Podcast appearances and mentions of karel iv

Myšlenka propojení Severního moře s Černým je hodně stará. Zabýval se jí už panovník Karel Veliký v 8. století. Tento záměr se pak předával po staletí dál a zajímal se o něj i Karel IV. A právě na Šumavě, nedaleko dnes existující obce Strážný, měla vzniknout vodní nádrž, jako součást budované vodní cesty, která měla propojit dvě moře.

Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska. A tak když na své cestě ke svatému stolci do Vatikánu Karel zjistil, že v Chorvatsku existují místa se slovanskou liturgií, rozhodl se do svého projektu budování českého státu na základě jeho starobylých kořenů včlenit také tuto tradici. Právě o fascinujícím příběhu Emauzského kláštera coby jediného českého kláštera, kde byla pěstována slovanská liturgie, hovoří v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s paleoslavistou a ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem.„Vše začalo, když se Karel na cestě do Vatikánu zastavil v městečku Senj a zjistil, že tam sídlí biskup, který má od roku 1248 od papeže právo sloužit slovanskou liturgii,“ vysvětluje Václav Čermák. Povolení mělo sice ještě biskupství krčské, jenže na Krku byl biskup vždy latiník, kdežto v Senji byl skutečně „slavjanizující“. Předpokládá se, že měl za úkol urovnat vztahy mezi Vatikánem a Bosnou, do níž svatý stolec kvůli vzájemným roztržkám zvažoval poslat křížovou výpravu. Každopádně povolení slovanské liturgie ve dvou biskupstvích v Chorvatsku v druhé půli 13. století vedlo k rozvoji církevněslovanského hlaholského písemnictví. Zvolené písmo byla pointa působení obou klášterů: liturgické texty musely být psány hlaholicí, jelikož cyrilice byla vnímána jako písmo východní, tedy heretické.Právě v Senji se Karel IV. seznámil se slovanskou liturgií a zjistil, že funguje v rámci římskokatolické církve. Cyrilometodějskou tradici císař patrně znal ze svého působení na Moravě. Podstatné však je, že již od Dalimila panovala v Čechách představa, že Češi do své kotliny přišli od jihu z Chorvatska a že z tohoto směru se rozvíjela rovněž čeština. Tato představa vycházela z biblického zmatení jazyků: myslelo se, že Slovani postupovali do centrální Evropy nikoli z východu, nýbrž po Balkánském poloostrově. Podle dobového pojetí se v Chorvatsku mluvilo praslovanštinou, z níž se následně vyvinula dobová čeština. Tomuto přesvědčení se říká „chorvatská teorie o původu Čechů“ a držel se ho i Karel IV.Snažil se proto propojit všechny tehdy známé tradice a vrátil do Čech jazyk, jejž na Moravě používali Cyril a Metoděj. Věděl, že přemyslovské kořeny sahají ke křtu Bořivoje a Ludmily,který proběhl z Metodějových rukou: přes starý slovanský liturgický jazyky tak propojil cyrilometodějskou Moravu s přemyslovskými Čechami. Vědomě takto budoval český stát na starobylých kořenech. Měl dokonce plány roznést slovanskou liturgii po celých Čechách, leč papež mu povolil pouze jediný takový klášter, a to v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství. Karel měl jako císař také právo, že v jeho přítomnosti směla být sloužena slovanská liturgie. Kolikrát ale této své výsady využil, nevíme.

„U umělé inteligence je furt určitá hranice, kdy dojde k nekompatibilitě s námi, protože každá technologie je výborný sluha, ale špatný pán. Ve chvíli, kdy pán začne být příliš silný, tak pak buď lidstvo zmizí a zůstanou tady roboti – čemuž nevěřím – a tudíž si myslím, že zase časem převládne zdravý selský rozum," říká spisovatel Vlastimil Vondruška v rozhovoru pro pořad Rada starších. 2. díl, 09.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Jaromír Kubů byl kastelánem na Karlštejně neuvěřitelných jedenatřicet let. Podle všeho na něm strávil víc nocí než sám Karel IV. A protože tam zažil spoustu nejrůznějších událostí, napsal o tom dokonce i knížku. Jmenuje se Noci a dny na Karlštejně a odhaluje nejedno tajemství. Třeba že na hradě straší Půďák.

Být po celý život srovnáván s úspěšným otcem, to je těžké břemeno, které ne každý unese. Král Václav IV. je toho dokonalým příkladem. Narodil se roku 1361 a jeho otec, císař Karel IV., ho nechal korunovat králem už ve dvou letech.

