Podcasts about Stovky

Stovky lidí v Česku mají možnosti vidět emotivní dokumentární snímek Dopisy z Brna. Autorka Karen Kruger s ním objíždí školy a přednáškové sály, kde beseduje o holocaustu. Film vypráví osobní příběh rodičovské lásky a oběti během druhé světové války.

Už v pátek si studenti pěti ostravských gymnázií připomněli Den boje za svobodu a demokracii. Oslavu 17. listopadu ale pojali netypicky a na Hlavní třídě Ostravy-Poruby sehráli několik scén z historie. Ztvárnili třeba demonstraci na podporu občanského fóra v Ostravě anebo podepisování kondolence k úmrtí Leonida Brežněva.

„Natáčanie rysa je najmä o čakaní, ukázal sa nám aj po 87 dňoch“, rozpráva Jakub Mrocek, ktorý pripravuje jedinečný dokument o „neviditeľnom strážcovi“ našich lesov, ako hovorí o rysovi. „Štyri roky. 570 dní v teréne. Stovky nocí pod holým nebom. A jeden fascinujúci tvor, ktorý nás naučil vidieť svet novými očami.“Alebo:„Keď som pred rokmi sníval, že raz zbadám v prírode rysa, ani vo sne mi nenapadlo, že raz o nich budem robiť film.“ A do tretice: „Predstavujeme vám príbeh o tajomnom strážcovi našich lesov.“Toľko úryvky zo záznamov, ktoré zachytávajú proces, v ktorom sa sen premieňa na skutočnosť. Na Slovensku vznika dokument o divej šelme, na ktorom sa podieľajú aj špičkoví tvorcovia z britskej BBC. Dokument, ktorý ale nemá byť len filmom o tejto divej šelme. Ale aj príbehom o objavovaní paralel medzi človekom a prírodou, o prekonávaní vlastných hraníc. A o kráse, ktorú môžeme stratiť, ak ju prestaneme chrániť. Aspoň tak o ňom píšu tvorcovia. Čomu sa môžeme naučiť od neviditeľného strážcu našich lesov? Fotograf prírody a duša projektu Jakub Mrocek to formuluje až do vety: Mysli ako rys! Nuž dajme sa poučiť.Najprv je potrebné ho zachytiť. Na to slúži technika – kamera a fotoaparát v rukách Jabuka Mroceka a Lukáša Holáska, ktorí stoja za rodiacim sa dokumentom. Doteraz sa im podarilo zachytiť približne štyri hodiny filmového záznamu zo stretnutia s rysmi. A hoci sa to zdá málo, výpovedný je fakt, že z hodín a dní čakania sú niekedy len minúty záberov. „Striedame sa v päťdňových intervaloch pri sledovaní a výsledkom je niekedy dvadsaťsekundové stretnutie s rysom. Tragédiou je, keď sa záber nepodarí“, opisuje Jakub Mrocek. Cenný zdrojom je sieť 130 fotopascí. „Je to pre nás sieť predĺžených očí a uší v teréne“, hovorí Jakub. „Prečo ten názov - Mysli ako rys, pýtam sa. „Keď sa ocitneme na novom mieste, snažíme sa správať ako on. Kam by šiel, čo by robil… Postupne sa mi stal inšpiráciou. Je samotár, no vie byť aj hravým spoločníkom a pomocníkom pri mláďatách“, hovorí Jakub. „Rovnako po celodennej práci, aby prežil, si vie vychutnať okolie alebo sa zastaviť“, pokračuje. „Rovnako je flexibilný a prispôsobuje sa podmienkam, v ktorých žije“.Natáčanie vo voľnej prírode filmárov vystavuje aj hodinám v tichu a samote, keď striehnu na rysa. A je to čas, keď sú vystavení situáciám, keď je človek len sám so sebou. „Zrazu ten zhon vonkajšieho sveta utíchne, čas sa stane relatívnym a veľké časové plochy sa zrazu zlejú do čohosi jednoliateho. A prvotný pocit poriešiť ešte nedoriešené v práci, či inde zrazu odíde a vy ste vystavení okolitej scenérii, v ktorej by ste chceli zostať…“. Jakub Mrocek hovorí, že mu to pomáha aj v „efektivite“ v práci. „Mám čas sa tam upokojiť a premyslieť si veci a potom za dva dni urobím toľko, čo predtým za týždeň“. A aj jeho vzťahy podľa jeho slov nadobúdajú nový rozmer. „Viac sa na seba tešíme“, vysvetľuje. „Odporúčam takúto samotu“, hovorí. „Nemusíte ísť mrznúť niekam do lesa, ale ak sa viete stíšiť hoc len na pár hodín, môžu sa vám objaviť nové perspektívy“, formuluje svoju skúsenosť. Do projektu sa im podarilo prizvať aj zvučné mená zo sveta prirodopisných dokumentov. Napríklad britskú scenáristku Seu Western, ktorá má za sebou stovku titulov, medzi nimi Noc na zemi (Night on Earth, Netflix) či Planéta zem (Planet Earth, BBC). S premiérou sa počíta na jeseň 2026. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Natáčanie rysa je najmä o čakaní, ukázal sa nám aj po 87 dňoch“, rozpráva Jakub Mrocek, ktorý pripravuje jedinečný dokument o „neviditeľnom strážcovi“ našich lesov, ako hovorí o rysovi. „Štyri roky. 570 dní v teréne. Stovky nocí pod holým nebom. A jeden fascinujúci tvor, ktorý nás naučil vidieť svet novými očami.“Alebo:„Keď som pred rokmi sníval, že raz zbadám v prírode rysa, ani vo sne mi nenapadlo, že raz o nich budem robiť film.“ A do tretice: „Predstavujeme vám príbeh o tajomnom strážcovi našich lesov.“Toľko úryvky zo záznamov, ktoré zachytávajú proces, v ktorom sa sen premieňa na skutočnosť. Na Slovensku vznika dokument o divej šelme, na ktorom sa podieľajú aj špičkoví tvorcovia z britskej BBC. Dokument, ktorý ale nemá byť len filmom o tejto divej šelme. Ale aj príbehom o objavovaní paralel medzi človekom a prírodou, o prekonávaní vlastných hraníc. A o kráse, ktorú môžeme stratiť, ak ju prestaneme chrániť. Aspoň tak o ňom píšu tvorcovia. Čomu sa môžeme naučiť od neviditeľného strážcu našich lesov? Fotograf prírody a duša projektu Jakub Mrocek to formuluje až do vety: Mysli ako rys! Nuž dajme sa poučiť.Najprv je potrebné ho zachytiť. Na to slúži technika – kamera a fotoaparát v rukách Jabuka Mroceka a Lukáša Holáska, ktorí stoja za rodiacim sa dokumentom. Doteraz sa im podarilo zachytiť približne štyri hodiny filmového záznamu zo stretnutia s rysmi. A hoci sa to zdá málo, výpovedný je fakt, že z hodín a dní čakania sú niekedy len minúty záberov. „Striedame sa v päťdňových intervaloch pri sledovaní a výsledkom je niekedy dvadsaťsekundové stretnutie s rysom. Tragédiou je, keď sa záber nepodarí“, opisuje Jakub