Podcasts about tomu

U mě dobrý. To by mohly jedna za druhou hlásit průmyslové i rozvojové země, pokud by se jich někdo ptal, jak velké jsou dopady americko-íránského konfliktu na ceny energií. V logice takových prohlášení je ovšem také obava, že to pořád dobré být nemusí.

Mezi vyhledávané památky v Olomouci patří kromě památky UNESCO také kolekce barokních kašen a třeba i renesanční budova radnice.

U mě dobrý. To by mohly jedna za druhou hlásit průmyslové i rozvojové země, pokud by se jich někdo ptal, jak velké jsou dopady americko-íránského konfliktu na ceny energií. V logice takových prohlášení je ovšem také obava, že to pořád dobré být nemusí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak hodnotíme mládež Sparty? Produkuje se na Strahově dostatek talentů do ligy či A-týmu ACS? Jak si na tom vede Sparta v porovnání se Slavií?Tomu se věnují v debatě Vojtěch Mrklas (alias Křídelník), Vít Študlar a bývalý trenér mládežnických sparťanů Dominik Michalanský. Moderuje Michal Koliandr.Pro více sparťanského obsahu sleduj Sparťanské Noviny na všech sociálních sítích a platformách!Sponzorem podcastu byla sázková kancelář Betano.18+ | Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.0:00 Úvod1:45 Jaká je akademie Sparty?37:50 Porovnání akedemie se Slavií1:04:53 Další povídání o akademii ACS

