Podcasts about zku

Říká se, že děti málo čtou. Zkušenost knihovnic ale ukazuje i jiný pohled. Do dětského oddělení jablonecké knihovny se vydala redaktorka Jana Švecová.

➡️ Jaký je rozdíl mezi výkonnostními kampaněmi a budováním brandu u technologických a fintech firem?➡️ Boj o kvalitu lidmi vytvořeného obsahu a využívání AI pro rutinní překlady a mini rubriky v tradičních médiích?➡️ Zkušenosti s komunikací napříč kontinenty, od ochoty „makat“ v Asii nebo například specifika francouzského trhu?Peter Bielčik se dlouhodobě specializuje na strategické mediální plánování a nákup reklamy na domácích i mezinárodních trzích. Dnes působí v BeeAd na pozici International Media Specialist, zaměřuje se na zastupování významných evropských mediálních domů a pomáhá firmám s expanzí do zahraničí skrze tzv. trusted media, tedy tradiční a důvěryhodná média s dlouhou historií.

Práce s dobrovolníky má svá specifika. Zkušenosti s organizováním dobrovolníků má Bětka Hanáková, která stojí za dobrovolníky na festivalu UNITED a UNITED city.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Člověk může být úspěšný a může být v osobním životě úplně v háji,“ říká koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková, když popisuje rok, který ji „po osobnostní stránce úplně rozložil“. O smrti své nejbližší kamarádky mluví jako o zkušenosti, která naprosto všechno rozbije a kterou podle ní nejde zpracovat rychle, možná vůbec nikdy. Přiznává, že ji překvapilo, jak silně ji zasáhla i přesto, že už dřív prožila náročné situace. „Tohle byla naprosto devastující zkušenost. A vlastně pořád je,“ říká. Zároveň popisuje, jak ji práce nutila nějakým způsobem fungovat, ale zároveň jí bylo „úplně jedno“, že vydává knihy nebo získává ocenění. Otevřeně mluví i o tom, jak stigmatizované je v české společnosti téma sebevraždy. „Když řekneš: spáchala sebevraždu, lidi řeknou, že byla slabá. To vůbec není pravda,“ říká a popisuje ambivalentní pohled na člověka, který si vezme život. Sama vyhledala odbornou pomoc a upozorňuje, že bez ní by si se situací neporadila. „Bylo mi řečeno, že kdybych to nezpracovala, tak se mi to usadí,“ vysvětluje. Zkušenost ji zároveň nutí přehodnocovat vlastní práci i témata, kterým se věnuje. Přiznává, že některé věci teď nedokáže dělat vůbec, jiné jen s odstupem. V rozhovoru se vrací i k mateřství a k připravované knize, ve které popisuje, jak se během těhotenství i po porodu cítila. „Říct: narodilo se mi dítě a necítila jsem k němu cit, je fakt hnusné a brutální. Ale děje se to,“ říká a připouští, že za svou otevřenost dlouhodobě čelí silné kritice. Přesto věří, že má smysl tyto zkušenosti sdílet - i kvůli ženám, které si procházejí něčím podobným. „Je dobré to říct,“ dodává. Zároveň řeší, jak její slova jednou přijme její syn a jak mu vysvětlit vlastní minulost. Mluví také o Severní Koreji, které se dlouhodobě věnuje, ale přiznává, že po osobní zkušenosti už nemá kapacitu sledovat svět tak intenzivně jako dřív. „Chci se cítit dobře a když cítím přetlak, tak z toho vypadnu,“ říká a dodává, že je pro ni důležité neztratit citlivost vůči lidem, o kterých mluví. I proto odmítá vést rozhovory tak, aby byly zajímavé pro čtenáře, pokud by to znamenalo manipulaci s příběhy druhých. Jak se vyrovnat se ztrátou, která nemá řešení? Proč je téma sebevraždy stále tak stigmatizované? Jaké to je přiznat, že mateřství nevypadalo tak, jak se očekává? A jak jednou vysvětlit vlastní minulost svému dítěti? Poslechněte si celý rozhovor.

Zkušený americký astronaut Mike Fincke během pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici náhle přestal být schopen komunikovat, což vyvolalo okamžité obavy o jeho zdravotní stav.Incident trval sice přibližně jen 20 minut a poté spontánně odezněl, NASA přesto raději provedla v jeho důsledku vůbec první lékařskou evakuaci z ISS v historii. Lékaři zatím nedokázali určit přesnou příčinu. Spekuluje se o možných neurologických nebo kardiovaskulárních faktorech, případně o vlivu mikrogravitace na lidský organismus, ale žádné vysvětlení zatím nebylo potvrzeno.Událost ukazuje, jak málo stále víme o dlouhodobém pobytu člověka ve vesmíru. I u zkušených astronautů může dojít k nečekaným zdravotním komplikacím, které se na Zemi běžně nevyskytují. Výzkum lidského těla v kosmu tak zůstává klíčovou součástí budoucích misí.