Mrocek. Cenný zdrojom je sieť 130 fotopascí. „Je to pre nás sieť predĺžených očí a uší v teréne“, hovorí Jakub. „Prečo ten názov - Mysli ako rys, pýtam sa. „Keď sa ocitneme na novom mieste, snažíme sa správať ako on. Kam by šiel, čo by robil… Postupne sa mi stal inšpiráciou. Je samotár, no vie byť aj hravým spoločníkom a pomocníkom pri mláďatách“, hovorí Jakub. „Rovnako po celodennej práci, aby prežil, si vie vychutnať okolie alebo sa zastaviť“, pokračuje. „Rovnako je flexibilný a prispôsobuje sa podmienkam, v ktorých žije“.Natáčanie vo voľnej prírode filmárov vystavuje aj hodinám v tichu a samote, keď striehnu na rysa. A je to čas, keď sú vystavení situáciám, keď je človek len sám so sebou. „Zrazu ten zhon vonkajšieho sveta utíchne, čas sa stane relatívnym a veľké časové plochy sa zrazu zlejú do čohosi jednoliateho. A prvotný pocit poriešiť ešte nedoriešené v práci, či inde zrazu odíde a vy ste vystavení okolitej scenérii, v ktorej by ste chceli zostať…“. Jakub Mrocek hovorí, že mu to pomáha aj „efektivite“ v práci. „Mám čas sa tam upokojiť a premyslieť si veci a potom za dva dni urobím toľko, čo predtým za týždeň“. A aj jeho vzťahy podľa jeho slov nadobúdajú nový rozmer. „Viac sa na seba tešíme“, vysvetľuje. „Odporúčam takúto samotu“, hovorí. „Nemusíte ísť mrznúť niekam do lesa, ale ak sa viete stíšiť hoc len na pár hodín, môžu sa vám objaviť nové perspektívy“, formuluje svoju skúsenosť. Do projektu sa im podarilo prizvať aj zvučné mená zo sveta prirodopisných dokumentov. Napríklad britskú scenáristku Seu Western, ktorá má za sebou stovku titulov, medzi nimi Noc na zemi (Night on Earth, Netflix) či Planéta zem (Planet Earth, BBC). S premiérou sa počíta na jeseň 2026. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Společnost Czech Inn Hotels opět posiluje. Za stovky milionů korun koupila největší česká hotelová síť známý pražský Wellness hotel Step. V rozhovoru pro SZ Byznys to řekl zakladatel Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda.Step s kapacitou 160 pokojů patří mezi velké hotely. Nabízí vodní a saunový svět, ale i konferenční prostory. „V této transakci jsme aplikovali náš klasický model. Nejprve jsme se nechali najmout k řízení hotelu, zlepšili jsme výsledky, společně s majitelem jsme ho zrekonstruovali a postupně dostali možnost do něj kapitálově vstoupit. Nejprve jsme koupili nejmenší možný podíl a teď už máme majoritu,“ vysvětluje Svoboda. Původní majitel Luděk Ingala, majitel IC Hotels, si nechal 10 procent.„Majitel se rozhodl, že chce zůstat v minoritě,“ dodává Svoboda. Cenu obě strany zveřejňovat nechtějí, ale řádově jde o stovky milionů korun. „Hotel je ve vlastnictví Czech Inn Holding, jehož součástí je právě Czech Inn Hotels, ve kterém je několik desítek hotelů, které provozujeme,“ dodává Svoboda. Tržby skupiny činí tři miliardy ročně.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Stát nemůže platit všechny léčby za stovky milionů. Lékaři jsou přetížení, vyhořelí a chtějí work-life balance Financování zdravotnictví, platy lékařů, hrozící stávka i spory o to, kdo by měl platit nákladnou léčbu lidem se vzácnými onemocněními. To byly témata rozhovoru s Romanem Prymulou, epidemiologem a bývalým ministrem zdravotnictví. A mluvili jsme i o případu primáře domažlické nemocnice, kterého policie v úterý obvinila z vraždy, pokusu o vraždu a znásilnění. V souvislosti s případem Prymula upozorňuje na na rostoucí psychickou zátěž, které jsou lékaři dlouhodobě vystaveni. Podle Prymuly se ekonomický tlak v nemocnicích stále zvyšuje, přičemž se často zapomíná na potřebu podpory psychického zdraví samotných zdravotníků. Podle Prymuly se platy lékařů v posledních letech zlepšily hlavně u praktických lékařů, kteří dostali dvouciferný nárůst. Ale zejména mladší lékaři často usilují o lepší „work-life balance“ a nejsou ochotni trávit tolik přesčasů v nemocnici, navíc s mizerným ohodnocením. „Zdá se mi, že řada z těch mladých nechce zodpovědnost, aby tam něco neprovedla náhodou, v podstatě se brání tomu, aby do těch služeb chodili a ta jejich erudice bude výrazně delší.“  „Případy, které vyžadují léčbu za 50, 100, 200 milionů, tak to je velmi citlivá otázka. Nikdo to nechce příliš slyšet. Ale já si myslím, že na to objektivně prostě ten systém nemá. A za to, když vyléčíme někoho takovýmto nákladem, budeme mít ve frontě třeba 100 lidí, kteří budou čekat na běžnou operaci a řada z nich samozřejmě zemře,“ říká Prymula k mimořádným výdajům za pacienty, kteří vyžadují nákladnou léčbu. A mluvilo se i o případu dvouletého Martínka se vzácnou nemocí AADC, na kterého se skládalo celé Česko.  A Prymula připomíná i takzvaný oregonský experiment, kde experti řešili, zda mají transplantovat jedny játra, nebo vyléčit 200 lidí antibiotikem. „Každý by normálně řekl asi těch 200 lidí, ale pak se začalo řešit, co když ten někdo s těmi játry je váš příbuzný, když to je třeba nositel Nobelovy ceny, jestli tam neděláme určitou míru nerovnosti. A nakonec experiment skončil, protože se nedopídili k nějakému jasnému výsledku,“ dodává Prymula.  Jak jsme se vyrovnali s covidem? Jak Prymula zpětně hodnotí svoje působení v roli ministra zdravotnictví a často přehnané restrikce, které vláda v té době vydávala? Prymula připouští, že některá opatření, jako například roušky ve venkovních prostorech, nebyla nutná a byla do jisté míry ovlivněna dramatickými zprávami a obrazy z Číny, nebo Itálie. Primární cílem tehdejších opatření ale podle něj bylo získat čas na vývoj vakcín a dostupnost léčby. Zároveň zdůrazňuje, že mnohá opatření byla nezbytná k omezení šíření viru, zejména v době, kdy se o nemoci vědělo velmi málo a smrtnost byla vysoká.

