Podcasts about ukrajin

Americký prezident Donald Trump se chová jako slon v porcelánu, je přesvědčený jeden z nejuznávanějších českých ekonomů Jan Švejnar. A nemyslí tím jenom novou celní politiku USA, ale i vyjednávání o konci ruské války na Ukrajině. Kritici tvrdí, že jeho předchůdce Joe Biden by to s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uměl lépe. „Biden byl na něj vždy tvrdší, dokonce ho nazval vrahem. K Putinovi a k Ukrajině měl úplně jiný přístup než Trump,“ srovnává v Osobnosti Plus.

Stý briefing jsme otevřeli kauzou poslankyně ANO Margity Balaštíkové. Probrali jsme i spekulace v pražské politice a aktuální předvolební situaci. Zaměřili jsme se na průzkumy, vzestup Motoristů, ospalou kampaň Spolu a možné personální rošády na magistrátu. V zahraniční jsme rozebrali chystané setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, reakce Bruselu a úvahy nad tím, co by příměří na Ukrajině znamenalo pro českou politiku. Na závěr jsme dali větší prostor otázkám patronů od kroužkování přes obranyschopnost až po to, kdo by měl vyzvat Rajchla v televizním duelu.

Americký a ruský prezident se mají 15. srpna sejít na Aljašce a jednat o ruské válce na Ukrajině. Na schůzku reagovali evropští lídři, kteří napsali: „Uspět může pouze přístup, který kombinuje aktivní diplomacii, podporu Ukrajiny a tlak na Ruskou federaci, aby ukončila svou nezákonnou válku.“

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Může do jednání o klidu zbraní na Ukrajině zásadně zasáhnout unijní sedmadvacítka? Jak Izrael obhajuje cílený útok na novináře televize Al-Džazíra v Gaze? A jak přijala dokumentaristka Klára Tasovská rozhodnutí České filmové a televizní akademie nominovat na Oscara snímek Ještě nejsem, kým chci být?

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Další podrobnosti ke schůzce nezveřejnil. Jednání se bude týkat války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může do jednání o klidu zbraní na Ukrajině zásadně zasáhnout unijní sedmadvacítka? Jak Izrael obhajuje cílený útok na novináře televize Al-Džazíra v Gaze? A jak přijala dokumentaristka Klára Tasovská rozhodnutí České filmové a televizní akademie nominovat na Oscara snímek Ještě nejsem, kým chci být?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč stále není jasné, jestli se jednání o Ukrajině na Aljašce zúčastní kromě Donalda Trumpa a Vladimira Putina i prezident Zelenskij? Jak se daří českým hasičům v Řecku bránit obydlené oblasti u Athén před ohněm? Jak se daří rekonstruovat židovské památky v Česku?

Proč stále není jasné, jestli se jednání o Ukrajině na Aljašce zúčastní kromě Donalda Trumpa a Vladimira Putina i prezident Zelenskij? Jak se daří českým hasičům v Řecku bránit obydlené oblasti u Athén před ohněm? Jak se daří rekonstruovat židovské památky v Česku?

S Irynou Zahladko, Annou Banytiuk a Ruslanem Vysokikh o ukrajinské umělecké tvorbě ve stínu války. Debatu na LFŠ Uherské Hradiště moderoval Ondřej Kundra.Jedním z častých cílů ruských útoků na Ukrajině jsou kulturní instituce, stejně jako představitelé živé kultury. Rusové vědí, že když vyhladí ukrajinskou kulturu, zbaví ukrajinský národ jeho duše. Jaké je to dnes tvořit na Ukrajině a jaké je to tvořit mimo ni? Část ukrajinských umělců našla azyl v Česku, jaká díla tady vznikají, co se tu točí a nakolik to reflektuje válku?

Proč stále není jasné, jestli se jednání o Ukrajině na Aljašce zúčastní kromě Donalda Trumpa a Vladimira Putina i prezident Zelenskij? Jak se daří českým hasičům v Řecku bránit obydlené oblasti u Athén před ohněm? Jak se daří rekonstruovat židovské památky v Česku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč prezident Putin kývl na jednání s americkým prezidentem Trumpem o Ukrajině? A co pro něj znamená uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbajdžánem? Jak chce ministerstvo školství hlídat kvalitu a bezchybnost testů z CERMATU? Klíšťata útočí. Proč je letos nemocných víc než v jiných letech?

