Podcasts about tomu

Jak je možné, že léky na cukrovku můžou pomáhat i lidem s vysokým krevním tlakem? - Proč jsou někteří lidé lechtiví a jiní ne? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Žijeme v době mimořádných otřesů a Jan Švejnar, který působí na Kolumbijské univerzitě i ve výzkumném centru CERGE-EI, doufá, že to není nová norma. „Nejistota je ale jiná a větší, než byla dřív. Dřív jsme tak nějak věděli, jaká je tendence, jaký je směr a trend. Teď ani nevíme, kam ten trend jde. Je to nejistota úplně nového rázu a všichni se tomu snažíme přizpůsobit,“ všímá si v Osobnosti Plus.

Žijeme v době mimořádných otřesů a Jan Švejnar, který působí na Kolumbijské univerzitě i ve výzkumném centru CERGE-EI, doufá, že to není nová norma. „Nejistota je ale jiná a větší, než byla dřív. Dřív jsme tak nějak věděli, jaká je tendence, jaký je směr a trend. Teď ani nevíme, kam ten trend jde. Je to nejistota úplně nového rázu a všichni se tomu snažíme přizpůsobit,“ všímá si v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mākslas muzeja "Arsenāls" pārbūves un atjaunošanas darbu gaitā Torņa ielā 1, Rīgā, iegūts bagātīgs arheoloģiskais materiāls, kas ļauj izdarīt secinājumus par kvartāla vēsturi, paplašinot zināmo informāciju par Rīgu kā vēsturiski nozīmīgu tirdzniecības un amatniecības centru. Nozīmīgākais izpētes rezultāts ir nevis atsevišķi atradumi, bet informācija par visu arheoloģisko kompleksu un "Arsenāla" apkārtnes attīstību, vēsturisko reljefu un apbūvi no viduslaikiem līdz 19. gadsimtam. Kādas vērtīgas liecības par senās Rīgas iedzīvotāju dzīvi izdevies atklāt, ko tās mums pavēsta un kādus maldīgus līdzšinējos priekšstatus ļauj mainīt, raidījumā Zināmais nezināmajā stāsta vēstures doktors, arheologs Artūrs Tomsons. Latvijas Nacionālā vēstures muzeja ekspozīcijā “Straumējot laiku” stāsts par biedrībām un kustībām Latvijā modernizācijas periodā Modernizācijas laikmetā 19. gadsimta beigās un 20. gadsimta sākumā par ierastu parādību kļuva ne tikai transports, urbanizācija un rūpnīcu uzplaukums, bet arī cilvēku veidotas pašorganizētas biedrības un kustības.  Pilsētas krustojumā, kurā it kā satikušies un skaļus saukļus skandē piecu dažādu politisko, sociālo un kultūras ideju virzītāji, stāvu arī es kopā ar savu sarunas biedru - Latvijas Nacionālā vēstures muzeja direktoru Tomu Ķikutu. Un domās, airējot cauri gadsimtiem un muzeja ekspozīcijas “Straumējot laiku” zālēm, esam nonākuši līdz 6. sadaļai “Kustības spēks”. 19. gadsimts pēc zemnieku brīvlaišanas pirmo reizi sniedza izvēles brīvību, ļaujot cilvēkam pašam saprast, kas tad man ir tie svarīgie jautājumi. Strādnieku un sieviešu kustības pamatā bija cīņa par savām tiesībām, par dzīves uzlabošanu, tostarp juridiskos jautājumos. Praktiskās, kooperatīvās biedrības, arodbiedrības - tām drīzāk bija ekonomiskie motīvi, proti, kā nopelnīt vairāk un kā virzīt tehnisko progresu. Protams, tām visām bija arī vienojoši faktori.

Americká společnost Anthropic oznámila, že její model Mythos v rámci testů dokázal najít metodu, jak zrychlit útok na jednodušší verzi jednoho z nejpoužívanějších šifrovacích algoritmů AES. Jeho složitější verze se používá například k zabezpečení digitální komunikace, šifrování internetového provozu či dat. „Není to aktuální problém. Jenže při tempu vývoje AI se těžko dá říct, že to nebude problém za nějakou dobu,“ říká v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se nám druhá strana při vyjednávání zdá iracionální, pravděpodobně jsme ještě nepochopili její racionalitu,“ říká vyjednavač Adam Dolník. Dřív působil jako akademik, pracoval pro OSN a učil vyjednávací týmy po celém světě, později se dostal přímo ke krizovému vyjednávání. Odvaha je podle něj základní předpoklad práce ve stresu, kde „jde o hodně a kdy jde vlastně o život“, ale sama nestačí. Klíčové je ustát tlak, nenechat se řídit emocemi a vědět, co je skutečný cíl. Dolník popisuje, že cílem vyjednavače není „přijít a potrestat viníky“, ale dostat rukojmího zpátky k rodině. Únos podle něj často není sofistikovaná operace, ale náhodný a brutální byznys: gangy chtějí někoho „rychle vyždímat“ a chytit dalšího. Přesto se ani v takové situaci nesmí ustupovat ve chvíli, kdy druhá strana tlačí a vyhrožuje. „Slow is smooth and smooth is fast,“ říká Dolník. Když se chce člověk někam dostat rychle, musí jít pomalu. Stejné principy podle něj platí i mimo únosy. „Tlak způsobuje protitlak,“ říká. Dobrý vyjednavač proto nejde automaticky do protiútoku, i když by to přineslo dobrý pocit. „Když už máte na jazyku nějakou větu a cítíte, jak to bude dobrý pocit vypustit ven, tak buďte zticha,“ vysvětluje. Právě takové věty podle něj často slouží spíš egu než cíli, kterého chceme dosáhnout. Důležité je i rozlišovat empatii a sympatii. „Empatie a sympatie jsou dvě naprosto rozdílné věci,“ říká Dolník. Pochopit logiku Al-Káidy, únosce, politického protivníka nebo člověka v extrémních emocích podle něj neznamená souhlasit. Znamená to získat vliv. „Když uslyší svůj úhel pohledu a svůj příběh z mých úst, ví, že chápu,“ popisuje moment, kdy se otevírá prostor pro skutečné ovlivnění. Řeč je i o dětech, rodičovství, manipulaci a politických debatách. Děti se podle Dolníka velmi rychle naučí, jak tlačit na ta správná tlačítka, zatímco v politických debatách se často nenaslouchá kvůli pochopení, ale kvůli útoku. Tomu říká „kombativní naslouchání“ - posloucháme hlavně proto, abychom našli něco, co se dá použít proti druhému. Kdy je ovlivňování ještě fér a kdy už jde o manipulaci? Proč emoce vždycky snižují racionalitu? Dá se s teroristou mluvit bez souhlasu, ale s pochopením? Proč může rychlé ustupování v krizi rukojmímu uškodit? A co by se změnilo v politice, rodičovství, byznysu i partnerských konfliktech, kdybychom místo smečování dokázali opravdu poslouchat? Poslechněte si celý rozhovor.