Stovky houbařů v Královéhradeckém kraji využily prodlouženého víkendu k návštěvě lesa, možná s pocitem, že to bude pro letošní rok naposledy. Aut, zaparkovaných u lesních cest, bylo o víkendu k vidění opravdu hodně, houbařské úlovky už ale nebyly tak bohaté, jako třeba před měsícem. S košíkem se do lesa na Jičínsku vypravil i reportér Tomáš Lörincz.

Stovky starých a suchých borovic a smrků vykácí správci lesa v okolí rozhledny Chlum v Plzni na Doubravce. Zvýší se tím bezpečnost pro návštěvníky lesa. Stromy nahradí přirozený porost.

Nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) považuje pro zbývající rok do voleb za svoji hlavní prioritu dotáhnout k podpisu smlouvu na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech, a to do konce března 2025. Zpoždění zatím odmítá, a to i přesto, že výběr vítězné jihokorejské firmy KHNP napadli konkurenti u českého antimonopolního úřadu i u Evropské komise.

Její nový snímek Život k sežrání uvidí diváci nejen u nás, ale třeba i ve Francii nebo v dalekém Japonsku. Jak přiznává, vytvořit loutku Bena pro ni bylo složité. „Věděla jsem, že musí být sympatický, což se v loutce s nadváhou špatně dělá. Ben má nakonec hubené ručičky,” říká ve Vizitce. Jak vnímá současnou českou animátorskou scénu? A proč měla jako malá nejradši Maxipsa Fíka? Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Její nový snímek Život k sežrání uvidí diváci nejen u nás, ale třeba i ve Francii nebo v dalekém Japonsku. Jak přiznává, vytvořit loutku Bena pro ni bylo složité. „Věděla jsem, že musí být sympatický, což se v loutce s nadváhou špatně dělá. Ben má nakonec hubené ručičky,” říká ve Vizitce. Jak vnímá současnou českou animátorskou scénu? A proč měla jako malá nejradši Maxipsa Fíka?

