Podcasts about historick

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

V tomto díle si bereme na paškál omega-3 mastné kyseliny se dvěma odborníky: Pavlem Samkem (výroba a legislativa doplňků) a Petrem Havlíčkem (výživový poradce). Probíráme, jestli omega-3 vůbec potřebujeme suplementovat, jaká dávka dává smysl pro běžného člověka a jaká pro sportovce, a kdy se z „zdravé" dávky stává riziková (fibrilace síní, krvácivost). Rozebíráme mýty kolem oxidace a žluknutí rybího tuku, vysvětlujeme, co znamená TOTOX, a ukazujeme reálný experiment se skladováním kapslí v rozpáleném autě. Řešíme rozdíl mezi triglyceridy a etylestery, proč vyšší % EPA/DHA neznamená automaticky lepší produkt, jestli je důvod bát se těžkých kovů, a jak si omega-3 vybrat, aby to dávalo smysl i pro peněženku. Padne i téma omega-3 v těhotenství a jestli suplement může nahradit ryby na talíři. Ideální díl pro každého, kdo si omega-3 kupuje, ale netuší, na co se u etikety vlastně dívat.

Kapela Druhá tráva odmítla dar od moderátora Xavera Veselého a vrátila mu tři tisíce korun, které přispěl do sbírky na nové album. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch prosadil bez čekání na stanovisko vlastní etické komise novelu umožňující umělé oplodnění ženám bez partnera, zatímco premiér Andrej Babiš vlastní síť klinik asistované reprodukce FutureLife. Kancléřka Tünde Bartha navrhla jednací řád vlády, který by mohl utajit hlasování ministrů na třicet let. Investigace odhalila miliardové úvěry Agrofertu od maďarské a čínské banky. Evropská komise uložila Googlu první pokutu podle Aktu o digitálních trzích ve výši 890 milionů eur. Ukrajinské drony ochromují ruský e-shop Wildberries a vlivní příznivci Donalda Trumpa mění rétoriku vůči Ukrajině. OpenAI přiznalo, že jeho testovací AI model unikl do internetu a nabořil se do Hugging Face.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Po víkendu však čilý ruch v Jihlávce i v dalších stanicích na trati opět utichne a vše se vrátí do starých kolejí. Kraj Vysočina totiž ani v příštích letech s obnovením dopravy na této trati nepočítá.

Ako si predstavujete život Rimanov? Na našom území priamo nebývali, napriek tomu tu zanechali významné stopy. Odkrývame ich v bratislavských Rusovciach – na mieste bývalej rímskej Gerulaty sa našla napríklad rímska peňaženka. Akú mali kuchyňu, vzťah ku koňom či k peniazom a obchodu? Na viac otázok odpovieme v ďalšej historickej Nočnej pyramíde. | Historická NP: Rímsky vojenský tábor Gerulata, výskum a jeho výsledky; | Hosť: Erik Hrnčiarik (archeológ a dekan Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, pôsobí na Katedre klasickej archeológie). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Historická budova byla kvůli rekonstrukci uzavřena od loňského listopadu. Přestavba za desítky milionů korun proměnila celý interiér. Během prací se navíc podařilo odkrýt původní stropní klenby.

Historické prameniště zásobuje Turnov nejkvalitnější vodou v regionu. Někteří lidé si tak po dobu stavby stěžovali na tvrdou vodu, kterou měli odjinud. Svého standardu se ale dočkají zhruba do měsíce.

