Podcasts about ukrajin

České předvolební kampani budou dominovat ekonomická a bezpečnostní témata ve vztahu k migraci, Evropě i Ukrajině. Palestina jako další ohnisko konfliktu zůstává stranou. „Tlačí ji tam některé menší subjekty a vyhraněné skupinky, především propalestinských aktivistů. Ale není to něco, co by mělo mít hlavní vliv na voličské rozhodování,“ míní Miroslav Mareš, odborník na extrémismus. V pořadu Jak to vidí... komentuje také tendence k násilí a radikalizaci veřejného prostoru.

Nezisková organizace Post Bellum převzala ve středu 30. července od Libereckého kraje pět vyřazených sanitních vozů. Všechny zamíří na Ukrajinu, jeden do Chersonské a další do Charkovské a Sumské oblasti. Budou pomáhat nejen civilistům, ale i vojákům.

Ukrajina má za sebou největší občanské protesty proti vládě prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku války. Lidé na demonstracích - ale také zahraniční partneři kyjevské vlády - hlasitě odmítli hrozící oslabení protikorupčních institucí v zemi, a přiměli Zelenského zařadit zpátečku. Co a proč se na Ukrajině odehrálo? A jak vážným problémem dnes tamní korupce je?Host: Lenka Víchová - ukrajinistka, redaktorka časopisu Ukrajinský žurnálČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPřijďte na živé natáčení podcastu MDŽ 30. července od 18 hodin v pražské Troji. Více informací na webu Letní podcastové scény nebo na Facebooku. Vstup je zdarma.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jakou taktiku zvolily politické strany při sestavování kandidátek do sněmovních voleb? Jakou odezvu má v Kyjevě rozhodnutí Donalda Trumpa zkrátit Rusku lhůtu pro ukončení války proti Ukrajině? A jak bude muset český stát po výroku londýnského soudu definitivně zaplatit miliardové odškodné v kauze Diag Human?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem dokázala toto, tak dokážu cokoli. A to je pocit, který si myslím, že každá žena si zaslouží,“ říká podnikatelka a zakladatelka nadačního fondu Propolis Lilia Khousnoutdinova k tomu, jak by v ideálním případě měly ženy vnímat porod. Otevřeně mluví o tom, proč příchod dítěte na svět nemusí být traumatem, ale naopak transformační zkušeností – pokud má žena kolem sebe bezpečné podmínky. „My máme fantastickou zdravotnickou péči, ale co se týká takových těch měkkých věcí – komunikace, respekt, možnost volby – tam jsou ještě nějaké rezervy,“ popisuje, jak se snaží pomáhat pracovištím, která chtějí různými cestami tohle změnit. Vypráví i o vlastních zkušenostech s porody doma, porodních gaučích a o tom, proč je důležité, aby ženy měly možnost volby bez strachu z odsouzení nebo nepřijetí. Také dodává, že rozhodně není nekritickou propagátorkou domácích porodů – žena má podle ní rodit tam, kde se cítí bezpečně a pro domácí porod musí být splněna řada podmínek. Podle Khousnoutdinové Česko často selhává v tom, co se děje těsně po porodu, kdy žena zůstává na čerstvě narozené dítě úplně sama. Pokud by byla větší dostupnost porodních asistentek, které pomáhají i doma, možná by to podle ní mohlo o něco zpomalit trend klesající porodnosti. Řeč přišla i na to, jaké to je být vnímána především jako „manželka Karla Janečka“, přestože si jeho příjmení nikdy nevzala. „Velmi často mě někdo představuje manželovým příjmením. Definovat ženu skrz manžela je velmi zastaralé,“ kritizuje Khousnoutdinova a vzpomíná i, jak jí kvůli některým vyjádřením manžela přicházely výhrůžky. Někdy má také obavu, aby tlak nezasáhl i její rodinu. „Nechci, aby s tím byly děti konfrontovány v nějakém třeba křehkém, zranitelném období dospívání,“ vysvětluje a dodává, že nejen kvůli tomu, ale také kvůli vzdělání, by si přála, aby v budoucnu trávili více času v zahraničí. A otevřeně mluví i o svém původu – má tatarské kořeny a její rodina zažila perzekuce v sovětském gulagu. Její příbuzní byli konfrontováni i válkou na Ukrajině. „Mí bratranci utekli pěšky přes hranice, protože nechtěli být zataženi do cizí války,“ dává za příklad, že přece ne všichni Rusové podporují Putina. Sama pomáhala například ženám, které zažily sexuální násilí v důsledku konfliktu. Co pro ni dnes znamená označení „kněžka“? Proč jí vadí škatulka „manželka slavného muže“, ale nebrání se označení matky tří dětí? Co říká na společenský tlak na „správné matky“ a rivalitu mezi ženami? A proč věří, že klíčem k proměně porodnictví není jen zdravotnická reforma, ale i proměna vztahu k ženskému tělu – už od první menstruace? I to se dozvíte v rozhovoru.