O stovky bezprizorních koček se na Vysočině stará kočičí útulek Mikeš HB v Havlíčkově Brodě i jeho depozita v Pelhřimově nebo v Brně. Protože se ale venkovní kočky nekontrolovaně množí, roste jejich počet, stejně jako množství zraněných a nemocných koček i počet koťat od nekastrovaných koček i kocourů. Prostory útulku proto už dávno zdaleka nestačí. S péčí o ně pomáhají dobrovolníci, většinou ženy, které si je vezmou k sobě domů a pečují o ně ve svém volném čase a zadarmo.

Stovky lidí na mostě, pod mostem, v lodích, ve vodě, na břehu i v oknech školy, tak bude vypadat společná fotografie obyvatel Náměště nad Oslavou. Autorem i tvůrcem skupinové fotografie je fotograf Roman Franc, který přijal pozvání manželů Tasovských z náměšťské Galerie 12. Nápad podpořila i radnice, která letošek vyhlásila za Rok fotografie.

Stovky kilogramů a desítky druhů na půlhektarovém poli v Chuchelně vypěstoval zahradník Roman Špidlen.

Stovky různých druhů živých hub jsou vidění v Muzeu Vysočiny v Jihlavě. Mykologický klub tam pořádá 14. ročník podzimní výstavy. Exponáty sbírali členové klubu v lesích po celém kraji těsně před samotnou instalací, aby exponáty byly co nejčerstvější.

Už v polovině října měl původně skončit zkušební provoz služby ZkusBus na Svitavsku. O dopravu na zavolání je ale zájem, a tak její testování potrvá až do konce roku. Sedmimístný mikrobus měsíčně sveze stovky cestujících, kteří si ho objednávají přes mobilní aplikaci.

To je mazec!

V Nejdku na Karlovarsku, v přízemí takzvané lékařské vily v Poštovní ulici, se nachází Mattoniho muzeum. Jak název napovídá, věnované je osobnosti Heinricha Mattoniho, úspěšného obchodníka se světoznámou minerální vodou. V expozici je k vidění přes čtyři sta lahví i vzácné kroniky a medaile.

V Nejdku na Karlovarsku, v přízemí takzvané lékařské vily v Poštovní ulici, se nachází Mattoniho muzeum. Jak název napovídá, věnované je osobnosti Heinricha Mattoniho, úspěšného obchodníka se světoznámou minerální vodou. V expozici je k vidění přes čtyři sta lahví i vzácné kroniky a medaile.

V Nejdku na Karlovarsku, v přízemí takzvané lékařské vily v Poštovní ulici, se nachází Mattoniho muzeum. Jak název napovídá, věnované je osobnosti Heinricha Mattoniho, úspěšného obchodníka se světoznámou minerální vodou. V expozici je k vidění přes čtyři sta lahví i vzácné kroniky a medaile.

V Nejdku na Karlovarsku, v přízemí takzvané lékařské vily v Poštovní ulici, se nachází Mattoniho muzeum. Jak název napovídá, věnované je osobnosti Heinricha Mattoniho, úspěšného obchodníka se světoznámou minerální vodou. V expozici je k vidění přes čtyři sta lahví i vzácné kroniky a medaile.

V Nejdku na Karlovarsku, v přízemí takzvané lékařské vily v Poštovní ulici, se nachází Mattoniho muzeum. Jak název napovídá, věnované je osobnosti Heinricha Mattoniho, úspěšného obchodníka se světoznámou minerální vodou. V expozici je k vidění přes čtyři sta lahví i vzácné kroniky a medaile.

V Nejdku na Karlovarsku, v přízemí takzvané lékařské vily v Poštovní ulici, se nachází Mattoniho muzeum. Jak název napovídá, věnované je osobnosti Heinricha Mattoniho, úspěšného obchodníka se světoznámou minerální vodou. V expozici je k vidění přes čtyři sta lahví i vzácné kroniky a medaile.

