Podcasts about hrozn

O kalašmščini, ki so jo pred 3500 leti govorili na anatolski planoti, do leta 2023 nismo vedeli čisto ničesar, potem pa so arheologi odkrili prvo – in za zdaj tudi edino – besedilo v tem jeziku. Kaj to odkritje pomeni za naše razumevanje zgodovine indoevropskih jezikov?V osrednji Turčiji, v bližini mesteca Boğazkale, približno dvesto kilometrov vzhodno od Ankare, se nahaja eno najpomembnejših arheoloških najdišč na svetu. V bronasti dobi je namreč tam stala Hatuša, prestolnica mogočne hetitske države, ki je obvladovala anatolsko planoto nekako med 18. in 12. stoletjem pred našim štetjem. Med številnimi pomembnimi najdbami, ki so jih odkrili arheologi, ki že dobro stoletje delajo na območju nekdanje Hatuše, od monumentalnih templjev do filigransko izdelanega nakita, so morda še prav posebej vznemirljive številne glinene tablice, popisane s klinopisom. Ko so jih jezikoslovci – med temi je ključno vlogo odigral Čeh Bedřich Hrozný – razvozlali ter analizirali, so ugotovili, da gre povečini za dokumente upravnega in religioznega značaja, da so napisani v hetitskem jeziku in da je hetitščina očitno eden izmed indoevropskih jezikov, med katere seveda sodi tudi slovenščina. Glede na to, da so hetitske glinene tablice nastale sredi drugega tisočletja pred našim štetjem, lahko celo rečemo, da je hetitščina najstarejša med vsemi indoevropskimi jeziki, ki jih poznamo. No, poleti leta 2023 pa je skupina strokovnjakov z Univerze Juliusa–Maximiliana v Würzburgu v Hatuši odkopala še eno glineno tablico in ko so jo strokovnjaki skušali prebrati, so ugotovili, da je napisana v jeziku, ki je hetitskemu sicer očitno soroden, a od njega tudi drugačen. Odkrili so, skratka, čisto nov, doslej še neznan indoevropski jezik. In kaj to presenetljivo odkritje – kakor je mogoče razbrati iz najdenega besedila, gre za jezik mesta Kalašma, ki se je menda nahajalo nekje na severozahodnem robu hetitskega kraljestva – pomeni za naše razumevanje razvoja indoevropskih jezikov? Bo treba jezikoslovne učbenike napisati na novo ali pa jezik mesta Kalašma potrjuje, kar so lingvisti že dolgo domnevali? – To je vprašanje, ki nas je zaposlovalo v tokratnem Kulturnem fokusu. Odgovor nanj pa nam je pomagal poiskati dr. Luka Repanšek, predavatelj na Oddelku za primerjalno in splošno jezikoslovje ljubljanske Filozofske fakultete. Foto: levja vrata v Hatuši, prestolnici hetitske države, kjer so arheologi poleti leta 2023 sicer odkopali prvo znano glineno tablico, popisano z besedilom v jeziku mesta Kalašma (Luka Repanšek, objavljeno z dovoljenjem avtorja)

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Dnešní ráno nebude pro ty, co ještě nesnídali. Dorazil za námi kuchař Martin Škoda, který prozradil, co skvělého za poslední dobu ochutnal a proč je důležité mít kvalitní a ostrý nůž. Také se svěřil, co z české klasiky má nejraději a co ho nejvíce štve v českých restauracích. Poslechněte si celý rozhovor

Dnešní epizoda podcastu přivítá hosta, který je v energetickém managementu jako ryba ve vodě. Můj dnešní host se nebojí kontroverzních témat, má v rukávu spoustu reálných příkladů z praxe a hlavně ví, proč firmy často sledují spotřebu, ale přesto neušetří ani korunu. David Hořava je CEO společnosti Hecon a jeho doménou je propojování energetiky, údržby a digitalizace tak, aby firmám nepřidávaly práci, ale reálně šetřily náklady, zvyšovaly efektivitu a pomáhaly s dlouhodobou strategií. Budeme se bavit o tom, proč monitoring sám o sobě nestačí, kam směřuje digitalizace energií a kde firmy dělají největší chyby při řízení spotřeby. A taky se podíváme na to, co nás v této oblasti čeká v příštích letech. Takže pokud vás zajímá, jak v průmyslu nevyhazovat peníze oknem a jak využít energetická data k opravdovým úsporám, jste na správné adrese. Podcast vniká ve spolupráci s BRNO INDUSTRY 4.0, cožje komplexní platforma a iniciativa, která vzdělává, inspiruje, sdílí dobrou praxi, umožňuje setkávání a výměnu zkušeností odborníků z oblasti digitalizace a technologií pro moderní výrobu. Název nese také podcast, který také posloucháte. Je realizován RHK Brno ve spolupráci s INDUSTRY CLUSTER 4.0 jako součást Enterprise Europe Network, mezinárodní sítě, která pomáhá malým a středním podnikům se vstupem na zahraniční trhy a podporuje inovace v podnikání.

