rossi, který svezl italského prezidenta Sergia Mattarellu. Skoro stoletý model stále běžně jezdí v milánských ulicích.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá genealoga šlechtických rodů Petra Maška z Národního muzea a Jana Županiče z Historického ústavu AV ČR. Dokumentární cyklus ČT s názvem Modrá krev má dlouhodobě vysokou sledovanost. Proč nás dnes tolik přitahuje tento svět, když právě šlechtě byly po vzniku Československa v roce 1918 a pak zase v letech 1945 a 1948 odebírány tituly, majetek a společenská úloha?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá genealoga šlechtických rodů Petra Maška z Národního muzea a Jana Županiče z Historického ústavu AV ČR. Dokumentární cyklus ČT s názvem Modrá krev má dlouhodobě vysokou sledovanost. Proč nás dnes tolik přitahuje tento svět, když právě šlechtě byly po vzniku Československa v roce 1918 a pak zase v letech 1945 a 1948 odebírány tituly, majetek a společenská úloha?

Nedávna smrť dvoch amerických občanov rukami agentov ICE v Spojených štátoch amerických bola možno najhorším v sérii nepríjemných prekvapení, ktoré prináša druhé funkčné obdobie prezidenta Donalda J. Trumpa. V globálnom kontexte vzostupu autokratických lídrov možno Donald Trump neprekvapuje. To, čo neprestáva prekvapovať je rýchlosť, radikálnosť a rozsah zmien, akou sa tieto veci dejú v jednej z najstarších demokracií – v krajine, ktorá bola pre mnohých z nás dlho vzorom demokratického štýlu vládnutia a demokratickej kultúry. V tomto podcaste sa pozrieme na dejiny Spojených štátov komplexnejšie a bez idealizovania: Akým výzvam čelila demokracia v Spojených štátoch naprieč dejinami? Bola imúnna vzostupu autokratických tendencií? Je nástup trumpizmu naozaj natoľko prekvapujúci? Do akej miery je Trumpov štýl vládnutia, jeho izolacionizmus a expanzionizmus výnimočný v amerických dejinách? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s politológom Doc. Erik Lášticom, PhD. z Katedry politológie na Univerzite Komenského v Bratislave, kde prednáša o vláde a politike na Slovensku a v Spojených štátoch. Politické a spoločenské dianie v USA pravidelne komentuje aj v médiách a na sociálnych sieťach. Tento diel Dejín vychádza vďaka podpore Aukčnej spoločnosti SOGA, pri príležitosti 30. výročia jej založenia. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Období středověku zaujalo Miroslava Smahu už v klukovským letech. Když se konaly oslavy věnované Rudolfovi II. nebo Karlu IV. a s nimi i slavnostní historické průvody, byl doslova ohromen. Zejména krásnými kostýmy a dobovou atmosférou. A tak začal navštěvovat soubor, který se věnoval historickým tancům. Když mu bylo 18 let, založil si soubor vlastní, jménem Regii Caroli regis neboli Dvořané krále Karla IV.

Správy. Téma dňa. Slovensko na ZOH 2026. Historický kalendár - Ján Mudroch a Viliam Záborský.

Nehovoria ti nič slová sfragistika, numizmatika, heraldika či paleografia? Nielen o pomocných historických vedách bude práve tento diel Schooltagu, ale aj o histórii ako vede a historických prameňoch. Okrem tejto časti sa môžeš tešiť aj na ďalších 29 epizód, v ktorých sa pokúsime spracovať celý dejepis. Teda minimálne na takej úrovni, aby sa ti podarila úspešne zvládnuť maturita. Kľúčové slová: Dejepis, História, Pomocné vedy historické, Historické pramene Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Zimní prohlídky už se na našich zámcích docela zabydlely. A je zajímavé sledovat, co které z nich nabízejí. Například v jihočeské Třeboni otevřeli trasu připomínající poslední majitele panství, šlechtickou rodinu Schwarzenbergů, kteří do Třeboně jezdívali hlavně na vánoční svátky. A uvidíte tam i unikátní historickou sbírku loutek, loutkových divadel, kulis a rekvizit.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zimní prohlídky už se na našich zámcích docela zabydlely. A je zajímavé sledovat, co které z nich nabízejí. Například v jihočeské Třeboni otevřeli trasu připomínající poslední majitele panství, šlechtickou rodinu Schwarzenbergů, kteří do Třeboně jezdívali hlavně na vánoční svátky. A uvidíte tam i unikátní historickou sbírku loutek, loutkových divadel, kulis a rekvizit.

