village in Kerman, Iran
POPULARITY
Categories
U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.
U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.
U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.
U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.
U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.
U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.
2025.08.24 - Biserica Lumina TimișoaraEpisodul 42Seria: „Împărăția Sa - Precum în cer, așa și pe pământ"Predicator: Andrei Tomuța
Redaktor, publicista a spisovatel Karel Sedláček znovu a znovu prožívá srpen 1968. Strávil ho v plzeňském rozhlasu a podílel se na protiokupačním vysílání. Vzpomínky jsou pro něj bolestivé.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Předvolební kampaň Spolu jde do finále. Koalice představuje tento týden svůj program a rozjíždí další sérii debat s premiérem Petrem Fialou. Jaká je před volbami mezi lidmi atmosféra? Hostem Ptám se já byla stand-up komička a moderátorka roadshow s Petrem Fialou Iva Pazderková. Po letní pauze rozjíždí vládní koalice Spolu horkou fázi předvolení kampaně. Lídr koalice, premiér Petr Fiala od tohoto týdne také pokračuje ve své roadshow s moderátorkou Ivou Pazderkovou.Kvůli zapojení do kampaně čelí herečka od začátku vlně nenávisti. Na další sérii debat i silné emoce, které jsou s akcemi s premiérem spojené, je ale podle svých slov připravená. „Vzhledem k tomu, že tím podporuji pana premiéra, a vím, proč ho podporuji, věřím mu, moc si ho vážím, tak jsem věděla, že to bude snesitelné. Nechápu, kde na to bere tu trpělivost, já se tím učím,“ řekla Iva Pazderková v Ptám se já. „Největší problém jsou od začátku manipulace, dezinformace, cílení na lidi, kteří mají nějakým způsobem slabší schopnost detekovat podvodníka nebo lež nebo propagandu. I když chodí na ty debaty, tak neposlouchají. V podstatě nejde o to někoho přesvědčit o opaku. Ale když už tam přijdu a zeptám se, tak je alespoň nějaké základní pravidlo jakékoliv komunikace počkat na odpověď,“ popsala moderátorka své dosavadní dojmy z debat. „Mám vlastně pocit, často se nedebatuje s občany, kteří mají nějaké preference, třeba politické, etické, hodnotové, ale se členy sekty.“ Podle Pazderkové na předvolební akce Spolu zároveň chodí mnoho lidí, kteří debatovat ochotni stále jsou. „Myslím, že to ještě byl takový čajíček proti tomu, co přijde teď. Ale zkušenost mám tu - a ta si myslím, že je fakt skvělá - že ve chvíli, kdy jsou příznivci a odpůrci ochotni spolu mluvit a opravdu normálně diskutovat, tak to má efekt oboustranně. Je tam hodně lidí, kteří mi dali naději, že to jde,“ dodala.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
V pátek na Aljašce došlo po čtyřech letech k prvnímu setkání amerického a ruského prezidenta. Američané pro ruského diktátora rozvinuli červený koberec a Donald Trump nešetřil potleskem a úsměvy. K čemu toto setkání ale vlastně povede? A o čem si Donald Trump povídal se Zelenskym a evropskými politiky ve Washingtonu? Tomu všemu jsme se v novém dílu pořadu Studio Alarm+ věnovali s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou, ředitelem výzkumného centra Peace Research Center Prague, který momentálně působí na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Podpořte naši redakci v kampani Alarm neškrtnou: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Výprava za kaskadérským kouskem u Niagarských vodopádů nebo start letadla v neprostupné mlze. Aby ilustroval důležité aspekty víry, všude tam nás vzal mozaikový host Tomáš Božovský z Křesťanského společenství Praha.
Rodiče malé Niny, která odešla příliš brzy kvůli agresivní formě nádoru na mozku, uspořádali letos v červnu už druhý ročník Kolotoče pro Ninu. Jaké jsou plány jejich nadačního fondu na další období? Jak se s krutou diagnózou, která postihla jejich rodinu, vyrovnali? A jak mluvit s lidmi, kteří mají dítě s takovou diagnózou?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rodiče malé Niny, která odešla příliš brzy kvůli agresivní formě nádoru na mozku, uspořádali letos v červnu už druhý ročník Kolotoče pro Ninu. Jaké jsou plány jejich nadačního fondu na další období? Jak se s krutou diagnózou, která postihla jejich rodinu, vyrovnali? A jak mluvit s lidmi, kteří mají dítě s takovou diagnózou?