Mūziķis Toms Gaļinauskis ikdienā strādā kā programmētājs, bet brīvo laiku lielākoties pavada mēģinājumu telpā, rakstot un spēlējot mūziku. Piektdien, 7. augustā, gaidāms koncerts, kurā Toms uz skatuves kāps ar četrām grupām, kurās viņš spēlē. Tas būs svinību vakars, atzīmējot 20 gadus, ko Toms jau ir pavadījis uz skatuves. Ja jau Tomam tuva ir rokmūzika, kāpēc viņš mēdz rakstīt dziesmas arī sporta komandām, par to interesējamias sarunā ar Tomu Ģaļinauski. 

Bernard Slobodník tri dni pred súdom - a podľa obžaloby pred kumpánmi z polície - opisuje, ako sa vyberali a kam putovali úplatky od podnikateľov. Teda tých, ktorých nechránili, ale vypaľovali. Alebo ako sa zneužívala moc proti Andrejovi Kiskovi či Igorovi Matovičovi alebo iným politikom. Ak sa súd uzná Slobodníkove slová za pravdivé, pre Smer bude zase ťažšie chrániť svojho podpredsedu parlamentu Tibora Gašpara. Tomu sa zatiaľ podarilo ustáť obžalobu pred očami voličov. Aká silná je jeho pozícia a čo môže nastať analyzovala v podcaste Dobré ráno s moderátorkou Janou Krescanko Dibákovou hlavná komentátorka denníka SME BEATA BALOGOVÁ. Zdroje zvukov: JOJ 24, 360tka, STVR, SME Odporúčanie: Ak ešte nemáte program na víkend a ste doma na Slovensku, ešte lepšie - v okolí Rimavskej Soboty – možno vás bude baviť festival Fraj. Bude tam pestrý program plný umenia, koncertov a diskusií. A keďže nepochybne máte radi náš Piatoček, tak vedzte, že kolegovia tam budú mať živý piatočkársky kvíz Nie alebo áno. V Bratislave zase budú korunovačné slávnosti. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vládě důvěřuje podle červnového šetření agentury STEM třetina lidí, podobně jako Poslanecké sněmovně. O něco větší důvěru má Senát a nejvíc lidí důvěřuje prezidentovi, a to 56 procent. Co nízká důvěra lidí v instituce státu i média vypovídá o stavu demokracie v Česku? Jak se mění politická kultura? „S pravidly, která mají garantovat demokracii, se zachází bezohledně,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda.

Vládě důvěřuje podle červnového šetření agentury STEM třetina lidí, podobně jako Poslanecké sněmovně. O něco větší důvěru má Senát a nejvíc lidí důvěřuje prezidentovi, a to 56 procent. Co nízká důvěra lidí v instituce státu i média vypovídá o stavu demokracie v Česku? Jak se mění politická kultura? „S pravidly, která mají garantovat demokracii, se zachází bezohledně,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud vyrazíte z Dačic do Studené na Jindřichohradecku, projedete vesnicí Velká Lhota. Ta má v současnosti jen něco přes sto obyvatel, přesto tu stojí dva kostely. A oba jsou evangelické. Jak tohle kuriózní soukostelí vzniklo, se vydal zjistit regionální stopař Filip Černý.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbalová Sigma Olomouc půjde do nové sezóny už s plně uzdraveným kapitánem a útočníkem Janem Klimentem. Ten v polovině května podstoupil zákrok, kdy mu z levé nohy vyoperovali zpevňující kovovou destičku.

Weissův dům ve Veselí nad Lužnicí na Táborsku je sídlem Blatského muzea. To kromě stálých expozic nabízí v současnosti i sezonní výstavu, která představuje archeologické nálezy ve městě a okolí. Muzeum navštívil regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koľkokrát ste sa tento týždeň urazili kvôli niečomu, čo vám vlastne nikto nepovedal? Koľkokrát ste si domysleli, čo si o vás niekto myslí? A koľkokrát ste na základe tejto domnienky konali?Domnienky sú prirodzenou súčasťou nášho myslenia. Každý deň si vysvetľujeme správanie druhých, hľadáme súvislosti a dopĺňame informácie, ktoré nám chýbajú.Lenže medzi tým, čo sa skutočne stalo, a tým, čo sme si vytvorili vo svojej hlave, býva neraz veľký rozdiel. A práve v tomto priestore vzniká veľká časť nedorozumení, konfliktov, zbytočných obáv aj napätia vo vzťahoch.O tom, prečo si vytvárame domnienky, ako funguje náš mozog a prečo je pre nás neistota taká nepríjemná, sme sa rozprávali s exekutívnou koučkou, promovanou psychologičkou a konzultantkou Branislavou Očvárovou.

