Podcasts about panny marie

Vydejte se s námi na tiché a tajemstvím prodchnuté poutní místo v srdci bývalých Sudet. V našem pořadu budeme mluvit mariánském poutním místě „U Studánky“, které se nachází mezi obcemi Kocléřov a Hájemství, v trutnovském vikariátu. V této krásné krajině se prolíná historie, víra i dávné příběhy. Naše putování začne v kostele svatého Václava v Kocléřově, kde se podle svědectví odehrály nevysvětlitelné události. Právě ty daly vzniknout nedalekému poutnímu místu, k němuž se následně vydáme. V lesním tichu navštívíme kostel Navštívení Panny Marie i kapli u zázračného pramene, projdeme se křížovou cestou a zastavíme se u kaple Božího hrobu. Neopomeneme ani pozoruhodný pomník, který přináší moderní pohled na víru v tomto tradičním prostoru. Poodhalíme také, jak významnou roli zde v minulosti i současnosti sehrávají sudetští Němci a Češi, a necháme ožít místní pověsti, které se zde po generace vyprávějí. Na závěr se vydáme ke kapli svatého Huberta, která je asi 2,5 km daleko a odhalíme její spojení s poutním místem, proč vznikla a jaký příběh vypráví dnes.

Boží láska nás předchází a osvobozuje od lásek falešnýchSvatopetrské náměstí, 6. velikonoční neděle, 10. května 2026Drazí bratři a sestry, přeji vám krásný den!V Janově evangeliu jsme slyšeli slova, s nimiž se Ježíš obrací na své učedníky při Poslední večeři. Ve chvíli, kdy proměňuje chléb a víno v živé znamení své lásky, Kristus říká: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání“. Tento výrok nám pomáhá, abychom se vyhnuli jistému nedorozumění, totiž představě, že jsme milováni, pokud zachováváme přikázání; naše spravedlnost by pak byla podmínkou Boží lásky. Je tomu však právě naopak: Boží láska je podmínkou naší spravedlnosti. Skutečně zachováváme přikázání – v souladu s Boží vůlí – pokud uznáváme Jeho lásku k nám, tak jak ji Kristus zjevuje světu. Ježíšova slova jsou tedy pozváním do vztahu, nikoli vydíráním nebo tápáním v nejistotě.Proto nám Pán přikazuje, abychom se milovali navzájem, tak jako On miloval nás. Ježíšova láska je tím, co rodí lásku v nás. Samotný Kristus je měřítkem, normou pravé lásky: Lásky, která je navždy věrná, čistá a bezpodmínečná. Lásky, která nezná ani „ale“, ani „možná“; která dává sebe, a nechce druhého vlastnit; která dává život, a nic za to neočekává nazpět. Neboť Bůh nás miluje jako první, a tedy i my můžeme milovat; a když skutečně milujeme Boha, pak se skutečně milujeme navzájem. Podobně je to s životem: jen ten, kdo jej obdržel, může žít; stejně tak jen ten, kdo byl milován, může milovat. Pánova přikázání jsou tedy řádem života, který nás uzdravuje z falešných lásek; jsou duchovním stylem a cestou vedoucí ke spáse.Právě proto, že nás Pán miluje, nenechává nás v životních zkouškách samotné: slibuje nám Parakléta, tedy Obhájce a Ochránce, „Ducha pravdy“. On je darem, který „svět nemůže přijmout“, dokud vytrvale setrvává ve zlu, které utlačuje chudého, odmítá slabého, zabíjí nevinného. Kdo však odpovídá na lásku, kterou Ježíš daruje všem, nachází v Duchu Svatém spolehlivého spojence: „Vy ho znáte – říká Ježíš – neboť přebývá u vás a bude ve vás“. Můžeme tedy vždycky a všude vydávat svědectví o Bohu, který je láska. Toto slovo neznamená ideu, která je výtvorem lidské mysli, ale skutečnost Božího života, jehož mocí bylo vše stvořeno z ničeho a vykoupeno ze smrti.Tím, že nám Ježíš daruje pravou a věčnou lásku, sdílí s námi svou identitu milovaného Syna: „Já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás“. Toto strhující společenství života vyvrací argumenty Žalobce, tedy toho, který je protivníkem Parakléta, ducha, který protipólem našeho Obhájce. Zatímco Duch Svatý je totiž mocí pravdy, tento Žalobce je „otcem lži“, který chce oddělit člověka od Boha a lidi mezi sebou. Je to přesný opak toho, co činí Ježíš, který nás vysvobozuje od zla a sjednocuje nás jako lid bratří a sester v církvi.Nejdražší, plni vděčnosti za tento dar, svěřme se přímluvě Panny Marie, Matky Boží lásky.