Buchty zajímalo, jak zaflexit a rozpoznat surrealistický obraz. Může to být hladká, téměř akademická malba, která zpodobňuje něco absurdního, divného, děsivého nebo i vtipného. Může to ale být i skoro abstrakce, takže čert aby se v tom vyznal.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Buchty zajímalo, jak zaflexit a rozpoznat surrealistický obraz. Může to být hladká, téměř akademická malba, která zpodobňuje něco absurdního, divného, děsivého nebo i vtipného. Může to ale být i skoro abstrakce, takže čert aby se v tom vyznal.
Do jihlavské zoologické zahrady se přistěhoval nový druh. Jde o antilopky chocholatky modré.
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion
Naučit se číst řeč těla našeho psa se vyplatí. Může mnohé napovědět a správné porozumění pomůže předejít i problémům, třeba při setkání s jinými psy. Své o tom ví šéf českobudějovické odchytové služby a útulku Animal Rescue Vladimír Kössl, který je hostem magazínu Máme rádi zvířata.Všechny díly podcastu Máme rádi zvířata můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zemědělci v Olomouckém kraji zahájili hlavní sklizeň obilí kvůli nestálému počasí se zpožděním. Například v Loučanech na Olomoucku začali se žněmi zhruba o týden později než loni.
Znáte rčení ‚Svatá Anna, chladna zrána‘? A víte, že svatá Anna s sebou nese i jiné poselství? O červencových zvycích a tradicích v Dámské jízdě mluví Veronika Králíková alias Bavorovská hospodyňka. K tomu vás autorka pořadu Mirka Nezvalová pozve na víkendový festival u Staňkovského rybníka a přidá tipy pro zdraví a krásu i další recept na zavařený rybíz jako brusinky.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Do Krkonoš každoročně přijedou miliony lidí, tamní národní park je jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. Přesto se i v našich nejvyšších horách najdou turisticky méně známá místa, jako je třeba obec Strážné nedaleko Vrchlabí. Ke Strážnému patří horské samoty, přírodní cvičný horolezecký terén nebo ložisko krkonošského mramoru.
Izrael často opustil svojho Boha. Všetci proroci volali národ, aby sa vrátil späť. Tak to bolo aj v našich dejinách. To pozvanie je aktuálne aj dnes. Text: 1Kráľ 18:30
Politický redaktor Tomáš Kyseľ v podcaste Aktuality Nahlas opísal, ako sa mu podarilo zistiť, že prezidentskú kampaň Petra Pellegriniho zafinancovala firma jeho sestry, aký signál je to pre voličov Hlasu, ale aj či strane hrozí pokuta za porušenie zákona.Peter Pellegrini je prezidentom viac ako rok, no až doteraz nebolo jasné, kto financoval jeho prezidentskú kampaň. Špekulovalo sa, že pol milióna eur získal iba z darov od strany Hlas.Oficiálnej odpovede sa verejnosť dočkala až teraz. Politický redaktor Aktuality.sk Tomáš Kyseľ zistil, že Hlas si minulý rok požičal 300-tisíc eur od firmy Element Business, ktorá patrí prezidentovej sestre Eve Pellegrini. O takejto pôžičke až doposiaľ neinformoval, aj keď túto povinnosť politickým stranám ukladá zákon.„To, že to až doteraz tak neurobili, vrhá tieň podozrenia na celú kampaň Petra Pellegriniho,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Tomáš Kyseľ. Zároveň upozorňuje, že koaličnej strane Hlas za takéto konanie hrozí sankcia vo výške do 5-tisíc eur.„Háčik je v tom, že štátna komisia, do ktorej kompetencie spadá riešenie takýchto situácií, patrí pod ministerstvo vnútra. Tomu šéfuje predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok, takže je otázne, ako to celé dopadne,“ dodáva redaktor.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.