Od vědecké práce a zkoumání lišejníků k výrobě šperků. To je příběh Olgy Vondrákové z Českého Krumlova, která se ve své tvorbě proslavila galvanoplastikou. Zkušenosti navíc předává novým tvůrcům. Držitelka ocenění Žena Českokrumlovska pro rok 2024 a semifinalistka ankety Žena roku 2025 o výrobě šperků přednáší po celé republice.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rozhovoru se zkušenými vedoucími dětských oddílů Radkem Novotným a Lukášem Augustinem zazní praktické rady, jak přivést do oddílu nebo klubu nové děti, jak probíhá nábor a jak nováčky udržet. S Helen Mrázkovou mluví o významu spolupráce s rodiči, o aktivitách, které pomáhají dětem cítit se v oddílu dobře, i o tom, jakou roli hraje při náboru to, že se jedná o skautský oddíl. Zkušenosti doplňují tipy určené pro vedoucí i rodiče, které usnadňují práci s novými členy.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: 35othr5vCtcf1MiP2u3sReqBv3vqVWc5Pc Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Prvním přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2026: Svoboda včera, dnes a zítra“ byl Jan „Modrý pták“ Čmolík se svou přednáškou „Murray Newton Rothbard – intelektuální zázemí a koncept společenské smlouvy“. Ovoce práce Murrayho Newtona Rothbarda – „duchovního otce“ anarchokapitalismu – známe a do nějaké míry sklízíme v Kanálu Svobodného přístavu všichni; pojďme se však podívat i k jeho kořenům a prozkoumat intelektuální zázemí, ze kterého pochází. Jan Čmolík působí jako OSVČ v roli interim manažera se zaměřením na restrukturalizace obchodních společností. Ve své praxi se zaměřuje na optimalizaci procesů a odstraňování nadbytečných či duplicitních činností, které nepřinášejí přidanou hodnotu. Zkušenosti získal v širokém spektru oborů – od textilního, chemického a potravinářského průmyslu přes strojírenství a hutnictví až po oblast dopravy. Vedle své profesní činnosti se dlouhodobě zabývá vztahem mezi myšlenkami formulovanými klasiky ekonomie a skutečností, kterou dnes žijeme. Je autorem Ekonomických nepravidelníků – zkrácených dějin ekonomického myšlení, které publikoval pod přezdívkou Modrý pták. Téma svobody vnímá jako klíčové. Sám říká, že jeho vztah ke svobodě je nesmiřitelně a nesnášenlivě kladný, protože do svých 23 let žil v reálném socialismu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Opravdu nemám pocit, že bych kdykoliv dostala něco zadarmo,“ říká herečka, produkční a bývalá youtuberka Gabriela Heclová, když přemýšlí o vlastní cestě od internetové slávy k hledání sebe sama. Přestože jí začátky na YouTube přinesly pozornost i příležitosti, zpětně mluví spíš o tlaku, potřebě přijetí a hledání validace, kterou tehdy neuměla dát sama sobě. „Byla to nějaká cesta k tomu, jak i sobě dokázat, že jsem v pohodě,“ popisuje období dospívání prožité před očima stovek tisíc lidí - a zároveň přiznává, že role, kterou tehdy hrála, vůbec nebyla ona a že vlastní identitu objevuje až v posledních letech. Do rozhovoru vstupují i temnější zkušenosti: úzkosti, sebedestruktivní myšlenky nebo útěk k návykovým látkám, který podle ní nic neřešil. „Měla jsem si prostě dojít na terapii,“ říká dnes otevřeně a dodává, že právě terapie pomohla nejen jí, ale i vztahu s otcem. Zkušenost veřejného života ji zároveň naučila přijímat odpovědnost za vlastní chyby. „Když někdo udělá chybu, tak se má sakra omluvit,“ nabádá Heclová. Mluví ale i o současnosti - o herectví, produkci a světě influencerů, který spoluvytvářela, ale dnes k němu cítí odstup. Neustálá potřeba tvořit a být vidět ji vyčerpává a autenticita na sociálních sítích je podle ní spíš paradox: lidé ji chtějí, ale zároveň chtějí, aby všechno zůstalo „čisté a krásné“. I proto dnes víc než dřív řeší vlastní sebehodnotu a připouští, že jejím největším protivníkem bývá i ona sama. Rozhovor se dotýká také vztahů, proměny ženské a mužské role i představ lásky, které podle ní zkreslují filmy a sociální sítě. „Vztahy jsou prostě práce,“ říká a připomíná, že blízkost znamená i konflikty, kompromisy a schopnost odpouštět. Co znamená vyrůstat veřejně? Dá se sláva přežít bez ztráty sebe sama? A jakou roli v tom všem hraje okolí? I o tom je rozhovor s Gabrielou Heclovou.