Poslední žijící seskvečové Aleš, Vítek a Honza se sešli v proskleném studiu Radia Wave a během pozorování soumraku zhodnotili bizarní indie komedii bratrů Zellnerů Chlupatá rodinka. Po svorném odplivnutí „Chlupi, fuj!“ se pověnovali i novým hororům Duše prokletých a Nepřivolávej nic zlého nebo novému seriálu Douglas is Cancelled.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: 1. Protest na podporu Kultúrneho štrajku ovládol námestia po celom Slovensku: „Hanba!“ skandoval dav (FOTO) https://www.startitup.sk/protest-na-podporu-kulturneho-strajku-ovladol-namestia-po-celom-slovensku-hanba-skandoval-dav-foto/ 2. Slováci sa búria, nie je to len vyššia DPH: Úplne nová daň sa týka aj tvojej výplaty, tvrdí expert https://www.startitup.sk/slovaci-sa-buria-nie-je-to-len-vyssia-dph-uplne-nova-dan-sa-tyka-aj-tvojej-vyplaty-tvrdi-expert/ 3. Veľká evakuácia v slovenskej nemocnici: Stovky pacientov okamžite opustili budovu https://www.startitup.sk/velka-evakuacia-v-slovenskej-nemocnici-stovky-pacientov-okamzite-opustili-budovu/ 4. „Všetko zdražie, priemerná domácnosť si priplatí o 1 000 eur.“ Politici reagujú na zvýšenie DPH https://www.startitup.sk/vsetko-zdrazie-priemerna-domacnost-si-priplati-o-1-000-eur-politici-reaguju-na-zvysenie-dph/ 5. Šeliga vytiahol na Zuriana vážny incident: Riaditeľ Úradu inšpekčnej služby mu posiela jasný odkaz https://www.startitup.sk/seliga-vytiahol-na-zuriana-vazny-incident-riaditel-uradu-inspekcnej-sluzby-mu-posiela-jasny-odkaz/ 6. Šimkovičová má problém: Pre SND sa ňou bude zaoberať prokuratúra. Ministerka posiela ostrú reakciu https://www.startitup.sk/simkovicova-ma-problem-pre-snd-sa-nou-bude-zaoberat-prokuratura-ministerka-posiela-ostru-reakciu/ 7. V kaviarni si už cigaretu nezapáliš: Prichádza radikálny zákaz fajčenia vo verejných priestoroch https://www.startitup.sk/v-kaviarni-si-uz-cigaretu-nezapalis-prichadza-radikalny-zakaz-fajcenia-vo-verejnych-priestoroch/ 8. Šutaj Eštok Remišovej: „Váš stôl stál 14 000 eur, rozvrátili ste ministerstvo informatizácie“ https://www.startitup.sk/nazivo-v-parlamente-pokracuje-19-schodza-poslancov-caka-hodina-otazok/ 9. Sociálna poisťovňa zavádza veľkú novinku: Uľahčí život tisíckam Slovákov https://www.startitup.sk/socialna-poistovna-zavadza-velku-novinku-ulahci-zivot-tisickam-slovakov/ 10. Do Bratislavy prichádzajú absolútne legendy hudobnej scény. Uvidíš ich v tento dátum https://www.startitup.sk/aktualne-do-bratislavy-prichadzaju-absolutne-legendy-hudobnej-sceny-uvidis-ich-v-tento-datum/

Poslední žijící seskvečové Aleš, Vítek a Honza se sešli v proskleném studiu Radia Wave a během pozorování soumraku zhodnotili bizarní indie komedii bratrů Zellnerů Chlupatá rodinka. Po svorném odplivnutí „Chlupi, fuj!“ se pověnovali i novým hororům Duše prokletých a Nepřivolávej nic zlého nebo novému seriálu Douglas is Cancelled.

Opava podle ministra životního prostředí Petra Hladíka pochybila v reakci na letošní povodeň. Město podle ministra pozdě spustilo evakuace. Jsou jeho slova pravdivá? Proč a jak se Opava na velkou vodu chystala?Hostem Ptám se já je primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Česko už čtvrtým dnem sužují ničivé povodně, které přinesly extrémní deště. Záplavy nejvíce zasáhly sever Moravy, kde mají povodně tři oběti. Kromě obcí na Jesenicku zažili velmi dramatické chvíle například i obyvatelé Opavy. Podle jejího primátora Tomáše Navrátila město postihla katastrofa v ještě větším rozsahu než při povodních v roce 1997.Radnice proto očekává také výrazně větší škody, které odhaduje na miliardy korun.  Zničená je podle primátora sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady nebo historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zničené domovy. Opava patří k nejvíce postiženým městům v Moravskoslezském kraji. Pod více než stoletou vodou se o víkendu ocitlo několik okrajových částí, včetně sídliště Kateřinky (kde žije 12 tisíc lidí). Radnice se sice pokoušela organizovat evakuaci, část lidí ale i přes výzvy policie a hasičů neuposlechla a odmítla své domovy opustit. Průběh evakuace v Opavě a v Krnově kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík: „My jsme to 24 hodin dopředu věděli, hydrometeorologové to přesně spočítali a musím říct, že se nemýlili ani o kousek. Mohli (Opava a Krnov) využít 24 hodin pro to, aby ti lidé odjeli, aby tam evakuace byla rapidnější.“Selhala Opava během evakuace obyvatel? Mohlo něco ničivé záplavy v oblasti odvrátit? A proč by podle primátora Navrátila měla vláda odložit krajské a senátní volby? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Katastrofické povodně zasáhly kromě Česka také sousední Polsko. Na několika místech se protrhly hráze záchytných retenčních nádrží a velká povodňová vlna se valila na města. Jak Poláci záplavy zvládají? Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. Polsko se po dramatickém víkendu dál potýká s ničivými povodněmi na jihu země. Záplavy si už vyžádaly pět lidských životů. Podle českého velvyslance v Polsku Břetislava Dančáka je situace velmi vážná.Z pondělí na úterý bojovali o záchranu například obyvatelé města Nisa, které leží v Opolském vojvodství nedaleko českých Mikulovic. Stovky lidí se spolu s vojáky a hasiči dali pomocí pytlů s pískem do opravy a zpevnění poškozené protipovodňové hráze, jejíž zhroucení by vedlo k zaplavení centra města. V Nise byla podle hasičů asi nejhorší situace v zemi. Kolektivní snaha o záchranu se ale nakonec podařila.Přívalové vlny se obává i město Vratislav v Dolnoslezském vojvodství. „Vratislav má jednu hlavní řeku, a to je Odra. Ale k Odře se připojují čtyři další řeky a vzniká tam takzvaný říční uzel, který dohromady vytváří v situacích, ve které se teď nacházíme, gigantický soutok,“ popsal problém velvyslanec s tím, že povodňovou vlnu na Odře má zachytávat obří retenční nádrž Dolní Ratiboř. Tento obří suchý poldr, který se nachází nedaleko hranic s Českem, se dál plní vodou a v noci začal prosakovat. Prosakující místo zatím vojáci a hasiči utěsnili. Osud Vratislavi je podle odborníků přesto stále nejasný. Podle aktuálních prognóz by se měla velká voda dostat k městu během středy a protékat by měla až do pátku (kdy by měla řeka kulminovat). Jak bylo Polsko na velkou vodu připravené? A jak ke katastrofě přistupuje politická reprezentace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tradiční promítač prošel výraznými změnami. Zatímco dříve byl nezbytný pro obsluhu filmového projektoru a manuální spuštění každého filmu, dnes jeho práce v multiplexech spočívá spíše v kontrole a správném nastavení digitálních systémů.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Stovky lidí si včera do Litovle na Olomoucku přijely prohlédnout historické želeniční vozy. Největší pozornost přilákala během Regionálního dne železnice parní lokomotiva Rosnička. Pendlovala po tratích mezi Senicí na Hané, Litovlí a Mladčí až do pozdního odpoledne.