Politický redaktor Tomáš Kyseľ v podcaste Aktuality Nahlas opísal, ako sa mu podarilo zistiť, že prezidentskú kampaň Petra Pellegriniho zafinancovala firma jeho sestry, aký signál je to pre voličov Hlasu, ale aj či strane hrozí pokuta za porušenie zákona.Peter Pellegrini je prezidentom viac ako rok, no až doteraz nebolo jasné, kto financoval jeho prezidentskú kampaň. Špekulovalo sa, že pol milióna eur získal iba z darov od strany Hlas.Oficiálnej odpovede sa verejnosť dočkala až teraz. Politický redaktor Aktuality.sk Tomáš Kyseľ zistil, že Hlas si minulý rok požičal 300-tisíc eur od firmy Element Business, ktorá patrí prezidentovej sestre Eve Pellegrini. O takejto pôžičke až doposiaľ neinformoval, aj keď túto povinnosť politickým stranám ukladá zákon.„To, že to až doteraz tak neurobili, vrhá tieň podozrenia na celú kampaň Petra Pellegriniho,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Tomáš Kyseľ. Zároveň upozorňuje, že koaličnej strane Hlas za takéto konanie hrozí sankcia vo výške do 5-tisíc eur.„Háčik je v tom, že štátna komisia, do ktorej kompetencie spadá riešenie takýchto situácií, patrí pod ministerstvo vnútra. Tomu šéfuje predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok, takže je otázne, ako to celé dopadne,“ dodáva redaktor.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.
Absurd, dowcip i koreańskie społeczeństwo w krzywym zwierciadle, czyli zbiór opowiadań Yuri Lee "Brokułowy cios", w których zmarły ojciec staje się gadatliwą rośliną doniczkową lubiąca oglądać telewizję, ręka pewnego boksera zamienia się w brokuł, a kosmici obserwują pscychofankę gwiazdora K-popu.
Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.
Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hosťom relácie Dírerov filter bol Filipp Sedov, ktorý pochádza z ruského Jaroslavľa. Vyštudoval politické vedy a v rámci projektu Erasmus prišiel na Slovensko, kde aj zostal žiť. Filipp Sedov sa po vypuknutí celoplošnej operácie verejne postavil na stranu Ukrajiny a o svojej rodnej krajine nehovorí s hrdosťou. Keď počas prezidentských volieb v roku 2018 napísal na volebný lístok „Rusko bez Putina“, hrozilo mu zatknutie a trest za terorizmus. Filipp Sedov sa verejne angažuje. Okrem iného robí prednášky na školách „S Rusom o Rusku“, v ktorých vysvetľuje, akou krajinou Rusko v skutočnosti je. Po voľbách na Slovensku eviduje problémy s organizovaním prednášok pre možné konzekvencie pre riaditeľov škôl zo strany niektorých politických strán či vlády.
Do indické zoo Vantara, která se prezentuje jako záchranné a chovatelské zařízení, se dováží obrovské množství zvířat z celého světa. Míří do ní i tisíce zvířat z Česka. Tomu, jak se do Vantary dostávají i velmi ohrožené a chráněné druhy, se ve spolupráci se Süddeutsche Zeitung věnuje reportérka investigace.cz Barbora Šturmová. O tajemné indické zoo, kontrole obchodu s ohroženými druhy a přístupu českých úřadů s ní natáčel Jiří Slavičínský.Už dvanáct let vracíme do hry příběhy, které by jinak zapadly. Oslavte s námi 12. narozeniny redakce investigace.cz tím, že podpoříte naši práci na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/darovat/1211386). Děkujeme!
