Podcasts about alespo

Chybí nám hladoví lidé, ne lidé s nápadem. Alespoň to tvrdí o české startupové scéně Vojta Roček z investiční společnosti Presto Ventures ve Forbes Byznys podcastu. Je to nestandardní tržní situace. Venture kapitál a obranný průmysl si dlouho nezamávaly ani z jedoucího vlaku, přesto teď vytvářejí asi nejživelnější a nejdynamičtější byznysový segment. Fondy zaměřené na obranný průmysl vznikají po celé Evropě, pochopitelně ale velká část z nich nabízí hlavně peníze, zatímco oborové know-how chybí. To není případ Presto Tech Horizons, fondu, který investiční společnost Presto Ventures vytvořila spolu se zbrojním impériem CSG Michala Strnada. Kde se bere nechuť akademického sektoru spolupracovat intenzivněji se soukromým sektorem? Které startupy jsou dnes v obraně nejperspektivnější? Proč jsou startupy v obranném průmyslu tajnůstkáři a občas si trochu honí triko? To vše se dozvíte ve Forbes Byznys podcastu.

Sborové zpívání je láskou na celý život. Alespoň v případě dvou mužů, které právě zpěv provází od studentského až po seniorský věk.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za baseballem jezdí lidé do Hluboké nad Vltavou. Místní Sokol hraje extraligu a kouzlo mají třeba večerní zápasy pod osvětleným zámkem. Klub chce nyní ještě vylepšit zázemí pro fanoušky.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skupina odborníků spočítala, že minimální důstojná mzda byla loni v celém Česku 46 tisíc korun hrubého, v Praze a v Brně skoro 54 tisíc. Co může udělat stát, aby měli lidé dostatečný životní standard? „Vláda může snížit tlak na mzdy zlevněním bydlení,“ navrhuje pro Český rozhlas Plus spoluautor studie Jan Bittner, který působí na VŠE. „Za bytovou krizi může nepovedená digitalizace stavebního řízení,“ reaguje poradce premiéra, hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Skupina odborníků spočítala, že minimální důstojná mzda byla loni v celém Česku 46 tisíc korun hrubého, v Praze a v Brně skoro 54 tisíc. Co může udělat stát, aby měli lidé dostatečný životní standard? „Vláda může snížit tlak na mzdy zlevněním bydlení,“ navrhuje pro Český rozhlas Plus spoluautor studie Jan Bittner, který působí na VŠE. „Za bytovou krizi může nepovedená digitalizace stavebního řízení,“ reaguje poradce premiéra, hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oficiální žádost o vstup do Evropské unie podala česká vláda na začátku roku 1996. Smlouva o přistoupení byla podepsána v dubnu 2003 v Aténách. Referendum proběhlo téhož roku. Pro schválení smlouvy se vyslovilo přes 77 % hlasujících. ČR se stala oficiálně členským státem Evropské unie 1. května 2004, kdy k EU přistoupily také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. A tak jsme vešli tam, kde jsme už dávno byli. Alespoň v myšlenkách.

Oficiální žádost o vstup do Evropské unie podala česká vláda na začátku roku 1996. Smlouva o přistoupení byla podepsána v dubnu 2003 v Aténách. Referendum proběhlo téhož roku. Pro schválení smlouvy se vyslovilo přes 77 % hlasujících. ČR se stala oficiálně členským státem Evropské unie 1. května 2004, kdy k EU přistoupily také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. A tak jsme vešli tam, kde jsme už dávno byli. Alespoň v myšlenkách.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Putin by rád příměří na pár dní. Alespoň to tvrdí. Zelenskyj chce klid zbraní minimálně na měsíc. A Trumpovi je to možná úplně jedno – hlavně aby se už někdo s někým dohodl. Vyjednávání a diplomatické hry bedlivě sleduje zahraniční redaktorka Deníku N Petra Procházková. Ptá se Matěj Skalický.

