Podcasts about chorvatska

Kdysi bylo Chorvatsko synonymem pro letní dovolenou většiny Čechů. Dnes ale jeho dominance pozvolna slábne. „Vidíme, že zájem o Chorvatsko každým rokem mírně klesá. Očekáváme podobný vývoj i letos,“ říká Jan Foret, generální ředitel cestovní agentury Invia v pořadu Agenda.Hlavním důvodem je postupné zdražování, které nutí české turisty hledat dostupnější alternativy.„Kvůli zdražování v posledních letech, si lidé místo Chorvatska zvykli hledat pro dovolenou alternativy. Jsou to nové destinace, kam cestují vlastní dopravou – například Albánie nebo Bosna a Hercegovina a pak také některé letecké destinace, jako je Turecko,“ uvedl šéf Invia v rozhovoru.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Fotbalová planeta bojuje o účast na MS 2006. Sny v realitu mění postupový klíč v Oceánii, i držitelé trofeje z Argentiny mají na svém subkontinentu cestičku k obhajobě příjemně umetenou. Češi musí v Evropě projít hustším sítem. ###02:08 Thomas Tuchel trénuje Anglii13:35 Nevyvážená postupová místa na MS17:58 Vynikající zápasy Itálie, Německa, Francie, Chorvatska a dalších30:42 Nepřesvědčivý výkon české reprezentace s Faerskými ostrovy56:01 Sázkařské okénko s FortunouSvět je obrovský. A tak je fotbalová kvalifikace rozdělena do kontinentálních zón. Každé z nich pak FIFA přiděluje účastnickou kvótu pro MS. Při nárůstu počtu účastníků turnaje ze 32 na 48 týmů dostali největší příležitost k radosti africké a asijské země. Evropě přibyla jen 2 místa, na MS 2026 bude moci poslat 16 týmů.Při pohledu na to, že Novému Zélandu stačilo vyřadit v oceánské zóně postupně týmy Vanuau, Samoy, Fidži a Nové Kaledonie - a už má díky tomu jistý start na MS, možná mnohé fanoušky napadne, že je až nespravedlivé, jak obtížné je oproti tomu prokousat se na MS z Evropy.Nosiči vody se věnovali vstupu českých i dalších evropských týmů do kvalifikace. Zaostřili na jednání bezpečnostního výboru sněmovny, který řešil vztah policie a fotbalových fanoušků. A zamysleli se i nad tím, jestli Patrik Schick zamíří v létě do Premier League.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

V noci před rozhovorem se vrátil z Chorvatska, kde navštívil půltucet fotbalových zápasů v řadě. „Na každém takovém zápase se tváříte důležitě. Předstíráte, že rozumíte kopané. Nikomu radši nic neříkáte, aby nebylo vidět, že sám moc neumíte kopnout do míče, ale snažíte se poznat, kdo z těch mladých kluků to buď umí, nebo může umět,“ říká třiašedesátiletý Milan Holub v dalším díle podcastu Host Reportéra.Jeho hlášky musíme brát s rezervou, protože je na české poměry velmi úspěšným skautem, vyhledávačem fotbalových talentů. Zaměstnává ho Manchester City, respektive společnost City Football Group, takže Milan Holub nehledá naděje jen pro slavné Citizens, ale také pro třináct sesterských klubů na všech kontinentech. Jeho hlavním regionem je Balkán, z čehož vyplývá, že nejvíce času tráví v zemích bývalé Jugoslávie. „Ale v Británii vnímají pojem Balkán rozvolněněji, takže se snažím mít co nejlepší přehled o lize české, maďarské, bulharské, gruzínské…“Během podcastu vyjde najevo, že do balonu kopnout pravděpodobně uměl – v mládí hrával za Slavii Velký Borek, pak dokonce za Mělník. „Ale neuměl,“ brání se, „při pokusu o střelu jsem obvykle neudržel rovnováhu a upadl. Ale snažil jsem se aspoň hodně běhat, i tihle fotbaloví nádeníci jsou na hřišti potřeba. Nakonec to dokonce vypadalo, že bych mohl hrát za áčko Mělníka třetí ligu, ale v přípravném zápase jsem si zlomil lýtkovou kost, na tři měsíce dostal sádru, a tehdy jsem se rozhodl odjet do Ameriky.“V polovině osmdesátých let bez znalosti angličtiny emigroval do USA, kde se živil mnoha manuálními pracemi. Když se pak po revoluci vrátil do rodné vlasti, podnikal, získal trenérskou licenci a v Mělníku dělal asistenta hlavního kouče.Před nějakými patnácti lety se zajel podívat na bezvýznamný přípravný zápas do Mladé Boleslavi, kde zapředl hovor s jakýmsi přítomným Němcem. Překvapivě se ukázalo, že ten muž pracuje jako skaut pro Arsenal. Milan Holub mu sdělil pár svých postřehů – a nejspíš bystrých –, protože Němec se později odvděčil telefonátem: „Nechtěl bys hledat talenty pro londýnský Charlton?“Milan Holub chtěl, a sám by to sice zlehčoval, ale určitě se mu dařilo, protože ho později zlanařil Fulham a nakonec Manchester City: „Takových regionálních skautů má Manchester v kontinentální Evropě zhruba osm.“Skoro každý týden vyráží Milan Holub na služební cesty. Po nocích píše na hotelu reporty ze zápasů, v nichž analyzuje schopnosti nadstandardních mladých hráčů. A ve zbylém volném čase píše knížky – vydal už tři. „Vždycky jsem hodně četl a měl chuť psát, tak si to, když mám náhodou náladu, dopřávám.“Jeho zatím poslední, částečně autobiografický román jménem Duša(n) moja se odehrává začátkem osmdesátých let v Piešťanech i v rumunských horách. „V tom mém příběhu jsou kamarádi,“ říká Milan Holub v podcastu, „ideály, kurvy, fízlové, pravda a láska, chlast slast, hory, touha po svobodě, čest, nabroušený nůž, pád ze skály a hvězdy nad hlavou.“

Ludmila Vlková s kamarádem Jakubem Rejmanem jezdí dlouhé trasy na koloběžce. Sto kilometrů není žádný problém. Proto si v roce 2023 troufli na cyklostezku Alpe-Adria, která začíná v rakouském Salcburku a vede do města Grado v Itálii. A protože zpáteční cestu absolvovali vlakem z Rijeky až do Havlíčkova Brodu, přidali si dalších 150 kilometrů do Chorvatska.

Nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Máme sice tendence myslet si, že tyto svátky slavíme skoro v celém křesťanském světě až na drobnosti vlastně stejně, jenže není tomu tak: rozdílů je mnoho. Vánocům se proto budou věnovat hned dvě epizody podcastu Hej, Slované – ten první ovšem zůstane u Vánoc západních, tedy katolických a protestantských. Nosí všude dárky Ježíšek? Nadělují se dárky všude na Štědrý večer? Jak vypadají v různých slovanských kulturách slavnostní pohoštění? A scházejí se celé rodiny, velké rodiny, nebo jen malé rodiny? O tom všem mudrují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi s Pavlem Trojanem, polonistou, který má ovšem pravoslavnou manželku (které Vánoce tedy doma slaví?), s Madleńkou Šołćic, která přibližuje nevšednost lužickosrbských Vánoce, s Blankou Čechovou, která pravé české Vánoce našla až v Chorvatsku, a s Maciejem Ruczajem, který naopak v Česku slaví Vánoce v tradičním polském duchu. Tak radostné a požehnané svátky vám všem, přátelé! Na úvod Lukáš vysvětlí, že není dárkonoš jako dárkonoš, že jsme přišli o některé své, jaké naopak máme v Evropě, a to nejen té slovanské, načež předvede, že Vánoce se postupně dlouhodobě unifikují a stírají se krajové rozdíly, což doloží vyprávěním o folklorním zázemí srbské Lužice, kde dodnes chodí několik typů dárkonošů včetně těch temných, kteří odnášejí zlobivé děti do lesů. O počtu dárkonošů v Polsku pak sourozenci diskutují s Pavlem Trojanem, ředitelem české pobočky Polské turistické organizace, který však není s to se s jistotou počtu postav, jež v Polsku dárky nadělují, dopočítat. Místo toho líčí, co ho baví na polských Vánocích, v čem se liší od českých, a přibližuje zejména podobu vánoční tabule. Z osobního života dodává, jak se žije člověku, který se profesně věnuje polské kultuře, žije v Česku a kromě střetu těchto dvou kultur slaví ještě Vánoce pravoslavné, jelikož má manželku ze srbské Vojvodiny. Lze přestát tolikero Vánoc a neuslavit se? Následně zavítáme ještě jednou do srbské Lužice, kde někdejší dramaturgyně lužickosrbského Národního divadla Madleńka Šołćic svou neopakovatelnou směsí češtiny a hornolužické srbštiny líčí, jak slaví Vánoce lužickosrbští katolíci, co jedí, kdy je hlavní bohoslužba, kterého dárkonoše si zvolila její rodina, v čem se lužický Mikuláš liší od českého, a jak do Vánoc konkrétně její rodiny už navěky vstoupil český kamarád, který pomohl jejím dětem pochopit, že Rumpodich, tedy lužickosrbský dárkonoš, potřebuje taky někdy odpočívat v teplých krajích. Třetím hostem je spisovatelka Blanka Čechová, která se provdala do Chorvatska a zažívá Vánoce na dalmátské vsi. „Až tam jsem našla pravé české Vánoce, ty ladovské, i když samozřejmě bez sněhu,“ vypráví. A přibližuje zvyk družit se na Štědrý den s velkou rodinou, dárky nadělovat až na Boží hod, kdy spolu má zůstat malá rodina, ale také to, že její chorvatský manžel, zkušený rybář, nevěřícně v Česku zírá na to, jak nešikovně a tupě zabíjíme kapry. Ostatně nevěří ani oblíbeným zdejším rodinným historkám o vánočním dušení se rybí kostí: „Vždyť vykostit rybu je tak snadné!“ Čtvrtým hostem je polský diplomat a politolog Maciej Ruczaj, který slaví Vánoce v Praze se svou českou manželkou, ale slaví je na polský způsob. Vypráví o svých katolických tradicích, o polských vánočních zvycích, které nesmírně děsí Čechy, o významu zpívání koled, o tom, kolik musí být na stole jídel a jakých, a nakonec dělá nám všem včetně Pavla Trojana pořádek i v počtu polských dárkonošů, neboť vysvětluje, že v Polsku to není jednoduché, jelikož z důvodu pohnuté polské nedávné historie tam každý dnes žije jinde, než kde žili jeho prarodiče. Což se nakonec promítá i do tak výsostných svátků, jako jsou o Vánoce. Čech si to vlastně neumí pořádně představit. Aneb konečně podcast, který vám přináší dárek za dárkem. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Máme sice tendence myslet si, že tyto svátky slavíme skoro v celém křesťanském světě až na drobnosti vlastně stejně, jenže není tomu tak: rozdílů je mnoho. Vánocům se proto budou věnovat hned dvě epizody podcastu Hej, Slované – ten první ovšem zůstane u Vánoc západních, tedy katolických a protestantských. Nosí všude dárky Ježíšek? Nadělují se dárky všude na Štědrý večer? Jak vypadají v různých slovanských kulturách slavnostní pohoštění? A scházejí se celé rodiny, velké rodiny, nebo jen malé rodiny? O tom všem mudrují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi s Pavlem Trojanem, polonistou, který má ovšem pravoslavnou manželku (které Vánoce tedy doma slaví?), s Madleńkou Šołćic, která přibližuje nevšednost lužickosrbských Vánoce, s Blankou Čechovou, která pravé české Vánoce našla až v Chorvatsku, a s Maciejem Ruczajem, který naopak v Česku slaví Vánoce v tradičním polském duchu. Tak radostné a požehnané svátky vám všem, přátelé! Na úvod Lukáš vysvětlí, že není dárkonoš jako dárkonoš, že jsme přišli o některé své, jaké naopak máme v Evropě, a to nejen té slovanské, načež předvede, že Vánoce se postupně dlouhodobě unifikují a stírají se krajové rozdíly, což doloží vyprávěním o folklorním zázemí srbské Lužice, kde dodnes chodí několik typů dárkonošů včetně těch temných, kteří odnášejí zlobivé děti do lesů. O počtu dárkonošů v Polsku pak sourozenci diskutují s Pavlem Trojanem, ředitelem české pobočky Polské turistické organizace, který však není s to se s jistotou počtu postav, jež v Polsku dárky nadělují, dopočítat. Místo toho líčí, co ho baví na polských Vánocích, v čem se liší od českých, a přibližuje zejména podobu vánoční tabule. Z osobního života dodává, jak se žije člověku, který se profesně věnuje polské kultuře, žije v Česku a kromě střetu těchto dvou kultur slaví ještě Vánoce pravoslavné, jelikož má manželku ze srbské Vojvodiny. Lze přestát tolikero Vánoc a neuslavit se? Následně zavítáme ještě jednou do srbské Lužice, kde někdejší dramaturgyně lužickosrbského Národního divadla Madleńka Šołćic svou neopakovatelnou směsí češtiny a hornolužické srbštiny líčí, jak slaví Vánoce lužickosrbští katolíci, co jedí, kdy je hlavní bohoslužba, kterého dárkonoše si zvolila její rodina, v čem se lužický Mikuláš liší od českého, a jak do Vánoc konkrétně její rodiny už navěky vstoupil český kamarád, který pomohl jejím dětem pochopit, že Rumpodich, tedy lužickosrbský dárkonoš, potřebuje taky někdy odpočívat v teplých krajích. Třetím hostem je spisovatelka Blanka Čechová, která se provdala do Chorvatska a zažívá Vánoce na dalmátské vsi. „Až tam jsem našla pravé české Vánoce, ty ladovské, i když samozřejmě bez sněhu,“ vypráví. A přibližuje zvyk družit se na Štědrý den s velkou rodinou, dárky nadělovat až na Boží hod, kdy spolu má zůstat malá rodina, ale také to, že její chorvatský manžel, zkušený rybář, nevěřícně v Česku zírá na to, jak nešikovně a tupě zabíjíme kapry. Ostatně nevěří ani oblíbeným zdejším rodinným historkám o vánočním dušení se rybí kostí: „Vždyť vykostit rybu je tak snadné!“ Čtvrtým hostem je polský diplomat a politolog Maciej Ruczaj, který slaví Vánoce v Praze se svou českou manželkou, ale slaví je na polský způsob. Vypráví o svých katolických tradicích, o polských vánočních zvycích, které nesmírně děsí Čechy, o významu zpívání koled, o tom, kolik musí být na stole jídel a jakých, a nakonec dělá nám všem včetně Pavla Trojana pořádek i v počtu polských dárkonošů, neboť vysvětluje, že v Polsku to není jednoduché, jelikož z důvodu pohnuté polské nedávné historie tam každý dnes žije jinde, než kde žili jeho prarodiče. Což se nakonec promítá i do tak výsostných svátků, jako jsou o Vánoce. Čech si to vlastně neumí pořádně představit. Aneb konečně podcast, který vám přináší dárek za dárkem.

Dnes k nám dorazil herec Jaroslav Dušek, který se aktuálně vrátil z Chorvatska. V jaké roli je v novém filmu Tajemství smrti a bojí se smrti? O čem vlastně je film a kdo všechno tam vystupuje? K čemu by film mohl lidi inspirovat? Používá umělou inteligenci a jaký vztah má k moderním technologiím? A kterou část dne máte nejraději? Poslechněte si celý rozhovor.