Do zdravotníctva prúdia miliardy, pacienti so vzácnymi diagnózami ale zostávajú uväznení v sieti byrokracie či lobingu. Lukáš Hrošovský je jednou z tvárí boja proti systému liekov na výnimky. Hoci čelí mašinérii, ktorá jeho prežitie vytlačila až do sféry charitatívnych zbierok, rolu obete odmieta. Prečo sú v tomto štáte vážne chorí ľudia odkázaní na charitu a pouličné zbierky? Do slovenského zdravotníctva smeruje ročne zhruba 10 miliárd eur. Napriek tomu sme krajinou, kde sa internet zmenil na akýsi veľtrh bolesti, utrpenia, strachu, ale aj nekonečnej nádeje a viery doslova v zázraky. Zbierka za zbierkou: O vlastné životy, či aspoň o svoje zdravie či ako tak dôstojný život. Matiek, otcov, ale dokonca aj detí.Raz je to zbierka pre mamy s deťmi, ktoré hľadajú peniaze na lieky, ktoré im zachránia holý život, po nich zasa nasledujú zbierky pre zdravotne veľmi vážne ohrozené deti alebo sú tu i zbierky pre ľudí, ktorí sa snažia pozviechať sa zo život ohrozujúcich ochorení, úrazov či aspoň - napriek zdravotným hendykepom, žiť život, ktorý by sa dal nazvať ako tak dôstojným a zmysluplným. A napokon, pre tento štát i ekonomicky prínosným.Je to priam nekonečná prehliadka bolesti, utrpenia, ale aj nádejí a nekonečnej viery v dobro ľudí. Otázka však znie. Kde je vlastne tých zhruba 10 miliárd, ktoré nám cez dane a odvody štát vezme do zdravotníctva a ako to, že toľkoto z nás musí - i napriek povinnému solidárnemu systému, až nedôstojne pýtať peniaze na to, aby sme vôbec prežili, či aspoň žili ako tak dôstojný a ľudsky udržateľný život? A je v poriadku, že i v tejto realite môžu mať zdravotné poisťovne zisky?Slovenský systém výnimkových liekov už celé roky zlyháva a pacientov so vzácnymi diagnózami stavia do úlohy rukojemníkov byrokracie, chladných rozpočtových škrtov, ale i nejasných a neraz diskriminačných kritérií. Kým inovatívna liečba dokáže zastaviť progresívne ochorenie, naše zdravotné poisťovne ju často odmietnu preplatiť, čím chorých vyháňajú na charitatívne portály žobrať o vlastné životy či zdravie. Je tento prenos zodpovednosti zo štátu na občana vôbec udržateľný a kto ponesie zodpovednosť za tých, ktorí na internete „nevyzbierajú“ dosť aby prežili?Jedným z prípadov tejto svojvôle a priam ambasádorom tých, ktorí sa v tomto súboji čísiel verzus ľudskosť bijú o vlastný život je Lukáš Hrošovský. Tomu tento štát už roky odkazuje, že jeho život je pre nás “príliš drahý,” do systému sa proste akosi nezmestí a ak chce prežiť, musí o svoj život prosiť nás všetkých.Ako sa s týmto bremeneom dá žiť, kde v tom hľadať nádej a vieru v ľudské dobro a ako práve on vidí zlyhania systému našej zdravotnej starostlivosti? No a napokon, pre koho je vlastne tento štát, ak nie je pre nás - zvlášť, keď máme nejaký vážny zdravotný problém?Tento štát šetrí na výdavkoch na výnimkové lieky, tvrdí zdravotnícka analytička Jana Ježíková. Kategorizácia liekov sa prakticky stopla a financie na výnimkové lieky sa nenavýšili, ba práve naopak, tvrdí Jana Ježíková. Netreba sa ľutovať. Teba hľadať svetlo v tme. O to, čo máme, treba neustále bojovať, odkazuje Lukáš Hrošovský. Ráno Nahlas, s Lukášom Hrošovským a Janou Ježíkovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Do zdravotníctva prúdia miliardy, pacienti so vzácnymi diagnózami ale zostávajú uväznení v sieti byrokracie či lobingu. Lukáš Hrošovský je jednou z tvárí boja proti systému liekov na výnimky. Hoci čelí mašinérii, ktorá jeho prežitie vytlačila až do sféry charitatívnych zbierok, rolu obete odmieta. Prečo sú v tomto štáte vážne chorí ľudia odkázaní na charitu a pouličné zbierky? Do slovenského zdravotníctva smeruje ročne zhruba 10 miliárd eur. Napriek tomu sme krajinou, kde sa internet zmenil na akýsi veľtrh bolesti, utrpenia, strachu, ale aj nekonečnej nádeje a viery doslova v zázraky. Zbierka za zbierkou: O vlastné životy, či aspoň o svoje zdravie či ako tak dôstojný život. Matiek, otcov, ale dokonca aj detí.Raz je to zbierka pre mamy s deťmi, ktoré hľadajú peniaze na lieky, ktoré im zachránia holý život, po nich zasa nasledujú zbierky pre zdravotne veľmi vážne ohrozené deti alebo sú tu i zbierky pre ľudí, ktorí sa snažia pozviechať sa zo život ohrozujúcich ochorení, úrazov či aspoň - napriek zdravotným hendykepom, žiť život, ktorý by sa dal nazvať ako tak dôstojným a zmysluplným. A napokon, pre tento štát i ekonomicky prínosným.Je to priam nekonečná prehliadka bolesti, utrpenia, ale aj nádejí a nekonečnej viery v dobro ľudí. Otázka však znie. Kde je vlastne tých zhruba 10 miliárd, ktoré nám cez dane a odvody štát vezme do zdravotníctva a ako to, že toľkoto z nás musí - i napriek povinnému solidárnemu systému, až nedôstojne pýtať peniaze na to, aby sme vôbec prežili, či aspoň žili ako tak dôstojný a ľudsky udržateľný život? A je v poriadku, že i v tejto realite môžu mať zdravotné poisťovne zisky?Slovenský systém výnimkových liekov už celé roky zlyháva a pacientov so vzácnymi diagnózami stavia do úlohy rukojemníkov byrokracie, chladných rozpočtových škrtov, ale i nejasných a neraz diskriminačných kritérií. Kým inovatívna liečba dokáže zastaviť progresívne ochorenie, naše zdravotné poisťovne ju často odmietnu preplatiť, čím chorých vyháňajú na charitatívne portály žobrať o vlastné životy či zdravie. Je tento prenos zodpovednosti zo štátu na občana vôbec udržateľný a kto ponesie zodpovednosť za tých, ktorí na internete „nevyzbierajú“ dosť aby prežili?Jedným z prípadov tejto svojvôle a priam ambasádorom tých, ktorí sa v tomto súboji čísiel verzus ľudskosť bijú o vlastný život je Lukáš Hrošovský. Tomu tento štát už roky odkazuje, že jeho život je pre nás “príliš drahý,” do systému sa proste akosi nezmestí a ak chce prežiť, musí o svoj život prosiť nás všetkých.Ako sa s týmto bremenom dá žiť, kde v tom hľadať nádej a vieru v ľudské dobro a ako práve on vidí zlyhania systému našej zdravotnej starostlivosti? No a napokon, pre koho je vlastne tento štát, ak nie je pre nás - zvlášť, keď máme nejaký vážny zdravotný problém?Tento štát šetrí na výdavkoch na výnimkové lieky, tvrdí zdravotnícka analytička Jana Ježíková. Kategorizácia liekov sa prakticky stopla a financie na výnimkové lieky sa nenavýšili, ba práve naopak, tvrdí Jana Ježíková. Netreba sa ľutovať. Teba hľadať svetlo v tme. O to, čo máme, treba neustále bojovať, odkazuje Lukáš Hrošovský. Ráno Nahlas, s Lukášom Hrošovským a Janou Ježíkovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Přibližně dvě desítky převážně zdravých stromů šly k zemi na Zátkově nábřeží v centru Českých Budějovic. Radnice je nechala vykácet kvůli plánované proměně břehu na náplavku. U čerstvě poražených stromů se zastavují kolemjdoucí, plošné kácení vadí hlavně obyvatelům přilehlých bytových domů.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První, co se musí z vody při čištění odstranit, jsou vlhčené ubrousky. Ty obsahují plasty a přirozeně se nerozkládají. Nedávno proto zákon nařídil, že výrobci budou muset obcím hradit náklady.

Je oficiální tváří Knižního festivalu Ostrava, který byl dnes zahájen na výstavišti Černá louka. A energie jí rozhodně nechybí. „Mám ráda besedy, festivaly a veletrhy a mám velmi ráda setkávání se čtenáři,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem autorka, která překročila hranici milionu prodaných knih. Pro Alenu Mornštajnovou je psaní víc než jen profese. „Vždycky jsem byla fascinovaná příběhy a chtěla psát knihy,“ svěřuje se.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je oficiální tváří Knižního festivalu Ostrava, který byl dnes zahájen na výstavišti Černá louka. A energie jí rozhodně nechybí. „Mám ráda besedy, festivaly a veletrhy a mám velmi ráda setkávání se čtenáři,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem autorka, která překročila hranici milionu prodaných knih. Pro Alenu Mornštajnovou je psaní víc než jen profese. „Vždycky jsem byla fascinovaná příběhy a chtěla psát knihy,“ svěřuje se.