Dnes medzi nás zavítala žena so „srdcom na dlani“. Maľuje kvety, vedie ľudí k tvorivosti a už jedenásť rokov je oporou mladej žene v programe BUDDY. Našou hostkou bola Alena Mazánová — výtvarníčka, lektorka akvarelu a ARTE wellness a dobrovoľníčka, ktorá za dlhodobú pomoc získala ocenenie Srdce na dlani. Jej kurzy nie sú len o technike maľovania, ale aj o spomalení, vnútornom naladení a bezpečnom priestore pre tvorbu. Porozprávala o akvarele, kreatívnej práci, dobrovoľníctve, dôvere a o tom, ako môže človeku pomôcť čas, farba aj obyčajná prítomnosť druhého človeka. | Hosť: Alena Mazánová. | Moderuje: Hana Rapantová. | Talkshow Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

Chceš rozjet vlastní podcast, ale technická stránka tě děsí? Nebo se stydíš mluvit na kameru? V dnešním díle podcastu Srdeční záležitosti jsem přivítala technickou podporu pro online podnikatelky, a expertku na podcasty a weby Radku Petrtýlovou. Radka ti ukáže, jak přejít od strachu k úspěšnému podcastu, který ti bude sám generovat klienty a budovat komunitu, i když začínáš úplně od nuly. Dozvíš se, proč většina podcastů nepřežije prvních 6 epizod, jak zapojit umělou inteligenci pro úsporu času, a co je to "brandová emoce", kterou žádný robot nikdy nenahradí. Radka Petrtýlová pomáhá podnikatelkám proměnit jejich nápad na podcast ve skutečnost. Provází je celým procesem od strategie podcastu přes technické nastavení až po spuštění prvních epizod. Následně zajišťuje pravidelnou podporu při vydávání epizod, která zahrnuje také materiály na sociální sítě, aby se tvorba podcastu nestala další položkou na nekonečném seznamu úkolů. Vedle podcastů tvoří webové stránky, které stojí na promyšlené marketingové strategii, jsou přehledné, funkční a odrážejí osobnost jejich majitelek. Ve svém volném čase pořádá ženské kruhy, kde propojuje sdílení, ženskou energii a umění malování hennou. Věří, že podnikání může přinést velkou svobodu v tom, co tvoříme a přinášíme světu. web: https://radkapetrtylova.cz FB: https://www.facebook.com/petrtylova.radka IG: https://www.instagram.com/petrtylova.radka LI: https://www.linkedin.com/in/petrtylova-radka ZDARMA pro vás 10 otázek, na které je dobré si odpovědět před spuštěním podcastu: https://radkapetrtylova.cz/kviz

Ozeáš 14,2-10 2 Vráť sa, Izrael, k Hospodinovi, svojmu Bohu, veď si sa potkýnal na vlastnej vine! 3 Vezmite so sebou slová a vráťte sa k Hospodinovi, povedzte mu: „Odpusť nám každú vinu, vezmi všetko, čo je dobré, a my zaplatíme ovocím našich perí. 4 Asýria nás nezachráni. Nebudeme jazdiť na koňoch a nepovieme už dielu našich rúk: ‚Naši bohovia!‘, lebo v tebe je zľutovanie nad sirotou.“ 5 „Vyliečim ich odpadnutie, budem ich slobodne milovať, lebo sa odvrátil od nich môj hnev. 6 Budem pre Izrael ako rosa, i rozkvitne ako ľalia a zapustí korene ako Libanon. 7 Bude vyháňať nové výhonky, bude krásny ako oliva a bude rozvoniavať ako Libanon. 8 Tí, čo prebývajú v jeho tôni, budú opäť žiť ako obilie, vyženú ratolesti ako vinič a jeho chýr bude ako chýr libanonského vína. 9 Efrajim — čo ešte chce s modlami? Sám ho vypočujem a dohliadnem naňho. Som ako svieži cyprus, to odo mňa si dostal svoje plody. 10 Kto je múdry, nech tieto veci pochopí a kto je chápavý, nech ich spozná. Lebo priame sú cesty Hospodinove; spravodliví po nich kráčajú, no hriešnici sa na nich potkýnajú.“ Hospodin láskou uzdraví a k Sebe privinie. Každý, kto dočítal záverečnú kapitolu Ozeášovho proroctva, si v nej všimne úplne iný vzťah Hospodina k Svojmu ľudu. Znie tu radostná zvesť, slovo o Božej láske, o milosti a odvrátení hnevu. Ako došlo k tejto zásadnej zmene? Že by ten ľud, uctievajúci zlievané modly… na svoju podobu a spoliehajúci sa na kráľa a kniežatá, urobil tak zásadnú zmenu vo svojom zmýšľaní a konaní? Alebo sa dostavil tento viditeľný posun, navrátenie k svojmu Bohu a obrátenie sa v ľútosti k Hospodinovi, ako dôsledok vytrvalého a zrozumiteľného posolstva tohto odvážneho proroka? Som presvedčený, že vždy možno počítať aj s úspechom pri úprimnom zvestovaní a počúvaní Božieho slova. No zásadnú zmenu spôsobil sám Boh, ktorého mohli poznať už aj predtým, ako spravodlivého Sudcu a milostivého Záchrancu. On sa suverénne rozhodol vložiť do sŕdc Svojho ľudu pevnú nádej a istotu záchrany. Rozhodol sa naplno prejaviť v láske, byť oživujúcou rosou a dovoliť zakoreniť sa a kvitnúť Svojmu ľudu vo Svojej tôni. V plnosti času Svoju lásku zjavil vo Svojom Synovi, našom Pánovi Ježišovi Kristovi, ktorý sa prihovára aj nám (Ján 5,24): „Veru, veru, hovorím vám: Kto počúva Moje slovo a verí Tomu, ktorý Ma poslal, má večný život a nejde na súd, ale prešiel zo smrti do života.“ Dávno (v 8. storočí pred Kristovým narodením) to vyznal prorok: „Kto je múdry, nech to pochopí, a kto je rozumný, nech to pozná!“ (Oz 14,10). Modlitba: Bože, ďakujem Ti, že nás uzdravuješ Svojou láskou! Odpusť, že málokedy k Tebe idem ako za lekárom ducha! Posilňuj moju vieru, nech ma môžeš vnútorne v plnosti uzdraviť! Amen. Pieseň: ES 496 Autor: Ondrej Peťkovský Nedovoľ, aby sa moje srdce priklonilo k zlému. Žalm 141,4 Kedysi ste boli tmou, ale teraz ste svetlom v Pánovi. Žite ako deti svetla. Efežanom 5,8 Lukáš 3,10-18 •  Modlíme sa za: Súľov – Hradná (TuS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes žijem z výzvou „Vráť sa, Izrael, k Hospodinovi, svojmu Bohu, veď si sa potkýnal na vlastnej vine“ — či som ochotný/á „vezmi so sebou slová a vráť sa k Hospodinovi“ s pokáním, alebo stále sa spolieham na Asýriu, koňoch a dielo svojich rúk ako „bohy“? Kde v mojom živote potrebnujem, aby Boh „vyliečil moje odpadnutie“ a „slobodne ma miloval“ — či som ochotný/á prijať Božiu lásku a milosť, alebo stále som ako Efrajim, ktorý chce s modlami? Ako dnes žijem z istoty, že „priame sú cesty Hospodinove; spravodliví po nich kráčajú, no hriešnici sa na nich potkýnajú“ — či som ochotný/á pochopiť a spoznať Božie cesty, alebo som stále hriešny/á a potkýnam sa na nich? Aplikácia do života: Dnes si spomeňte na jednu situáciu, kde ste sa potknula na vlastnej vine a odvrátili sa od Boha. Napíšte si modlitbu: „Bože, ďakujem Ti, že nás uzdravuješ Svojou láskou! Odpusť, že málokedy k Tebe idem ako za lekárom ducha! Posilňuj moju vieru, nech ma môžeš vnútorne v plnosti uzdraviť!“ Potom urobte jeden krok návratu: čítanie Bibliu, modlitba, alebo vyznanie hriechu pred niekým. Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Ceny stavebních pozemků i rodinných domů za posledních deset let výrazně vzrostly. Podle Josefa Mašáta zdražily domy o více než milion korun a některé pozemky i několikanásobně.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Slovensku sa roztrhlo vrece s nápadmi ako blokovať sociálne siete pre deti do šestnásť rokov. Na svojom návrhu robí minister investícií, vlastný návrh majú v parlamente Kresťanskí demokrati a najnovšie svoj návrh predstavil aj Hlas a minister školstva.O čo v týchto návrhoch ide? Ako a prečo chce obmedziť prístup detí na sociálne siete a platformy? Ktoré z nich sú pre deti najnebezpečnejšie a čo sa s tým dá robiť ak ich majiteľmi sú globálny techno-miliardári? Aké negatívne dôsledky fungovania detí na sociálnych sieťach vidíme a čo potom, keď štát deťom prístupy skomplikuje? Nebudú to vedieť obísť? A máme pre nich pripravené iné aktivity. Ako vôbec dnes žijú naše deti a čo skutočne potrebujú? Čo na to štát, školy či rodiny?Braňo Závodský sa rozprával s Máriou Vargovou z ministerstva školstva a riaditeľom občianskeho združenia IPčko Marekom Madrom.