„Našim cieľom je šíriť lásku ku krásnym veciam medzi našimi bratmi a sestrami“ – to je výrok starý už 150 rokov a je pripisovaný britskej sociálnej reformátorke a filantropke Octavii Hillovej. V istom zmysle sa tieto slová stali aj mottom širšieho hnutia britských aktivistov, ktorých úsilie sa napokon pretavilo do založenia organizácie National Trust for Places of Historic Interest or Natural Beauty v roku 1895. Pod jednoduchým označeným Národný Trust poznáme tento typ verejnoprospešných aktivít a organizácií dodnes a tvoria už medzinárodnú sieť, ktorej cieľom je ochrana, obnova a udržateľné využívanie kultúrneho a prírodného dedičstva. Inými slovami, do centra pozornosti sa tu dostáva starostlivosť o „krásne veci“ a to po celom svete. Národný Trust máme aj tu na Slovensku. Azda jej najviditeľnejšou aktivitou je každoročné podujatie Víkend otvorených parkov a záhrad. Táto nezisková organizácia ma u nás za sebou už pomerne výrazný 30 ročný príbeh, ktorý nám zároveň môže prezradiť niečo o nás. O tom ako pristupujeme k vlastnému kultúrnemu dedičstvu a životnému prostrediu, čo sa možno zmenilo za posledné desaťročia a čo naopak potrebujeme zmeniť. Nielen o historických parkoch a záhradách sa rozprávame s riaditeľkou Národného Trustu na Slovensku Michaelou Kubíkovou. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Na 130 posádek historických aut a motorek dorazí v sobotu 25. července do Albrechtic v Jizerských horách na 13. ročník akce Veteránem za Krtečkem do Jizerských hor. Zajedou i do Galerie veteránů v Turnově.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mravenci jako lékaři našich lesů, 1. část (4:44) – Historické souvislosti: Strategické bombardování (18:59) – Římští vinaři od Ochridského jezera (repríza, 23:53)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mravenci jako lékaři našich lesů, 1. část (4:44) – Historické souvislosti: Strategické bombardování (18:59) – Římští vinaři od Ochridského jezera (repríza, 23:53)

Odvoz zvonu sledovaly desítky místních obyvatel. Mnozí se s ním přišli naposledy vyfotit ještě před jeho odjezdem.

Odmítáme se vzdát dividendy z míru. Nezaměstnanost se drží dole, zaměstnavatelé ženskou část populace stále přehlížejí. Historická zátěž jménem Volyň. Proč je u nás národ víc než stát. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách 20. století na území dnešní Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí obou národů byl nový nacionalismus.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

Kouzlo tohoto dezertu tkví v tenoučkých vrstvách těsta, mezi kterými je bohatá povidlová náplň. Ivan Vodochodský do ní poctivě vpravil také hodně sušeného ovoce a ořechů. Historický recept Marie Šafářové, vítěz roku 2022, je dokonalý.

162. epizóda Vertiga bude špeciálna, naše pozvanie prijal šéfredaktor magazínu Historická revue a spoluautor podcastu Dejiny Jaro Valent. Budeme sa rozprávať o kvalitných tituloch a seriáloch historického žánru, ktoré sa oplatí poznať, ale aj o filmoch, ktoré by sa z historického hľadiska oplatilo nakrútiť. Zoznam filmov a seriálov z epizódy: 00:00 Úvod 00:33 Francúzska revolúcia / La révolution française 15:59 Rím / Rome 25:48 Kráľovstvo nebeské / Kingdom of Heaven 39:46 Hitler: vzostup zla / Hitler: The Rise of Evil 51:18 John Adams 58:03 Chernobyl 01:05:14 Heweliusz 01:09:08 1670 01:21:27 Záver _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svetSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Součástí prohlídky je i velký sál s jezerem v hoře. Tyhle prohlídky dělá spolek jen jednou za den, a to večer, vždy pro jednu skupinu a je potřeba se předem domluvit.

Ako znie hudba, keď ju nehrá mobil ani streamovacia služba, ale storočný gramofón na kľuku? My sme sa na to nielen spýtali, ale ponúkli aj ukážku. Našim hosťom bol Michal Tokovský – zberateľ, ktorý vo svojom dome ukrýva desiatky historických fonografov a gramofónov, vrátane vzácnych Edisonových prístrojov, samohracieho amerického klavíra či najmenšieho sériovo vyrábaného mechanického gramofónu na svete. Porozprával nám o tom, ako staré „hovoriace stroje“ zachraňuje a opravuje, čo všetko prezradí pohľad do ich útrob a čo si v jeho domácom múzeu zaručene všimne každý, kto k nemu zavíta. | Hosť RRZ: To najlepšie (REPRÍZA). | Hosť: Michal Tokovský. | Moderuje: Michal Herceg. | Talkshow Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

