Podcasts about historick

K vidění je například Laurin a Klement SD, Škoda Favorit 2 000 OHV, Škoda Rapid II nebo Škoda kabriolet Monte Carlo.

Řadový dům ve staré čtvrti v Českých Budějovicích dostal novou podobu – s ohledem na sousedství, energii i budoucnost. Majitelé věnovali hodně úsilí plánování, nechali si poradit a rekonstruovali dům promyšleně. Znovu využili materiály, které by jinak skončily ve smetišti, a doplnili rekuperaci i fotovoltaiku. Nešlo o luxus, ale o zodpovědné a přátelské bydlení, které drží komunitu pohromadě.

MovieZone Live Živě tentokrát vyrazilo do terénu a po Praze a Brně jsme si zajeli do Jičína do nádherných prostor barokní Valdštejnské lodžie, takže téma se nabízelo samo. Bavili jsme se o nejlepších historických filmech, nejepičtějších a nejpůsobivějších bitvách na stříbrném plátně a nadhodili filmařům pár tipů na období a témata z dějin, jaká bychom rádi vídali v kinech častěji. A taky jsme oslavili jedny zrádcovské narozeniny.   MovieZone Extended Universe:  Web: https://www.moviezone.cz FB: https://www.facebook.com/moviezonecz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz CSFD: https://www.csfd.cz/film/688751-moviezone-live-special HeroHero: https://herohero.co/moviezonelive Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Devadesátky ve filmu: https://www.xyz.cz/tituly/92360411/devadesatky-ve-filmu/ Kniha Encyklopedie sci-fi filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/92065999/encyklopedie-sci-fi-filmu/ #moviezone #moviezonecz #mzlive

Muzeum řemesel Letohrad před svátky rozšiřuje a ozvláštňuje svou stálou betlémářskou expozici. Otevřená bude od 13. do 31. prosince.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muzeum řemesel Letohrad před svátky rozšiřuje a ozvláštňuje svou stálou betlémářskou expozici. Otevřená bude od 13. do 31. prosince.

Turnov v Libereckém kraji je známý jako město šperku a umění. Nejnovější galerie je ale věnovaná historickým vozidlům a motocyklům z dob zlaté éry automobilismu. Pečlivě restaurované kousky, které jsou bez nadsázky uměleckými díly, našly své místo v bývalém městském kině. Historická budova svému původnímu účelu sloužila do 90. let minulého století. Pak se zalíbila sběrateli veteránů Jindřichu Svobodovi staršímu, který ji proměnil v Galerii veteránů Turnov.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Turnov v Libereckém kraji je známý jako město šperku a umění. Nejnovější galerie je ale věnovaná historickým vozidlům a motocyklům z dob zlaté éry automobilismu. Pečlivě restaurované kousky, které jsou bez nadsázky uměleckými díly, našly své místo v bývalém městském kině. Historická budova svému původnímu účelu sloužila do 90. let minulého století. Pak se zalíbila sběrateli veteránů Jindřichu Svobodovi staršímu, který ji proměnil v Galerii veteránů Turnov.

Turnov v Libereckém kraji je známý jako město šperku a umění. Nejnovější galerie je ale věnovaná historickým vozidlům a motocyklům z dob zlaté éry automobilismu. Pečlivě restaurované kousky, které jsou bez nadsázky uměleckými díly, našly své místo v bývalém městském kině. Historická budova svému původnímu účelu sloužila do 90. let minulého století. Pak se zalíbila sběrateli veteránů Jindřichu Svobodovi staršímu, který ji proměnil v Galerii veteránů Turnov.

Turnov v Libereckém kraji je známý jako město šperku a umění. Nejnovější galerie je ale věnovaná historickým vozidlům a motocyklům z dob zlaté éry automobilismu. Pečlivě restaurované kousky, které jsou bez nadsázky uměleckými díly, našly své místo v bývalém městském kině. Historická budova svému původnímu účelu sloužila do 90. let minulého století. Pak se zalíbila sběrateli veteránů Jindřichu Svobodovi staršímu, který ji proměnil v Galerii veteránů Turnov.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Historické i současné betlémy jsou k vidění v teplickém zámku. Regionální muzeum se zaměřilo zejména na ty, které vznikly v Ústeckém kraji. K vidění je i betlém vytvořený 3D tiskem.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Vánoční pečení s Josefem Maršálkem: Pistáciové včelí úly s likérem. Rada z etikety: Jak si přidávat nudle a krutony do polévky. Historické vánoční cukroví. Vánoční soutěž o kuchařku.