Když se Cyril Bouda v roce 1901 narodil do výtvarnické rodiny, nestála u jeho kolébky jako kmotřička žádná obyčejná dobrotivá sudička, ale jeden z nejvýznamějších českých malířů a ilustrátorů Mikoláš Aleš. Při křtu pak malému chlapci popřál umělecký talent a dar pevné vůle. Obojí se naplnilo vrchovatou měrou, protože Cyril Bouda od nejútlejšího mládí vášnivě rád maloval i kreslil a jeho talent se zkrátka dral na svět od první chvíle, kdy se chopil tužky.

Podporte podcast Zoom v aplikácii Toldo na http://sme.sk/extrazoom Predstavovali sme si to ako časy, keď primitívni ľudia vlastne nezvládali príliš veľké stavebné projekty. No naša minulosť takou nebola: a vedci teraz zistili, že jeden z ohromných kameňov zo Stonehenge pochádza z miesta vzdialeného viac ako sedemsto kilometrov. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme na britské kultové miesto, zistíme, že sedavá práca ničila chrbticu aj v starovekom Egypte, a dozvieme sa, ako vyzerá narcizmus u žien. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky  – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Novela Trestného zákona znížila tresty za ekonomické trestné činy, skrátila premlčacie lehoty a zvýšila hodnoty škôd, od ktorých závisí aj to, či je krádež trestným činom alebo priestupkom. Generálny riaditeľ sekcie restoratívnej a alternatívnej justície ministerstva spravodlivosti a sudca Mestského súdu Košice DANIEL PETRIČKO v rozhovore vysvetľuje, čo sa deje na súdoch od 6. augusta 2024, kedy novela nadobudla účinnosť.  Žiadne masové prepúšťanie väzňov to však nie je. „Z výkonu väzby bolo prepustených 33 ľudí, v dôsledku zániku trestnosti dôjde k prepusteniu ďalších asi 160,“ povedal. Súdy sa postupne dostanú aj k tomu, aby začali posúvať spisy okresným úradom na prejednanie priestupkov. Pôjde napríklad o prípady drobných krádeží, ktoré po novele už nie sú trestným činom. V rozhovore odhadol, že zo súdov sa takto môžu na úrady presunúť nižšie tisíce prípadov. Ale ďalšie sa nachádzajú na polícii v predsúdnej fáze a aj z nich sa bude množstvo posúvať na okresné úrady.  Ministerstvu vnútra, pod ktoré spadá priestupkové právo, už navrhli konkrétne riešenia. „Priestupkové právo je podceňované, hoci práve to by malo byť podstatným filtrom protiprávneho konania. Aj v priestupkovom konaní by mali existovať sankcie na mieru. Bolo by dobré zaviesť napríklad trest povinnej práce. Človek, ktorý nemá peniaze, má zdravé ruky. A myslím, že by to ocenila aj komunita,“ hovorí.  V rozhovore hovorí aj o projektoch, ktoré napomáhajú odsúdeným naspäť začleniť sa do spoločnosti a aspoň sčasti odčiniť, čo spôsobili. Upozorňuje, že nie je správne očakávať, že v rámci restoratívnej justície teraz dôjde k početným stretnutiam medzi páchateľmi a ich obeťami. „Aj v západných krajinách je bežný prax, že sa takéto stretnutia realizujú v jednotkách prípadov. Je to tak zdravé.“  Video k rozhovoru ⁠⁠⁠⁠nájdete na YouTube⁠⁠⁠. ⁠Týždenný newsletter Adama Valčeka Bez názvu si môžete predplatiť ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠na TOMTO odkaze⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Stovky ukrajinských vojáků s desítkami kusů těžké techniky pronikly v posledních dnech do Kurské oblasti v Rusku. Jaké reakce to vyvolává na Ukrajině? „Ukrajinci cítí příjemnou úzkost. Z majstrštyku mají radost, uvědomují si ale i oběti, které musejí přinášet,“ všímá si ukrajinistka Lenka Víchová. Co ukrajinská ofenziva vypovídá o síle Ukrajiny a Ruska? Co by pro Rusko znamenala ztráta Krymu? A co očekávat od druhého mírového summitu, na kterém by měli být i zástupci Ruska?