Putin by rád příměří na pár dní. Alespoň to tvrdí. Zelenskyj chce klid zbraní minimálně na měsíc. A Trumpovi je to možná úplně jedno – hlavně aby se už někdo s někým dohodl. Vyjednávání a diplomatické hry bedlivě sleduje zahraniční redaktorka Deníku N Petra Procházková. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme za sebou další týden v historické době! Alespoň ve vědě nám přinesl víc informací o soužití s neandertálci, riziku supernov nebo nový potenciální lék na diabetes z dílny českých vědátorů.

Ranní brífink Patrika Saláta: Ukrajina se už 1125 dní brání ruské invazi. V minulém týdnu to vypadalo, že by mohly boje na chvíli ustat. Alespoň to navrhovaly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump s Vladimirem Putinem ale nakonec dojednal jen 30 denní přerušení útoků na energetickou infrastrukturu. Je to Ukrajině poznat? A nebo útoky pokračují?

Ranní brífink Patrika Saláta: Ukrajina se už 1125 dní brání ruské invazi. V minulém týdnu to vypadalo, že by mohly boje na chvíli ustat. Alespoň to navrhovaly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump s Vladimirem Putinem ale nakonec dojednal jen 30 denní přerušení útoků na energetickou infrastrukturu. Je to Ukrajině poznat? A nebo útoky pokračují?

Toužíte dopěstovat si alespoň pár hroznů vlastní vinné révy? Nemusíte vlastnit plantáže na jižních svazích, ani nebude potřeba stěhovat se na jih Moravy, kde se vínu v rámci naší republiky daří nejlépe. Zvládnete to i na běžné zahrádce. Podmínkou je podle Martina Beránka z Botanické zahrady v Praze-Troji dodržet několik základních pravidel.

Toužíte dopěstovat si alespoň pár hroznů vlastní vinné révy? Nemusíte vlastnit plantáže na jižních svazích, ani nebude potřeba stěhovat se na jih Moravy, kde se vínu v rámci naší republiky daří nejlépe. Zvládnete to i na běžné zahrádce. Podmínkou je podle Martina Beránka z Botanické zahrady v Praze-Troji dodržet několik základních pravidel.

Minulý týden vypršel čas pro podávání přihlášek na střední školy. Cermat má první výsledky, kdo se kam hlásí. Vyplývá z nich, že většina deváťáků chce mít maturitu. Alespoň jednu přihlášku na střední školu zakončenou maturitou si tak podaly tři čtvrtiny žáků 9. tříd. V kurzu je i všeobecné vzdělávání – zájem o lycea se letos přehoupl přes čtvrtinu, ale i o nový obor všeobecně vzdělávacích lyceí, který poprvé otevřou třídy žákům letos v září.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ve všech inscenacích zpívám a tančím. Moc mi chyběla čistá činohra. Práce na mně samotné. Herectví je to, co nejméně umím. Alespoň to tak to vnímám,“ uvádí v rozhovoru na Dvojce. Co pro ni znamená sebeúcta? Nahradila step herectvím? A umí vařit? Poslechněte si Blízká setkání s herečkou Kateřinou Marií Fialovou, kterou jako princeznu můžete slyšet v nové rozhlasové pohádce Arnošta Goldflama Fazoláček.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tlak na firmy, aby snižovaly uhlíkovou stopu, neustále roste. Nejde však jen o regulaci, hlavní motivací jsou peníze. První kroky k účinnému šetření energií mohou být ve firmách překvapivě jednoduché. „Začít můžete výměnou žárovek, minimalizací noční spotřeby nebo lepším časováním náročnějších procesů,“ říká v úvodu debaty HN o energetické efektivitě firem Ivo Apfel z Tesla Energy Group. Mezi další jednoduché kroky patří například pravidelná údržba spotřebičů, která zajistí jejich optimální fungování, nebo vzdělávání zaměstnanců o efektivním využívání zdrojů.