Michal Tokovský je zberateľ historických fonografov a gramofónov z obce Malé Vozokany, ktorý si tam zriadil malé múzeum. Venuje sa aj ich oprave a vlastní viaceré unikáty - napr. samohrací americký klavír či najmenší sériovo vyrábaný mechanický gramofón na svete. | Hosť RRZ: Michal Tokovský (zberateľ historických fonografov a gramofónov). | Moderuje: Martin Jurčo. | Tolkšou Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

Stalinské represálie sú témou ďalšej historickej Nočnej pyramídy. Veľký monsterproces s tromi slovenskými biskupmi a potom ďalšie, ktoré skončili dlhoročnými väzeniami a trestami srmti. Historické udalosti známe ako 50. roky, obdobie stalinizmu. Viac o nich budeme hovoriť s historikom z ÚPN Branislavom Kinčokom. | Historická NP: Rok 1951, vrchol stalinských represálií u nás. | Hosť: Branislav Kinčok (historik; ÚPN). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Ledovec Belvedere aneb Jak tají Alpy (4:25) – Historické souvislosti: O politice a degradaci (23:44) – Kosmonautika 2026, 4. část: Vnější planety a vzdálené končiny (29:14)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

Správy. Téma dňa. Policajné štatistiky za rok 2025. Spomienky na básnika a prekladateľa Vladimíra Reisela a speváčku Melániu Olláryovú. Pocta pre Zdena Cháru.

Historik z Historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Orientuje sa na starovek – neskorú antiku (5. - 7. storočie) a stredovek (stredoveká epika, rytierske romány a pod.), sťahovanie národov, povesti, mytológiu (klasickú a germánsku). Venuje sa aj včasnostredovekým dejinám Slovenska pred príchodom Slovanov. Je autorom alebo spoluautorom kníh: Sťahovanie národov (454 – 568) : Ostrogóti, Gepidi, Longobardi a Slovania, Alkohol ako kultúrno-historický fenomén, Pes v mytológii, náboženstve a folklóre, či Gestá, symboly, ceremónie a rituály v stredoveku. Vyštudoval históriu a latinčinu na FiFUK. Pochádza z Bratislavy. Má rád literatúru, študuje klasickú filológiu, má rád hudbu, najmä 50-tych rokov. Je synom významného vojenského historika Jozefa Bystrického. | Hosť: Peter Bystrický (historik, orientuje sa na starovek, Historický ústav SAV). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

„Vnimanie! Vnimanie!“ Takto sa obyvatelia mesta Pripjať 27. apríla 1986 dozvedali z megafónov a sirén - po prvý raz oficiálne a takmer po dvoch dlhých dňoch – o katastrofe, ktorá sa odohrala v neďalekej jadrovej elektrárni Černobyľ. Z tejto, dnes už legendárnej, seriálovej scény automaticky prechádza mráz po chrbte. Situácia, keď sami cítite, že sa deje niečo veľmi zlé, ale všetci kompetentní zaryto mlčia, je presne tým obrazom, v ktorom sme žili aj my – občania komunistického Československa. Mnohí si dodnes na to pamätajú – na informačné embargo, na to ako sa zvesti o približujúcej sa hrozbe šírili len zlovestnou šepkandou i na prvomájové sprievody, do ktorých sa pod holým nebom – zamorovaného z východu rádioaktívnym mrakom - museli zapojiť všetci. Oslavoval sa komunistický sviatok práce a vo vzduchu nad hlavami viselo nebezpečenstvo, o rozsahu ktorého ľudia netušili. V tomto roku si budeme aj v našom mesačníku Historická revue pripomínať 40. výročie černobyľskej jadrovej katastrofy. Tá sa neodohrávala len v Sovietskom zväze, neďaleko ukrajinského Kyjeva. Vo väčšej či menšej miere zasahovala do celej Európy, mala bezpochyby globálny dopad. Čo to však bolo za prekvapenie, keď sa o skutočnej