Skautský slib je zásadní krok na cestě každého skauta, kdy se rozhoduje, jakým chce být člověkem. Kdy může dítě slib skládat? Proč je dobré, aby atmosféra slibu byla výjimečná? Tichá cesta přírodou, symboly, slavnostní oheň, osobní chvíle přísahy... Zkušený skautský vedoucí Langmajer dává nahlédnout, jak slib probíhá u nich v oddílu. V rozhovoru s Helen Mrázkovou mluví o významu rituálu, silném zážitku a tradici, která formuje.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Když se podnikatelé hlásí do mého mentoringu, často už v první zprávě popisují chaos, zahlcení a pocit, že jejich firma přestává dávat smysl, i když zvenku může působit úspěšně. Velkou roli v tom hraje srovnávání s ostatními a iluze dokonalých firem, která vytváří dojem, že problém mají jen oni, přestože potíže a nepořádek patří k běžnému podnikání. Zkušenost mi ukazuje, že největší chaos vzniká z odkládání těžkých rozhodnutí a nejasných priorit, proto v mentoringu vedu podnikatele k nadhledu, systematickému úklidu a postupnému dotahování věcí do konce. Pokud vás tohle téma zajímá víc, v celé epizodě jdu do větší hloubky a stojí za to si ji pustit. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Šest stran dnešní vládní koalice vytváří v posledních týdnech dojem, že každé kolo chce jet jiným směrem. V těchto sporech nejde v první řadě o osobní nevraživosti a ambice. Spory, které nám vládní koalice demonstruje, vycházejí z konfliktu systémových a antisystémových sil uvnitř vlády. Schematicky řečeno: na jedné straně je antisystémová SPD, na druhé ANO a Motoristé. Nicméně i uvnitř ANO dochází ke štěpení systém/antisystém a lídr Motoristů Filip Turek také není standardní představitel systému parlamentní demokracie.Jde tuhle šestikolku uřídit? Zkušenosti z Rakouska, kde radikálně populističtí Svobodní byli v posledních třiceti letech dvakrát u moci, ukazují, že sladit systém a antisystém jde jen na určitou dobu. Tyto vlády smetou nejen vnitřní rozpory, ale i skandály, které většinou vycházejí z politiků z řad antisystému.Na pondělní tiskové konferenci po zasedání koaliční rady (a těsně před zasedáním vlády) prohlásil Tomio Okamura, že koaliční rada bude před zasedáním vlády jí vždycky dávat úkoly. To je ovšem v rozporu s celoživotním založením Andreje Babiše a jeho představou o výkonu moci. Tyhle a další výroky zřejmě bude schopen poslouchat do chvíle, kdy vládní poslanci odhlasují jeho nevydání do rukou soudní moci. Co bude potom, o tom můžeme jen spekulovat.Stejně jako o tom, jak dlouho může vydržet zvláštní struktura řízení, kterou hodlá nominální ministr životního prostředí Petr Macinka zavést v resortu životního prostředí. Stručně řečeno, chce do ministerské kanceláře posadit vládního zmocněnce Filipa Turka, který bude jakýmsi stínovým ministrem životního prostředí. Dokdy tento výkon vládní moci vydrží?