Druhé finále v řadě a podruhé v řadě prohra v rozhodujícím sedmém zápasu play-off. Taková je bilance pardubických hokejistů za poslední dva ročníky. Vloni podlehli na svém ledě v sedmém duelu Třince, v letošní sezoně se ze zisku titulu radovala Kometa, která vyhrála rozhodující zápas 3:0 a celou sérii 4:3 na zápasy.

Jakub Venglář vypráví o Gruzii a své zálibě v (nejenom) tamějších horách. Kavkazský díl cestovatelského podcastu Casablanca přináší i jeho ryze praktické tipy na letní horská putování.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakub Venglář vypráví o Gruzii a své zálibě v (nejenom) tamějších horách. Kavkazský díl cestovatelského podcastu Casablanca přináší i jeho ryze praktické tipy na letní horská putování.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Evropské chovy hospodářských zvířat čelí obřím hrozbám. Na Slovensku a v Maďarsku řádí slintavka a kulhavka, v Polsku ptačí chřipka, v Belgii nemoc modrého jazyka a v Chorvatsku africký mor.„Tolik nemocí během tak krátké doby najednou, to tu nikdy nebylo. Všichni se modlí, aby se nic nestalo, ale dnes je to tak, že nevíme, co bude zítra,“ říká v pořadu Inside Talks Karel Pilčík.Jde podle něj o obrovské riziko. Modrý jazyk je virové onemocnění přežvýkavců a vede k hromadným úhynům, například u telat se může projevit až po několika měsících. Africký mor je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých, slintavka a kulhavka jsou hrozbou pro všechny farmáře, protože nemoc může přenést i vítr. Ptačí chřipka pak vede k vybíjení milionů kuřat v Polsku.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Na sto sedmdesát tanečnic chodí trénovat do tělocvičny Agrotechnické střední školy v Bystřici nad Pernštejnem.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Toužíte dopěstovat si alespoň pár hroznů vlastní vinné révy? Nemusíte vlastnit plantáže na jižních svazích, ani nebude potřeba stěhovat se na jih Moravy, kde se vínu v rámci naší republiky daří nejlépe. Zvládnete to i na běžné zahrádce. Podmínkou je podle Martina Beránka z Botanické zahrady v Praze-Troji dodržet několik základních pravidel.

Toužíte dopěstovat si alespoň pár hroznů vlastní vinné révy? Nemusíte vlastnit plantáže na jižních svazích, ani nebude potřeba stěhovat se na jih Moravy, kde se vínu v rámci naší republiky daří nejlépe. Zvládnete to i na běžné zahrádce. Podmínkou je podle Martina Beránka z Botanické zahrady v Praze-Troji dodržet několik základních pravidel.

Pondělní ráno s námi otevře hvězda minisérie Studna a seriálu MOST! Filip František Červenka. Jak vzpomíná na natáčení MOSTu a jak se změnil od natáčení? A za co utratil peníze z natáčení? Jak vnímá svou postavu Slávka ze Studny a jaké je podle něj nejvíce logické vysvětlení celého případu? Proč má rád extrémní závody a kdo ho vedl ke sportu? A vzdal někdy závod? Může jako herec dělat box? A která scéna ze seriálu Studna pro něj byla nejvíce náročná a proč kvůli roli musel zhubnout? Poslechněte si celý rozhovor.

První – ale určitě ne poslední – mimopražskou Ligu na pivu hostil Hradec Králové, konkrétně Pavijan pub. Tým Ligy naruby v sestavě Jiří Fejgl, Radek Špryňar, Michal Kvasnica, Bartoloměj Černík a Adam Nenadál doplnil tentokrát vzácný host: jeden z lídrů místních Votroků Tomáš Petrášek, který strávil většinu své kariéry v zahraničí. „Českou ligu jsem sice nehrál, ale pečlivě sledoval. A můžu říct, že liga je teď v nejlepším stavu, co kdy byla, po všech stránkách. „Jsme na vrcholu,“ těší urostlého stopera. Ten se rozpovídal i o detailech moderního fotbalu, rozestavení a datech. „V Rakówě jsme měli vždycky 36 hodin na to, abychom po každém zápase vyplnili podrobný report jako ve firmě. Trenérský štáb to všechno četl a strašně je zajímal feedback nás hráčů. Takticky mě to ohromně zdokonalilo a zlepšilo,“ říká Petrášek. Kdo z jeho spoluhráčů má „Haalandovský“ pohyb? A na koho se mu v české lize zatím hrálo nejhůř? Na příští Lize na pivu na viděnou a na zdraví! 0:00 Úvod 1:15 Jarní liga je tady, potok u Malšáku je VELETOK 5:25 Co je nového s prodejem hradeckého klubu 12:40 Blue Crow Sports Group: jsou stále ve hře u Sigmy? 19:00 Tomáš Petrášek střídá Kvásu, jak viděl derby? 27:00 Pardubičtí fanoušci Petráškovi: Hrozně náš štveš! 31:50 Votroci, nepříjemný tým nechuťáků – ale mění se to 38:00 Polská vs. česká liga: srovnání podle Petráška 42:40 Jak se loučí fanoušci v Polsku 49:00 Bártova data, ostré derby už na soustředění 58:45 Zlatan raději utekl do Baníku 1:01:20 Jak se změnila profese stopera za poslední roky 1:05:00 Petrescu v Koreji? Po Papszunovi náraz… 1:10:00 Výplaty ve fotbale: jak se hráčům žije, když peníze nechodí? 1:17:25 Kdo z Hradce má „Haalandovský“ pohyb? 1:30:15 Fanouškovský dotaz na spolupráci Slavie a Karviné 1:41:33 Kolik Hradec přejede Spartu v neděli?