Také na plážích Chorvatska je k dispozici internet a kdo si tam v úterý otevřel stránky evropského statistického úřadu, ten se musel vážně zamyslet. Nelze vyloučit, že se inflace v Evropě opět probouzí a platí to i pro Česko.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na obzoru nová inflace? Varovný signál z Chorvatska. Snaha zvýšit platy státních zaměstnanců i s prázdnou státní pokladnou. Ukrajinská ofenzíva podle ruských médií. Vlastně neexistuje. Ekonomický program Kamaly Harrisové. Protestní tsunami: už i východní Německo na první místě. Kampaň nevládní organizace Konsent spustila letní kulturní válku o „zírání“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři kamarádi, Vojtěch Vácha, Vojtěch Bauer, Michal Bauer a Štěpán Rychlý, se rozhodli uskutečnit svůj sen a vyrazili na starých motorkách zvaných fichtly z Jihlavy do Chorvatska. Během jedenácti dnů ujeli přes 2000 kilometrů a zažili nezapomenutelné dobrodružství.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři kamarádi, Vojtěch Vácha, Vojtěch Bauer, Michal Bauer a Štěpán Rychlý, se rozhodli uskutečnit svůj sen a vyrazili na starých motorkách zvaných fichtly z Jihlavy do Chorvatska. Během jedenácti dnů ujeli přes 2000 kilometrů a zažili nezapomenutelné dobrodružství.

Čevapčiči, pljeskavica, ajvar, bura, brudet, soparnik… Ano, hádáte správně. Cestovatel Dvojky Petr Vavrouška nás tentokrát zavede do Chorvatska. A rozhodl se pro celkem nevšední způsob, jak tuhle zemi posluchačům přiblížit – přes jídlo. Chorvatsko je jedním z vůbec nejoblíbenějších dovolenkových cílů Čechů. Ročně jich tam jezdí statisíce kvůli plážím, moři, dobré dostupnosti a někteří právě i kvůli jídlu.

Nadpraporčík Luboš Gric ze skupiny speciálních kynologických činností jihočeské policie a jeho německý ovčák Ir zaváleli na republikovém mistrovství. Získali bronz a postupují na světový šampionát do Chorvatska. Jak se připravují, popsal policejní psovod ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolik stojí letenky, ubytování a jídlo v oblíbených destinacích? Cestovní kanceláře uvádějí, že klientů přibývá a zájem je i o dražší destinace. Hodně lidí si objednalo zájezd s předstihem. Na Slovensko, do Chorvatska nebo Itálie jezdíme hlavně autem. I letos musíme počítat s tím, že silničáři na řadě míst cesty opravují nebo staví úplně nové. Dovolenou může ztrpčit krach cestovní kanceláře, nebo chybějící pojištění. Experti radí sledovat, zda tuzemské cestovní kanceláře mají uzavřené pojištění pro případ úpadku. Při každé cestě za hranice, i do sousedních zemí včetně Slovenska, bychom neměli zapomínat na pojištění. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130626/

Blíží se opět letní sezona dovolených, stovky tisíc lidí opět vyrazí do Chorvatska. V kurzu jsou ale i další destinace. O kolik letos vyjde dovolená dráž? Hostem Pressklubu by místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, který mluvil nejen o letošních cenách. Poslechněte si celý pořad.

Člověk často používá magii, ani o tom neví. Většinou to bývá ve vyhrocených situacích, kdy bezděčně vysloví něčím podmíněný slib. Před lety jsme jely s kamarádkou autem do Chorvatska a ona v extázi z písně kapely Švihadlo smýkala volantem ze strany na stranu, až ho nakonec zamkla za jízdy. V tu chvíli jsem slíbila bohům, že jestli přežiju, přestanu kouřit. Nebo aspoň šlukovat.

Člověk často používá magii, ani o tom neví. Většinou to bývá ve vyhrocených situacích, kdy bezděčně vysloví něčím podmíněný slib. Před lety jsme jely s kamarádkou autem do Chorvatska a ona v extázi z písně kapely Švihadlo smýkala volantem ze strany na stranu, až ho nakonec zamkla za jízdy. V tu chvíli jsem slíbila bohům, že jestli přežiju, přestanu kouřit. Nebo aspoň šlukovat.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

RegioJet Radima Jančury má za sebou rekordní rok a před sebou velké plány. Do deseti let chce mít na železnici zhruba třetinový podíl. Nové vlaky za miliardy korun. RegioJet Radima Jančury změnil strategii a na české železnici chce mít nové soupravy. „Nemám tátu, který by mi koupil vlaky, abych rozjel nový byznys, ani stát, který by mi peníze dával. Na první vlaky tedy musely vydělat žluté autobusy. Na autobusy předtím vydělávaly letenky a ještě předtím na letenky vydělaly zase aupairky.  Abychom rozjeli železnici, nezbývalo mi než koupit opravdu staré vlaky. Ve chvíli, kdy se firma dala do kupy, byl jasný plán, že půjdeme do nových vlaků. Bohužel přišel covid a ten byl pro dopravu bez dotací úplně devastující. Předminulý rok jsme se z toho rozdýchávali, minulý už byl standardní, tak jsme si jednoznačně řekli, že další vlaky už musí být nové,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys majitel RegioJetu Radim Jančura.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Co kdybyste se z Česka mohli za dvě hodinky dostat vlakem k moři do Chorvatska? Že je to nemožné? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Telefony s logem Nokie končí, napříště už to bude jen HMD. A nejen to, z trhu zmizí také značka odolných mobilů CAT, zkrachoval totiž jejich výrobce Bullitt Group. A do třetice se rozlučme i s chytrými hodinkami Fossil.Velké rošády na mobilním trhu doplníme povídáním o tom, jak se na ostravském superpočítači modeluje česká železnice a o bizarních alternativních app storech pro iOS.00:17 – Nokia končí03:53 – Bullit/CAT končí06:46 – Fossil končí07:32 – Vlakem do Chorvatska 08:34 – Virtuální české železnice11:59 – Edge šmíruje Chrome15:05 – Apple a sideloading

Petr Opršal pochází z Ostravy, ale pracuje u soudního dvora v Lucemburku. Částečně patří i do Chorvatska, odkud je jeho žena. Původně historik, pak právník, ale taky spisovatel. Nedávno mu vyšla kniha s detektivním námětem, nazvaná Dokud nás krev nerozdělí.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O historii zvyků, naboženství, svátečním jídle a o koledách bude mluvit historička a předsedkyně Běloruského institutu v Praze, Nina Skepyan, historik a profesor na FF UK, Řek Kostas Tsivos, a spisovatelka a právnička Blanka Čechová, která dlouhodobě žije v Chorvatskou, a je autorkou populární trilogie Jadranské snoubenky. Moderuje Libor Kukal. Připravili Tajana Mančalová a Libor Kukal.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Horváth/Horváthová u nás nosí 8 809 obyvatel. Bylo odvozeno z maďarského etnonyma (tj. jména národa) Horváth, tj. „Chorvat“. Jednalo se o pojmenování podle původu z Chorvatska nebo podle nějakého jiného vztahu k Chorvatsku.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skupina Accolade rozšiřuje impérium směrem na jih. Počet zemí, ve kterých staví průmyslové a logistické haly, zvyšuje na sedm. Nově má v chorvatském Záhřebu povolen první projekt a počítá s rozvojem i v dalších lokalitách.Skupina Accolade míří do Chorvatska. Firma tam získala povolení pro výstavbu haly o velikosti 50 tisíc metrů a čeká na vhodného investora. „Investice se může pohybovat v úrovni 1,5–2,5 miliardy korun, podle toho, jak bude technologicky náročná,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys zakladatel Accolade Milan Kratina s tím, že aktuálně probíhají jednání s několika klienty a společnost věří, že v roce 2024 začne výstavba.„Chorvatský industriální trh se primárně rozjíždí hlavně kolem Záhřebu, takže i náš první projekt bude u Záhřebu, ale koukáme i na další lokality, jako je například přístav Rieka,“ dodává Kratina s tím, že chorvatský trh je optimální lokalita. Má vhodné průmyslové plochy pro výrobu i zásobování, neobsazenost průmyslových parků je téměř nulová, a navíc je součástí eurozóny a schengenského prostoru. Na rozdíl od Česka pak v zemi není problém sehnat zkušenou a technicky vzdělanou kvalifikovanou pracovní sílu. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Vladimír Dzuro působil více jak devět let v týmu pověřeném vyšetřováním válečných zločinů Srbů v Chorvatsku a západní Bosně. Z toho důvodu kniha pojednává převážně o zločinech Srbů na území Chorvatska, Bosny a Hercegoviny. Letos mu na toto téma vyšel komiks a byl natočen i film. Válečné zločiny jsou skutky, kdy se k sobě válčící strany chovají krutě. Přitom jde o národy, které spolu žily léta v míru, de facto v jednom státu. Jak lze nastavit, aby se ze sousedů a ze známých stali nepřátelské entity? Válka není jenom boj mezi vojsky. Především se dějí zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Co vede ozbrojené jednotky k tomu, že zabíjí nevinné, včetně dětí? O tom všem si povídáme s bývalým vyšetřovatelem válečných zločinů v bývalé Jugoslávii.

