Podcasts about hrozn

Vojtěch Hönig se před rokem a půl natrvalo přestěhoval na Ukrajinu, aby tam pracoval s dětmi v Chersonu a Charkově – ve městech, kde je válka blízko. „Hrozně nemám rád takové to sousloví: co tě nezabije, to tě posílí, protože ono to úplně nefunguje. Některé z těch dětí přišli o rodiče, sourozence, starší bratry, a to jsou obrovské rány, se kterými se musí vyrovnávat,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hnutí ANO tak dlouho požadovalo rozpočet od odcházející vlády, až ho dostalo. A teď neví, co s ním vlastně dělat.„Na rozpočtovém výboru to vypadalo jako na výběrovém řízení na místa ministrů a náměstků. Politici i úředníci se předháněli v tom, kdo víc pomluví Stanjurův rozpočet. A předseda výběrové komise, tedy Andrej Babiš, koukal do mobilu,“ popisuje dění Václav Dolejší v podcastu Vlevo dole.Když politici hnutí ANO mluví o rozpočtu odcházející vlády, nešetří silnými slovy. Návrh je podle nich podvodný, prolhaný a jde o „Stanjurovo letadlo“. „Jenže když něco takhle pomlouváte, vašim voličům nebude dávat smysl, že to nakonec schválíte,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.ANO, které tvrdilo, jak strašně na rozpočet spěchá, vyjednávání přerušilo. O víkendu se tři strany vznikající koalice poradí, jestli schválit „Stanjurovo letadlo“ a poté ho novelizovat, nebo jestli raději přece jen nepřipravit vlastní návrh i za cenu provizoria. „Pochopil jsem z toho, že se teď kloní spíše k druhé variantě,“ dodává Dolejší.Jisté je jedno - budoucí vláda si připravuje půdu pro to, aby schodek byl nakonec větší, než plánovala Fialova vláda. „Kandidáti na ministry se předhánějí ve výpočtech, kolik v rozpočtu na co chybí peněz. Určitě pak řeknou - nedá se nic dělat, musíme zvýšit schodek, protože předchozí návrh byl nerealistický, není to naše vina,“ odhaduje Stuchlíková.Jak jde zatím Motoristům vedení rozpočtového výboru? Školil Petr Macinka na Hradě prezidenta? A je budoucnost jádro, nebo fúze? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.

MUDr. Alena Schmoranzová z vysockého ústavu chirurgie ruky získala během zahajovacího večera kongresů chirurgie a terapie ruky jako první žena Dlabalovu cenu udělovanou od roku 2019 za významný přínos v oblasti chirurgie ruky v České republice. Do Harrachova se za ní vydal redaktor Jaroslav Hoření.

MUDr. Alena Schmoranzová z vysockého ústavu chirurgie ruky získala během zahajovacího večera kongresů chirurgie a terapie ruky jako první žena Dlabalovu cenu udělovanou od roku 2019 za významný přínos v oblasti chirurgie ruky v České republice. Do Harrachova se za ní vydal redaktor Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsem extrémní introvert, a to, co dělám, je zčásti arteterapie, protože na jevišti mě ta uzavřenost opouští,“ říká v nové epizodě Bojs herec a moderátor Ondřej Sokol. V rozhovoru zavzpomínal na dětství bez táty a přiznal, že se často zabývá smrtí. „Smrtelnost je hrozná, ale dává životu hrozný koule.“

„Jsem extrémní introvert, a to, co dělám, je zčásti arteterapie, protože na jevišti mě ta uzavřenost opouští,“ říká v nové epizodě Bojs herec a moderátor Ondřej Sokol. V rozhovoru zavzpomínal na dětství bez táty a přiznal, že se často zabývá smrtí. „Smrtelnost je hrozná, ale dává životu hrozný koule.“Všechny díly podcastu Bojs můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kapitán hokejistů Olomouce má za sebou 600 extraligových zápasů v dresu Mory, a když se sečtou všechny, už jich je přes tisíc. A válí i v 39 letech.