Stovky ukrajinských vojáků s desítkami kusů těžké techniky pronikly v posledních dnech do Kurské oblasti v Rusku. Jaké reakce to vyvolává na Ukrajině? „Ukrajinci cítí příjemnou úzkost. Z majstrštyku mají radost, uvědomují si ale i oběti, které musejí přinášet,“ všímá si ukrajinistka Lenka Víchová. Co ukrajinská ofenziva vypovídá o síle Ukrajiny a Ruska? Co by pro Rusko znamenala ztráta Krymu? A co očekávat od druhého mírového summitu, na kterém by měli být i zástupci Ruska?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stovky ukrajinských vojáků s desítkami kusů těžké techniky pronikly v posledních dnech do Kurské oblasti v Rusku. Jaké reakce to vyvolává na Ukrajině? „Ukrajinci cítí příjemnou úzkost. Z majstrštyku mají radost, uvědomují si ale i oběti, které musejí přinášet,“ všímá si ukrajinistka Lenka Víchová. Co ukrajinská ofenziva vypovídá o síle Ukrajiny a Ruska? Co by pro Rusko znamenala ztráta Krymu? A co očekávat od druhého mírového summitu, na kterém by měli být i zástupci Ruska?

Stovky policistů v ulicích britských měst se snaží zastavit největší nepokoje za poslední roky. Dav se už pokusil zapálit hotel pro žadatele o azyl v Rotherhamu, hořela také dětská knihovna v Liverpoolu nebo občanská poradna v Sunderlandu. Nepokoje vyvolalo zabití tří malých dívek a jedna šířící se dezinformace. Jak se Velká Británie dostala do takové krize? A jak se z ní dostane ven? Ptáme se politoložky Magdy Leichtové ze St. Antony's College na Oxfordské univerzitě.

Dneska si povíme o startupu, který odstartoval betou zveřejněnou na Product Huntu, který se veze na vlně umělé inteligence, do kterého investoval Zdeněk Cendra, ale především - za kterým stojí zkušení foundeři, kteří v minulosti založili a za stovky milionů korun prodali Avocode. Řeč bude o startupu Langtail, který firmám pomáhá implementovat jazykové modely a kontroluje, aby jim nedávaly nechtěné výstupy. Mým hostem byl jeden ze zakladatelů a CEO Petr Brzek. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/za-stovky-milionu-prodali-avocode-ted-kontroluji-ai-ve-startupu-langtail-petr-brzek-t50910 Rozhovor je určen speciálně pro naše předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek pište na predplatne@mladypodnikatel.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Dneska si povíme o startupu, který odstartoval betou zveřejněnou na Product Huntu, který se veze na vlně umělé inteligence, do kterého investoval Zdeněk Cendra, ale především - za kterým stojí zkušení foundeři, kteří v minulosti založili a za stovky milionů korun prodali Avocode. Řeč bude o startupu Langtail, který firmám pomáhá implementovat jazykové modely a kontroluje, aby jim nedávaly nechtěné výstupy. Mým hostem byl jeden ze zakladatelů a CEO Petr Brzek. Video rozhovoru najdete zde: https://mladypodnikatel.cz/za-stovky-milionu-prodali-avocode-ted-kontroluji-ai-ve-startupu-langtail-petr-brzek-t50910 Rozhovor je určen speciálně pro naše předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek pište na predplatne@mladypodnikatel.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Jak poškozené části nervových buněk donutit růst a znovu se spojit? Jakou metodou archeologové dokážou stanovit období, kdy se v Evropě pohyboval anatomicky moderní člověk homo sapiens? Jak se zkoumají otřesy na celém povrchu Marsu? Moderuje Martin Matějka.

Před 11 lety, v květnu 2013, se Pája a Tom rozhodli založit vlastní blog a vkládat na něj recepty. Podobný nápad dostalo mnoho lidí, Páje a Tomovi se ale povedlo blog udržet dodnes, vybudovat kolem něj byznys a svými recepty obohatit už miliony návštěvníků. Blog se jmenuje Kuchti.me, měsíčně na něj přijde kolem 100 tisíc návštěvníků a vedle něj si můžete koupit i tištěné kuchařky na adrese vicnezkucharka.cz, kterých bylo prodáno už přes 40 tisíc kusů. Na čem všem se dá v takovém byznysu vydělávat, jak se vytváří nové byznys modely a jak dlouhodobě a konzistentně budovat nový obsah? O tom si budu povídat s Tomem - konkrétně s Tomášem Mähringem. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/na-jejich-blog-chodi-stovky-tisic-lidi-a-prodali-desitky-tisic-kucharek-tomas-mahring-t50775 Rozhovor je určen speciálně pro naše předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek pište na predplatne@mladypodnikatel.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Před 11 lety, v květnu 2013, se Pája a Tom rozhodli založit vlastní blog a vkládat na něj recepty. Podobný nápad dostalo mnoho lidí, Páje a Tomovi se ale povedlo blog udržet dodnes, vybudovat kolem něj byznys a svými recepty obohatit už miliony návštěvníků. Blog se jmenuje Kuchti.me, měsíčně na něj přijde kolem 100 tisíc návštěvníků a vedle něj si můžete koupit i tištěné kuchařky na adrese vicnezkucharka.cz, kterých bylo prodáno už přes 40 tisíc kusů. Na čem všem se dá v takovém byznysu vydělávat, jak se vytváří nové byznys modely a jak dlouhodobě a konzistentně budovat nový obsah? O tom si budu povídat s Tomem - konkrétně s Tomášem Mähringem. Video rozhovoru najdete zde: https://mladypodnikatel.cz/na-jejich-blog-chodi-stovky-tisic-lidi-a-prodali-desitky-tisic-kucharek-tomas-mahring-t50775 Rozhovor je určen speciálně pro naše předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek pište na predplatne@mladypodnikatel.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Stovky tisíc lidí v České republice nemají praktického lékaře. Část z nich podle statistiků ani žádného nehledá. Třeba proto, že už dřív žádného nesehnali. Týká se to dospělých a v některých regionech je také zásadní nedostatek pediatrů. „Problém se bude zhoršovat. Medián věku pediatra je u nás přes 60 let, takže v příštích 10 až 20 letech jich třeba polovina skončí,“ upozorňuje předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha.