Alespoň pět procent HDP na obranu. Tento požadavek svým partnerům z NATO zopakoval na konferenci v Davosu americký prezident Donald Trump. Porostou v Česku výdaje na obranu? Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nejsem si jistý, zda by Spojené státy měly vůbec něco vydávat na NATO, prohlásil minulý týden staronový americký prezident Donald Trump. USA podle něj chrání členy aliance, ale oni nechrání USA.Trump dlouhodobě kritizuje nedostatečné výdaje evropských členů NATO na obranu. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zopakoval požadavek, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent. Včetně Česka, které aliančního slibu dosáhlo teprve nedávno. Pro posílení investic do obrany je i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vydávání dvou procent HDP přitom považuje za minimum. V českých podmínkách podle ní lze mluvit o třech procentech. Jak se daří posilovat výrobu v obranném průmyslu? Daří se modernizace české armády? A jak bude dál vypadat západní podpora Ukrajiny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od začátku války na Donbase se už deset let běžně opakuje přirovnání, že k ní ani k ruské anexi Krymu by nedošlo, kdyby předtím nedošlo k jednostrannému vyhlášení samostatnosti Kosova na Srbsku, za které prý může Západ. Zároveň se dění na Kosovu hodnotí běžně jako protislovanské. To vše jsou přitom sice zažité, ale veliké nesmysly, protože jde o naprosto odlišné příběhy. Spletité, ale odlišné. Alespoň to vzkazuje posluchačům devětadvacáté epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. A protože vztah mezi Srby, kosovskými Srby a kosovskými Albánci je složitý, věnujeme kosovské otázce hned dvě epizody, aby v ní už nikdo nemohl tápat. V té první se dozvíme především všechno o tom, jak to začalo: tedy zevrubně probereme staré dějiny, třeba bitvu na Kosově poli a její následky. „Dění na Kosovu je střet dvou koncepcí: ta slovanská, neboli ta srbská, je založena na historickém právu. Vzpomíná se slavná minulost a historie. A na základě historie se transponuje do současnosti a tvrdí se, že tato oblast by měla být Srbů. A druhý princip je princip práva národa na sebeurčení. To je zase ten albánský princip, který praví, že my Albánci dnes máme v zemi většinu, my tady žijeme, takže historická podstata nás nezajímá,“ říká Václav Štěpánek. Problémy na Kosovu, tak jak je vnímáme dnes, vidíme podle něj asi sto padesát let. Zároveň dodává, že dnes operovat historickým právem v podstatě nejde – protože to by si každý mohl nárokovat území podle libosti z minulosti, kdy jeho stát byl největší, takže třeba Češi by si mohli požadovat kupříkladu italské Udine. Bitva na Kosově poli neboli konflikt mezi Osmany a Srby z roku 1389 dnes vnímáme jako zásadní okamžik slovanských dějin, jako bod, od něhož má slovanské obyvatelstvo na kosovské území nárok – ostatně proto tak zemi doposud také říkáme. Jenže bylo to tak? Ostatně víme vůbec, kdo tuto první bitvu na Kosově poli vyhrál? (V průběhu dalších staletí totiž následovaly, dokonce až do 19. století, ještě čtyři velké bitvy na zhruba témže místě.) Nebo to, co o ní dnes víme a co si předáváme dále v básních, románech, publicistice i politice, je výsledek literárních báchorek? Dávného mnišského mytizování jedné události, které se chytlo a po staletí rozvíjelo, až dnes vyjma historiků pouze málokdo tuší, že dějiny byly jednou opět složitější, než si běžně myslíme? Barvité vyprávění o Kosovu a jeho dějinách se postupně dostane až do dvacátého století, kde si uděláme přestávku – k současnosti se dostane až druhý kosovský díl. Ale i tak se ještě dozvíme, že z chudého kosovského území slovanské obyvatelstvo kvůli tíživému životu odcházelo, ale přitom pole bylo potřeba nadále obdělávat, a tak do Kosova začali z hor sestupovat albánští obyvatelé. Původně to byli křesťané, kteří poté, co přišli do Kosova, konvertovali k islámu. Dozvíte se ovšem i jiné perly: že například jedno z povstání kosovských Albánců proti Království Srbů, Chorvatů a Slovinců za první světové války vedla žena. Nebo že Kosovo bylo opakovaně místem inženýrských pokusů osidlovat území novým obyvatelstvem nebo to staré přesidlovat jinam. Napříkald k naplnění plánu vystěhovat po první světové válce kosovské Albánce do Turecka místo odtamtud odsunutých Řeků ovšem už nedošlo, jelikož zemřel nostiel této ideje, turecký prezident Atatürk. Dění na Kosovu zkrátka bylo a je velmi dobrodružné, nejednoznačné a vrstevnaté. Aneb konečně podcast, který vám ve věci udělá jasno tak, jako žádný jiný.