hrozbe i ľudia na Slovensku dozvedali len zo západného rozhlasu či v listoch od svojich známych žijúcich na kapitalistickom Západe? Čo sa to deje, keď rakúski a západonemeckí pohraničníci otáčajú celé vlakové súpravy späť do Československa? A prečo ľudia prestávajú v obchodoch nakupovať mlieko, ovocie či zeleninu? Prečo vláda a strana mlčia, čo nám zatajujú? Tento raz sa v podcaste Dejiny pozrieme na to, ako sa i u nás na Slovensku zatĺkalo, ako sa zatajoval a úmyselne zľahčoval rozsah černobyľskej katastrofy. Ale i o tom, ako informovanosť a nálady verejnosti monitorovala ŠtB. Rozprávať sa budem s historikom Petrom Jašekom z Ústavu pamäti národa. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hlavně klid a nohy v teple. Tak velí stará moudrost. A ta velela našim předkům obléci své nohy do teplých vlněných ponožek. Nebo ještě dříve, alespoň v Beskydech a na Valašsku, do dlouhých ubíraných punčoch.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čem je ale lidská práce zatím nenahraditelná? - Co může prozradit digitální dvojče Zeměkoule o tom, jak bude naše planeta vypadat za 50 let? - A stane se žabinec novou superpotravinou? Moderuje Daniela Vrbová.

Hostia: Mariana Čengel Solčanská (režisérka a scenáristka) a Peter Macho (historik a člen Historického ústavu SAV). | Čím môžu byť tak samotný film, ako aj osobnosť Štúra inšpiratívni pre našu rozdelenú spoločnosť? Hrozí nám idealizácia Štúrovej osobnosti? V čom spočíva a o čom svedčí častá mýtizácia či „prikrášľovanie“ slovenských dejín a osobností vo filmovom, či literárnom stvárnení? Nebýva častá idealizácia osobností a udalostí histórie prejavom „malosti“ či nezrelosti krajiny a jej tvorcov? Je na Slovensku dopyt o životopisné a historické filmy a literatúru – keďže je známe, že Slováci majú veľmi krátku historickú pamäť? Kedy je prospešné a naopak - kedy škodlivé - vytváranie fenoménu národného hrdinu – a čím? Je dôležité si pripomínať aj naše rozporuplné historické udalosti, osobnosti a ich život, alebo nie a prečo? | Štúr a jeho vnímanie v súčasnosti. | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Muffin. Sladkost, kterou jste si i vy možná oblíbili, pečete si ji doma, či si ji dáváte na svačinku ve škole, v práci či kavárně. A kde se vzalo samotné slovo muffin? To je téma pro našeho bohemistu.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Správy. Téma dňa. Kačacia fontána. Historický kalendár - Ľudovít Štúr a Karol L.Zachar. Šlovenská hokejová nominácia na OH v Taliansku.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Hloupí lidé byli vždycky, jen jsou dnes víc vidět,“ říká historik, geograf a vysokoškolský pedagog Jiří Martínek alias Doktor Vševěd z pořadu Na lovu. Přiznává, že někdy s údivem sleduje, jak se lidé bez znalostí pasují na experty i jak lidé s „vysokou školou života“ mohou doputovat až do parlamentu. Přesto by podle něj bylo chybou propadat beznaději. „Normální rozum, nic nepřehánět, nehledat šílené teorie,“ shrnuje svůj přístup k tomu, čemu se říká selský rozum a připomíná, že skutečná odbornost má stále hodnotu, i když vedle virálních videí někdy zaniká. Martínek mluví o své práci jako o „historické detektivce“, o pátrání v matrikách a dohledávání souvislostí, ke kterým se žádná umělá inteligence nedopátrá. „Umělá inteligence není moc lepší než vyhledávač,“ dodává a vysvětluje, proč ve své akademické práci pokračuje i ve chvíli, kdy narazil na kariérní