Jako památku si poutníci ze Svaté Hory u Příbrami až do první světové války odnášeli dřevěnou sošku Panny Marie s Ježíškem. Tisícovky sošek pak zdobily chalupy nebo venkovské kapličky a předávaly se jako rodinné dědictví. „Věřili, že když si panenku svatohorskou dají do domu nebo do štítu, tak že je ochrání,“ říká kurátor sbírek Podbrdského muzea v Rožmitálu pod Třemšínem Rudolf Šimek.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když si uděláte výlet do kopců nad Rožmitálem na Šumavě na jihu Čech, narazíte tam na pozoruhodné místo. Jeden z vrchů se jmenuje Jelínka a stojí na něm sice zchátralá, ale zato opravdu působivá Kaple Panny Marie Pomocné. V jejích útrobách je ukrytá studánka, která prý kdysi měla léčivou vodu.

Když si uděláte výlet do kopců nad Rožmitálem na Šumavě na jihu Čech, narazíte tam na pozoruhodné místo. Jeden z vrchů se jmenuje Jelínka a stojí na něm sice zchátralá, ale zato opravdu působivá Kaple Panny Marie Pomocné. V jejích útrobách je ukrytá studánka, která prý kdysi měla léčivou vodu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když si uděláte výlet do kopců nad Rožmitálem na Šumavě na jihu Čech, narazíte tam na pozoruhodné místo. Jeden z vrchů se jmenuje Jelínka a stojí na něm sice zchátralá, ale zato opravdu působivá Kaple Panny Marie Pomocné. V jejích útrobách je ukrytá studánka, která prý kdysi měla léčivou vodu.

„Většina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět. To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie,“ popisuje církevní historik a autor knižní řady Poutní místa Česka Michal Bařinka. Jakou pouť doporučuje podniknout o Velikonocích? Jaké pověsti se nejčastěji pojí s poutními místy? A kde v Česku hledat kapli, která připomíná antický chrám? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Většina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět. To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie,“ popisuje církevní historik a autor knižní řady Poutní místa Česka Michal Bařinka. Jakou pouť doporučuje podniknout o Velikonocích? Jaké pověsti se nejčastěji pojí s poutními místy? A kde v Česku hledat kapli, která připomíná antický chrám? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Většina velkých poutních míst u nás má nějaký tzv. kultovní předmět. To znamená, že typicky hlavní oltář většinou zdobí nějaká socha nebo obraz Panny Marie,“ popisuje církevní historik a autor knižní řady Poutní místa Česka Michal Bařinka. Jakou pouť doporučuje podniknout o Velikonocích? Jaké pověsti se nejčastěji pojí s poutními místy? A kde v Česku hledat kapli, která připomíná antický chrám? Poslechněte si rozhovor.

Ve Vltavínu se vypravíme na dvě zajímavá jihočeská místa. Nejdříve si poslechnete reportáž z Rožmitálu na Šumavě, která vznikla cestou ke kostelu Panny Marie Pomocné. Závěr Vltavínu pak patřit bitvě u Sudoměře, ke které došlo přesně před 606 roky.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Starosta Hejnic, Jaroslav Demčák.(SLK). Na severním úpatí Jizerských hor leží město Hejnice, které je známé bazilikou Navštívení Panny Marie. Jaké byly největší investiční akce tohoto města, nakolik se daří bytové výstavbě, jaká jsou nová protipovodňová opatření, a jak je to s lékařskou péčí v Hejnicích. To jsou témata, která rozebereme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nad Vrbnem pod Pradědem, přímo u lesa na úbočí kopce Loupežník stojí malá kaplička. Je zasvěcená Panně Marii Sněžné a je stejná, jako mnohé jiné dřevěné kaple, které v okolí stojí. Přesto stojí za připomenutí, odráží se v ní totiž do jisté míry osud zdejšího kraje.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

K Vánocům v ostravské Katedrále Božského Spasitele neodmyslitelně patří betlém, který je umístěný v levé boční lodi. O betlém se starají manželé Ludmila a František Urbanovi, kteří do něj každoročně dodávají vlastnoručně vyrobené postavy.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Farní kostel Nanebevzetí panny Marie je nejstarší stavbou v Bruntále. Jeho historie sahá až do 13. století. A když se vydáte nahoru do jeho věže, budete cestou míjet dvoumetrovou sochu kata se zakrytým obličejem. Připomíná, že popravčího měl Bruntál už od počátků existence města.