Pionýrské šátky, prvomájové průvody, Tuzex, sídliště, vojna nebo hospody. Jak vypadal obyčejný život za normalizace? A proč část společnosti vzpomíná na socialismus jako na retro kulisu? Tomu se věnuje pořad Ex libris, ve kterém představujeme knihu Lukáše Havlase K práci a obraně připraven. Popisuje každodenní život v komunistickém Československu bez nostalgického pofňukávání.

Pionýrské šátky, prvomájové průvody, Tuzex, sídliště, vojna nebo hospody. Jak vypadal obyčejný život za normalizace? A proč část společnosti vzpomíná na socialismus jako na retro kulisu? Tomu se věnuje pořad Ex libris, ve kterém představujeme knihu Lukáše Havlase K práci a obraně připraven. Popisuje každodenní život v komunistickém Československu bez nostalgického pofňukávání. Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko je druhé najhoršie v EÚ z hľadiska podielu elektromobilov na nových registráciách. Je to výsledok štátnej politiky, ekonomickej situácie aj celkového nastavenia spoločnosti. „Prechod od spaľovacích motorov k elektromobilom musí byť výsledkom dlhodobého vývoja trhu. Náš zákazník je stále pomerne konzervatívny,“ hovorí Juraj Krajcár, člen predstavenstva spoločnosti Západoslovenská energetika v brandovanom rozhovore, ktorý vznikol v spolupráci so ZSE Drive. Postupne sa však akceptácia elektromobilov na Slovensku začína meniť. Výrazným impulzom bol nárast cien energií po roku 2022. To robí elektromobilitu atraktívnejšou aj pre slovenských zákazníkov. „Vidíme to najmä na firemných flotilách. Záujem o elektromobily kulminuje práve v týchto mesiacoch a riešenia pre firemných zákazníkov tvoria najväčšiu časť toho, čím sa aktuálne zaoberáme,“ hovorí J. Krajcár. Firmy prechádzajú na elektromobily z racionálnych dôvodov. Chcú si zabezpečiť optimálne prevádzkové náklady po tom, ako narástli ceny pohonných hmôt. Je to významný faktor najmä pre firmy podnikajúce v doprave. „V poslednom kvartáli narástol záujem firiem o elektromobilitu v trojciferných číslach,“ dodáva člen predstavenstva ZSE. Tomu zodpovedá aj budovanie nabíjacej siete. V lete by mal byť dokončený ucelený koridor z Bratislavy do Košíc, čo umožní nabiť elektromobil najmenej každých 30 kilometrov. Zároveň nové technológie umožňujú skracovať dobu nabíjania. „Vo verejnej nabíjacej sieti dnes vieme poskytnúť výkon 400 kW, ale vo svete sú technológie, ktoré dávajú výkon až 1500 kW,“ hovorí J. Krajcár. To reálne vyrovnáva čas nabíjania elektromobilu s časom tankovania klasického auta. Takáto technológia príde aj na Slovensko. „V pilotnej prevádzke to budeme testovať čoskoro. Finálne nasadenie však bude závisieť od komerčných podmienok na trhu,“ dodáva člen predstavenstva ZSE. V rozhovore sa ešte dozviete: prečo je na Slovensku málo elektromobilov, aký význam má elektromobilita pre firmy, ako sa vyvíja sieť nabíjacích staníc, ako vyzerá elektromobil ako energetický prvok. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ještě neoslavil třicítku, a už má divadelní režisér Tomáš Ráliš na svém kontě tři první místa v prestižní dramatické soutěži Ceny Evalda Schorma, navíc je laureátem ocenění Talent roku 2023 v Cenách divadelní kritiky. Jak se dostal k práci na dramatizaci Houllebecqova románu Zničit? Čím je unikátní Divadlo LETÍ, které slaví 20 let existence? A jak se připravovaly tzv. DRAMAtapas, tedy rozhlasové ochutnávky současné české dramatiky? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě neoslavil třicítku, a už má divadelní režisér Tomáš Ráliš na svém kontě tři první místa v prestižní dramatické soutěži Ceny Evalda Schorma, navíc je laureátem ocenění Talent roku 2023 v Cenách divadelní kritiky. Jak se dostal k práci na dramatizaci Houllebecqova románu Zničit? Čím je unikátní Divadlo LETÍ, které slaví 20 let existence? A jak se připravovaly tzv. DRAMAtapas, tedy rozhlasové ochutnávky současné české dramatiky? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V redakcii Startitup sme tentokrát privítali režiséra a producenta Rudolfa Biermanna. Filmár, ktorý stál za filmami ako Sviňa a Vojna policajtov otvorene hovorí o obdobie, kedy vyšli. Spomína na udalosti, ktoré si v svojej kariére nespomína, ale aj na bývalého premiéra Igora Matoviča. Hovorili sme spolu aj o stave kultúry na Slovensku či podmienkach, ktoré aktuálne majú tvorcovia.Kto sa chcel priživiť na filme Sviňa? Akú spomienku má na Jána Čarnogurského? Prečo si myslí, že film prišiel do kín práve včas? Ako spomína na mrazivé udalosti vykreslené v oboch filmoch? To sa dozvieš v relácii Zo zákulisia politky.

