Podcasts about ukrajin

Jak si vyložit dnešní vysvětlení Andreje Babiše, proč se jako poslanec chráněný imunitou nenechá vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo? Jakých humanitárních otázek spojených s válkou na Ukrajině se dotkl prezident Pavel v úvodu třídenní návštěvy, kterou zahájil v západoukrajinském Lvově? A jak významné je rozhodnutí správců sociální sítě X, že zabrání chatbotu Grok, aby generoval fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení?

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Možná Putin dokáže urvat kus Ukrajiny, ale v příštích sto letech pocítí tuhle válku každý Rus – do jednoho,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. Ruský diktátor podle něj o žádný mír nestojí. „Putin čeká, až se Ukrajina zlomí, padne evropská podpora a on si ji vezme celou,“ tvrdí v rozhovoru. Větší obavy než o napadenou zemi má Sybera o budoucnost Evropské unie. „Rusko, Čína i Amerika mají zahraniční zájem na jejím zničení. To je teď nejděsivější. Ukrajina ví, co chce dělat se svou státností, jaký má plán na pět let obrany i poválečnou obnovu. U Evropy si tak jistý nejsem,“ říká skepticky. V podcastu také komentuje změnu kurzu české zahraniční politiky. „Premiér Babiš se rétoricky i politicky připojuje k bloku Fico–Orbán. A o nich můžeme veřejně říct, že jsou to ruské podržtašky. Babiš se rozhodl svou vládu zařadit po jejich bok.“ „Dělat sbírky a pomáhat je důležité, ale Česká republika neurve válku tím, že tam pošle dvě rakety,“ tvrdí analytik. „Nejvíc Ukrajině pomůže, když bude bojovat se svým vnitřním nepřítelem, a zamezovat tak rozebírání evropského právního řádu zevnitř.“ Jak blízko je mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Ztrácí napadená země v Česku blízkého přítele? Jakou podporu má u ukrajinské veřejnosti prezident Zelenskyj? A jak vypadá práce novináře ve válečném stavu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

V příštích třech letech plánuje největší zbrojovka v Česku, firma Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, investovat v tuzemsku kolem 10 miliard korun. Podle šéfa firmy Davida Choura tak význam zbrojařů v ekonomice stoupá a věří, že poroste i do budoucna, tedy poté, co se uzavře mír na Ukrajině. „Ukončení války by pro náš byznys v tuto chvíli neznamenalo nic. Důležitá je celková geopolitická situace,“ vysvětluje Chour v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION Válka na Ukrajině i izraelsko palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“.  Jak číst signály světa, který se dál drolí? Ve Studiu N s Filipem Titlbachem odpovídá šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.

Novoroční projev, který naštval opozici. Tomio Okamura jako šéf Sněmovny a jeho postoje proti Ukrajině. Téma pro ukrajinského velvyslance, české ministerstvo zahraničí, premiéra, Pražský hrad i pro Kateřinu Perknerovou, komentátorkou Deníku. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když předseda Sněmovny umisťoval na sociální sítě svou novoroční promluvu, jistě předpokládal, že vzbudí pobouřené reakce. Především od stran bývalé vládní koalice, které musely podráždit jak výroky Tomia Okamury coby jednoho z pětice nejvyšších ústavních činitelů k Ukrajině a konkrétně k prezidentu Zelenskému a jeho okolí, tak celý tón vystoupení až po vyjádření víry, že republika „vyskočí z bruselského vlaku“. A tak dále, veřejným prostorem už citáty pár dní kolují.

Předvolebním heslem Motoristů byl slogan: „Ukončíme Fialu a pohlídáme Babiše.“ Mottem dnešního podcastu by naopak mohlo být: „Kdo pohlídá Okamuru?“ Šéf českého parlamentu totiž vyvolal aférku s mezinárodním pozadím, když kritizoval Západ, že se snaží vyvolat třetí světovou válku, a na adresu okupované Ukrajiny naopak pronášel kritické soudy.Budou tyto výstupy součástí politického fungování Babišovy vlády v příštích čtyřech letech? Podstatou všeho je, že SPD není politická strana, ale názorový kmen. A Tomio Okamura není předseda strany, ale kmenový náčelník. To s sebou nese určitou zátěž. Přes takto orientované protestní a antisystémové voliče se můžete poměrně snadno dostat do parlamentu. Vládnout se s tím však dá jen obtížně.Když máte voličskou základnu stmelenou neustálým nadáváním, vyvoláváním viníků a obětí a mobilizací proti vnějšímu nepříteli, jeví se vám každý vládní kompromis jako zrada. Když kandidát SPD na funkci ministra obrany řekl o válce na Ukrajině věc, která pobouřila hard core příznivce SPD, musel ji nejdříve potupně odvolat, aby následně sám Okamura jeho slova ještě jednou „potřel“ ve svém novoročním projevu.Na něm nebyl ani tak zajímavý proruský postoj, jako naprostá nenávist k Západu jako našim spojencům. A Andrej Babiš usedavě mlčí. Bude jiný, až mu vládní poslanci v únoru odhlasují nevydání k soudnímu řízení? Jak se chce chovat na jednání 18 států tzv. koalice ochotných v Paříži? A udrží muniční iniciativu, kterou chce Okamura vymést z ministerstva obrany?

Jak se vedlo Rusku v roce 2025, kdy už téměř čtyři roky válčí na sousední Ukrajině? Ekonomice se i přes mnohá omezení dál dařilo poměrně dobře vzdorovat západním sankcím. Nyní se ale podle mnohých odborníků zdá, že by se karta mohla alespoň částečně obrátit. Experti hovoří o dalším růstu inflace, o stoupajících úrokových sazbách i o značném poklesu růstu reálných mezd.

Česko má od prosince novou vládu. Poprvé v ní jsou strany patřící k politickému extrému. „Čekám velmi těžké roky. Něco, s čím nemáme zkušenost a nejsme na to jako společnost připraveni,“ varuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery.„Měli jsme za posledních 35 let vzestupy a pády, ale tohle jsme ještě neměli. Tedy vstup stran, které lze zařadit mezi extremistické, které používají rasistický, šovinistický, agresivní slovník. Politici, kteří mluví o našich spojencích téměř jako o nepřátelích, kteří mluví o Ukrajině tak, že by se za to měli stydět,“ říká jeden z matadorů české porevoluční novinařiny Erik Tabery, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. A dodává:„Myslím, že na to nejsme připraveni jako společnost. A myslím si, že i pro média to nebude úplně snadná situace.“Erik Tabery, který ještě neoslavil padesátiny, je v Respektu už 28 let. Od roku 2009 pak časopis, který vznikl těsně před Sametovou revolucí, vede. Nikdy za svoji novinářskou kariéru si neprošel jinou redakcí, než je právě Respekt.„Zkušenosti z Maďarska či Slovenska ukazují, že ty problematičtější změny přichází většinou v druhém volebním období, pokud navazuje na to první. A ještě horší to je, samozřejmě, potřetí, protože tam se ten systém začne drolit,“ popisuje své obavy z nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) Tabery, který se v podstatě celou svoji kariéru věnuje politice coby komentátor. „Máme výhodu, že máme nějaké kontrolní mechanismy, máme horní komoru parlamentu, máme kvalitní Ústavní soud, nezávislé instituce, docela silná média. Máme všechny předpoklady pro to, abychom vstup, řekněme, extrému do vrcholné politiky zvládli. Pochopitelně, pokud budou ty instituce a my všichni plnit nějakou svojí kontrolní roli,“ říká.Babiš ví, co je třeba ovlivnit, aby se mu snáz vládloPrávě se slovenským premiérem Robertem Firem nebo maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem je český premiér Andrej Babiš často srovnávaný. I proto, že si k nim sám hledá cesty - odkazuje na ně ve svých vystoupeních nebo se vzájemně podporují ve volbách.„Babiš je u moci, ale za trochu jiných okolností. Ale ano, i on ví, co je potřeba zbrzdit nebo ovlivnit, aby se mu snáz vládlo,“ říká s odkazem na Maďarsko a Slovensko Tabery.Jak se dívá na další vývoj na mediáním trhu? Jak se daří Respektu na "volné noze"? A jak se jim daří lákat mladé novináře a s nimi i mladé čtenáře?---Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politické strany ve vládě si jen hrají na demokratické politické strany. Jsou to jen kulisy,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy & Politika Bohumil Pečinka, když popisuje současnou podobu nového vládního kabinetu. Podle něj se skutečná podoba moci ukáže až ve chvíli, kdy Andrej Babiš projde hlasováním o vydání k trestnímu stíhání a přestane být na svých partnerech závislý. „V tu chvíli se ta politika rozvine a my budeme moct říct, jak ten systém vlastně vypadá,“ říká. V rozhovoru mluví o návratech obrazů, které mu připomínají normalizaci – scénu „omluvných“ videí ministra obrany za SPD Zůny poté, co označil Rusko za agresora, označuje za „strašně trapnou a ponižující situaci“. Zároveň vysvětluje, proč by jako poslanec nehlasoval pro vydání Tomia Okamury ke stíhání a proč považuje nadužívání trestního práva za dlouhodobý problém českého státu. „Už od dob komunismu tady je zvyk řešit všechny situace trestním právem,“ říká. Silná část rozhovoru se točí kolem Filipa Turka a sporu o jeho případné působení ve vládě. Pečinka o něm mluví bez obalu. „Na mě působí jako absolutní asociál, který přišel z jiného světa,“ říká a dodává, že jedenáct let podnikání bez živnostenského oprávnění je podle něj znakem člověka stojícího mimo systém. „To je úplně za hranou představivosti, že by ministr mohl tohle udělat,“ dodává a varuje před legitimizací přístupu, kdy zákony platí jen pro někoho. Rozhovor se dotýká i vztahu České republiky k Ukrajině a Pečinkova rozčarování z postoje Andreje Babiše, který podle něj popřel historickou zkušenost země, jež sama zažila zradu a nezájem spojenců. Hlasování na Evropské radě označuje za „obrovské zklamání“ a přirovnává český postoj k pozici Nevilla Chamberlaina. Řeší ale také proměny médií a nástup „kmenové“ mentality. Pečinka mluví o tom, proč část politiků už nemá potřebu chodit do konfrontačních rozhovorů a proč novinář podle něj nesmí být jen ozvěnou své bubliny. „Hlavní úskalí je nebýt formulátorem pocitů, které si vynucují čtenáři,“ říká. Kdy se z kulis stane skutečná moc? Kde končí politická taktika a začíná normalizační logika? A co vypovídá o státu, když se do vlády dostávají lidé, kteří podle Pečinky „stáli mimo systém“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Jak se vedlo Rusku v roce 2025, kdy už téměř čtyři roky válčí na sousední Ukrajině? Ekonomice se i přes mnohá omezení dál dařilo poměrně dobře vzdorovat západním sankcím. Nyní se ale podle mnohých odborníků zdá, že by se karta mohla alespoň částečně obrátit. Experti hovoří o dalším růstu inflace, o stoupajících úrokových sazbách i o značném poklesu růstu reálných mezd.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nastal v jednání o míru na Ukrajině znatelný pokrok, jak tvrdí někteří evropští lídři? A jak se české ministerstvo zahraničí po nástupu nového vedení připravuje na očekávané výzvy? „Bavili jsme se o tom, že bude jednat koalice ochotných, jaká budou další mírová jednání. Pokud si takto zlikvidujete vedení ministerstva, které k tomu má připravovat podklady, tak si skutečně nedokážu představit, jak resort bude fungovat,“ říká exministr zahraničí, poslanec za ODS Jan Lipavský.

Nastal v jednání o míru na Ukrajině znatelný pokrok, jak tvrdí někteří evropští lídři? A jak se české ministerstvo zahraničí po nástupu nového vedení připravuje na očekávané výzvy? „Bavili jsme se o tom, že bude jednat koalice ochotných, jaká budou další mírová jednání. Pokud si takto zlikvidujete vedení ministerstva, které k tomu má připravovat podklady, tak si skutečně nedokážu představit, jak resort bude fungovat,“ říká exministr zahraničí, poslanec za ODS Jan Lipavský.

Nastal v jednání o míru na Ukrajině znatelný pokrok, jak tvrdí někteří evropští lídři? A jak se české ministerstvo zahraničí po nástupu nového vedení připravuje na očekávané výzvy? „Bavili jsme se o tom, že bude jednat koalice ochotných, jaká budou další mírová jednání. Pokud si takto zlikvidujete vedení ministerstva, které k tomu má připravovat podklady, tak si skutečně nedokážu představit, jak resort bude fungovat,“ říká exministr zahraničí, poslanec za ODS Jan Lipavský.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednání o mírovém řešení konfliktu na Ukrajině se blíží k závěru. Potvrdili to americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci po jednání ve floridském letovisku Palm Beach. Podle Trumpa byla schůzka „znamenitá“ a nastal „velký posun“. Zelenskyj uvedl, že je dohodnuto už přes 90 procent budoucího mírového plánu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Ministr obrany za SPD a místopředseda vlády Jaromír Zůna nesmí navštívit Ukrajinu, kam byl pozván svým protějškem. Nesmí se ani vyjadřovat k zahraničním otázkám. Proč hnutí SPD drží vlastního zástupce ve vládě zkrátka a kam to povede? „Nevnímám snahu SPD si toto prosadit na Andreji Babišovi (ANO) i ve svých řadách jako šťastnou. Není jasné, kde jsou hranice,“ říká pro Interview Plus Aleš Michal, odborník na politický extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednání o mírovém řešení konfliktu na Ukrajině se blíží k závěru. Potvrdili to americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci po jednání ve floridském letovisku Palm Beach. Podle Trumpa byla schůzka „znamenitá“ a nastal „velký posun“. Zelenskyj uvedl, že je dohodnuto už přes 90 procent budoucího mírového plánu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká republika, i když se to podle výsledků našich voleb na první pohled nezdá, zažila jeden z nejlepších roků tohoto století. Máme jeden z nejnižších deficitů veřejných financí v Evropě, nižší než naši němečtí a rakouští sousedé. K tomu máme i jeden z nejvyšších růstů ekonomiky, který neohrozila americká cla, ani ruská agrese proti Ukrajině, ani relativně vysoké ceny energií, byť ty se snižují.

V tomto roce se svět rozloučil s papežem Františkem, který zemřel ve věku 88 let, a krátce poté mohl přivítat nového lídra římskokatolické církve. Lev XIV. se stal 267. papežem. V mnohém navázal na Františka – především podporou chudých, utečenců a sociálně slabších. I on upozorňuje na katastrofální podmínky obyvatel Pásma Gazy a pozornost upíná také k válce na Ukrajině.

Iniciativa Dárek pro Putina patří mezi největší české projekty, které vybírají od veřejnosti peníze pro Ukrajinu. Ty přitom nejdou na humanitární účely, ale na zbraně. Proč jsou Češi stále ochotni posílat na válku tolik peněz?Hostem Ptám se já byl je šéf iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu už víc než jednu miliardu korun. Částka, kterou se každý rok podaří vybrat, navíc stále narůstá. „Máme několik skvělých influencerů. Jako třeba Donalda Trumpa. Když si Donald Trump vzal Zelenského při první návštěvě (v Bílém domě) před novináře, tak nám během sedmi dní přišlo 29 milionů korun. My na datech třeba vidíme i to, když nový předseda Poslanecké sněmovny drží štafle při sundávání (ukrajinské) vlajky,“ popsal Ondráček, kdy se solidarita mezi dárci v Česku zvedá nejvíc.  „Nebo když Rusové trefí, nedejbože, nějaký civilní objekt a někoho zabijí. Spousta lidí to řeší terapeuticky. Vyndá kreditku a udělá něco pro to, aby tu generální nespravedlnost, která se Ukrajině děje, pomohla aspoň trošku napravit,“ dodal.  Iniciativu organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Název Dárek pro Putina ironicky odkazuje na jméno ruského vládce Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 začala ruská agrese vůči Ukrajině.  Organizátoři iniciativy pořádají sbírky například na protitankové střely či drony. V minulosti pořídili a předali ukrajinské armádě například střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Mají organizátoři iniciativy pocit, že zbraně, které posílají na Ukrajinu něco mění? Jak je složité vybírat, od koho je nakoupí? A jak se změní ochota pomáhat Ukrajině s novou vládou, která říká, že chce pomáhat hlavně Čechům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká republika, i když se to podle výsledků našich voleb na první pohled nezdá, zažila jeden z nejlepších roků tohoto století. Máme jeden z nejnižších deficitů veřejných financí v Evropě, nižší než naši němečtí a rakouští sousedé. K tomu máme i jeden z nejvyšších růstů ekonomiky, který neohrozila americká cla, ani ruská agrese proti Ukrajině, ani relativně vysoké ceny energií, byť ty se snižují.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda SPD Tomio Okamura zažil náročný víkend. Nominovaný ministr obrany za SPD Jaromír Zůna totiž v pátek vyjádřil podporu Ukrajině a slíbil, že muniční iniciativa bude pokračovat, to rozlobilo nejen voliče SPD, ale také členy poslaneckého klubu a koaliční partnery. Podle Vlevo dole můžeme v přímém přenosu sledovat, jak se SPD rozpadá a naopak posiluje Jindřich Rajchl.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.  

V tomto Q&A díle odpovídáme na vaše dotazy a rozebíráme, kolik dnes skutečně stojí botnety a online propaganda. Podíváme se na ruské peníze, proruské influencery a reputační útoky, které mají reálný dopad i v Česku. Dojde i na dárky pro Putina, MAGA influencery placené Kremlem a zpochybňování válečných zločinů na Ukrajině. Vysvětlujeme, proč propaganda není zadarmo a jak funguje jako byznys. A ukazujeme, jak tyto mechanismy rozpoznat dřív, než začnou fungovat i na vás.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Hosté: Olha Cherepiuk, vedoucí komunitního centra Svitlo, Bohdan Rajčinec, předseda Ukrajinské iniciativy v ČR, zástupce ukrajinské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny, Martin Kroupa, předseda správní rady organizace Post Bellum, novinář, filozof a aktivista. Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Co vypovídá příslib další unijní pomoci Ukrajině o soudržnosti sedmadvacítky ve vztahu k ruské agresi? Odpovídají priority nového českého ministra obrany reálným potřebám armády? A jsou kapacity výdejních boxů v Česku dostatečné pro lavinu zásilek v nynějším předvánočním období?

Nejvyšší politikové členských zemí Evropské unie se dohodli, že poskytnou Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky. Umožní jí tak pokračovat v ozbrojeném odporu proti ruskému agresorovi a zabránit krachu státních financí. Peníze si vypůjčí na finančních trzích a budou za ně ručit rukou společnou a nerozdílnou prostřednictvím rozpočtu EU.

Co vypovídá příslib další unijní pomoci Ukrajině o soudržnosti sedmadvacítky ve vztahu k ruské agresi? Odpovídají priority nového českého ministra obrany reálným potřebám armády? A jsou kapacity výdejních boxů v Česku dostatečné pro lavinu zásilek v nynějším předvánočním období?

Ukrajina dostane od členských států sedmadvacítky půjčku ve výši 90 miliard eur. Je v tom znát jednotný postup Evropské unie? „Jedná se o maximum možného. Státy EU vyhodnotily, že reparační půjčka – tak nazveme půjčku, která by znamenala použití ruských aktiv – je v tuto chvíli neprůchodná napříč veškerým politickým spektrem celé EU. Proto se zvolila tato forma,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Jak jsou kraje spokojeny s novou sítí lékařských pohotovostí, které budou místo nich od nového roku zajišťovat zdravotní pojišťovny? Co udělá s inflací snížení cen energií, které plánuje vláda tím, že se chystá platit obnovitelné zdroje energie ze státního rozpočtu? Donutí britská vláda ruského miliardáře Romana Abramoviče převést dvě a půl miliardy dolarů z prodeje fotbalové Chelsea na pomoc Ukrajině?

Co brání tomu, aby se EU dohodla na další finanční pomoci Ukrajině? Jak budou od Nového roku fungovat lékařské a zubní pohotovosti? A čím je dnes aktuální hra Vernisáž Václava Havla?

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Co brání tomu, aby se EU dohodla na další finanční pomoci Ukrajině? Jak budou od Nového roku fungovat lékařské a zubní pohotovosti? A čím je dnes aktuální hra Vernisáž Václava Havla?

Jak jsou kraje spokojeny s novou sítí lékařských pohotovostí, které budou místo nich od nového roku zajišťovat zdravotní pojišťovny? Co udělá s inflací snížení cen energií, které plánuje vláda tím, že se chystá platit obnovitelné zdroje energie ze státního rozpočtu? Donutí britská vláda ruského miliardáře Romana Abramoviče převést dvě a půl miliardy dolarů z prodeje fotbalové Chelsea na pomoc Ukrajině?

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.