Česko má od prosince novou vládu. Poprvé v ní jsou strany patřící k politickému extrému. „Čekám velmi těžké roky. Něco, s čím nemáme zkušenost a nejsme na to jako společnost připraveni,“ varuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery.„Měli jsme za posledních 35 let vzestupy a pády, ale tohle jsme ještě neměli. Tedy vstup stran, které lze zařadit mezi extremistické, které používají rasistický, šovinistický, agresivní slovník. Politici, kteří mluví o našich spojencích téměř jako o nepřátelích, kteří mluví o Ukrajině tak, že by se za to měli stydět,“ říká jeden z matadorů české porevoluční novinařiny Erik Tabery, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. A dodává:„Myslím, že na to nejsme připraveni jako společnost. A myslím si, že i pro média to nebude úplně snadná situace.“Erik Tabery, který ještě neoslavil padesátiny, je v Respektu už 28 let. Od roku 2009 pak časopis, který vznikl těsně před Sametovou revolucí, vede. Nikdy za svoji novinářskou kariéru si neprošel jinou redakcí, než je právě Respekt.„Zkušenosti z Maďarska či Slovenska ukazují, že ty problematičtější změny přichází většinou v druhém volebním období, pokud navazuje na to první. A ještě horší to je, samozřejmě, potřetí, protože tam se ten systém začne drolit,“ popisuje své obavy z nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) Tabery, který se v podstatě celou svoji kariéru věnuje politice coby komentátor. „Máme výhodu, že máme nějaké kontrolní mechanismy, máme horní komoru parlamentu, máme kvalitní Ústavní soud, nezávislé instituce, docela silná média. Máme všechny předpoklady pro to, abychom vstup, řekněme, extrému do vrcholné politiky zvládli. Pochopitelně, pokud budou ty instituce a my všichni plnit nějakou svojí kontrolní roli,“ říká.Babiš ví, co je třeba ovlivnit, aby se mu snáz vládloPrávě se slovenským premiérem Robertem Firem nebo maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem je český premiér Andrej Babiš často srovnávaný. I proto, že si k nim sám hledá cesty - odkazuje na ně ve svých vystoupeních nebo se vzájemně podporují ve volbách.„Babiš je u moci, ale za trochu jiných okolností. Ale ano, i on ví, co je potřeba zbrzdit nebo ovlivnit, aby se mu snáz vládlo,“ říká s odkazem na Maďarsko a Slovensko Tabery.Jak se dívá na další vývoj na mediáním trhu? Jak se daří Respektu na "volné noze"? A jak se jim daří lákat mladé novináře a s nimi i mladé čtenáře?---Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zahraniční trenéři ani Jindřich Trpišovský na nabídky FAČR nekývli, a tak se generální manažer Pavel Nedvěd a Zdeněk Grygera vydali do kladenského penzionu, kde se v restauraci domlouvali s trenérem Miroslavem Koubkem, zda by převzal českou fotbalovou reprezentaci. Zkušený kouč na nabídku nakonec kývnul a povede český výběr do barážových klání o postup na mistrovství světa ve fotbale. Podcasteři se v MVP přeli, jestli je Koubek vhodný trenér pro rozklížený tým. V podcastu se dále probíralo, jak se hráči (ne)krotí v přejídání během Vánoc, proč sledovat Africký pohár nebo se diskutovalo o vyhroceném Silvestrovském derby legend Slavie a Sparty. Děkujeme za Vaši podporu v roce 2025, přejeme Vám krásné Vánoce a šťastný nový rok. MVP - Karel Tvaroh, Jan Palička, Tomáš Kučera a Antonín Rosa.--- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Zahraniční trenéři ani Jindřich Trpišovský na nabídky FAČR nekývli, a tak se generální manažer Pavel Nedvěd a Zdeněk Grygera vydali do kladenského penzionu, kde se v restauraci domlouvali s trenérem Miroslavem Koubkem, zda by převzal českou fotbalovou reprezentaci. Zkušený kouč na nabídku nakonec kývnul a povede český výběr do barážových klání o postup na mistrovství světa ve fotbale. Podcasteři se v MVP přeli, jestli je Koubek vhodný trenér pro rozklížený tým. V podcastu se dále probíralo, jak se hráči (ne)krotí v přejídání během Vánoc, proč sledovat Africký pohár nebo se diskutovalo o vyhroceném Silvestrovském derby legend Slavie a Sparty. Děkujeme za Vaši podporu v roce 2025, přejeme Vám krásné Vánoce a šťastný nový rok. MVP - Karel Tvaroh, Jan Palička, Tomáš Kučera a Antonín Rosa.---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Patří do kategorie PT1, tedy sedící. Zkušenosti se střelbou má z myslivosti, kterou si neodpírá ani na invalidním vozíku. Vynachválit si nemůže trenéry, úspěšné olympioniky, kteří mu radí, jak Petra Hrdličku, tak Davida Kosteleckého. „Umějí pochválit a v pravou chvíli i kritizovat,“ usmívá se Jaroslav Klimeš.