Když se na počátku roku 2022 ruský prezident Vladimir Putin chystal napadnout Ukrajinu, vysmíval se tehdejší český prezident Miloš Zeman varovným zprávám tajných služeb a tvrdil, že Rusové žádný útok nepodniknou. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček ale podle svých slov už tehdy tušil, že se konflikt blíží: „Pro mě to bylo období, které přineslo velké změny do mého života. A hodně mě to Ukrajině přiblížilo,“ popisuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou taktiku zvolily politické strany při sestavování kandidátek do sněmovních voleb? Jakou odezvu má v Kyjevě rozhodnutí Donalda Trumpa zkrátit Rusku lhůtu pro ukončení války proti Ukrajině? A jak bude muset český stát po výroku londýnského soudu definitivně zaplatit miliardové odškodné v kauze Diag Human?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dvě pozoruhodné historky se v minulých dnech přihodily hrstce českých občanů. Jsou částečně podobné, a hlavně je pojí jak ruská agrese na Ukrajině, tak fakt, že jde o osoby patřící k témuž volebnímu táboru.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump ostře varoval Kreml, oznámil dodávky zbraní Ukrajině přes Evropu a prohlásil, že na Rusko uvalí „velmi tvrdé sankce“, jestli Moskva do padesáti dnů neuzavře s Kyjevem dohodu. Neupřesnil sice, zda má na mysli příměří, nebo dohodu o míru, ale analytici jsou přesvědčeni, že Rusko neposlechne, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Jak rozšířená je na současné Ukrajině korupce? Jakou roli v jejím odhalování hrál národní protikorupční úřad Ukrajiny NABU, jehož převedení pod generálního prokurátora vyvolalo protesty Ukrajinců? Co vypovídá aktuální dění o stavu ukrajinské demokracie? „Reakce veřejnosti je důvod, proč Zelenskyj tak rychle ustoupil a avizoval, že vrací zákony do původního znění. Dá se říct, že se situace nezhoršila, ale tlak je ještě větší,“ míní bývalý poradce ukrajinské vlády Ivan Mikloš.

Jak rozšířená je na současné Ukrajině korupce? Jakou roli v jejím odhalování hrál národní protikorupční úřad Ukrajiny NABU, jehož převedení pod generálního prokurátora vyvolalo protesty Ukrajinců? Co vypovídá aktuální dění o stavu ukrajinské demokracie? „Reakce veřejnosti je důvod, proč Zelenskyj tak rychle ustoupil a avizoval, že vrací zákony do původního znění. Dá se říct, že se situace nezhoršila, ale tlak je ještě větší,“ míní bývalý poradce ukrajinské vlády Ivan Mikloš.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Symbolicky 21. srpna vstoupí do kin dokumentární film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jeho tvůrci vzali na Ukrajinu tři Čechy, kteří za jakýchkoliv okolností podporují Rusko a Vladimira Putina. „Došlo mi, že den a půl cesty autem je svět, který je tak mimořádně brutální, že jsme úplně zapomněli, že něco takového existuje,“ přibližuje svoji zkušenost s válkou pro Český rozhlas Plus režisér filmu Robin Kvapil.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Robinem Kvapilem, režisérem filmu Velký vlastenecký výlet, o banálnosti lidského zla. Robin strávil při natáčení se třemi – jak sami o sobě tvrdí – dezoláty dvanáct dní dokumentováním jejich cesty po válkou zničené Ukrajině.Při zaznamenávání jejich reakcí na střet s válečnou realitou teklo hodně slz, ale bylo málo lítosti a vůbec žádné pochopení. Mluvili jsme o tom, jak protagonisté filmu reagovali při návštěvě masového hrobu v lese u Izjumu, co říkali na znásilňování nezletilých dívek a setkání s člověkem, kterému ruský nálet zabil všechny děti i vnoučata.Taky jsem se ho ptal, jak je možné, že se na nikoho z nich neměl chuť vrhnout, a proč členové štábu při natáčení brečeli.Ve druhé části jsme se na chvíli vrátili i k jeho druhému letošnímu filmu Smoke – o lidech, které naše justice poslala na osm až jedenáct let do vězení za pěstování několika kytek konopí. Včetně nemocného sedmdesátiletého důchodce, který je pěstoval pro svou devadesátiletou matku, aby neměla bolesti.Příjemný poslech.

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Proč prezident Zelenskyj podepsal zákon oslabující boj s korupcí na Ukrajině? Proč Česko zvažuje pro koupi německých tanků využít novou unijní půjčku na nákup zbraní? A s jakými plány jde do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nově zvolený historik a spisovatel Luděk Navara?