Série Temná turistika pokračuje! Tentokrát se mrknem do Chorvatska, ať máte plán, kdyby náhodou nebylo moc hezky, nebo vás to na pláži prostě nudilo.

Turisticky oblíbené země sužují plameny. S rozsáhlými požáry bojují hasiči v Řecku, Turecku, Itálii i Španělsku. Vysoké teploty prý ustupovat nebudou, další vlna veder dorazí do Chorvatska, kde platí výstraha před požáry. Páteční 90´ČT24 zmapuje aktuální situaci a poradí turistům - ptejte se na to, co vás zajímá. Pořadem provázel Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130721/

Staré věznice, hrady s mučírnami, výslechový dům KGB, důl, kde umíraly tisíce lidí.. není to lepší, než jet vlakem do Chorvatska? :)))

Znáte to, je vokurková sezóna, venku řádí vedra, a češi tak zvládnou maximálně usmažit řízky na cestu do Chorvatska, nadávat na vládu, řešit třicítky v Praze a polemizovat nad vyděračským poplatkem od Michelinu. A tak nastal čas natočit další speciál, Středo/věk Bootleg Edition, který do téhle české pohody přesně zapadne diskusí o cenách tady a ve světě, o tom, jak je Lipno lepší než Zell am See, o AR od Applu a samozřejmě o tom, jak se Martinovi jde na jeho každoroční vycházce, tentokrát po PCT. (Dávejte pozor, v jeden moment přijde řeč i na jeho trail name.)

Chorvatsko je oblíbenou destinací mnoha turistů z celé Evropy, včetně těch z České republiky. Pro mnohé z nás je cesta do tohoto krásného přímořského státu neodmyslitelnou součástí letní dovolené. Máme pro vás několik tipů, jak se bezpečně dostat do Chorvatska a jak si vychutnat dovolenou bez potíží.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní turistická sezona v Chrovatsku je v plném proudu, nejvytíženější období začne za týden. Co se od loňska v zemi změnilo? S čím by nejen hosté letovisek na pobřeží Jaderského moře měli počítat? Poslechněte si reportáž reportérky Tey Veselákové.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blíží se letní sezona dovolených. Podle předpokladů opět vyrazí řada Čechů do Chorvatska. Už to ale není jako dříve, kdy pro většinu našinců dovolená znamenala právě týdenní opalování se u moře. Stále častěji chtějí lidé něco vidět, zažít, ochutnat a objevit. Klidně i za násobně vyšší cenu. Poslechněte si Press klub, kde o dovolených mluvil místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Tehdy ještě Jugoslávii začal navštěvovat jako kluk, jezdil pravidelně za tetou, která se sem provdala. Dnes v Chorvatsku napůl žije a poskytuje ubytování turistům. Nejen o tipech na zajímavá místa mluvil ve studiu Rádia Praha Pavel Kárný.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Černou Horu lze stále považovat za málo objevený klenot. Na rozdíl od sousedního Chorvatska, kam loni zavítalo přes 15 milionů návštěvníků, je totiž turisticky stále víceméně neprobádaná. Podle historičky Lenky Blechové, která se před 40 lety provdala za Černohorce a v zemi strávila 15 let, má přitom co nabídnout. Třeba krásné hory s kláštery. O dalších zajímavostech vypráví Blechová v podcastu Slepá mapa.

Připravte se na vzrušující dobrodružství! Vojta Borůvka , který nám odhalí svět cestování jako nikdy předtím. Je čas se inspirovat a snít o vlastních dobrodružstvích! Představte si cestovat po Balkánu v dodávce, prozkoumávat krásy Chorvatska, Rumunska a Itálie. Vojtěch nám přiblíží tento neobvyklý způsob cestování, plný svobody a překvapení. Dále se vydáme na cestu po Spojených státech, kde Vojtěch prozkoumal různé kouty této fascinující země. Příběhy o místní kultuře, jídle a ohromujících přírodních scenériích vám připomenou, proč je Amerika tak jedinečná. A co říkáte na život a cestování na Novém Zélandu? Vojtěch se tam pustil do práce jako hodinový manžel a objevil krásy této ostrovní země. Připojte se k nám, abychom objevili, jaký život plný dobrodružství a nových začátků se tam skrývá. A nakonec, naším cílem je Transsibiřská magistrála, která nás zavede na úchvatnou cestu až do Vladivostoku. S Vojtěchem a jeho přáteli jsme prožili neuvěřitelné dobrodružství a objevili bohatství ruské kultury a nádhernou krajinu. Nenechte si ujít tento inspirující díl pořadu 1. Nástupiště, který vám otevře dveře do světa dobrodružství a svobody. Připojte se k poslechu a nechte se unést Vojtěchovými fascinujícími příběhy!

Klíšťata jsou pro zvířata stejně nebezpečná jako pro lidi. Na trhu je mnoho preparátů, díky kterým se dá omezit jejich přisátí. Jak se v nich orientovat? S radou přispěla veterinární lékařka Ludmila Růžková z nemocnice Vetino Aesculap Pardubice.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Češi přijeli na Jadran už před sto lety, tehdy objevili krásy Chorvatska. Přijeli první hosté a začali stavět první hotely a vily. Pro oba národy je důležitá znalost jazyk – a jeho podoba. Máme také stejnou mentalitu,“ popisuje ředitel Chorvatského turistického sdružení pro Českou a Slovenskou republiku Miodrag Mlačić, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

Vladimír Dzuro působil více jak devět let v týmu pověřeném vyšetřováním válečných zločinů Srbů v Chorvatsku a západní Bosně. Z toho důvodu kniha pojednává převážně o zločinech Srbů na území Chorvatska, Bosny a Hercegoviny. Letos mu na toto téma vyšel komiks a byl natočen i film. Válečné zločiny jsou skutky, kdy se k sobě válčící strany chovají krutě. Přitom jde o národy, které spolu žily léta v míru, de facto v jednom státu. Jak lze nastavit, aby se ze sousedů a ze známých stali nepřátelské entity? Válka není jenom boj mezi vojsky. Především se dějí zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Co vede ozbrojené jednotky k tomu, že zabíjí nevinné, včetně dětí? O tom všem si povídáme s bývalým vyšetřovatelem válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. Tuto epizodu naleznete v audio i video formátu také zde: https://www.pickey.cz/oldschoolers https://herohero.co/oldschoolers

Vysoká inflace a vstup Chorvatska do eurozóny oživily debaty, jestli by i pro českou ekonomiku nebylo výhodnější platit eurem. Mělo by Česko co nejrychleji usilovat o členství v eurozóně? „Myslím si, že ne,“ říká hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer. „Jsem přesvědčen, že ano,“ oponuje investiční bankéř Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.