mantinely a pocit, že „výhled dopředu je spíš horší“. Otevřeně mluví také o vyhoření, ale i tom, že nechce odejít, protože ho to pořád strašně baví. Martínek vzpomíná na dobu, kdy do jeho profesního života vstoupila televizní soutěž Na lovu, která mu otevřela dveře k publiku, jež se počítá na miliony. „To, co umím, dneska můžu předvést celému národu,“ říká a popisuje, jak se z lovců stala parta, která spolu jezdí na dovolené. Přiznává ale také, že někdy si opravdu přeje vyhrát za každou cenu - třeba když se někdo v soutěži nechová příliš sympaticky. „Ale zatím se nestalo, že by mě porazil někdo, komu bych to výrazně nepřál,“ říká Doktor Vševěd. Když dojde na politiku, dívá se Martínek na svět s velkým nadhledem. Komentuje vojenské akce i velmocenská gesta typu „odvezeme si prezidenta z jiné země“ a říká, že Spojené státy dělají to, co jinde kritizují. Přirovnává to k Putinovi na Ukrajině a dodává, že „Putin by jim to možná mohl závidět“. Pokud jde o debaty nad možnými plány amerického prezidenta ohledně Grónska, s úsměvem dodává, že někdy není jisté ani to, jestli Donald Trump ví, kde vlastně je. K čemu je dnes znalost, když lidé spoléhají hlavně na umělou inteligenci? Jak Martínkův život změnila televizní soutěž? Co mu vadí nejen na české politice a kde vidí největší chyby současné levice, kterou dlouho volil? I to zazní v rozhovoru.

Uprostřed moderní zástavby města Bruntálu v jeho samotném centru narazí člověk na pozůstatek městských hradeb s kamennou baštou. Staletí se na reliktu dávné historie podepsala.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žertovné figurky, jemná mimika i propracované dáliny. Rukopis malíře Jarolíma Štantejského se nezapře. Betlém vytvořil už v 19. století, navíc právě v Litomyšli.

Tři otázky, které dnes rezonují společností a řeší je většina z nás. Ovlivní kroky České národní banky hypotéky a ceny bytů? Jak přemýšlet o investování jednoho milionu korun? A kolik si můžeme dovolit utrácet za auto a bydlení, aniž by to ohrozilo naše finance? Pojďme se na to podívat zblízka a v souvislostech. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Zda opatření ČNB skutečně ovlivní hypotéky a ceny bytů. ✅ Jak přemýšlet o investování jednoho milionu korun. ✅ Proč je diverzifikace důležitější než časování trhu. ✅ Historická data o propadech a výnosech akcií. ✅ Konkrétní pravidla pro výši nákladu na auto, bydlení a životní styl. ✅ Proč se většina finančních obav nikdy nenaplní. A mnoho dalšího... Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Proč potřebujeme zkoumat planetky (4:34) – Historické souvislosti: Revoluce je mrtvá, ať žije revoluce! (21:03) – 615 let historie: Co ukazuje Staroměstský orloj (26:51)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše vydává nový sborník. Je to po téměř sto letech od vydání toho posledního. Ve vysílání Českého rozhlasu Plzeň publikaci představil archivář Jan Jirák.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Americký Den díkůvzdání v atmosféře rostoucí nejistoty. Pro prezidenta nedostatečná rošáda. Lídři Stačilo! končí. Je to odpověď na klíčovou otázku. Ruská agrese na Ukrajině. Historický summit G20 v Africe: úspěch i díky absenci USA? Moderuje Petr Hartman.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O víkendu se poprvé v historii konal summit zemí G20 – tedy největších ekonomik světa – na africkém kontinentu. Hostila jej Jihoafrická republika. A přestože šlo o historický okamžik, událost měla jeden zásadní paradox: Spojené státy americké, největší ekonomika světa, summit bojkotovala.