Proč prezident Zelenskyj podepsal zákon oslabující boj s korupcí na Ukrajině? Proč Česko zvažuje pro koupi německých tanků využít novou unijní půjčku na nákup zbraní? A s jakými plány jde do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nově zvolený historik a spisovatel Luděk Navara?

Proč prezident Zelenskyj podepsal zákon oslabující boj s korupcí na Ukrajině? Proč Česko zvažuje pro koupi německých tanků využít novou unijní půjčku na nákup zbraní? A s jakými plány jde do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nově zvolený historik a spisovatel Luděk Navara? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Realita je konglomerát her. Nepochybně se i uvnitř Trumpovy administrativy, i uvnitř Putinovy administrativy hrají složité hry, boj o pozice. Na jedné straně kvalifikovaní lidé vedou jednání a řeší konflikt na Ukrajině. Trump se chce upřímně stát mírotvorcem, ale uvnitř se vedou boje o to, kdo bude ve větší přízni,“ říká docent Radim Valenčík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Česká republika se nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to premiér Fiala. Prý se soustředíme na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním nákupu amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a také Kanada. Dodávky amerických zbraní budou podle prezidenta Trumpa zahrnovat i systémy protivzdušné obrany Patriot.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident USA požádal o dohodu o ukončení války na Ukrajině do 50 dní. Pokud ho Putin neposlechne, hrozí uvalením tzv. sekundárních cel na Rusko ve výši 100 procent. „Dostáváme se k dvoukolejnému řešení. Nátlak nebude vyvíjen jenom na Ukrajinu, ale i na Rusko. To je politika, která proti ruskému impériu dlouhodobě jako jediná platila,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Co očekávat od změn v ukrajinské vládě? A jak bude vypadat bezpečnostního partnerství Islandu a EU?

Zdá se, že americký prezident Donald Trump ztratil trpělivost s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mimo jiné Rusku vyhlásil ultimátum a pohrozil, že uvalí vysoká cla na země, které s Ruskem obchodují, pokud Kreml do 50 dnů neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině. „Asi není jiná cesta,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec ODS Pavel Žáček. „Jenom další střípek do mozaiky, jakým způsobem by se konflikt měl ukončit,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Radek Koten z SPD.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návrh nového sedmiletého rozpočtu Unie na léta 2028 až 2034 je odvážný. Pokud by byl schválený, znamenal by významný rozchod s dosavadní praxí, kdy lví podíl evropských peněz spotřebovávali na své projekty zemědělci a chudší regiony. Evropa má nové priority, a ty se v návrhu jasně odrazily – konkurenceschopnost, obrana, digitalizace, věda a výzkum podpora Ukrajině.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.

Americký prezident nečekaně přitvrdil vůči Rusku. Ve válce proti Ukrajině dosud Donald Trump  kritizoval hlavně Kyjev, teď ale - kvůli pokračujícím ruským úderům - ukázal na Vladimira Putina a dal mu ultimátum. Buď ruský prezident do 50 dnů bude souhlasit s ukončením bojů, nebo Amerika uvalí na klíčové dodavatele ruské armády vysoká cla. Ukrajině zároveň Trump slíbil dodat přes evropské členy NATO nové zbraně. Změní americké rakety schopné zasáhnout třeba i Moskvu vývoj války?  Host: Michal Smetana - bezpečnostní analytik a ředitel univerzitního výzkumného centra Peace Research Center Prague na Fakultě sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. „Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. „Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co znamená válka pro lidskou mysl a duši? Jak se žije v realitě plné hrozeb, bolestných ztrát a traumat, která přetrvávají ještě dlouho po návratu z bojů? Z válečných konfliktů se nevracejí jen těla, ale také zlomené duše.Tento problém se týká všech zasažených válkou, bez ohledu na to, na které straně konfliktu stáli. Co prožívají vojáci a civilisté nejen na Ukrajině, ale i v Rusku? Jakou stopu zanechává válka v jejich životech, rodinách i komunitách?O tom, co válka způsobuje lidské psychice a jak se s tím může vyrovnat moderní věda, odborná pomoc i mezilidská solidarita, jsme diskutovali v Knihovně Václava Havla. Východiskem debaty byla odborná publikace „Neviditelné rány“.Debatoval jsem s těmito hosty:Jiří Horáček, psychiatr a neurovědec,Olena Dolhova, vedoucí psycholožka agentury AMIGA, z.s.,Dinara Akhmetova, koordinátorka agentury AMIGA, z.s.Jiří Pasz, editor publikace a facilitátor rozhovorů s ukrajinskými odborníky v terénu.Odkazy:Publikace Neviditelné rány - https://www.demas.cz/wp-content/uploads/2025/03/neviditelne-rany-fin.pdf00:00 Válka se propisuje do života všech.05:34 Co s člověkem dělá každodenní ohrožení života?12:22 Pocit urgence pomáhat.17:47 Jak válku prožívají uprchlíci žijící v Čechách?28:18 Co je a co není trauma.41:04 Válka na vlastní kůži.55:11 Léčení PTSD pomocí psychedelik.01:02:41 Jak se daří lidem pomáhat?01:14:55 Transformace myšlení po historickém zatížení.01:22:54 Hrdinství a odvaha.01:39:49 Inspirujme se a najděme v sobě hrdinu.01:44:11 První pomozte sobě, pak pomáhejte druhým.01:47:29 Zvyšujte si práh zranitelnosti.01:48:54 Helped people help people.01:51:48 Vliv násilné ukrajinizace společnosti na duševní zdraví.02:05:48 Každá negativní událost není trauma.Support the show