Proč prezident Putin kývl na jednání s americkým prezidentem Trumpem o Ukrajině? A co pro něj znamená uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbajdžánem? Jak chce ministerstvo školství hlídat kvalitu a bezchybnost testů z CERMATU? Klíšťata útočí. Proč je letos nemocných víc než v jiných letech?

Proč prezident Putin kývl na jednání s americkým prezidentem Trumpem o Ukrajině? A co pro něj znamená uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbajdžánem? Jak chce ministerstvo školství hlídat kvalitu a bezchybnost testů z CERMATU? Klíšťata útočí. Proč je letos nemocných víc než v jiných letech?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak můžou kuřáci z Brna dodat energii vojákům na Ukrajině? Stačí k tomu použitá elektronická cigareta. Dobrovolníci z iniciativy Brno pro Ukrajinu z nich vyrábí powerbanky. Poslechněte si, jak to dělají, v nové Brněnské jedenáctce. Ta vám taky prozradí, jaké novinky se chystají v nejdéle hrajícím brněnském kině Lucerna, k čemu jsou dobré ovce v Medlánkách, jak se šijí kroje pro městské hodové chasy, proč chtějí kamioňáci u Brna levý pruh pro sebe a jak se hraje na flašky.

Cítíme to nejspíš všichni: děje se něco zásadního. A na první pohled to vůbec nevypadá dobře. Zatímco se v Hirošimě zástupci řady zemí zapřísahávají, že jaderné inferno, které tam před osmdesáti lety rozpoutala Amerika svržením dvou atomových bomb s cílem ukončit druhou světovou válku, se už nikdy nesmí opakovat, páchá ruská armáda na Ukrajině zločiny proti lidskosti a Kreml otevřeně vyhrožuje Západu jadernou apokalypsou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Irpini se mohutně staví a raketami zasažené budovy vystřídala naleštěná obchodní centra, v Izjumu poblíž fronty naproti tomu stále leží na zemi čísla obětí z masových hrobů, která jim před více než třemi lety přiřadili forenzní technici. Válka na Ukrajině je různá v různých místech, přesto se její charakter podle ukrajinských vojáků změnil - střetům vévodí drony, Rusové útočí v malých skupinách a testují ukrajinskou obranu.Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jakou odezvu má na Ukrajině zpráva o chystané schůzce amerického a ruského prezidenta? Proč české ministerstvo zdravotnictví varuje před zvýšeným rizikem exotických nemocí v některých oblastech Itálie a Francie? Rozhodne dnes izraelský bezpečnostní kabinet o úplném vojenském obsazení palestinského Pásma Gazy? A o co přesně jde ve sporech kolem českých nominací na filmového Oscara?

Do jaké míry by mohly české podniky pocítit dopad nových amerických dovozních cel, která dnes vstupují v platnost? Nakolik by ke klidu zbraní na Ukrajině mohl přispět dnes ohlášený americko-ruský summit, první za více než čtyři roky? A jak vyzněla středeční schůzka předsednictva hnutí STAN s ministryní spravedlnosti Evou Decroix? Odpověděla dostatečně na výhrady Starostů k jejímu postupu v bitcoinové kauze?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #55 s dokumentaristou Robinem Kvapilem o jeho snímku Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří lidí z české dezinformační scény na Ukrajinu."Zapomněli jsme, jaká brutalita se děje den a půl cesty autem od nás," říká režisér Robin Kvapil, který dopravil na Ukrajinu tři vybrané lidi z Česka popírající ruskou agresi a vzal je k masovým hrobům, na místa, kam dopadají bomby i za lidmi postiženými válečnými hrůzami včetně zraněných veteránů. Výsledný film o jejich společné cestě nese název Velký vlastenecký výlet a má premiéru 21. srpna. "Dostali kompletní informačně emoční balíček," říká v souvislosti s protagonisty svého snímku. Co si dokumentarista ve společnosti lidí z české dezinformační sféry na Ukrajině uvědomil a co si od této cesty sliboval? Má podobný dokument sílu změnit něčí názor? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Do jaké míry by mohly české podniky pocítit dopad nových amerických dovozních cel, která dnes vstupují v platnost? Nakolik by ke klidu zbraní na Ukrajině mohl přispět dnes ohlášený americko-ruský summit, první za více než čtyři roky? A jak vyzněla středeční schůzka předsednictva hnutí STAN s ministryní spravedlnosti Evou Decroix? Odpověděla dostatečně na výhrady Starostů k jejímu postupu v bitcoinové kauze?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou odezvu má na Ukrajině zpráva o chystané schůzce amerického a ruského prezidenta? Proč české ministerstvo zdravotnictví varuje před zvýšeným rizikem exotických nemocí v některých oblastech Itálie a Francie? Rozhodne dnes izraelský bezpečnostní kabinet o úplném vojenském obsazení palestinského Pásma Gazy? A o co přesně jde ve sporech kolem českých nominací na filmového Oscara?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Moskvě vždy rádi uvidíme pana Witkoffa, prohásil mluvčí Kremlu, když před možnou středeční schůzkou zmocněnce amerického prezidenta s Vladimirem Putinem. Jednání se má uskutečnit dva dny před vypršením amerického ultimáta kvůli příměří na Ukrajině. „Ze strany Kremlu je to hra o čas. Jednání s Američany se velmi dobře prodává dovnitř do Ruska i navenek,“ analyzuje pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl?

Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajům na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad. Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a v NATO? A jak to může fungovat u voličů? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka. To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata. Závazek pro nastupující vláduJak se bezpečností otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu. „Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad. Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka  poměrně jasno už nyní. NATO je v Česku populárnější V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu. Jak je toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík. „NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad. „V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“ Jak bude stranám fungovat téma migrace? Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Ruska Dmitrij Medveděv koncem minulého týdne uvedl, že americký prezident Donald Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta, přičemž každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA. Šéf Bílého domu následně na sociální síti Truth Social oznámil, že v reakci na Medveděvovo provokativní prohlášení nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek. „Podle bezpečnostních analytiků jde o výraznou slovní eskalaci ze strany Trumpa vůči Rusku, není to ale nutně vojenská eskalace. Spojené státy měly už dřív možnost zasáhnout Rusko jadernými zbraněmi, jde tedy spíš o symbolické gesto," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Přesto, čeho by byly americké jaderné ponorky schopné? Mohl by mít Trumpův krok vliv na ruského prezidenta Vladimira Putina a lhůtu, kterou mu dal šéf Bílého domu k ukončení války na Ukrajině? A jaký dopad mohou mít Medveděvovy výroky?

České předvolební kampani budou dominovat ekonomická a bezpečnostní témata ve vztahu k migraci, Evropě i Ukrajině. Palestina jako další ohnisko konfliktu zůstává stranou. „Tlačí ji tam některé menší subjekty a vyhraněné skupinky, především propalestinských aktivistů. Ale není to něco, co by mělo mít hlavní vliv na voličské rozhodování,“ míní Miroslav Mareš, odborník na extrémismus. V pořadu Jak to vidí... komentuje také tendence k násilí a radikalizaci veřejného prostoru.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České předvolební kampani budou dominovat ekonomická a bezpečnostní témata ve vztahu k migraci, Evropě i Ukrajině. Palestina jako další ohnisko konfliktu zůstává stranou. „Tlačí ji tam některé menší subjekty a vyhraněné skupinky, především propalestinských aktivistů. Ale není to něco, co by mělo mít hlavní vliv na voličské rozhodování,“ míní Miroslav Mareš, odborník na extrémismus. V pořadu Jak to vidí... komentuje také tendence k násilí a radikalizaci veřejného prostoru.

