Podcasts about plzni

Podle Ivy Fictumové z plzeňského biskupství se ve středu potvrdilo, že do schránek se již při poslední opravě střechy v devadesátých letech tyto staré dokumenty nevrátily.

„Snažíme se děti zážitkovou formou přitáhnout k přírodě a ukázat jim, jak les roste a co v něm žije,“ vysvětluje pedagožka Kováříková.

Jedu z knižního festivalu v Mariánských lázních a přesedám v Plzni. Jsem trochu nervózní, protože už v Plzni je jasné, že se na trati něco děje. Zpoždění naskakuje po kapkách, ale stabilně, takže do rychlíku Bavaria nasedám o půl hodiny později, než bych měla.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedu z knižního festivalu v Mariánských lázních a přesedám v Plzni. Jsem trochu nervózní, protože už v Plzni je jasné, že se na trati něco děje. Zpoždění naskakuje po kapkách, ale stabilně, takže do rychlíku Bavaria nasedám o půl hodiny později, než bych měla.

Plzeňský biskup Tomáš Holub ukázal, že se nebojí výzev, a vyběhl na věž katedrály sv. Bartoloměje v Plzni. Jeho čas se stal základem pro letní soutěž Předběhni biskupa.

Domov Nováček 2 nabídne zázemí pro 16 klientů s těžkým mentálním a fyzickým postižením, kteří potřebují nepřetržitou péči. Hned vedle vyroste druhá budova určená pro dospělé autisty s 12 místy.

Nejdůležitější Boží poselství pro lidstvo se týká znovuzrození. Jak si zařídit posmrtný život? Bohoslužba otevírá dialog židovského učitele Nikodéma a Ježíše Krista. Káže Jiří Šrom, pastor Církve bez hranic v Plzni. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

➡️ Klíčová role spolupráce firem a univerzit: Proč je dnes propojení akademické sféry s průmyslem nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti?➡️ Úrovně spolupráce od řešení každodenních technických problémů (smluvní výzkum), přes inovační vouchery až po velké národní a mezinárodní dotační projekty.➡️ Využití pokročilých nástrojů pro simulace, optimalizaci a zefektivnění výroby.➡️ Bariéry inovací v podnicích? Nedostatek času, lidských kapacit a tlaku na každodenní produkci, který brání firmám v testování nových přístupů.➡️ Příprava studentů na reálný software, aby do firem přicházeli jako hotoví specialisté, a zapojení studentů do výzkumných projektů.➡️ Transfer znalostí z akademické půdy do byznysu a programy nabízející software pro začínající firmy zdarma.Tihomir Erdeljac je zakladatel společnosti Industrial Technology Systems. Je odborníkem s více než 35 lety praxe v zavádění digitálních řešení do českých i evropských firem, podílel se na transformaci více než 200 podniků s cílem  zrychlit vývoj i výrobu a snižovat náklady.Pavel Žlábek je ředitelem laboratoří Regionálního technologického institutu (RTI) Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se věnuje aplikovanému výzkumu a propojování akademického prostředí s průmyslovou praxí.