Skutečné bohatství je přátelství s Bohem a lidmiDnešní myšlenka na den je kratičká a věcná, mnoho posluchaček a posluchačů Proglasu tuto důležitou službu koná s láskou, obětavostí a radostí:Drazí bratři a sestry, srdečně zdravím vás všechny, kteří jste se zúčastnili této jubilejní slavnosti věnované katechetům a katechetkám, zejména vám, kteří jste byli dnes ustanoveni do této služby. Spolu s vámi bych chtěl vyjádřit srdečné přání dobré služby katechetům a katechetkám celé církve, rozptýleným po celém světě. Děkuji vám za vaši službu církvi! Modlíme se za vás, zejména za ty, kteří působí v obtížných podmínkách. Bůh vám všem žehnej!A nyní se svěřme přímluvě Panny Marie. Ona, která byla Ježíšovou matkou a první učednicí, kéž dnes podporuje úsilí církve při hlásání víry.Přeložila česká sekce vatikánských médií, upravil Martin Holík

Letos uplyne 50 let od unikátního přesunu gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Kostel byl přemísten o 941 metrů na speciálních kolejích a trval téměř měsíc.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos uplyne 50 let od unikátního přesunu gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Kostel byl přemísten o 941 metrů na speciálních kolejích a trval téměř měsíc.

Svátek Panny Marie byl nejen v našem kraji v dobách našich babiček spojený s konáním poutí. A na ty jsou potřeba pouťové koláče.

Josef Ignác Sadler byl jedním z nejvýznamnějších moravských barokních malířů. Pro augustiniánský klášter ve Šternberku vytvořil zdarma ve svých 26 letech proslavený obraz Zvěstování Panny Marie.

Kdyby se Miroslavu Maňouškovi nezačal měnit v deváté třídě hlas, dost možná by se dnes živil zpěvem. Tak vystudoval varhany a těm zůstal věrný. Jako hlavní varhaník baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku nejen hrává při mších, ale také vede sbor či organizuje festival Půlhodina s varhanami.

Kdyby se Miroslavu Maňouškovi nezačal měnit v deváté třídě hlas, dost možná by se dnes živil zpěvem. Tak vystudoval varhany a těm zůstal věrný. Jako hlavní varhaník baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku nejen hrává při mších, ale také vede sbor či organizuje festival Půlhodina s varhanami.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska. A tak když na své cestě ke svatému stolci do Vatikánu Karel zjistil, že v Chorvatsku existují místa se slovanskou liturgií, rozhodl se do svého projektu budování českého státu na základě jeho starobylých kořenů včlenit také tuto tradici. Právě o fascinujícím příběhu Emauzského kláštera coby jediného českého kláštera, kde byla pěstována slovanská liturgie, hovoří v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s paleoslavistou a ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem.„Vše začalo, když se Karel na cestě do Vatikánu zastavil v městečku Senj a zjistil, že tam sídlí biskup, který má od roku 1248 od papeže právo sloužit slovanskou liturgii,“ vysvětluje Václav Čermák. Povolení mělo sice ještě biskupství krčské, jenže na Krku byl biskup vždy latiník, kdežto v Senji byl skutečně „slavjanizující“. Předpokládá se, že měl za úkol urovnat vztahy mezi Vatikánem a Bosnou, do níž svatý stolec kvůli vzájemným roztržkám zvažoval poslat křížovou výpravu. Každopádně povolení slovanské liturgie ve dvou biskupstvích v Chorvatsku v druhé půli 13. století vedlo k rozvoji církevněslovanského hlaholského písemnictví. Zvolené písmo byla pointa působení obou klášterů: liturgické texty musely být psány hlaholicí, jelikož cyrilice byla vnímána jako písmo východní, tedy heretické.Právě v Senji se Karel IV. seznámil se slovanskou liturgií a zjistil, že funguje v rámci římskokatolické církve. Cyrilometodějskou tradici císař patrně znal ze svého působení na Moravě. Podstatné však je, že již od Dalimila panovala v Čechách představa, že Češi do své kotliny přišli od jihu z Chorvatska a že z tohoto směru se rozvíjela rovněž čeština. Tato představa vycházela z biblického zmatení jazyků: myslelo se, že Slovani postupovali do centrální Evropy nikoli z východu, nýbrž po Balkánském poloostrově. Podle dobového pojetí se v Chorvatsku mluvilo praslovanštinou, z níž se následně vyvinula dobová čeština. Tomuto přesvědčení se říká „chorvatská teorie o původu Čechů“ a držel se ho i Karel IV.Snažil se proto propojit všechny tehdy známé tradice a vrátil do Čech jazyk, jejž na Moravě používali Cyril a Metoděj. Věděl, že přemyslovské kořeny sahají ke křtu Bořivoje a Ludmily,který proběhl z Metodějových rukou: přes starý slovanský liturgický jazyky tak propojil cyrilometodějskou Moravu s přemyslovskými Čechami. Vědomě takto budoval český stát na starobylých kořenech. Měl dokonce plány roznést slovanskou liturgii po celých Čechách, leč papež mu povolil pouze jediný takový klášter, a to v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství. Karel měl jako císař také právo, že v jeho přítomnosti směla být sloužena slovanská liturgie. Kolikrát ale této své výsady využil, nevíme.