Magazín o národnostních menšinách v Česku. Rozhovor Lidije Stevanovič s mezinárodně oceňovaným dokumentárním fotografem agentury Reuters z Bělehradu, Markem Djuricou, který v poslední době často působí na Ukrajině. Olga Vasinkevič mluvila s pilotem Michaelem Parkanským, etnickým Židem, který se narodil v Moldavsku a dlouhodobě žije v Praze. Jana Šustová zavítala na 13. ročník soutěže. Vícejazyčnost je bohatství.Moderuje: Iveta DemeterováPřipravila: Tajana Mačalová

Turek s Macinkou vyvolali zmatek. EU se musí dohodnout na pomoci Ukrajině, nemá na vybranou. Jak se nakupuje o vánocích. Jak je to s šestou nejlepší ekonomiku světa. Jak poznáme populismus

Česko má novou vládu, která už v okamžiku svého jmenování vyhlížela první zahraničně-politický test: evropský summit. Jeho hlavní téma? Pomoc bránící se Ukrajině třeba prostřednictvím zablokovaných ruských peněz. Krok, za který ale staronový český premiér Andrej Babiš odmítá ručit českými penězi. Zároveň ale rozptyluje obavy, že pod jeho vedením zamíří země na Východ. Kam se Česko pod novým vedením v otázce zahraniční politiky posune?Host: Kateřina Šafaříková - vedoucí komentářové rubriky Seznam Zpráv, novinářka s dlouhodobým zaměřením na Evropskou unii a českou zahraniční politikuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Babiš se do Strakovy akademie vrací netrpělivější a s kontroverzními partnery. Z Mazyru do Mosadu. Destrukce víry v čísla čili dá se ještě věřit ekonomům? Uspořádat teď na Ukrajině prezidentské volby vypadá jako jakési Trumpem plánované šílenství. O Vánocích jsou nebezpeční

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Oproti Ukrajincům žijeme v peřince. Asi si jen těžko dovedeme představit, jak bychom žili ve válce. Ale právě uprostřed války prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je připraven uspořádat volby.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

V Rakousku se pak ujistíme, že Vídeň není jen valčík, ale také stánek s klobásami. Místo, kde podle Vídeňanů mizí sociální rozdíly. ? V americké Iowě zamíříme na česko-slovenský vánoční trh v Cedar Rapids ? a ve vietnamské Hanoji do typického výčepu. A na západní Ukrajině zjistíme, jak se hraje na banduru. Moderuje Helena Berková.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

V minulém speciálu Kecy a politika mluvil Petros Michopulos se svým hostem o ruské válce na Ukrajině z hlediska velké politiky. Stálá spolupracovnice našeho podcastu, Lenka Klicperová, nabízí originální pohled na tuto válku přímo z frontové linie.Před 3 dny se vrátila z Ukrajiny a konstatuje: na tanky, děla a rakety zapomeňte. Téměř každý měsíc se mění charakter války na Ukrajině, nyní dominuje zcela jiný typ dronů než před půl rokem. Trendem dneška jsou optovláknové drony, které zcela mění logistiku celé války. Téměř vyřazují tradiční zásobování vojáků na liniích střetu prostřednictvím aut. O zásobování jídlem a zbraněmi se starají jiné typy dronů vytvářející letecké mosty.„Tentokrát jsem si na Ukrajině připadala jako v nějakém dystopickém filmu. Většina střetů se odehrává ve vzduchu, nad silnicemi jsou desítky kilometrů protidronových sítí a laboratorní vývoj antizbraní je neuvěřitelně rychlý.“Co platilo včera, už neplatí dnes a vůbec ne zítra.Na základě svých zkušeností novinářka serveru Reporterky.cz také popisuje městský život v týlu fronty. Tyto regiony sice byznysově ožívají, ale současně k sobě přitahují drogy a prostituci.Každá válka má své vítězné a poražené regiony. K těm vítězným paradoxně patří západní Ukrajina, zvláště někdejší region Podkarpatské Rusi, zažívající stavební a průmyslový boom, protože se sem stahují lidé z východu Ukrajiny.Klicperová na příkladu řady vojáků ukazuje motivace, které vedou ukrajinské vojáky k tomu, že nerezignují a zůstávají na svých pozicích.

Rusko čelí kvůli válce na Ukrajině sankcím, rostoucí inflaci a nedostatku pracovních sil, a tak svou válečnou ekonomiku vylepšuje jednou z nejstarších a nejstabilnějších komodit na světě – zlatem. Moskva je hromadí už skoro 20 let, ale dnes zlato spolu s ropou hraje v Putinově válečné mašinérii zásadní roli.

Po téměř čtyřech letech války na Ukrajině se snad Evropa vzpamatovává. Evropská unie jako celek, jako společenství plánuje obranu. Parlament EU schválil úplně první program pro evropský obranný průmysl.