Čeští fotbalisté odjeli z mistrovství světa v Mexiku s ostudou. Ve skupině získali pouhý jeden bod a sklidili kritiku fanoušků. „A lepší to nebude, obávám se,“ říká k tomu sportovní novinář Luděk Mádl, který se specializuje právě na fotbal. „Na fotbalové asociaci se už dvacet let nedělá sport. Přestala se rozvíjet metodika, přestali se starat o mládež, vzdělávání trenérů se zaseklo,“ vypočítává neduhy českého fotbalu šéfkomentátor časopisu Hattrick Luděk Mádl, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Je tady obrovská díra Národní tým se dostal na šampionát po dvaceti letech. Ani přes příznivý los ale nedokázal postoupit ze skupiny. Češi si tak odváží z mistrovství pouhý jeden bod za remízu s týmem Jihoafrické republiky. „Je tady obrovská díra, kdy se opravdovému fotbalu na Strahově nikdo nevěnoval. Nešly do toho peníze, fotbalová asociace tady má obrovský dluh. Fotbal tady prostě je s prominutím 100 let za opicemi,“ pokračuje ve své analýze Mádl, který se psaní o fotbale a fotbalové novinařině věnuje už 32 let. „Už se teda začalo hovořit o tom, že by se nějaké věci měly v tomhle duchu rozjíždět, ale zatím se o tom jenom hovoří.“ Zlepšení úrovně českého fotbalu bude navíc práce na dlouho. „Děti začínají s fotbalem zhruba v šesti letech. A zlepšení bude tak 15 až 20 let od momentu, kdy se postaví nějaký systém práce s mládeží, metodika, vzdělávání trenérů, financování trenérů. To tak prostě je,“ vzkazuje zklamaným fanouškům fotbalový novinář. Výjimka v klubech Na jiné úrovni je český fotbal, pokud jde o klubové výsledky. Tam se totiž tuzemským týmům daří, někdy dokonce velmi dobře. „To je dané tím, že na několika málo adresách se naučili pracovat s tím, co bylo k dispozici úplně s absolutně maximální efektivitou a objevily se tam i peníze. Teď mluvím zejména o Slávii a bude to platit i o Plzni. Nějakým způsobem komplikovanější situace byla v tom ohledu dlouhodobě na Spartě. Ale co je důležité, ty kluby můžou dolepovat sestavy cizinci, což je zejména v posledních letech úplně zásadní jev,“ pokračuje v hodnocení stavu současného českého fotbalu Mádl. Luděk Mádl se jako jeden z mála sportovních novinářů důsledně věnuje i politice kolem sportu a sportovnímu zákulisí. V roce 2005 dostal cenu Novinářská křepelka za odhalení a popsání asi nejslavnější úplatkářské aféry v českém fotbale okolo Ivana Horníka. „Já si pamatuju ještě 90. léta, což byl brutální divoký východ. Různí podnikatelé najednou vnesli do českého fotbalu násobně násobně vyšší sumy, než co se tam točily předtím. Rozhodčí měli v té době opravdu žně. Víceméně ta Horníkovská aféra z toho tak jako vyplynula,“ vypráví Mádl a pokračuje: „V té době byl naprostý standard zápasy ovlivňovat. Navázalo to na léta 80., ale bylo zvykem ošetřovat každý zápas. Tehdy vystoupil majitel Benešova, pan Švarc a mluvil otevřeně o tom, že rozhodčí minimálně takzvaně za rovinu, aby neškodil, bral 100 tisíc korun. Jenom že kluci přijedou, tak aby dostali na svačinu. A když to chtěl někdo vylepšit, tak 500 tisíc, milion.“ Matchfixing aneb poslední skandál fotbalu Takové skandály má ale už český fotbal za sebou. Hlavní rozdíl je podle Mádla v tom, že vyšetřování nejnovější aféry s ovlivňováním zápasů kvůli sázkám, takzvaný matchfixing, spustilo samo vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Dříve to bylo naopak. „Tady právě došlo k zásadní změně, a sice v tom, že se fotbalová asociace poprvé v historii ocitla na správné straně barikády. Když to srovnám s časy Romana Berbra, tak Strahov v podstatě ze strachu fungoval jako centrála organizovaného zločinu. Odsud se manipulovaly zápasy a určovalo se, kdo má vyhrát, prohrát podle toho, jestli je s panem místopředsedou spřátelený, nebo ne, a jestli je z Čech nebo z Moravy,“ popisuje Mádl divoké časy fotbalu, které mimo jiné národní tým přivedly do současného stavu a také stojí za nelichotivou pověstí českého fotbalu. „Když je ve fotbale nějaká aféra, tak to má obrovskou mediální penetraci a lidi mají pocit, že fotbal je nejzkaženější součástka ve vesmíru. Aniž bych se chtěl fotbalu nějak extra zastávat, tak si myslím, že je na tom podobně jako zbytek společnosti,“ myslí si Mádl. Ostatně podobně jsou na tom podle něj i jiné sporty. Jaké týmy sleduje na mistrovství světa? Proč byla předchozí mistrovství v Kataru a v Rusku? A jak složité je dělat sportovní novinařinu a u toho psát o korupci a skandálech funkcionářů? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Rozhovor s Janem Sojkou, českým spisovatelem, básníkem, prozaikem a učitelem.Jan Sojka (nar. 13. září 1973 v Plzni) vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity Plzni, oborovou kombinaci bohemistika – historie a v současné době působí jako středoškolský učitel.V roce 1994 spoluzaložil nonkonformní literárně dramatickou scénu Antidivadlo, které působilo až do roku 2014.Je autorem sedmi básnických knih: např. sbírky Směr spánku (Weles, 2006), Krypty (Galerie města Plzně, 2013), Sesuv noci (Weles, 2019), skladba Přemalovat pot (Protimluv, 2023) nebo zatím poslední Noční údy lamp (Protimluv, 2026).Vydal šest prozaických knih - např. Podzimní lidé (Votobia, 2006), Rodina a jiné regály (Host, 2020).Jeho básně vyšly ve sborníku věnovaném Ludvíku Kunderovi Bezpodmínečné horizonty (2010) nebo v antologii Krátká báseň (2020). V roce 2024 vyšla společná básnická sbírka Ztráta smyslu Jana Sojky a Radka Fridricha v české a francouzské verzi (Revue K, 2023).Je také autorem dramat Hodina historie, Rodinné album a Morell (vzestup a pád Hitlerova osobního lékaře).Jeho knihy u nakladatelství Protimluv najdete na https://protimluv.net/autor/jan-sojka, ostatní u distributorů.Facebook Jana Sojky: https://www.facebook.com/profile.php?id=100075729428161

