POPULARITY
Unikátní poklad vystavilo Muzeum v Říčanech poprvé. 348 stříbrných grošů z doby Karla IV. a Václava IV. vidělo za pouhé dva dny několik set lidí z celé republiky. Říčanský poklad našel na začátku 90 let ve sklepě svého domu na Masarykově náměstí pan Jiří Škába. Protože ale tehdy netušil, co našel, nechal poklad doma. Pak onemocněl a až jeho syn Martin Škába odnesl nález v roce 2018 do muzea. V sklepě, zhruba 4 metry pod náměstím, s ním natáčela Soňa Jindrová.
Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl.I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje.Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů.Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
Zimní sezóna na horách se pomalu blíží. A s ní nečekané změny počasí, sněhové laviny nebo třeba mrazy. Takové podmínky je jednoduché během lyžování nebo běžkování podcenit. I kvůli tomu se v horách každoročně stanou tisíce úrazů, ke kterým musí Horská služba vyjíždět. Stovky záchranářů a dobrovolníků se právě proto v tomto období školí, jak lidem co nejrychleji pomoci. Jak takové školení vypadá a jak úrazům předejít? To probíráme s náčelníkem Horské služby Reném Mašínem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stovky protižidovských protestujících minulý týden vtrhly na letištní plochu v hlavním městě převážně muslimské republiky Dagestán na jihu Ruska. Tam krátce předtím přistálo letadlo z Izraele, které pak mělo pokračovat do Moskvy. Proč se v Rusku zvětšují antisemitské tendence? „Putin začíná útočit z antisemitských pozic na své oponenty: snaží se odhalit jejich domnělý nebo skutečné židovský původ,“ popisuje publicista Jefim Fištejn.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stovky mužů vtrhly v neděli večer na letiště v hlavním městě Dagestánu Machačkale na jihu Ruska. S palestinskými prapory a s výkřiky Alah Akbar hledali pasažéry z izraelského Tel Avivu. Protiizraelský protest si vyžádal několik zraněných, šedesát osob bylo zadrženo. Jaké je pozadí těchto událostí? A jakou podobu mají vztahy Ruska a Izraele? Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák ještě přiblíží vývoj událostí na Ukrajině včetně pozice prezidenta Volodymyra Zelenského
Stovky mužů vtrhly v neděli večer na letiště v hlavním městě Dagestánu Machačkale na jihu Ruska. S palestinskými prapory a s výkřiky Alah Akbar hledali pasažéry z izraelského Tel Avivu. Protiizraelský protest si vyžádal několik zraněných, šedesát osob bylo zadrženo. Jaké je pozadí těchto událostí? A jakou podobu mají vztahy Ruska a Izraele? Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák ještě přiblíží vývoj událostí na Ukrajině včetně pozice prezidenta Volodymyra ZelenskéhoVšechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čo majú spoločné paradajky a smart domácnosť? Inteligentné riešenia! Ako sa firma, ktorá pestuje skleníkové paradajky dostala k vývoju smart riešení pre firmy alebo domácnosti? To nám v najnovšom diele relácie Let's talk business zodpovie riaditeľ spoločnosti Smart Home Simple Zsolt Bindics. V rozhovore prebrali rôzne spôsoby zavádzania smart riešení. ,,Smart home je systém, ktorý sa vie prispôsobiť vašim životným podmienkam.” Spoločnosť Smart Home Simple ponúka technologické vylepšenie funkcionality domácností či firiem s dôrazom na zjednodušenie života. Pre toto pohodlie nepotrebujete búranie, ani iné hrubé zásahy do stavby. Technológia funguje čiste bezdrôtovo, čo šetrí čas a koniec koncov aj peniaze zákazníkov, čomu značia aj dlhodobé úspory na režijných nákladoch.