Kapitán hokejistů Olomouce má za sebou 600 extraligových zápasů v dresu Mory, a když se sečtou všechny, už jich je přes tisíc. A válí i v 39 letech.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý všední den před sedmou hodinou ráno vysíláme pořad Jardo, řekni fór. Jarda Hypochondr, moderátor, zpěvák a bavič říká vtipy.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hroznýš psohlavý západní je jedním z mála hadů žijících na Madagaskaru. V jihlavské zoo se mu přestalo dařit množit, a tak si je chovatelka Petra Škarková odnesla domů – i za cenu zimy v bundě a nočních „hadích soubojů“.

9. díl pro sezónu 2025/2026

Ranní brífink Štěpána Svobody: Investoři jako Karel Pražák už se na fotbal nedívají jen jako na černou díru na peníze. Vstup do FK Pardubice je podle redaktora HN Pavla Novotného pragmatickým tahem. Pražák má ve městě byznys i zájem o větší lokální vliv. V dnešním brífinku mluvíme o tom, proč se čeští miliardáři znovu dívají na fotbal, co čekat od příchodu Kaprainu a jak může zaujmout velkého investora i klub na posledním místě v tabulce.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Investoři jako Karel Pražák už se na fotbal nedívají jen jako na černou díru na peníze. Vstup do FK Pardubice je podle redaktora HN Pavla Novotného pragmatickým tahem. Pražák má ve městě byznys i zájem o větší lokální vliv. V dnešním brífinku mluvíme o tom, proč se čeští miliardáři znovu dívají na fotbal, co čekat od příchodu Kaprainu a jak může zaujmout velkého investora i klub na posledním místě v tabulce.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠⁠⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Po čase jsme se sešli s Petrem Cífkou, zakladatelem Moviezone a producentem Bionautu, abychom se pobavili o filmech a trochu se navzájem pouráželi. Probrali jsme Velký vlastenecký výlet, film o třech „dezolátech“, které režisér Robin Kvapil vzal na Ukrajinu. Jeden z nás má asi relativně kontroverzní názor na něj. Probrali jsme tři nové komiksové filmy, včetně nového Supermana. A opět jsme se úplně neshodli. Hodnotili jsme šílenou komedii Adama Sandlera, fenomén Sydney Sweeney (konzervativní ikony, nebo ne?) i to, proč nás tak baví horory. Mě teda ne. A taky jsme oba silně doporučili film Karavan.

Tlak na vzhled je v dnešní společnosti ohromný. Nejen Češi objevili „kouzlo“ léků na hubnutí, které jsou primárně určené lidem s cukrovkou. „Hrozně moc se bojím toho, co to bude dělat s dětskou populací,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitelka neziskové organizace 3pe, která pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy Lada Brůnová. „Naše společnost je hodně fatfobická, máme tendenci lidi posuzovat podle toho, jak vypadají.“ Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladá zpěvačka a herečka Kateřina Falbrová ohromila publikum i porotu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Příběh filmu Sbormistr, ve kterém hraje, je inspirovaný mimo jiné kauzou zneužívání dětí, spjatou s Bohumilem Kulínským. Hlavní postava, křehká i ambiciózní Karolína, se ve filmu spolu se svou sestrou ocitá v prestižním pěveckém sboru.