„Pokladáme za samozrejmé, že všetci ľudia sú stvorení seberovní, že sú obdarení svojím Stvoriteľom určitými nescudziteľnými právami, a že medzi tieto práva patrí život, sloboda a sledovanie osobného šťastia.“ To sú len niektoré z úvodných slov Americkej deklarácie nezávislosti, od prijatia ktorej práve uplynulo 250 rokov. 4. júl – známy po celom svete ako americký Deň nezávislosti – však nie je len ikonickým a symbolikou naplneným dátumom. Stojí za ním konkrétna udalosť, ktorá v mnohých smeroch zasiahla aj do globálnych dejín. Proces, v ktorom sa obyvatelia 13 pôvodných britských kolónií vzbúrili proti centrálnej vláde v Londýne, teda proti svetovej veľmoci a v následnej vojne za nezávislosť dokázali ešte aj uspieť, bol do tých čias nevídaný, nečakaný a vlastne revolučný. Nešlo predsa len o nový geopolitický pohyb či o nové prerozdelenie moci a vplyvu vo svete. Na mape sveta sa po prvý raz objavila demokratická republika s radikálne iným pohľadom na to, akým spôsobom má byť odvodzovaná a prerozdeľovaná moc v štáte, s moderným poňatím ľudských práv a vlastným americkým prístupom k životu. V histórii sa často stáva, že niektoré udalosti až časom získavajú na svojej závažnosti a dôležitosti. Bezpochyby je to i tento prípad. Keď americkí otcovia zakladatelia formulovali prvé kľúčové dokumenty – medzi nimi i spomínanú Deklaráciu nezávislosti a o 11 rokov neskôr i Ústavu Spojených štátov – nemohli si ešte v plnej miere uvedomiť, že tento ich počin bude mať vlastne globálny účinok. Americká revolúcia sa v nasledujúcich rokoch a desaťročiach stala zásadnou inšpiráciou pre ďalších s úspešným či menej úspešným výsledkom. Sviatok, ktorý si aktuálne pripomínajú Američania, je preto aj príležitosťou pre nás Európanov vrátiť sa k udalostiam spred dva a pol storočia, a priblížiť, ako sa celý tento príbeh začal. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s historikom Patrikom Kunecom. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Spoveď Evity Šandalovej o živote v Rusku. ❤️Pozrite si aj hodnotné kurzy: https://skola.odznova.sk/ - ❤️Využite zľavy na nákupy: https://40plus.sk/vychytavkyAká je realita za sankciami? Ako funguje ruská propaganda a prečo by sme nemali súdiť krajinu podľa titulkov v médiách? Diskutujeme o podnikaní, cestovaní, šamanoch na Bajkale a o tom, či je aktuálna situácia v rusku taká, ako nám ju prezentujú.RUSKO? „Nesúďme krajinu len podľa titulkov v správach.“ Spomína Eva na bezpečnosť v ruských veľkomestách, ktorá ju neraz prekvapila viac než situácia v Miláne či iných európskych metropolách.

Poprvé v historii ovládly českou extraligu. Stolní tenistky HB Ostrov Havlíčkův Brod už ale hledí dopředu – jejich cílem je mistrovský titul obhájit.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pred 50-timi rokmi na Majstrovstvách Európy vo futbale získalo Československo majstrovský titul. Mužstvo tvorili väčšinou Slováci a viedla ho trénerská dvojica Václav Ježek a Jozef Vengloš. Vo finále futbalisti porazili favorizované západné Nemecko a majstrovský titul oslávili naozaj netradične. Tento najväčší úspech z éry československého futbalu vám priblížime v tomto vydaní historickej Nočnej pyramídy s Gabikou Angibaud a redaktorom a autorom mnohých knižných publikácií Petrom Šurinom. | Historický úspech československého futbalu (50. výročie), kedy naša reprezentácia 20. júna 1976 získala zlato na ME. Vo finále zdolala vtedajšie Západné Nemecko (NSR) po dramatickom priebehu a penaltovom rozstrele; | Historická NP: Úspech čs. futbalu 1976; Hosť: Peter Šurin (redaktor a autor mnohých knižných publikácií). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