Viac ako cvičením pri chudnutí dosiahnete stravou. Napriek tomu cvičiť musíte – ak chcete žiť zdravo a bez bolesti. Cvičiť doma podľa videí na internete je riziko, lebo ak vás neskontroluje kvalifikovaný tréner, môžete si ublížiť. Tvrdí to rehabilitačná lekárka Helena Šingliarová. Podľa nej sú sociálne siete plné videí z fitka, kde ľudia cvičia zle.Všetci si ubližujeme mobilmi – stále sa pozeráme dole s predsunutým krkom. Ako to riešiť?O tom všetkom sa dozviete v pokračovaní rozhovoru s primárkou rehabilitačného oddelenia ružinovskej nemocnice Helenou Šingliarovou. Podcast TELO môžete počúvať po prihlásení sa do služby Aktuality Navyše.
Noc z trinásteho na štrnásteho júna spred týždňa – Izrael širokospektrálnym, no zároveň „chirurgickým“ útokom napadol iránske jadrové zariadenia, zneškodnil generalitu a zabil mozgy jadrového programu. Vážne poškodil iránske radary a raketové základne. Teherán odvtedy posiela jeho smerom rakety a drony, najnovšie dokonca na nemocnicu. A ak americký prezident Trump volá po „nepodmienečnej kapitulácii“, najvyšší iránsky vodca Ali Khamenei reaguje tým – „nevzdáme sa nikdy“. A ak by sa Amerika do vojny zapojila, vystríha ju pred „nenapraviteľnými škodami“.Napriek tomu sú tu informácie, že Donald Trump už odobril americký útok na Irán, no vyčkáva na kroky Teheránu. Či sa vzdá ďalšieho obohacovania uránu a svojho jadrového programu. Podľa Izraela bol v kritickom štádiu, keď sa mohol preklopiť do štádia, ktoré by ho priviedlo k jadrovej bombe. Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu však tvrdí, že nemá dôkazy o „systematickom úsilí Iránu vyvíjať jadrovú zbraň“.Ako je to s jadrovým programom Teheránu? A čo by znamenalo zapojenie Spojených štátov do tohto konfliktu? Téma pre Tomáša Nagya, experta na jadrové doktríny a obranného analytika Globscecu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Noc z trinásteho na štrnásteho júna spred týždňa – Izrael širokospektrálnym, no zároveň „chirurgickým“ útokom napadol iránske jadrové zariadenia, zneškodnil generalitu a zabil mozgy jadrového programu. Vážne poškodil iránske radary a raketové základne. Teherán odvtedy posiela jeho smerom rakety a drony, najnovšie dokonca na nemocnicu. A ak americký prezident Trump volá po „nepodmienečnej kapitulácii“, najvyšší iránsky vodca Ali Khamenei reaguje tým – „nevzdáme sa nikdy“. A ak by sa Amerika do vojny zapojila, vystríha ju pred „nenapraviteľnými škodami“.Napriek tomu sú tu informácie, že Donald Trump už odobril americký útok na Irán, no vyčkáva na kroky Teheránu. Či sa vzdá ďalšieho obohacovania uránu a svojho jadrového programu. Podľa Izraela bol v kritickom štádiu, keď sa mohol preklopiť do štádia, ktoré by ho priviedlo k jadrovej bombe. Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu však tvrdí, že nemá dôkazy o „systematickom úsilí Iránu vyvíjať jadrovú zbraň“.Ako je to s jadrovým programom Teheránu? A čo by znamenalo zapojenie Spojených štátov do tohto konfliktu? Téma pre Tomáša Nagya, experta na jadrové doktríny a obranného analytika Globscecu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Poslanci a poslankyně se v úterý z podnětu hnutí ANO sešli na mimořádné schůzi, na které jednají o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy z ODS. Důvodem je bitcoinová kauza, na jejímž základě odstoupil nyní již exministr Pavel Blažek. Během prvního dne Sněmovna hlasování ani neočekává, podle Marka Bendy z ODS by k tomu mělo dojít pravděpodobně ve středu navečer. Debata se však bitcoinové kauzy dotýká jen okrajově a jak ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny říká František Trojan, jde spíše o další politický boj mezi kabinetem a opozicí: „Je to vyostřená rétorika, která je taková celé volební období. To, co dnes slyším ve Sněmovně, není nijak odlišné od toho, co slyšíme u jiných kauz. Co je ale zajímavé, že průzkumy veřejného mínění zatím neukazují, že by to celé jakkoliv zahýbalo s preferencemi. Spolu i ANO zůstávají na svém, stejně tak třeba Starostové nebo Piráti, zdá se tedy, že si na tom nikdo nepřidal body." Jak strany a hnutí hodlají v otázce důvěry vládě Petra Fialy hlasovat? Jaké výroky na úterním jednání zaznívají? A posunula se někam bitcoinová kauza co se zapojení dalších politiků týče?
