Podcasts about ukrajin

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Andrej Babiš na nedávném summitu v Polsku promluvil o Ukrajině. A světoví lídři nestačili zírat. Navíc došlo i k trapasu s českou podnikatelkou delegací: proč si byznys raději vše zařídil sám? Chat control se zásadně posunul ke schválení: jak se upraví? A vysvětlujeme taky návrhy na výrazné změny ve fungování emisních povolenek. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Bývalý ministr zahraničí a někdejší tajemník vládní komise pro přípravu Ústavy Cyril Svoboda kritizuje vyhrocený spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem kvůli zahraniční politice. V podcastu Pavla Štrunce uvedl, že pokud chce prezident skutečně obnovit spolupráci s vládou, měl by nejprve stáhnout kompetenční žalobu podanou k Ústavnímu soudu. Teprve poté podle něj může očekávat ochotu vlády jednat. „Kdyby prezident republiky řekl: stahuji žalobu k soudu, byl to omyl, pojďte se dohodnout, tak tomu rozumím jako velkorysému gestu. Ale nemůžete chtít zároveň vyhrát spor u Ústavního soudu a současně po žalovaném chtít, aby byl velkorysý,“ řekl Svoboda.Podle něj je současný konflikt především důsledkem toho, že prezident a vláda proti sobě vedou soudní spor. „Rozumím vládě, když říká, že nemá o čem jednat, když je žalovanou stranou,“ uvedl.Svoboda zároveň zpochybnil samotný postup Ústavního soudu, který před summitem NATO vydal předběžné opatření umožňující prezidentovi cestu do Ankary. Podle něj se soud do politického konfliktu vůbec neměl pouštět. „Ústavní soud se vůbec neměl nechat vtáhnout do tohoto konfliktu,“ prohlásil. Dodal také, že podle jeho názoru předběžné opatření v kompetenčním sporu nemělo být vůbec vydáno.Bývalý šéf české diplomacie zároveň připustil, že nedokáže odhadnout, jak Ústavní soud nakonec rozhodne. „Moje fantazie je limitovaná. Vůbec netuším, co bude v nálezu napsáno,“ uvedl s tím, že rozhodnutí bude závazné pro všechny státní instituce.A mluvilo se i o summitu NATO v Ankaře: „Summit pro mě skončil hlubokým zklamáním. Nedal odpovědi na klíčové otázky - co s Ukrajinou, co s Blízkým východem nebo jaké jsou skutečné vztahy uvnitř Aliance,“ řekl.Podle něj Západ příliš mluví o zbrojení, ale málo o politickém cíli války. „Počítáme kanóny, letadla a drony. A kdo počítá mrtvé? Válku vedu jen tehdy, když mám strategický cíl. Od summitu jsem čekal, že řekne, čeho chceme na Ukrajině dosáhnout,“ uvedl Svoboda.

Na summitu NATO v Ankaře chybělo premiérovi Andreji Babišovi nejvíce slovo mír. Všichni mluvili o vyzbrojování a posilování obrany, případně o vojenské pomoci Ukrajině či o nových vojenských akcích USA v Íránu. O míru – nikdo.

Drony v současnosti přitahují pozornost celého světa a přepsaly mimo jiné i pravidla boje. Bojová revoluce se ale odehrává i na zemi, byť je mnohem tišší. Po ukrajinských bojištích se dnes totiž prohánějí celé prapory pozemních robotů. Tato pásová a kolová vozítka převážejí zásoby a munici, evakuují raněné, nebo dokonce kladou miny a stále častěji také drží pozice.

