Podcasts about panny marie

Svátek Panny Marie byl nejen v našem kraji v dobách našich babiček spojený s konáním poutí. A na ty jsou potřeba pouťové koláče.

Josef Ignác Sadler byl jedním z nejvýznamnějších moravských barokních malířů. Pro augustiniánský klášter ve Šternberku vytvořil zdarma ve svých 26 letech proslavený obraz Zvěstování Panny Marie.

Kdyby se Miroslavu Maňouškovi nezačal měnit v deváté třídě hlas, dost možná by se dnes živil zpěvem. Tak vystudoval varhany a těm zůstal věrný. Jako hlavní varhaník baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku nejen hrává při mších, ale také vede sbor či organizuje festival Půlhodina s varhanami.

Kdyby se Miroslavu Maňouškovi nezačal měnit v deváté třídě hlas, dost možná by se dnes živil zpěvem. Tak vystudoval varhany a těm zůstal věrný. Jako hlavní varhaník baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku nejen hrává při mších, ale také vede sbor či organizuje festival Půlhodina s varhanami.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska. A tak když na své cestě ke svatému stolci do Vatikánu Karel zjistil, že v Chorvatsku existují místa se slovanskou liturgií, rozhodl se do svého projektu budování českého státu na základě jeho starobylých kořenů včlenit také tuto tradici. Právě o fascinujícím příběhu Emauzského kláštera coby jediného českého kláštera, kde byla pěstována slovanská liturgie, hovoří v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s paleoslavistou a ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem.„Vše začalo, když se Karel na cestě do Vatikánu zastavil v městečku Senj a zjistil, že tam sídlí biskup, který má od roku 1248 od papeže právo sloužit slovanskou liturgii,“ vysvětluje Václav Čermák. Povolení mělo sice ještě biskupství krčské, jenže na Krku byl biskup vždy latiník, kdežto v Senji byl skutečně „slavjanizující“. Předpokládá se, že měl za úkol urovnat vztahy mezi Vatikánem a Bosnou, do níž svatý stolec kvůli vzájemným roztržkám zvažoval poslat křížovou výpravu. Každopádně povolení slovanské liturgie ve dvou biskupstvích v Chorvatsku v druhé půli 13. století vedlo k rozvoji církevněslovanského hlaholského písemnictví. Zvolené písmo byla pointa působení obou klášterů: liturgické texty musely být psány hlaholicí, jelikož cyrilice byla vnímána jako písmo východní, tedy heretické.Právě v Senji se Karel IV. seznámil se slovanskou liturgií a zjistil, že funguje v rámci římskokatolické církve. Cyrilometodějskou tradici císař patrně znal ze svého působení na Moravě. Podstatné však je, že již od Dalimila panovala v Čechách představa, že Češi do své kotliny přišli od jihu z Chorvatska a že z tohoto směru se rozvíjela rovněž čeština. Tato představa vycházela z biblického zmatení jazyků: myslelo se, že Slovani postupovali do centrální Evropy nikoli z východu, nýbrž po Balkánském poloostrově. Podle dobového pojetí se v Chorvatsku mluvilo praslovanštinou, z níž se následně vyvinula dobová čeština. Tomuto přesvědčení se říká „chorvatská teorie o původu Čechů“ a držel se ho i Karel IV.Snažil se proto propojit všechny tehdy známé tradice a vrátil do Čech jazyk, jejž na Moravě používali Cyril a Metoděj. Věděl, že přemyslovské kořeny sahají ke křtu Bořivoje a Ludmily,který proběhl z Metodějových rukou: přes starý slovanský liturgický jazyky tak propojil cyrilometodějskou Moravu s přemyslovskými Čechami. Vědomě takto budoval český stát na starobylých kořenech. Měl dokonce plány roznést slovanskou liturgii po celých Čechách, leč papež mu povolil pouze jediný takový klášter, a to v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství. Karel měl jako císař také právo, že v jeho přítomnosti směla být sloužena slovanská liturgie. Kolikrát ale této své výsady využil, nevíme.

Sedící žena, vedle ní malé dítě a na pozadí šumavská krajina s kopcem Roklan. Tak vypadá nový oltářní obraz v kostele Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slouží P. David Horáček.Všechny díly podcastu Bohoslužba můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slouží P. David Horáček.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. V souladu se skromným životem si ve své závěti přál jednoduchý hrob a uložení mimo baziliku sv. Petra, čímž přeruší jednu z vatikánských tradic. Pochován chtěl být v bazilice Panny Marie Sněžné, která stojí nedaleko hlavního římského vlakového nádraží, do které se papež opakovaně chodil modlit. Datum pohřbu stanoví Vatikán.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. V souladu se skromným životem si ve své závěti přál jednoduchý hrob a uložení mimo baziliku sv. Petra, čímž přeruší jednu z vatikánských tradic. Pochován chtěl být v bazilice Panny Marie Sněžné, která stojí nedaleko hlavního římského vlakového nádraží, do které se papež opakovaně chodil modlit. Datum pohřbu stanoví Vatikán.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Slouží P. David Horáček.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Slouží P. David Horáček.Všechny díly podcastu Bohoslužba můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod horou Jeřáb, nedaleko osady Filipovice se nachází krásné poutní místo. Mariin pramen. Původně studánku, které se přisuzovala zázračná moc, označovala mramorová deska a několik kamenů. Od třicátých let minulého století je u ní malá umělá jeskyně se soškou Panny Marie.