O kalašmščini, ki so jo pred 3500 leti govorili na anatolski planoti, do leta 2023 nismo vedeli čisto ničesar, potem pa so arheologi odkrili prvo – in za zdaj tudi edino – besedilo v tem jeziku. Kaj to odkritje pomeni za naše razumevanje zgodovine indoevropskih jezikov?V osrednji Turčiji, v bližini mesteca Boğazkale, približno dvesto kilometrov vzhodno od Ankare, se nahaja eno najpomembnejših arheoloških najdišč na svetu. V bronasti dobi je namreč tam stala Hatuša, prestolnica mogočne hetitske države, ki je obvladovala anatolsko planoto nekako med 18. in 12. stoletjem pred našim štetjem. Med številnimi pomembnimi najdbami, ki so jih odkrili arheologi, ki že dobro stoletje delajo na območju nekdanje Hatuše, od monumentalnih templjev do filigransko izdelanega nakita, so morda še prav posebej vznemirljive številne glinene tablice, popisane s klinopisom. Ko so jih jezikoslovci – med temi je ključno vlogo odigral Čeh Bedřich Hrozný – razvozlali ter analizirali, so ugotovili, da gre povečini za dokumente upravnega in religioznega značaja, da so napisani v hetitskem jeziku in da je hetitščina očitno eden izmed indoevropskih jezikov, med katere seveda sodi tudi slovenščina. Glede na to, da so hetitske glinene tablice nastale sredi drugega tisočletja pred našim štetjem, lahko celo rečemo, da je hetitščina najstarejša med vsemi indoevropskimi jeziki, ki jih poznamo. No, poleti leta 2023 pa je skupina strokovnjakov z Univerze Juliusa–Maximiliana v Würzburgu v Hatuši odkopala še eno glineno tablico in ko so jo strokovnjaki skušali prebrati, so ugotovili, da je napisana v jeziku, ki je hetitskemu sicer očitno soroden, a od njega tudi drugačen. Odkrili so, skratka, čisto nov, doslej še neznan indoevropski jezik. In kaj to presenetljivo odkritje – kakor je mogoče razbrati iz najdenega besedila, gre za jezik mesta Kalašma, ki se je menda nahajalo nekje na severozahodnem robu hetitskega kraljestva – pomeni za naše razumevanje razvoja indoevropskih jezikov? Bo treba jezikoslovne učbenike napisati na novo ali pa jezik mesta Kalašma potrjuje, kar so lingvisti že dolgo domnevali? – To je vprašanje, ki nas je zaposlovalo v tokratnem Kulturnem fokusu. Odgovor nanj pa nam je pomagal poiskati dr. Luka Repanšek, predavatelj na Oddelku za primerjalno in splošno jezikoslovje ljubljanske Filozofske fakultete. Foto: levja vrata v Hatuši, prestolnici hetitske države, kjer so arheologi poleti leta 2023 sicer odkopali prvo znano glineno tablico, popisano z besedilom v jeziku mesta Kalašma (Luka Repanšek, objavljeno z dovoljenjem avtorja)

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Dnešní ráno nebude pro ty, co ještě nesnídali. Dorazil za námi kuchař Martin Škoda, který prozradil, co skvělého za poslední dobu ochutnal a proč je důležité mít kvalitní a ostrý nůž. Také se svěřil, co z české klasiky má nejraději a co ho nejvíce štve v českých restauracích. Poslechněte si celý rozhovorSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnešní ráno nebude pro ty, co ještě nesnídali. Dorazil za námi kuchař Martin Škoda, který prozradil, co skvělého za poslední dobu ochutnal a proč je důležité mít kvalitní a ostrý nůž. Také se svěřil, co z české klasiky má nejraději a co ho nejvíce štve v českých restauracích. Poslechněte si celý rozhovor

Dnešní epizoda podcastu přivítá hosta, který je v energetickém managementu jako ryba ve vodě. Můj dnešní host se nebojí kontroverzních témat, má v rukávu spoustu reálných příkladů z praxe a hlavně ví, proč firmy často sledují spotřebu, ale přesto neušetří ani korunu. David Hořava je CEO společnosti Hecon a jeho doménou je propojování energetiky, údržby a digitalizace tak, aby firmám nepřidávaly práci, ale reálně šetřily náklady, zvyšovaly efektivitu a pomáhaly s dlouhodobou strategií. Budeme se bavit o tom, proč monitoring sám o sobě nestačí, kam směřuje digitalizace energií a kde firmy dělají největší chyby při řízení spotřeby. A taky se podíváme na to, co nás v této oblasti čeká v příštích letech. Takže pokud vás zajímá, jak v průmyslu nevyhazovat peníze oknem a jak využít energetická data k opravdovým úsporám, jste na správné adrese. Podcast vniká ve spolupráci s BRNO INDUSTRY 4.0, cožje komplexní platforma a iniciativa, která vzdělává, inspiruje, sdílí dobrou praxi, umožňuje setkávání a výměnu zkušeností odborníků z oblasti digitalizace a technologií pro moderní výrobu. Název nese také podcast, který také posloucháte. Je realizován RHK Brno ve spolupráci s INDUSTRY CLUSTER 4.0 jako součást Enterprise Europe Network, mezinárodní sítě, která pomáhá malým a středním podnikům se vstupem na zahraniční trhy a podporuje inovace v podnikání.