Být po celý život srovnáván s úspěšným otcem, to je těžké břemeno, které ne každý unese. Král Václav IV. je toho dokonalým příkladem. Narodil se roku 1361 a jeho otec, císař Karel IV., ho nechal korunovat králem už ve dvou letech.

Být po celý život srovnáván s úspěšným otcem, to je těžké břemeno, které ne každý unese. Král Václav IV. je toho dokonalým příkladem. Narodil se roku 1361 a jeho otec, císař Karel IV., ho nechal korunovat králem už ve dvou letech.

Být po celý život srovnáván s úspěšným otcem, to je těžké břemeno, které ne každý unese. Král Václav IV. je toho dokonalým příkladem. Narodil se roku 1361 a jeho otec, císař Karel IV., ho nechal korunovat králem už ve dvou letech.

Být po celý život srovnáván s úspěšným otcem, to je těžké břemeno, které ne každý unese. Král Václav IV. je toho dokonalým příkladem. Narodil se roku 1361 a jeho otec, císař Karel IV., ho nechal korunovat králem už ve dvou letech.

Být po celý život srovnáván s úspěšným otcem, to je těžké břemeno, které ne každý unese. Král Václav IV. je toho dokonalým příkladem. Narodil se roku 1361 a jeho otec, císař Karel IV., ho nechal korunovat králem už ve dvou letech.

Být po celý život srovnáván s úspěšným otcem, to je těžké břemeno, které ne každý unese. Král Václav IV. je toho dokonalým příkladem. Narodil se roku 1361 a jeho otec, císař Karel IV., ho nechal korunovat králem už ve dvou letech.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Devadesát šest přírodních drahých kamenů přes šest a půl století stále na stejné koruně. To je historický unikát, který ze Svatováclavské koruny dělá jednu z nejvzácnějších památek středověku. Díky moderním technologiím totiž víme, že na koruně je celkem šest druhů drahokamů, ačkoli Karel IV. byl přesvědčen, že jsou jenom čtyři. Poslechněte si další díl seriálu, tentokrát o kamenech na korunovační koruně!

Devadesát šest přírodních drahých kamenů přes šest a půl století stále na stejné koruně. To je historický unikát, který ze Svatováclavské koruny dělá jednu z nejvzácnějších památek středověku. Díky moderním technologiím totiž víme, že na koruně je celkem šest druhů drahokamů, ačkoli Karel IV. byl přesvědčen, že jsou jenom čtyři. Poslechněte si další díl seriálu, tentokrát o kamenech na korunovační koruně!Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svatováclavská koruna vypadala při korunovaci Karla IV. jinak, než jak ji známe dnes. Poprvé jeji původní podobu uvidí díky pohyblivé animaci všichni, kteří od úterý přijdou do Vladislavského sálu Pražského hradu, kde budou do konce září Korunovační klenoty vystaveny. Speciální hologram představíme v našem seriálu. Jak známo, Karel IV. během života sháněl kvalitnější drahé kameny, které pak na koruně vyměnil. Ale možná vás překvapí, že původně na ní zářily i zelené smaragdy.

Svatováclavská koruna vypadala při korunovaci Karla IV. jinak, než jak ji známe dnes. Poprvé jeji původní podobu uvidí díky pohyblivé animaci všichni, kteří od úterý přijdou do Vladislavského sálu Pražského hradu, kde budou do konce září Korunovační klenoty vystaveny. Speciální hologram představíme v našem seriálu. Jak známo, Karel IV. během života sháněl kvalitnější drahé kameny, které pak na koruně vyměnil. Ale možná vás překvapí, že původně na ní zářily i zelené smaragdy.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od úterý 17. září do konce měsíce budou na Pražském hradě vystaveny české korunovační klenoty. Když nechal Karel IV. korunu v roce 1346 vyrobit, chtěl, aby spočívala na lebce sv. Václava v katedrále svatého Víta. Plány ale museli jeho následovníci změnit. Například kvůli husitským válkám skončila koruna za zdmi hradu Karlštejn.

Od úterý 17. září do konce měsíce budou na Pražském hradě vystaveny české korunovační klenoty. Když nechal Karel IV. korunu v roce 1346 vyrobit, chtěl, aby spočívala na lebce sv. Václava v katedrále svatého Víta. Plány ale museli jeho následovníci změnit. Například kvůli husitským válkám skončila koruna za zdmi hradu Karlštejn.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Milan Kundera nebo Bernd Posselt? A co třeba Bílý lev pro Karla prvního a posledního? A mají se vyznamenání dávat in memoriam? Dočká se jednou řádu TGM i Karel IV.? A co Mašíni? Sněmovna a Senát letos poslaly na Hrad rekordní počet návrhů na státní vyznamenání. Rozhodnutí je na prezidentovi, ale debata kolem toho byla hutná a historických perel bylo požehnaně. 