Safari Park Dvůr Králové vám představíme nejen jako chovatele afrických zvířat, ale také jako vzdělávací instituci. Odborníkům, studentům, ale i laické veřejnosti nabízí například ucelený průřez zoologickým systémem obratlovců. K tomu názorně už pět let slouží expozice nazvaná „Umění pod kůží aneb krása kosti“. A přesně tam nás teď zavede ředitel dvorského safari parku Přemysl Rabas a redaktorka Dana Voňková.Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Do dnešnej časti relácie Let's Talk Business prijal pozvanie marketingový špecialista spoločnosti Faces by Daybyme Daniel Čačala. S naším moderátorom Adamom Siposom sa pozreli na odvetvie marketingu, ktoré funguje už roky, avšak jeho pozadie nepozná úplne každý. Bavíme sa o influencer marketingu, ktorý táto spoločnosť vyšperkovala do dokonalosti. Okrem toho sa dnes venujú napríklad už aj mikroinfluencerom. Viac sa dozvieš v tomto rozhovore. https://facesbydaybyme.com/ „Vieme ako vašu značku, službu alebo iniciatívu dostať do očí státisícov či miliónov ľudí. A to tým najprirodzenejším spôsobom - prostredníctvom influencerov a microinfluencerov, ktorých už 10 rokov prepájame s lokálnymi či nadnárodnými značkami rôznych segmentov.“ Pre viac rozhovorov o biznise a podnikaní sleduj Let's Talk Business.
Slovensku hrozí v blízkej budúcnosti takzvaná grécka cesta vedúca k bankrotu. Dosluhujúca úradnícka vláda preto pre nový kabinet pripravila návrhy ako na strane štátu šetriť a zvýšiť svoje príjmy. Premiér Ľudovít Ódor zdôraznil, že ide iba o možnosti, z ktorých si môže budúca vláda vybrať. Nehovorí jej teda čo presne má presadiť a čo nie. Ako aj úradníci avizovali, bez bolesti to nepôjde. Navrhujú zvyšovanie daní, škrty v sociálnej oblasti ako napríklad zrušenie 13. dôchodkov, alebo zrušenie jedného zo štátnych sviatkov. Ide preto o opatrenia, ktoré sa s potleskom občanov rozhodne nestretnú a dotknú sa zrejme každého. Do akej miery koho, to už závisí od priorít novej vlády. Odborníci sa však zhodujú v tom, že ak sa neurobí nič, alebo málo, neskôr budú škrty o to horšie. Bližšie si o jednotlivých opatreniach vypočujte v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu
Slovensku hrozí v blízkej budúcnosti takzvaná grécka cesta vedúca k bankrotu. Dosluhujúca úradnícka vláda preto pre nový kabinet pripravila návrhy ako na strane štátu šetriť a zvýšiť svoje príjmy. Premiér Ľudovít Ódor zdôraznil, že ide iba o možnosti, z ktorých si môže budúca vláda vybrať. Nehovorí jej teda čo presne má presadiť a čo nie. Ako aj úradníci avizovali, bez bolesti to nepôjde. Navrhujú zvyšovanie daní, škrty v sociálnej oblasti ako napríklad zrušenie 13. dôchodkov, alebo zrušenie jedného zo štátnych sviatkov. Ide preto o opatrenia, ktoré sa s potleskom občanov rozhodne nestretnú a dotknú sa zrejme každého. Do akej miery koho, to už závisí od priorít novej vlády. Odborníci sa však zhodujú v tom, že ak sa neurobí nič, alebo málo, neskôr budú škrty o to horšie. Bližšie si o jednotlivých opatreniach vypočujte v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu
Letos v srpnu byli z filipínské věznice převezeni do Česka Pavel Dobeš známý jako Guru Jára a jeho pomocnice Barbora Plášková. Dobeš v letech 2004 až 2007 znásilnil několik studentek a Plášková mu v tom pomáhala. Za své činy byli odsouzeni a nyní nastoupili trest. Podle religionisty Zdeňka Vojtíška je pravděpodobné, že Guru Jára bude šířit své učení mezi vězni a dozorci. Stejně jako na Filipínách...
Stovky ľudí spia na podlahe alebo na kartónoch, polícia ich nestíha registrovať, opisuje aktuálnu situáciu v hale vo Veľkom Krtíši, kde polícia sústreďuje nelegálnych migrantov, reportér Denníka N Karol Sudor. S reportérkou Luciou Osvaldovou hovoril aj o tom, aká je situácia na južných hraniciach, čoho sa miestni obyvatelia obávajú a čo by samosprávam najviac pomohlo.