Druhé finále v řadě a podruhé v řadě prohra v rozhodujícím sedmém zápasu play-off. Taková je bilance pardubických hokejistů za poslední dva ročníky. Vloni podlehli na svém ledě v sedmém duelu Třince, v letošní sezoně se ze zisku titulu radovala Kometa, která vyhrála rozhodující zápas 3:0 a celou sérii 4:3 na zápasy.

Jakub Venglář vypráví o Gruzii a své zálibě v (nejenom) tamějších horách. Kavkazský díl cestovatelského podcastu Casablanca přináší i jeho ryze praktické tipy na letní horská putování.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakub Venglář vypráví o Gruzii a své zálibě v (nejenom) tamějších horách. Kavkazský díl cestovatelského podcastu Casablanca přináší i jeho ryze praktické tipy na letní horská putování.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

První – ale určitě ne poslední – mimopražskou Ligu na pivu hostil Hradec Králové, konkrétně Pavijan pub. Tým Ligy naruby v sestavě Jiří Fejgl, Radek Špryňar, Michal Kvasnica, Bartoloměj Černík a Adam Nenadál doplnil tentokrát vzácný host: jeden z lídrů místních Votroků Tomáš Petrášek, který strávil většinu své kariéry v zahraničí. „Českou ligu jsem sice nehrál, ale pečlivě sledoval. A můžu říct, že liga je teď v nejlepším stavu, co kdy byla, po všech stránkách. „Jsme na vrcholu,“ těší urostlého stopera. Ten se rozpovídal i o detailech moderního fotbalu, rozestavení a datech. „V Rakówě jsme měli vždycky 36 hodin na to, abychom po každém zápase vyplnili podrobný report jako ve firmě. Trenérský štáb to všechno četl a strašně je zajímal feedback nás hráčů. Takticky mě to ohromně zdokonalilo a zlepšilo,“ říká Petrášek. Kdo z jeho spoluhráčů má „Haalandovský“ pohyb? A na koho se mu v české lize zatím hrálo nejhůř? Na příští Lize na pivu na viděnou a na zdraví! 0:00 Úvod 1:15 Jarní liga je tady, potok u Malšáku je VELETOK 5:25 Co je nového s prodejem hradeckého klubu 12:40 Blue Crow Sports Group: jsou stále ve hře u Sigmy? 19:00 Tomáš Petrášek střídá Kvásu, jak viděl derby? 27:00 Pardubičtí fanoušci Petráškovi: Hrozně náš štveš! 31:50 Votroci, nepříjemný tým nechuťáků – ale mění se to 38:00 Polská vs. česká liga: srovnání podle Petráška 42:40 Jak se loučí fanoušci v Polsku 49:00 Bártova data, ostré derby už na soustředění 58:45 Zlatan raději utekl do Baníku 1:01:20 Jak se změnila profese stopera za poslední roky 1:05:00 Petrescu v Koreji? Po Papszunovi náraz… 1:10:00 Výplaty ve fotbale: jak se hráčům žije, když peníze nechodí? 1:17:25 Kdo z Hradce má „Haalandovský“ pohyb? 1:30:15 Fanouškovský dotaz na spolupráci Slavie a Karviné 1:41:33 Kolik Hradec přejede Spartu v neděli?

Čtyři měsíce po povodních. Po celou dobu Radiožurnál sleduje osudy manželů Tylečkových z ostravské části Stará Bělá. Rozbouřená řeka se jim už podruhé dostala na zahradu a do domku, který 77letý Jan zdědil po rodičích. Voda zničila vybavení, podlahy, čerpadla i nábytek. Zatímco v roce 1997 měli ještě plno síly, teď senioři vůbec netušili, jestli a jak boj s živlem vyhrát. „Už na to nestačím. Kdysi jsem to všechno mohl opravit, ale nevím, jak to bude teď,“ říká Jan Tyleček.