Jej pomoc vyhľadali zvučné mená slovenského šoubiznisu - od Eriky Judínyovej, Dominiky Navara Cibulkovej, cez Nelu Pociskovú a ďalšie, až po známe političky. Nám úprimne priblížila svoj inšpiratívny príbeh a otvorene priznala, že opatrovateľky detí nie sú len luxusom pre bohaté. Ako Petra, ktorá si kvôli svojej práci založila agentúru, tak aj Claudia, vyhľadali túto formu pomoci. Dnes aj vďaka tomu môžu pokračovať vo svojej dlhoročnej kariére a súčasne starostlivosti o deti. V podcaste Ženy ako my nám prezradili, ako na to...Izolovaná matka, ktorá všetko zvláda sama, je mýtus. Len v našej spoločnosti akosi chýba otvorená debata o tom, že žena nemusí zvládať naraz aj samotu, starostlivosť o deti, domácnosť, zarábať a popritom sa usmievať a užívať si celý tento kolotoč. Inšpiratívne dámy nám pootvorili dvere do svojich domácností a ukázali nám, ako sa to dá – s pomocou.V dnešnom podcaste Ženy ako my sme sa rozprávali s dvomi pracujúcimi ženami a matkami – Claudiou Alner, manažérkou v Globsecu a Crowdberry a Petrou Ficovou, známou fotografkou celebrít a spolumajiteľkou agentúry Bestnanny a portálu Domelia.sk.Materstvo a kariéra sa nevylučujú„Pre mňa ten kolotoč okolo plienok, bábätka a domácnosti bez možnosti pracovať nie je, nebola by som šťastná, potrebujem sa realizovať aj inak“, hovorí otvorene Claudia, ktorá pomoc opatrovateľky prvýkrát zvolila, keď mal jej syn štyri mesiace.„Ja som nechcela zastaviť svoju kariéru, ktorú som si budovala dvanásť, trinásť rokov. Na začiatku mi pomáhala mamina ,ale pokiaľ chce mať človek aj svoj život, nie je to udržateľné. A chcela som cudzojazyčnú opatrovateľku. Aby moje deti mohli prepínať vo viacerých jazykoch. No zistila som, že nič také tu nie je, objavila som dieru na trhu“, hovorí Petra, ktorá sa dnes okrem fotenia venuje aj svojej agentúre na hľadanie opatrovateliek. Deťom ideme príkladom. „Je dobré, ak deti vidia, že ak niečo chceme dosiahnuť, musíme pracovať. Učíš ich to na svojom príklade, dodáva Petra.Ako hviezdna fotografka má Petra vo svojom portfóliu zákazníčok aj mnohé známe tváre. Majú špeciálne požiadavky či opatrovateľky z ďalekých krajín?Luxus len pre bohaté? Dávno nieNiektoré ženy však nemajú finančné prostriedky na to, aby si zaplatili pomoc. Preto sme sa rozprávali o tom, akú formu pomoci môžu takéto mamičky zvoliť.„Moji rodičia sú z Vietnamu a ja mám vietnamské korene. Mnohé ženy z Vietnamu robia dvanásť-hodinovky, v nechtových štúdiách. Preto napríklad volia pomoc vyplývajúcu z komunitného bývania – jedna žena si zoberie viacero detí naraz. Alebo moja opatrovateľka si zoberie naraz viacero detí,“ Uvádza príklad Claudia, ako sa dajú náklady zdieľať.V podcaste sa okrem iného dozviete:Príbeh Petry, ktorá si ako fotografka známych po prvom pôrode sama hľadala opatrovateľku a napokon si preto založila agentúruPodľa čoho si opatrovateľku vyberala ona i Claudia a či sa viac spoliehali na referencie alebo intuíciuČi niekedy opatrovateľka prekročila ich hraniceAko okolie reagovalo na to, že neprestali pracovať a nechali svoje dieťa s de facto cudzou osobouČi mali niekedy výčitky, že priveľa pracujú a nevenujú sa v tom čase svojim deťomKtoré slovenské celebrity využívajú služby opatrovateliekKoľko taká opatrovateľka stojí a čo ženy, ktoré si to nemôžu dovoliťAko opatrovateľka obohacuje ich deti a celú rodinu