Josif Vissarionoviš Stalin je mnohými považován za jednoho z nejbrutálnějších a nejkrvavějších diktátorů v dějinách světa. Jeho válka s Hitlerem proti sobě postavila dvě monstra, každé z opačné strany politické barikády. Ale zatímco Hitlerova smrt byla dramatická a rámovala konec druhé světové, Stalinova smrt představovala námět na jeden z nejlepších komediálních filmů posledních let.
Saturn je nádherná, fascinujúca planéta. A stále je to planéta plná prekvapení: teraz astronómovia, napríklad, zistili, že ukrýva búrkové systémy, ktoré môžu trvať stáročia. Podobne ako na Jupiteri. Pomohli rádiozábery, vďaka ktorým sa vedci pozreli hlbšie do atmosféry plynného obra. Iný tím sa zase zameral na kone a preskúmal ich schopnosť porozumieť ľudským emóciám. Viac sa dozviete v podcaste Tech_FM.
Staré kapely žijí stále. „Queen? Nikdy jsem je nemusel. Ale časem jsem je začal vnímat jinak a začalo mě to bavit. Jsou to skvělí muzikanti. Rolling Stones? To je to samý,“ hodnotí s odstupem doby. Jak vzpomíná na divoká 90. léta? Proč se kapela jmenuje Kabát a jak vznikla první deska? Co je jeho původní profesí? Hrál rád fotbal? Kdo ho přemluvil k účinkování v muzikálu Krysař? Je pravda, že má rád velká auta?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Taneční mor zní jako pokračování Rocky Horror Picture Show, ale jedná se o historickou událost. Chorobu, která sevřela celé středověké město do svých spárů a odmítala ho pustit po celé léto.
"Nemyslím, že medvede sú niečo, čo ohrozuje ľudí v horách. V minulom roku sme mali 50 úmrtí v horách, nikoho nezabil medveď. Riziko pošmyknutia a pádu, alebo, že sa šmyknete na snehovom poli v Tatrách, to sú ďaleko väčšie riziká ako, že vás napadne medveď. Tá panika je až absurdná," hovorí ochranár Erik Baláž, ktorý desaťročia sleduje a študuje medvede. "Odstreľ stoviek medveďov by vôbec nemusel pomôcť, ak by sa neurobili preventívne opatrenia. Nič by sa nezmenilo. V 90.rokoch sa strieľali medvede v Demänovskej doline a nepomohlo to. Toto nebude fungovať, ani by to nebolo v súlade so zákonou a etikou. Máme iné riešenia. A dôležité je aj informovania ľudí, ktorí žijú v tých regiónoch. Niekedy chodia medvede k ľuďom do záhrady a jediný problém je, že ľudia neobrali slivky zo stromu a stačí ich obrať. Keď idem do lesa na prechádzku, nemal by som mať na voľno psa, ktorý naháňa medveďa alebo medvieďatá. Ľudia nevedia čo majú robiť, ako sa majú správať. Majú pocit, že ich problém nikto nerieši, a sú nahnevaní. Ešte keď populisti zvyšujú tú emóciu, nie je to dobré," dodáva Baláž. Aké sú opatrenia, ktoré by štát mal robiť? Je medveďov viac? Je napadnutí medveďom viac? A pomohlo by odstreliť stovky medveďov? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s ochranárom Erikom Balážom. Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH
Včleňme Karlovarský kraj do většího územního celku a ušetříme, navrhuje poslanec Miloš Nový (TOP 09). Bývalá hejtmanka kraje a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) tento návrh odmítá a kritizuje, že právě nejmenšímu a nejslabšímu kraji je třeba aktivně pomoci, ne ho „rušit“.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Korupce v Ukrajině bují také během války. Když středoevropští farmáři protestovali proti dovozu levného obilí z Ukrajiny, netušili, že nežádají nápravu oficiální ukrajinské exportní politiky. Obilí v minimální hodnotě přes deset miliard korun do Evropy totiž během posledních dvou let doputovalo v rámci obrovského mezinárodního podvodu. Zneužití byli též pacienti nemocnice v Brně, a to jako nastrčení ředitelé fiktivních společností. Stovky rumunských, maďarských i českých firem nyní vyšetřuje ukrajinská prokuratura. Vyšetřovatelé mají za to, že firmy posloužily k vývozu obilí bez jakýchkoliv dokumentů a také k vyhýbání se daňovým povinnostem. Jak se z brněnských pacientů stali ukrajinští obilní magnáti? Koho napadlo verbovat ředitele společností v léčebně? A vědí, že napomáhají neplacení daní a pravděpodobně i praní špinavých peněz? Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.