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Římští vinaři u Ochridského jezera: Výzkumy v Severní Makedonii (4:34) – Historické souvislosti: Státy jako organismy (21:39) – Poslední mamuti z Wrangelova ostrova (27:20)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom podcastu bol realitný expert a CEO spoločnosti Equilibrio Syntra a spoluzakladateľ projektu Môjkaštieľ.sk Richard Gál.V podcaste sa dozviete:• ako sa stať akcionárom historického kaštieľa Dezasse,• čím je výnimočný kaštieľ Dezasse,• prečo bude kaštieľ psychologicko - pobytové zariadenie,• ako sa budú v kaštieli prepájať biznisové komunity,• aký výnos z investovania do kaštieľa Dezasse môžete očakávať,• koľko investorov sa môže zapojiť a aké benefity ich čakajú.Môj kaštieľ je unikátna forma investovania na Slovensku. Ako sa môžem stať investorom? Investorom sa môžeš stať veľmi jednoducho. Ideš na stránku Môjkaštieľ.sk. Tam si vyplníš registračné údaje, môžeš podpísať na diaľku zmluvu, odošleš túto zmluvu, no a potom urobíš investičný vklad. Takže procesne je to veľmi jednoduché. Tá cesta je naozaj veľmi jednoduchá. Až neuveriteľná, že takto jednoducho sa dá prísť ku kaštieľu. Aká je minimálna suma, ktorú musím zainvestovať?Minimálna suma, od ktorej už môžeš rozmýšľať o investícii, je suma 4800 eur. To je 40 akcií, z ktorých každá akcia stojí 120 eur. Takže od tejto sumy už potom v násobku 120 eur môžeš investovať. No a môžeš sa stať spoluvlastníčkou alebo parciálnou vlastníčkou tohto kaštieľa.Čím je výnimočný historický kaštieľ Dezasse?Je to kaštieľ, ktorý bol postavený v 18. storočí. Našťastie nie je národnou kultúrnou pamiatkou. Hovorím to preto, pretože tam nie sú nejaké obštrukcie zo strany Pamiatkového úradu. Tento kaštieľ bol zrekonštruovaný naposledy na prelome okolo roku 2000, kedy tam bola pristavaná aj wellness zóna, a pred štyrmi rokmi takisto prešiel celkovou rekonštrukciou. Úplne sa obnovill interiér a dostal sa tam aj najväčší garden partystan na Slovensku.Tento kaštieľ sa má stať psychologicko - pobytovým zariadením. Prečo ste sa rozhodli ísť týmto smerom?Veríme tomu, že je potrebné, aby sme vytvorili udržateľné projekty. A všimli sme si aj z rozhovorov s viacerými psychológmi, aj takisto je to spoločenský trend, že je tu množstvo ľudí, ktorí potrebujú takúto pomoc, nakoľko možno trpia nejakými ľahkými závislosťami. Sú to napríklad alkoholici alebo sa stávajú závislými od mobilu. A je to už niečo, kde už im nestačí klasická ambulantná liečba, ale je treba, aby títo klienti boli v špeciálnom zariadení. Aby tam boli niekoľko týždňov, dokonca možno niekoľko mesiacov, aby nakoniec po tejto liečebnej kúre sa mohli znova stať plnohodnotnými členmi spoločnosti.Tak preto sme si povedali, že tento kaštieľ vzhľadom aj na jeho lokalitu, aj na to, ako je koncepčne usporiadaný, tak bude ideálnym miestom, aby klienti dostali takúto pomoc. Je tam veľmi pekné prostredie. Kaštieľ nádherne zrekoštruovali a môžu si tam naplno užívať pobyt.Historický kaštieľ Dezasse má slúžiť aj na prepájanie ľudí z biznisu na tzv. networking. Zapojené sú tam aj viaceré komunity, ako napríklad Forbes Grow Club alebo Bez cyklenia. Prečo sa tieto komunity zapojili do tohto projektu?Na pozemku sa nachádza najväčší garden párty stan na Slovensku. My sme tam napríklad mali jeden event, na ktorom bolo 270 investorov. Tento stan má kapacitu až okolo 500 až 600 ľudí. Tak vznikla myšlienka, aby sme priamo v rámci tohto konceptu realizovali dva podnikateľské zámery.A jeden z týchto zámerov by práve bolo vytváranie takýchto networkingových stretnutí, kde by nešlo o prepájanie ľudí v rámci komunity, ale dokonca o prepájanie komunít. Takže preto aj Forbes