Teoretický informatik Václav Rozhoň hledá principy, na kterých stojí digitální svět. To je v dnešní době vysoce aktuální práce. Pracuje na Karlově univerzitě, má za sebou řadu zahraničních stáží, byl i rok na slovutném MIT ve Spojených státech. Mimo jiné je letošním držitelem prestižního ocenění Neuron.S Václavem Rozhoněm jsme se bavili o tom, kam směřuje současný vývoj umělé inteligence a musím říct, že bylo velmi zajímavé sledovat, jak je jeho pohled výrazně dál, než to, co obvykle zaznívá v obecných debatách - že bude umělá inteligence ovlivňovat lidi? Samozřejmě, tak je přece konstruovaná! Může se stát, že nás bude dokonce ovlivňovat tak, že o tom ani nebudeme vědět? Zajisté, to je jedna z možností - a má nám to vadit? To už tak jednoznačné být nemusí. Změní se trh práce? Samozřejmě. Víme přesně, jak umělou inteligenci vnímat - ani toto není jednoznačné. Ale nechci předbíhat! Toto jsou jen chuťovky k setkání a k debatě, které posouvá hranice toho, jak vnímat moderní počítačový svět ve vztahu k tomu lidskému. Užijte si to!Srdečně vás zvu na můj odběratelský kanál http://herohero.co/petrhorky. Dostanete dvojnásobnou délku našeho rozhovoru, nebudete přerušováni reklamami a k tomu podpoříte existenci mého kanálu. Odběratelé jsou pro nás zásadní.Předem díky za každý komentář, reakci, příspěvek do debaty a zdravím! Váš Petr Horký00:00 Kdy se z AI stává samostatná bytost?21:15 AI agenti: když spolu umělé inteligence začnou jednat.24:14 Může se AI začít vylepšovat sama?27:52 Kdo ovládne AI, bude mít svět?29:46 Žijeme v simulaci? AI, Bůh a smysl života.Support the show

Rádi se porovnáváme s jinými zeměmi. Za souseda, jehož jen tak nedoženeme v životní úrovni, obvykle považujeme Německo. Jenomže to porovnávání bývá komplikované a mnoho věcí nám snadno unikne. Tomu se snaží bránit DataPulse.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pralaimėjimas, kuris Karolį Tiškevičius privertė pakeisti savo išankstinę prognozę netikėta kryptimi. Apie „Žalgirio“ nesėkmę Eurolygoje ir dramą Ispanijoje – šis „Basketnews.lt podkastas“ su Karoliu, Jonu ir Tomu. Tinklalaidės partneriai: Gym+ – 1000 priežasčių mylėti sportą ir savo klubą. 24/7 sportas, grupinės treniruotės, pirtys, moderniausia įranga. Nebeatidėliok – dabar geriausias metas sportuoti: https://gymplius.lt/ Saily eSIM. Gaukite išskirtinę 15% nuolaidą „Saily“ duomenų planams! Naudokite kodą BASKETNEWS atsiskaitydami. Atsisiųskite „Saily“ programėlę arba apsilankykite https://saily.com/basketnews Nealkoholinis alus „Gubernija“, daugiau informacijos – https://gubernija.lt/ Gegužės 11 d. Vilniuje – BN LIVE su Augustu Marčiulioniu! Bilietai: https://tickets.paysera.com/lt/event/basketnews-live-su-augustu-marciulioniu Temos: Svarbiausias sporto antradienio įvykis pasaulyje (0:00); Tiškevičius keičia prognozę dėl „Žalgirio“ (2:14); Šaro gynybos gniaužtai ir prastas „Žalgirio“ suolas (4:44); „Feneris“ vėl pavojingas ir Biberovičius (14:58); Psichologiniai žaidimai (18:19); Ar keisis Masiulio rotacijos? (22:58); Siužetas apie Masiulį ir Šarą bei super Malinausko interviu (25:49); Oficialus pranešimas, kad Brazdeikis „netempia“ Eurolygos (30:56); Gossas ir Moses parodė klasę (33:02); Trenerių ir Gosso komentarai (36:00); Namų pranašumą paleidusi „Valencia“ (41:34); Eurolygos Fantasy žaidimas (48:01); Blogas tvarkaraštis, pokalbis su Marčiulioniu ir Giedraitis (51:13); Lietuvio pergalė Europos taurėje (53:24).