Tohle je a zároveň není Jedno procento. Nabízím epizodu podcastu Rozkročena nad zrcadlem, který připravuje Zuzana Křížová a kam mě v prosinci pozvala jako hosta.Možná si pamatujete, že jsem s ní natáčel zhruba před dvěma lety, a povídali jsme si o tom, jaké to je otevřít v Brně tak trochu jiný obchod s erotickým zbožím, zejména pro ženy. Její obchod v centru města nedávno oslavil druhé narozeniny, a to stylovým večírkem, kde mimo jiné vystoupil i kouzelník. Obchod Zuzany Křížové se jmenuje Rozkošš, stejně jako její podcast (byť úplný název zni Rozkročena nad zrcadlem, a najdete ho například na Spotify). Slovo rozkoš vyjadřuje intenzivní pocit radosti nebo potěšení. Neplést se slastí. Ano, ta má podobný význam, avšak podle slovníku synonym je rozkoš smyslovější a intenzivnější, zatímco slast spíše duševní či emocionální. To jen na upřesnění.Jako obvykle nabízím článek, který na základě přepisu napsala AI (Claude 3.5 Sonnet).SMÍCH, STUD A UMĚLÁ INTELIGENCE: KŘIŽOVATKY MODERNÍ INTIMITYV útulném prostoru brněnského obchodu Rozkoššš, jehož interiér připomíná anatomickou svatyni, se odehrál pozoruhodný rozhovor mezi dvěma světy. Zuzana Křížová, průkopnice otevřené diskuze o intimitě, a Miloš Čermák, novinář starší generace, společně odkryli paradoxy současné sexuality s překvapivou upřímností a intelektuální hloubkou.Jejich dialog nabourává zažité představy o vztazích s vědeckou přesností. Australská studie, kterou Čermák cituje, vyvrací dlouho tradovaný mýtus o přitažlivosti mužského humoru. Jeho vlastní příběh seznámení na chmelu, kde budoucí žena nad jeho vtipkováním kroutila hlavou, tento výzkum poeticky ilustruje.Současná společenská atmosféra vytváří fascinující paradox - zatímco máme bezprecedentní svobodu projevu, pohybujeme se v minovém poli hyperkorektnosti. Tento rozpor se zvláště ostře rýsuje v oblasti sexuality, kde se mísí odvěká tabu s moderními společenskými normami.Historický exkurz do medicínského vzdělávání odhaluje šokující skutečnost: ženská anatomie se dostala do učebnic později než volební právo žen. Tento fakt vrhá nové světlo na současné workshopy sexuality, kde muži překvapivě konzistentně staví uspokojení partnerky na první místo - jako by dějiny mlčení konečně nacházely svůj hlas.Čermákovo vyprávění o rodinném tabu sexuality, ilustrované anekdotou o otcově "velkém rozhovoru" (který se změnil v varování o odvykání kouření), kontrastuje s dnešní otevřeností. Přesto i současná doba přináší své výzvy - například v podobě umělé inteligence, která paradoxně cenzuruje i nesexuální anatomické dotazy.Etymologická odbočka ke slovu "rozkoš" a jeho latinskému původu "deliculus" nabízí poetický most mezi klasickou vzdělaností a současnou sexuální revolucí. Příběh sedmdesátiletého muže, který se teprve nedávno dozvěděl základní fakta o intimní lubrikaci, působivě dokládá, že vzdělávání v této oblasti nezná věkové hranice.Křížová otevřeně popisuje osobní dilema při hledání partnera jako provozovatelka erotického obchodu - muži ji buď "lovili" kvůli její profesi, nebo se jí báli. Toto upřímné přiznání ilustruje širší společenské napětí mezi sexuální otevřeností a přetrvávajícími předsudky.V době, kdy umělá inteligence vstupuje i do oblasti intimity, rozhovor nastoluje znepokojivé otázky o budoucnosti lidských vztahů. Paradoxně právě technologie, která má pomáhat komunikaci, často vytváří nové bariéry a tabu.Tento dialog mezi generacemi a světonázory ukazuje, že i v době zdánlivé otevřenosti zůstává intimita komplexním tématem, kde se mísí věda s poezií, historie se současností a osobní zkušenost s kolektivními předsudky. Možná právě v této komplexnosti leží klíč k lepšímu porozumění mezi lidmi - bez ohledu na jejich gender, věk nebo životní zkušenosti.

