Podcasts about chorvatska

Letní série Vlevo dole, kdy podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky, končí. Dnes se zabývají tím, co všechno jsou politici schopni udělat, abyste si jich všimli.V podstatě hledáme největší oběť, kterou musel někdo v předvolební kampani podstoupit, aby získal váš hlas. A vy hlasováním v anketě v článku na Seznam Zprávách rozhodnete o vítězi. Předem musíme politiky omluvit, protože v éře krátkých videií na sociálních sítích jsou i onu nuceni šaškovat, aby vůbec zaujali.Velkou odvahu projevila před volbami v roce 2010 čtveřice političek Věcí veřejných, když se svlékla do plavek a nechala se vyfotit na billboardy. Sloganem „kluky pusťte k vodě, volte naše holky“ si utahovali z plakátu ODS.Na něm zas byli lídři konzervativní strany kolem expremiéra Mirka Topolánka, rovněž v plavkách. ODS tehdy přichystala předvolební kampaň s několika billboardy podél cesty na českou riviéru – do Chorvatska. „Tady nás pusťte k vodě,“ zněl slogan.Poslechněte si celou epizodu TOP 5 Vlevo dole a vyberte vítěze ankety!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska. A tak když na své cestě ke svatému stolci do Vatikánu Karel zjistil, že v Chorvatsku existují místa se slovanskou liturgií, rozhodl se do svého projektu budování českého státu na základě jeho starobylých kořenů včlenit také tuto tradici. Právě o fascinujícím příběhu Emauzského kláštera coby jediného českého kláštera, kde byla pěstována slovanská liturgie, hovoří v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s paleoslavistou a ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem.„Vše začalo, když se Karel na cestě do Vatikánu zastavil v městečku Senj a zjistil, že tam sídlí biskup, který má od roku 1248 od papeže právo sloužit slovanskou liturgii,“ vysvětluje Václav Čermák. Povolení mělo sice ještě biskupství krčské, jenže na Krku byl biskup vždy latiník, kdežto v Senji byl skutečně „slavjanizující“. Předpokládá se, že měl za úkol urovnat vztahy mezi Vatikánem a Bosnou, do níž svatý stolec kvůli vzájemným roztržkám zvažoval poslat křížovou výpravu. Každopádně povolení slovanské liturgie ve dvou biskupstvích v Chorvatsku v druhé půli 13. století vedlo k rozvoji církevněslovanského hlaholského písemnictví. Zvolené písmo byla pointa působení obou klášterů: liturgické texty musely být psány hlaholicí, jelikož cyrilice byla vnímána jako písmo východní, tedy heretické.Právě v Senji se Karel IV. seznámil se slovanskou liturgií a zjistil, že funguje v rámci římskokatolické církve. Cyrilometodějskou tradici císař patrně znal ze svého působení na Moravě. Podstatné však je, že již od Dalimila panovala v Čechách představa, že Češi do své kotliny přišli od jihu z Chorvatska a že z tohoto směru se rozvíjela rovněž čeština. Tato představa vycházela z biblického zmatení jazyků: myslelo se, že Slovani postupovali do centrální Evropy nikoli z východu, nýbrž po Balkánském poloostrově. Podle dobového pojetí se v Chorvatsku mluvilo praslovanštinou, z níž se následně vyvinula dobová čeština. Tomuto přesvědčení se říká „chorvatská teorie o původu Čechů“ a držel se ho i Karel IV.Snažil se proto propojit všechny tehdy známé tradice a vrátil do Čech jazyk, jejž na Moravě používali Cyril a Metoděj. Věděl, že přemyslovské kořeny sahají ke křtu Bořivoje a Ludmily,který proběhl z Metodějových rukou: přes starý slovanský liturgický jazyky tak propojil cyrilometodějskou Moravu s přemyslovskými Čechami. Vědomě takto budoval český stát na starobylých kořenech. Měl dokonce plány roznést slovanskou liturgii po celých Čechách, leč papež mu povolil pouze jediný takový klášter, a to v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství. Karel měl jako císař také právo, že v jeho přítomnosti směla být sloužena slovanská liturgie. Kolikrát ale této své výsady využil, nevíme.