Dnes k nám dorazila další milá návštěva - herečka, zpěvačka a modelka Alžběta Ferencová, která je známá pod jménem Zea. Jak vznikla její přezdívka a proč miluje tanec? Proč má ráda Prahu a kdy se sem odstěhovala? Jaká slovenská jídla ráda vaří a jak je na tom s zimními sporty? Proč jí v modelingu odmítli kvůli kráse a setkala se někdy v zákulisí s nějakými naschvály? Poslechněte si celý rozhovor.

Píše skvelé romantické trilery a teraz jej vyšla novinka Rozhodnutie. Svetová autorka Sandra Brown ju EXKLUZÍVNE predstavuje slovenským čitateľom. 

Čtyři měsíce po povodních. Po celou dobu Radiožurnál sleduje osudy manželů Tylečkových z ostravské části Stará Bělá. Rozbouřená řeka se jim už podruhé dostala na zahradu a do domku, který 77letý Jan zdědil po rodičích. Voda zničila vybavení, podlahy, čerpadla i nábytek. Zatímco v roce 1997 měli ještě plno síly, teď senioři vůbec netušili, jestli a jak boj s živlem vyhrát. „Už na to nestačím. Kdysi jsem to všechno mohl opravit, ale nevím, jak to bude teď,“ říká Jan Tyleček.

Čtyři měsíce po povodních. Po celou dobu Radiožurnál sleduje osudy manželů Tylečkových z ostravské části Stará Bělá. Rozbouřená řeka se jim už podruhé dostala na zahradu a do domku, který 77letý Jan zdědil po rodičích. Voda zničila vybavení, podlahy, čerpadla i nábytek. Zatímco v roce 1997 měli ještě plno síly, teď senioři vůbec netušili, jestli a jak boj s živlem vyhrát. „Už na to nestačím. Kdysi jsem to všechno mohl opravit, ale nevím, jak to bude teď,“ říká Jan Tyleček.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tohle je a zároveň není Jedno procento. Nabízím epizodu podcastu Rozkročena nad zrcadlem, který připravuje Zuzana Křížová a kam mě v prosinci pozvala jako hosta.Možná si pamatujete, že jsem s ní natáčel zhruba před dvěma lety, a povídali jsme si o tom, jaké to je otevřít v Brně tak trochu jiný obchod s erotickým zbožím, zejména pro ženy. Její obchod v centru města nedávno oslavil druhé narozeniny, a to stylovým večírkem, kde mimo jiné vystoupil i kouzelník. Obchod Zuzany Křížové se jmenuje Rozkošš, stejně jako její podcast (byť úplný název zni Rozkročena nad zrcadlem, a najdete ho například na Spotify). Slovo rozkoš vyjadřuje intenzivní pocit radosti nebo potěšení. Neplést se slastí. Ano, ta má podobný význam, avšak podle slovníku synonym je rozkoš smyslovější a intenzivnější, zatímco slast spíše duševní či emocionální. To jen na upřesnění.Jako obvykle nabízím článek, který na základě přepisu napsala AI (Claude 3.5 Sonnet).SMÍCH, STUD A UMĚLÁ INTELIGENCE: KŘIŽOVATKY MODERNÍ INTIMITYV útulném prostoru brněnského obchodu Rozkoššš, jehož interiér připomíná anatomickou svatyni, se odehrál pozoruhodný rozhovor mezi dvěma světy. Zuzana Křížová, průkopnice otevřené diskuze o intimitě, a Miloš Čermák, novinář starší generace, společně odkryli paradoxy současné sexuality s překvapivou upřímností a intelektuální hloubkou.Jejich dialog nabourává zažité představy o vztazích s vědeckou přesností. Australská studie, kterou Čermák cituje, vyvrací dlouho tradovaný mýtus o přitažlivosti mužského humoru. Jeho vlastní příběh seznámení na chmelu, kde budoucí žena nad jeho vtipkováním kroutila hlavou, tento výzkum poeticky ilustruje.Současná společenská atmosféra vytváří fascinující paradox - zatímco máme bezprecedentní svobodu projevu, pohybujeme se v minovém poli hyperkorektnosti. Tento rozpor se zvláště ostře rýsuje v oblasti sexuality, kde se mísí odvěká tabu s moderními společenskými normami.Historický exkurz do medicínského vzdělávání odhaluje šokující skutečnost: ženská anatomie se dostala do učebnic později než volební právo žen. Tento fakt vrhá nové světlo na současné workshopy sexuality, kde muži překvapivě konzistentně staví uspokojení partnerky na první místo - jako by dějiny mlčení konečně nacházely svůj hlas.Čermákovo vyprávění o rodinném tabu sexuality, ilustrované anekdotou o otcově "velkém rozhovoru" (který se změnil v varování o odvykání kouření), kontrastuje s dnešní otevřeností. Přesto i současná doba přináší své výzvy - například v podobě umělé inteligence, která paradoxně cenzuruje i nesexuální anatomické dotazy.Etymologická odbočka ke slovu "rozkoš" a jeho latinskému původu "deliculus" nabízí poetický most mezi klasickou vzdělaností a současnou sexuální revolucí. Příběh sedmdesátiletého muže, který se teprve nedávno dozvěděl základní fakta o intimní lubrikaci, působivě dokládá, že vzdělávání v této oblasti nezná věkové hranice.Křížová otevřeně popisuje osobní dilema při hledání partnera jako provozovatelka erotického obchodu - muži ji buď "lovili" kvůli její profesi, nebo se jí báli. Toto upřímné přiznání ilustruje širší společenské napětí mezi sexuální otevřeností a přetrvávajícími předsudky.V době, kdy umělá inteligence vstupuje i do oblasti intimity, rozhovor nastoluje znepokojivé otázky o budoucnosti lidských vztahů. Paradoxně právě technologie, která má pomáhat komunikaci, často vytváří nové bariéry a tabu.Tento dialog mezi generacemi a světonázory ukazuje, že i v době zdánlivé otevřenosti zůstává intimita komplexním tématem, kde se mísí věda s poezií, historie se současností a osobní zkušenost s kolektivními předsudky. Možná právě v této komplexnosti leží klíč k lepšímu porozumění mezi lidmi - bez ohledu na jejich gender, věk nebo životní zkušenosti.

News, gun sales in Czechia to come under stricter control, a new documentary sheds light on Nazi attempt to reinterpret Bedřich Smetana's music and a Czech linguistic genius with a lasting legacy: Bedřich Hrozný, the decipherer of Hittite

News, gun sales in Czechia to come under stricter control, a new documentary sheds light on Nazi attempt to reinterpret Bedřich Smetana's music and a Czech linguistic genius with a lasting legacy: Bedřich Hrozný, the decipherer of Hittite

Dnes u nás ve studiu bylo veselo. Dorazili k nám Tereza Prucková a Patrik Hartl, kteří museli ze zdravotních důvodů opustit taneční soutěž StarDance. Kdo rozhodl o tom, že Patrik musel odstoupit a jaké to pro něj bylo? A co říkali na to, že se do StarDance vrátila Lucka a Lukáš? Koho tipují za vítěze a byla Patrikova žena na všech přímých přenosech a jak si s ní Tereza sedla? Poslechněte si celý rozhovor.

Stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO, poslanec Aleš Juchelka, se netají tím, že nedávno schválená důchodová reforma je pro něj nepřijatelná. Pokud by se příští rok ministrem skutečně stal (jak tomu aktuální preference ANO naznačují), hlavní parametry reformy zruší. Vadí mu zejména snižování valorizací a prodlužování věku odchodu do důchodu. „Budu chtít vrátit řádné valorizace na úroveň odpovídající polovině růstu reálných mezd a inflace. Mám pocit, že pokud je budeme krátit, tak ti lidé budou padat,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Argumentuje, že Česko má v porovnání s EU rezervy ve výdajích na důchody a že se zbytečně straší veřejnost. Kde ale příjmy do štědřejšího důchodového systému vzít? Juchelka věří zejména v budoucí hospodářský růst a znovuzavedení EET. Proč nesouhlasí se zvýšením koncesionářských poplatků a jaký model financování ČT a ČRo navrhuje? Jak hodnotí výroky Andreje Babiše týkající se duševního zdraví premiéra? A proč může být opozice občas nekonstruktivní? Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Dnes k nám zavítal nejsledovanější instagramový influencer PRUYEM. Probrali jsme kde se inspiruje na videa ze staveb, jak se vůbec objevil na internetu, jak funguje natáčení jeho videí, jak jim dělníci v noci vykradli stavbu a hrozně se u toho ožrali, jak se dostat kam chcete, jak se dostal do backstage na Moto GP bez jakýhokoliv lístku, co ho živí víc sociální sítě, nebo práce na stavbě, co říká šéf a vedení, že si na stavbě natáčím videa, o smrtících nehodách ze staveb, o hejtech na sockách, jaký největší faily se staly při stavbách, o nedodělkách na Stejkově a Martinově bytě. Probrali jsme taky hraní amerického fotbalu, privilegia influencerů na VIP akcích, o tom jak se posral na Vltavě, o Survivoru a jestli tam někdo z nás půjde.