Sucho, přívalové srážky i rostoucí teploty mění způsob, jakým česká města a obce přemýšlejí o vodě. Od chytrého sledování úniků v Plzni po nové parky a zasakovací pásy na venkově se hledají cesty, jak lépe hospodařit s každou kapkou. O tom, co funguje a co bude potřeba do budoucna, vysvětlují starostové i odborníci v pořadu Zaostřeno.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noc s operou na Lochotínském amfiteátru se kvapem blíží. Muzikál Mamma Mia! roztančí diváky hned třikrát a budou u toho i Lumír Olšovský a Viktorie Tandlerová.

Noc s operou na Lochotínském amfiteátru se kvapem blíží. Muzikál Mamma Mia! roztančí diváky hned třikrát a budou u toho i Lumír Olšovský a Viktorie Tandlerová.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noc s operou na Lochotínském amfiteátru se kvapem blíží. Muzikál Mamma Mia! roztančí diváky hned třikrát a budou u toho i Lumír Olšovský a Viktorie Tandlerová.

Od atomu po blesk, Živá archeologie, Gaming v čase nebo To v lavicích nezažiješ. To jsou názvy některých programů, které do Klatov přivezla Západočeská univerzita v Plzni.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.S ilustrátorem a spisovatelem Vojtěchem Juríkem, kterého ale skoro nikdo nezná jinak než pod uměleckým jménem Vhrsti, mě spojují tři věci. Máme narozeniny ve stejný den, oba píšeme newsletter na Substacku a já mám už nějakých čtrnáct let na Facebooku profilový obrázek, který mi kdysi nakreslil. Během rozhovoru jsme objevili i čtvrtou spojitost: existuje vtip, který Vhrsti nakreslil na motivy mého dávného standupu, ale nikdy mi ho neposlal. Proč, to se dozvíte v podcastu. A já doufám, že kresbu konečně dostanu.Vhrsti je autor, kterého znají nejen, ale hlavně hlavně děti. Nakreslil dvě série večerníčku, a kdyby někoho zajímalo, jak získat vysněnou zakázku každého spisovatele či výtvarníka pracujícího pro děti, tak se to dělá takhle: šel po ulici v Plzni, zazvonil mu mobil a v něm Česká televize. Dodnes si pamatuje, kde přesně to bylo. Míň krásné už je, že honorář nakonec nepokryl ani práci, kterou tomu věnoval. Což není stížnost, jen konstatování. Jak říká, večerníček mu otevírá dveře dodnes - a hlavně ho naučil rozumět vlastnímu kreslení.Mluvili jsme o jeho tátovi, výtvarníkovi samoukovi, vedle kterého se jako dítě styděl kreslit. O tom, proč český kreslený humor prakticky vymřel a co zbylo z časů Dikobrazu. O literární rezidenci v Bratislavě, kde měl napsat román, ale místo toho zjistil, že by se z psaní zbláznil, a tak radši vyrazil do hospody s polským kolegou. I o tom, jaké to je kreslit akty žen, které nejsou modelky - a proč je to pro něj víc stres než potěšení.A samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Vhrsti patří k těm, kteří před ní nepanikaří: věří, že lidé budou vždycky chtít vlastni nebo si dívat na obraz, který namaloval člověk. A že nás AI paradoxně tlačí zpátky k papíru, štětci a věcem, které jdou pomalu a ztěžka. Což je myšlenka, která se mi líbí, i když jí možná věřím míň než on.Mimochodem, na otázku, jestli bude svět za deset let lepší, nebo horší, odpověděl bez zaváhání. Jak, to si poslechněte.A připomínám svůj standupový speciál Jednou se tomu zasmějeme v Divadle v Řeznické. Premiéra se povedla, repríza se blíží - lístky najdete na webu divadla. Přijďte, těším se na vás.Přeju příjemný a ničím nerušený poslech.

Policisté obvinili devět lidí a dvě společnosti pro podezření z podvodu při veřejných zakázkách a podvodu s dotacemi. Všichni jsou stíháni na svobodě. Kvůli zásahu skončil jako jednatel Mach.