V hluboké vodě se to nevyplatí. Co na nich zkoumají čeští vědci? - S magazínem Experiment se vydáme do Panonie - horké a suché oblasti mezi severem Chorvatska a jihem Moravy. Rostou tam odolné rostliny, které by se mohly přidávat do městských trávníků. - Bude letošní předvolební kampaň dutá, jak píší někteří komentátoři, vzhledem k tomu, že své programy strany zveřejní až v září - a teď se komunikace odehrává ve velkém hlavně na sociálních sítích? Na co se máme připravit - z psychologického hlediska? Moderuje Lucie Vopálenská.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tropy zažíváme doma stále častěji, na výběru letní dovolené se to ale projevuje minimálně. „Bez ohledu na vedra míří stále většina Čechů na jih k moři. Namísto Chorvatska teď boduje Albánie,“ říká Karel Výrut z Asociace cestovních kanceláří. Kam míří Češi dál? Kde a proč byste měli brát jen s rezervou počet hvězdiček u hotelu? Jak se vyhnout masovému turismu? A co nabízí Česko?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Postřekov na Domažlicku slaví 700 let od první písemné zmínky. Oslavy jsou velkolepé a jdou napříč místními spolky. Přijede spousta hostů, mimo jiné i z Německa nebo z Chorvatska.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Apartmány, turistický kemp, šest bazénů, wellness, restaurace a vlastní přístav. Brněnská firma Domoplan staví v Chorvatsku luxusní dovolenkový resort. Vznikne na ostrově Pag, jen asi 40 minut cesty autem od letiště v Zadaru. „Jde o budoucí pětihvězdičkový resort přímo v první řadě na pláži s pozvolným přístupem do vody a výhledem na otevřené moře. Je to jeden z největších projektů, který v Chorvatsku vzniká, a největší projekt v zahraniční majetkové účasti,“ říká pro Seznam Zprávy majitel developerské společnosti Domoplan Tomáš Vavřík. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Apartmány, turistický kemp, šest bazénů, wellness, restaurace a vlastní přístav. Brněnská firma Domoplan staví v Chorvatsku luxusní dovolenkový resort. Vznikne na ostrově Pag, jen asi 40 minut cesty autem od letiště v Zadaru.„Jde o budoucí pětihvězdičkový resort přímo v první řadě na pláži s pozvolným přístupem do vody a výhledem na otevřené moře. Je to jeden z největších projektů, který v Chorvatsku vzniká, a největší projekt v zahraniční majetkové účasti,“ říká pro Seznam Zprávy majitel developerské společnosti Domoplan Tomáš Vavřík.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Kdysi bylo Chorvatsko synonymem pro letní dovolenou většiny Čechů. Dnes ale jeho dominance pozvolna slábne. „Vidíme, že zájem o Chorvatsko každým rokem mírně klesá. Očekáváme podobný vývoj i letos,“ říká Jan Foret, generální ředitel cestovní agentury Invia v pořadu Agenda.Hlavním důvodem je postupné zdražování, které nutí české turisty hledat dostupnější alternativy.„Kvůli zdražování v posledních letech, si lidé místo Chorvatska zvykli hledat pro dovolenou alternativy. Jsou to nové destinace, kam cestují vlastní dopravou – například Albánie nebo Bosna a Hercegovina a pak také některé letecké destinace, jako je Turecko,“ uvedl šéf Invia v rozhovoru.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Kdysi bylo Chorvatsko synonymem pro letní dovolenou většiny Čechů. Dnes ale jeho dominance pozvolna slábne. „Vidíme, že zájem o Chorvatsko každým rokem mírně klesá. Očekáváme podobný vývoj i letos,“ říká Jan Foret, generální ředitel cestovní agentury Invia v pořadu Agenda. Hlavním důvodem je postupné zdražování, které nutí české turisty hledat dostupnější alternativy. „Kvůli zdražování v posledních letech, si lidé místo Chorvatska zvykli hledat pro dovolenou alternativy. Jsou to nové destinace, kam cestují vlastní dopravou – například Albánie nebo Bosna a Hercegovina a pak také některé letecké destinace, jako je Turecko,“ uvedl šéf Invia v rozhovoru. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Fotbalová planeta bojuje o účast na MS 2006. Sny v realitu mění postupový klíč v Oceánii, i držitelé trofeje z Argentiny mají na svém subkontinentu cestičku k obhajobě příjemně umetenou. Češi musí v Evropě projít hustším sítem. ###02:08 Thomas Tuchel trénuje Anglii13:35 Nevyvážená postupová místa na MS17:58 Vynikající zápasy Itálie, Německa, Francie, Chorvatska a dalších30:42 Nepřesvědčivý výkon české reprezentace s Faerskými ostrovy56:01 Sázkařské okénko s FortunouSvět je obrovský. A tak je fotbalová kvalifikace rozdělena do kontinentálních zón. Každé z nich pak FIFA přiděluje účastnickou kvótu pro MS. Při nárůstu počtu účastníků turnaje ze 32 na 48 týmů dostali největší příležitost k radosti africké a asijské země. Evropě přibyla jen 2 místa, na MS 2026 bude moci poslat 16 týmů.Při pohledu na to, že Novému Zélandu stačilo vyřadit v oceánské zóně postupně týmy Vanuau, Samoy, Fidži a Nové Kaledonie - a už má díky tomu jistý start na MS, možná mnohé fanoušky napadne, že je až nespravedlivé, jak obtížné je oproti tomu prokousat se na MS z Evropy.Nosiči vody se věnovali vstupu českých i dalších evropských týmů do kvalifikace. Zaostřili na jednání bezpečnostního výboru sněmovny, který řešil vztah policie a fotbalových fanoušků. A zamysleli se i nad tím, jestli Patrik Schick zamíří v létě do Premier League.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

V noci před rozhovorem se vrátil z Chorvatska, kde navštívil půltucet fotbalových zápasů v řadě. „Na každém takovém zápase se tváříte důležitě. Předstíráte, že rozumíte kopané. Nikomu radši nic neříkáte, aby nebylo vidět, že sám moc neumíte kopnout do míče, ale snažíte se poznat, kdo z těch mladých kluků to buď umí, nebo může umět,“ říká třiašedesátiletý Milan Holub v dalším díle podcastu Host Reportéra.Jeho hlášky musíme brát s rezervou, protože je na české poměry velmi úspěšným skautem, vyhledávačem fotbalových talentů. Zaměstnává ho Manchester City, respektive společnost City Football Group, takže Milan Holub nehledá naděje jen pro slavné Citizens, ale také pro třináct sesterských klubů na všech kontinentech. Jeho hlavním regionem je Balkán, z čehož vyplývá, že nejvíce času tráví v zemích bývalé Jugoslávie. „Ale v Británii vnímají pojem Balkán rozvolněněji, takže se snažím mít co nejlepší přehled o lize české, maďarské, bulharské, gruzínské…“Během podcastu vyjde najevo, že do balonu kopnout pravděpodobně uměl – v mládí hrával za Slavii Velký Borek, pak dokonce za Mělník. „Ale neuměl,“ brání se, „při pokusu o střelu jsem obvykle neudržel rovnováhu a upadl. Ale snažil jsem se aspoň hodně běhat, i tihle fotbaloví nádeníci jsou na hřišti potřeba. Nakonec to dokonce vypadalo, že bych mohl hrát za áčko Mělníka třetí ligu, ale v přípravném zápase jsem si zlomil lýtkovou kost, na tři měsíce dostal sádru, a tehdy jsem se rozhodl odjet do Ameriky.“V polovině osmdesátých let bez znalosti angličtiny emigroval do USA, kde se živil mnoha manuálními pracemi. Když se pak po revoluci vrátil do rodné vlasti, podnikal, získal trenérskou licenci a v Mělníku dělal asistenta hlavního kouče.Před nějakými patnácti lety se zajel podívat na bezvýznamný přípravný zápas do Mladé Boleslavi, kde zapředl hovor s jakýmsi přítomným Němcem. Překvapivě se ukázalo, že ten muž pracuje jako skaut pro Arsenal. Milan Holub mu sdělil pár svých postřehů – a nejspíš bystrých –, protože Němec se později odvděčil telefonátem: „Nechtěl bys hledat talenty pro londýnský Charlton?“Milan Holub chtěl, a sám by to sice zlehčoval, ale určitě se mu dařilo, protože ho později zlanařil Fulham a nakonec Manchester City: „Takových regionálních skautů má Manchester v kontinentální Evropě zhruba osm.“Skoro každý týden vyráží Milan Holub na služební cesty. Po nocích píše na hotelu reporty ze zápasů, v nichž analyzuje schopnosti nadstandardních mladých hráčů. A ve zbylém volném čase píše knížky – vydal už tři. „Vždycky jsem hodně četl a měl chuť psát, tak si to, když mám náhodou náladu, dopřávám.“Jeho zatím poslední, částečně autobiografický román jménem Duša(n) moja se odehrává začátkem osmdesátých let v Piešťanech i v rumunských horách. „V tom mém příběhu jsou kamarádi,“ říká Milan Holub v podcastu, „ideály, kurvy, fízlové, pravda a láska, chlast slast, hory, touha po svobodě, čest, nabroušený nůž, pád ze skály a hvězdy nad hlavou.“