Jan Egan mě znovu pozval na pokec; nepřekvapivě jsme se pro kanál Kryptoplebs bavili o (nejen krypto)penězích, ale zabrousili jsme také do dalších témat – mluvili jsme důchodech, válce (nejen) na Ukrajině, armádě (nejen ukrajinské, české, ruské, ale obecně), Rose Islandu a nakousli jsme i „plán B“. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Dokumentarista a režisér Robin Kvapil odjel na Ukrajinu spolu se štábem a třemi lidmi, kteří sami o sobě hovoří jako o dezolátech. „Vydali jsme inzerát, že hledáme lidi s antisystémovým názorem, kteří nejsou spokojení s tím, jak oficiální média informují o válce,“ vypráví. „Přišlo mi důležité ukázat lidem realitu toho místa. Film hovoří jiným jazykem než zpravodajství, věřím, že má sílu doručit jiný druh emoce.“ Dokument Velký vlastenecký výlet má v kinech premiéru 21. srpna.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K jakým závěrům dospěl koordinátor objasnění bitcoinové kauzy David Uhlíř, který tento týden nečekaně skončil ve funkci? Proč Rusové zesílili útoky na civilní cíle na Ukrajině a je možné, že dobyli strategicky významné město na východě země? Budeme se moct nechat proti chřipce očkovat i v lékárnách? A za jakých podmínek?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina má za sebou největší občanské protesty proti vládě prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku války. Lidé na demonstracích - ale také zahraniční partneři kyjevské vlády - hlasitě odmítli hrozící oslabení protikorupčních institucí v zemi, a přiměli Zelenského zařadit zpátečku. Co a proč se na Ukrajině odehrálo? A jak vážným problémem dnes tamní korupce je?Host: Lenka Víchová - ukrajinistka, redaktorka časopisu Ukrajinský žurnálČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPřijďte na živé natáčení podcastu MDŽ 30. července od 18 hodin v pražské Troji. Více informací na webu Letní podcastové scény nebo na Facebooku. Vstup je zdarma.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jakou taktiku zvolily politické strany při sestavování kandidátek do sněmovních voleb? Jakou odezvu má v Kyjevě rozhodnutí Donalda Trumpa zkrátit Rusku lhůtu pro ukončení války proti Ukrajině? A jak bude muset český stát po výroku londýnského soudu definitivně zaplatit miliardové odškodné v kauze Diag Human?

Když se na počátku roku 2022 ruský prezident Vladimir Putin chystal napadnout Ukrajinu, vysmíval se tehdejší český prezident Miloš Zeman varovným zprávám tajných služeb a tvrdil, že Rusové žádný útok nepodniknou. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček ale podle svých slov už tehdy tušil, že se konflikt blíží: „Pro mě to bylo období, které přineslo velké změny do mého života. A hodně mě to Ukrajině přiblížilo,“ popisuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem dokázala toto, tak dokážu cokoli. A to je pocit, který si myslím, že každá žena si zaslouží,“ říká podnikatelka a zakladatelka nadačního fondu Propolis Lilia Khousnoutdinova k tomu, jak by v ideálním případě měly ženy vnímat porod. Otevřeně mluví o tom, proč příchod dítěte na svět nemusí být traumatem, ale naopak transformační zkušeností – pokud má žena kolem sebe bezpečné podmínky. „My máme fantastickou zdravotnickou péči, ale co se týká takových těch měkkých věcí – komunikace, respekt, možnost volby – tam jsou ještě nějaké rezervy,“ popisuje, jak se snaží pomáhat pracovištím, která chtějí různými cestami tohle změnit. Vypráví i o vlastních zkušenostech s porody doma, porodních gaučích a o tom, proč je důležité, aby ženy měly možnost volby bez strachu z odsouzení nebo nepřijetí. Také dodává, že rozhodně není nekritickou propagátorkou domácích porodů – žena má podle ní rodit tam, kde se cítí bezpečně a pro domácí porod musí být splněna řada podmínek. Podle Khousnoutdinové Česko často selhává v tom, co se děje těsně po porodu, kdy žena zůstává na čerstvě narozené dítě úplně sama. Pokud by byla větší dostupnost porodních asistentek, které pomáhají i doma, možná by to podle ní mohlo o něco zpomalit trend klesající porodnosti. Řeč přišla i na to, jaké to je být vnímána především jako „manželka Karla Janečka“, přestože si jeho příjmení nikdy nevzala. „Velmi často mě někdo představuje manželovým příjmením. Definovat ženu skrz manžela je velmi zastaralé,“ kritizuje Khousnoutdinova a vzpomíná i, jak jí kvůli některým vyjádřením manžela přicházely výhrůžky. Někdy má také obavu, aby tlak nezasáhl i její rodinu. „Nechci, aby s tím byly děti konfrontovány v nějakém třeba křehkém, zranitelném období dospívání,“ vysvětluje a dodává, že nejen kvůli tomu, ale také kvůli vzdělání, by si přála, aby v budoucnu trávili více času v zahraničí. A otevřeně mluví i o svém původu – má tatarské kořeny a její rodina zažila perzekuce v sovětském gulagu. Její příbuzní byli konfrontováni i válkou na Ukrajině. „Mí bratranci utekli pěšky přes hranice, protože nechtěli být zataženi do cizí války,“ dává za příklad, že přece ne všichni Rusové podporují Putina. Sama pomáhala například ženám, které zažily sexuální násilí v důsledku konfliktu. Co pro ni dnes znamená označení „kněžka“? Proč jí vadí škatulka „manželka slavného muže“, ale nebrání se označení matky tří dětí? Co říká na společenský tlak na „správné matky“ a rivalitu mezi ženami? A proč věří, že klíčem k proměně porodnictví není jen zdravotnická reforma, ale i proměna vztahu k ženskému tělu – už od první menstruace? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Jak rozšířená je na současné Ukrajině korupce? Jakou roli v jejím odhalování hrál národní protikorupční úřad Ukrajiny NABU, jehož převedení pod generálního prokurátora vyvolalo protesty Ukrajinců? Co vypovídá aktuální dění o stavu ukrajinské demokracie? „Reakce veřejnosti je důvod, proč Zelenskyj tak rychle ustoupil a avizoval, že vrací zákony do původního znění. Dá se říct, že se situace nezhoršila, ale tlak je ještě větší,“ míní bývalý poradce ukrajinské vlády Ivan Mikloš.