Poznáte jeho texty – teraz ich budete môcť aj počuť. Každú nedeľu vo svojej podcastovej aplikácii nájdete trochu iný formát Dobrého rána – Roth číta Marca. Eseje a komentáre publicistu Sama Marca v podaní herca Roberta Rotha. Načítaný text: https://www.sme.sk/komentare/c/bartek-aj-vlada-to-robia-fantasticky-len-vy-tomu-nerozumiete – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Silní lídři, velká ega, impulzivní kroky. Styl vládnutí se nezpochybnitelně mění. Lídři v novém režimu testují hranice moci a obcházejí zavedená pravidla. „Je to přístup silných mužů v moderním balení. Vlna omezování demokracie směrem k autokraciím je momentálně hodně vysoko,“ všímá si v pořadu Osobnost Plus ekonomka Jana Matesová, která Česko řadu let zastupovala u Světové banky.

Silní lídři, velká ega, impulzivní kroky. Styl vládnutí se nezpochybnitelně mění. Lídři v novém režimu testují hranice moci a obcházejí zavedená pravidla. „Je to přístup silných mužů v moderním balení. Vlna omezování demokracie směrem k autokraciím je momentálně hodně vysoko,“ všímá si v pořadu Osobnost Plus ekonomka Jana Matesová, která Česko řadu let zastupovala u Světové banky.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #47: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu, vláda by tak měla letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Podle názoru Národní rozpočtové rady (NRR) i dalších odborníků je navržený rozpočet v rozporu se zákonem, protože nedodržuje pravidla o rozpočtové odpovědnosti. To ale ministryně financí Alena Schillerová popírá. Jaké důsledky může mít takto navržený rozpočet? Co to znamená pro Česko? A mohou vůbec opoziční strany v tomto ohledu současné vládě něco vyčítat? To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Jednou z nejvýše položených trvale obydlených osad v našem kraji je bezesporu Rejvíz. Malebná krajina, krásné horské louky, lesy a rašeliniště učinily z tohoto místa jednou z nejvyhledávanějších letovisek Jesenicka ale i místo s duchovním nábojem. Tomu vevodí zdejší kostelík postavený díky solidaritě lidí z celé někdejší monarchie.

Jednou z nejvýše položených trvale obydlených osad v našem kraji je bezesporu Rejvíz. Malebná krajina, krásné horské louky, lesy a rašeliniště učinily z tohoto místa jednou z nejvyhledávanějších letovisek Jesenicka ale i místo s duchovním nábojem. Tomu vevodí zdejší kostelík postavený díky solidaritě lidí z celé někdejší monarchie.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Projekt dvojrýchlostnej EÚ rozdelil Úniu. Ako bude Slovensko reagovať na túto situáciu? A aký dopad bude mať dohoda Európskej únie s krajinami Mercosuru? O týchto, ale aj ďalších témach sa v relácii Európa od A po Z rozprával moderátor Adam Zavřel s europoslancami Miriam Lexmann (KDH), Luciou Yar (PS), Juditou Laššákovou (Smer-SD) a Branislavom Ondrušom (Hlas-SD).

Jen soubor populárních hesel - tak vidí zemědělskou politiku nové vlády Asociace soukromého zemědělství, která sdružuje zhruba osm tisíc malých a středních farem, které hospodaří na 40 % českých polí a luk. Její předseda Jaroslav Šebek zdůrazňuje, že v programovém prohlášení koalice nevidí žádnou koncepci. A kritizuje i aktuální kroky kabinetu. Ten totiž na konci ledna navýšil o 800 milionů objem zemědělských dotací, čtvrt miliardy by přitom mělo jít na program, ze kterého v minulosti čerpaly peníze hlavně společnosti holdingu Agrofert. Nevěřím, že to nedopadne stejně, dodává Šebek.

Magdalena Dušková a Pavel Šplíchal působí v Deníku Alarm a jsou autory reportážní knihy Neříkejte tomu ezo. V té se zaměřili na alternativní spiritualitu v České republice a vydávají se různými směry. Jak se k tématu dostali a proč tomu nemáme říkaz ezo? Nejen na to se jich ve studiu Rádia Praha ptala Lenka Vahalová.

Kāpēc saule ziemā šķiet spožāka? Un kāpēc uz kādas ūdenstilpes ledus jūtamies droši, bet cits var būt mānīgs? Šajā ziemā jautājumu ir vairāk nekā siltu cimdu pāru. Vai šis tiešām ir pēdējo gadu lielākais sals, un vai sinoptiķi to varēja paredzēt? JLTV Ziņu dienesta sociālo mediju tiešsaistes saruna ar Tomu Brici.