Drony v současnosti přitahují pozornost celého světa a přepsaly mimo jiné i pravidla boje. Bojová revoluce se ale odehrává i na zemi, byť je mnohem tišší. Po ukrajinských bojištích se dnes totiž prohánějí celé prapory pozemních robotů. Tato pásová a kolová vozítka převážejí zásoby a munici, evakuují raněné, nebo dokonce kladou miny a stále častěji také drží pozice.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na summitu NATO v Ankaře chybělo premiérovi Andreji Babišovi nejvíce slovo mír. Všichni mluvili o vyzbrojování a posilování obrany, případně o vojenské pomoci Ukrajině či o nových vojenských akcích USA v Íránu. O míru – nikdo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po summitu NATO v Ankaře se do Insideru vrací Tomáš Kopečný, bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a spoluautor muniční iniciativy. Naučili jsme se jednat s Trumpem? Jaké jsou výstupy k Ukrajině, Rusku a Číně? Proč je pro Kyjev tak zásadní licence na výrobu raket do Patriotů? Jak summit čtou v Moskvě a v Pekingu?A co si z české účasti odnesl svět? Podle Kopečného hlavně bizár kolem sporu prezidenta s premiérem o to, kdo má Česko na summitu zastupovat. Možná to ale byl geniální tah. Zahraniční média řešila český kabinet kuriozit, a ne to, že Česko patří k nejhorším členům aliance z hlediska výdajů na obranu.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Jak se Česko angažuje v pomoci Ukrajině? Jak náročná bude poválečná obnova Rusy drancované země? A jak pomůže Ukrajině koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám? „Evropský program vlastně říká: i my se připojujeme, chápeme, že nemůžeme být závislí na Spojených státech. Nejenom kvůli politickým rozmarům tamní administrativy, ale i kvůli tomu, že to kapacitně prostě nestačí,“ vysvětluje bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Mohlo by se zdát, že pro většinu světa už před semifinálovými zápasy mundial skončil. Fanoušci jsou ale velmi kreativní v tom, koho podporovat i po vyřazení svého národního týmu. V dalším zápisníku ze Spojených států to popisuje náš zvláštní zpravodaj na turnaji. V hledištích spatřil i ukrajinské dresy se jmenovkou Zelenskyj.

Jak se Česko angažuje v pomoci Ukrajině? Jak náročná bude poválečná obnova Rusy drancované země? A jak pomůže Ukrajině koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám? „Evropský program vlastně říká: i my se připojujeme, chápeme, že nemůžeme být závislí na Spojených státech. Nejenom kvůli politickým rozmarům tamní administrativy, ale i kvůli tomu, že to kapacitně prostě nestačí,“ vysvětluje bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohlo by se zdát, že pro většinu světa už před semifinálovými zápasy mundial skončil. Fanoušci jsou ale velmi kreativní v tom, koho podporovat i po vyřazení svého národního týmu. V dalším zápisníku ze Spojených států to popisuje náš zvláštní zpravodaj na turnaji. V hledištích spatřil i ukrajinské dresy se jmenovkou Zelenskyj.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. V tomto díle Štěpán Křeček s Michaelem Romancovem rozebírají aktuální vývoj války na Ukrajině a ekonomické i politické postavení Ruska. Věnují se tempu ruského postupu, životní úrovni obyvatel, postoji ruské společnosti k válce i tomu, jak se proměňuje fungování tamního režimu. Diskutují také o tom, v jaké kondici se nachází ruská ekonomika a jaké vyhlídky může mít po skončení konfliktu. Debata se dále zaměřuje na situaci na Blízkém východě, včetně konfliktu mezi Izraelem a Íránem, role Spojených států a strategického významu Hormuzského průlivu pro světovou ekonomiku. Řeč přichází také na ekonomickou situaci Íránu, stabilitu tamního režimu a širší geopolitické souvislosti, které mohou ovlivnit další vývoj v regionu i světové hospodářství. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Výtvarník Tadeáš Pochman je čerstvý absolvent AVU, který ve své tvorbě neotřelým způsobem reflektuje biblické symboly v kontextu významných událostí moderní historie. Impulsem pro vznik jeho díla byly především cesty, během kterých se dostával do hraničních situací, například v Bosně nebo ve válkou zmítané Ukrajině. Konfrontace s utrpením v něm vyvolávaly otázky, které pro něj přirozeně rezonovaly se světem víry.