Patří do kategorie PT1, tedy sedící. Zkušenosti se střelbou má z myslivosti, kterou si neodpírá ani na invalidním vozíku. Vynachválit si nemůže trenéry, úspěšné olympioniky, kteří mu radí, jak Petra Hrdličku, tak Davida Kosteleckého. „Umějí pochválit a v pravou chvíli i kritizovat,“ usmívá se Jaroslav Klimeš.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kristian Vít, Revenue Operations Supervisor ve Shoptetu, v rozhovoru vysvětluje, co obnáší RevOps a jak pomáhá sladit marketing, obchod a péči o zákazníky. Popisuje, jak po nástupu do firmy mapoval stávající procesy, nastavil jednotné definice fází obchodního cyklu a sjednotil používané nástroje. Díky RevOps se týmy naučily lépe spolupracovat, předávat si informace a soustředit se na společný cíl. Zkušenosti čerpá i ze své dlouholeté praxe v IBM a doporučuje i menším firmám, jak zavést základní principy RevOps bez nutnosti velkých investic. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Lékaře nikdo nenahradí. Telemedicína jim ale může výrazně usnadnit práci, odlehčit přetíženým ordinacím, zpřístupnit pacientům péči a v důsledku zajistit i kvalitnější léčbu. Zkušenosti ze Slovenska a také z pilotních projektů v Česku i scénáře dalšího rozvoje tuzemské telemedicíny přišli do studia HN probrat zástupci zdravotních pojišťoven se zakladatelem telemedicínské společnosti Meddi Hub.

Hostem dalšího dílu podcastu je šéf Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček. Plzeňská MHD přepraví podle aktuálních čísel 100 milionů cestujících ročně a o její provoz se stará na 9 stovek zaměstnanců jen u samotných dopravních podniků. Provoz plzeňské MHD ročně vyjde na necelé dvě miliardy korun. Cílem Plzně je mít v příštích letech zcela bezemisní MHD. „V budoucnu nebudememít možnost pořizovat autobusy se spalovacím motorem a budeme musetpřepřáhnout na něco jiného. Ne všechno půjde zajistit tramvajovou nebotrolejbusovou dopravou s bateriemi. Přestože jsme se elektrobusům dlouho bránili,začali jsme oťukávat, co obnáší, abychom se mohli připravit. Zkušenosti jsous vozidly pozitivní, nemáme je ale zatím kde nabíjet,“ popisuje první zkušenostis testováním elektrobusů v Plzni Jiří Ptáček. V příštím roce nakoupí podniky ještě pětautobusů, a nejspíš půjde podle slov ředitele už o poslední vozy se spalovacímmotorem.See omnystudio.com/listener for privacy information.

"Neříkám, že je to snadné, ale vím, že změna je možná." Zkušenosti z duchovního vedení odsouzených i svůj životní příběh sdílí emeritní vězeňský kaplan z věznice v Heřmanicích Jan Kočnar v rozhovoru s Petrem Rausem. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

S uměním v Dismanově rozhlasovém dětském souboru učili Václav Postránecký, Alena Vránová, Kryštof Hádek nebo Marek Eben. Zkušenosti od rozhlasového mikrofonu a divadelních prken ale zužitkovaly i stovky dalších absolventů, kteří se profesně vydali jiným směrem. Všechny zásadní úspěchy, radosti, ale i nezdary a tragédie shrnuje podcastová série Dismančata.

Voliče obvykle nejvíc zajímá, kdo se stane ministrem v nové vládě. Ze dvou důvodů, jednak je debata o jménech, o známých, či neznámých postavách, více sexy, zajímavá, a za druhé proto, že o program jde čím dál méně. Proč? Zkušenost říká, že programové prohlášení obvykle vláda nenaplní a nedodrží. Jsou to jen slova, slova, slova.

Voliče obvykle nejvíc zajímá, kdo se stane ministrem v nové vládě. Ze dvou důvodů, jednak je debata o jménech, o známých, či neznámých postavách, více sexy, zajímavá, a za druhé proto, že o program jde čím dál méně. Proč? Zkušenost říká, že programové prohlášení obvykle vláda nenaplní a nedodrží. Jsou to jen slova, slova, slova.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⏱ Prvních 21 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 40 minut pro předplatitele na Patreonu 

Zkušební ruský dronový útok na Polsko měl vyzkoušet – vedle reakce polské protiletecké obrany – také odolnost polské politiky. Těsně před útokem rozdělené tak, jak jen rozdělená být mohla. Prezident Karol Nawrocki šikoval síly k závěrečné vnitropolitické bitvě s vládou Donalda Tuska.