Sexualita je výborným príkladom interakcie prírodnej a kultúrnej evolúcie. Svoje záujmy si jej prostredníctvom presadzovali a presadzujú rôzne náboženstvá, cirkvi, ale i politické sily. Objektom vedeckého výskumu sa sexualita stala v polovici 19. storočia, 20. storočie prinieslo sexuálnu revolúciu a naše 21. storočie zasa sociálne siete, rapídne sa meniacu intimitu a zoznamovacie aplikácie, ktoré akoby menili všetko, čo sme doteraz poznali. S Učenou spoločnosťou Slovenska sme sa preto rozhodli diskutovať aj o tejto téme. Jaro Valent sa na verejnom podujatí rozprával s historičkou Tünde Lengyelovou z Historického ústavu SAV, v. v. i., so psychológom Gabrielom Bianchim z Ústavu pre výskum sociálnej komunikácie SAV, v. v. i., a so zoológom Pavlom Prokopom z Ústavu zoológie SAV, v. v. i., a Prírodovedeckej fakulty UK. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Kosmova „Kronika Čechů“, 2. část: Výpisky (4:41) – Historické souvislosti: Vídeňský kongres (15:28) – Hinterland aneb Historie „zadních zemí“, 1. část: Sediment (21:09)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S istou dávkou zjednodušenia by sme mohli povedať, že česká historiografia oslavuje už deväť storočí. Presne toľko času totiž uplynulo od smrti významného českého kronikára Kosmasa v roku 1125, ktorú si pripomína nielen odborná historická, ale aj široká laická verejnosť v Českej republike. A skutočne, bez Kosmasovej kroniky by sme o raných českých dejinách vedeli podstatne menej. Hoci je, pochopiteľne, táto literárna pamiatka písaná so značným subjektívnym prístupom jej autora, tvorí základ všetkých rozprávaní a siaha až k legendárnym počiatkom, k symbolickému úsvitu českých dejín – k praotcovi Čechovi, k mýtickej kňažnej Libuši a k oráčovi Přemyslovi. Je tiež fascinujúcim rozprávaním o českých kniežatách, od sv. Václava až po ostré mocenské zápasy, ktoré neraz sprevádzali politické vraždy, ale aj úsilie zachovať a obhájiť pozíciu českých krajín na mape vtedajšej Európy. V pražskom Klementíne preto pripravili unikátnu výstavu, ktorá z popredných európskych knižníc a archívov zhromažďuje najstaršie rukopisy Kosmasovej kroniky a sústreďuje ich na jedno miesto. Návštevník sa tak môže slovom i obrazom preniesť do vzdialenej doby a nanovo prežiť príbehy raných českých dejín. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikom Tomášom Klimekom, riaditeľom historických a hudobných fondov Národnej knižnice v Prahe, ktorá je organizátorkou spomínanej výstavy. Aj táto epizóda podcastu Dejiny vznikla vďaka podpore filmovej producentky Wandy Adamík Hrycovej, ktorá stojí za oceňovanými a divácky obľúbenými filmami Vlny, Známi neznámi či Čiara. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Skoro pět milionů korun. Tolik se podařilo vybrat na benefičním koncertě Světlo pro Světlušku, který už podvacáté pořádal Nadační fond Českého rozhlasu. V pražském kulturním centru Vzlet se na podporu těžce zrakově postižených sešli nevidomí hudebníci i známí zpěváci. Mezi nimi třeba Tereza Mašková, Lenka Nová nebo Jan Bendig.