Jak rozšířená je na současné Ukrajině korupce? Jakou roli v jejím odhalování hrál národní protikorupční úřad Ukrajiny NABU, jehož převedení pod generálního prokurátora vyvolalo protesty Ukrajinců? Co vypovídá aktuální dění o stavu ukrajinské demokracie? „Reakce veřejnosti je důvod, proč Zelenskyj tak rychle ustoupil a avizoval, že vrací zákony do původního znění. Dá se říct, že se situace nezhoršila, ale tlak je ještě větší,“ míní bývalý poradce ukrajinské vlády Ivan Mikloš.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Robinem Kvapilem, režisérem filmu Velký vlastenecký výlet, o banálnosti lidského zla. Robin strávil při natáčení se třemi – jak sami o sobě tvrdí – dezoláty dvanáct dní dokumentováním jejich cesty po válkou zničené Ukrajině.Při zaznamenávání jejich reakcí na střet s válečnou realitou teklo hodně slz, ale bylo málo lítosti a vůbec žádné pochopení. Mluvili jsme o tom, jak protagonisté filmu reagovali při návštěvě masového hrobu v lese u Izjumu, co říkali na znásilňování nezletilých dívek a setkání s člověkem, kterému ruský nálet zabil všechny děti i vnoučata.Taky jsem se ho ptal, jak je možné, že se na nikoho z nich neměl chuť vrhnout, a proč členové štábu při natáčení brečeli.Ve druhé části jsme se na chvíli vrátili i k jeho druhému letošnímu filmu Smoke – o lidech, které naše justice poslala na osm až jedenáct let do vězení za pěstování několika kytek konopí. Včetně nemocného sedmdesátiletého důchodce, který je pěstoval pro svou devadesátiletou matku, aby neměla bolesti.Příjemný poslech.

Proč prezident Zelenskyj podepsal zákon oslabující boj s korupcí na Ukrajině? Proč Česko zvažuje pro koupi německých tanků využít novou unijní půjčku na nákup zbraní? A s jakými plány jde do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nově zvolený historik a spisovatel Luděk Navara?

Proč prezident Zelenskyj podepsal zákon oslabující boj s korupcí na Ukrajině? Proč Česko zvažuje pro koupi německých tanků využít novou unijní půjčku na nákup zbraní? A s jakými plány jde do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nově zvolený historik a spisovatel Luděk Navara?

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.

Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.

Jak to funguje? - Válka na Ukrajině ukazuje, jak důležitou roli hrají v bojích drony. Speciální kurz o nich proto nabízí i Univerzita obrany v Brně. - Světová zdravotnická organizace varuje před ubývajícím množstvím očkovaných v Evropě. To ohrožuje lidi, kteří se očkovat nemohou. Jaká jsou aktuální čísla?

Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?

Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.