Americký Den díkůvzdání v atmosféře rostoucí nejistoty. Pro prezidenta nedostatečná rošáda. Lídři Stačilo! končí. Je to odpověď na klíčovou otázku. Ruská agrese na Ukrajině. Historický summit G20 v Africe: úspěch i díky absenci USA? Moderuje Petr Hartman.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O víkendu se poprvé v historii konal summit zemí G20 – tedy největších ekonomik světa – na africkém kontinentu. Hostila jej Jihoafrická republika. A přestože šlo o historický okamžik, událost měla jeden zásadní paradox: Spojené státy americké, největší ekonomika světa, summit bojkotovala.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patril k najvýznamnejším zakladateľom prvého spoločného štátu Slovákov a Čechov. Prvý československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Rodák z Hodonína, vynikajúci študent, filozof, politik. Aké boli jeho postoje, názory, za akých okolností sa rodilo Československo? Aj o mýtoch, ktoré sú s ním spojené budeme hovoriť v historickej Nočnej pyramíde. | Historická NP: 90 rokov od abdikácie prezidenta T. G. Masaryka; | Hosť: Róbert Letz (historik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Římští vinaři u Ochridského jezera: Výzkumy v Severní Makedonii (4:34) – Historické souvislosti: Státy jako organismy (21:39) – Poslední mamuti z Wrangelova ostrova (27:20)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Správy. Téma dňa. Dóm sv. Martina v Bratislave. Historický kalendár - Lucia Poppová a Ctibor Filčík. Šport – Zdeno Chára.

Turecko je připraveno okamžitě zaútočit. Aneb jak Turci znovu mocně expandují na BalkánPřed sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán. Především ekonomicky: opravuje tamní muslimské památky či podporuje kulturní, turistický i podnikatelský rozvoj – a to dokonce i v místech, kam dříve osmanská moc nesahala. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi o této nové turecké expanzi a rovněž o tom, jak vypadá imigrace na Balkán, který si s ní neví rady, s historikem a balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR. Nepřítomnost Turků na Balkáně v druhé půli 20. století byla dána přítomností železné opony, historicky šlo o nezvyklé období. Turci navíc v období svého sekulárního státu hodnotili své osmanské dějiny jako nepovedené a příliš se k nim nehlásili. Od devadesátých let a zejména po roce dva tisíce ovšem Turci ke svým dějinám a sekularizmu změnili postoj. Nový kontakt na Balkán tak nyní probíhá třeba přes školní výměny. Především zde ale Turci vítězí kulturně: fenoménem postjugoslávského prostoru jsou nesmírně oblíbené turecké telenovely. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích není zvykem dabovat, je balkánské obyvatelstvo – slovanské i albánské – čím dál více pasivně znalé turečtiny. Ostatně zvyšuje se počet studentů turkistiky.Turci zkrátka začali být populární i v zemích, kde islám není a kde ani nikdy nebyl, například v některých oblastech Černé Hory. Turecké sebevědomí na Balkáně jde dokonce tak daleko, že turecký prezident Erdoğan neváhá prohlašovat – když srbský prezident veřejně zvažoval vtrhnout do Kosova –, že pokud by Srbsko nebo kdokoli jiný měl ambice zaútočit na muslimské země, je Turecko připraveno okamžitě zaútočit na něj. To jsou tvrdé a otevřené výhrůžky. (Aby to nebylo tak jednoznačné, odvyprávíme vám nedávný příběh černohorský: kdy se černohorský dav vrhl na auta tureckých turistů, živnostníků, došlo na velké bitky, přičemž zřejmě šlo o uměle vyvolaný konflikt, který nařídil možná někdo ze Srbska, kde si prezident Vučić postěžoval, že „těch Turků je v Černé Hoře nějak moc“. Složité vztahy.) V další části epizody je řeč o tom, že ačkoli západní Balkán vnímáme jako prostor, z kterého se neustále odchází, tedy z kterého neustále odchází slovanské obyvatelstvo, je tu živo i v opačném gardu, protože se tam usazují jiná etnika: Nepálci, Bangladéšané, Ázerbajdžánci, různí Afričané. Nezřídka vás obsluhují v obchodech, v restauracích, vezou vás taxíkem, aniž projevují sebemenší potřebu naučit se místní jazyk a osvojit si místní zvyklosti. Balkánské státy totiž na silnou imigraci neumějí reagovat, jelikož historicky s takovými vlnami nemají (na rozdíl od Česka, Polska, Německa) žádné zkušenosti, takže nevědí, jak s novými obyvateli pracovat. Z Balkánu se totiž vždycky odcházelo, ale příchozí davy jsou novinka. Aneb konečně podcast, který vám objevuje naprosto nové souvislosti.

Hosťom podcastu bol realitný expert a CEO spoločnosti Equilibrio Syntra a spoluzakladateľ projektu Môjkaštieľ.sk Richard Gál.V podcaste sa dozviete:• ako sa stať akcionárom historického kaštieľa Dezasse,• čím je výnimočný kaštieľ Dezasse,• prečo bude kaštieľ psychologicko - pobytové zariadenie,• ako sa budú v kaštieli prepájať biznisové komunity,• aký výnos z investovania do kaštieľa Dezasse môžete očakávať,• koľko investorov sa môže zapojiť a aké benefity ich čakajú.Môj kaštieľ je unikátna forma investovania na Slovensku. Ako sa môžem stať investorom? Investorom sa môžeš stať veľmi jednoducho. Ideš na stránku Môjkaštieľ.sk. Tam si vyplníš registračné údaje, môžeš podpísať na diaľku zmluvu, odošleš túto zmluvu, no a potom urobíš investičný vklad. Takže procesne je to veľmi jednoduché. Tá cesta je naozaj veľmi jednoduchá. Až neuveriteľná, že takto jednoducho sa dá prísť ku kaštieľu. Aká je minimálna suma, ktorú musím zainvestovať?Minimálna suma, od ktorej už môžeš rozmýšľať o investícii, je suma 4800 eur. To je 40 akcií, z ktorých každá akcia stojí 120 eur. Takže od tejto sumy už potom v násobku 120 eur môžeš investovať. No a môžeš sa stať spoluvlastníčkou alebo parciálnou vlastníčkou tohto kaštieľa.Čím je výnimočný historický kaštieľ Dezasse?Je to kaštieľ, ktorý bol postavený v 18. storočí. Našťastie nie je národnou kultúrnou pamiatkou. Hovorím to preto, pretože tam nie sú nejaké obštrukcie zo strany Pamiatkového úradu. Tento kaštieľ bol zrekonštruovaný naposledy na prelome okolo roku 2000, kedy tam bola pristavaná aj wellness zóna, a pred štyrmi rokmi takisto prešiel celkovou rekonštrukciou. Úplne sa obnovill interiér a dostal sa tam aj najväčší garden partystan na Slovensku.Tento kaštieľ sa má stať psychologicko - pobytovým zariadením. Prečo ste sa rozhodli ísť týmto smerom?Veríme tomu, že je potrebné, aby sme vytvorili udržateľné projekty. A všimli sme si aj z rozhovorov s viacerými psychológmi, aj takisto je to spoločenský trend, že je tu množstvo ľudí, ktorí potrebujú takúto pomoc, nakoľko možno trpia nejakými ľahkými závislosťami. Sú to napríklad alkoholici alebo sa stávajú závislými od mobilu. A je to už niečo, kde už im nestačí klasická ambulantná liečba, ale je treba, aby títo klienti boli v špeciálnom zariadení. Aby tam boli niekoľko týždňov, dokonca možno niekoľko mesiacov, aby nakoniec po tejto liečebnej kúre sa mohli znova stať plnohodnotnými členmi spoločnosti.Tak preto sme si povedali, že tento kaštieľ vzhľadom aj na jeho lokalitu, aj na to, ako je koncepčne usporiadaný, tak bude ideálnym miestom, aby klienti dostali takúto pomoc. Je tam veľmi pekné prostredie. Kaštieľ nádherne zrekoštruovali a môžu si tam naplno užívať pobyt.Historický kaštieľ Dezasse má slúžiť aj na prepájanie ľudí z biznisu na tzv. networking. Zapojené sú tam aj viaceré komunity, ako napríklad Forbes Grow Club alebo Bez cyklenia. Prečo sa tieto komunity zapojili do tohto projektu?Na pozemku sa nachádza najväčší garden párty stan na Slovensku. My sme tam napríklad mali jeden event, na ktorom bolo 270 investorov. Tento stan má kapacitu až okolo 500 až 600 ľudí. Tak vznikla myšlienka, aby sme priamo v rámci tohto konceptu realizovali dva podnikateľské zámery.A jeden z týchto zámerov by práve bolo vytváranie takýchto networkingových stretnutí, kde by nešlo o prepájanie ľudí v rámci komunity, ale dokonca o prepájanie komunít. Takže preto aj Forbes