Stovky tisíc lidí v České republice nemají praktického lékaře. Část z nich podle statistiků ani žádného nehledá. Třeba proto, že už dřív žádného nesehnali. Týká se to dospělých a v některých regionech je také zásadní nedostatek pediatrů. „Problém se bude zhoršovat. Medián věku pediatra je u nás přes 60 let, takže v příštích 10 až 20 letech jich třeba polovina skončí,“ upozorňuje předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stojí ve vesnici Aston Abbots. Z původního vybavení už nic nezbylo, stále je tam ale krb v místnosti, ve které Beneš přijímal návštěvy. Stovky let staré arabské dokumenty a rukopisy uchovávají rodinné knihovny ve starém Jeruzalémě. Jedna z nich nabízí i pravidelný přístup pro veřejnost. Knihovna rodiny Chálidí staré rukopisy sbírá, restauruje i digitalizuje. Je ukrytá nedaleko Řetězové brány k mešitě al-Aksá a nahlédneme do ní v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Ceny v obchodoch a službách sú na Slovensku oproti minulému roku vcelku stabilné a inflácia zásadne nižšia. Aké sú však trendy a ako to môže vyzerať na jeseň?Európska únia aktivovala voči Slovensku procedúru nadmerného deficitu. Politici rozdávali a Slovensko má teraz vysoké výdavky, veľa peňazí berú aj trináste dôchodky, dlhy sme nahromadili aj počas predchádzajúcich kríz.Čo to pre nás znamená, pre naše peňaženky a do ďalších mesiacov? Prečo je ministerstvo financií pokojné a ako môže vláda ušetriť viac ako miliardu eur? Aké má možnosti? Budú to opäť vyššie dane, či sekanie štátnej pomoci s energiami? Braňo Závodský sa rozprával s ekonómom a analytikom INESS, Inštitútu ekonomických a spoločenských analýz Radovanom Ďuranom.

Keď sa o Európe a Európskej únii dá rozprávať aj v čase moratória pred eurovoľbami. Napríklad cez tému slobodného cestovania, ktorého špecifikom je sloboda znásobená ešte aj oslobodením od vlastného dopravného prostriedku. Jasné, dá sa to povedať aj prozaickejšie: Naprieč Európou stopom! 27 členských štátov na takmer štyri a pol milióna kilometroch štvorcových, kde žije takmer 440 miliónov ľudí. Koľko kilometrov ciest to môže byť? A koľko možností spojenia...? Zážitok z tejto znásobenej slobody si v sebe nosí a obohacuje ním aj svoje okolie Milan Potočár. Práve s ním bude dnešné európsko – slobodné RánoNahlas. Bude aj o „stopovaní na palec“, či na „ceduľu“ alebo na „dohovor“. O stratégiách oslovovania, o zážitkoch z ciest nielen po Európe, ale aj po krajinách Blízkeho východu, či Balkánu. „Najlepším miestom pre stopára sú čerpačky na diaľniciach“, rozpráva Milan Potočár, ktorý je vyštudovaný lingvista, niekdajší vysokoškolský učiteľ holandštiny. Je na nich možnosť vzájomného oťukania, väčší časový priestor na minirozhovor, pri ktorom je možnosť získať prvý a základný dojem z človeka, ktorý vás chce zobrať. „Keď človek vidí, že ste normálny, ja vidím, že on je normálny, vo väčšine prípadov, keď je to možné, tak vás zoberie“, vysvetľuje. V topánkach stopára sa krajiny podľa Potočára spoznávajú „o tri levely vyššie“, ako pri obyčajnej návšteve. „Dostávate sa do situácií, v ktorých ste s miestnymi v najspontánnejších momentoch. Vtedy počujete o politike či o bežnom živote v danej krajine veci, ktoré by ste si nemali kde prečítať“, hovorí. „Naviac, pri slobodnom živote stopára máte na to aj fúru času“, dodáva. „Stopovanie je aj prekračovaní komfortných zón“, tvrdí Milan Potočár. Nie je podľa neho typologicky pre „princezny“, ale pre ľudí, ktorí sú „do koča aj do voza“. V každom prípade je slobodou, ako zdôrazňuje. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rozvoj fotovoltaik v domácnostech a nástup nových zdrojů elektrické energie si vyžádá zásadní proměnu elektroenergetických sítí. Do jejich posílení a modernizace má jít v příštích deseti letech v Česku skoro půl bilionu korun. Tyto investice se promítnou do částek, které za elektřinu platí koncoví zákazníci. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska půjde o jednotky stovek korun za rok.