„Pamätáme si, ako Robert Fico kedysi Petra Pellegriniho pokarhal a pripomínal mu, že bez ich podpory prezidentom nebude. A teraz zrazu prichádza s pochvalou“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Je to úplne jasné. Peter Pellegrini urobil „dobre“, urobil to, čo od neho „kráľ“ vyžadoval. Pellegrini je lokajom Roberta Fica. Je to úplne evidentné a toto rozhodnutie o referende je toho dôkazom. On nie je svojprávny vo svojej funkcii“, hodnotí krok prezidenta Pellegriniho politológ.Štvrtý júl. Ak bude pre Američanov už 250.ty krát oslavou nezávislosti, Slováci budú v referende rozhodovať aj o možnom konci doživotnej renty pre premiéra. Tomu mimochodom pobaltské štáty „zatvárajú nebo“ pred jeho opätovnou májovou cestou do Moskvy. (Poľsko to zatiaľ len zvažuje.)Referendum bude aj o obnovení Národnej kriminálnej agentúry a Úradu špeciálnej prokuratúry. S návrhom prišli mimoparlamentní Demokrati a podložili ho vyše 380-tisíc podpismi. Po ich preskúmaní referendum vyhlásil prezident.Nezahrnul však doňho otázku o navrhovanom skrátení volebného obdobia. Nie je podľa neho „v súlade s ústavou“.A ak opozícia i časť koalície čakali, že sa pre posúdenie obráti na Ústavný súd, Peter Pellegrini uviedol, že to „nepovažoval za potrebné“, vzhľadom na predchádzajúce verdikty ústavného súdu.Opozícia je nespokojná a volá po mobilizácii. Dokáže však presvedčiť ľudí, aby referendum cez dovolenky nepochovali?Na tému sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom.Pripravil Jaroslav Barborák.

„Pamätáme si, ako Robert Fico kedysi Petra Pellegriniho pokarhal a pripomínal mu, že bez ich podpory prezidentom nebude. A teraz zrazu prichádza s pochvalou“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Je to úplne jasné. Peter Pellegrini urobil „dobre“, urobil to, čo od neho „kráľ“ vyžadoval. Pellegrini je lokajom Roberta Fica. Je to úplne evidentné a toto rozhodnutie o referende je toho dôkazom. On nie je svojprávny vo svojej funkcii“, hodnotí krok prezidenta Pellegriniho politológ.Štvrtý júl. Ak bude pre Američanov už 250.ty krát oslavou nezávislosti, Slováci budú v referende rozhodovať aj o možnom konci doživotnej renty pre premiéra. Tomu mimochodom pobaltské štáty „zatvárajú nebo“ pred jeho opätovnou májovou cestou do Moskvy. (Poľsko to zatiaľ len zvažuje.)Referendum bude aj o obnovení Národnej kriminálnej agentúry a Úradu špeciálnej prokuratúry. S návrhom prišli mimoparlamentní Demokrati a podložili ho vyše 380-tisíc podpismi. Po ich preskúmaní referendum vyhlásil prezident.Nezahrnul však doňho otázku o navrhovanom skrátení volebného obdobia. Nie je podľa neho „v súlade s ústavou“.A ak opozícia i časť koalície čakali, že sa pre posúdenie obráti na Ústavný súd, Peter Pellegrini uviedol, že to „nepovažoval za potrebné“, vzhľadom na predchádzajúce verdikty ústavného súdu.Opozícia je nespokojná a volá po mobilizácii. Dokáže však presvedčiť ľudí, aby referendum cez dovolenky nepochovali?Na tému sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom.Pripravil Jaroslav Barborák.

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové se český producent a držitel Oscara za dokument Pan Nikdo proti Putinovi Radovan Síbrt mimo jiné vrací ke slavnostnímu ceremoniálu. Mluví o tom, že lidé kolem filmových cen jsou velmi kritičtí vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a že paradoxně současná politická situace v USA filmu pomohla. Popisuje také, jak zásadní součástí kinematografie je etika. Co vzkázal tvůrcům filmu Sbormistr proti kterému se jako bratr jedné z obětí ohrazuje? Co pro něj znamená možnost zastavit se v chaosu který nás obklopuje? A jak vzpomíná na cestopisy, které točil pro cyklus Na cestě? ——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost • Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Aj keď sa o autizme či o deťoch s inakosťou hovorí otvorenejšie a viac, než inokedy predtým v našej minulosti, aj tak je to stále málo a nestačí to na to, aby sa rodičia a samotné takéto deti cítili v dnešnej spoločnosti prijato. V najnovšej časti relácie Pre mamy s Babsy preto prinášame diskusiu dvoch mám, ktorých dcérky Tamia a Matilda majú potvrdený autizmus. Počúvajte dnes s nami ich diskusiu o tom, aká bola cesta k diagnóze a čo vás život s autistickými deťmi dokáže naučiť.Na začiatku stálo len tiché podozrenie, ktoré s pribúdajúcimi mesiacmi, rokmi a problémami, ktoré videli u svojich dcérok, rástlo. A napriek tomu, že v oboch ich prípadoch najskôr pediatri diagnózu autizmus zo stola zmietli a rodičov chlácholili, že to všetko sa poddá, inštinkt mamy napokon nesklamal. Dnes majú ich dcérky potvrdený autizmus a ony ako mamy si za tie roky prešli aj radosťou z úľavy, pretkanú so strachom a krutou realitou často plnou sĺz až po vďaku, ktorú cítia za to, že ich osud obdaril tak čistými dušami, akými tieto deti dokážu byť.V dnešnej časti relácie Pre mamy s Babsy si môžete vypočuť rozprávanie o deťoch, ktoré vidia svet inak ako my ostatní. V ich svete môžu zvuky bolieť, ticho v ňom rozpráva vlastný príbeh a očný kontakt v ňom nie je jedinou cestou k srdcu. Pozvanie Babsy Jagušák prijali dve silné a inšpiratívne ženy, mamy autistických dievčatiek. Prvou je mama Tamie - spoluautorka projektu Tamitos Nina Bakalová a druhou je mama Matildy - fotografka Veronika Štabrila. V ich spoločnej diskusii sa dozviete:- kedy spozorovali prvé príznaky, že s ich deťmi nie je niečo v poriadku- prečo v oboch prípadoch pediatri pôvodne o autizme ako diagnóze nepremýšľali a radili vyčkať- spoločné príznaky autizmu už pri tých najmenších deťoch, ktoré z praxe obe hostky popísali a aj to, že sa niektoré úplne odlišovali- kedy napokon prišla konečná a potvrdená diagnóza a aké pocity si ako mamy v tie chvíle prežili- či sa s tým dá časom vyrovnať, najmä so strachom z budúcnosti, ktorý rodičmi (nielen) autistických detí lomcuje- s akými reakciami sa stretávajú v rámci našej spoločnosti a či sa dá držať si nadhľad nad kritikou a odsúdením, ktoré sa im často dostávajú- ako veľmi dokáže byť oporou najližšie okolie a rodina, pokiaľ prijmú deti s inakosťou a vedú k tomu aj ostatné deti- do akej miery ovplyvní súdržnosť partnerov diagnóza autizmus- aký je vzťah súrodencov k autistickým deťom a naopak, a prečo je to pre rodičov náročné napriek tomu, že súrodenci sú pre autistické deti jedinečnou oporou- v čom dokáže byť autistické dieťa darom a v čom naopak výzvou- a ako veľmi vás život s takýmto dieťaťom, tzv. čistou dušou naučí spomaliť a vážiť si i tešiť sa z tých najmenších maličkostí, ktoré inak zvyčajne berieme ako samozrejmosť. Počúvajte dnešnú časť podcastu Pre mamy s Babsy na Najmama.sk

Najít praktického lékaře, či zubaře, který přijímá nové pacienty, je někdy problém. V příštím roce by si mohli ulevit lidé ze Zábřeha a okolí, kteří hledají právě zubaře. Vznikne tam nová zubní klinika. Před několika týdny tam začaly přípravné práce na přestavbu bývalého elektra, které bylo v městských prostorách na zubní kliniku.

Patrně neexistuje nikdo, kdo by v životě nepřečetl alespoň jednu knihu Julese Verna. Dobrodružné cesty balonem, ponorkou i všemi možnými prostředky kolem světa spoluprožíval s jeho hrdiny snad každý. Slavný francouzský prozaik přitom sám mnoho dobrodružství nezažil. Jeho bratrovi byl určen život lodního kapitána, on se měl stát právníkem. Tomu se vzepřel a dal se na dráhu literáta. Jinak ale žil takřka usedlý život. Jako většina právníků. Zemřel 24. března 1905.

Malá skladná nafukovací loď, se kterou se dá dojít divočinou kamkoliv je potřeba. Divočina bez lidí a ohníčky na břehu řeky… Jan Vlášek vypráví o packraftovém dobrodružství v Laponsku.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá skladná nafukovací loď, se kterou se dá dojít divočinou kamkoliv je potřeba. Divočina bez lidí a ohníčky na břehu řeky… Jan Vlášek vypráví o packraftovém dobrodružství v Laponsku.

Anna Masaryková byla nejstarší ze čtyř Masarykových vnoučat. Její dědeček se stal prezidentem, když jí bylo sedm. Pomyslný titul vnučky jí zůstal až do pozdního stáří. V první polovině 90. let společně se sestrou Herbertou tyto dvě už šedovlasé dámy často ve veřejném prostoru jako Masarykovy vnučky vystupovaly a na svého dědečka vzpomínaly. Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Dobrém dni Radiožurnálu jsme představili i nadaci Experientia, která už 14 let podporuje mladé chemiky díky výnosům z patentů profesora Antonína Holého. Za vznikem nadace stojí jeho spolupracovnice Hana Dvořáková s manželem Dalimilem. „Se stipendisty jsme v neustálém kontaktu, navzájem spolupracují. Společenství, které vzniklo při nadaci, nám dělá radost,“ říkají. Akci Radiožurnál vysílal v přímém přenosu, ve videostreamu na iROZHLAS.cz a na sociálních sítích stanice.

U mě dobrý. To by mohly jedna za druhou hlásit průmyslové i rozvojové země, pokud by se jich někdo ptal, jak velké jsou dopady americko-íránského konfliktu na ceny energií. V logice takových prohlášení je ovšem také obava, že to pořád dobré být nemusí.

Mezi vyhledávané památky v Olomouci patří kromě památky UNESCO také kolekce barokních kašen a třeba i renesanční budova radnice.