“Všetci, ktorí boli nakoniec vykostení a ktorých parlamentná prítomnosť sa skončila definitívne alebo na určité obdobie, to docielili okrem iného aj tým, že vo vládnej koalícii so Smerom zotrvali až do konca, až do momentu, kedy to v konečnom dôsledku vyhovovalo iba Smeru“, hovorí politológ Jozef Lenč. Pred pár dňami musela vláda Roberta Fica predstúpiť pred parlament a po rozhodnutí Ústavného súdu požiadať o vyslovenie dôvery. Kabinet ju získal, no paradoxne tým otvára novú fázu svojho fungovania. Ak sa koalícii podarí na jeseň schváliť rozpočet, môže sa skončiť obdobie vzájomnej disciplíny a začať tvrdý boj o voličov priamo vo vnútri vládneho tábora. Hlas aj SNS totiž čelia otázke, či ich Smer postupne nepohlcuje. Čo nás čaká v najbližších mesiacoch? Téma pre politológa Jozefa Lenča. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

“Všetci, ktorí boli nakoniec vykostení a ktorých parlamentná prítomnosť sa skončila definitívne alebo na určité obdobie, to docielili okrem iného aj tým, že vo vládnej koalícii so Smerom zotrvali až do konca, až do momentu, kedy to v konečnom dôsledku vyhovovalo iba Smeru“, hovorí politológ Jozef Lenč. Pred pár dňami musela vláda Roberta Fica predstúpiť pred parlament a po rozhodnutí Ústavného súdu požiadať o vyslovenie dôvery. Kabinet ju získal, no paradoxne tým otvára novú fázu svojho fungovania. Ak sa koalícii podarí na jeseň schváliť rozpočet, môže sa skončiť obdobie vzájomnej disciplíny a začať tvrdý boj o voličov priamo vo vnútri vládneho tábora. Hlas aj SNS totiž čelia otázke, či ich Smer postupne nepohlcuje. Čo nás čaká v najbližších mesiacoch? Téma pre politológa Jozefa Lenča. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Výtah Respektu: Páteční jednání Spojených států a Íránu ve Švýcarsku bylo zrušeno. Inicioval to Teherán kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. Později ale k jednáním přece jen došlo a zprostředkovatelé, kterými jsou Katar a Pákistán, oznámily, že země míří k plánu o dosažení konečné dohody do šedesáti dní. USA mluví o historickém okamžiku, Teherán o pokroku. Na čem se tedy země domluvily? Dá se tentokrát dohodě věřit, nebo lze očekávat další zvraty? Jak je to v současnosti mezi Izraelem a Libanonem? V pondělní epizodě přibližuje Dominika Perlínová.

Marťané, 2. část: Lišejníky, tajemní jedlíci, zkamenělé bakterie (4:49) – Historické souvislosti: Dáma s lampou (22:48) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 1. část (29:33)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šaty robia človeka a tradičný kroj robí Slováka? Ako vznikal náš národný odev a čo nám v skutočnosti hovorí o našej histórii? Bol naozaj slovenský, alebo mal oveľa viac spoločného s uhorskou módou, než si dnes pripúšťame? Čo sa nosilo v meste a čo na dedine? V relácii Chrobák v hlave_FM sa Zuzana Botiková rozpráva s historičkou Evou Hasalovou zo Slovenského národného múzea – Historického múzea o národnej móde, dobových trendoch, mýtoch, identite aj inšpiráciách.

Marťané, 2. část: Lišejníky, tajemní jedlíci, zkamenělé bakterie (4:49) – Historické souvislosti: Dáma s lampou (22:48) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 1. část (29:33)

Dánská královna Markéta Dagmar byla dcerou Přemysla Otakara I. a manželkou Valdemara II. Historické prameny o ní téměř mlčí. Ožívá ale v dánské legendě o laskavé panovnici. Zemřela při porodu ve věku kolem 20 let. V dokudramatu ji ztvárnila Tereza Císařová. Dále uslyšíte Roberta Mikluše, Vasila Fridricha a Ivanu Uhlířovou. Z historických studií a knihy Královna Dagmar Václava Beneše Třebízského čte Jan Vlasák a Libuše Švormová. Hostem pořadu byla historička Eva Doležalová.

Výtah Respektu: Historický okamžik, slavnost míru, cesta k usmíření, upřímný dialog, ale taky obludnost, provokace a snaha o přepisování dějin - i takové byly výklady sjezdu sudetských Němců v Brně, který skončil právě dnes, a to uctěním památky obětí okupace v Kounicových kolejích. Sjezd se konal od čtvrtka, vůbec poprvé na území Česka, a to v rámci festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi národy, kulturami i náboženstvími. Právě to ale byla před samotným festivalem velká otázka. V Česku totiž téma vyvolalo velké kontroverze, a třeba sněmovna hlasy vládní koalice přijala usnesení, ve kterém vyzvala organizátory ke zrušení. To se ale nestalo a do Brna se vydali také Eva Soukeníková a Tomáš Lindner. V pondělní epizodě přibližují atmosféru sjezdu, protestů, účast politiků i to, co by víkendové události mohly změnit v česko-německých vztazích.