Společný jmenovatel zlepšených výkonů české fotbalové reprezentace? Plzeňský záložník Lukáš Červ. „Hrozně mě překvapil, takový potenciál jsem v něm nečekal. Přinesl svěží vítr: nekomplikuje si to, ale je neustále ve hře, nabízí se,“ říká v novém díle pořadu iSkaut někdejší ligový záložník Jakub Rada: „Chemie ve středové řadě je strašně důležitá a Červ je snem každého trenéra: takového ´hajzlíka´ chce vedle sebe každý,“ dodává. „S Červem přišla definitivní změna na rozestavení 4-2-3-1, od toho se už teď neustoupí. Rozvázalo to nohy Součkovi a střed pole momentálně funguje,“ souhlasí redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica. Proč se Hašek mohl vrátit k pracovitému fotbalu? Co role Tomáše Chorého a Pavla Šulce a co stopeři? Celý díl pořadu iSkaut najdete na www.liganaruby.cz

„Je úžasné pozorovat ženy, které si na začátku vůbec nevěří a vypadají, že nedokážou vzít do ruky ani tužku. Hrozně se toho bojí, ale nakonec jejich tvorbou vzniknou krásné a zajímavé věci,“ říká divadelní režisérka a dramaterapeutka Kateřina Jungová, spoluzakladatelka nízkoprahové dílny Metráž.

Válka má vždy tisíc tváří a tisíc výkladů. Někdy pomohou čísla, i když ani ta nemohou podat celou pravdu. Jak vypadá válka mezi Hamásem a Izraelem rok po 7. říjnu 2023?

Válka má vždy tisíc tváří a tisíc výkladů. Někdy pomohou čísla, i když ani ta nemohou podat celou pravdu. Jak vypadá válka mezi Hamásem a Izraelem rok po 7. říjnu 2023?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:00 Rozhovor se zpěvákem a hercem Vojtěchem Dykem05:33 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jak se obléci na galavečer10:12 Módní trendy a móda pro ženy plných tvarů14:51 Kosmetický rádce: jak pečovat o vlasy na podzim19:53 Navštívíme filmovou maskérku Alinu Kašpar 23:17 Vzpomínka na zpěváka Karla Gotta a herečku Jiřinu Jiráskovou 26:22 Desítka finalistů ankety Šarmantní osobnost roku

Už v neděli zažije vyprodaný Eden další třaskavé derby pražských „S“. Redaktoři deníku Sport a webu iSport.cz Jiří Fejgl a Bartoloměj Černík odpovídali v živém vysílání podcastu Liga naruby na dotazy fanoušků (nejen) obou klubů. Co Ladislav Szikszay, Tomáš Chorý, Asger Sörensen, David Zima a Lukáš Haraslín? Jak dopadne miniduel gólmanů Kinského a Vindahla? A dostane šanci Rrahmani, kterého skautovala i Slavia? „Hrozně se těším na souboj o prostředek hřiště, kde je vždycky srdce hry,“ říká Jiří Fejgl: „Na jedné straně Kairinen a Laci, na druhé Oscar, Zafeiris – a plus ještě Provod. To je pět fotbalistů, které já všechny s prominutím žeru.“ Celý tým Ligy naruby děkuje za vaše dotazy!

Ano, já vím. Lidé, kteří se ve dnech nejhorší krize – když voda stoupá, řeky se vylévají z břehů, přehrady pukají a záchranáři nevědí, kam dřív skočit –, pustí v kánoi, na paddleboardu nebo jen tak v plavkách do rozvodněného koryta té či oné řeky, jsou nezodpovědní. Hrozně nezodpovědní. Riskují život svůj i životy záchranářů, kteří se je s největší pravděpodobností budou pokoušet zachraňovat. Přispívají k všeobecnému zmatku a záchranáře zdržují od důležitější práce.

Je úspěšnou manažerkou. V tuzemsku i v zahraničí pracovala pro mezinárodní řetězce. Založila Adventní běhání, kdy za každý naběhaný kilometr posílá peníze potřebným. Z původně prosincové akce pro dvacet přátel se stala celoroční dobročinná aktivita pro tisíce běžců a běžkyň. Které nastavení mysli podle ní pomáhá ke šťastnému životu? Jak se projevuje její feminismus? A proč chodí v běžeckém oblečení se synem do školky?