Posíláte ještě psaná novoroční přání a pohlednice, nebo už je u vás také nahradily e-emaily, SMS zprávy a vzkazy na sociálních sítích? Pojďme zavzpomínat na časy minulé, které ale měly své kouzlo. Alespoň podle Zdeňka Dryšla.

Česko je zemí zaslíbenou. Alespoň pro milovníky voleb. Nabízí je jim prakticky každoročně a někdy dokonce hned několikrát. Platí to pro rok 2024. Pokud měl člověk štěstí, mohl do volební místnosti zamířit hned třikrát.

Česko je zemí zaslíbenou. Alespoň pro milovníky voleb. Nabízí je jim prakticky každoročně a někdy dokonce hned několikrát. Platí to pro rok 2024. Pokud měl člověk štěstí, mohl do volební místnosti zamířit hned třikrát.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Maso budoucnosti by v sobě mohlo mít jen jednu zvířecí buňku. Alespoň takový je základ suroviny pro zvířecí krmivo vyvinuté českým start-upem Bene Meat. Nedávno za něj dostal i ocenění Česká hlava.

Pozor, kvůli dohrávce Olomouce se Slováckem začíná další kolo iSport Fantasy už ve středu! Celkově se to teď bude dvojitými zápasy jen hemžit a tak je potřeba si pořádně prostudovat los, možnosti žolíků a v zásadní fázi sezony udělat změny. Alespoň to si myslí moderátoři pořadu Mistři Fantasy Bartoloměj Černík a Pavel Baláž. Příznivý vítr fouká především ze severu. „Moje taktika na přespříští kolo je jasná. Seženu si tři obránce Jablonce a budu doufat v přísun bodů,“ má jasno Černík. Jablonec totiž sice o víkendu vyjíždí do Plzně, následně ale v dvojitém kole přivítá doma dva nejhorší celky – Duklu a České Budějovice. Já osobně zkusím Michala Berana, má bodový potenciál,“ překvapil Baláž. Jaké další týmy mají do konce podzimu skvělý los? Kdo oba moderátory zatím nejvíce překvapil? A je čas jít proti proudu a zkusit někoho ze Sparty? To vše se dozvíte v novém dílu Mistrů Fantasy.

Policisté nejsou spokojeni s výší svých platů a také s podmínkami pro svoji práci. Nelibost nemohou dát najevo stávkou. Ta je jim ze zákona zapovězena. Pokud chtějí protestovat, musí vymyslet jakým způsobem. Třeba tím, že nebudeme rozdávat pokuty, řekli si někteří z nich. Nechtějí-li se sami dostat do kolize s předpisy, musí dobře zvažovat, čeho se jejich benevolence týká. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko se zlepší, až se změní přemýšlení úředníků. Alespoň podle Milana Kratiny, spolumajitele mnohamiliardového kolosu Accolade, který v sedmi evropských zemích investuje do výstavby průmyslových nemovitostí. „Motivací úředníků by mělo být podporuj, povoluj. My chceme po státní správě jen to, aby se chovala v mezích zákona,“ prohlásil Kratina na čtvrteční konferenci Lepší Česko v Karlových Varech a své tvrzení doložil příběhem z nedávné doby, který dostal nečekanou, až absurdní zápletku.