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Nejvýše položený královský hrad na našem území najdeme na Šumavě nedaleko Kašperských Hor. Jeho založení inicioval roku 1356 císař Karel IV. a měl k tomu hned několik dobrých důvodů.

Základní kámen Karlova mostu byl pravděpodobně položen 9. července 1357. Podle pověsti určil přesné datum i čas císař Karel IV. Velmi důvěřoval astrologům a zvolil okamžik, který měl mostu přinést štěstí. Existuje i teorie, podle které se tak mělo stát 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut ráno. Když se všechny číslice tohoto data a času napíší za sebou, vznikne řada lichých číslic od jedničky k sedmičce a zase zptáky – takzvaný palindrom.

Základní kámen Karlova mostu byl pravděpodobně položen 9. července 1357. Podle pověsti určil přesné datum i čas císař Karel IV. Velmi důvěřoval astrologům a zvolil okamžik, který měl mostu přinést štěstí. Existuje i teorie, podle které se tak mělo stát 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut ráno. Když se všechny číslice tohoto data a času napíší za sebou, vznikne řada lichých číslic od jedničky k sedmičce a zase zptáky – takzvaný palindrom.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plzeňská městská zbrojnice se nachází v hlavní budově Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Roku 1363 ji založil sám Karel IV. a jedná se o největší dochovanou historickou zbrojnici v České republice. Jsou v ní k vidění nejrůznější druhy zbraní, které měly sloužit Plzeňanům především při obraně města.

Plzeňská městská zbrojnice se nachází v hlavní budově Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Roku 1363 ji založil sám Karel IV. a jedná se o největší dochovanou historickou zbrojnici v České republice. Jsou v ní k vidění nejrůznější druhy zbraní, které měly sloužit Plzeňanům především při obraně města.

Plzeňská městská zbrojnice se nachází v hlavní budově Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Roku 1363 ji založil sám Karel IV. a jedná se o největší dochovanou historickou zbrojnici v České republice. Jsou v ní k vidění nejrůznější druhy zbraní, které měly sloužit Plzeňanům především při obraně města.

Plzeňská městská zbrojnice se nachází v hlavní budově Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Roku 1363 ji založil sám Karel IV. a jedná se o největší dochovanou historickou zbrojnici v České republice. Jsou v ní k vidění nejrůznější druhy zbraní, které měly sloužit Plzeňanům především při obraně města.

Plzeňská městská zbrojnice se nachází v hlavní budově Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Roku 1363 ji založil sám Karel IV. a jedná se o největší dochovanou historickou zbrojnici v České republice. Jsou v ní k vidění nejrůznější druhy zbraní, které měly sloužit Plzeňanům především při obraně města.

Plzeňská městská zbrojnice se nachází v hlavní budově Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Roku 1363 ji založil sám Karel IV. a jedná se o největší dochovanou historickou zbrojnici v České republice. Jsou v ní k vidění nejrůznější druhy zbraní, které měly sloužit Plzeňanům především při obraně města.

Tento víkend můžete vyrazit na Ptačí sobotu do zoo, na zahájení sezony na Radyni nebo na jarní pochod kolem Boleveckých rybníků. Podívejte se na naše tipy a pozvánky.

V Paříži se můžete vydat do doby českého krále a římského císaře Karla IV. Při jeho poslední návštěvě Paříže mu připravili opulentní hostinu s desítkami chodů. To teď přibližuje výstava Gastronomická Paříž.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vládnutí císaře Karla IV. a Otce vlasti najdete nejen ta dobrá, ale i temná místa, jako byl jeho vztah k židům. Čeští dějepisci o tom až do nedávna mlčeli – na rozdíl od těch světových. Při hodnocení je ale třeba myslet i na dobový kontext nejen v zemích Koruny české, ale celého území Svaté říše římské.

Ve vládnutí císaře Karla IV. a Otce vlasti najdete nejen ta dobrá, ale i temná místa, jako byl jeho vztah k židům. Čeští dějepisci o tom až do nedávna mlčeli – na rozdíl od těch světových. Při hodnocení je ale třeba myslet i na dobový kontext nejen v zemích Koruny české, ale celého území Svaté říše římské.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stovky tun kamení a hlíny už přemístili dobrovolníci, kteří opravují zříceninu hradu Lukov na Zlínsku. Kdysi ho vlastnil i Karel IV. Stavba byla největším hradem na Moravě. Poté zchátral a téměř zmizel v lesním porostu. Před 40 lety začalo jeho velké znovuzrození díky členům Hnutí Brontosaurus.