Ludmila Vlková s kamarádem Jakubem Rejmanem jezdí dlouhé trasy na koloběžce. Sto kilometrů není žádný problém. Proto si v roce 2023 troufli na cyklostezku Alpe-Adria, která začíná v rakouském Salcburku a vede do města Grado v Itálii. A protože zpáteční cestu absolvovali vlakem z Rijeky až do Havlíčkova Brodu, přidali si dalších 150 kilometrů do Chorvatska.

Nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Máme sice tendence myslet si, že tyto svátky slavíme skoro v celém křesťanském světě až na drobnosti vlastně stejně, jenže není tomu tak: rozdílů je mnoho. Vánocům se proto budou věnovat hned dvě epizody podcastu Hej, Slované – ten první ovšem zůstane u Vánoc západních, tedy katolických a protestantských. Nosí všude dárky Ježíšek? Nadělují se dárky všude na Štědrý večer? Jak vypadají v různých slovanských kulturách slavnostní pohoštění? A scházejí se celé rodiny, velké rodiny, nebo jen malé rodiny? O tom všem mudrují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi s Pavlem Trojanem, polonistou, který má ovšem pravoslavnou manželku (které Vánoce tedy doma slaví?), s Madleńkou Šołćic, která přibližuje nevšednost lužickosrbských Vánoce, s Blankou Čechovou, která pravé české Vánoce našla až v Chorvatsku, a s Maciejem Ruczajem, který naopak v Česku slaví Vánoce v tradičním polském duchu. Tak radostné a požehnané svátky vám všem, přátelé! Na úvod Lukáš vysvětlí, že není dárkonoš jako dárkonoš, že jsme přišli o některé své, jaké naopak máme v Evropě, a to nejen té slovanské, načež předvede, že Vánoce se postupně dlouhodobě unifikují a stírají se krajové rozdíly, což doloží vyprávěním o folklorním zázemí srbské Lužice, kde dodnes chodí několik typů dárkonošů včetně těch temných, kteří odnášejí zlobivé děti do lesů. O počtu dárkonošů v Polsku pak sourozenci diskutují s Pavlem Trojanem, ředitelem české pobočky Polské turistické organizace, který však není s to se s jistotou počtu postav, jež v Polsku dárky nadělují, dopočítat. Místo toho líčí, co ho baví na polských Vánocích, v čem se liší od českých, a přibližuje zejména podobu vánoční tabule. Z osobního života dodává, jak se žije člověku, který se profesně věnuje polské kultuře, žije v Česku a kromě střetu těchto dvou kultur slaví ještě Vánoce pravoslavné, jelikož má manželku ze srbské Vojvodiny. Lze přestát tolikero Vánoc a neuslavit se? Následně zavítáme ještě jednou do srbské Lužice, kde někdejší dramaturgyně lužickosrbského Národního divadla Madleńka Šołćic svou neopakovatelnou směsí češtiny a hornolužické srbštiny líčí, jak slaví Vánoce lužickosrbští katolíci, co jedí, kdy je hlavní bohoslužba, kterého dárkonoše si zvolila její rodina, v čem se lužický Mikuláš liší od českého, a jak do Vánoc konkrétně její rodiny už navěky vstoupil český kamarád, který pomohl jejím dětem pochopit, že Rumpodich, tedy lužickosrbský dárkonoš, potřebuje taky někdy odpočívat v teplých krajích. Třetím hostem je spisovatelka Blanka Čechová, která se provdala do Chorvatska a zažívá Vánoce na dalmátské vsi. „Až tam jsem našla pravé české Vánoce, ty ladovské, i když samozřejmě bez sněhu,“ vypráví. A přibližuje zvyk družit se na Štědrý den s velkou rodinou, dárky nadělovat až na Boží hod, kdy spolu má zůstat malá rodina, ale také to, že její chorvatský manžel, zkušený rybář, nevěřícně v Česku zírá na to, jak nešikovně a tupě zabíjíme kapry. Ostatně nevěří ani oblíbeným zdejším rodinným historkám o vánočním dušení se rybí kostí: „Vždyť vykostit rybu je tak snadné!“ Čtvrtým hostem je polský diplomat a politolog Maciej Ruczaj, který slaví Vánoce v Praze se svou českou manželkou, ale slaví je na polský způsob. Vypráví o svých katolických tradicích, o polských vánočních zvycích, které nesmírně děsí Čechy, o významu zpívání koled, o tom, kolik musí být na stole jídel a jakých, a nakonec dělá nám všem včetně Pavla Trojana pořádek i v počtu polských dárkonošů, neboť vysvětluje, že v Polsku to není jednoduché, jelikož z důvodu pohnuté polské nedávné historie tam každý dnes žije jinde, než kde žili jeho prarodiče. Což se nakonec promítá i do tak výsostných svátků, jako jsou o Vánoce. Čech si to vlastně neumí pořádně představit. Aneb konečně podcast, který vám přináší dárek za dárkem. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Máme sice tendence myslet si, že tyto svátky slavíme skoro v celém křesťanském světě až na drobnosti vlastně stejně, jenže není tomu tak: rozdílů je mnoho. Vánocům se proto budou věnovat hned dvě epizody podcastu Hej, Slované – ten první ovšem zůstane u Vánoc západních, tedy katolických a protestantských. Nosí všude dárky Ježíšek? Nadělují se dárky všude na Štědrý večer? Jak vypadají v různých slovanských kulturách slavnostní pohoštění? A scházejí se celé rodiny, velké rodiny, nebo jen malé rodiny? O tom všem mudrují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi s Pavlem Trojanem, polonistou, který má ovšem pravoslavnou manželku (které Vánoce tedy doma slaví?), s Madleńkou Šołćic, která přibližuje nevšednost lužickosrbských Vánoce, s Blankou Čechovou, která pravé české Vánoce našla až v Chorvatsku, a s Maciejem Ruczajem, který naopak v Česku slaví Vánoce v tradičním polském duchu. Tak radostné a požehnané svátky vám všem, přátelé! Na úvod Lukáš vysvětlí, že není dárkonoš jako dárkonoš, že jsme přišli o některé své, jaké naopak máme v Evropě, a to nejen té slovanské, načež předvede, že Vánoce se postupně dlouhodobě unifikují a stírají se krajové rozdíly, což doloží vyprávěním o folklorním zázemí srbské Lužice, kde dodnes chodí několik typů dárkonošů včetně těch temných, kteří odnášejí zlobivé děti do lesů. O počtu dárkonošů v Polsku pak sourozenci diskutují s Pavlem Trojanem, ředitelem české pobočky Polské turistické organizace, který však není s to se s jistotou počtu postav, jež v Polsku dárky nadělují, dopočítat. Místo toho líčí, co ho baví na polských Vánocích, v čem se liší od českých, a přibližuje zejména podobu vánoční tabule. Z osobního života dodává, jak se žije člověku, který se profesně věnuje polské kultuře, žije v Česku a kromě střetu těchto dvou kultur slaví ještě Vánoce pravoslavné, jelikož má manželku ze srbské Vojvodiny. Lze přestát tolikero Vánoc a neuslavit se? Následně zavítáme ještě jednou do srbské Lužice, kde někdejší dramaturgyně lužickosrbského Národního divadla Madleńka Šołćic svou neopakovatelnou směsí češtiny a hornolužické srbštiny líčí, jak slaví Vánoce lužickosrbští katolíci, co jedí, kdy je hlavní bohoslužba, kterého dárkonoše si zvolila její rodina, v čem se lužický Mikuláš liší od českého, a jak do Vánoc konkrétně její rodiny už navěky vstoupil český kamarád, který pomohl jejím dětem pochopit, že Rumpodich, tedy lužickosrbský dárkonoš, potřebuje taky někdy odpočívat v teplých krajích. Třetím hostem je spisovatelka Blanka Čechová, která se provdala do Chorvatska a zažívá Vánoce na dalmátské vsi. „Až tam jsem našla pravé české Vánoce, ty ladovské, i když samozřejmě bez sněhu,“ vypráví. A přibližuje zvyk družit se na Štědrý den s velkou rodinou, dárky nadělovat až na Boží hod, kdy spolu má zůstat malá rodina, ale také to, že její chorvatský manžel, zkušený rybář, nevěřícně v Česku zírá na to, jak nešikovně a tupě zabíjíme kapry. Ostatně nevěří ani oblíbeným zdejším rodinným historkám o vánočním dušení se rybí kostí: „Vždyť vykostit rybu je tak snadné!“ Čtvrtým hostem je polský diplomat a politolog Maciej Ruczaj, který slaví Vánoce v Praze se svou českou manželkou, ale slaví je na polský způsob. Vypráví o svých katolických tradicích, o polských vánočních zvycích, které nesmírně děsí Čechy, o významu zpívání koled, o tom, kolik musí být na stole jídel a jakých, a nakonec dělá nám všem včetně Pavla Trojana pořádek i v počtu polských dárkonošů, neboť vysvětluje, že v Polsku to není jednoduché, jelikož z důvodu pohnuté polské nedávné historie tam každý dnes žije jinde, než kde žili jeho prarodiče. Což se nakonec promítá i do tak výsostných svátků, jako jsou o Vánoce. Čech si to vlastně neumí pořádně představit. Aneb konečně podcast, který vám přináší dárek za dárkem.

Dnes k nám dorazil herec Jaroslav Dušek, který se aktuálně vrátil z Chorvatska. V jaké roli je v novém filmu Tajemství smrti a bojí se smrti? O čem vlastně je film a kdo všechno tam vystupuje? K čemu by film mohl lidi inspirovat? Používá umělou inteligenci a jaký vztah má k moderním technologiím? A kterou část dne máte nejraději? Poslechněte si celý rozhovor.