Repríza historicko-lingvistického speciálu: Hrozného rozluštění chetitštiny (4:26) – Příběhy hvězd: Polárka (20:49) – Jak bylo rozluštěno elamské lineární písmo (25:08)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: 1. Desivé vyhrážky Putina po kroku USA: Umiestni strely na dosah Západu. Kľúčovú rolu hrá Nemecko https://www.startitup.sk/desive-vyhrazky-putina-po-kroku-usa-umiestni-strely-na-dosah-zapadu-klucovu-rolu-hra-nemecko/ 2.  Na Blízkom východe to vrie: Prichádza odveta Izraela. Raketový útok na futbalové ihrisko zabil 12 mladých ľudí https://www.startitup.sk/na-blizkom-vychode-to-vrie-prichadza-odveta-izraela-raketovy-utok-na-futbalove-ihrisko-zabil-12-mladych-ludi/ 3. Hrozná správa pre návštevníkov kúpalísk: Chlór v bazéne otrávil vyše 20 ľudí https://www.startitup.sk/hrozna-sprava-pre-navstevnikov-kupalisk-chlor-v-bazene-otravil-vyse-20-ludi/ 4. Tragédia na OH v Paríži: Nečakaná smrť trénera v olympijskej dedine https://www.startitup.sk/tragedia-na-oh-v-parizi-necakana-smrt-trenera-v-olympijskej-dedine/ 5. Štát rozdá seniorom tablety úplne zadarmo. Čas beží, prihlásiť sa musia čo najskôr https://www.startitup.sk/stat-rozda-seniorom-tablety-uplne-zadarmo-cas-bezi-prihlasit-sa-musia-co-najskor/ 6. Pokuta 1 500 eur za nesprávny vodičský preukaz. Nové pravidlá pre šoférov začnú platiť už v decembri https://www.startitup.sk/pokuta-1-500-eur-za-nespravny-vodicsky-preukaz-nove-pravidla-pre-soferov-zacnu-platit-uz-v-decembri/ 7. Nová diaľničná známka na Slovensku začne platiť už vo štvrtok. Vieme, čo robiť so starými https://www.startitup.sk/nova-dialnicna-znamka-na-slovensku-zacne-platit-uz-vo-stvrtok-vieme-co-robit-so-starymi/ 8. Najnovší návrh Dankovej SNS: Z tringeltov sa nebudú platiť dane. Chcú pomôcť gastrosektoru https://www.startitup.sk/najnovsi-navrh-dankovej-sns-z-tringeltov-sa-nebudu-platit-dane-chcu-pomoct-gastrosektoru/ 9. VIDEO: Výstavba električkovej trate v Petržalke pokročila. Poslanec Rače zverejnil dronové zábery https://www.startitup.sk/video-vystavba-elektrickovej-trate-v-petrzalke-pokrocila-poslanec-race-zverejnil-dronove-zabery/ 10. Varovanie hygienikov: Týmto 6 rizikovým kúpaliskám a vodným plochám na Slovensku sa vyhni (ZOZNAM) https://www.startitup.sk/varovanie-hygienikov-tymto-6-rizikovym-kupaliskam-a-vodnym-plocham-na-slovensku-sa-vyhni-zoznam/ 11. OpenAI otvára vojnu s Googlom. Ich nový inteligentný vyhľadávač má zatriasť celým priemyslom https://www.startitup.sk/openai-otvara-vojnu-s-googlom-ich-novy-inteligentny-vyhladavac-ma-zatriast-celym-priemyslom/ 12. Alternatíva k mlieku, syrom aj zmrzline. Startup podporovaný Gatesom je pripravený spustiť „potravinovú revolúciu“ https://www.startitup.sk/alternativa-k-mlieku-syrom-aj-zmrzline-startup-podporovany-gatesom-je-pripraveny-spustit-potravinovu-revoluciu/