Letos si připomínáme 300. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších architektů barokní doby Jana Blažeje Santiniho. Mohli bychom připomínat jeho velkolepé stavby v Sedleci, Křtinách, na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a mnohé další. V pořadu Příběhy pokladů se ale vydáváme do Mladotic, na drobnou kapli Jména Panny Marie.Všechny díly podcastu Dnešní Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stovky ruských špionů, kteří se vydávají za diplomaty, musí do konce roku opustit Německo. Podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung v zemi zuří „studená válka“ tajných služeb.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jeho první věta ve studiu byla: “Někdy mám pocit, že mi je už přes sto let.” Avšak to jen měřeno množstvím životních zážitků a zkušeností. Biologicky je naopak nejméně o deset let mladší, než by vyplývalo z data narození. Aspoň to tvrdí. A ví to proto, že je šéfem a jedním ze spoluzakladatelů kliniky, kde se biologický věk měří.Pětapadesátiletý Petr Šrámek byl koncem května jedním z řečníků na konferenci Vogue Live, věnované dlouhověkosti, která se konala v Praze. Kromě toho, že řídí kliniku s pobočkami v Praze, na Floridě a Bahamách, je také zakladatelem investičního fondu Longevity Tech Fund.Investoři většinou z Česka mu svěřili peníze, aby investoval menší sumy, řádově milióny korun, do startupů začínajících podnikat právě v různých oborech, spojených se zdravým životem a dlouhověkostí. Spojují je dva zájmy, které má i Petr Šrámek: o technologie a o zdraví. Konkrétně možnosti žít déle, než je dnes běžné.Kolik to je? A opravdu se můžeme reálně dožívat věku přes sto let, jak slibují někteří lidé z této branže? Přičemž někteří slibují i mnohem víc? Pamatuju se, jak na prvním ročníku Singularity University v Praze tvrdil z pódia britský gerontolog Aubrey de Grey: už dnes tady v sále jsou lidé, kteří se dožijí 150 let.Problém je v tom, že nevíme jak. Ano, spousta objevů je velmi zajímavých, dokonce i některé experimenty na zvířatech jsou slibné. Ale je reálné prodloužit život lidí, a to dokonce takto výrazně? Můžeme se spolehnout na to, že medicínu a biologii, případně další příbuzné obory, čeká exponenciální změna? Jinými slovy, že přijdou zásadní až převratné objevy, které změní dnešní pohled na stárnutí?Samozřejmě jsem se na to Petra Šrámka zeptal. Zajímalo mě, v kterých oborech je případná disrupce nejpravděpodobnější, a jak reálné tyto výhledy opravdu jsou. A zeptal jsem se i na to, jestli jsme případně na prodloužení života běžné populace připraveni i jako společnost. A stojíme vůbec o to, žít takhle dlouho? Každý to samozřejmě vnímá jinak.Co vy? Můžete o tom přemýšlet během podcastu, ve kterém já se ptám a Petr Šrámek odpovídá. Každopádně přeji příjemný poslech.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a český prezident Petr Pavel v uplynulom týždni oficiálne navštívili Ukrajinu. Prišli v čase, keď na krajinu akurát dopadali rakety a útoky neprestávali ani ďalšie dni. Od začiatku vojny išlo o prvú spoločnú cestu dvoch prezidentov, navyše oveľa dlhšiu, ako je zvykom a Petr Pavel išiel bližšie k frontu ako akýkoľvek iný európsky líder. Návšteva sa navyše konala v čase, keď aj ukrajinskí predstavitelia otvorene hovoria, že Ukrajina už je na jarnú protiofenzívu pripravená. Či a kde ku nej príde a či bude vôbec mať nejaký zásadný dopad na priebeh konfliktu, jasné stále nie je. Budovanie obranných línií však ukazuje, že aj Rusko si uvedomuje svoje slabosti a ráta s tým, že Ukrajina môže na niektorých frontoch uspieť. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravil Lukáš Onderčanin, načítala ich Ľubica Melcerová. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.