Kuomet fizikai prabilo apie keliones laiku kaip apie teoriškai įmanomą galimybę? Kaip galėtų veikti laiko mašina? Kodėl kelionę ateities link yra lengviau įgyvendinti nei šuolį į praeitį?Į kokį LDK laikotarpį istorikai rekomenduotų nusitaikyti pasiryžėliams keliauti laiku? Kokius namų darbus turėtų atlikti tokie nuotykių ieškotojai? Ką apie Viduramžių visuomenę derėtų išsiaiškinti prieš sėdant į laiko mašiną? Kur keliautojai laiku galėtų apsistoti, ką valgyti, su kuo jiems patartina (ne)bendrauti, kokių dalykų vengti?Pokalbis su istorikais - Vilniaus universiteto Istorijos fakulteto doc. Tomu Čelkiu, dr. Antanu Petrilioniu, doktorantu Povilu Andriumi Stepavičiumi bei fiziku, Fizinių ir technologijos mokslų centro vyresniuoju mokslo darbuotoju dr. Mindaugu Karčiausku.Ved. Aurimas Švedas

Ranní brífink Ondřeje Housky: Už v dubnu čekají Maďarsko volby a dlouholetý premiér Viktor Orbán v průzkumech ztrácí. Proč? A jak by se Maďarsko změnilo, pokud by zvítězila opozice? O tom je dnešní Ranní brífink. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Už v dubnu čekají Maďarsko volby a dlouholetý premiér Viktor Orbán v průzkumech ztrácí. Proč? A jak by se Maďarsko změnilo, pokud by zvítězila opozice? O tom je dnešní Ranní brífink. 

Výtah Respektu: Americké ministerstvo bezpečnosti koncem uplynulého týdne zveřejnilo nové dokumenty v kauze zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Veřejnost má nově přístup k více než třem milionům stran, dvěma tisícům videí a sto osmdesáti tisícům fotografií. Kromě již známých jmen, jako například prezidenta USA Donalda Trumpa nebo britského prince Andrewa, v dokumentech figurovalo i jméno budoucí norské královny nebo bývalého slovenského ministra zahraničí a někdejšího předsedy Valného shromáždění Miroslava Lajčáka. Ten do víkendu působil jako poradce premiéra Roberta Fica, po zveřejnění dokumentů k Epsteinově kauze ale rezignoval. Jak se s Epsteinem znal? Jaké další informace se objevily? A dá se očekávat další zveřejnění? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

1. Ani strategické, ani prebudenie. 2. Kto teraz bude ponúkať Fica? 3. Kotlár narazil.

František Švantner sa narodil v roku 1912 v obci Bystrá do robotníckej rodiny. Základné vzdelanie získal v Podbrezovej. Potom sa presunul do Banskej Bystrice, kde vyštudoval učiteľstvo. Tomu zasvätil celý svoj život. Všimli ste si, koľko slovenských spisovateľov bolo zároveň učiteľmi? Tesne pred svojou predčasnou smrťou sa stal aj riaditeľom školy v Hronove. Okrem toho pracoval aj pre Maticu slovenskú, pod ktorej záštitou sa venoval rôznych osvetovým činnostiam. Jeho tvorbu ovplyvnilo veľké množstvo svetových autorov, medzi inými aj Fiodor Michajlovič Dostojevskij či Edgar Allan Poe. Zomrel predčasne, iba vo veku 38 rokov na nádor mozgu. Kľúčové slová: Čitateľský denník, maturita, slovenčina, František Švantner, Málka Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Pojišťovny začaly nabízet pojištění na nemohoucnost ve stáří. Pokud starší člověk potřebuje dlouhodobou péči, začne mu pojišťovna vyplácet měsíční rentu od dvou až do padesáti tisíc korun měsíčně. Člověk si tak může například zaplatit služby ošetřovatele nebo pobyt v domově pro seniory. Takzvané pojištění dlouhodobé péče si může klient založit až do poměrně vysokého věku, čím dříve začne, tím nižší měsíční částku zaplatí. Od roku 2024 se dá toto pojistné odečíst z daní. „Zajímavé je, že o to mají zájem spíše mladší lidé,“ říká Jan Troníček, expert na životní pojištění v Allianz, kde již půl roku tuto pojistku nabízejí. Pojistný trh tak reaguje na trend stárnutí populace, kdy je jisté, že veřejné zdravotnictví bude mít problém zvládnout péči o tak vysoké množství seniorů. Setrvalý je také zájem lidí o životní pojištění. Při něm se zjišťuje mimo jiné zdravotní stav klienta. „Lidé s nadváhou či kuřáci jsou samozřejmě rizikoví a mají pojistné dražší až o 50 %,“ podotýká Troníček. Pokud by se někdo snažil před pojišťovnou například zatajit, že je kuřák, pojišťovna na to přijde při ověřování zdravotnické dokumentace. 