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.

Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.

Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Jak to funguje? - Válka na Ukrajině ukazuje, jak důležitou roli hrají v bojích drony. Speciální kurz o nich proto nabízí i Univerzita obrany v Brně. - Světová zdravotnická organizace varuje před ubývajícím množstvím očkovaných v Evropě. To ohrožuje lidi, kteří se očkovat nemohou. Jaká jsou aktuální čísla?

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.

Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?

Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomáš Brolíkem o slíbených systémech Patriot a dalších zbraních, které americký prezident slíbil ve spolupráci se státy NATO dodat Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Americký Prezident Donald Trump viditělně ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem. Konec ruské agrese je i po půl roce od jeho nástupu do Bílého domu stále v nedohlednu. Původně přitom voličům sliboval, že válku na Ukrajině ukončí během prvního dne ve funkci. Kyjevu tak slíbil dodat patrioty - známé mobilní raketové systémy protivzdušné obrany. Americký server Axios také s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že americký prezident chystá plán na vyzbrojení Ukrajiny a součástí mají být i dodávky útočných zbraní. Jak to celé číst v kontextu situace na frontě a možností, které teď prezidenti USA a Ruska mají? To rozebírá Štěpán Sedláček v podcastovém rozhovoru se zástupce šéfredaktora Tomášem Brolíkem.

Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.

V tomto díle uslyšíte výpověď bývalé americké velvyslankyně v Ukrajině o Trumpově zradě, o ruských pokusech o atentát na prezidenta Zelenského a kdo vydělává na ukrajinské válce. Že Elon zakládá novou stranu, jak se lidé brání proti divokým deportacím ICE, jak se na TikToku šíří nenávistná videa, že Švýcarsko staví vlastní AI, jak AI řídila firemní kiosek a na závěr jedna studie o simulaci našeho myšlení.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?

Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na filmovém festivalu v Karlových Varech se ani letos nepromítá žádný ruský film, publikum ovšem může vidět tři filmy ukrajinské. Jedním z nich je snímek 2000 metrů do Andrijivky, který popisuje pokus o ukrajinskou protiofenzivu v roce 2022. Film natočil Mstyslav Černov, který se proslavil drsným dokumentem ze začátku bojů s názvem 20 dní v Mariupolu, kdy zůstal se svým týmem uvězněný v obléhaném městě. Tentokrát se režisér vydal s kamerou na válečnou linii dobrovolně.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Jak by se měly podle Ústřední povodňové komise regiony na severovýchodě země připravit na intenzivní deště očekávané od dnešních večerních hodin? Jak významný je pro Ukrajinu příslib další americké vojenské pomoci necelý týden poté, co Washington oznámil, že tyto dodávky pozastavuje? A jak má dnes představený projekt přispět k oživení turistického ruchu ve venkovských oblastech Česka?

Jak by se měly podle Ústřední povodňové komise regiony na severovýchodě země připravit na intenzivní deště očekávané od dnešních večerních hodin? Jak významný je pro Ukrajinu příslib další americké vojenské pomoci necelý týden poté, co Washington oznámil, že tyto dodávky pozastavuje? A jak má dnes představený projekt přispět k oživení turistického ruchu ve venkovských oblastech Česka?

Držitel Oscara za reportážní snímek 20 dní v Mariupolu uvádí na karlovarském festivalu nový film z blízkosti válečné fronty na Ukrajině nazvaný 2000 metrů do Andrijivky. „Hledali jsme příběh, který by představoval univerzální zážitky ukrajinských vojáků, kteří tehdy bojovali na dlouhé frontě tisíce kilometrů, který by byl symbolem jejich úsilí,“ popisuje válečný reportér Mstyslav Černov. Jak jako režisér uvažoval o tom, jak zachytit zkušenost vojáků na frontové linii?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.