Ze tří kandidátů vstupu do schengenského prostoru, Bulharska, Chorvatska a Rumunska, uspělo jen Chorvatsko a my všichni se můžeme těšit na to, že už od 1. ledna 2023 pojedeme o prázdninách k Jadranu, aniž bychom díky formalitám na hranici s Chorvatskem museli trpělivě čekat v dlouhých automobilových kolonách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cest k úspěchu vede víc. V Realu Madrid ti dva kdysi kráčeli po stejné, přesto každý jinak. Cristiano Ronaldo nikdy netajil, že ho žene touha být nejlepším. Naproti tomu Luku Modriće vždy víc blažil úspěch týmu. I na MS v Kataru.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Lyžařské zranění Manuele Neuera7:00 Co je za úspěchem Chorvatska a Luky Modriće?20:00 Jemné umění střílet penalty na MS33:00 Weghorstův senzační gól proti Argentině38:00 Kontroverzní momenty napětí mezi soupeři45:00 Jaká budoucnost čeká Ronalda?52:00 Různé podoby týmových lídrů55:00 Maroko nezaslouží přehnanou kritiku1:07:00 Sázkařské okénko: tipy na semifinále MSJsou stejně staří, oba letos oslavili už své 37. narozeniny. Po šampionátu v Kataru ale Portugalec nic slavit nebude. Čtvrtfinálový neúspěch s Marokem se v jeho snech před odjezdem na turnaj dozajista nezjevoval. Sny nahradila realita, titul mistra světa Ronaldovi patrně navždy unikl.O čem snili Chorvati? Mnozí o tom vůbec nepřemýšleli, paradoxně z toho důvodu, že minule Balkánci na MS prorazili. Finálová účast na turnaji v Rusku totiž znamenala natolik husarský kousek, že se jeho možné repete vnímalo jako nemožné - vždyť zázraky se přeci neopakují. Některé však zjevně ano.A to i Modrićovou zásluhou. Jeho vklad do chorvatské hry, ale i týmové pospolitosti je totální, maximální, neutuchající. Tento typ lídrovství zůstává očím mnoha fanoušků skryt, přinejmenším ho leckdy nedoceňují. Ale to Modriće nikdy nezajímalo. Nepotřebuje k životu, aby jako modlu oslavovali právě jeho. Ale umřel by bez pocitu vítězství v zápase, týmového vítězství.Turnajový úspěch zpravidla přináší zodpovědná obrana, z níž vystupují heroické výkony vůdčích osobností. Chorvatsko se v zadních liniích může spolehnout na skálopevnou hradbu. Její základ tvoří Dominik Livakovič, ve 27 letech jeden z brankářských objevů trochu pozdějšího věku, než bývá leckdy zvykem. Dále tu zúročuje své zkušenosti Dejan Lovren a vedle něj se doslova zažehla levonohá stoperská kometa Joško Gvardiol.Svěřencům trenéra Zlatka Daliče to ale šlape především díky nestárnoucímu přírodnímu úkazu v srdci zálohy. O přínosu Luky Modriće, ale také o výchově chorvatských fotbalových nadějí či o kontrastech v porovnání s jejich sousedním Srbskem nebo s českou reprezentací diskutovali nejnovější Nosiči vody.Dinamo Záhřeb jako Real a BarcaChorvaté dosáhli od roku 1998 už třetího semifinále na světových šampionátech. Jak je možné, že čtyřmilionový národ pravidelně produkuje fotbalisty světového kalibru?„Ze svých dětských let si vybavuji hned několik konfrontací s chorvatským fotbalem. Bez ohledu na věkovou kategorii nebo klubovou příslušnost, pokaždé šlo o nesmírně komplexní hráče. Jako desetiletí jsme nastoupili proti Dinamu Záhřeb. Dodnes to nechápu, ale ti kluci už tehdy hráli, jako kdyby patřili do systému Realu Madrid nebo Barcelony,“ všímá si Karel Tvaroh, který donedávna oblékal dres pražské Sparty.O dalekosáhlém významu Dinama Záhřeb a také o chorvatské fotbalové mentalitě diskutují Nosiči vody, kteří se v nové epizodě zaměřili i na unikátní penaltovou magii, rozvíjenou v této balkánské zemi. Jednoduše řečeno: pokud Chorvaté dovedou vyřazovací zápas až do penalt, jejich soupeř to může rovnou vzdát. Jaké cesty vedou k úspěchu v penaltovém rozstřelu? I to se dozvíte v podcastu.„Luka Modrić je pro chorvatské chlapce a dívky ideálním vzorem. Mnozí ho na obrazovkách sledují prakticky celý svůj život a díky němu zahořeli pro fotbal. Je to příklad bezproblémového, pracovitého a skromného chlapa. Není divu, že se stal před časem po zásluze držitelem prestižního Zlatého míče. Chorvaté těží z jeho neustálého hladu po úspěších. Jednoduše, bavíme se o ikoně se vším všudy,“ chválí chorvatského kapitána moderátor podcastu Jaromír Bosák.Ronaldo potřebuje vystřízlivětNa rozdíl od svého někdejšího chorvatského kolegy z Realu Madrid se Cristiano Ronaldo rozloučil se svým patrně posledním šampionátem v tom nejhorším možném stylu.Do diskusí o tom, zda je Ronaldův vliv na výkonnost týmu ještě pozitivní, nebo zda už přinejenším onen zjevný neklid, který kolem něj po rozchodu s Manchesterem United pulzuje, nestahuje Portugalce dolů jako kámen, přispělo i zjištění z duelu se Švýcary (6:1).Právě v tomto osmifinále předvedli Portugalci svůj jasně nejlepší výkon na turnaji. A Cristiano mu v roli náhradníka po dlouhé minuty přihlížel z lavičky. Následně proti Maroku už mu kouč nadělil prakticky celý druhý poločas. Jenže Ronaldo s sebou na trávník zvrat nepřinesl. A tak na MS končí jako hráč, který se ve vyřazovací fázi podle svých představ nikdy neprosadil.„Bez Cristiana Ronalda by portugalský fotbal nebyl, tam kde dnes je. Dokázal se svou zemí vyhrát Euro, posbírat kvanta klubových i individuálních trofejí. Ale už jeho konec v Manchesteru United, nyní přesun na reprezentační lavičku a zatím prakticky nulový zájem o jeho služby ze strany evropských velkoklubů, to všechno jsou prvky reality, které už nelze falešným sněním uniknout. Ronaldo i jeho leckdy až fanatičtí fanoušci už by snad mohli trochu vystřízlivět,“ míní dlouholetý fotbalový expert Luděk Mádl.„Cristiano Ronaldo je jedním z největších fotbalistů všech dob, král, který si zaslouží úctu a respekt, ale zároveň by on sám měl lépe vnímat realitu, která se v čase posunula. Což mu bohužel uniklo a jeho povaha, která ho vytáhla na na piedestal, kde si naplnil svou až fanatickou touhu být nejlepším, ho teď žene k nesoudnosti, ukřivděnosti a vyvolává negativní energii, jíž nemohl nezasáhnout také portugalský tým,“ podotýká Mádl.Trio Nosičů vody také rozebírá kuriózní zranění Manuela Neuera. Německá reprezentační jednička a opora Bayernu Mnichov se smolně vyřadila do konce sezony. Proč neměl Harry Kane kopat druhou penaltu proti Francii? A jak se zrodila nejemotivnější trefa na šampionátu? Proč se soupeřům vůbec nedaří otevřít obranu Maroka připomínající konzervu? A kdo nakonec postoupí do finále? Poslechněte si celou epizodu podcastu!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Chorvatsko se 1. ledna 2023 stane novým členem Schengenského prostoru. Jednomyslně to včera schválili ministři vnitra Evropské unie na schůzce v Bruselu. Co to skutečně znamená? Komentátor Adam Černý se v audiozáznamu pořadu Jak to vidí… vyjadřuje také k pokusu o státní převrat v Německu, ke zpytování svědomí Angely Merkelové anebo k uvolnění protikoronavirových opatření v Číně, které vedlo k velkým protivládním protestům.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč stoupá počet lidí, kteří odcházejí do předčasného důchodu? Může si to česká ekonomika dovolit? Z jakých důvodů se Bulharsko a Rumunsko nemohou, na rozdíl od Chorvatska, připojit k zóně volného pohybu? A kdo je Viktor But, přezdívaný obchodník se smrtí, za kterého Američané vyměnili basketbalistku Grinerovou, vězněnou v Rusku? Poslechněte si odpolední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rada Evropské unie by měla schválit přijetí Chorvatska do schengenského prostoru, zároveň bude probírat připravenost Rumunska a Bulharska na vstup do zóny volného pohybu. „Věřím, že přijetí Chorvatska dostatečně podpoří i ostatní státy, jenom si připomeňme, že toto hlasování musí být jednomyslné,“ řekla v ranním vysílání Rádia ZET poslankyně Eva Decorix (ODS) ze zahraničního výboru. Dodala, že by přijetí oblíbené turistické oblasti do schengenského prostoru mělo na Čechy praktický a přímý dopad. Jsou ale státy, které o tom mají pochybnosti.  