5.Mojžišova 7,1-11 1 Keď ťa Hospodin, tvoj Boh, uvedie do krajiny, do ktorej prichádzaš, aby si ju obsadil, a vyženie pred tebou mnohé národy: Chetitov, Girgašejov, Amorejčanov, Kanaánčanov, Perizzejcov, Chivvijov a Jebúsejov — sedem národov početnejších a mocnejších než si ty, 2 a keď ti ich vydá Hospodin, tvoj Boh, a porazíš ich, musíš nad nimi uskutočniť ničiacu kliatbu. Nesmieš s nimi uzatvárať zmluvu ani sa zmilovať nad nimi. 3 Nevstupuj s nimi do príbuzenstva, svoju dcéru nedávaj za syna niektorého z nich ani jeho dcéru nevezmeš pre svojho syna. 4 To by tvojho syna odvrátilo odo mňa a slúžili by cudzím bohom. Potom by vzplanul Hospodinov hnev proti vám a rýchlo by vás vyničil. 5 Preto s nimi zaobchádzajte takto: Ich oltáre porúcajte, ich posvätné stĺpy rozmláťte a posvätné koly postínajte, ich vyrezávané sochy spáľte! 6 Veď ty si svätý ľud Hospodina, svojho Boha. Hospodin, tvoj Boh, si ťa vyvolil, aby si bol jeho vlastným ľudom spomedzi všetkých národov, ktoré sú na povrchu zeme. 7 Hospodin si vás zamiloval a vyvolil nie preto, že by ste boli početnejší než ostatné národy; veď medzi všetkými národmi vás bolo najmenej. 8 Hospodin vás vyviedol mocnou rukou a vykúpil z domu otroctva, z ruky faraóna, egyptského kráľa, preto, že vás miloval a že zachováva svoju prísahu, ktorou sa zaviazal vašim otcom. 9 Vedz teda, že len Hospodin, tvoj Boh, je Boh, verný Boh, ktorý do tisíceho pokolenia zachováva zmluvu a priazeň tým, čo ho milujú a zachovávajú jeho prikázania. 10 Tomu, kto ho nenávidí, sa priamo odpláca, aby ho zničil. Nebude zhovievavý k tomu, kto ho nenávidí, ale hneď sa mu odplatí. 11 Preto zachovávaj prikázania, ustanovenia a právne predpisy, ktoré ti dnes prikazujem zachovávať. Dobré rozhovory v rodine. Predstavme si rodinu, kde rodičia pravidelne odovzdávajú svojim deťom príbehy o tom, ako Boh pomáhal v ťažkých chvíľach – či už v rodinných skúškach, alebo v ich osobných bojoch. Tieto príbehy posilňujú dôveru detí v Boha a ukazujú im, že Jeho ochrana a milosť sú stále prítomné. Keď potom deti v dospelosti čelia vlastným životným výzvam, majú v srdci istotu, že Božie prísľuby platia aj pre ne. Takáto kontinuálna viera prenášaná z generácie na generáciu pomáha vytvárať komunitu, ktorá žije v dôvere a láske k Bohu. Tento sľub vernosti a ochrany je pre veriacich nielen záväzkom, ale aj zdrojom nádeje a inšpirácie, ktorá ich vedie a podporuje na každom kroku ich života. Modlitba: Milý a milosrdný Otče, ďakujem Ti za Tvoju vernosť, ktorá pretrváva do tisícich pokolení, a za zmluvu, ktorou si si nás vyvolil a ochraňuješ nás. Prosím Ťa, posilni našu vieru a pomôž nám, aby sme ju mohli odovzdávať našim deťom, vnúčatám a všetkým, ktorí prichádzajú za nami. Daj nám múdrosť a odvahu žiť podľa Tvojich prikázaní, aby naše životy boli svedectvom Tvojho nekonečného milosrdenstva a ochrany. Nech Tvoja láska preniká do našich sŕdc, aby sme vždy cítili Tvoju prítomnosť a dôverovali, že si s nami v každej chvíli. Pomôž nám byť svetlom v temnote, inšpirovať a viesť ďalšie generácie na ceste Tvojho slova, aby poznali Tvoju vernosť a milosť. Amen. Pieseň: ES 560 Autor: Jana Kilianová „Moje myšlienky nie sú vaše myšlienky a vaše cesty nie sú Moje cesty,“ znie výrok Hospodina. Izaiáš 55,8 Vy, ktorí hovoríte: „Dnes alebo zajtra pôjdeme do toho a toho mesta, pobudneme tam rok a budeme obchodovať a zarábať.“ Namiesto toho by ste mali povedať: „Ak bude Pán chcieť, budeme žiť a vykonáme to alebo ono!“ Jakub 4,13.15 Rimanom 15,7-13 •  Modlíme sa za: Leštiny (LOS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes prežívam svoju identitu ako svätý ľud vyvolený Božou láskou, nie vlastnou zásluhou? Čo vo svojom živote musím odmietnuť a zničiť, aby som si zachoval čistotu vzťahu k jedinému vernému Bohu? Ako môžem dnes odovzdávať ďalšej generácii svedectvo o Božej vernosti, ktorá trvá až do tisíceho pokolenia? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Bára se narodila s vrozenou vadou pravé ruky. Má ji kratší, bez lokte, s omezenou hybností v zápěstí a prstech. Danny se zase narodil jako modré dítě s vrozenou srdečním vadou, která mu v dětství způsobila několik dalších zdravotních komplikací. Nakonec měl srdeční zástavu a ochrnul na pravou část těla. Ani pro jednoho nebylo vůbec snadné se dostat k tomu, co dělají dnes. Tatérka Bára aka Evil Hand a fotograf Danny Worm jsou hosty Hovorů Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K politizácii elektromobility prispelo aj určité pokrytectvo EÚ, ktorá tvrdo reguluje autopriemysel, nerieši však najväčšie zdroje znečisťovania životného prostredia.Odborným hosťom v 176. epizóde podcastu Autobazar.EU je René Hubinský, technologický a motoristický novinár so špecializáciou na elektromobilitu. Erik Stríž z portálu Autobazar.EU sa pýta na Hubinského praktické skúsenosti s elektromobilmi, pýta sa na vhodnosť tohto typu pohonu pre slovenských motoristov a tiež na spolitizovanie témy elektromobility.Politici sa témy chopili a využili určité pokrytectvo Európskej únie, kedy sa sústredila na osobnú dopravu ako na minoritného znečisťovateľa životného prostredia, hovorí v rozhovore Hubinský.Témy preberané v rozhovore: Nastane doba, keď bude priemerný Slovák kupovať elektromobil bez výhrad? Kritici elektromobility často argumentujú tým, že batérie sú po 8, maximálne po 10 rokoch nepoužiteľné. Ako je to ale dnes v realite? Degraduje batéria v EV naozaj tak rýchlo? Prečo sú niektoré BEV do 25.000 eur a iné stoja vyše 100.000 eur? Je správne, že EÚ poľavuje z pôvodných zámerov súvisiacich s rokom 2035? Povedzme, že chcem kúpiť elektromobil, na čo by som si mal dávať pozor, ale kritériá si všímať? Elektromobilita zaradila medzi politické témy, prečo sa z nej stala hodnotová téma polarizujúca spoločnosť?Zdroje zmienené v rozhovore: Predaje nových áut v r. 2025 na Slovensku podľa ZAP SR: https://magazin.autobazar.eu/25-najpredavanejsich-novych-aut-na-slovensku-2025-predalo-sa-101-tisic-novych-aut-iba-5.3-boli-elektromobily-clanok9513.html Ročenka ELEKTROMOBILITA: https://www.nextech.sk/a/ELEKTROMOBILITA-2025--PDF Testy nových elektromobilov: https://magazin.autobazar.eu/testy Jazdené elektromobily už stoja menej ako 6-tisíc eur: https://www.autobazar.eu/vysledky/osobne-vozidla/?fuel=31259&sortBy=priceAsc