Izraelská armáda pokračuje s bombardováním Pásma Gazy, kam se dostává jen omezené množství humanitární pomoci, a předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže tamní situaci popsala jako „horší než peklo“. Utrpení civilistů kritizuje teolog Tomáš Halík, jeho výroky ale Federace židovských obcí a další židovské organizace odsoudily jako urážlivé vůči obětem nacismu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V rozhovore sa dozviete: Čo by poradil niekomu, kto chce zmeniť svoju postavu do leta - dá sa to aj za pár mesiacov? Je efektívnejšie pri chudnutí zamerať sa na stravu alebo na pohyb? Ako často by mal človeka cvičiť do týždňa, keď chce vidieť zmenu na svojej postave? Aké typy cvikov sú vhodné pre ľudí so sedavým zamestnaním? Sú tabletky a lieky na chudnutie dobrá a účinná forma chudnutia? Ako sa dostal do Extrémnych premien a koľko ľudí si po skončení šou novú váhu a zdravotný štýl udrží? Stalo sa mu pri nejakom účastníkovi, že musel skončiť s jeho premenou, že to nemá zmysel?
1. Od pásov do kuchýň, cesta k prosperite je jasná. U Huliaka. 2. Únos Cecílie Gonzagy je ešte horší prípad, ako sa zdalo. 3. Fico ponižuje Hlas a úkoluje Žilinku, prokurátori protestovali.
Společně s Adamem Wojnarem pro vás natáčíme sérii podcastů o tom, jak se dá investovat do nemovitostí ve Velké Británii, v čem je to jiné než v Česku a pro koho mohou být takové investice zajímavé. Dneska se podíváme na to, co to může nejvíce zkomplikovat a jaké otázky Adam u svých klientů řeší nejčastěji. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.
Jak Donald Trump mění Ameriku? A jak to celé skončí? V další epozidě podcastu Dobrovský&Šídlo o tom mluvíme s komentátorem a někdejším diplomatem v USA Martinem Weissem.Celý článek k tomuto dílu podcastu si můžete přečíst na:
Už přes čtvrt století vaří legenda mezi šéfkuchaři Michal Göth, ač sám se tomu označení brání. Když před 10 lety odcházel z Brna do Čeladné, prohlásil, že povýší brynzu nad ricottu. „Vždycky, když jsem se chtěl najíst v Beskydech, cpali mi ricottu a suroviny, které vozí velkoobchody. Nikdo nepracoval s místním zbožím. Byla to pro mě výzva. Dneska na spoustě jídelních lístků vidíte hlavně regionální věci a podporu farmářů, takže myslím, že se něco podařilo,“ usmívá se.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Už přes čtvrt století vaří legenda mezi šéfkuchaři Michal Göth, ač sám se tomu označení brání. Když před 10 lety odcházel z Brna do Čeladné, prohlásil, že povýší brynzu nad ricottu. „Vždycky, když jsem se chtěl najíst v Beskydech, cpali mi ricottu a suroviny, které vozí velkoobchody. Nikdo nepracoval s místním zbožím. Byla to pro mě výzva. Dneska na spoustě jídelních lístků vidíte hlavně regionální věci a podporu farmářů, takže myslím, že se něco podařilo,“ usmívá se.
Marketér Peter Šebo hovorí o AI, inováciách, digitálnom rodičovstve aj o tom, prečo klient nemá platiť za čas v seriáli WE KNOW HOW, ktorý vznikol v spolupráci s komerčným partnerom.