Houbové Galapágy u slovenského Zvolena (4:33) – Historické souvislosti: O kouzelné bylině a daru bohů (18:37) – Vyšehrad ve středověku (24:04) – Opavské meteority (31:36)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kto sa bojí rozpomínania na veci minulé? Aké následky má strata komunikácie medzi generáciami? Prečo je historická pamäť dôležitá pre zachovanie slobody? Ako to súvisí s čistkami v našich verejnoprávnych médiách?  Vypočujte si odpovede aj na tieto otázky. Hostia: - Soňa Gyarfášová, novinárka, dokumentaristka - Jaroslav Valent, šéfredaktor časopisu Historická revue

Historická loď je uložená hned vedle nejstaršího plavidla v České republice, keltského monoxylu z třetího století před naším letopočtem. Obě plavidla teď budou součástí expozice s názvem Příběh lodí.

Šestnáctiletý student ostrovského gymnázia Daniel Biskup se díky projektu Česká cesta do vesmíru dostal až na Floridu, kde sledoval start mise Artemis II. Spolu s dalšími studenty si cestu zařídil bez velkých institucí a s podporou sponzorů. V USA strávili deset dní.

Hosťom relácie Dírerov filter bol politológ a vysokoškolský pedagóg Miroslav Řádek. Vo svojej vedeckej a publikačnej činnosti sa dlhodobo venuje analýze domácej politickej scény, volebným systémom a dynamike straníckej politiky na Slovensku. Pôsobí na Katedre politológie Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka, pričom je pravidelným komentátorom politického diania v popredných celoštátnych médiách. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:či víťazstvo Magyara znamená skutočný koniec éry Orbánači mal Robert Fico ťažké ráno vo Vietnameči môže koalícia naďalej strašiť Ukrajinou a vojnou a spoliehať sa na Ruskoči opozícia má šancu zopakovať maďarský scenárči nie je skutočným problémom na Slovensku skôr opozícia než vláda

„Nemyslím si, že opravy budou mít vliv na provoz. Možná budou prohlídky ve druhém patře o něco kratší,“ říká nezávislý starosta Dřevohostic Petr Dostál.

V bývalém kapucínském kostele sv. Josefa v centru Chrudimi dnes sídlí Muzeum barokních soch. Historická stavba prošla citlivou rekonstrukcí a proměnila se v jedinečný prostor, který představuje Chrudim jako důležité centrum barokního umění mimo Prahu. Rekonstrukce kostela a jeho proměna v muzeum získala řadu ocenění. V roce 2011 to byl titul Stavba roku Pardubického kraje a později se slavil úspěch i v mezinárodní soutěži The LivCom Awards.

„Musíme si dať dole klapky z očí a začať reálne riešiť otázku vlastnej obrany. V Európe to mnohé krajiny riešia, my na Slovensku sme sa ešte ani nezačali báť – v zmysle reálneho pohľadu do zrkadla“, hovorí Marek Janiga, študent medzinárodného práva a riešenia konfliktov na Univerzite Mieru OSN.„Máme tu vojnu, ktorá má štyri roky a dnes sa začala ďalšia“ – v sobotu si takéto slová vypočuli mladí rodičia, ktorí prišli do jedného z kostolov Bratislavy pokrstiť svoje dieťa. Kňaz ich adresoval na jednej strane s obavou z budúcnosti, na druhej s uznaním, že aj do takýchto čias rodičia privádzajú deti.Len pred pár dňami sa z vojny, ktorá už má štyri roky – a teda z Ukrajiny vrátil Marek Janiga. Humanitárny pracovník, študent práva, ktorého si pred časom všimol aj premiér – pre jeho kritiku rušenia Špeciálnej prokuratúry. Bol tam odviezť ďalšiu pomoc, paradoxne v čase, keď tá štátna a núdzová je z rozhodnutia premiéra zastavená.Marek však má za sebou aj ročný program v Mládežníckej poradnej komisii Nato. Naviac v štúdiu pokračuje na Univerzite pre mier, ktorá má mandát OSN. Jeho focusom je medzinárodné právo a riešenie sporov. Opäť - v čase, keď je mier atakovaný sériou vojen a na riešenie čaká nespočet sporov.Ako vidí ich riešenie a čomu ho učí skúsenosť s Ukrajinou?Hosťom RánoNahlas je Marek Janiga.