Už jen šest týdnů budou vycházet v tištěné podobě Lidové noviny. Pak jeden ze symbolů porevoluční éry končí. Ikonický deník má za sebou mnoho krizí a taky 10 let, kdy jej vlastnil Andrej Babiš, a i díky němu si vystavěl svoji politickou kariéru.„Když někdo řekne, byli jsme užiteční idioti, kteří mu dělali krytí, to se vlastně jako nedá vyvrátit,“ říká zpětně šéf komentářového oddělení Lidových novin a šéf přílohy Orientace Petr Kamberský v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus a zdůrazňuje: „Já jenom můžu říct, že do mé práce, dokonce myslím do práce komentářového oddělení, nám opravdu nikdo nekecal.“Kamberský se novinařině věnuje od 90. let. Prošel deníkem MF Dnes, řadu let strávil v Hospodářských novinách, poslední roky pak v Lidovkách. Tam nastoupil nejprve v roce 2010, o dva roky později z nich ale odešel na protest proti tomu, že mu tehdejší šéfredaktor Dalibor Balšínek údajně zasahoval do textů, které názorově neladily s Václavem Klausem. Už v lednu 2014 se ale Kamberský do Lidových novin vrátil, a to na pozici šéfkomentátora. Přišel půl roku poté, co Babiš koupil vydavatelství Mafra a s ním i Lidové noviny. A poté, kdy řada renomovaných novinářů z vydavatelství na protest proti Babišovi odešla.„Samotný Babišův nákup Lidovým novinám neublížil, protože ty noviny se pak opravdu strašně zlepšily, když si najdete tehdejší komentáře, třeba i pana Švehly z Respektu, tak všichni uznávali, že ty noviny, které byly úplně vybydlené předchozím vlastníkem, tak jim Andrej Babiš bezpochyby prospěl. Je mi jasné, že spousta čtenářů dostane psotník a řekne si, že Kamberák je ‚úplnej debil‘. Ale tohleto, si myslím, že vám řeknou skoro všichni, i ti, co z těch novin posléze odešli,“ popisuje Petr Kamberský první roky LN v holdingu Agrofert.Kdo jsou dnes čtenáři Lidových novin? Proč si myslí, že Babiš není velká hrozba pro českou demokracii? A co bude podle něj s dalšími tištěnými médii?

Tentokrát se v projektu Olympijský rok budeme věnovat tomu, co Lukáše Krpálka čeká v budoucnosti. Ta je totiž spojená znovu s judem. Lukáš Krpálek založil svou akademii a sám v ní ve volném čase trénuje ty nejmenší děti. Každé z dětí přivítá, prohodí pár slov, a potom se s dalšími trenéry dětem věnuje. „Tohle jednou bude moje budoucnost, vím, že mě to bude bavit. Hrozně rád předávám těm dětem nebo judistům zkušenosti, které člověk nasbírá za sportovní kariéru,“ vypráví.

Říká jí Ivuška. Režisérka Theodora Remundová natočila film o své mamince Ivě Janžurové, do kin půjde 26. září s názvem Janžurka. Jak se pro natáčení filmu rozhodla? A jaké je bydlet s maminkou v jednom domě? Poslechněte si celý rozhovor!Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říká jí Ivuška. Režisérka Theodora Remundová natočila film o své mamince Ivě Janžurové, do kin půjde 26. září s názvem Janžurka. Jak se pro natáčení filmu rozhodla? A jaké je bydlet s maminkou v jednom domě? Poslechněte si celý rozhovor!

Jak Markéta Vondroušová s tenisem začínala, co dělá z dlouhé chvíle na turnajích a jaké další sporty v dětství hrála? Podívejte se do zákulisí tenistky Markéty Vondroušové s reportérem Jaroslavem Plašilem.

Dalším hostem Proti Proudu je Jan Vlachynský, spoluzakladatel společnosti Lidi z Baru, která má pod sebou brněnské podniky jako Bar, který neexistuje Super Panda Circus nebo 4pokoje, řadu hotelů a nově otevřenou restauraci Buď láska. Jan je taky autorem knihy Šéfové jsou kok*ti.  V téhle epizodě se svěřil s tím, jak je pro něj důležité budovat a udržovat si vztahy, nejen s blízkým okolím. Jak objevuje nové věci a učí se stále něco nového a proč radši najímá lidi, než aby práci dělal sám. Prozradil taky, jak v barech (trošku paradoxně) přistupují k alkoholu a proč je důležité naučit podřízené rozhodovat sami za sebe i za firmu. Partnerem podcastu je Fondee. Jednoduchá investiční platforma, kde můžete zhodnocovat svoje prostředky a nově i investovat na důchod v rámci státem podporovaného Dlouhodobého investičního produktu: https://www.fondee.cz/blog/dlouhodoby-investicni-produkt  Pro fanoušky Proti Proudu platí kód: protiproudu s kterým máte užívání Fondee 3 měsíce bez poplatků. 

Zatajte dech a začněte mluvit. Zní to nenápadně, ale schopnost záměrně zastavit dýchání stála u zrodu řeči. Co mezi sebou začali lidé artikulovaně hovořit, vytvořili okolo šesti až sedmi tisíců různých jazyků. Martin Rychlík a Martin Soukup mluví o tom, proč si někteří vesničané spolu nepopovídají, i když spolu sousedí. Dozvíte se, jak Bedřich Hrozný rozluštil prastaré chetitské písmo, uslyšíte úryvek z Bible v papuánském jazyce tok pisin a dojde i na mluvu v českých zemích.