Také na plážích Chorvatska je k dispozici internet a kdo si tam v úterý otevřel stránky evropského statistického úřadu, ten se musel vážně zamyslet. Nelze vyloučit, že se inflace v Evropě opět probouzí a platí to i pro Česko.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na obzoru nová inflace? Varovný signál z Chorvatska. Snaha zvýšit platy státních zaměstnanců i s prázdnou státní pokladnou. Ukrajinská ofenzíva podle ruských médií. Vlastně neexistuje. Ekonomický program Kamaly Harrisové. Protestní tsunami: už i východní Německo na první místě. Kampaň nevládní organizace Konsent spustila letní kulturní válku o „zírání“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři kamarádi, Vojtěch Vácha, Vojtěch Bauer, Michal Bauer a Štěpán Rychlý, se rozhodli uskutečnit svůj sen a vyrazili na starých motorkách zvaných fichtly z Jihlavy do Chorvatska. Během jedenácti dnů ujeli přes 2000 kilometrů a zažili nezapomenutelné dobrodružství.

Čtyři kamarádi, Vojtěch Vácha, Vojtěch Bauer, Michal Bauer a Štěpán Rychlý, se rozhodli uskutečnit svůj sen a vyrazili na starých motorkách zvaných fichtly z Jihlavy do Chorvatska. Během jedenácti dnů ujeli přes 2000 kilometrů a zažili nezapomenutelné dobrodružství.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čevapčiči, pljeskavica, ajvar, bura, brudet, soparnik… Ano, hádáte správně. Cestovatel Dvojky Petr Vavrouška nás tentokrát zavede do Chorvatska. A rozhodl se pro celkem nevšední způsob, jak tuhle zemi posluchačům přiblížit – přes jídlo. Chorvatsko je jedním z vůbec nejoblíbenějších dovolenkových cílů Čechů. Ročně jich tam jezdí statisíce kvůli plážím, moři, dobré dostupnosti a někteří právě i kvůli jídlu.

Nadpraporčík Luboš Gric ze skupiny speciálních kynologických činností jihočeské policie a jeho německý ovčák Ir zaváleli na republikovém mistrovství. Získali bronz a postupují na světový šampionát do Chorvatska. Jak se připravují, popsal policejní psovod ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolik stojí letenky, ubytování a jídlo v oblíbených destinacích? Cestovní kanceláře uvádějí, že klientů přibývá a zájem je i o dražší destinace. Hodně lidí si objednalo zájezd s předstihem. Na Slovensko, do Chorvatska nebo Itálie jezdíme hlavně autem. I letos musíme počítat s tím, že silničáři na řadě míst cesty opravují nebo staví úplně nové. Dovolenou může ztrpčit krach cestovní kanceláře, nebo chybějící pojištění. Experti radí sledovat, zda tuzemské cestovní kanceláře mají uzavřené pojištění pro případ úpadku. Při každé cestě za hranice, i do sousedních zemí včetně Slovenska, bychom neměli zapomínat na pojištění. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130626/

Blíží se opět letní sezona dovolených, stovky tisíc lidí opět vyrazí do Chorvatska. V kurzu jsou ale i další destinace. O kolik letos vyjde dovolená dráž? Hostem Pressklubu by místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, který mluvil nejen o letošních cenách. Poslechněte si celý pořad.

Člověk často používá magii, ani o tom neví. Většinou to bývá ve vyhrocených situacích, kdy bezděčně vysloví něčím podmíněný slib. Před lety jsme jely s kamarádkou autem do Chorvatska a ona v extázi z písně kapely Švihadlo smýkala volantem ze strany na stranu, až ho nakonec zamkla za jízdy. V tu chvíli jsem slíbila bohům, že jestli přežiju, přestanu kouřit. Nebo aspoň šlukovat.

Člověk často používá magii, ani o tom neví. Většinou to bývá ve vyhrocených situacích, kdy bezděčně vysloví něčím podmíněný slib. Před lety jsme jely s kamarádkou autem do Chorvatska a ona v extázi z písně kapely Švihadlo smýkala volantem ze strany na stranu, až ho nakonec zamkla za jízdy. V tu chvíli jsem slíbila bohům, že jestli přežiju, přestanu kouřit. Nebo aspoň šlukovat.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

RegioJet Radima Jančury má za sebou rekordní rok a před sebou velké plány. Do deseti let chce mít na železnici zhruba třetinový podíl. Nové vlaky za miliardy korun. RegioJet Radima Jančury změnil strategii a na české železnici chce mít nové soupravy. „Nemám tátu, který by mi koupil vlaky, abych rozjel nový byznys, ani stát, který by mi peníze dával. Na první vlaky tedy musely vydělat žluté autobusy. Na autobusy předtím vydělávaly letenky a ještě předtím na letenky vydělaly zase aupairky.  Abychom rozjeli železnici, nezbývalo mi než koupit opravdu staré vlaky. Ve chvíli, kdy se firma dala do kupy, byl jasný plán, že půjdeme do nových vlaků. Bohužel přišel covid a ten byl pro dopravu bez dotací úplně devastující. Předminulý rok jsme se z toho rozdýchávali, minulý už byl standardní, tak jsme si jednoznačně řekli, že další vlaky už musí být nové,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys majitel RegioJetu Radim Jančura.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Co kdybyste se z Česka mohli za dvě hodinky dostat vlakem k moři do Chorvatska? Že je to nemožné? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Telefony s logem Nokie končí, napříště už to bude jen HMD. A nejen to, z trhu zmizí také značka odolných mobilů CAT, zkrachoval totiž jejich výrobce Bullitt Group. A do třetice se rozlučme i s chytrými hodinkami Fossil.Velké rošády na mobilním trhu doplníme povídáním o tom, jak se na ostravském superpočítači modeluje česká železnice a o bizarních alternativních app storech pro iOS.00:17 – Nokia končí03:53 – Bullit/CAT končí06:46 – Fossil končí07:32 – Vlakem do Chorvatska 08:34 – Virtuální české železnice11:59 – Edge šmíruje Chrome15:05 – Apple a sideloading