V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod horou Jeřáb, nedaleko osady Filipovice se nachází krásné poutní místo. Mariin pramen. Původně studánku, které se přisuzovala zázračná moc, označovala mramorová deska a několik kamenů. Od třicátých let minulého století je u ní malá umělá jeskyně se soškou Panny Marie.

Na Kunštátské hoře v Orlických horách stojí ve výšce 1 037 metrů nad mořem kaple Navštívení Panny Marie. Říká se jí také Kunštátská kaple. Má kruhový půdorys a šindelovou střechu a na temeni hory působí až přízračně. Nachází se nedaleko rozcestí Pěticestí u Jiráskovy horské cesty.

Hložecká kaple Panny Marie, Královny míru stojí v kopcích mezi několika valašskými obcemi na Zlínsku. Místní lidé ji na vrchu jménem Hložec nechali postavit poté, co je Madona ochránila před vpády Tatarů a Kuruců. Vede k ní několik cest z různých směrů a přitom je ukrytá hluboko v lesích Bílých Karpat.

Hložecká kaple Panny Marie, Královny míru stojí v kopcích mezi několika valašskými obcemi na Zlínsku. Místní lidé ji na vrchu jménem Hložec nechali postavit poté, co je Madona ochránila před vpády Tatarů a Kuruců. Vede k ní několik cest z různých směrů a přitom je ukrytá hluboko v lesích Bílých Karpat.

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce patří mezi nejvyhledávanější poutní místa České republiky. K baroknímu chrámu s dvouvěžovým průčelím přiléhají rezidenční budovy. Na jejich římsách stojí sochy dvanácti apoštolů a dvou světců. Celý areál pak uzavírá půlkruhový ambit s kaplí Panny Marie. Součástí baziliky je také Svatokopecké muzeum, ve kterém jsou vystaveny monstrance, relikviáře nebo mešní roucha.

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce patří mezi nejvyhledávanější poutní místa České republiky. K baroknímu chrámu s dvouvěžovým průčelím přiléhají rezidenční budovy. Na jejich římsách stojí sochy dvanácti apoštolů a dvou světců. Celý areál pak uzavírá půlkruhový ambit s kaplí Panny Marie. Součástí baziliky je také Svatokopecké muzeum, ve kterém jsou vystaveny monstrance, relikviáře nebo mešní roucha.

Pokud si zkusíte dohledat počet obcí a míst v České republice, kterým se říká Dobrá Voda, dojdete k číslu 54. To ale neznamená, že jste našli všechny. A ve většině z nich se opravdu dá nebo dala najít nějaká dobrá voda k pití. Jedním z nich je obec Dobrá Voda v Novohradských horách na jihu Čech. Přímo před místním poutním kostelem Panny Marie Těšitelky vytéká do kašny pramenitá voda.

Pokud si zkusíte dohledat počet obcí a míst v České republice, kterým se říká Dobrá Voda, dojdete k číslu 54. To ale neznamená, že jste našli všechny. A ve většině z nich se opravdu dá nebo dala najít nějaká dobrá voda k pití. Jedním z nich je obec Dobrá Voda v Novohradských horách na jihu Čech. Přímo před místním poutním kostelem Panny Marie Těšitelky vytéká do kašny pramenitá voda.

Od pátku 30. srpna do neděle 1. září se v Květnově/Quinau na Chomutovsku v Krušných horách konal hudební festival. V poutním kostele Navštívení Panny Marie se představili čeští i zahraniční umělci, kteří na autentické nástroje hráli hudbu starých mistrů.

Od pátku 30. srpna do neděle 1. září se v Květnově/Quinau na Chomutovsku v Krušných horách konal hudební festival. V poutním kostele Navštívení Panny Marie se představili čeští i zahraniční umělci, kteří na autentické nástroje hráli hudbu starých mistrů.

„Když pracuji, není se mnou příliš řeč. Jsem v jakémsi stavu beztíže až nevědomí. Nedokážu s nikým komunikovat a do toho malovat, jen se plně soustředím,“ říká v Hovorech výtvarník Patrik Hábl. Jeho díla jsou jedním slovem monumentální. Spotřebuje při nich až kilometry látek , klidně hektolitry barev. Jeho díla tak vyžadují prostor – třeba 400 metrů čtverečních pražské magistrály, anebo bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích.