Podcasts about ukrajin

Vláda nemá v programovém prohlášení nic o válce na Ukrajině, protože chce řešit každodenní život českých spoluobčanů. Po posledním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Co jiného je pro každodenní život českých občanů důležitější než bezpečnost? K čemu nám bude zvýšená životní úroveň o pár procent, když bude neustále ohrožená tím, že Rusko porazí Ukrajinu? Pak by lidé mohli přijít o všechno,“ ptá se v Osobnosti Plus poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe.

Vláda nemá v programovém prohlášení nic o válce na Ukrajině, protože chce řešit každodenní život českých spoluobčanů. Po posledním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Co jiného je pro každodenní život českých občanů důležitější než bezpečnost? K čemu nám bude zvýšená životní úroveň o pár procent, když bude neustále ohrožená tím, že Rusko porazí Ukrajinu? Pak by lidé mohli přijít o všechno,“ ptá se v Osobnosti Plus poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině vstoupila do pátého roku a bezpečnostní otázky zůstávají součástí veřejné debaty. Ačkoli 90 procent lidí podporuje obranu státní suverenity, více než polovina pochybuje, že by se Česko v případě napadení dokázalo samo ubránit. „Obrana suverenity je sdílená hodnota, pochybnosti ale sílí, když přijde na konkrétní scénáře,“ říká socioložka Paulína Tabery. Koho Češi považují za skutečného spojence?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině vstoupila do pátého roku a bezpečnostní otázky zůstávají součástí veřejné debaty. Ačkoli 90 % lidí podporuje obranu státní suverenity, více než polovina pochybuje, že by se Česko v případě napadení dokázalo samo ubránit. „Obrana suverenity je sdílená hodnota. Pochybnosti ale sílí, když přijde na konkrétní scénáře,“ říká socioložka Paulína Tabery. Koho Češi považují za skutečného spojence?

„Spojené státy neustále ustupují Rusku, původní pozice byla úplně jiná – Donald Trump sliboval dodat Ukrajině takové zbraně, aby Vladimir Putin rád souhlasil s mírem,” připomíná čtyři roky po začátku ruské agrese bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Rusové si podle něj vodí Donalda Trumpa jako kašpárka na provázku. „A Putin určitě nemá žádné velké morální výčitky, že zničil velkou část Ukrajiny a bombarduje Kyjev, matku ruských měst,“ soudí v Osobnosti Plus.

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?

Válka na Ukrajině trvá už 4 roky. Co všechno se za tu dobu změnilo? Jaká je aktuální situace přímo na Ukrajině? Jak pokročila mírová jednání? Jak válka a příchod statisíců Ukrajinců ovlivnily českou ekonomiku? Jak se Ukrajinci začleňují do české společnosti? Jak poslední 4 roky změnily Evropskou unii? A jak se válka na Ukrajině odráží v kultuře a ve sportu? O tom všem budeme mluvit v následujících 50 minutách vysílání Rž a ČRo Plus. Moderuje Tomáš Pancíř.

Už čtyři roky se Ukrajina brání ruské invazi. Jak se žije v Kyjevě a v dalších městech, která pravidelně čelí náletům dronů? Jaký je reálný přínos Ukrajinců pro tuzemský pracovní trh? Jak se válka promítá do kulturní scény nebo sportovního prostředí? A nakolik je reálné, že se v dohledné době podaří dojednat mír? Poslechněte si speciální vysílání na Radiožurnálu hned po zprávách v 8 hodin.

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?

Speciál Výtahu Respektu: Když před čtyřmi lety Putin oznámil takzvanou speciální operaci a ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, milionům Ukrajinců a Ukrajinek se rozpadl svět tak, jak ho znali. „Táta mi ráno zavolal a řekl, že mladí muži jdou do armády a on tedy musí taky. V tu chvíli jsem pochopila, že zodpovědnost za rodinu, kterou má táta, musí převzít někdo jiný. V ten okamžik mi došlo, že se musím postarat o svoji bezpečnost i o to, jak bude rodina zajištěna. Máma kvůli zdravotnímu stavu nemůže pracovat, u táty jsme nevěděli, jak dlouho ve válce vydrží. Zda bude naživu," říká zakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska, která je v Česku od března roku 2022. Zůstat v něm mohla i Tanya Solomadina, která studovala na Univerzitě Karlově. Rozhodla se ale vrátit do svého rodného Charkova, a to i přes veškerá rizika, která to s sebou přináší. „Udržuje mě pořád ta stejná myšlenka, že všechno má svůj konec. Že nic netrvá věčně. Z nějaké perspektivy to může být smutná myšlenka, ale pro mě to je optimistické," říká. Obě mladé ženy popisují, jak probíhající válku prožívají, jak se za poslední čtyři roky změnily i to, jaké to je být pár desítek kilometrů od ruských hranic či v jiné zemi, daleko od blízkých, kteří jsou ve válce. Moderuje Zuzana Machálková. Podcast o tom, jak se ve válkou zasažené Ukrajině žije mladým lidem: https://www.respekt.cz/podcasty/tady-jsem-doma-kdyz-ted-zemru-bude-to-dobra-smrt

„Situace lidí na Ukrajině je katastrofální, takže to, že se podařilo pomoci alespoň několika jednotlivcům, je úplné minimum,“ míní Lucie Rohlíková ze Západočeské univerzity.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze dnes uplynuly čtyři roky. Jen přímé škody na Ukrajině dosáhly skoro 200 miliard dolarů, silně přitom byla postižena energetika a byty. Civilisté by se neobešli bez humanitární pomoci, zejména dodávek generátorů. Hostem výroční Zbytečné války je proto regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství Petr Drbohlav. Přímo z Ukrajiny se připojil i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

„Spojené státy neustále ustupují Rusku, původní pozice byla úplně jiná – Donald Trump sliboval dodat Ukrajině takové zbraně, aby Vladimir Putin rád souhlasil s mírem,” připomíná čtyři roky po začátku ruské agrese bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Rusové si podle něj vodí Donalda Trumpa jako kašpárka na provázku. „A Putin určitě nemá žádné velké morální výčitky, že zničil velkou část Ukrajiny a bombarduje Kyjev, matku ruských měst,“ soudí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zpíváním vydělávat na podporu rodné země, vojáků i civilistů – to dělají členky česko-ukrajinského pevěckého sboru Sonjašnyk, který vznikl v Litomyšli krátce po začátku války na Ukrajině. Ta trvá už přesně 4 roky a sbor to připomíná novou písní.

Válka na Ukrajině trvá už 4 roky. Co všechno se za tu dobu změnilo? Jaká je aktuální situace přímo na Ukrajině? Jak pokročila mírová jednání? Jak válka a příchod statisíců Ukrajinců ovlivnily českou ekonomiku? Jak se Ukrajinci začleňují do české společnosti? Jak poslední 4 roky změnily Evropskou unii? A jak se válka na Ukrajině odráží v kultuře a ve sportu? O tom všem budeme mluvit v následujících 50 minutách vysílání Rž a ČRo Plus. Moderuje Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už čtyři roky se Ukrajina brání ruské invazi. Jak se žije v Kyjevě a v dalších městech, která pravidelně čelí náletům dronů? Jaký je reálný přínos Ukrajinců pro tuzemský pracovní trh? Jak se válka promítá do kulturní scény nebo sportovního prostředí? A nakolik je reálné, že se v dohledné době podaří dojednat mír? Poslechněte si speciální vysílání na Radiožurnálu hned po zprávách v 8 hodin.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Co jste dělali 11. září? A co 24. února? Dějiny 21. století nemají tolik historických momentů, které si pamatujeme. 24. únor 2022 do dějin určitě patřit bude. Dneska si povíme, jak si ho Česko připomíná a kam si ho vlastně zasadit do kontextu vlastního vnímání historie. I svojí role v ní.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Co jste dělali 11. září? A co 24. února? Dějiny 21. století nemají tolik historických momentů, které si pamatujeme. 24. únor 2022 do dějin určitě patřit bude. Dneska si povíme, jak si ho Česko připomíná a kam si ho vlastně zasadit do kontextu vlastního vnímání historie. I svojí role v ní.

Zpíváním vydělávat na podporu rodné země, vojáků i civilistů – to dělají členky česko-ukrajinského pevěckého sboru Sonjašnyk, který vznikl v Litomyšli krátce po začátku války na Ukrajině. Ta trvá už přesně 4 roky a sbor to připomíná novou písní. Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dojednat dobrý mír na Ukrajině je důležitější než dojednat mír rychle, říká v rozhovoru pro Novinky prezident Petr Pavel. Je v zájmu České republiky Ukrajině pomáhat a podílet se pak na její obnově, až bude dohody s Ruskem dosaženo. Stejně tak by se Česko mělo podle něj držet blízko evropských zemí, které jednají o bloku „rychlejší Unie“.

V Česku chtěli stejně jako dřív na Ukrajině vyrábět mýdla. Pro to je tu ale třeba zvláštní povolení a prostory, tak dělají svíčky.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí 23. února neobnoví tranzit ruské ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Válka na Ukrajině trvá už čtyři roky. Kdy skončí? Kam pokročila diplomatická jednání o ukončení bojů? Mohou k jejich úspěchu přispět i čeští a evropští politici? Jak vypadala a má vypadat česká pomoc Ukrajině? A jak by mělo Česko přistupovat ke statisícům Ukrajinců, kteří k nám v posledních letech utekli? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Už čtyři roky trvá ruská válka proti Ukrajině. Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského rozpoutal světovou válku a je nezbytné ho zastavit. „Do velké míry to světová válka je, když vidíme, kolik zemí do ní nějakým způsobem zapojeno, ale bojištěm je primárně stále Ukrajina. Ovšem když si Putin řekne, že snáze dosáhne svých cílů, když zabere Suwalský koridor, tak se to snadno může přelít do mnohem většího konfliktu,“ uvádí novinář Vojtěch Boháč.

Jsou to přesně čtyři roky, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu. Při dnešním hodnocení celého konfliktu většina z nás ztrácí perspektivu. Ještě v létě 2022 drželi Rusové 29 procent ukrajinského území. Pak byli vytlačeni a dnes ovládají necelých 20 procent, včetně Krymu, který získali už v roce 2014. Jak napsal slovenský generál Macko v Právu, za stejné čtyři roky před osmdesáti lety Rusové přešli z Moskvy až do Berlína. Jejich dnešní trápení s Ukrajinou se rozhodně vítězstvím nazvat nedá.V podcastu se tentokrát především zabýváme dopadem války na českou politiku. Češi byli shodou okolností první, kteří zažili vlivové působení této země. Stalo se to mezi lety 2007/2008, když Rusové u nás rozpoutali hybridní operaci Ne základnám, které se účastnily různé zájmové skupiny tvořící dodnes základ proruské vlivové síly v Česku. Z tohoto prostředí vznikly po roce 2010 desítky webů, které šířily to, čemu se v odborných kruzích říká konspiritualismus – zvláštní směs konspiračních teorií, nedůvěry v oficiální vědu, zdravotní a finanční systém, a to vše spojené s obrodou člověka ve stylu new age.V době covidu se tyto skupiny radikalizovaly a když přišla ruská invaze na Ukrajinu, vytvořil se už silný proud odmítající pomoc Ukrajině. Této společenské skupině se začalo říkat dezoláti a právě pod jejich vlivem Andrej Babiš převzal radikální rétoriku založenou na shazování ukrajinského odporu ve jménu ideologie míru, za čímž se skrývá kapitulační přežívání jako národní strategie. Povolebním spojením s těmito silami se premiér Babiš dostal do kleští, takže musí stále dělat větší a větší ústupky SPD ve jménu jednoty vládní koalice. Podlehne nakonec Okamurovi a Rajchlovi?