News, gun sales in Czechia to come under stricter control, a new documentary sheds light on Nazi attempt to reinterpret Bedřich Smetana's music and a Czech linguistic genius with a lasting legacy: Bedřich Hrozný, the decipherer of Hittite

Společný jmenovatel zlepšených výkonů české fotbalové reprezentace? Plzeňský záložník Lukáš Červ. „Hrozně mě překvapil, takový potenciál jsem v něm nečekal. Přinesl svěží vítr: nekomplikuje si to, ale je neustále ve hře, nabízí se,“ říká v novém díle pořadu iSkaut někdejší ligový záložník Jakub Rada: „Chemie ve středové řadě je strašně důležitá a Červ je snem každého trenéra: takového ´hajzlíka´ chce vedle sebe každý,“ dodává. „S Červem přišla definitivní změna na rozestavení 4-2-3-1, od toho se už teď neustoupí. Rozvázalo to nohy Součkovi a střed pole momentálně funguje,“ souhlasí redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica. Proč se Hašek mohl vrátit k pracovitému fotbalu? Co role Tomáše Chorého a Pavla Šulce a co stopeři? Celý díl pořadu iSkaut najdete na www.liganaruby.cz

„Je úžasné pozorovat ženy, které si na začátku vůbec nevěří a vypadají, že nedokážou vzít do ruky ani tužku. Hrozně se toho bojí, ale nakonec jejich tvorbou vzniknou krásné a zajímavé věci,“ říká divadelní režisérka a dramaterapeutka Kateřina Jungová, spoluzakladatelka nízkoprahové dílny Metráž.

Válka má vždy tisíc tváří a tisíc výkladů. Někdy pomohou čísla, i když ani ta nemohou podat celou pravdu. Jak vypadá válka mezi Hamásem a Izraelem rok po 7. říjnu 2023?

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:00 Rozhovor se zpěvákem a hercem Vojtěchem Dykem05:33 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jak se obléci na galavečer10:12 Módní trendy a móda pro ženy plných tvarů14:51 Kosmetický rádce: jak pečovat o vlasy na podzim19:53 Navštívíme filmovou maskérku Alinu Kašpar 23:17 Vzpomínka na zpěváka Karla Gotta a herečku Jiřinu Jiráskovou 26:22 Desítka finalistů ankety Šarmantní osobnost roku

Už v neděli zažije vyprodaný Eden další třaskavé derby pražských „S“. Redaktoři deníku Sport a webu iSport.cz Jiří Fejgl a Bartoloměj Černík odpovídali v živém vysílání podcastu Liga naruby na dotazy fanoušků (nejen) obou klubů. Co Ladislav Szikszay, Tomáš Chorý, Asger Sörensen, David Zima a Lukáš Haraslín? Jak dopadne miniduel gólmanů Kinského a Vindahla? A dostane šanci Rrahmani, kterého skautovala i Slavia? „Hrozně se těším na souboj o prostředek hřiště, kde je vždycky srdce hry,“ říká Jiří Fejgl: „Na jedné straně Kairinen a Laci, na druhé Oscar, Zafeiris – a plus ještě Provod. To je pět fotbalistů, které já všechny s prominutím žeru.“ Celý tým Ligy naruby děkuje za vaše dotazy!

Ano, já vím. Lidé, kteří se ve dnech nejhorší krize – když voda stoupá, řeky se vylévají z břehů, přehrady pukají a záchranáři nevědí, kam dřív skočit –, pustí v kánoi, na paddleboardu nebo jen tak v plavkách do rozvodněného koryta té či oné řeky, jsou nezodpovědní. Hrozně nezodpovědní. Riskují život svůj i životy záchranářů, kteří se je s největší pravděpodobností budou pokoušet zachraňovat. Přispívají k všeobecnému zmatku a záchranáře zdržují od důležitější práce.