Sedící žena, vedle ní malé dítě a na pozadí šumavská krajina s kopcem Roklan. Tak vypadá nový oltářní obraz v kostele Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Až do 12. století sahají podle mariánské legendy dějiny Hejnic, města na severním úpatí Jizerských hor. Roku 1211 měl ve zdejších lesích na skále pod lípou usnout sítař z nedalekého Lužce, který měl nemocnou ženu a dítě. Andělé mu ve snu pravili, že je na zázračném místě a že když se na něj vrátí s obrázkem Matky Boží, za odměnu se mu žena uzdraví. Od té doby nejprve k lípě, později kostelíku a dnes chrámu putují lidé prosit o pomoc.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. V souladu se skromným životem si ve své závěti přál jednoduchý hrob a uložení mimo baziliku sv. Petra, čímž přeruší jednu z vatikánských tradic. Pochován chtěl být v bazilice Panny Marie Sněžné, která stojí nedaleko hlavního římského vlakového nádraží, do které se papež opakovaně chodil modlit. Datum pohřbu stanoví Vatikán.

Uctívání Panny Marie na Svaté hoře u Příbrami zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta se ale často stěhovala.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod horou Jeřáb, nedaleko osady Filipovice se nachází krásné poutní místo. Mariin pramen. Původně studánku, které se přisuzovala zázračná moc, označovala mramorová deska a několik kamenů. Od třicátých let minulého století je u ní malá umělá jeskyně se soškou Panny Marie.

V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod horou Jeřáb, nedaleko osady Filipovice se nachází krásné poutní místo. Mariin pramen. Původně studánku, které se přisuzovala zázračná moc, označovala mramorová deska a několik kamenů. Od třicátých let minulého století je u ní malá umělá jeskyně se soškou Panny Marie.

Na Kunštátské hoře v Orlických horách stojí ve výšce 1 037 metrů nad mořem kaple Navštívení Panny Marie. Říká se jí také Kunštátská kaple. Má kruhový půdorys a šindelovou střechu a na temeni hory působí až přízračně. Nachází se nedaleko rozcestí Pěticestí u Jiráskovy horské cesty.

Hložecká kaple Panny Marie, Královny míru stojí v kopcích mezi několika valašskými obcemi na Zlínsku. Místní lidé ji na vrchu jménem Hložec nechali postavit poté, co je Madona ochránila před vpády Tatarů a Kuruců. Vede k ní několik cest z různých směrů a přitom je ukrytá hluboko v lesích Bílých Karpat.