Sexualita je výborným príkladom interakcie prírodnej a kultúrnej evolúcie. Svoje záujmy si jej prostredníctvom presadzovali a presadzujú rôzne náboženstvá, cirkvi, ale i politické sily. Objektom vedeckého výskumu sa sexualita stala v polovici 19. storočia, 20. storočie prinieslo sexuálnu revolúciu a naše 21. storočie zasa sociálne siete, rapídne sa meniacu intimitu a zoznamovacie aplikácie, ktoré akoby menili všetko, čo sme doteraz poznali. S Učenou spoločnosťou Slovenska sme sa preto rozhodli diskutovať aj o tejto téme. Jaro Valent sa na verejnom podujatí rozprával s historičkou Tünde Lengyelovou z Historického ústavu SAV, v. v. i., so psychológom Gabrielom Bianchim z Ústavu pre výskum sociálnej komunikácie SAV, v. v. i., a so zoológom Pavlom Prokopom z Ústavu zoológie SAV, v. v. i., a Prírodovedeckej fakulty UK. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rok protestů v Srbsku: vláda pochopila, že i obrovské demonstrace stačí přehlížetPrvního listopadu uplynul rok od neštěstí v Novém Sadu, kdy po zpackané rekonstrukci hlavního nádraží v Novém Sadu spadla betonová střecha a zabila šestnáct lidí. To mobilizovalo dlouho dřímající občanskou společnost v Srbsku, která začala mohutně protestovat a požadovat vyšetření kauzy, potrestání viníků a to, aby v zemi začaly fungovat justiční instituce. Požadavky vyústily v největší demonstrace v Evropě za desítky let, které už vzhledem k délce nesnesou srovnání s ničím, co si pamatujeme: ani s demonstracemi v roce 1989, ani v roce 1968. Zároveň je třeba říct, že po roce se nestalo nic. Vláda totiž, zdá se, našla funkční recept na nespokojenost ulice: lhostejný cynismus. I tak ale bylo zřejmé, že výročí opět zmobilizuje chuť občanů protestovat. Na první listopad se ostatně chystali všichni: studenti, opozice i vláda. O tom, jak to dopadlo, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR.Epizoda samozřejmě pouze neshrnuje minulé dění. Toto téma tvoří v našem podcastu seriál, postupně k němu přidáváme nové poznatky. Tentokrát se dozvíte například to, jak se na výroční protesty chystal režim: například vypnul vodu a elektřinu v Novém Sadu. Nebo jak na protesty reagují noví univerzitní studenti, tedy prváci – chtějí se učit a s protesty nesouhlasí? Anebo se k nim připojili? Zjistíte také, jak se situace v Srbsku dotýká Kosova a na jakou stranu se přiklánějí kosovští Srbové a proč (v tomto punktu je potřeba dodat, že Kosovo je patrně jedním z důvodů, proč svět toleruje u moci Aleksandara Vučiće, který pomalu, ale jistě v Kosovu dělá to, co se očekává: stahuje z něj Srbsko pryč). Povíme vám, zda hrají v srbské společnosti nějakou roli bývalí lídři země jako třeba Boris Tadić. Nebo zjistíte, jak to může dopadnout, když se jedna z maminek obětí loňského neštěstí rozhodne držet protestní hladovku před srbským parlamentem. Úplnou novinkou je úsilí studentů a opozice najít lídra, který by mohl vyhrát volby (pokud se budou konat). Seznamy opozičních politických kandidátů jsou ovšem tajné a nikdo je nechce zveřejnit, aby vláda nominanty nemohla ohrozit.Aneb konečně podcast, který skutečně jde do hloubi slovanské politiky.

Hostia: Radomír Šalitroš (štátny tajomník na MIRRI SR) a Ľubomír Andrassy (predseda Najvyššieho kontrolného úradu SR). | Európska únia podľa NKÚ stráca konkurencieschopnosť netransparentným a nepresne smerovanými dotačnými schémami. Sú častokrát využívané len na administrovanie európskych zdrojov a nie na zvyšovanie ekonomického rastu. Dlh únie by sa do roku 2027 mohol vyšplhať na 900 miliárd. V porovnaní s obdobím pred pandémiou, teda v roku 2019, kedy bol zhruba 52 miliárd je dnes na úrovni 578 miliárd eur. Čo je indikátorom neefektívnosti vynakladania týchto financií – a základom pre argumentáciu NKÚ? Je neefektívne nastavenie štrukturálnych fondov a dotačných schém systémový problém EÚ, alebo zlyhanie národných štátov? Je ambícia na úrovni EÚ problémy riešiť, alebo sa prenesú aj do nového programového obdobia? Ak podľa NKÚ „Európa stráca aj základný pilier, na ktorom bola budovaná niekoľko rokov, a to je princíp súdržnosti, kohézie a solidarity“ – ako sa to prejavuje a čo to znamená? Aká je miera čerpania európskych fondov na Slovensku a mení sa miera úspešnosti v čase? Ak prvoradé má byť stanovenie merateľných ukazovateľov, kontrola kvality, transparentnosti a zadefinovanie efektívnosti a merateľných ukazovateľov, ako by tieto mechanizmy mali vyzerať v praxi? | EÚ smeruje k historickému dlhu. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Kosmova „Kronika Čechů“, 2. část: Výpisky (4:41) – Historické souvislosti: Vídeňský kongres (15:28) – Hinterland aneb Historie „zadních zemí“, 1. část: Sediment (21:09)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S istou dávkou zjednodušenia by sme mohli povedať, že česká historiografia oslavuje už deväť storočí. Presne toľko času totiž uplynulo od smrti významného českého kronikára Kosmasa v roku 1125, ktorú si pripomína nielen odborná historická, ale aj široká laická verejnosť v Českej republike. A skutočne, bez Kosmasovej kroniky by sme o raných českých dejinách vedeli podstatne menej. Hoci je, pochopiteľne, táto literárna pamiatka písaná so značným subjektívnym prístupom jej autora, tvorí základ všetkých rozprávaní a siaha až k legendárnym počiatkom, k symbolickému úsvitu českých dejín – k praotcovi Čechovi, k mýtickej kňažnej Libuši a k oráčovi Přemyslovi. Je tiež fascinujúcim rozprávaním o českých kniežatách, od sv. Václava až po ostré mocenské zápasy, ktoré neraz sprevádzali politické vraždy, ale aj úsilie zachovať a obhájiť pozíciu českých krajín na mape vtedajšej Európy. V pražskom Klementíne preto pripravili unikátnu výstavu, ktorá z popredných európskych knižníc a archívov zhromažďuje najstaršie rukopisy Kosmasovej kroniky a sústreďuje ich na jedno miesto. Návštevník sa tak môže slovom i obrazom preniesť do vzdialenej doby a nanovo prežiť príbehy raných českých dejín. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikom Tomášom Klimekom, riaditeľom historických a hudobných fondov Národnej knižnice v Prahe, ktorá je organizátorkou spomínanej výstavy. Aj táto epizóda podcastu Dejiny vznikla vďaka podpore filmovej producentky Wandy Adamík Hrycovej, ktorá stojí za oceňovanými a divácky obľúbenými filmami Vlny, Známi neznámi či Čiara. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Skoro pět milionů korun. Tolik se podařilo vybrat na benefičním koncertě Světlo pro Světlušku, který už podvacáté pořádal Nadační fond Českého rozhlasu. V pražském kulturním centru Vzlet se na podporu těžce zrakově postižených sešli nevidomí hudebníci i známí zpěváci. Mezi nimi třeba Tereza Mašková, Lenka Nová nebo Jan Bendig.