„… a všetkým lhárom bude ich diel v jazere, ktoré horí ohňom a sírou; čo je druhá smrť.“ (Zjav 21:8) Loď sa topila. Jeden z topiacich sa kričal: „Matka, ja som vzal tie toliare, ja som to spravil.“ Keď bol zachránený, pýtali sa ho, prečo volal tie slová. Na to odpovedal: „Tomu sa aj ja […] MUDr. Viera Roháčková

Lucie Hušková je copywriterka, sportovkyně a spisovatelka v jedné osobě. Narodila se v Českých Budějovicích, ale v osmnácti odešla do Brna studovat žurnalistiku a germanistiku. V moravské metropoli žije dodnes, nicméně do rodných jižních Čech se ráda vrací.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marec'94 napadnutí štyria novinári - Milan Žitný, Ľuba Lesná, Štefan Hríb a Anna Sámelová. Rozvášneným davom Mečiarových podporovateľov. Marec'98 rozmlátené auto televízneho reportéra Eugena Kordu. Február 2018 – zavraždený JánKuciak a jeho snúbenica Martinka. Október 2024 rozbitý nos reportérky Kristíny Kövešovej. Január 2026 – útok zozadu, úder na hlavu, pád a hospitalizácia s následnou operáciou komentátora Petra Schutza.Niekoľko prípadov útokov na slovenských novinárov. Napriek tomu, že pri poslednom ešte nie je dokázaný súvis s jeho prácou, prípad opäť otvára tému ochrany novinárov. Ochranu profesie, ktorá má v rodnom liste stráženie demokracie a jej princípov.Pozrieme sa na ňu s Karolínou Farskou, ktorá stojí za programom Bezpečná žurnalistika v Investigatívnom centre Jána Kuciaka.„Je to veľmi vážna vec. Každý fyzický útok je nemysliteľný. O to viac, ak vyšetrovaním naozaj zistíme, že išlo o útok motivovaný tým, že Peter Schutz je novinár a komentátor. Tomu by sme sa mali obzvlášť venovať“, tvrdí Farská. „Je veľmi dôležité, aby bol tento prípad poriadne vyšetrený a aby to nebolo iba zamietnuté pod koberec. Druhá vec je vyslanie jasného signálu, že útoky voči médiám a novinárom nie sú niečo normálne. Je to dokonca veľmi škodlivé pre nás všetkých“, dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Marec'94 napadnutí štyria novinári - Milan Žitný, Ľuba Lesná, Štefan Hríb a Anna Sámelová. Rozvášneným davom Mečiarových podporovateľov. Marec'98 rozmlátené auto televízneho reportéra Eugena Kordu. Február 2018 – zavraždený JánKuciak a jeho snúbenica Martinka. Október 2024 rozbitý nos reportérky Kristíny Kövešovej. Január 2026 – útok zozadu, úder na hlavu, pád a hospitalizácia s následnou operáciou komentátora Petra Schutza.Niekoľko prípadov útokov na slovenských novinárov. Napriek tomu, že pri poslednom ešte nie je dokázaný súvis s jeho prácou, prípad opäť otvára tému ochrany novinárov. Ochranu profesie, ktorá má v rodnom liste stráženie demokracie a jej princípov.Pozrieme sa na ňu s Karolínou Farskou, ktorá stojí za programom Bezpečná žurnalistika v Investigatívnom centre Jána Kuciaka.„Je to veľmi vážna vec. Každý fyzický útok je nemysliteľný. O to viac, ak vyšetrovaním naozaj zistíme, že išlo o útok motivovaný tým, že Peter Schutz je novinár a komentátor. Tomu by sme sa mali obzvlášť venovať“, tvrdí Farská. „Je veľmi dôležité, aby bol tento prípad poriadne vyšetrený a aby to nebolo iba zamietnuté pod koberec. Druhá vec je vyslanie jasného signálu, že útoky voči médiám a novinárom nie sú niečo normálne. Je to dokonca veľmi škodlivé pre nás všetkých“, dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dva americké státy, konkrétně Minnesota a Illinois, zažalovaly administrativu Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům. Reagují tím na incident, při kterém imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou Američanku René Nicole Good, ale také na dvojnásobnou střelbu v Portlandu, což vyvolalo ještě rozsáhlejší protesty napříč USA. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti mezitím do Minnesoty vyslalo stovky dalších federálních úředníků, aby pomohli s ochranou agentů ICE. Co jsou ale vlastně jejich pravomoci? Je vyšetřování tragických událostí, které řeší FBI, nezávislé? A jak mohou protesty ovlivnit Trumpovu migrační politiku? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Rok v parlamente sa skončil koaličnou expresnou 11. novelou Trestného zákona bleskovým zrušením Úradu na ochranu oznamovateľov, vrátane prelomenie veta prezidenta. A krikom a hádkami. Slovensko rozdelila aj vládna energopomoc. Opozícia protestovala aj mimovládky protestujú v uliciach.Prečo opozícia označuje novelu trestného zákona za darček mafii a Tiborovi Gašparovi? Budú za diskusie o Benešových dekrétoch padať tresty? Prečo na seba v parlamente kričia a útočia a prečo sa musí protestovať v uliciach? Ako by pomáhali seniorom a domácnostiam progresívci ak energopomoc aj trináste dôchodky ostro kritizujú? A má opozícia nejaký spoločný plán a vie sa dohodnúť aj s Matovičom?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom Národnej rady SR za hnutie Progresívne Slovensko Martinom Dubécim.