Zastavte vývoj umělé inteligence, jde to moc rychle, vyzvaly včera v prohlášení světové hvězdy v IT včetně Elona Muska. Chtějí, aby svět pro nový fenomén nejprve stanovil pravidla. Jaká? A proč se máme umělé inteligence bát?Hostem Ptám se já byl odborník na informační technologie a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.Ve středu obletěla svět zpráva, která nejspíš nenechala v klidu ani úplné laiky v IT oboru. Přední světoví odborníci na umělou inteligenci (AI) vyzvali k pozastavení jejího vývoje. Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence ve svém otevřeném dopise požadují alespoň půlroční pauzu s ohledem na možná „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“.S tím, jak jde vývoj rychle kupředu, nervozita mezi odborníky a vědci roste. Jen za jeden týden bylo představeno hned několik převratných novinek, včetně velkého jazykového modelu GPT-4. V řadě ohledů může tato umělá inteligence nečekaně dobře soupeřit s lidmi: třeba složitou zkoušku pro právníky zvládne lépe než 90 % lidských řešitelů.Mezi signatáři výzvy jsou i podnikatel Elon Musk, spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque nebo prezidentka neziskové organizace Bulletin of the Atomic Scientists Rachel Bronsonová. Šestiměsíční pauzu by podle nich měl svět využít hlavně k tomu, aby se dohodl na bezpečnostních pravidlech a zavedl postupy vedoucí ke smysluplné a transparentní regulaci tohoto rychle se rozvíjejícího odvětví.V čem může umělá inteligence změnit náš svět? Jaká pravidla pro její užívání jsou potřeba? A máme se obávat rychlého rozvoje umělé inteligence?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
V září 1809 obklopily spojené námořní síly Číny a Portugalska malou zátoku hrozivě pojmenovanou Tygří tlama. Stovky čínských džunek, pět portugalských brig a jedna fregata. Piráti zahnaní do zátoky v podstatě neměli nejmenší šanci. Jenže měli na své straně jednu nepopiratelnou výhodu. Velitele jménem Čchang Bao a pirátskou královnu Čeng Š'.
Může se zdát, že trh seznamovacích aplikací je už přeplněný. Přesto se agentuře Dexfinity podařilo od nuly vybudovat a rozjet aplikaci whoo app, díky které zjistíte, jací lidé se pohybují ve vašem okolí. Dexfinity se zaměřuje primárně na e-commerce a pomáhá českým a slovenským e-shopům růst, expandovat a dělat efektivně marketing. Přesto se občas pouští i do dalších projektů, jako je například právě startup whoo app. Ten vymysleli dva mladí podnikatelé, kteří ale neměli know-how ani prostředky na to, aby ho pořádně nakopli. Obrátili se tedy na Dexfinity, se kterým se pustili do vývoje, marketingu i oslovování investorů. V rozhovoru se dozvíte, jak se aplikaci povedlo dostat do světa a jaké milníky byly v jejím růstu nejdůležitější. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.
O nanosatelitoch a všetkých výzvach a nástrahách pri ich umiestňované na obežnú dráhu Zeme sme sa v druhom interview Slnečnej zostavy rozprávali so Senior Satelit Spájkovačom Ondrejom Farkasom zo Spacemanic. Pojmom nanosatelit alebo cubesat označujeme satelity o veľkosti 10x10x10 cm. V súčasnosti ich nad Zemou krúži takmer 2000 a pribúdajú závratnou rýchlosťou. No za každou úspešnou misiou sa skrývajú tisíce hodín projektovania, pájkovania a rátania s najhorším. V 40. časti podcastu Slnečná zostava prijal pozvanie Ondrej Farkas zo Spacemanic. Moderujú Matúš Toderiška a Marián Psár. https://zive.aktuality.sk/clanok/PbEAqsW/slnecna-zostava-40-vyrobca-nanosatelitov-ondrej-farkas-poslat-nanosatelit-na-obeznu-drahu-vyjde-na-stovky-tisic/ Nie ste si istí, ako si tento podcast vypočuť najlepšie? Pozrite si nášho sprievodcu podcastovými appkami: https://zive.aktuality.sk/clanok/KaFWa78/ako-na-podcasty-aj-aplikacie-zadarmo-ponukaju-mnohe-funkcie-navyse/ V aktuálnej časti podcastu Slnečná zostava sa dozviete: Ako funguje proces od nákresu po vystrelenie nanosatelitu do vesmíru, akú najšialenejšiu požiadavku dostali od zákazníka, či sa dajú sa do satelitu namontovať aj „shelf-bought“ súčiastky, aké kreatívne spôsoby sa používajú na opätovné naštartovanie satelitu, keď sa niečo pokazí. Odkazy: Ako funguje Saturn V Prečo sú satelity na obežnej dráhe v konštantnom voľom páde? Podcast Slnečná zostava je súčasťou nášho redakčného podcastového feedu Technologický podcast SHARE | Živé.sk | HernáZóna.sk. Na odber všetkých nových dielov všetkých našich podcastov sa môžete prihlásiť cez platformy Apple Podcasts, Google Podcasts, Spotify alebo Deezer.