V Královéhradeckém kraji máme čerstvě dokonce hned dvojnásobné mistryně světa! Dva tituly přivezly členky hradecké Lions Academy z Chorvatska, kde se konalo Mistrovství světa v mažoretkovém sportu. Hradecké Lvice zvítězily v královské kategorii seniorky pódio a defilé pom-pom, což jsou sestavy s třásněmi.

Do 33. epizody jsme si pozvali kapitána české discgolfové reprezentace Jana Studničku, aby nám popovídal o obrovském úspěchu, kterým bylo druhé místo na Mistrovství světa týmů v chorvatském Varaždinu. Honza nám poví o tom, jaká je náplň jeho práce jako kapitána. Prozradíme, že to není žádná hračka, ale víc už řekne on sám. Nejvíc se věnujeme samotnému turnaji, jaký byl formát, jak to probíhalo a jaké zážitky si česká repre z Chorvatska dovezla. Dotkneme se také lehce kontroverzního tématu o úrovni připravenosti tohoto turnaje, která nebyla taková, jakou bychom od mistrovství světa očekávali. Dále jsme se v rámci novinek pověnovali hlavně PDGA Pro Worlds, také mistrovství světa, ale tentokrát jednotlivců. A neminou vás ani některé discgolfové drby z poslední doby. Návrhy na nová PDGA pravidla

Live from "Velika mrdakovica". Ano, dnešní ranní šou Vašek a Dan vysílali přímo z hořícího Chorvatska. A mimochodem - kolik přibrali naši chlapci? Check it spolu pivkem. A tequilou. @fajnradio

Jezdíte na dovolenou vlakem? Podělte se s námi zážitky. Pokud se vám epizoda líbila, budeme rádi za like, odběr kanálu, případně komentář. Nezapomeňte tuto epizodu sdílet kde můžete. Díky

Ranní brífink Jaroslava Maška: V našem podcastu vítám Blanku Čechovou, právničku, spisovatelku a Češku, která žije už dlouho v Chorvatsku v Dubrovníku. Napsala knihy jako Totál Balkán, Příručka jadranské snoubenky a Návrat jadranské snoubenky.

Ranní brífink Jaroslava Maška: V našem podcastu vítám Blanku Čechovou, právničku, spisovatelku a Češku, která žije už dlouho v Chorvatsku v Dubrovníku. Napsala knihy jako Totál Balkán, Příručka jadranské snoubenky a Návrat jadranské snoubenky.

Například do Chorvatska k moři většina Čechů cestují po silnici - vlastním autem popř. autobusem. Dá se jet také z Vídně tzv. autovlakem. Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Například do Chorvatska k moři většina Čechů cestují po silnici - vlastním autem popř. autobusem. Dá se jet také z Vídně tzv. autovlakem.

Chorvatsko udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. „Přijetí Chorvatska do eurozóny už je jen formalita. Eurozóna jako taková potřebuje nakopnout", řekl pro Rádio Z hlavní ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal. Je na euro připravena i Česká republika?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dopravce RegioJet na začátku června opět spouští přímé vlakové spojení do Chorvatska. Letos očekává přes 100 tisíc cestujících, a některé spoje na začátku prázdnin už má dokonce vyprodané. Cesta do Splitu přitom ve srovnání s autem zabere téměř dvojnásobek času, loni navíc cestující často kritizovali zpoždění nebo nepořádek ve vlacích. Přesto je zájem o tuto cestu ještě větší než v předchozích letech. Jaké jsou ty hlavní důvody – na to se v Ranním brífinku ptáme publicisty z webu Zdopravy.cz Jana Sůry.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dopravce RegioJet na začátku června opět spouští přímé vlakové spojení do Chorvatska. Letos očekává přes 100 tisíc cestujících, a některé spoje na začátku prázdnin už má dokonce vyprodané. Cesta do Splitu přitom ve srovnání s autem zabere téměř dvojnásobek času, loni navíc cestující často kritizovali zpoždění nebo nepořádek ve vlacích. Přesto je zájem o tuto cestu ještě větší než v předchozích letech. Jaké jsou ty hlavní důvody – na to se v Ranním brífinku ptáme publicisty z webu Zdopravy.cz Jana Sůry.

FIFA na kongresu pozastavila členství několika zemím. Rusku, jehož armáda vpadla na Ukrajinu, ale nikoli. Z ruštiny se navíc stal nový oficiální jazyk FIFA. „V kontextu doby jde tak trochu o špatný vtip,“ konstatují Nosiči vody.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?1:50 Srovnání dvou velkých zápasů z víkendu: Sparta-Baník, Slavia-Plzeň16:00 Proč (je dobře, že) velký zápas opět pískal polský rozhodčí?21:10 Los na MS v Kataru: která skupina je nejatraktivnější?31:10 Chelsea čeká na prodej a vybouchla s Brentfordem 35:00 Mají rozhodčí trénovat s hráči?40:30 Bayernu 11 fotbalistů nestačí43:00 Sázkařské okénko: tipy na čtvrtfinále Ligy mistrůPákistánu, Zimbabwe a Keni pozastavila Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) jejich členská práva kvůli tomu, že se státní moc vměšovala do záležitostí místních fotbalových asociací. „V té souvislosti se samozřejmě leckomu může jevit jako bizarní, že FIFA nereaguje podobně na válečné konflikty,“ poznamenal Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.Návrh pozastavit členství i Rusku se na program zasedání nedostal. Video o válečných zvěrstvech ukrajinský zástupce na kongresu v Kataru přehrát nesměl. Místo toho Gianni Infantino, prezident FIFA, označil MS 2018, které se konalo v Rusku, za velmi úspěšné. A ruština se dokonce objevila na novém seznamu oficiálních jazyků užívaných na půdě FIFA. K angličtině, francouzštině, španělštině a němčině kromě ní přibyly i arabština a portugalština.„Celkově to na mě působilo velmi nepatřičně, že zrovna v tuhle chvíli byla ruština přidána na seznam oficiálních jazyků FIFA. A to ještě naprosto jednoznačným poměrem hlasů 187:4. Na jednu stranu je třeba říct, že Rusové nadále nesmějí hrát soutěže FIFA ani UEFA, jejich sportovní suspendace platí dál. Ale i tohle hlasování o oficiálním jazyce má v sobě jistou symboliku. A vysílá do světa tak trochu zvláštní signál o tom, jak se na věc dívá světový fotbal,“ poznamenal Mádl.Na tyto události, které proběhly na kongresu FIFA v katarském Dauhá, reagovala znechuceně dokonce i senátorka Miroslava Němcová. Ta se podivila, že čeští zástupci k prohnilosti FIFA mlčí a na Twitteru naznačila, že by se za to FAČR mohly krátit dotace. Co si o tom myslí Nosiči vody, to se dozvíte v nove epizodě podcastu.Šéf FIFA Gianni Infantino je ruským zájmům dlouhodobě nakloněn. V souvislosti s ruským pořadatelstvím MS se spřátelil i s Vladimirem Putinem. „Ještě bych připomněl, že UEFA na posledním Euru vyhověla nátlaku ruských protestů ohledně podoby ukrajinských dresů. Slogan Sláva hrdinům, který byl přišitý na vnitřní straně límečku jejich dresů, museli Ukrajinci odstranit, jelikož prý šlo o jasně politické gesto. Aspoň tak to tehdy bylo odůvodněno,“ podotýká Karel Tvaroh, obránce sparťanské rezervy.Kanada v roli černého koně?Blížící se MS v Kataru minulý pátek vygenerovalo téměř definitivní podobu základních skupin. Samotný los světového šampionátu Nosičům vody pochopitelně neunikl. Ačkoliv hodnotit několik měsíců dopředu atraktivitu jednotlivých skupin není snadný úkol, posádka ve studiu se o to přece jen pokusila.„Já se osobně velmi těším na skupinu F. Tedy na konfrontaci fotbalistů z Belgie, Maroka, Chorvatska a Kanady. Zejména na kanadský národní tým, který se na MS probojoval poprvé od roku 1986, se těším absolutně nejvíc. V Kanadě šel fotbal v posledních letech raketově vzhůru. Založili si vlastní nejvyšší soutěž, Canadian Premier League, která svou kvalitou rozhodně neurazí. V kádru mají Kanaďané navíc celou řadu evropských krajánků,“ tvrdí Karel Tvaroh.Mimochodem, pořadatelství následujícího MS 2026 je přiděleno USA, Mexiku a právě Kanadě. Který hráč Bayernu Mnichov táhne kanadský celek a proč ještě hrací plán MS 2022 není kompletní? I to vám řeknou Nosiči vody.Jedním z ústředních témat podcastu byly také největší šlágry české Fortuna ligy, v nichž poměřili síly fotbalisté Sparty a Baníku, ale také hráči Plzně se Slavií. Kdo měl podle Nosičů nahradit na hrotu Slavie Yiru Sora a proč měl vyztužit střed pole baníkovců Jiří Boula? Čím si mnohými odpisovaný Bořek Dočkal vysloužil chválu a který český tým je specialistou na jednobrankové výhry?V mezinárodní části se dozvíte také o bizarním střídání Bayernu Mnichov a o neotřelém návrhu Ralfa Rangnicka ohledně společných tréninků fotbalistů a rozhodčích. Nosiči vody objasnili i to, co všechno může za totální výbuch Chelsea, kterou na domácím hřišti deklasoval nováček z Brentfordu. Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