Hložecká kaple Panny Marie, Královny míru stojí v kopcích mezi několika valašskými obcemi na Zlínsku. Místní lidé ji na vrchu jménem Hložec nechali postavit poté, co je Madona ochránila před vpády Tatarů a Kuruců. Vede k ní několik cest z různých směrů a přitom je ukrytá hluboko v lesích Bílých Karpat.

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce patří mezi nejvyhledávanější poutní místa České republiky. K baroknímu chrámu s dvouvěžovým průčelím přiléhají rezidenční budovy. Na jejich římsách stojí sochy dvanácti apoštolů a dvou světců. Celý areál pak uzavírá půlkruhový ambit s kaplí Panny Marie. Součástí baziliky je také Svatokopecké muzeum, ve kterém jsou vystaveny monstrance, relikviáře nebo mešní roucha.

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce patří mezi nejvyhledávanější poutní místa České republiky. K baroknímu chrámu s dvouvěžovým průčelím přiléhají rezidenční budovy. Na jejich římsách stojí sochy dvanácti apoštolů a dvou světců. Celý areál pak uzavírá půlkruhový ambit s kaplí Panny Marie. Součástí baziliky je také Svatokopecké muzeum, ve kterém jsou vystaveny monstrance, relikviáře nebo mešní roucha.

Pokud si zkusíte dohledat počet obcí a míst v České republice, kterým se říká Dobrá Voda, dojdete k číslu 54. To ale neznamená, že jste našli všechny. A ve většině z nich se opravdu dá nebo dala najít nějaká dobrá voda k pití. Jedním z nich je obec Dobrá Voda v Novohradských horách na jihu Čech. Přímo před místním poutním kostelem Panny Marie Těšitelky vytéká do kašny pramenitá voda.

Pokud si zkusíte dohledat počet obcí a míst v České republice, kterým se říká Dobrá Voda, dojdete k číslu 54. To ale neznamená, že jste našli všechny. A ve většině z nich se opravdu dá nebo dala najít nějaká dobrá voda k pití. Jedním z nich je obec Dobrá Voda v Novohradských horách na jihu Čech. Přímo před místním poutním kostelem Panny Marie Těšitelky vytéká do kašny pramenitá voda.

Od pátku 30. srpna do neděle 1. září se v Květnově/Quinau na Chomutovsku v Krušných horách konal hudební festival. V poutním kostele Navštívení Panny Marie se představili čeští i zahraniční umělci, kteří na autentické nástroje hráli hudbu starých mistrů.

Od pátku 30. srpna do neděle 1. září se v Květnově/Quinau na Chomutovsku v Krušných horách konal hudební festival. V poutním kostele Navštívení Panny Marie se představili čeští i zahraniční umělci, kteří na autentické nástroje hráli hudbu starých mistrů.

„Když pracuji, není se mnou příliš řeč. Jsem v jakémsi stavu beztíže až nevědomí. Nedokážu s nikým komunikovat a do toho malovat, jen se plně soustředím,“ říká v Hovorech výtvarník Patrik Hábl. Jeho díla jsou jedním slovem monumentální. Spotřebuje při nich až kilometry látek , klidně hektolitry barev. Jeho díla tak vyžadují prostor – třeba 400 metrů čtverečních pražské magistrály, anebo bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích.

V zaniklé obci Skoky nedaleko Žlutic na Karlovarsku stojí ve svahu nad údolím řeky Střely barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie. V době největší slávy do něj ročně zavítalo čtyřicet tisíc poutníků. Přitom nechybělo mnoho a honosný kostel málem přestal existovat. Naštěstí magický svatostánek stojící uprostřed přírody učaroval několika lidem, kteří založili spolek Pod střechou a kostel i poutní místo se jim podařilo oživit.

Česko se tento týden loučí s Karlem Schwarzenbergem. Bývalý politik a hradní kancléř zemřel 12. listopadu ve věku 85 let. Od dnešního poledne je jeho rakev vystavena v pražském kostele maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem. V sobotu pak proběhne pohřeb v katedrále sv. Víta. Schwarzenbergova rodina přijala nabídku na možnost pohřbu se státními poctami. Zádušní mši bude celebrovat pražský arcibiskup Jan Graubner, s osobní vzpomínkou vystoupí i prezident Petr Pavel. Ve stejný den v Lucerna Music Baru zazní i vzpomínkový koncert Karel žije dál. Pořadem provázela Tereza Řezníčková https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058131206/