Užívání kratomu je mezi mladými lidmi stále častější i normalizovanější. Zkušenost s touto psychoaktivní látkou má i pětadvacetiletá fitness trenérka a vystudovaná neurobioložka Barbara Mallarino, která kratom užívala zhruba čtyři roky. „Jednou mi to stačilo a nepřála bych nikomu, aby si tím musel procházet,“ říká o odvykání.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Markéta Spurná musela kvůli problémům s koleny ukončit svou sportovní kariéru předčasně. Zkušenosti s pohybem někdejší házenkářská naděje přetavuje do fyzioterapeutické praxe. „Je důležité se třeba před tréninkem zeptat: Spala jsi dneska? Vypadáš blbě, možná nebude nejlepší jít do plného tréninku,“ radí fyzioterapeutka Spurná, na co si dát pozor při trénování dospívajících, v rozhovoru pro Radiožurnál.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco oficiální ekonomické ukazatele jako HDP nebo inflace reagují na vývoj s určitým zpožděním, existuje celá řada neoficiálních, často až bizarních indikátorů, které se snaží předpovědět blížící se hospodářské problémy s větším předstihem. Některé z nich – jako prodeje mražené pizzy, rtěnek nebo spodního prádla – si už vysloužily své místo v populárním ekonomickém folklóru.Jak ale říká ekonom Dominik Stroukal, má to své opodstatnění: „Ve chvíli, kdy chudneš, tak začneš kupovat věci, kterým říkáme podřadné statky. Mražená pizza je typicky podřadný statek – čím jsi chudší, kupuješ si ho víc,“ uvedl v podcastu Ve vatě.Zkušenosti z minulosti, například z velké finanční krize nebo pandemie, naznačují, že rostoucí prodej levného jídla či kosmetiky koreluje s poklesem ekonomické aktivity. „Viděli jsme to v roce 2009, ale to už jsme věděli, že jsme v krizi. Takže kdyby ten ukazatel přišel dřív, třeba v roce 2007, bylo by to mnohem zajímavější,“ říká ekonom Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Dalším z populárních ukazatelů je tzv. „lipstick index“ – hypotéza, podle které se v době nejistoty zvyšuje prodej rtěnek. Stroukal vysvětluje: „Když je na trhu práce těsno, ženy více investují do svého vzhledu.“ Rtěnka je levnější než nový outfit, ale pořád výrazná změna. Takže dává smysl, že její prodej v předkrizových dobách roste.I muži mění své nákupní chování, když se blíží recese. Slavný „index spodního prádla“, jehož autorství je přisuzovánu Alanu Greenspanovi, někdejšímu šéfovi americké centrální banky, tvrdí, že muži v krizi omezí nákupy nových trenýrek. „Je to věc, kterou nikdo nevidí, takže na ní můžeš šetřit, aniž by sis zhoršil šance třeba u pohovoru,“ uvažuje Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeJaká je hranice mezi tím, co víme, a tím, co si myslíme, že víme?Jaký je vztah mezi mozkem a myslí? A proč je to největší milosrdenství, že si neuvědomujeme většinu vlastní mysli?V této epizodě jdeme hluboko – a zároveň odlehčeně – do fascinujícího světa vědomí, subjektivní zkušenosti a filozofie mysli.Hostem je Marek Hlavík – filozof, neurovědec, autor a trochu i kung-fu cestovatel. Bavíme se o:milosrdenství nevědomí podle Lovecraftahranicích subjektivní zkušenostimoderních i klasických teoriích myslirozdílu mezi fyzikalismem, dualismem a idealismemmyšlenkových experimentech, které otřásly způsobem, jak přemýšlíme o soběa proč být „zombí filozof“ není tak daleko od pravdyEpizoda, která tě pobaví, rozšíří tvé myšlení – a možná tě donutí se na chvíli začít ptát, „co je realita“.Kdo je Marek Havlík: Autor knihy Černá Bouře. Výzkumník Národního ústavu duševního zdraví, Centra pokročilých studií mozku a vědomí. V současné době se podílí na řešení projektu OPJAK  s názvem s Akronymem COREmind, kde zastává pozici vedoucího jednoho z výzkumných závěrů.Parťáci Epizody:Parťáci dnešního dílu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠ a https://www.uplife.cz/brain-we-are/Macromo DNA a krevní testy! Jdi na ⁠⁠Macromo.com/bwa "Macromo je super způsob, jak mít veškeré informace o vašem zdraví na jednom místě a sledovat dlouhodobé trendy, které navíc dostanete i s interpretací." - Vojta z Brain We AreMinutáž:02:50 Marek Havlík jako spisovatel: Thriller “Černá bouře”07:23 Platonova jeskyně: Interpretace a nechuť k překračování reality08:54 Hranice subjektivní zkušenosti a její sdílení11:41 Ztráta iluzí: Evoluce, Freud, samota subjektivity13:16 Vědomí jako řízená halucinace (Anil Seth) a evoluční perspektiva19:05 Prof. Jiří Horáček a empirická věda21:46 Vznik knihy “Černá bouře” a zážitky z Hongkongu26:04 Dualismus: Dvě substance (hmotná a myslící)28:39 Paralelismus jako řešení v dualismu31:23 Monismus: Jedna substance32:17 Fyzikalismus: Reduktivní, nereduktivní, eliminativní34:44 Nereduktivní fyzikalismus: Vědomí jako emergentní vlastnost36:06 Eliminativní materialismus: Vědomí neexistuje37:55 Těžký problém vědomí (Chalmers) a qualia41:53 Panpsychismus42:45 Myšlenkové experimenty ve filozofii mysli46:09 Nagelův netopýr: Jaký je to být…? A hranice poznání52:24 Hard problem of consciousness: Proč vzniká subjektivní zkušenost?56:10 Může mozek pochopit sám sebe? Metafora divadelního jeviště01:00:38 Renesance humanitních věd v informační době01:05:01 Attention Schema Theory01:07:15 Blindsight: Vidění bez vědomého zrakového vjemu01:10:04 Unilaterální neglect (Marshall Halligan)01:13:06 Split-Brain (Gazzaniga, Sperry, Bogen) a levý interpret01:21:39 Zkušenost s binokulární rivalitou: (Ne)kontrola nad obsahy vědomí01:22:32 Determinismus mozku a svobodná vůle01:25:43 Konec neplacené částiVIP OBSAHUJE:01:26:53 Nejistota a frustrace v moderní době, informační přetížení01:30:44 Jak čelit informačnímu přetížení a nejistotě? Sociální opora a challengeování názorů01:33:50 Konspirační teorie jako zjednodušené kauzální modely01:44:38 Metafora "memetické infekce" a řezných ran do mysli01:46:08 Inokulační teorie: Očkování proti dezinformacím01:49:48 Osobní "paradigm shift" Marka Havlíkaa: Narození dcery01:52:45 Funkce small talku: Synchronizace před hlubší konverzací