Výtvarník Tadeáš Pochman je čerstvý absolvent AVU, který ve své tvorbě neotřelým způsobem reflektuje biblické symboly v kontextu významných událostí moderní historie. Impulsem pro vznik jeho díla byly především cesty, během kterých se dostával do hraničních situací, například v Bosně nebo ve válkou zmítané Ukrajině. Konfrontace s utrpením v něm vyvolávaly otázky, které pro něj přirozeně rezonovaly se světem víry.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V turecké Ankaře začal dlouho očekávaný summit NATO. Česko na něm zastupuje jak vládní delegace v čele s premiérem, tak prezident, kterého kabinet doplnil do výpravy až dodatečně po zásahu Ústavního soudu. Co od summitu čekat? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Po mnohaměsíční přetahované mezi vládou a prezidentem o složení české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) dorazil do Ankary jedním letounem premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Druhým speciálem pak prezident Petr Pavel. Program vlády a hlavy státu na summitu podle Babiše zkoordinován není. Pavel před odletem řekl, že má v plánu minimálně čtveřici bilaterálních schůzek a na pozvání svého tureckého protějšku se zúčastní úterní večeře lídrů, na kterou vláda delegovala Andreje Babiše v doprovodu manželky. „Prát“ se s premiérem o židli u předního stolu při středečním jednání Severoatlantické rady ale prezident podle svých slov nebude. Babiš, jehož vláda účast Pavla do poslední chvíle odmítala, označil dvoudenní summit za jeden z nejdůležitějších pro celé NATO. Velkým zážitkem podle něj bude zejména jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého se očekává tlak na spojence ohledně plnění aliančních závazků. V této souvislosti premiér v úterý ráno prohlásil, že jeho vláda hodlá příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun. Česko by tak poprvé splnilo závazek NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Babiš dopředu naopak vyloučil, že by se Česko podílelo na poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun), o které se bude na summitu také jednat. Prezident v reakci na Babišovo vyjádření ocenil, že se vláda přihlásila k závazku dát dvě procenta HDP na obranu. Zároveň připomenul, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě. Jaký přínos může mít summit pro Česko? Jak chce vláda zvýšit obranyschopnost země? A jaká je budoucnost NATO? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Je reálné, že by Spojené státy udělily Ukrajině licenci na výrobu systému protivzdušné obrany Patriot? Dají se obřady spojené s pohřbem bývalého duchovního vůdce Íránu považovat za referendum o nynějším vedení v Teheránu? A co vše obsahuje nově zpracovaná digitální databáze spisů Jana Husa?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Redakce investigace.cz přináší nové a aktualizované informace o firmách a nemovitostech, které v Česku vlastní lidé napojení na Kreml. Podle autorky mapy, reportérky Barbory Šturmové, z českých rejstříků mizí velká jména mocných oligarchů. I tak je ale Česko pro Rusy stále atraktivní zemí. Do mapy zanesla jména desítek lidí, kteří jsou napojení na sankcionované společnosti, mají napojení na tamní politiku anebo jsou součástí války proti Ukrajině. S Barborou Šturmovou natáčel Jiří Slavičínský.Více informací a mapu majetků politicky exponovaných osob z Ruska najdete v článku na webu investigace.cz.

Příští týden začíná summit NATO v Turecku. Za jaké bezpečnostní situace se koná a co může přinést, probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. ČR neplní výdaje na obranu, byť na Ukrajině dál zuří válka a situace na Blízkém východě je napjatá.