Jeden z nejpamátnějších večerů Sparty za poslední roky - a že už jich za uplynulé měsíce bylo. Letenští zdolali Galatasaray v památném duelu 4:1 a zkompletovali fantastickou sezonu z pohledu českých týmů v evropských pohárech. Tři týmy v osmifinále nejsou žádné sci-fi, ale realita. “Hrozně mě to baví. Je to naprosto neuvěřitelné, mám z toho obrovskou radost,” těší redaktora deníku Sport Radka Špryňara.   Spartu k postupu dovedla zkonsolidovaná hra ve druhém poločase. “Je to zasloužené. Sparta za osmifinále šla víc, týmové pojetí předčilo individuální hvězdy Galatasaraye,” myslí si fotbalista a expert Tomáš Kučera. “Sparta nabídnutou šanci s červenou kartou uchopila se vším všudy, trenér Brian Priske fantasticky vystřídal,” všímá si.   Ve Studiu iSport.cz jsme si vyhlásili muže zápasu i dvojzápasu, podívali se na mentální sílu Sparty i kouzlo Letné, jak funguje kosmopolitní kabina Sparty - a taky už vyhlížíme blížící se derby týden.   0:00 Zasloužený postup Sparty. Jak k němu Letenští dokráčeli? 10:55 Chrám Letná. Jak funguje kouzlo domácího stadionu a štempl na práci Birana Priskeho 23:25 Kosmopolitní česká kabina Sparty a kvalita české ligy 30:30 Sparta a Slavia před derby. Jak Priske nakopnul i Trpišovského - a jak slávistického trenéra nakopl nový majitel

Alžbeta sa narodila v Šuranoch. Začala chodiť do meštianskej školy v rodnom meste až do svojich 15 rokov. V marci 1944 bolo vytvorené Šuranské židovské geto, kde ju umiestnili aj s jej rodinou. V júni 1944 celú rodinu deportovali do Komárna, následne do Košíc, a odtiaľ do Osvienčimu. V roku 1944 bola Alžbeta aj s matkou transportovaná do továrne v Sudetoch. V roku 1945 umrela Alžbetina matka, keď ju vyhodili k železničnej trati, kam hádzali odpad z továrne. Alžbeta si zobrala za manžela Andreja Brodyho a žili v Nitre. Spolu s manželom sa presťahovali do Izraela, kde sa im narodili dve deti.

Spolu s Dominikem Vodičkou se stala královnou televizního parketu. Herečka Darija Pavlovičová zvítězila v aktuálním ročníku soutěže StarDance. „Na začátku jsem se bála, dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla na veškerý tlak a stres, ale naučila jsem se s tím nějakým způsobem pracovat. Jsem ráda, že jsem nevypadla na začátku a mohla jsem si tím celým projít, protože mi to hrozně moc dalo,“ popisuje. Sypou se už nabídky na taneční angažmá?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dneska o tom, jak jsme utratily fakt hodně peněz za online globální sex party, abychom se několikrát zklamaly, pohádaly a zjistily naše libido kleslo na bod mrazu. Celé epizody včetně videa a bonusové části najdeš na www.herohero.co/vyhonitdabla  Moc vám děkujeme za odber, stanú sa z vás lepší lidé. Slibuju!

Konflikt Izrael – Hamas: Keď radikáli privedú národy do vojny. Tak to vidí expert na oblasť Attila Kovács.Už tisícka obetí, takmer tritisíc zranených, stovky nezvestných a zajatých a správy o tisíckach vypálených rakiet. Bilancia po prvých troch dňoch konfliktu, ktorý prekvapil Izrael a svet. O sebe dalo opäť počuť islamistické hnutie Hamas a hneď spôsobom, že o konflikte sú nútené hovoriť vojenské mocnosti. Čo sa to v Izreali deje? O koho ide v prípade islamistov z Hamasu a aké ciele sleduje táto nová vojna? Témy pre Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave. „Vyhrali voľby, no nikto sa s nimi nerozprával“, Kovács sa vracia do minulosti a ilustruje ňou radikalizáciu Hamasu. „Ak sa s nami ani tak nik nebaví, cestou bude uchýliť sa k zbraniam“, vysvetľuje. Hamas mal vo svojich pôvodných cieľoch rovno likvidáciu Izraela a jeho obyvateľov, neskôr to zjemnil a podľa Kovácsa si „vystačil“ so svojim územím vrámci Pásma Gazy. Teraz mu ide podľa Attilu Kovácsa aj o úplne konkrétne a neideologické ciele v podobe výmeny svojich ľudí za izraelských zajatcov. „V izraelských väzeniach je zhruba milión Palestínčanov“, vysvetľuje. A poukazuje na konkrétny prípad výmeny vyše tisícky Palestíncov za jedného izraelského vojaka Gilada Šalíta spred dvanástich rokov. V tomto je podľa Kovácsa aj aktuálna logika mnohých zajatých rukojemníkov, ku ktorej sa uchýlil Hamas. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.