Do pátého dílu desetidílného seriálu podcastu Nesmrtelný moderovaného Petrem Šimůnkem zavítal Zdeněk Reibl, zakladatel a CEO brokerské pojišťovací společnosti Respect a hybatel nového projektu RehaGym, kliniky zaměřené na longevity. Zkušený byznysmen se podělil o svou cestu k pohybu, která začala dramatickou nehodou jeho syna, přes různé osobní komplikace, což vedlo až k založení unikátního bezbariérového fitness centra. V podcastu se diskutovalo o posturálních svalech, symetrii těla, o tom, co je rekódování a jak rychle je možné vrátit organismus do optimálního stavu. A také o zajímavých členstvích v samotném RehaGymu. Jak Reibl uzavírá: „Prvotním motorem je sám chtít. Pokud si to člověk uvědomí a opravdu se chce změnit, má z půlky vyhráno.“ Aneb jak zní motto celého podcastu: „Smrt si nás přece jednou najde, tak proč nemít krásný a přitom dlouhý život?“ Amen.

Do pátého dílu desetidílného seriálu podcastu Nesmrtelný moderovaného Petrem Šimůnkem zavítal Zdeněk Reibl, zakladatel a CEO brokerské pojišťovací společnosti Respect a hybatel nového projektu RehaGym, kliniky zaměřené na longevity. Zkušený byznysmen se podělil o svou cestu k pohybu, která začala dramatickou nehodou jeho syna, přes různé osobní komplikace, což vedlo až k založení unikátního bezbariérového fitness centra. V podcastu se diskutovalo o posturálních svalech, symetrii těla, o tom, co je rekódování a jak rychle je možné vrátit organismus do optimálního stavu. A také o zajímavých členstvích v samotném RehaGymu. Jak Reibl uzavírá: „Prvotním motorem je sám chtít. Pokud si to člověk uvědomí a opravdu se chce změnit, má z půlky vyhráno.“ Aneb jak zní motto celého podcastu: „Smrt si nás přece jednou najde, tak proč nemít krásný a přitom dlouhý život?“ Amen.

Jsou témata, která čeští politici oživují – a následně pohřbívají – už třetí dekádu. Zkušený volič už rezignoval na to, že by Česko někdy dospělo k euru, penzijní reformě založené na soukromém připojištěni či ke zdravotnickým nadstandardům. Přestože se právě ty se opět vrací poslaneckým návrhem do projednávané novely o veřejném zdravotním pojištění.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Boj o všechno, naproti vám Kanada, navíc ve vyprodané ottawské aréně pro bezmála 18 tisíc diváků. Národní tým hokejistů do 20 let čeká v noci na pátek obrovská mise a výzva zároveň. Odklidit domácí Javorové listy ve čtvrtfinále play off mistrovství světa. Kudy na domácího favorita? To je téma pro nový díl podcastu Zimák s Radkem Dudou, Zbyňkem Irglem a Miroslavem Horákem. Ale nejen pro ně, protože do Zimáku přijal pozvání speciální host Lukáš Pech, před pár dny odklizený z týmu Českých Budějovic Zkušený extraligový mazák bude po návratu z marodky hrát za druholigový Tábor. Jak to snáší a jaké vztahové záležitosti kolem toho panovaly?