Ceny akcií, zlata i Bitcoinu lámou rekordy. Mnoho investorů proto váhá, zda teď vůbec začít investovat. Má smysl investovat i menší částky v době, kdy se zdá, že růst už nemá kam pokračovat? Pravidelné investice mohou být tím pravým řešením. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Jaká je momentální situace na celosvětovém investičním trhu? ✅ Jak může ovlivnit cenu aktiv soupeření USA s Čínou ohledně AI technologií? ✅ Jaké druhy portfolií lze v takovém případě zvolit? ✅ Jak si vybrat vhodné portfolio pro pravidelné investice a proč není vhodné podléhat impulzivním změnám? ✅ Jak funguje rozložení rizika mezi akcie, dluhopisy, zlato a Bitcoin? ✅ Jaká je momentální cena zlata? ✅ Proč je disciplína důležitější než načasování trhu? ✅ Jak si nastavit strategii, která přežije i propady a maxima? ✅ Má smysl začít investovat i v době historického maxima? A mnoho dalšího… Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Historické paralely mají často ten důvod, že nám dávají víru, že když v minulosti něco dobře dopadlo, dopadne to tak zase. Že to ne vždy musí vyjít si ukážeme třeba na polském zázraku na Visle nebo na dalších známých “výhrách” ve 20. století. Spoléhat se na minulé úspěchy prostě není radno.

Martin Luther nenáviděl židy, Marie Anoinetta byla obětí dezinformací a Masaryk nebyl takovej tatíček, jak si leckdo představuje.