Projekt Pramene – Filokalia Stručná štatistika za rok 2022: 574 podcastov 93 online formačných stretnutí 9 publikácií Stovky e-mailov a osobných rozhovorov, ktorých podnetom boli rôzne osobné otázky spojené s problémami v duchovnom živote. Dakujeme za Vašu priazeň a podporu!
Jak moc se figurky v betlémech, které si před Vánoci stavíme, liší od reality? Ve Spojených státech zkusili zrekonstruovat každodenní život na Blízkém východě před dvěma tisíci lety. Jde ale jen o jednu z mnoha expozic velkolepě pojatého Muzea Bible, které už pět let vítá návštěvníky kousek od Bílého domu ve Washingtonu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Epizóda 52: Náš Maťo je na Antarktíde, držíme mu palce. Stovky kilometrov a brutálne mínusové teploty. Jediný človek s istotou zimnej “idylky”! Pozdravujeme z republiky piva https://budweiserbudvar.com/sk/# NEXT? Stromy, porasty, sem tam mŕtvola (JAPONSKO) https://open.spotify.com/episode/5KuvKQ40IiJfzgqBSiKdlb?si=ivOxp7JXS3ybWy3urEecAQ Zisti, čo je UHLÍKOVÁ STOPKA https://bit.ly/uhlikova_stopka_od_spp Internetový obchod pre second hand a outlet módu www.remixshop.com Všetky podcasty nájdeš v Sajfovej apke toldo.app MARAKUA a Kurieris NAŽIVO! 19. januára o 19ej, Luna bar, Bratislava. Vstupenky na www.zapotour.sk Produkcia by ZAPO https://www.zabavavpodcastoch.sk/ Daj nám follow na IG a TikToku @zapoofficial
Ježíšovy prababičky | Podvratný příběh Ježíšova rodokmenu 5. - Vánoce jsou velkým příběhem, který fascinuje. Mimo jiné proto, že nabízí možnost vykoupení. Příběhy vykoupení vždy rozechvívají určitou strunu, protože evokují nový začátek tam, kde se zdá, že již není naděje. Advent byl ve znamení příběhů Ježíšových prababiček: Támar – vykoupení z hanby, Rachab – vykoupení z hříšné minulosti, Rút – vykoupení z nejisté budoucnosti, Batšeba – vykoupení ze zneužití. Vánoční příběh na to navazuje. Stovky let před Ježíšem předpověděl prorok Izajáš, že když přijde očekávaný král, stane se něco zvláštního: Mesiáš přinese změnu v srdcích a myslích lidských šelem, a vykoupí je k novému životu.
Stovky domů postavil v Chrudimi známý prvorepublikový architekt a stavitel Cyril Luhan, který po roce 1948 už nesměl tvořit. Teď ho znovu objevují místní ale i odborníci. Velkou zásluhu má na tom také jeho syn.
Bouřící se Íránky a Íránce nezastavila střelba ani policejní obušky. Stovky jich zemřely, tisíce z nich režim zatkl. Jak se demonstrace vyvíjí? A mohou něco změnit? Filip Titlbach ve Studiu N rozebírá situaci v Íránu s novinářkou Fatimou Rahimi.