K čemu mohou v dohledné době dospět jednání Ruska a Ukrajiny? Poskytne Čína Rusku vojenský materiál nebo ekonomickou pomoc? Jakým nebezpečím byl dron s více než sto kilogramy výbušniny, který doletěl do Chorvatska? Jaké připomínky k postupu přijímání uprchlíků pošlou hejtmani vládě? Jak se budou dál vyvíjet ceny benzínu a nafty? A jak válka na Ukrajině postihne český automobilový průmysl? Poslechněte si celý hodinový speciál Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vypukla válka! Vytryskla z choré mysli izolovaného tyrana a rozsévá na Ukrajině zkázu a smrt. Nikdy jsem si nemyslel, že se tak blízko od našich hranic něčeho takového dožiju. Pocházím z Chorvatska a na mé dospívání padal těžký stín války v bývalé Jugoslávii. Tehdy byla válka naším každodenním chlebem. Někteří mí příbuzní byli pár měsíců mučeni v srbských táborech, někteří bojovali se zbraní v ruce.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se zahraničními reportéry Českého rozhlasu se tentokrát podíváme do Rakouska, kde už několik set let udržují tradici malování na lebky zemřelých. Ochutnáme norský sýr, který se prodává v kostkách, má hnědou barvu a karamelovou chuť nebo se vypravíme na chorvatské pobřeží do měst Split a Dubrovník. Před několika lety se stala kulisami pro natáčení dobrodružného seriálu Hra o trůny. Pořadem provádí Jitka Malá.

Se zahraničními reportéry Českého rozhlasu se tentokrát podíváme do Rakouska, kde už několik set let udržují tradici malování na lebky zemřelých. Ochutnáme norský sýr, který se prodává v kostkách, má hnědou barvu a karamelovou chuť nebo se vypravíme na chorvatské pobřeží do měst Split a Dubrovník. Před několika lety se stala kulisami pro natáčení dobrodružného seriálu Hra o trůny. Pořadem provádí Jitka Malá.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za rybami světových moří. Jde o zajímavý projekt nadšených rybářů, kteří se poprvé přihlásili z Ománu, po druhé z Norska a v nejnovějším díle z Chorvatska.

Za rybami světových moří. Jde o zajímavý projekt nadšených rybářů, kteří se poprvé přihlásili z Ománu, po druhé z Norska a v nejnovějším díle z Chorvatska.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Jiří Rusnok pozoroval Merkelovou zblízka v době, kdy byl premiérem. „Z francouzských představitelů někdy trochu sálala určitá povýšenost, kdežto u ní to necítíte,“ vzpomíná na kancléřku. A celkově podle něj sehrála velice pozitivní roli. A uslyšíte i o Češích, kteří se i na podzim chystají do Chorvatska. I když kvůli pandemii to teď budou mít těžší, než v létě.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Jiří Rusnok pozoroval Merkelovou zblízka v době, kdy byl premiérem. „Z francouzských představitelů někdy trochu sálala určitá povýšenost, kdežto u ní to necítíte,“ vzpomíná na kancléřku. A celkově podle něj sehrála velice pozitivní roli. A uslyšíte i o Češích, kteří se i na podzim chystají do Chorvatska. I když kvůli pandemii to teď budou mít těžší, než v létě.

Tisíce migrantů v Bosně a Hercegoně pochází z Blízkého východu a severní Afriky. Mnozí z nich přežívají v improvizovaném obydlí bez zdravotní péče a v nedostatečných hygienických podmínkách. Denně se pokoušejí dostat do Chorvatska. Policie na hranicích je pak násilně vrací zpět. „Většina migrantů vidí Bosnu a Hercegovinu hlavně jako odrazový můstek na cestě do zemí na západě Evropy,“ přibližuje regionální ředitel Dánské rady pro uprchlíky Nicola Bay.

Lidija pochází z Chorvatska. Je zkušená manažerka s praxí v zábavním průmyslu, právnička a dnes ředitelka a jednatelka Illusion Art Museum Prague, ředitelka Selfie Marketu, členka Asociace úspěšných žen Chorvatské republiky ve světě, modelka, členka Mensy ČR a spisovatelka. Ráda propojuje lidi, propojila také svou domovinu s Českou republikou.

Probereme vliv příchodu Tesly Model Y na evropský trh Budeme diskutovat o tom, jestli je lepší volbou elektromobil, nebo plug-in hybrid Popovídáme si o tom, jaké to jet s elektromobilem do Chorvatska a jestli se dá cesta zvládnout zdarma

Hostem další epizody podcastu z prostředí Chance ligy byl šumperský útočník a navrátilec do kádru Draků Daniel Vachutka. Ten poodhalil hokejové poměry ve druhé lize, kterou za Šumperk dlouho hrával. Vyprávěl o loňské nepovedené sezóně v Prostějově, kde si vůbec nesedl s trenérem a navíc klub postihly finanční restrikce, takže hráči si na konci sezóny museli vzájemně půjčovat hokejky, když sami svoje rozlámali. Zavzpomínal na svá mládežnická léta v Pardubicích a sezónu ve Varech, kde v ruské juniorce proháněli Omsk, Petrohrad nebo Chabarovsk. A taky prozradil, proč taxíkem místo do Olomouce dojel do Chorvatska. Instagram: @prvniliga.takyliga

Bezosovi se podařilo na rozdíl od Bransona překonat hranici kosmického prostoru. Takový let vydrží kdokoliv, přirovnal bych to k jízdě na horské dráze, v modulu jsem byl, je poměrně prostorný, nikdy jsem neležel v pohodlnějších křeslech, říká kosmický inženýr Jan Lukačevič z Akademie věd. Komerční lety přitahují pozornost, ceny lístků budou firmy tlačit dolů, dodává.