To, že jsou investice jako horská dráha, řadu lidí znervózňuje. Podle průzkumů kvůli volatilitě – tedy tomu, že hodnota akcií lítá nahoru a dolů – někteří raději neinvestují vůbec. Bojí se, že o všechno přijdou. Jenže bez tohoto rizika by akcie nenesly ani zisky. Proto by se investor neměl volatility děsit, měl by si ji oblíbit.„Já bych se na volatilitu díval jako na kamaráda, ne jako na nepřítele, kterého musím za každou cenu z portfolia dostat pryč. Ta volatilita mi pomáhá zažehnout v portfoliu nějaký oheň. Bez volatility a výnosu, který k ní patří, by to portfolio zmrazilo,“ doporučuje v podcastu Ve vatě investor Lukáš Nádvorník, který se díky akciím ve 40 letech zajistil na celý život.Český investor má rád stabilitu – spořicí účet, termínované konto nebo dluhopisy. Ví dopředu, kolik přibližně dostane. Akcie jsou oproti tomu méně předvídatelné. „Akcie je vlastně podíl na vlastnictví nějaké firmy. A ohodnocení akcií je citlivé na zprávy na trhu, na nové informace. Tomu odpovídá nějaká míra rizika. Za riziko, které podstupujeme, dostáváme nějakou výnosovou prémii. Jen díky volatilitě můžeme vydělávat hodně,“ vysvětluje Lukáš Nádvorník.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Demokracie už dneska nemá žádná pravidla. A demokracie je leckdy zaskočena sama sebou. Já myslím, že lidstvo bude muset přemýšlet o něčem jiném. Možná, že to bude muset vypadat trošku jinak – všechno na světě,“ říká herec a bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 07.12.2025, www.RadioUniversum.cz https://www.radiouniversum.cz/podporte-nas/

Koalícia na poslednú chvíľu mení stratégiu. Poslanci Hlasu predložili pozmeňujúci návrh, ktorým zo zákona o zrušení Úradu na ochranu oznamovateľov vypúšťajú niektoré časti sporného zákona. Ide napríklad o možnosť zamestnávateľa každých šesť mesiacov preskúmavať ochranu oznamovateľa.Dôvodom je tlak z Bruselu. „Chcela by som požiadať o potlesk pre stranu Hlas, ktorá nás zachránila pred infringementom proti vlastnému návrhu zákona,“ reagovala v parlamente poslankyňa PS Zuzana Števulová.Napriek ústupkom podstata zákona zostáva: súčasný úrad sa ruší a predsedníčka Zuzana Dlugošová vo funkcii končí. Nového dočasného šéfa vyberie priamo predseda parlamentu Richard Raši. Podľa Števulovej tento manéver „obnažil na kosť“ skutočné úmysly koalície – zbaviť sa nepohodlného vedenia a ovládnuť inštitúciu.V dnešnom podcaste budete počuť reakciu poslanca Hlasu Michala Barteka aj rozhovor s poslankyňou Zuzanou Števulovou.