Repríza historicko-lingvistického speciálu: Hrozného rozluštění chetitštiny (4:26) – Příběhy hvězd: Polárka (20:49) – Jak bylo rozluštěno elamské lineární písmo (25:08)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: 1. Desivé vyhrážky Putina po kroku USA: Umiestni strely na dosah Západu. Kľúčovú rolu hrá Nemecko https://www.startitup.sk/desive-vyhrazky-putina-po-kroku-usa-umiestni-strely-na-dosah-zapadu-klucovu-rolu-hra-nemecko/ 2.  Na Blízkom východe to vrie: Prichádza odveta Izraela. Raketový útok na futbalové ihrisko zabil 12 mladých ľudí https://www.startitup.sk/na-blizkom-vychode-to-vrie-prichadza-odveta-izraela-raketovy-utok-na-futbalove-ihrisko-zabil-12-mladych-ludi/ 3. Hrozná správa pre návštevníkov kúpalísk: Chlór v bazéne otrávil vyše 20 ľudí https://www.startitup.sk/hrozna-sprava-pre-navstevnikov-kupalisk-chlor-v-bazene-otravil-vyse-20-ludi/ 4. Tragédia na OH v Paríži: Nečakaná smrť trénera v olympijskej dedine https://www.startitup.sk/tragedia-na-oh-v-parizi-necakana-smrt-trenera-v-olympijskej-dedine/ 5. Štát rozdá seniorom tablety úplne zadarmo. Čas beží, prihlásiť sa musia čo najskôr https://www.startitup.sk/stat-rozda-seniorom-tablety-uplne-zadarmo-cas-bezi-prihlasit-sa-musia-co-najskor/ 6. Pokuta 1 500 eur za nesprávny vodičský preukaz. Nové pravidlá pre šoférov začnú platiť už v decembri https://www.startitup.sk/pokuta-1-500-eur-za-nespravny-vodicsky-preukaz-nove-pravidla-pre-soferov-zacnu-platit-uz-v-decembri/ 7. Nová diaľničná známka na Slovensku začne platiť už vo štvrtok. Vieme, čo robiť so starými https://www.startitup.sk/nova-dialnicna-znamka-na-slovensku-zacne-platit-uz-vo-stvrtok-vieme-co-robit-so-starymi/ 8. Najnovší návrh Dankovej SNS: Z tringeltov sa nebudú platiť dane. Chcú pomôcť gastrosektoru https://www.startitup.sk/najnovsi-navrh-dankovej-sns-z-tringeltov-sa-nebudu-platit-dane-chcu-pomoct-gastrosektoru/ 9. VIDEO: Výstavba električkovej trate v Petržalke pokročila. Poslanec Rače zverejnil dronové zábery https://www.startitup.sk/video-vystavba-elektrickovej-trate-v-petrzalke-pokrocila-poslanec-race-zverejnil-dronove-zabery/ 10. Varovanie hygienikov: Týmto 6 rizikovým kúpaliskám a vodným plochám na Slovensku sa vyhni (ZOZNAM) https://www.startitup.sk/varovanie-hygienikov-tymto-6-rizikovym-kupaliskam-a-vodnym-plocham-na-slovensku-sa-vyhni-zoznam/ 11. OpenAI otvára vojnu s Googlom. Ich nový inteligentný vyhľadávač má zatriasť celým priemyslom https://www.startitup.sk/openai-otvara-vojnu-s-googlom-ich-novy-inteligentny-vyhladavac-ma-zatriast-celym-priemyslom/ 12. Alternatíva k mlieku, syrom aj zmrzline. Startup podporovaný Gatesom je pripravený spustiť „potravinovú revolúciu“ https://www.startitup.sk/alternativa-k-mlieku-syrom-aj-zmrzline-startup-podporovany-gatesom-je-pripraveny-spustit-potravinovu-revoluciu/

Už jen šest týdnů budou vycházet v tištěné podobě Lidové noviny. Pak jeden ze symbolů porevoluční éry končí. Ikonický deník má za sebou mnoho krizí a taky 10 let, kdy jej vlastnil Andrej Babiš, a i díky němu si vystavěl svoji politickou kariéru.„Když někdo řekne, byli jsme užiteční idioti, kteří mu dělali krytí, to se vlastně jako nedá vyvrátit,“ říká zpětně šéf komentářového oddělení Lidových novin a šéf přílohy Orientace Petr Kamberský v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus a zdůrazňuje: „Já jenom můžu říct, že do mé práce, dokonce myslím do práce komentářového oddělení, nám opravdu nikdo nekecal.“Kamberský se novinařině věnuje od 90. let. Prošel deníkem MF Dnes, řadu let strávil v Hospodářských novinách, poslední roky pak v Lidovkách. Tam nastoupil nejprve v roce 2010, o dva roky později z nich ale odešel na protest proti tomu, že mu tehdejší šéfredaktor Dalibor Balšínek údajně zasahoval do textů, které názorově neladily s Václavem Klausem. Už v lednu 2014 se ale Kamberský do Lidových novin vrátil, a to na pozici šéfkomentátora. Přišel půl roku poté, co Babiš koupil vydavatelství Mafra a s ním i Lidové noviny. A poté, kdy řada renomovaných novinářů z vydavatelství na protest proti Babišovi odešla.„Samotný Babišův nákup Lidovým novinám neublížil, protože ty noviny se pak opravdu strašně zlepšily, když si najdete tehdejší komentáře, třeba i pana Švehly z Respektu, tak všichni uznávali, že ty noviny, které byly úplně vybydlené předchozím vlastníkem, tak jim Andrej Babiš bezpochyby prospěl. Je mi jasné, že spousta čtenářů dostane psotník a řekne si, že Kamberák je ‚úplnej debil‘. Ale tohleto, si myslím, že vám řeknou skoro všichni, i ti, co z těch novin posléze odešli,“ popisuje Petr Kamberský první roky LN v holdingu Agrofert.Kdo jsou dnes čtenáři Lidových novin? Proč si myslí, že Babiš není velká hrozba pro českou demokracii? A co bude podle něj s dalšími tištěnými médii?

Tentokrát se v projektu Olympijský rok budeme věnovat tomu, co Lukáše Krpálka čeká v budoucnosti. Ta je totiž spojená znovu s judem. Lukáš Krpálek založil svou akademii a sám v ní ve volném čase trénuje ty nejmenší děti. Každé z dětí přivítá, prohodí pár slov, a potom se s dalšími trenéry dětem věnuje. „Tohle jednou bude moje budoucnost, vím, že mě to bude bavit. Hrozně rád předávám těm dětem nebo judistům zkušenosti, které člověk nasbírá za sportovní kariéru,“ vypráví.

Říká jí Ivuška. Režisérka Theodora Remundová natočila film o své mamince Ivě Janžurové, do kin půjde 26. září s názvem Janžurka. Jak se pro natáčení filmu rozhodla? A jaké je bydlet s maminkou v jednom domě? Poslechněte si celý rozhovor!Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říká jí Ivuška. Režisérka Theodora Remundová natočila film o své mamince Ivě Janžurové, do kin půjde 26. září s názvem Janžurka. Jak se pro natáčení filmu rozhodla? A jaké je bydlet s maminkou v jednom domě? Poslechněte si celý rozhovor!

Jak Markéta Vondroušová s tenisem začínala, co dělá z dlouhé chvíle na turnajích a jaké další sporty v dětství hrála? Podívejte se do zákulisí tenistky Markéty Vondroušové s reportérem Jaroslavem Plašilem.

Dalším hostem Proti Proudu je Jan Vlachynský, spoluzakladatel společnosti Lidi z Baru, která má pod sebou brněnské podniky jako Bar, který neexistuje Super Panda Circus nebo 4pokoje, řadu hotelů a nově otevřenou restauraci Buď láska. Jan je taky autorem knihy Šéfové jsou kok*ti.  V téhle epizodě se svěřil s tím, jak je pro něj důležité budovat a udržovat si vztahy, nejen s blízkým okolím. Jak objevuje nové věci a učí se stále něco nového a proč radši najímá lidi, než aby práci dělal sám. Prozradil taky, jak v barech (trošku paradoxně) přistupují k alkoholu a proč je důležité naučit podřízené rozhodovat sami za sebe i za firmu. Partnerem podcastu je Fondee. Jednoduchá investiční platforma, kde můžete zhodnocovat svoje prostředky a nově i investovat na důchod v rámci státem podporovaného Dlouhodobého investičního produktu: https://www.fondee.cz/blog/dlouhodoby-investicni-produkt  Pro fanoušky Proti Proudu platí kód: protiproudu s kterým máte užívání Fondee 3 měsíce bez poplatků.