Ceny akcií, zlata i Bitcoinu lámou rekordy. Mnoho investorů proto váhá, zda teď vůbec začít investovat. Má smysl investovat i menší částky v době, kdy se zdá, že růst už nemá kam pokračovat? Pravidelné investice mohou být tím pravým řešením. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Jaká je momentální situace na celosvětovém investičním trhu? ✅ Jak může ovlivnit cenu aktiv soupeření USA s Čínou ohledně AI technologií? ✅ Jaké druhy portfolií lze v takovém případě zvolit? ✅ Jak si vybrat vhodné portfolio pro pravidelné investice a proč není vhodné podléhat impulzivním změnám? ✅ Jak funguje rozložení rizika mezi akcie, dluhopisy, zlato a Bitcoin? ✅ Jaká je momentální cena zlata? ✅ Proč je disciplína důležitější než načasování trhu? ✅ Jak si nastavit strategii, která přežije i propady a maxima? ✅ Má smysl začít investovat i v době historického maxima? A mnoho dalšího… Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Nejeden Bratislavčan pozná jeho knihu Zo starých zápisníc mesta Bratislavy. Ak aj nie, tak či onak sa jeho príbehy v publicistickej forme a často i ústnym podaním dostali do kolektívnej pamäti, neraz aj navzdory novým a už revidovaným poznatkom. Ovídius Faust bol významný bratislavský archivár, múzejník, organizátor vedeckého a kultúrneho života, zberateľ a nadaný publicista, ale aj veľký fabulátor a falzifikátor. Jeho životný osud je zaujímavý ako celé 20. storočie. V roku 1919 sa v Archíve mesta Bratislavy objavil s odpismi diplomov, ktoré mu dokladovali vynikajúce univerzitné vzdelanie a kvalifikáciu. Ako sa však dnes ukazuje, boli to falzifikáty, ktoré vtedy nikto nepreveril a neodhalil. Aj vďaka tomuto podvodu dosiahol v nasledujúcich rokoch raketový kariérny rast a jeho publicistické nadanie, rozprávačský talent a spoločenské konexie ho posunuli do pozície azda najznámejšej osobnosti nášho hlavného mesta. Bez Ovídia akoby sa v kultúrnej sfére nemohlo nič podariť. No v kariére pokračoval aj počas vojnového slovenského štátu, pričom sprevádzal po meste aj návštevy nacistických pohlavárov, za čo bol po vojne obvinený z kolaborácie. Hral však opäť dvojakú hru, v tajnosti pomáhal príslušníkom protifašistického odboja a opäť využil svoj falšovateľský talent, aby zachránil množstvo partizánov vystavením dokladov s falošnou pečiatkou policajného riaditeľstva. Výpočet zaujímavostí sa v prípade Ovídia Fausta týmto ani zďaleka nekončí, naopak dodnes fascinuje a privádza k výskumu celú komunitu historikov a archivárov. Výsledkom takéhoto záujmu je aj nová publikácia Múzea mesta Bratislavy – Ovídius Faust. Legenda alebo mýtus? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s editorom a spoluautorom tejto knihy a kurátorom Múzea mesta Bratislavy Štefanom Hrivňákom. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

O biede slovenskej politiky bolo toho už povedané a popísané veľa. Pravidelne sa však opakuje rovnaká výčitka - nezáujem bežných ľudí o veci verejné a odtrhnutosť politických elít od reality každodenného života. Zdá sa to len ako novinárska floskula, ale čo ak má táto kritika aj svoj hlbší historický základ? O slovenskej politike sa v novej epizóde podcastu Dejiny rozprávame tentoraz trochu inak. Nazrieme do jej počiatkov na prelome 19. a 20. storočia, ale i na to, ako sa rozvíjala v slobodnejšom prostredí prvej Československej republiky. Získavalo si národné hnutie skutočnú podporu napríklad na vidieku? Dokázali osloviť slovenské politické elity i bežného sedliaka? A ako sa zrýchľoval či menil politický diskurz po vzniku Československa? Na mnohé z týchto otázok sa snaží dať odpoveď aj aktuálny výskumný projekt, ktorý je hradený z prostriedkov EÚ. Diskusia o slovenskom politickom živote v minulosti bola zároveň súčasťou filmového festivalu Cinematik v uplynulých dňoch. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikmi Ladislavom Vörösom a Jurajom Benkom z Historického ústavu SAV. Debata mohla vzniknúť ako výstup aj vďaka výskumnému projektu, ktorý je hradený z Plánu obnovy a odolnosti SR, Štipendium pre excelentných výskumníkov a výskumníčky R2-R4, projekt č. 09I03-03-V04-00539. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Stát rozhodl o tom, že historický železniční most na pražské Výtoni místo demolice projde rekonstrukcí. O jak významnou památku jde? A měla by Praha usilovat o zachování svého panoramatu? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídala Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Pripomíname si 81. výročie začiatku Slovenského národného povstania. Je celkom zrejmé, že aj toto výročie prinesie nové pokusy o manipuláciu dejín povstania v prospech aktuálnych politických potrieb. V Dejinách vám preto prinášame starší diel podcastu, v ktorom sme hovorili o tom, ako boli dejiny povstania ohýbané a manipulované politikmi, ale tiež historikmi počas komunizmu. Hovoriť však budeme aj o tých, ktorí sa tejto manipulácii vzopreli. Jedným z nich bol aj historik Jozef Jablonický, autor prelomovej knihy Postanie bez legiend. Ako vznikala komunistická legenda o povstaní? Čo sa deje s interpretáciou povstania počas normalizácie a vlády samozvane najdôležitejšieho účastníka povstania Gustáva Husáka? Je možné odkaz povstania po desaťročiach účelného politizovania odpolitizovať? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Adamom Hudekom historikom z Historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Adam Hudek sa dlhodobo venuje výskumu historiografie, výskumu písania o dejinách, dejinám národného komunizmu, a na tieto témy publikoval niekoľko odborných článkov a monografiu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Robert Fico, Matúš Šutaj Eštok a Andrej Danko si doteraz posielali odkazy cez médiá aj o tom, ako blízko je Hlas k Progresívnemu Slovensku, osobne sa na koaličnej rade nestretli od začiatku leta. Premiéra tlačí konsolidačný balík, Andrej Danko chce zo záchrankového systému vytlačiť súkromníkov a Matúša Šutaja Eštoka sa týkajú podozrenia okolo straníckych väzieb na víťazov tendra.V Dobrom ráne sa o koaličných sporoch rozpráva Jana Krescanko Dibáková s redaktorom domáceho spravodajstva Michalom Katuškom. Rokovania sa odohrávajú v čase, keď preferencie najnovšieho prieskumu odrážajú zhoršenie nálad koaličných voličov a krátko pred tým, ako vládu čaká prvé rokovanie o ďalšom zozname konsolidačných opatrení.Zdroj zvukov: YouTube/SMER-SD, Andrej Danko, Facebook/Matúš Šutaj EštokOdporúčanie:Dnes mám pre vás odporúčanie z domácej dielne. Hoci možno máte radšej podcasty, zablúďte aj na našu videosekciu. Nájdete tam tlačovky, videá, relácie a možno si nájdete to, čo vás bude baviť. A veľmi odporúčam Historickú revue, ideálnu ako letné čítanie.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Písal sa 1. november 1755, bola sobota, sviatok všetkých svätých. V portugalskom Lisabone sa veriaci práve zišli v kostoloch, aby si pripomenuli zosnulých, keď sa náhle zatriasla zem. Počas niekoľkých minút sa zrútila väčšina mesta, ktoré sa v tom čase radilo medzi najľudnatejšie a najbohatšie metropoly Európy. Hneď na to sa v Lisabone rozšíril požiar. Vystrašení ľudia z poškodených budov inštinktívne utekali k najbližšiemu voľnému priestranstvu, na pláž, pritom si mohli povšimnúť neobyčajný úkaz. More výrazne ustúpilo, aj o niekoľko sto metrov. Počiatočnú úľavu vystriedala po chvíli druhá a ešte väčšia hrôza. Zo západu sa na mesto valila obrovská viac než 10 metrová vlna cunami. To, čo nezničilo zemetrasenie, v nasledujúcich sekundách zmietol mohutný príval oceánu. Lisabonská katastrofa otriasla celou vtedajšou Európou. Teológovia a učenci sa pýtali, ako je vôbec možné vysvetliť nešťastie takého nepredstaviteľného rozsahu. Je to Boží trest, alebo je potrebné hľadať iný a racionálnejší výklad tejto udalosti? Aj táto katastrofa tak naštartovala hlbšie úvahy a stála na počiatku trvalejšieho vedeckého záujmu o neprebádané útroby Zeme. Jedným z výsledkov tohto záujmu je seizmológia – nová vedecká disciplína, ktorá výrazným spôsobom prispela k všeobecnému prírodovednému poznaniu a rozvoju ľudstva. Čo sa presne stalo v Lisabone pred takmer 270 rokmi? Ako si ľudia podobné udalosti v minulosti vysvetľovali a kedy sa podarilo učencom objasniť skutočné príčiny zemetrasení? A ako toto poznanie prispelo k nášmu materiálnemu, technologickému, ale k spoločenskému rozvoju? Jaro Valent z časopisu Historická revue a rozprával s prof. Petrom Moczom, vedúcim oddelenia fyziky Zeme na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky na Univerzite Komenského v Bratislave a s Evou Rutšekovou, študentkou histórie na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.