Marek Palatinus nikdy nebyl úplně zaměstnanecký typ. Proto když končil v bance, chtěl se vydat na volnou nohu, cestovat a po večerech pracovat na menších projektech. Nakonec Palatinus, kterého globální kryptoscéna zná pod přezdívkou Slush, stvořil se svým kolegou Pavolem Stickem Rusnákem první hardwarovou peněženku pro kryptoměny Trezor. A když začal růst i bitcoin, bylo jasné, že to nebude žádný malý projekt. Trezor, který je součástí skupiny Satoshi Labs, dnes generuje stamilionové zisky a z české firmy je uznávaná značka po celém světě. Bude bitcoin dál růst? Jak jde výroba čipů? A proč Česko nemá právo označovat se jako kryptovelmoc? O tom všem hovoříme se Slushem v podcastu Money Maker, poslechněte si celý rozhovor!

Písničkářka Máří vydává nový videosingl Jak je možný. Vítězka loňského ročníku Startéru na něm spolupracovala s producentem Tomášem Neuwerthem, klip režíroval Samuel Urbančík. Nejenom o vzniku Jak je možný jsme mluvili s Máří a také se skladatelem Šimonem Kellerem, který je autorem hudby jejího loňského debutového alba i nového singlu. „Zkušenost byla v případě práce na Jak je možný ojedinělá v tom, že jsme měli poprvé deadline nastavený zvenčí,“ shodují se oba.

Uličky Valparaísa, které hostí jeden z nejslavnějších sjezdů městem, jsou tak úzké, že trasa vede i přilehlými domy. Zkušený závodník jimi prolétává bez myšlenek, na autopilota. „Vím, kde je hranice, kdy doopravdy riskuji, na tu hranici se moc často nechci pouštět. Jenom ve finálových jízdách, tam jdu na hranici rizika ve velké části jízdy,“ popisuje fourcrossař Tomáš Slavík, mistr světa na kole i u rybníka v disciplíně chytání kaprů. Vyvažuje jím své adrenalinové závodění?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uličky Valparaísa, které hostí jeden z nejslavnějších sjezdů městem, jsou tak úzké, že trasa vede i přilehlými domy. Zkušený závodník jimi prolétává bez myšlenek, na autopilota. „Vím, kde je hranice, kdy doopravdy riskuji, na tu hranici se moc často nechci pouštět. Jenom ve finálových jízdách, tam jdu na hranici rizika ve velké části jízdy,“ popisuje fourcrossař Tomáš Slavík, mistr světa na kole i u rybníka v disciplíně chytání kaprů. Vyvažuje jím své adrenalinové závodění?

Když za klavír usednou špičkoví mladí umělci, zní jejich hra laickému uchu dokonale. Odborníci ale vědí, že je stále co zlepšovat. Zkušení klavírní mistři z Česka společně s nejnadanějšími vycházejícími talenty proto v listopadu vyrazili předávat i nabírat nové zkušenosti do Belgie. V Bruselu trénovali společně se svými belgickými kolegy a takzvané masterclass završili společným koncertem.

Když za klavír usednou špičkoví mladí umělci, zní jejich hra laickému uchu dokonale. Odborníci ale vědí, že je stále co zlepšovat. Zkušení klavírní mistři z Česka společně s nejnadanějšími vycházejícími talenty proto v listopadu vyrazili předávat i nabírat nové zkušenosti do Belgie. V Bruselu trénovali společně se svými belgickými kolegy a takzvané masterclass završili společným koncertem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když před rokem jmenovala tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová novou slovenskou vládu, stal se Robert Fico premiérem už počtvrté. Zkušený politik, který se více než 30 let pohybuje ve veřejném prostoru, překvapil svým razantním nástupem a rychlými změnami, které v prvních měsících jeho kabinet uskutečnil.

K umění politiky patří také schopnost odejít. Zkušenost ukazuje, že je to obor stejně obtížný, jako umění vyhrát. Dosavadní americký prezident Joe Biden využil doslova poslední příležitost učinit tak ještě trochu důstojně, i když ne zcela dobrovolně.

Veřejným prostorem bublá už neobvykle dlouhou dobu debata o tom, jak to bylo se schůzkou ANO a opozice na Hradě kolem důchodové reformy. Zkušenost ukazuje, že aféry obvykle vyprchají po týdnu, od osmého dne výš už sledovanost prudce klesá.