Koalícia na poslednú chvíľu mení stratégiu. Poslanci Hlasu predložili pozmeňujúci návrh, ktorým zo zákona o zrušení Úradu na ochranu oznamovateľov vypúšťajú niektoré časti sporného zákona. Ide napríklad o možnosť zamestnávateľa každých šesť mesiacov preskúmavať ochranu oznamovateľa.Dôvodom je tlak z Bruselu. „Chcela by som požiadať o potlesk pre stranu Hlas, ktorá nás zachránila pred infringementom proti vlastnému návrhu zákona,“ reagovala v parlamente poslankyňa PS Zuzana Števulová.Napriek ústupkom podstata zákona zostáva: súčasný úrad sa ruší a predsedníčka Zuzana Dlugošová vo funkcii končí. Nového dočasného šéfa vyberie priamo predseda parlamentu Richard Raši. Podľa Števulovej tento manéver „obnažil na kosť“ skutočné úmysly koalície – zbaviť sa nepohodlného vedenia a ovládnuť inštitúciu.V dnešnom podcaste budete počuť reakciu poslanca Hlasu Michala Barteka aj rozhovor s poslankyňou Zuzanou Števulovou.

Možná také někdy přemýšlíte o tom, co se to vlastně v lidské společnosti spustilo za zvláštní procesy, že se tak polarizuje a hádá. Nejde jenom o možné manipulace a propagandu různých skupin. Jde o naši psychiku, o dynamiku v mysli a v duši, které posouvají celé národy a možná celý svět k neznámé budoucnosti. Dlouho jsem na toto téma hledal hosta.Pavel Špatenka vystudoval lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Několik let pracoval v klinické praxi jako lékař a od roku 2000 se věnuje terapii sebepoznáním. Zabývá se také psychologií velkých skupin lidí. Možná jste, podobně jako já, narazili na facebooku na jeho komentáře, které velmi zajímavým způsobem analyzují to, co se s námi všemi děje.Byl jsem proto moc rád, když souhlasil, že spolu natočíme rozhovor. Jsem moc zvědav, co na to budete říkat!Plnou délku rozhovoru najdete na mém herohero - http://herohero.co/petrhorky. Budu moc rád, pokud podpoříte natáčení hausbotových rozhovorů svým předplatným - získáte všechny moje rozhovory v plném znění a bez reklam.Support the show

1. Kde je prezidentov Hlas 2. To znie crazy, to je slayáda 3. Taraba čakal na takúto príležitosť 

În acastă serie de podcast-uri vei găsi răspunsuri la întrebările pe care i le-ai adresa unui consilier sau psihoterapeut creștin.

„Vřídlo je podle třetihor a vzniku Krušnohorského masívu 250 tisíc let stará voda. Déšť, který přichází z nebe, a magma, to teplo ze země – vzniká spojením těchto dvou veličin, kdy voda pozvolna tisíce let vsakuje do hloubky dvou kilometrů,“ říká lázeňská lékařka Milada Sárová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 16.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Opoziční lídri sa udobrovali na spoločnom obede. Michal Šimečka naň pozval šéfov SaS, Demokratov aj predsedu KDH. Bolo to ich prvé takéto stretnutie odvtedy, čo KDH spolu so Smerom zahlasovalo za dve pohlavia a národnú identitu do ústavu. Igor Matovič pozvánku nedostal.Premiérovi Ficovi a jeho vláde medzitým vyprší limit. Pre stav našich verejných financií musí podľa ústavy požiadať parlament o vyslovenie dôvery.Ako chce opozícia vymeniť vládu Roberta Fica, na čom sa na obede dohodli? Pôjde to aj bez Igora Matoviča? Akú tieňovú vládu predstaví Progresívne Slovensko? A ako môže dopadnúť hlasovanie o dôvere vláde? A dôverujú jej ľudia, keď nám do života zasahuje stúpajúca kriminalita a pre konsolidáciu si musíme stále viac uťahovať opasky?Braňo Závodský sa rozprával s opozičným lídrom a predsedom hnutia Progresívne Slovensko Michalom Šimečkom.

Slovenská a Ukrajinská vláda rokovali v Košiciach. Trump telefonoval s Putinom a Zelenský opäť navštívil amerického prezidenta v Bielom Dome. Trump sa má stretnúť s Putinom v Budapešti. Koniec ruskej vojny je však stále v nedohľadne.Aký balík pomoci chystá Bratislava pre Kyjev a čo dohodli premiéri našich krajín na rokovaniach v Košiciach? O čom telefonoval Trump s Putinom a ako dopadla jeho ďalšia schôdzka so Zelenským v Bielom dome? Budeme už konečne bližšie ku koncu vojny? Čo sa očakáva od schôdzky Trumpa s Putinom v Budapešti?Na Blízkom východe medzitým Donald Trump dohodol krehký mierový plán medzi Izraelom a Hamasom na ukončení vojny v pásme Gazy. Aká je realita Trumpovej mierovej dohody medzi Izraelom a Hamasom o konci vojny v Gaze? Je skutočne reálna, alebo ju teroristi s Hamasu opäť nedodržia? Čo znamenajú Izraelské útoky v Rafahu, ktoré boli reakciou na útok Hamasu?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

Pozrite sa, ak odídeme, tak odídeme. Vy potrebujete NATO, my ho nepotrebujeme.Takýto odkaz si v roku 2018 vypočul vtedajší generálny tajomník NATO Jens Stoltenberg od Donalda Trumpa. Tomu sa už v čase pred ruským útokom na Ukrajinu nepáčilo, ako aliancia funguje.Čo sa vtedy dialo a aké to malo dôsledky?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroj zvukov: YouTube/Washington Post, Daily Express, Sky News–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