Petr Opršal pochází z Ostravy, ale pracuje u soudního dvora v Lucemburku. Částečně patří i do Chorvatska, odkud je jeho žena. Původně historik, pak právník, ale taky spisovatel. Nedávno mu vyšla kniha s detektivním námětem, nazvaná Dokud nás krev nerozdělí.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vladimír Dzuro působil více jak devět let v týmu pověřeném vyšetřováním válečných zločinů Srbů v Chorvatsku a západní Bosně. Z toho důvodu kniha pojednává převážně o zločinech Srbů na území Chorvatska, Bosny a Hercegoviny. Letos mu na toto téma vyšel komiks a byl natočen i film. Válečné zločiny jsou skutky, kdy se k sobě válčící strany chovají krutě. Přitom jde o národy, které spolu žily léta v míru, de facto v jednom státu. Jak lze nastavit, aby se ze sousedů a ze známých stali nepřátelské entity? Válka není jenom boj mezi vojsky. Především se dějí zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Co vede ozbrojené jednotky k tomu, že zabíjí nevinné, včetně dětí? O tom všem si povídáme s bývalým vyšetřovatelem válečných zločinů v bývalé Jugoslávii.

Série Temná turistika pokračuje! Tentokrát se mrknem do Chorvatska, ať máte plán, kdyby náhodou nebylo moc hezky, nebo vás to na pláži prostě nudilo.

Turisticky oblíbené země sužují plameny. S rozsáhlými požáry bojují hasiči v Řecku, Turecku, Itálii i Španělsku. Vysoké teploty prý ustupovat nebudou, další vlna veder dorazí do Chorvatska, kde platí výstraha před požáry. Páteční 90´ČT24 zmapuje aktuální situaci a poradí turistům - ptejte se na to, co vás zajímá. Pořadem provázel Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130721/

Staré věznice, hrady s mučírnami, výslechový dům KGB, důl, kde umíraly tisíce lidí.. není to lepší, než jet vlakem do Chorvatska? :)))

Znáte to, je vokurková sezóna, venku řádí vedra, a češi tak zvládnou maximálně usmažit řízky na cestu do Chorvatska, nadávat na vládu, řešit třicítky v Praze a polemizovat nad vyděračským poplatkem od Michelinu. A tak nastal čas natočit další speciál, Středo/věk Bootleg Edition, který do téhle české pohody přesně zapadne diskusí o cenách tady a ve světě, o tom, jak je Lipno lepší než Zell am See, o AR od Applu a samozřejmě o tom, jak se Martinovi jde na jeho každoroční vycházce, tentokrát po PCT. (Dávejte pozor, v jeden moment přijde řeč i na jeho trail name.)

Černou Horu lze stále považovat za málo objevený klenot. Na rozdíl od sousedního Chorvatska, kam loni zavítalo přes 15 milionů návštěvníků, je totiž turisticky stále víceméně neprobádaná. Podle historičky Lenky Blechové, která se před 40 lety provdala za Černohorce a v zemi strávila 15 let, má přitom co nabídnout. Třeba krásné hory s kláštery. O dalších zajímavostech vypráví Blechová v podcastu Slepá mapa.

Vladimír Dzuro působil více jak devět let v týmu pověřeném vyšetřováním válečných zločinů Srbů v Chorvatsku a západní Bosně. Z toho důvodu kniha pojednává převážně o zločinech Srbů na území Chorvatska, Bosny a Hercegoviny. Letos mu na toto téma vyšel komiks a byl natočen i film. Válečné zločiny jsou skutky, kdy se k sobě válčící strany chovají krutě. Přitom jde o národy, které spolu žily léta v míru, de facto v jednom státu. Jak lze nastavit, aby se ze sousedů a ze známých stali nepřátelské entity? Válka není jenom boj mezi vojsky. Především se dějí zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Co vede ozbrojené jednotky k tomu, že zabíjí nevinné, včetně dětí? O tom všem si povídáme s bývalým vyšetřovatelem válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. Tuto epizodu naleznete v audio i video formátu také zde: https://www.pickey.cz/oldschoolers https://herohero.co/oldschoolers

Vysoká inflace a vstup Chorvatska do eurozóny oživily debaty, jestli by i pro českou ekonomiku nebylo výhodnější platit eurem. Mělo by Česko co nejrychleji usilovat o členství v eurozóně? „Myslím si, že ne,“ říká hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer. „Jsem přesvědčen, že ano,“ oponuje investiční bankéř Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.

Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cest k úspěchu vede víc. V Realu Madrid ti dva kdysi kráčeli po stejné, přesto každý jinak. Cristiano Ronaldo nikdy netajil, že ho žene touha být nejlepším. Naproti tomu Luku Modriće vždy víc blažil úspěch týmu. I na MS v Kataru.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Lyžařské zranění Manuele Neuera7:00 Co je za úspěchem Chorvatska a Luky Modriće?20:00 Jemné umění střílet penalty na MS33:00 Weghorstův senzační gól proti Argentině38:00 Kontroverzní momenty napětí mezi soupeři45:00 Jaká budoucnost čeká Ronalda?52:00 Různé podoby týmových lídrů55:00 Maroko nezaslouží přehnanou kritiku1:07:00 Sázkařské okénko: tipy na semifinále MSJsou stejně staří, oba letos oslavili už své 37. narozeniny. Po šampionátu v Kataru ale Portugalec nic slavit nebude. Čtvrtfinálový neúspěch s Marokem se v jeho snech před odjezdem na turnaj dozajista nezjevoval. Sny nahradila realita, titul mistra světa Ronaldovi patrně navždy unikl.O čem snili Chorvati? Mnozí o tom vůbec nepřemýšleli, paradoxně z toho důvodu, že minule Balkánci na MS prorazili. Finálová účast na turnaji v Rusku totiž znamenala natolik husarský kousek, že se jeho možné repete vnímalo jako nemožné - vždyť zázraky se přeci neopakují. Některé však zjevně ano.A to i Modrićovou zásluhou. Jeho vklad do chorvatské hry, ale i týmové pospolitosti je totální, maximální, neutuchající. Tento typ lídrovství zůstává očím mnoha fanoušků skryt, přinejmenším ho leckdy nedoceňují. Ale to Modriće nikdy nezajímalo. Nepotřebuje k životu, aby jako modlu oslavovali právě jeho. Ale umřel by bez pocitu vítězství v zápase, týmového vítězství.Turnajový úspěch zpravidla přináší zodpovědná obrana, z níž vystupují heroické výkony vůdčích osobností. Chorvatsko se v zadních liniích může spolehnout na skálopevnou hradbu. Její základ tvoří Dominik Livakovič, ve 27 letech jeden z brankářských objevů trochu pozdějšího věku, než bývá leckdy zvykem. Dále tu zúročuje své zkušenosti Dejan Lovren a vedle něj se doslova zažehla levonohá stoperská kometa Joško Gvardiol.Svěřencům trenéra Zlatka Daliče to ale šlape především díky nestárnoucímu přírodnímu úkazu v srdci zálohy. O přínosu Luky Modriće, ale také o výchově chorvatských fotbalových nadějí či o kontrastech v porovnání s jejich sousedním Srbskem nebo s českou reprezentací diskutovali nejnovější Nosiči vody.Dinamo Záhřeb jako Real a BarcaChorvaté dosáhli od roku 1998 už třetího semifinále na světových šampionátech. Jak je možné, že čtyřmilionový národ pravidelně produkuje fotbalisty světového kalibru?„Ze svých dětských let si vybavuji hned několik konfrontací s chorvatským fotbalem. Bez ohledu na věkovou kategorii nebo klubovou příslušnost, pokaždé šlo o nesmírně komplexní hráče. Jako desetiletí jsme nastoupili proti Dinamu Záhřeb. Dodnes to nechápu, ale ti kluci už tehdy hráli, jako kdyby patřili do systému Realu Madrid nebo Barcelony,“ všímá si Karel Tvaroh, který donedávna oblékal dres pražské Sparty.O dalekosáhlém významu Dinama Záhřeb a také o chorvatské fotbalové mentalitě diskutují Nosiči vody, kteří se v nové epizodě zaměřili i na unikátní penaltovou magii, rozvíjenou v této balkánské zemi. Jednoduše řečeno: pokud Chorvaté dovedou vyřazovací zápas až do penalt, jejich soupeř to může rovnou vzdát. Jaké cesty vedou k úspěchu v penaltovém rozstřelu? I to se dozvíte v podcastu.„Luka Modrić je pro chorvatské chlapce a dívky ideálním vzorem. Mnozí ho na obrazovkách sledují prakticky celý svůj život a díky němu zahořeli pro fotbal. Je to příklad bezproblémového, pracovitého a skromného chlapa. Není divu, že se stal před časem po zásluze držitelem prestižního Zlatého míče. Chorvaté těží z jeho neustálého hladu po úspěších. Jednoduše, bavíme se o ikoně se vším všudy,“ chválí chorvatského kapitána moderátor podcastu Jaromír Bosák.Ronaldo potřebuje vystřízlivětNa rozdíl od svého někdejšího chorvatského kolegy z Realu Madrid se Cristiano Ronaldo rozloučil se svým patrně posledním šampionátem v tom nejhorším možném stylu.Do diskusí o tom, zda je Ronaldův vliv na výkonnost týmu ještě pozitivní, nebo zda už přinejenším onen zjevný neklid, který kolem něj po rozchodu s Manchesterem United pulzuje, nestahuje Portugalce dolů jako kámen, přispělo i zjištění z duelu se Švýcary (6:1).Právě v tomto osmifinále předvedli Portugalci svůj jasně nejlepší výkon na turnaji. A Cristiano mu v roli náhradníka po dlouhé minuty přihlížel z lavičky. Následně proti Maroku už mu kouč nadělil prakticky celý druhý poločas. Jenže Ronaldo s sebou na trávník zvrat nepřinesl. A tak na MS končí jako hráč, který se ve vyřazovací fázi podle svých představ nikdy neprosadil.„Bez Cristiana Ronalda by portugalský fotbal nebyl, tam kde dnes je. Dokázal se svou zemí vyhrát Euro, posbírat kvanta klubových i individuálních trofejí. Ale už jeho konec v Manchesteru United, nyní přesun na reprezentační lavičku a zatím prakticky nulový zájem o jeho služby ze strany evropských velkoklubů, to všechno jsou prvky reality, které už nelze falešným sněním uniknout. Ronaldo i jeho leckdy až fanatičtí fanoušci už by snad mohli trochu vystřízlivět,“ míní dlouholetý fotbalový expert Luděk Mádl.„Cristiano Ronaldo je jedním z největších fotbalistů všech dob, král, který si zaslouží úctu a respekt, ale zároveň by on sám měl lépe vnímat realitu, která se v čase posunula. Což mu bohužel uniklo a jeho povaha, která ho vytáhla na na piedestal, kde si naplnil svou až fanatickou touhu být nejlepším, ho teď žene k nesoudnosti, ukřivděnosti a vyvolává negativní energii, jíž nemohl nezasáhnout také portugalský tým,“ podotýká Mádl.Trio Nosičů vody také rozebírá kuriózní zranění Manuela Neuera. Německá reprezentační jednička a opora Bayernu Mnichov se smolně vyřadila do konce sezony. Proč neměl Harry Kane kopat druhou penaltu proti Francii? A jak se zrodila nejemotivnější trefa na šampionátu? Proč se soupeřům vůbec nedaří otevřít obranu Maroka připomínající konzervu? A kdo nakonec postoupí do finále? Poslechněte si celou epizodu podcastu!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Chorvatsko se 1. ledna 2023 stane novým členem Schengenského prostoru. Jednomyslně to včera schválili ministři vnitra Evropské unie na schůzce v Bruselu. Co to skutečně znamená? Komentátor Adam Černý se v audiozáznamu pořadu Jak to vidí… vyjadřuje také k pokusu o státní převrat v Německu, ke zpytování svědomí Angely Merkelové anebo k uvolnění protikoronavirových opatření v Číně, které vedlo k velkým protivládním protestům.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč stoupá počet lidí, kteří odcházejí do předčasného důchodu? Může si to česká ekonomika dovolit? Z jakých důvodů se Bulharsko a Rumunsko nemohou, na rozdíl od Chorvatska, připojit k zóně volného pohybu? A kdo je Viktor But, přezdívaný obchodník se smrtí, za kterého Američané vyměnili basketbalistku Grinerovou, vězněnou v Rusku? Poslechněte si odpolední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