Náš kolega Václav Mašinda vyrazil na dovolenou do Chorvatska

Chystáte se do Znojma na dovolenou nebo vás jen zajímají tipy na výlety a zajímavé akce? Po dnešní epizodě s Luckou Binko se nebudete moci rozhodnout, kam vyrazit dříve. „Kromě vedoucí Turistického informačního centra a průvodkyně, jsem občas i vedoucí detektivní kanceláře“. Lucka Vás zahrne tipy na výlety ve Znojmě i okolí, od známějších míst, jako je znojemské podzemí, Národní park Podyjí nebo Sealsfieldův kámen. Na své si přijdou také ti, kteří ocení spíše neotřelé lokality znojemského regionu. Slyšeli jste například o Stříbrných vodopádech? Dozvíte se více také o  prohlídkách města, včetně letošní novinky s názvem Osobnosti města Znojma, která je určena především Znojmákům.   Lucii Binko zpovídá Radek Bortlík.

Turisté z České republiky se budou muset nově v Chorvatsku na hranicích prokazovat covidovými certifikáty. Podle prezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Romana Škrabánka ale na hranicích žádné komplikace nejsou. „Chorvatská strana respektuje, že nové podmínky nastaly rychle. Cestující jsou během dneška vpouštěni na území Chorvatska,“ řekl Škrabánek v odpoledním vysílání Rádia Z. Ministerstvo zdravotnictví v úterý také zakázalo všem lidem z Česka cestovat ode dneška do Ruska a od začátku příštího týdne do Tuniska. Na nové podmínky cestování se Škrabánka ptal moderátor Martin Karlík.

Dalším hostem E15 Castu byla redaktorka E15 Anna Křížková. S šéfredaktorem Nikitou Poljakovem mluvila o své cestě elektromobilem do Chorvatska a o tom, na co všechno je potřeba se při podobné výpravě přichystat. www.e15.cz

Mistrovství Evropy ve fotbale začíná už v pátek 11. června. Čeští fotbalisté v základní skupině D nastoupí proti reprezentantům Anglie, Chorvatska a Skotska. Jak si na Euru naši hráči povedou? „Jsem optimista z několika důvodů. Jedním z nich je to, jak na mě působí současný tým. Jednak je tam skupina hráčů, kteří hrají dobré soutěže v cizině a jsou doplnění fotbalisty z české ligy, kteří jsou na vzestupu,“ popisuje fotbalový novinář Karel Häring. Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Press klubu rádia Frekvence 1 byl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Při cestě z Chorvatska, kde o víkendu jednal o cestách českých dovolenkářů k moři, s ním na palubě letadla natáčela reportérka Anna Kociánová.

Ty nejnovější ověřené zprávy z domova i ze světa. Rychle, stručně a srozumitelně https://cnn.iprima.cz/porady/zpravy/cestovani-do-chorvatska-situace-v-zemi-je-pry-vyborna See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnes 28. května se v podcastu Televizních novin dozvíte podrobnosti o tom, jaké další rozvolnění chce navrhnout ministr zdravotnictví na jednání vlády. Dále zjistíte, kdy by Evropská léková agentura měla doporučit očkování vakcínou Pfizer pro děti od 12 let. Pohonné hmoty zdražují, o kolik se prodraží například cesta do Chorvatska a čeští hokejisté mají šanci na medaili.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Jak se dostaneme v létě do Chorvatska? Elektromobilita, sdílení aut, ale také stále důraznější omezování rychlosti, to jsou trendy o kterých hovoří Roman Meliška.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Jak se dostaneme v létě do Chorvatska? Elektromobilita, sdílení aut, ale také stále důraznější omezování rychlosti, to jsou trendy o kterých hovoří Roman Meliška.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Kam mizí evropské startupy a jaké jsou výhody největší svobody na trzích se dozvíte v rozhovoru s investorem a miliardářem Ondřejem Tomkem. Obytňáky jsou hitem covidové sezóny - kolik čechů tomuto trendu odolá a vydá se letos poprvé do Chorvatska vzduchem?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Kam mizí evropské startupy a jaké jsou výhody největší svobody na trzích se dozvíte v rozhovoru s investorem a miliardářem Ondřejem Tomkem. Obytňáky jsou hitem covidové sezóny - kolik čechů tomuto trendu odolá a vydá se letos poprvé do Chorvatska vzduchem?

Epidemiolog Rastislav Maďar plánuje v sprnu vyrazit na týden na Makarskou riviéru do Chorvatska. Pojede do soukromého apartmánu a vlastním autem, totéž poradil i dalším Čechům. Zhoršuje se naopak podle něj situace v Bulharsku i Rumunsku, které by Česko mohlo přeřadit mezi červené státy, u kterých je po návratu povinný test. Před cestováním letadlem a nebo dovolenou v Egyptě Maďar varuje. Na podzim by byl pak kvůli dalším respiračním onemocněním rád, aby se Češi vrátili k rouškám v MHD a obchodech.

Nejen obyvatelé Karvinska mají nyní důvod k obávám. Koho dalšího nechá premiér Andrej Babiš nejprve ve velkém umírat, aby pak mohl předstírat, že ho vlastně chrání? Budou to raci, ryby, střelci nebo panny? Proč se od nás všude učí, jak zvládat koronavirus, jen tedy ne ve Slovinsku? Mohla paní Alena z Financí připravit jiný než šílený státní rozpočet? A kdo se stal hned dvojnásobným pitomcem na konec? Topol Show pobaví jak ve žlutém vlaku do Chorvatska, tak v malované pražské tramvaji. Příjemnou zábavu!

„Ročně dostáváme asi 1200 byznys plánů z Česka, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska a Bulharska. Na meeting s námi se dostane tak 100 startupů ročně a z toho investujeme do 5 až 10,“ říká v našem rozhovoru partner investičního fondu Credo Ventures Andrej Kiska ml. Aby investorali alespoň do 1 českého startupu, potřebují v Credo Ventures vidět asi 120 byznys plánů. Na Slovensku je poměr ještě horší - na 1 investici připadá byznys plánů asi 220. „Co se týká vyspělosti, jsou slovenské startupy pár roků pozadu za těmi českými,“ říká Kiska a dodává, že ve Střední Evropě máme strašně moc „truhlíků“ - lidí, co všude byli a mají odpověď na všechno. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak v Credo Ventures nové byznys plány vyhodnocují, podle čeho hodnotí začínající startupy, čeho si na nich všímají a podle čeho se rozhodují, zda do nich budou investovat. Probrali jsme i komplikované výchozí pozice začínajících podnikatelů - zajímalo mne třeba, zda v Credo Ventures investují i do mladých lidí nebo do podnikatelů, kteří budují svůj byznys při zaměstnání. Andrej Kiska do Credo Ventures nastoupil v roce 2011. Po 4 letech se stal jeho partnerem. Napsal publikaci Central European Startup Guide (http://bit.ly/CESGkiska), kterou zmiňuje v rozhovoru a která vám pomůže pochopit uvažování investorů. Kiska je známý také díky svému otci, který je momentálně úřadujícím prezidentem Slovenské republiky. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak se liší české a slovenské startupy? Co udělat pro to, aby v obou zemích vznikalo více úspěšných firem? - Je dnes ještě možné založit fungující byznys bez investice, nebo se v podnikání s většími ambicemi bez investora neobejdete? - Jak efektivně investory oslovit a čím je na začátku jednání zaujmout? - Jakých chyb se při spolupráci s investorem nedopustit? Co nejčastěji podlomí důvěru investora v zakladatele startupu? - Co všechno investoři hodnotí v byznys plánech, co by měly obsahovat a na co se investoři dívají u nových startupů? - Jak investorům „sednout jako člověk“, čím je zaujmout po osobní stránce a jaké složení týmu startupu je nejlepší? - Do čeho investoři peníze nevkládají a jaké varovné signály dokáží rozlišit hned při úvodních jednáních? - Proč dělají i investoři chyby a co nejčastěji stojí za neúspěchem startupů? - Jak s investory vyjednávat a na co si při prezentaci svého startupu dát pozor? - Jaké startupy Credo Ventures změnily svět a kde naopak fond prodělal nejvíce peněz? - Proč se Andrej Kiska stal partnerem fondu a proč sám sebe nazývá zadluženým člověkem? rostecky.cz www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.