Po letech se do Insideru vrací Václav Klaus. Za tu dobu pochopil význam slova podcast a naučil se slovník generace Z. Debata se točí kolem aktuálních geopolitických událostí. Co si odnést z Davosu, jak číst proměnu Evropy a dočkáme se vůbec nějaké? Donald Trump otřásl světem a mění roli Spojených států v globální politice. Jaké budou dopady na válku na Ukrajině, šance na příměří a budoucí bezpečnost Evropy? Kde selhala evropská politika, jaké jsou limity další integrace a proč Evropa ztrácí geopolitický význam? Neopomeneme ani českou politiku, vztah k Motoristům, rozpočet a rozpad tradičních politických stran.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Válka na Ukrajině trvá už čtyři roky. Kdy skončí? Kam pokročila diplomatická jednání o ukončení bojů? Mohou k jejich úspěchu přispět i čeští a evropští politici? Jak vypadala a má vypadat česká pomoc Ukrajině? A jak by mělo Česko přistupovat ke statisícům Ukrajinců, kteří k nám v posledních letech utekli? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Výtah Respektu: Maďarsko a Slovensko před pár dny varovaly, že pokud Ukrajina do pondělí neobnoví dodávky ruské ropy do těchto zemí, přeruší na oplátku dodávky nejen nafty, ale také elektřiny do této válkou zasažené země. Doposud se tak nestalo. Budapešť a Bratislava však k výhružkám přistupují v reakci na to, že Kyjev na konci ledna po ruských útocích stopla dodávky přes ropovod Družba s tím, že během války jsou opravy obtížné. Premiéři Maďarska a Slovenska však Ukrajinu viní z toho, že dodávky ruské ropy zdržuje schválně, v případě Budapešti za tím dokonce vidí snahu ovlivnit nadcházející volby. Blokování elektřiny a nafty pro Ukrajinu tak má být jedna páka, kterou se chtějí bránit, tou druhou je blokování 20. balíku protiruských sankcí, které chtěla zkraje týdne schválit EU. Jak zásadní by pro Ukrajinu bylo, kdyby Maďarsko a Slovensko skutečně dodávky energií a paliv stoply? V další epizodě odpovídá Tomáš Brolík.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už čtyři roky trvá ruská válka proti Ukrajině. Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského rozpoutal světovou válku a je nezbytné ho zastavit. „Do velké míry to světová válka je, když vidíme, kolik zemí do ní nějakým způsobem zapojeno, ale bojištěm je primárně stále Ukrajina. Ovšem když si Putin řekne, že snáze dosáhne svých cílů, když zabere Suwalský koridor, tak se to snadno může přelít do mnohem většího konfliktu,“ uvádí novinář Vojtěch Boháč.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí 23. února neobnoví tranzit ruské ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Loni v Soulu při rokování Valné hromady Mezinárodního paralympijského výboru byl zrušen zákaz startu reprezentantů Ruské federace, agresora na Ukrajině, a Běloruska, které ji v tom podporuje, pod jejich státními symboly.

Loni v Soulu při rokování Valné hromady Mezinárodního paralympijského výboru byl zrušen zákaz startu reprezentantů Ruské federace, agresora na Ukrajině, a Běloruska, které ji v tom podporuje, pod jejich státními symboly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vyplývá z dostupných informací o svěřeneckém fondu, do něhož Andrej Babiš vložil akcie holdingu Agrofert? Jaký reálný dopad může mít zásah amerického Nejvyššího soudu proti dovozním clům, která loni uvalil Donald Trump na obchodní partnery USA? A jaký vzkaz mají vyslat dnešní shromáždění v Česku před čtvrtým výročím ruské agrese proti Ukrajině?