Do zdravotníctva prúdia miliardy, pacienti so vzácnymi diagnózami ale zostávajú uväznení v sieti byrokracie či lobingu. Lukáš Hrošovský je jednou z tvárí boja proti systému liekov na výnimky. Hoci čelí mašinérii, ktorá jeho prežitie vytlačila až do sféry charitatívnych zbierok, rolu obete odmieta. Prečo sú v tomto štáte vážne chorí ľudia odkázaní na charitu a pouličné zbierky? Do slovenského zdravotníctva smeruje ročne zhruba 10 miliárd eur. Napriek tomu sme krajinou, kde sa internet zmenil na akýsi veľtrh bolesti, utrpenia, strachu, ale aj nekonečnej nádeje a viery doslova v zázraky. Zbierka za zbierkou: O vlastné životy, či aspoň o svoje zdravie či ako tak dôstojný život. Matiek, otcov, ale dokonca aj detí.Raz je to zbierka pre mamy s deťmi, ktoré hľadajú peniaze na lieky, ktoré im zachránia holý život, po nich zasa nasledujú zbierky pre zdravotne veľmi vážne ohrozené deti alebo sú tu i zbierky pre ľudí, ktorí sa snažia pozviechať sa zo život ohrozujúcich ochorení, úrazov či aspoň - napriek zdravotným hendykepom, žiť život, ktorý by sa dal nazvať ako tak dôstojným a zmysluplným. A napokon, pre tento štát i ekonomicky prínosným.Je to priam nekonečná prehliadka bolesti, utrpenia, ale aj nádejí a nekonečnej viery v dobro ľudí. Otázka však znie. Kde je vlastne tých zhruba 10 miliárd, ktoré nám cez dane a odvody štát vezme do zdravotníctva a ako to, že toľkoto z nás musí - i napriek povinnému solidárnemu systému, až nedôstojne pýtať peniaze na to, aby sme vôbec prežili, či aspoň žili ako tak dôstojný a ľudsky udržateľný život? A je v poriadku, že i v tejto realite môžu mať zdravotné poisťovne zisky?Slovenský systém výnimkových liekov už celé roky zlyháva a pacientov so vzácnymi diagnózami stavia do úlohy rukojemníkov byrokracie, chladných rozpočtových škrtov, ale i nejasných a neraz diskriminačných kritérií. Kým inovatívna liečba dokáže zastaviť progresívne ochorenie, naše zdravotné poisťovne ju často odmietnu preplatiť, čím chorých vyháňajú na charitatívne portály žobrať o vlastné životy či zdravie. Je tento prenos zodpovednosti zo štátu na občana vôbec udržateľný a kto ponesie zodpovednosť za tých, ktorí na internete „nevyzbierajú“ dosť aby prežili?Jedným z prípadov tejto svojvôle a priam ambasádorom tých, ktorí sa v tomto súboji čísiel verzus ľudskosť bijú o vlastný život je Lukáš Hrošovský. Tomu tento štát už roky odkazuje, že jeho život je pre nás “príliš drahý,” do systému sa proste akosi nezmestí a ak chce prežiť, musí o svoj život prosiť nás všetkých.Ako sa s týmto bremeneom dá žiť, kde v tom hľadať nádej a vieru v ľudské dobro a ako práve on vidí zlyhania systému našej zdravotnej starostlivosti? No a napokon, pre koho je vlastne tento štát, ak nie je pre nás - zvlášť, keď máme nejaký vážny zdravotný problém?Tento štát šetrí na výdavkoch na výnimkové lieky, tvrdí zdravotnícka analytička Jana Ježíková. Kategorizácia liekov sa prakticky stopla a financie na výnimkové lieky sa nenavýšili, ba práve naopak, tvrdí Jana Ježíková. Netreba sa ľutovať. Teba hľadať svetlo v tme. O to, čo máme, treba neustále bojovať, odkazuje Lukáš Hrošovský. Ráno Nahlas, s Lukášom Hrošovským a Janou Ježíkovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Je oficiální tváří Knižního festivalu Ostrava, který byl dnes zahájen na výstavišti Černá louka. A energie jí rozhodně nechybí. „Mám ráda besedy, festivaly a veletrhy a mám velmi ráda setkávání se čtenáři,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem autorka, která překročila hranici milionu prodaných knih. Pro Alenu Mornštajnovou je psaní víc než jen profese. „Vždycky jsem byla fascinovaná příběhy a chtěla psát knihy,“ svěřuje se.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poznáte jeho texty – teraz ich budete môcť aj počuť. Každú nedeľu vo svojej podcastovej aplikácii nájdete trochu iný formát Dobrého rána – Roth číta Marca. Eseje a komentáre publicistu Sama Marca v podaní herca Roberta Rotha. Načítaný text: https://www.sme.sk/komentare/c/bartek-aj-vlada-to-robia-fantasticky-len-vy-tomu-nerozumiete – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Silní lídři, velká ega, impulzivní kroky. Styl vládnutí se nezpochybnitelně mění. Lídři v novém režimu testují hranice moci a obcházejí zavedená pravidla. „Je to přístup silných mužů v moderním balení. Vlna omezování demokracie směrem k autokraciím je momentálně hodně vysoko,“ všímá si v pořadu Osobnost Plus ekonomka Jana Matesová, která Česko řadu let zastupovala u Světové banky.

1. Ani strategické, ani prebudenie. 2. Kto teraz bude ponúkať Fica? 3. Kotlár narazil.

František Švantner sa narodil v roku 1912 v obci Bystrá do robotníckej rodiny. Základné vzdelanie získal v Podbrezovej. Potom sa presunul do Banskej Bystrice, kde vyštudoval učiteľstvo. Tomu zasvätil celý svoj život. Všimli ste si, koľko slovenských spisovateľov bolo zároveň učiteľmi? Tesne pred svojou predčasnou smrťou sa stal aj riaditeľom školy v Hronove. Okrem toho pracoval aj pre Maticu slovenskú, pod ktorej záštitou sa venoval rôznych osvetovým činnostiam. Jeho tvorbu ovplyvnilo veľké množstvo svetových autorov, medzi inými aj Fiodor Michajlovič Dostojevskij či Edgar Allan Poe. Zomrel predčasne, iba vo veku 38 rokov na nádor mozgu. Kľúčové slová: Čitateľský denník, maturita, slovenčina, František Švantner, Málka Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Marec'94 napadnutí štyria novinári - Milan Žitný, Ľuba Lesná, Štefan Hríb a Anna Sámelová. Rozvášneným davom Mečiarových podporovateľov. Marec'98 rozmlátené auto televízneho reportéra Eugena Kordu. Február 2018 – zavraždený JánKuciak a jeho snúbenica Martinka. Október 2024 rozbitý nos reportérky Kristíny Kövešovej. Január 2026 – útok zozadu, úder na hlavu, pád a hospitalizácia s následnou operáciou komentátora Petra Schutza.Niekoľko prípadov útokov na slovenských novinárov. Napriek tomu, že pri poslednom ešte nie je dokázaný súvis s jeho prácou, prípad opäť otvára tému ochrany novinárov. Ochranu profesie, ktorá má v rodnom liste stráženie demokracie a jej princípov.Pozrieme sa na ňu s Karolínou Farskou, ktorá stojí za programom Bezpečná žurnalistika v Investigatívnom centre Jána Kuciaka.„Je to veľmi vážna vec. Každý fyzický útok je nemysliteľný. O to viac, ak vyšetrovaním naozaj zistíme, že išlo o útok motivovaný tým, že Peter Schutz je novinár a komentátor. Tomu by sme sa mali obzvlášť venovať“, tvrdí Farská. „Je veľmi dôležité, aby bol tento prípad poriadne vyšetrený a aby to nebolo iba zamietnuté pod koberec. Druhá vec je vyslanie jasného signálu, že útoky voči médiám a novinárom nie sú niečo normálne. Je to dokonca veľmi škodlivé pre nás všetkých“, dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.