Základ všeho je porozumět sám sobě. Alespoň trochu. Pochopit svoje pocity, odkud se berou, čím jsou způsobeny a co je skutečně v jejich pozadí. Díky tomu rozhodujeme, jak vlastně budeme prožívat svůj život. Jan Benda je významný český psychoterapeut. Řadu měsíců strávil mezi budhistickými mnichy na Srí Lance a díky této zkušenosti velmi rozvinul právě metodu známou jako mindfullness, tedy všímavosti. Náš rozhovor šel právě tímto směrem - dokážeme rozpoznat, co s nám děje a dokážeme to ovlivnit?Celý rozhovor, tentokrát i včetně bonusu Jak správně meditovat, najdete i bez reklam a vždy o tři dny dříve na mém kanálu herohero - http://herohero.co/petrhorky. Díky za každý lajk, odběr anebo příspěvek do diskuze - a jak vždycky říkám, netrvám na tom, že se mnou musíte souhlasit - nemažu ani nesouhlasné reakce. Koneckonců…alespoň pak mohu přemýšlet, kde asi se moje a případně i vaše pocity asi berou…Kde se s Janem můžete setkat v nejbližší době? Konference Soucit, všímavost a paměť těla v uzdravování - https://www.czap.cz/event-5843947Odkazy:https://www.jan-benda.comKniha Všímavost a já - https://obchod.portal.cz/psychologie/vsimavost-a-jaKniha Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii - https://obchod.portal.cz/psychologie/vsimavost-a-soucit-se-sebou00:00 Co je to všímavost a jak se liší od myšlení?05:49 Co se děje při meditaci?10:49 Myšlenky a emoce můžeme s laskavostí pozorovat.17:22 Je důležité starat se o sebe, abychom mohli být pro ostatní.27:11 Je potřeba si všímat i rutinních věcí a přemýšlet jestli nám přinášejí radost31:21 Emoce můžeme vnímat a láskyplně komunikovatSupport the show

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Základní část zválcovaly loni a zválcují ji takřka bezpochyby i letos. Alespoň takové jsou vyhlídky Pardubic do další sezony v dalším předezonním preview Zimáku ze strany Michala Mikesky a Pavla Ryšavého. “Ale něco jim v play off evidentně chybělo,” upozorňuje Mikeš. Bude Dynamo korigovat nedostatky, které ho v uplynulém ročníku stály titul? A pod jakým tlakem je realizační tým v čele s trenérem Markem Zadinou? To vše v preview Pardubic na novou sezonu extraligy! Celý díl najdete na iSport premium a zimakpodcast.cz.

Náklady na energie stoupají, ale stále i při tom všem zdražování platí, že nejlacinější je topení dřevem. Kdo má les nebo zvládne samovýrobu, ušetří hodně peněz. Pokud si necháte dříví přivézt, většinou ho firmy nabízejí nařezané na míru vašich kamen a naštípané, je to stále lacinější než uhlí, plyn nebo elektřina.

Náklady na energie stoupají, ale stále i při tom všem zdražování platí, že nejlacinější je topení dřevem. Kdo má les nebo zvládne samovýrobu, ušetří hodně peněz. Pokud si necháte dříví přivézt, většinou ho firmy nabízejí nařezané na míru vašich kamen a naštípané, je to stále lacinější než uhlí, plyn nebo elektřina.

Náklady na energie stoupají, ale stále i při tom všem zdražování platí, že nejlacinější je topení dřevem. Kdo má les nebo zvládne samovýrobu, ušetří hodně peněz. Pokud si necháte dříví přivézt, většinou ho firmy nabízejí nařezané na míru vašich kamen a naštípané, je to stále lacinější než uhlí, plyn nebo elektřina.

Queer lidi tu byli vždycky. Když ale nahlédnete do většiny mainstreamových archivů, jako by se po nich slehla zem. Alespoň dokud je nerozkvíříte. A právě tomu se ve své tvorbě věnuje polský multidisciplinární umělec Karol Radziszewski, který odhaluje zapomenuté příběhy queer lidí (nejen) ve střední Evropě. Svoji novou výstavu To se nikdo nedoví v pražské galerii Světova 1 přiblížil v rozhovoru na vlnách Radia Wave.

Pařížské letní olympijské hry českým fanouškům příliš radostí nepřinesly – ukázalo se, že čeští sportovci mohou medaile z nějakého důvodu zřejmě získávat jen v pátek a i to jen ve skrovném množství. Alespoň se ale poctivě snažili, a za to jim budiž čest, a ještě větší čest těm výjimkám, které na medaile dosáhly.