Co vyplývá z dostupných informací o svěřeneckém fondu, do něhož Andrej Babiš vložil akcie holdingu Agrofert? Jaký reálný dopad může mít zásah amerického Nejvyššího soudu proti dovozním clům, která loni uvalil Donald Trump na obchodní partnery USA? A jaký vzkaz mají vyslat dnešní shromáždění v Česku před čtvrtým výročím ruské agrese proti Ukrajině? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská propaganda se dlouhodobě snaží ovlivňovat veřejné mínění nejen doma, ale i v zahraničí. Jedním z témat, která Kreml prezentuje, je zacházení ukrajinské armády s ruskými válečnými zajatci. Rusové například tvrdí, že Ukrajinci své zajatce mučí. „Cílem ruské propagandy je odradit jejich vojáky od kapitulace a zároveň šířit negativní obraz Ukrajiny doma i v zahraničí,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Dvořák, autor blogu Dnes na Ukrajině.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak hodnotí zástupce podnikatelů a živnostníků nastavení nové verze elektronické evidence tržeb? Jak se postupně mění charakter humanitární pomoci pro Ukrajinu z pohledu českých neziskových organizací krátce před čtvrtým výročím ruské agrese? A co podnikají čeští odborníci, aby zachovali pro další generace dva stromy spojené s osobností Tomáše Garrigue Masaryka?

Jakou podobu má mít nový systém elektronické evidence tržeb a co si od něj nová vláda slibuje? Jak se odvíjí další kolo třístranných rozhovorů o ukončení bojů na Ukrajině? A na jaká pochybení v preskripci léků upozorňuje v nové analýze Česká lékárnická komora? Tři hosté na tři témata Vladimíra Kroce.