Svůj nový pruh budou cyklisté sdílet ještě s autobusy a kamiony. Toto řešení chce město rozšířit i na další místa.

Hosté: René Vávro a Kateřina Morová. Moderuje Stanislav Jurík

Hosté: René Vávro a Kateřina Morová. Moderuje Stanislav JuríkVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: René Vávro a Kateřina Morová. Moderuje Stanislav Jurík

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Poklepem na základní kámen v plzeňské fakultní nemocnici začala stavba pavilonu chirurgických oborů. Projekt za více než 4 miliardy korun soustředí na jednom místě všechny klíčové chirurgické obory.

Nejstarší stále hrající ochotnický soubor v Plzni svou činnost zahájil v roce 1916. Jeho název Jezírko je odvozen od Košuteckého jezírka, kde spolek hrával svá představení.

Od 14. do 22. června 2026 proběhne v Plzni festival POCEM na divadlo, který pořádá divadelní společnost INDIGO company společně s Divadlem J. K. Tyla, vstupuje do svého třetího ročníku jako prozatím nejambicióznější etapy. Devět festivalových dní zaplní město výjimečnými inscenacemi, hudebními projekty, pohybovým divadlem i programem pro školy, děti a celé rodiny.

Domečky pro kočky, pozůstatky bývalé zahrádkářské kolonie i představy o budoucí silniční tepně. I tak vypadá lokalita za Borskou ulicí na Jižním Předměstí v Plzni, kterou nově oživuje audio procházka Atlas nepoddajnosti. Projekt připravili umělci ze skupiny Divadlo setkání a návštěvníky zve k objevování místa, které běžně zůstává stranou pozornosti.

Putovní výstava fotografií „Praha město milostné“ fotografa Pavla Koppa s doprovodnými texty Miroslava Horníčka a Pavla Hejduka pokračuje ve své cestě po českých městech. Po zastávkách v Praze a Karlových Varech je teď k vidění také v Plzni.

Mimo Plzeň mohou lidé vyrazit za přírodním koupáním, teplota vody však bude o něco nižší. V případě Velkého Boleveckého rybníka v Plzni je to aktuálně 16 stupňů.

Technologie startupu Západočeské univerzity v Plzni nazvaná Nextdrop už funguje ve školách, městských budovách i v plzeňské zoologické zahradě.

Do letošní Muzejní noci se zapojuje celá řada muzeí, galerií a památkových objektů, také budova Českého rozhlasu Plzeň bude otevřena. Na akci zvou zástupci dvou velkých institucí: Západočeského muzea a Západočeské galerie v Plzni.

Hlavními hrdiny nové filmové komedie pro celou rodinu s názvem Expedice Galejník, která se začala natáčet v Plzni, ale jejímž dějištěm budou krásné scenerie Beskyd, je pět dlouholetých kamarádů. Hrají je Stanislav Majer, Lukáš Hejlík, Jan Révai, Kryštof Hádek a Petr Vaněk.

František Lošan se po studiích v Praze začal věnovat pediatrii, odkud mu ke genetice zbýval jen krůček. Následně ji dostudoval v Dánsku. V roce 1977 vzniklo samostatné oddělení genetiky v Plzni.

Herec Felix Le Breux se narodil 5. dubna 1918 v Plzni. Dlouhá léta působil v Městských divadlech pražských, kde ztvárnil mnoho rolí od světových autorů.

Jedinečným architektonickým skvostem v Plzni je soubor dochovaných bytových interiérů od světoznámého architekta Adolfa Loose. Ten je považovaný za zakladatele moderní architektury, ale nejen to. Bylo to také návrhář, bytový designér a bohém, vypočítává Jiří Petrásek, který pracuje jako průvodce po Loosových interiérech v Plzni. Jejich kouzlu propadl už před 10 lety.

Na náměstí Republiky v Plzni pořádali krajští zdravotničtí záchranáři Den linky 155. Učili lidi, jak poskytnout první pomoc.

Obraz Rudolfa Brachtla, na kterém malíř zpodobnil Josefa Skupu s loutkami Spejbla a Hurvínka, je součástí sbírek Západočeské galerie v Plzni. Vznikl u příležitosti Skupových šedesátin.

Práce jsou rozdělené do tří etap. Ta první začne už příští pondělí 11. května. Rekonstrukce má být hotová 10. srpna, v úterý si na to představitel zhotovitelské firmy s primátorem podali ruku.

V Plzni v pondělí začíná další etapa rekonstrukce hlavního průtahu Bílou Horou. Silničáři během oprav silnici uzavřou pro automobilovou dopravu a uzavírka umožní zkrátit dobu výstavby o dva měsíce.