Nedávna smrť dvoch amerických občanov rukami agentov ICE v Spojených štátoch amerických bola možno najhorším v sérii nepríjemných prekvapení, ktoré prináša druhé funkčné obdobie prezidenta Donalda J. Trumpa. V globálnom kontexte vzostupu autokratických lídrov možno Donald Trump neprekvapuje. To, čo neprestáva prekvapovať je rýchlosť, radikálnosť a rozsah zmien, akou sa tieto veci dejú v jednej z najstarších demokracií – v krajine, ktorá bola pre mnohých z nás dlho vzorom demokratického štýlu vládnutia a demokratickej kultúry. V tomto podcaste sa pozrieme na dejiny Spojených štátov komplexnejšie a bez idealizovania: Akým výzvam čelila demokracia v Spojených štátoch naprieč dejinami? Bola imúnna vzostupu autokratických tendencií? Je nástup trumpizmu naozaj natoľko prekvapujúci? Do akej miery je Trumpov štýl vládnutia, jeho izolacionizmus a expanzionizmus výnimočný v amerických dejinách? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s politológom Doc. Erik Lášticom, PhD. z Katedry politológie na Univerzite Komenského v Bratislave, kde prednáša o vláde a politike na Slovensku a v Spojených štátoch. Politické a spoločenské dianie v USA pravidelne komentuje aj v médiách a na sociálnych sieťach. Tento diel Dejín vychádza vďaka podpore Aukčnej spoločnosti SOGA, pri príležitosti 30. výročia jej založenia. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

„Vnimanie! Vnimanie!“ Takto sa obyvatelia mesta Pripjať 27. apríla 1986 dozvedali z megafónov a sirén - po prvý raz oficiálne a takmer po dvoch dlhých dňoch – o katastrofe, ktorá sa odohrala v neďalekej jadrovej elektrárni Černobyľ. Z tejto, dnes už legendárnej, seriálovej scény automaticky prechádza mráz po chrbte. Situácia, keď sami cítite, že sa deje niečo veľmi zlé, ale všetci kompetentní zaryto mlčia, je presne tým obrazom, v ktorom sme žili aj my – občania komunistického Československa. Mnohí si dodnes na to pamätajú – na informačné embargo, na to ako sa zvesti o približujúcej sa hrozbe šírili len zlovestnou šepkandou i na prvomájové sprievody, do ktorých sa pod holým nebom – zamorovaného z východu rádioaktívnym mrakom - museli zapojiť všetci. Oslavoval sa komunistický sviatok práce a vo vzduchu nad hlavami viselo nebezpečenstvo, o rozsahu ktorého ľudia netušili. V tomto roku si budeme aj v našom mesačníku Historická revue pripomínať 40. výročie černobyľskej jadrovej katastrofy. Tá sa neodohrávala len v Sovietskom zväze, neďaleko ukrajinského Kyjeva. Vo väčšej či menšej miere zasahovala do celej Európy, mala bezpochyby globálny dopad. Čo to však bolo za prekvapenie, keď sa o skutočnej hrozbe i ľudia na Slovensku dozvedali len zo západného rozhlasu či v listoch od svojich známych žijúcich na kapitalistickom Západe? Čo sa to deje, keď rakúski a západonemeckí pohraničníci otáčajú celé vlakové súpravy späť do Československa? A prečo ľudia prestávajú v obchodoch nakupovať mlieko, ovocie či zeleninu? Prečo vláda a strana mlčia, čo nám zatajujú? Tento raz sa v podcaste Dejiny pozrieme na to, ako sa i u nás na Slovensku zatĺkalo, ako sa zatajoval a úmyselne zľahčoval rozsah černobyľskej katastrofy. Ale i o tom, ako informovanosť a nálady verejnosti monitorovala ŠtB. Rozprávať sa budem s historikom Petrom Jašekom z Ústavu pamäti národa. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.