Pomoc poslaná na Ukrajinu na Ukrajině skutečně pomáhá. Podle organizace Paměť národa věci a prostředky nekončí u překupníků ani se neztratí cestou. Její tým vyrazil na místa, kam už dříve dodali materiální pomoc. V doprovodu našeho zpravodaje Martina Dorazína zkontrolovali například specializovanou sportovní střední školu v Dnipru, která využívá velký generátor elektřiny poskytnutý právě českými dárci.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podmínky k udělení dlouhodobého pobytu pro ukrajinské uprchlíky zůstanou stejné, rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO) navzdory ministrům za SPD. Vloni přitom s žádostí o dlouhodobý pobyt uspěla jen necelá čtvrtina žadatelů. „Ty podmínky jsou příliš přísné. A myslím, že je to škoda, protože společnost i ekonomika, zdravotnictví a sociální služby je velmi potřebují,“ upozorňuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou podobu má mít nový systém elektronické evidence tržeb a co si od něj nová vláda slibuje? Jak se odvíjí další kolo třístranných rozhovorů o ukončení bojů na Ukrajině? A na jaká pochybení v preskripci léků upozorňuje v nové analýze Česká lékárnická komora? Tři hosté na tři témata Vladimíra Kroce.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco průzkumy Kantar potvrzují českou podporu muniční iniciativy, Andrej Babiš v televizi oživuje ruskou propagandu o zmařeném míru na Ukrajině. Nové spisy z kauzy Epstein mezitím odkrývají korupci britských špiček a ruský vliv v Silicon Valley. Na technologické frontě čelí TikTok obvinění z návykového designu a Pavel Durov zneužívá Telegram k otevřenému boji se španělskou vládou. Nadšení z umělé inteligence navíc brzdí oxfordská studie, podle níž AI v medicínské praxi selhává na lidské neschopnosti komunikovat.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Na Ukrajině jsem strávila více času, než je asi ve válce záhodno,“ říká novinářka, válečná reportérka a držitelka Ceny Ferdinanda Peroutky Darja Stomatová o posledních letech, kdy na Ukrajině tráví pravidelně celé měsíce. Pro ni i pro místní se přitom „hrozně těžce“ hledá vzpomínka na dobu před rokem 2022, kdy byl život normální. Válka podle ní zasáhla každého - rodiny, děti i celé generace - a její důsledky budou ve společnosti přetrvávat na dlouhé roky dopředu. Nejtěžší je ale její trvání bez viditelného konce. „Ta nekonečnost konfliktu mě trápí asi nejvíc. Vlastně i to, že každý sebemenší náznak člověk vnímá jako nějaký posun a pak přijde velká ťafka a on to vlastně žádný posun není,“ popisuje novinářka. Mluví i o smrti lidí, které znala, o psychologickém teroru sirén i o vyčerpání z neustálé nejistoty. Přesto trvá na novinářské neutralitě. „Nejde o to, co já si myslím, ale jde spíš o to, jakou práci odvedu, aby byla co nejpravdivější,“ říká s tím, že aktivismus nebo přímou pomoc odmítá právě proto, aby její práce zůstala důvěryhodná pro všechny. Zásadní roli v jejím každodenním fungování hraje i spolupráce a partnerský vztah s kameramanem Janem Schürgerem, s nímž tráví na Ukrajině dlouhé týdny a měsíce v nepřetržité blízkosti a sdílí s ním nejen profesní odpovědnost, ale i strach, vyčerpání a rozhodování o míře rizika. Právě vzájemná důvěra a sehranost podle ní umožňují v prostředí války dlouhodobě obstát. „Ten strach je ale obrovský, spousta novinářů se na Ukrajinu nevracela, protože to jejich druhá polovička nechtěla a oni to pochopili,“ dodává s tím, že ani její partner si neumí představit, že by do válkou zasažené země jezdila s někým jiným, protože by „neměl věci pod kontrolou“. Stomatová je původem z Kazachstánu - do Česka přitom přišla už jako malá, kdy se její rodina po rozpadu Sovětského svazu rozhodla odejít kvůli nejistotě i omezeným možnostem pro rusky mluvící menšinu. Začátky byly podle ní těžké: rodiče hodně pracovali, rodina měla málo peněz a ona sama byla ve škole „cizinka“, která si na nové prostředí teprve zvykala. Skrze svou zkušenost dnes vnímá také příběhy dětí z Ukrajiny i Ruska, které často čelí šikaně a které jsou podle novinářky něčím, co by společnosti neměla přehlížet. Rozhovor se dotýká také kolektivní viny Rusů, propagandy jako zbraně, rozdělení ukrajinské společnosti, otázky voleb během války i budoucnosti konfliktu, který podle ní může skončit „do dvou let“, ale bez jistoty, jaký bude jeho konec. Co znamená být nestranným svědkem uprostřed války? Kde je hranice rizika a proč ji znovu překračovat? A co by se stalo, kdybychom o válce přestali informovat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Také v neděli, tedy na závěr třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině. Političtí představitelé se věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. V každém případě letošní ročník proběhl v méně nervózním duchu než se očekávalo.

Spoluautor České muniční iniciativy a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny hovoří zcela otevřeně o tom, proč Česko skončilo u žvatlací diplomacie a kde zůstaly reálné činy. Proč Česko podporovalo Ukrajinu ze státní kasy překvapivě málo a kde se láme schopnost dělat v zahraniční politice něco víc než jen PR? Známe limity evropské obrany i kapacity NATO. Jak se změnilo ukrajinské bojiště? A jak Trumpova éra ovlivňuje bezpečnost kontinentu?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Konec války na Ukrajině možná nikdy nebyl tak blízko a tak daleko. Poprvé od zahájení invaze jednali v lednu a únoru Ukrajinci a Rusové v Abú Zabí o konkrétním mírovém plánu. K průlomu ale nedošlo. Kreml navíc v témže období zesílil útoky na ukrajinské civilisty. Tisíce bytů v Kyjevě se v mrazivých dnech ocitly na dlouhou dobu bez topení, elektřiny a vody. Pro prezidenta Volodymyra Zelenského má tato krize také trpkou pachuť kvůli korupčnímu skandálu jeho spolupracovníků.

Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.