FIFA na kongresu pozastavila členství několika zemím. Rusku, jehož armáda vpadla na Ukrajinu, ale nikoli. Z ruštiny se navíc stal nový oficiální jazyk FIFA. „V kontextu doby jde tak trochu o špatný vtip,“ konstatují Nosiči vody.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?1:50 Srovnání dvou velkých zápasů z víkendu: Sparta-Baník, Slavia-Plzeň16:00 Proč (je dobře, že) velký zápas opět pískal polský rozhodčí?21:10 Los na MS v Kataru: která skupina je nejatraktivnější?31:10 Chelsea čeká na prodej a vybouchla s Brentfordem 35:00 Mají rozhodčí trénovat s hráči?40:30 Bayernu 11 fotbalistů nestačí43:00 Sázkařské okénko: tipy na čtvrtfinále Ligy mistrůPákistánu, Zimbabwe a Keni pozastavila Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) jejich členská práva kvůli tomu, že se státní moc vměšovala do záležitostí místních fotbalových asociací. „V té souvislosti se samozřejmě leckomu může jevit jako bizarní, že FIFA nereaguje podobně na válečné konflikty,“ poznamenal Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.Návrh pozastavit členství i Rusku se na program zasedání nedostal. Video o válečných zvěrstvech ukrajinský zástupce na kongresu v Kataru přehrát nesměl. Místo toho Gianni Infantino, prezident FIFA, označil MS 2018, které se konalo v Rusku, za velmi úspěšné. A ruština se dokonce objevila na novém seznamu oficiálních jazyků užívaných na půdě FIFA. K angličtině, francouzštině, španělštině a němčině kromě ní přibyly i arabština a portugalština.„Celkově to na mě působilo velmi nepatřičně, že zrovna v tuhle chvíli byla ruština přidána na seznam oficiálních jazyků FIFA. A to ještě naprosto jednoznačným poměrem hlasů 187:4. Na jednu stranu je třeba říct, že Rusové nadále nesmějí hrát soutěže FIFA ani UEFA, jejich sportovní suspendace platí dál. Ale i tohle hlasování o oficiálním jazyce má v sobě jistou symboliku. A vysílá do světa tak trochu zvláštní signál o tom, jak se na věc dívá světový fotbal,“ poznamenal Mádl.Na tyto události, které proběhly na kongresu FIFA v katarském Dauhá, reagovala znechuceně dokonce i senátorka Miroslava Němcová. Ta se podivila, že čeští zástupci k prohnilosti FIFA mlčí a na Twitteru naznačila, že by se za to FAČR mohly krátit dotace. Co si o tom myslí Nosiči vody, to se dozvíte v nove epizodě podcastu.Šéf FIFA Gianni Infantino je ruským zájmům dlouhodobě nakloněn. V souvislosti s ruským pořadatelstvím MS se spřátelil i s Vladimirem Putinem. „Ještě bych připomněl, že UEFA na posledním Euru vyhověla nátlaku ruských protestů ohledně podoby ukrajinských dresů. Slogan Sláva hrdinům, který byl přišitý na vnitřní straně límečku jejich dresů, museli Ukrajinci odstranit, jelikož prý šlo o jasně politické gesto. Aspoň tak to tehdy bylo odůvodněno,“ podotýká Karel Tvaroh, obránce sparťanské rezervy.Kanada v roli černého koně?Blížící se MS v Kataru minulý pátek vygenerovalo téměř definitivní podobu základních skupin. Samotný los světového šampionátu Nosičům vody pochopitelně neunikl. Ačkoliv hodnotit několik měsíců dopředu atraktivitu jednotlivých skupin není snadný úkol, posádka ve studiu se o to přece jen pokusila.„Já se osobně velmi těším na skupinu F. Tedy na konfrontaci fotbalistů z Belgie, Maroka, Chorvatska a Kanady. Zejména na kanadský národní tým, který se na MS probojoval poprvé od roku 1986, se těším absolutně nejvíc. V Kanadě šel fotbal v posledních letech raketově vzhůru. Založili si vlastní nejvyšší soutěž, Canadian Premier League, která svou kvalitou rozhodně neurazí. V kádru mají Kanaďané navíc celou řadu evropských krajánků,“ tvrdí Karel Tvaroh.Mimochodem, pořadatelství následujícího MS 2026 je přiděleno USA, Mexiku a právě Kanadě. Který hráč Bayernu Mnichov táhne kanadský celek a proč ještě hrací plán MS 2022 není kompletní? I to vám řeknou Nosiči vody.Jedním z ústředních témat podcastu byly také největší šlágry české Fortuna ligy, v nichž poměřili síly fotbalisté Sparty a Baníku, ale také hráči Plzně se Slavií. Kdo měl podle Nosičů nahradit na hrotu Slavie Yiru Sora a proč měl vyztužit střed pole baníkovců Jiří Boula? Čím si mnohými odpisovaný Bořek Dočkal vysloužil chválu a který český tým je specialistou na jednobrankové výhry?V mezinárodní části se dozvíte také o bizarním střídání Bayernu Mnichov a o neotřelém návrhu Ralfa Rangnicka ohledně společných tréninků fotbalistů a rozhodčích. Nosiči vody objasnili i to, co všechno může za totální výbuch Chelsea, kterou na domácím hřišti deklasoval nováček z Brentfordu. Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.