Pařížské letní olympijské hry českým fanouškům příliš radostí nepřinesly – ukázalo se, že čeští sportovci mohou medaile z nějakého důvodu zřejmě získávat jen v pátek a i to jen ve skrovném množství. Alespoň se ale poctivě snažili, a za to jim budiž čest, a ještě větší čest těm výjimkám, které na medaile dosáhly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Že si většinová česká společnost 35 let po změně společenského zřízení stále ještě hledá cestu ke své významné romské menšině, je smutná realita, která pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Ani církve na úrovni místních společenství na tom nejsou o moc lépe než celostátní průměr. Alespoň tak to vyplývá z dopisu romské pracovní skupiny Ekumenické rady církví.

V devadesátých letech byli psi u městské policie standard, dnes jsou spíše výjimkou. Alespoň v Plzeňském kraji. Aktuálně zde má služební psy pouze městská policie ve Stříbře na Tachovsku. Do služby městské policie v Rokycanech by ale brzy mohla vstoupit fena Naikky.

Příprava na první kolo je ta nejdůležitější. Alespoň na tom se shodují v novém pořadu Mistři Fantasy redaktoři Bartoloměj Černík a Pavel Baláž, kteří budou trenéry iSport fantasy provádět nadcházející sezonou. V úvodním díle dávají své tipy na hráče a představují vlastní soupisky. „Kdo nemá Vlkanovu v sestavě za tuto cenovku, je blázen. Hradec je za mě černý kůň ligy,“ říká Baláž. Řeč byla i o nejdražších dostupných hráčích – Pavlu Šulcovi a Veljku Birmančevičovi. „Šulc v desítce nejkupovanějších hráčů není, Birmančevič tam je. Srb může být pro iSport fantasy něčím jako je Salah nebo Haaland pro fantasy Premier League,“ míní Černík.

Měla to být jakási středoevropská frakce Evropského parlamentu, která by údajně hájila zájmy našeho regionu. Alespoň tak to bylo oznámeno při jejím založení ve Vídni, kde se předseda ANO Andrej Babiš a maďarský premiér Viktor Orbán sešli se šéfem extrémně pravicových rakouských Svobodných Herbertem Kicklem. Co společného ale mají zájmy naší střední Evropy s Kicklem?

Plukovníka Karla Klinovského pojí s prezidentem Petrem Pavlem společný výcvik a ocenění válečným křížem za osvobození francouzských vojáků. Své další zahraniční mise ale považuje za neuzavřené. „Zdá se mi, že to vždy skončilo bez jasného konce, bez toho, že by se něco vyřešilo a že jsme dokonce vytvořili golemy, ke kterým jsme zahodili šémy,“ zamýšlí se plukovník, který mimo jiné v Afghánistánu cvičil policii. Jak se vyrovnával s pocitem nezdaru či s vypětím po úspěšné misi?

Alespoň jednou v životě by ho měl navštívit každý, kdo miluje hudbu. Britský festival Glastonbury, největší svého druhu na světě, je unikátním místem, kde zdaleka nejde jen o dobrou a různorodou muziku, ale také o atmosféru, vzájemný respekt či sounáležitost. O akci, která se už přes 50 let koná na rodinné farmě v anglickém hrabství Sommerset, hovoří v letním speciálu podcastu Slepá mapa novinářka Šárka Hellerová.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