Odvolanie Mateja Drličku z postu šéfa Slovenského národného divadla (SND) otriaslo celou inštitúciou. "Podarilo sa nám odseknúť hlavu tej hydry a musíme pokračovať v očiste divadla od zlých vplyvov," tešia sa kritici riaditeľa. Stovky zamestnancov SND mu však vyjadrujú podporu. Herci a ostatní zamestnanci totiž majú obavy, že odchodom Drličku sa v SND zastaví ozdravný proces, ktorý rozbehol. Spolu s ním sa funkcie vzdalo takmer celé vedenie divadla. Samotný Drlička za svojim odvolaním vidí najmä to, že si znepriatelil politikov. Ministerka Natália Milanová (OĽaNO) však divadelníkom odkázala, že na odchode šéfa SND trvá a ku koncu októbra tak v kresle končí. Ako prišiel za pár dní o stoličku? Čo je za tým a ako môže odchod riaditeľa ovplyvniť fungovanie najdôležitejšej divadelnej scény na Slovensku? Vypočujte si v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu
Stovky mladých mužů umíraly v letech nesvobody na československých hranicích. Jen zlomek úmrtí souvisí s tím, že by strážci hranic aktivně zasahovali proti – tehdejší terminologií – narušiteli. „Značné množství pohraničníků padlých při ostraze hranic? To jsou mýty,“ říká historik Martin Pulec, který zmapoval téměř všechna jejich úmrtí.
Stovky mladých mužů umíraly v letech nesvobody na československých hranicích. Jen zlomek úmrtí souvisí s tím, že by strážci hranic aktivně zasahovali proti – tehdejší terminologií – narušiteli. „Značné množství pohraničníků padlých při ostraze hranic? To jsou mýty,“ říká historik Martin Pulec, který zmapoval téměř všechna jejich úmrtí.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Protivládní demonstrace v Íránu se rozšířily do více než osmdesáti měst a stály život několik desítek lidí. Stovky dalších byly zadrženy. Jak vlna demonstrací souvisí se smrtí mladé Iránky, kterou zatkla mravnostní policie kvůli údajně nevhodnému oblečení? V jakých podmínkách žijí íránské ženy? Jak demonstrace skončí? Zeptáme se Terezy Engelové, která se postavením žen v muslimských zemích dlouhodobě zabývá.
Stovky lidí mizí každý rok. Někteří se vrátí za pár měsíců nebo za pár let, jiní se nevrátí nikdy. Některé najdou mrtvé, pohozené na odlehlých místech a se stopami po mučení. Z rodin pákistánských Balúčů se za poslední dvě dekády beze stopy ztratilo asi pět tisíc lidí.
Mnozí Rusové, zejména muži ve věku předpokládajícím brannou povinnost, se v těchto dnech často za každou cenu pokoušejí svou vlast opustit. Mluví o tom nejen četné zprávy hlavně světových médií, ale i fotografie a televizní reportáže z ruské hranice, zveřejňované na sociálních sítích.
V rýchlom podcaste SHARE_now hovoríme, aké kritériá mal štát pri výbere jednotlivých modelov a prečo sa nakoniec nepoužije polep, ktorý si verejnosť vybrala v ankete. Ministerstvo vnútra SR a policajný prezident Štefan Hamran v pondelok oznámili, že rezort vnútra pre policajný zbor nakúpi 705 elektromobilov a plug-in hybridov. Doplnenie vozového parku má stáť zhruba 31,8 milióna eur. Polícia zároveň ukázala, ako budú vyzerať vozidlá v novom modro-žltom šate, ktorý vystrieda dlhoročnú zelenú na bielom podklade. Viac k téme: Polícia nakúpi vyše 700 hybridov a elektromobilov. Zmenila nový dizajn áut, ktorý vzišiel z FB ankety Čo o nákupe vieme v rýchlom podcaste SHARE_now zhrnul redaktor Živé.sk Marek Pokrývka. Rozprával sa s ním Maroš Žofčin. V aktuálnej časti podcastu SHARE_now sa dozviete: Prečo si ministerstvo vybralo práve elektromobily a hybridy. Či sa myslelo aj na nabíjaciu infraštruktúru. Čo sa stalo s dizajnom áut, ktoré si používatelia vybrali v ankete. Podcast SHARE_now pripravujú spoločne magazíny Živé.sk a HernáZóna.sk. NAPÍŠTE NÁM: Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk. Všetky maily čítame a na väčšinu odpovedáme.
