POPULARITY
Naprostá většina ptáků zimuje v Africe. Díky kroužkování a miniaturním vysílačkám ornitologové dnes už přesně vědí, kdy a kam tažní ptáci odlétají a kdy se vrací. Ale jsou tři výjimky. Tři druhy, které zimu tráví až v daleké Indii.
Kudlanka nábožná nebo zápřednice jedovatá. Druhy, které se dříve vyskytovaly pouze na jihu, se v posledních letech kvůli mírným zimám a horkým suchým létům rozšiřují i na sever Čech.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Opuncie je tropický kaktus, který má domov v Mexiku a Střední Americe, kde se jeho dužnaté listy zbavené bodlinek používají jako zelenina a tradičně se i nakládají.
Pokud máte rádi adrenalinovou podívanou, nevynechejte v Safari Parku Dvůr Králové expozici nebezpečných hadů. Pod názvem „Jedovatá Afrika“, která je největší kolekcí jedovatých hadů u nás, ji najdete v pavilonu Vodní světy a uvidíte v ní i tři druhy mamb. Ta nejkrásnější, mamba zelená, dostala jméno podle sytě zeleného zbarvení.
Pokud máte rádi adrenalinovou podívanou, nevynechejte v Safari Parku Dvůr Králové expozici nebezpečných hadů. Pod názvem „Jedovatá Afrika“, která je největší kolekcí jedovatých hadů u nás, ji najdete v pavilonu Vodní světy a uvidíte v ní i tři druhy mamb. Ta nejkrásnější, mamba zelená, dostala jméno podle sytě zeleného zbarvení. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ředitelkou Zoologické zahrady v Praze je od letošního března. Snaží se mimo jiné posílit dobrý kolektiv pracovníků ZOO a taky se více zaměřit na českou divokou přírodu. „Jsme tu od toho, abychom lidem zprostředkovali zážitek a zkušenost, kterou by jinak neměli,” popisuje ve Vizitce. „Zoologické zahrady dnes co nejvíc respektují potřeby zvířat, v tom udělaly velký pokrok.” Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ředitelkou Zoologické zahrady v Praze je od letošního března. Snaží se mimo jiné posílit dobrý kolektiv pracovníků ZOO a taky se více zaměřit na českou divokou přírodu. „Jsme tu od toho, abychom lidem zprostředkovali zážitek a zkušenost, kterou by jinak neměli,” popisuje ve Vizitce. „Zoologické zahrady dnes co nejvíc respektují potřeby zvířat, v tom udělaly velký pokrok.”
Velkou pozornost v posledních týdnech vzbudil transport hrošíka liberijského z jihlavské zoologické zahrady do Izraele. Mnozí návštěvníci se proto začali ptát, zda se v budoucnu v Jihlavě objeví klasický hroch.
Zahrádkáři se dočkali. Je tu květen a začínáme sázet teplomilné rostliny na venkovní záhony. Zahradníci ale přes zjevné oteplování radí vyčkat se sázením tzv. po zmrzlých.
Zahrádkáři se dočkali. Je tu květen a začínáme sázet teplomilné rostliny na venkovní záhony. Zahradníci ale přes zjevné oteplování radí vyčkat se sázením tzv. po zmrzlých.
Zahrádkáři se dočkali. Je tu květen a začínáme sázet teplomilné rostliny na venkovní záhony. Zahradníci ale přes zjevné oteplování radí vyčkat se sázením tzv. po zmrzlých.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.
„Když pojedete na dovolenou přes Maďarsko třeba do Albánie, tak uvidíte, jak je Maďarsko brutálně zarostlé pajasanem, akátem, klejichou, fakt to není hezké. A už se to začíná šířit,“ upozorňuje biolog z Botanického ústavu Akademie věd a jeden z nejcitovanějších českých vědců Jan Pergl. Jsou všechny invazní druhy škodlivé? Jak probíhá spolupráce odborníků s úředníky? A představují nepůvodní mravenčí druhy tikající bombu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Když pojedete na dovolenou přes Maďarsko třeba do Albánie, tak uvidíte, jak je Maďarsko brutálně zarostlé pajasanem, akátem, klejichou, fakt to není hezké. A už se to začíná šířit,“ upozorňuje biolog z Botanického ústavu Akademie věd a jeden z nejcitovanějších českých vědců Jan Pergl. Jsou všechny invazní druhy škodlivé? Jak probíhá spolupráce odborníků s úředníky? A představují nepůvodní mravenčí druhy tikající bombu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Když se řekne Madagaskar, většině z nás se asi vybaví série animovaných filmů. Ze vzpomínek na svůj bezmála půlroční pobyt na ostrově, na kterém jako jediném na světě najdete všech devět existujících druhů lemurů a všechny druhy baobabů, vybírala Jana Škubalová v rozhovoru s Kateřinou Hodecovou.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Učenie je proces a trvá celý život, vždy sa budeme učiť nové veci, či už pôjde o narábanie s novým systémom v práci, alebo o tú premietačku fungujúcu na báze rozšírenej reality, s ktorou možno budete musieť pracovať niekedy v budúcnosti. Čo sa týka druhov učenia, môže byť mechanické alebo logické. Pri mechanickom sa učíte veci naspamäť bez toho, aby ste im úplne pochopili, a pri logickom sa snažíte veciam prísť na koreň. Okrem toho môže byť učenie aj sociálne, motorické, cieľavedomé, systematické, či intelektuálne. Kľúčové slová: psychológia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.
Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?
Je jednou z nejoceňovanějších hereček, doma má několik Cen Thálie. Narodila se v Praze, ale dodržuje slovenské vánoční zvyky. „Moje kořeny jsou na Slovensku. Maminka i tatínek jsou Slováci.“ Jak vypadají Vánoce u Taťjany Medvecké a jaké druhy cukroví dělá?
První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.
První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.
Lidé a jejich předci v muzeu, 2. část: eneolit (4:17) – Příběh s pětkou: Beringerovy kameny (14:18) – Kniha: Astronom a čarodějnice (19:04) – Čtyři nové druhy žiraf (23:22)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ako si správne nasadiť kondóm? Čo robiť, keď sa roztrhne alebo si ho dáš naopak? Aký je rozdiel medzi druhmi, čo ak máš alergiu na latex a ktoré kondómy fakt odporúčame – aj keď si broke študent? (Určite nezabudni využiť našu zľavu na kondomshop.sk a kondomshop.cz - SEXOSKA10, ktorá platí aj na už zľavnené produkty!)V tejto epizóde sa ponárame (bez prasknutia) do sveta kondómov – aká je ich účinnosť, história (ovčie črevá mňamka) aj aké špeciálne efekty niektoré z nich majú. A nezabudli sme ani na ženský kondóm, už si videl/a ako vyzerá?Nechýba ani praktická časť - so zatvorenými očami inštruujeme toho druhého k správnemu navliekaniu penisu, ako sme to zvládli? Súťaž na konci videa platí iba pre YouTube.Sponzormi tejto epizódy sú LELO - značka luxusných erotických hračiek a Kondomshop - diskrétny erotický e-shop. Aktuálny promokód je SEXOSKA10. Odporúčame čeknúť výhodný balík našich najobľúbenejších kondómov LELO HEX - https://www.kondomshop.sk/kondomy/lelo-hex?page_id=3912&pocet_kusov=36 - ten sa mega oplatí!Pre extra obsah, šteklivé videá, nekresťanské rozhovory a iné špecialitky nás odberaj na našom HERO HERO!Chceš viac, než čo sa zmestí do epizód?
Krokodýlí zoo v pražských Holešovicích zachraňuje vzácné želvy, mezi nimi i želvy barmské. „Rozhodli jsme se posílit evropskou zoo populaci,“ říká její zakladatel Libor Kopečný. „Naše odchovy těchto opravdu vzácných želviček už putovaly do Kolína nad Rýnem, do Wroclawi, což je největší polská zoo, k Baltu do Rostocku, teď do Dánska, letošní by měly jít do Švédska,“ pochvaluje si.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Krokodýlí zoo v pražských Holešovicích zachraňuje vzácné želvy, mezi nimi i želvy barmské. „Rozhodli jsme se posílit evropskou zoo populaci,“ říká její zakladatel Libor Kopečný. „Naše odchovy těchto opravdu vzácných želviček už putovaly do Kolína nad Rýnem, do Wroclawi, což je největší polská zoo, k Baltu do Rostocku, teď do Dánska, letošní by měly jít do Švédska,“ pochvaluje si.
Přes 10 tisíc let je nikdo neslyšel a teď už zase můžou výt na Měsíc. Americká genetická firma přivedla na svět sněhobílé pravlky obrovské. Možná je znáte ze seriálu Hra o trůny. Jakou mají DNA a co s nimi teď bude? Vysvětluje Jaroslav Petr, biolog z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Brain We Are MINI FESTStárnutí je problém, který se dá inženýrsky řešit. Jaké jsou nejnovější strategie, které prodlužují zdravý život? A proč je dlouhověkost daleko víc než jen vyšší věk?Dlouhověkost není o tom žít co nejdéle, ale žít co nejkvalitněji. Spolu s expertem na výživu a dlouhověkost Miloslavem Šindelářem se ponoříme do fascinujícího světa biologie stárnutí a optimalizace zdraví.