V polovině 30. let může přijít dekáda stagnace, míní investor Martin Müller. Za posledních šedesát let se vystřídaly dvě ztracené dekády a dvě období hojnosti. I když trhy nerostou, jde vydělat, míní trader.Martin Müller byl původně stavař, investicím se začal věnovat před 15 lety. Od konzervativního spoření se přes různé omyly prokousal až k investování a tradingu. Teď se jím živí na plný úvazek. Ponořený do grafů a tabulek, začal objevovat v chování trhů jisté pravidelnosti. Těmi se při investování a tradování snaží řídit.Mantra dlouhodobých investorů zní: hlavně z trhu neodcházet, ať se děje, co se děje. Prostě „buy and hold“ neboli „kup akcie a drž je“. Hojně citovaná studie Bank of America tvrdí, že kdo by každou dekádu od 30. let minulého století zmeškal pouhých 10 nejlepších burzovních dnů na americkém trhu, zhodnotil by portfolio jen 66 procenty. Kdo by na trhu setrval, dosáhl by dle studie návratnosti 23 000 procent.Martin Müller naopak tvrdí, že jsou sice období, kdy strategie „buy and hold“ je ta nejlepší, ale také existují poměrně dlouhá období, kdy investorům nic nepřinesla. Vyplatilo se naopak nakupovat a prodávat. Alespoň s částí portfolia.Padesátník možná nestihne vydělatKdyž se podíváte na rostoucí křivku amerického trhu, reprezentovaného indexem S&P500, uvidíte dvě dlouhá období stagnace. První od roku 1965 až do roku 1978. Druhé od roku 1997 do roku 2010. „Obě trvala shodně zhruba 13 let, kdy strategie buy and hold nepřinesla investorům žádný výnos, a dokonce i strategie postupného nakupování (dollar cost average) přinesla investorům ztrátu,“ popisuje Müller.Tato situace se na trzích může opakovat, říká investor. „Pokud bychom se na to koukali optikou, že trhy mají rády symetrii, tak období, kdy nejvhodnější strategie byla „buy and hold“ trvalo od roku 1975 do roku 2000, což bylo 25 let. A pokud bychom jako nové dno brali rok 2009, tak nás podobná situace může čekat třeba už v roce 2034,“ uvažuje Müller.Padesátníci, kteří by začali s investicemi, by pak mohli před důchodem skončit se stejně nebo méně penězi, než když na trh vstupovali. „Člověk začíná s investováním třeba v 50 letech, kdy doplatil hypotéku, má zabezpečené děti, dobrý plat a začínají mu zbývat peníze. S vidinou toho, že za 15 let, než se dostane do důchodu, si na důchod naspoří a nenaspořil by si vůbec nic. Ztracená dekáda,“ odkazuje realitu obou zmíněných třináctiletých období investor.Možná to zní jako sci-fi. „Ale pokud největší společnosti v indexu S&P500 nebudou schopné dosahovat stále větších zisků, začnou stagnovat. Investoři je proto nebudou ochotní nakupovat za tak vysoké valuace. Jejich vysoká váha v indexu S&P 500 bude jako koule na noze a trh jako celek nebude schopen růst,“ uvažuje Müller.Kdy nakupovat, kdy prodávat?Scénář, který se v minulosti opakoval dvakrát, nemusí podle Müllera zákonitě přijít potřetí. Přesto na něj chce být připravený.Aby i dál zhodnocoval svoje prostředky, věnuje se tradingu. „Pár tradů mi nevyšlo, nicméně průměrný výnos z nich mám 20 procent. Najít dobrý trade může trvat týdny i půl roku, ale ten kapitál pak můžete v klidu vzít a posadit ho na spořící účet,“ odhaluje část své strategie.Část portfolia má stále na dividendy, například akcie Komerční banky či ČEZ. Třetí nohu tvoří akcie společností, u nichž předpokládá, že budou dlouhodobě růst. „Jeden ze sektorů, který se mi líbí, je cyber security, je draze naceněný, ale je tam potenciál,“ uvedl v podcastu.I v rámci jednoho roku jsou podle Müllerových statistik období, kdy se akciím pravidelně daří více a méně. Každý investor zná pořekadlo „Sell in may and go away“ volně přeloženo „V květnu prodej a z trhu pryč.“ Müller si na základě statistik výsledků trhu od roku 1932 vytipoval měsíce, které jsou podle jeho zkušenosti vhodnější pro nákup akcií.„Vypadlo mi z toho, že existují měsíce, které jsou vyloženě špatné, jako třeba únor, dokonce i ten květen, září. Výborné měsíce jsou třeba duben, červenec, ale hlavně období konce roku říjen, listopad, prosinec.“„Vydělat může každý“Trhy Martin Müller přirovnává k atletickému stadionu. Probíhá tam velké množství disciplín, běží se tam stovka, někdo jiný tam běží maraton, někdo hází kladivem, někdo oštěpem, někdo skáče do výšky. A podobně se na burze obchoduje spousta různých instrumentů. Futures, opce, akcie, dluhopisy. A zároveň můžete obchodovat různé strategie a různé časové rámce. Kouzlo je v tom, že vy si můžete vybrat, co vám nejvíce vyhovuje, co chcete obchodovat a kde máte největší pravděpodobnost, že budete vydělávat. “V některých disciplínách podle investora drtivá většina investorů „prohraje“. „Abyste vydělali, musíte být lepší než ti ostatní, protože vyděláváte na úkor někoho jiného. Když si koupíte future a vyděláte, existuje protistrana, jehož peníze získáte. Kouzlo akcií je v tom, že nepotřebujete být lepší než někdo jiný, může vydělat v podstatě každý. A to díky kapitalizaci, která se neustále nafukuje a splaskává.“Proč se Martin Müller na trhy dívá jako na soupeření býků s medvědy? Jak s tradingem začínal? Které obchody ho „vyškolily“? Jak akcie analyzuje? Poslechněte si celý podcast Ve vatě v přehrávači nebo v podcastových aplikacích.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Měli jste někdy pocit, že vám někdo něco našeptává, že slyšíte nějaký vnitřní hlas? Nemějte obavy, neznamená to, že trpíte schizofrenií. Alespoň to tvrdí odborníci. Podle nich je slyšení hlasů smysluplná reakce na šílené životní okolnosti. „Hlasy se automaticky nerovnají nějaký problém. Většina lidí, kteří slyší hlasy, co ostatní neslyší, většinou dokáže tu zkušenost uchopit a spojit s nějakou životní událostí,“ říká psycholog a antropolog Adi Hasanbašić.