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Petrem Horkým
Pražská zoologická zahrada získává vzácné druhy ptáků různými způsoby, a i proto tam žijí druhy, které nikde jinde nenajdete. Některé opeřence dostává z jiných zoologických zahrad, mnozí se v Praze vylíhnou. Několik druhů dokonce pochází z kontrabandu zabaveného pašerákům. O papoušcích, které najdete v Rákosově pavilonu, má dokonalý přehled kurátor ptáků Antonín Vaidl.
Přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia se rychle blíží. Proběhnout mají na konci první poloviny dubna a zúčastní se jich asi 150 tisíc dětí. Hned na začátku jeden důležitý fakt – budou pro děti opět stresové, protože míst není dostatek.
Ruský prezident Vladimir Putin dal ako podmienku prímeria zastavenie zahraničnej pomoci Ukrajine. Prečo by to robil, ak by chcel mier? Európa má dnes na summite na stole ďalšiu pomoc Ukrajine, vrátane vojenskej. Robert Fico hovorí, že jediný, kto chce bojovať, je práve Európa. Experti tvrdia opak. V mier do konca roka verí Volodymyr Zelenskyj. Rusko stále útočí na ukrajinskú energetickú infraštruktúru, potvrdil prezident Volodymyr Zelenskyj. V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas budete počuť bývalého ministra zahraničia Jána Kubiša, analytika portálu Euractiv Radovana Geista a zahranično-politického novinára Aktualít Pavla Štrbu. Moderuje Peter Hanák.
„Zhrabli všetko, k čomu sa dostali, len preto, že to tu bolo. Nebolo to nič iné než násilná lúpež, masová vražda, a títo muži ju vykonávali bez rozmyslu, lebo tak sa správajú tí, čo sa púšťajú do temnoty. Dobývanie zeme znamená väčšinou iba to, že ju vezmete niekomu, kto má inú farbu pokožky alebo trochu ploskejší nos ako my. Ak sa na to pozriete zblízka, nie je to pekný pohľad. Ospravedlňuje to iba myšlienka. Idea, ktorá za tým stojí – nie sentimentálna zámienka, ale myšlienka a nezištná viera v túto myšlienku. Tú môžete pred seba postaviť, klaňať sa jej a prinášať jej obete...“ To je útržok zo slávneho románu anglického spisovateľa poľského pôvodu Josepha Conrada Srdce temnoty, ktorý v literárnom obraze približuje éru európskeho kolonializmu na africkom kontinente, konkrétnejšie azda jeho najčernejšiu kapitolu – viac než 20-ročnú epochu existencie tzv. Konžského slobodného štátu s odhadovaným počtom miliónov obetí z radov domorodého obyvateľstva. Tomu však predchádzala udalosť, ktorá sa síce príliš často stráca z nášho historického obzoru, no pre africký kontinent je o to dôležitejšia či rovno fatálna. Na prelome rokov 1884 a 1885 sa v Berlíne konala konferencia európskych štátov, ktorej hostiteľom i organizátorom sa stal nemecký kancelár Otto von Bismarck. Mocní vtedajšieho sveta si na nej prakticky rozparcelovali Afriku na jednotlivé koloniálne panstvá, pričom hlavným víťazom sa stal belgický kráľ Leopold II. s jeho obrovským súkromným impériom v Kongu. Čo teda Berlínska konferencia spred 140 rokov vlastne znamenala pre Afriku? A do akej miery spoluurčuje jej osud dodnes? A prečo je stále na okraji nášho historického povedomia, hoci išlo o kľúčovú udalosť globálnych dejín. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s historikom a afrikanistom Silvestrom Trnovcom z Ústavu orientalistiky SAV. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Nedávno mi napsal jeden uživatel sociální sítě, že sice měl ve škole nejeden rok ruštinu, ale o skutečném obsahu života v Rusku v podstatě nic nevěděl. I když se o poznání tamních poměrů snažil čtením Tolstého, Dostojevského, Čechova či Solženicyna. Mně je snaha tohoto pána přiblížit si jinou zemi, tamější obyčeje a chování lidí prostřednictvím národní kultury sympatická.