Stovky hrobů, často hromadných. Ukrajinci po osvobození města Izjum v Charkovské oblasti našli v přilehlém lese zahrabané oběti ruské okupace. Většina těl patří podle ukrajinské policie civilistům. Některá podle prokuratury nesou známky mučení. O dalších odhalených hrůzách války v podcastu mluvíme s reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou. Moderuje Vítek Svoboda.
Ze současných diskusí o českém (československém) pozdním komunismu často vyplyne podivně pokřivený obraz minulosti: proti předlistopadovému režimu se dle něj za tzv. normalizace stavěla jen „hrstka disidentů“, jinak prý žili obyvatelé Československa vcelku klidné životy, sice občas neměli banány nebo toaletní papír, ale nějaký útlak a nesvobodu si ani pořádně neuvědomovali, neměli dost informací atd. atp.
Ze současných diskusí o českém (československém) pozdním komunismu často vyplyne podivně pokřivený obraz minulosti: proti předlistopadovému režimu se dle něj za tzv. normalizace stavěla jen „hrstka disidentů“, jinak prý žili obyvatelé Československa vcelku klidné životy, sice občas neměli banány nebo toaletní papír, ale nějaký útlak a nesvobodu si ani pořádně neuvědomovali, neměli dost informací atd. atp.
Ze současných diskusí o českém (československém) pozdním komunismu často vyplyne podivně pokřivený obraz minulosti: proti předlistopadovému režimu se dle něj za tzv. normalizace stavěla jen „hrstka disidentů“, jinak prý žili obyvatelé Československa vcelku klidné životy, sice občas neměli banány nebo toaletní papír, ale nějaký útlak a nesvobodu si ani pořádně neuvědomovali, neměli dost informací atd. atp.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vláda se snaží najít odpovídající způsob pomoci lidem, kteří nedokážou sami unést sílící drahotu. Její kritici ale tvrdí, že není dostatečně rychlá ani důrazná. Mají pravdu?Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.Stovky odborářů z celé republiky se dnes sjíždí do Prahy, aby vyjádřili nesouhlas s vládními kroky v oblasti drahých energií i inflace. Vládní pomoc podle nich není dostatečná – hlasité výhrady přitom zaznívaly o víkendu i z plného Václavského náměstí.Odbory vedené prezidentským kandidátem Josefem Středulou tvrdí, že stát by se měl o lidi propadající se do chudoby postarat lépe. Zástupci zaměstnanců upozorňují na rekordní inflaci a propad reálných příjmů.Například německá vláda chystá už třetí balík pomoci v obří výši 65 milionů eur. To je víc než bilion a půl českých korun. Financovat ho bude z daní uvalených na sektory, které ze současné napjaté situace naopak těží.Je pomoc vlády českým domácnostem v ohrožení dostatečná? A dá se spolehnout na celoevropské tažení proti rostoucím cenám energií?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.
Stovky tun kamení a hlíny už přemístili dobrovolníci, kteří opravují zříceninu hradu Lukov na Zlínsku. Kdysi ho vlastnil i Karel IV. Stavba byla největším hradem na Moravě. Poté zchátral a téměř zmizel v lesním porostu. Před 40 lety začalo jeho velké znovuzrození díky členům Hnutí Brontosaurus.
Kupní síla v Německu je vyšší než v Česku, ale základní potraviny tam jsou leckdy levnější, kritizuje ekonomka Ilona Švihlíková. „Kupní síla je dnes ohrožená vysokou inflací. A potraviny člověk kupovat musí. To není o tom, že si vybere jiné potraviny, ale že umře hlady,“ říká. Argument, že vysoká inflace se českých peněženek tolik nedotkne, protože v době pandemi vzrostly úspory, také odmítá. „Úspory jsou totiž rozložené nerovnoměrně.“
Spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás přivádějí na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak označil poslední zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) generální tajemník OSN António Guterres. Stovky vědců opět varují, že pokud lidstvo zásadně neomezí emise skleníkových plynů, čeká nás klimatická katastrofa. Jak si stojí Česko?