Nejeden Bratislavčan pozná jeho knihu Zo starých zápisníc mesta Bratislavy. Ak aj nie, tak či onak sa jeho príbehy v publicistickej forme a často i ústnym podaním dostali do kolektívnej pamäti, neraz aj navzdory novým a už revidovaným poznatkom. Ovídius Faust bol významný bratislavský archivár, múzejník, organizátor vedeckého a kultúrneho života, zberateľ a nadaný publicista, ale aj veľký fabulátor a falzifikátor. Jeho životný osud je zaujímavý ako celé 20. storočie. V roku 1919 sa v Archíve mesta Bratislavy objavil s odpismi diplomov, ktoré mu dokladovali vynikajúce univerzitné vzdelanie a kvalifikáciu. Ako sa však dnes ukazuje, boli to falzifikáty, ktoré vtedy nikto nepreveril a neodhalil. Aj vďaka tomuto podvodu dosiahol v nasledujúcich rokoch raketový kariérny rast a jeho publicistické nadanie, rozprávačský talent a spoločenské konexie ho posunuli do pozície azda najznámejšej osobnosti nášho hlavného mesta. Bez Ovídia akoby sa v kultúrnej sfére nemohlo nič podariť. No v kariére pokračoval aj počas vojnového slovenského štátu, pričom sprevádzal po meste aj návštevy nacistických pohlavárov, za čo bol po vojne obvinený z kolaborácie. Hral však opäť dvojakú hru, v tajnosti pomáhal príslušníkom protifašistického odboja a opäť využil svoj falšovateľský talent, aby zachránil množstvo partizánov vystavením dokladov s falošnou pečiatkou policajného riaditeľstva. Výpočet zaujímavostí sa v prípade Ovídia Fausta týmto ani zďaleka nekončí, naopak dodnes fascinuje a privádza k výskumu celú komunitu historikov a archivárov. Výsledkom takéhoto záujmu je aj nová publikácia Múzea mesta Bratislavy – Ovídius Faust. Legenda alebo mýtus? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s editorom a spoluautorom tejto knihy a kurátorom Múzea mesta Bratislavy Štefanom Hrivňákom. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Keltové a Germáni: Tisíciletý mýtus (4:31) – Historické souvislosti: O ekonomice, politice a zvířátkách (21:58) – Na lovu gravitačních vln, 2. část: Český podíl (28:17)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O biede slovenskej politiky bolo toho už povedané a popísané veľa. Pravidelne sa však opakuje rovnaká výčitka - nezáujem bežných ľudí o veci verejné a odtrhnutosť politických elít od reality každodenného života. Zdá sa to len ako novinárska floskula, ale čo ak má táto kritika aj svoj hlbší historický základ? O slovenskej politike sa v novej epizóde podcastu Dejiny rozprávame tentoraz trochu inak. Nazrieme do jej počiatkov na prelome 19. a 20. storočia, ale i na to, ako sa rozvíjala v slobodnejšom prostredí prvej Československej republiky. Získavalo si národné hnutie skutočnú podporu napríklad na vidieku? Dokázali osloviť slovenské politické elity i bežného sedliaka? A ako sa zrýchľoval či menil politický diskurz po vzniku Československa? Na mnohé z týchto otázok sa snaží dať odpoveď aj aktuálny výskumný projekt, ktorý je hradený z prostriedkov EÚ. Diskusia o slovenskom politickom živote v minulosti bola zároveň súčasťou filmového festivalu Cinematik v uplynulých dňoch. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikmi Ladislavom Vörösom a Jurajom Benkom z Historického ústavu SAV. Debata mohla vzniknúť ako výstup aj vďaka výskumnému projektu, ktorý je hradený z Plánu obnovy a odolnosti SR, Štipendium pre excelentných výskumníkov a výskumníčky R2-R4, projekt č. 09I03-03-V04-00539. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Stát rozhodl o tom, že historický železniční most na pražské Výtoni místo demolice projde rekonstrukcí. O jak významnou památku jde? A měla by Praha usilovat o zachování svého panoramatu? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídala Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Stát rozhodl o tom, že historický železniční most na pražské Výtoni místo demolice projde rekonstrukcí. O jak významnou památku jde? A měla by Praha usilovat o zachování svého panoramatu? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídala Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Stát rozhodl o tom, že historický železniční most na pražské Výtoni místo demolice projde rekonstrukcí. O jak významnou památku jde? A měla by Praha usilovat o zachování svého panoramatu? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídala Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pripomíname si 81. výročie začiatku Slovenského národného povstania. Je celkom zrejmé, že aj toto výročie prinesie nové pokusy o manipuláciu dejín povstania v prospech aktuálnych politických potrieb. V Dejinách vám preto prinášame starší diel podcastu, v ktorom sme hovorili o tom, ako boli dejiny povstania ohýbané a manipulované politikmi, ale tiež historikmi počas komunizmu. Hovoriť však budeme aj o tých, ktorí sa tejto manipulácii vzopreli. Jedným z nich bol aj historik Jozef Jablonický, autor prelomovej knihy Postanie bez legiend. Ako vznikala komunistická legenda o povstaní? Čo sa deje s interpretáciou povstania počas normalizácie a vlády samozvane najdôležitejšieho účastníka povstania Gustáva Husáka? Je možné odkaz povstania po desaťročiach účelného politizovania odpolitizovať? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Adamom Hudekom historikom z Historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Adam Hudek sa dlhodobo venuje výskumu historiografie, výskumu písania o dejinách, dejinám národného komunizmu, a na tieto témy publikoval niekoľko odborných článkov a monografiu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Robert Fico, Matúš Šutaj Eštok a Andrej Danko si doteraz posielali odkazy cez médiá aj o tom, ako blízko je Hlas k Progresívnemu Slovensku, osobne sa na koaličnej rade nestretli od začiatku leta. Premiéra tlačí konsolidačný balík, Andrej Danko chce zo záchrankového systému vytlačiť súkromníkov a Matúša Šutaja Eštoka sa týkajú podozrenia okolo straníckych väzieb na víťazov tendra.V Dobrom ráne sa o koaličných sporoch rozpráva Jana Krescanko Dibáková s redaktorom domáceho spravodajstva Michalom Katuškom. Rokovania sa odohrávajú v čase, keď preferencie najnovšieho prieskumu odrážajú zhoršenie nálad koaličných voličov a krátko pred tým, ako vládu čaká prvé rokovanie o ďalšom zozname konsolidačných opatrení.Zdroj zvukov: YouTube/SMER-SD, Andrej Danko, Facebook/Matúš Šutaj EštokOdporúčanie:Dnes mám pre vás odporúčanie z domácej dielne. Hoci možno máte radšej podcasty, zablúďte aj na našu videosekciu. Nájdete tam tlačovky, videá, relácie a možno si nájdete to, čo vás bude baviť. A veľmi odporúčam Historickú revue, ideálnu ako letné čítanie.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Pred osemdesiatimi rokmi sa zmenil svet a zmenili sa aj pravidlá, ako bude a ako nebude ľudstvo medzi sebou bojovať.V dňoch 6. a 9. augusta zhodili Američania na dvojicu japonských miest Hirošima a Nagasaki jadrové bomby. Výbuchy zabili státisíce ľudí priamo i nepriamo, a vo výsledku sa stali jediným bojovým použitím nukleárnych zbraní v konflikte... až dodnes.Čo sa teda pred takmer storočím stalo, prečo a aké to malo dôsledky: ale aj ako to opísala slávna reportáž Johna Herseyho Hirošima, ktorá mala zásadný vplyv na premýšľanie o jadrových zbraniach?Tomáš Prokopčák sa pýta zástupcu šéfredaktorky denníka SME Juraja Fellegiho a šéfredaktora magazínu Historická revue a moderátora podcastu Dejiny Jaroslava Valenta.Zdroj zvukov: YouTube/HarrySTrumanLibraryOdporúčanie:A dnes, samozrejme, odporúčam kúpiť si dnešné vydanie denníka SME, ktoré nájdete celý víkend. Tam aj na webe nájdete aj spomínanú ikonickú reportáž Hirošima, ktorá zmenila ľudské vnímanie jadrových zbraní a vďaka ktorej – aj, i keď určite nielen – sme od druhej svetovej vojny nukleárnu zbraň nepoužili.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing

Pred osemdesiatimi rokmi sa zmenil svet a zmenili sa aj pravidlá, ako bude a ako nebude ľudstvo medzi sebou bojovať.V dňoch 6. a 9. augusta zhodili Američania na dvojicu japonských miest Hirošima a Nagasaki jadrové bomby. Výbuchy zabili státisíce ľudí priamo i nepriamo, a vo výsledku sa stali jediným bojovým použitím nukleárnych zbraní v konflikte... až dodnes.Čo sa teda pred takmer storočím stalo, prečo a aké to malo dôsledky: ale aj ako to opísala slávna reportáž Johna Herseyho Hirošima, ktorá mala zásadný vplyv na premýšľanie o jadrových zbraniach?Tomáš Prokopčák sa pýta zástupcu šéfredaktorky denníka SME Juraja Fellegiho a šéfredaktora magazínu Historická revue a moderátora podcastu Dejiny Jaroslava Valenta.Zdroj zvukov: YouTube/HarrySTrumanLibraryOdporúčanie:A dnes, samozrejme, odporúčam kúpiť si dnešné vydanie denníka SME, ktoré nájdete celý víkend. Tam aj na webe nájdete aj spomínanú ikonickú reportáž Hirošima, ktorá zmenila ľudské vnímanie jadrových zbraní a vďaka ktorej – aj, i keď určite nielen – sme od druhej svetovej vojny nukleárnu zbraň nepoužili.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Písal sa 1. november 1755, bola sobota, sviatok všetkých svätých. V portugalskom Lisabone sa veriaci práve zišli v kostoloch, aby si pripomenuli zosnulých, keď sa náhle zatriasla zem. Počas niekoľkých minút sa zrútila väčšina mesta, ktoré sa v tom čase radilo medzi najľudnatejšie a najbohatšie metropoly Európy. Hneď na to sa v Lisabone rozšíril požiar. Vystrašení ľudia z poškodených budov inštinktívne utekali k najbližšiemu voľnému priestranstvu, na pláž, pritom si mohli povšimnúť neobyčajný úkaz. More výrazne ustúpilo, aj o niekoľko sto metrov. Počiatočnú úľavu vystriedala po chvíli druhá a ešte väčšia hrôza. Zo západu sa na mesto valila obrovská viac než 10 metrová vlna cunami. To, čo nezničilo zemetrasenie, v nasledujúcich sekundách zmietol mohutný príval oceánu. Lisabonská katastrofa otriasla celou vtedajšou Európou. Teológovia a učenci sa pýtali, ako je vôbec možné vysvetliť nešťastie takého nepredstaviteľného rozsahu. Je to Boží trest, alebo je potrebné hľadať iný a racionálnejší výklad tejto udalosti? Aj táto katastrofa tak naštartovala hlbšie úvahy a stála na počiatku trvalejšieho vedeckého záujmu o neprebádané útroby Zeme. Jedným z výsledkov tohto záujmu je seizmológia – nová vedecká disciplína, ktorá výrazným spôsobom prispela k všeobecnému prírodovednému poznaniu a rozvoju ľudstva. Čo sa presne stalo v Lisabone pred takmer 270 rokmi? Ako si ľudia podobné udalosti v minulosti vysvetľovali a kedy sa podarilo učencom objasniť skutočné príčiny zemetrasení? A ako toto poznanie prispelo k nášmu materiálnemu, technologickému, ale k spoločenskému rozvoju? Jaro Valent z časopisu Historická revue a rozprával s prof. Petrom Moczom, vedúcim oddelenia fyziky Zeme na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky na Univerzite Komenského v Bratislave a s Evou Rutšekovou, študentkou histórie na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.