Bouřlivý rozvoj mívá i svou odvrácenou stránku. Nové infrastruktuře, silnicím i moderním budovám musí ustoupit to, co na jejich místě bylo dřív. Své o tom vědí obyvatelé čtvrti Kazanchis v etiopském hlavním městě Addis Abebě. Přízemní stavby s hliněnými stěnami a střechami z vlnitého plechu tam mizí před výškovými kancelářskými budovami a novými hotely. Kulturní centrum Fendika betonu odolává. Alespoň zatím…

K dění na Ukrajině musí Česká republika zaujmout jednoznačnou pozici. Tu by mělo zajistit usnesení přijaté na mimořádné sněmovní schůzi. Alespoň takovou představu má o smyslu rokování poslanců šéf pirátské frakce Jakub Michálek.

Plukovníka Karla Klinovského pojí s prezidentem Petrem Pavlem společný výcvik a ocenění válečným křížem za osvobození francouzských vojáků. Své další zahraniční mise ale považuje za neuzavřené. „Zdá se mi, že to vždy skončilo bez jasného konce, bez toho, že by se něco vyřešilo a že jsme dokonce vytvořili golemy, ke kterým jsme zahodili šémy,“ zamýšlí se plukovník, který mimo jiné v Afghánistánu cvičil policii. Jak se vyrovnával s pocitem nezdaru či s vypětím po úspěšné misi?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Válka je zasáhla zcela nepřipravené. I když tušily, že by se něco takového mohlo stát, realita je mimo lidské chápání. Která z nich stihla a mohla, opustila svůj domov. Často mezi padajícími bombami. S dětmi, alespoň těmi, které přežily. Bez mužů, kteří zůstali. Alespoň ti, kteří přežili. Zatím.“

Nejvyšší státní zástupce má mandát na neomezeně dlouhou dobu. Alespoň podle dosud platného zákona. Prakticky se jeho osud může změnit během jednoho týdne. To je většinou interval od jednoho zasedání vlády ke druhému.

Na obzoru jsou lepší časy. Alespoň podle České národní banky. Ta totiž snížila svoji základní úrokovou sazby o čtvrt procentního bodu, tedy ze sedmi na 6,45 procenta. Jde o první změnu sazeb od června 2022 a první snížení od května 2020.