V nemocnicích na Ukrajině pomáhá tamním lékařům evropské vybavení. Zmapovat potřeby a přispět k dostupné lékařské péči tam jezdí i český program Medevac. „Když jsem jel na Ukrajinu, byl jsem vlažný podporovatel Ukrajiny. Byl jsem vyzván organizací, abych prozkoumal situaci, jaká tam je, a tato návštěva mi pohled na věc výrazně změnila,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus Jan Šroubek, neurochirurg zapojený do pomoci nemocnicím v napadené zemi.

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí. Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu. K tématu také doporučujeme:Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahuEvropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnitVálka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj jsou otevřeni krokům k vyřešení války na Ukrajině. Minulé pondělí to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump, který přicestoval do Francie na summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a líčil tam své telefonáty s oběma politiky.

Představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi. Mohou mít přísnější sankce reálný dopad? Jak významné je zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií? A nakolik jsou na Ukrajině ničeny ruskými útoky vzácné historické památky? Vladimír Kroc se ptal ukrajinistky Lenky Víchové.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi. Mohou mít přísnější sankce reálný dopad? Jak významné je zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií? A nakolik jsou na Ukrajině ničeny ruskými útoky vzácné historické památky? Vladimír Kroc se ptal ukrajinistky Lenky Víchové.

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?

Za necelý rok si Francie bude volit prezidenta a výsledek bude mít dopad nejen na tu největší zemi Evropské unie, ale na celý kontinent a na podporu Ukrajině. Buď se tam udrží dosavadní centristicko-liberální směřování, nebo se k moci dostane nacionalistická víceméně protievropská krajní pravice. Nikdy ještě nebyla tak blízko možného vítězství jako dnes.

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?

Za necelý rok si Francie bude volit prezidenta a výsledek bude mít dopad nejen na tu největší zemi Evropské unie, ale na celý kontinent a na podporu Ukrajině. Buď se tam udrží dosavadní centristicko-liberální směřování, nebo se k moci dostane nacionalistická víceméně protievropská krajní pravice. Nikdy ještě nebyla tak blízko možného vítězství jako dnes.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci.

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin. Další zapojená firma je vlastněna zčásti Agrofertem a zčásti bývalými Orbánovými ministry. Článek si můžete přečíst zde

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin. Další zapojená firma je vlastněna zčásti Agrofertem a zčásti bývalými Orbánovými ministry.  Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

„Vzhledem k tomu, co se na Ukrajině ve skutečnosti děje a jaké má tento konflikt skutečné kořeny, vůbec nechápu adoraci Zelenského většinou evropských politiků. To je něco naprosto zhoubného. Teď bylo osmdesáté výročí konce druhé světové války, a když se na to podíváte, máte pocit, že se lidé úplně zbláznili,“ říká tanečník a choreograf Petr Zuska v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 16.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město vypukl požár v klášteře Kyjevskopečerské lávry. Terčem útoku byl v noci také Charkov. „Je to studená sprcha po posledních týdnech zpráv o tom, jak se Ukrajině daří a jak se Rusko pomalu málem rozpadá. Masivní útoky s vírou v brzké ukončení války podle mě silně zatřesou,“ říká v Interview Plus fotograf Stanislav Krupař, který se na ukrajinskou frontu často a opakovaně vrací.

Mraky nad Českem. Houknu na Merze čili podivná Babišova zahraniční politika. Proč nemůže Putin jen tak ukončit válku na Ukrajině. Tábory pro neúspěšné běžence. Sirât

„Dědkovi šplouchá na maják.“ „Už mám po krk Volodi, vypínám přenos.“ „Náš největší geostratég si fakt myslí, že má něco pod kontrolou.“ O kom to je a kdo to píše ve svých telegramových kanálech? Je to o Vladimiru Putinovi. Je tam pod posměšnou přezdívkou Pyňa nebo Pypa. Pokud na druhou otázku chcete odpovědět sami v domnění, že je to snadný úkol, raději chvíli vyčkejte.

Na kuchyňském stole 3D tiskárna, která vyrábí součástky k bojovým dronům. Tak vypadají po ruské invazi tisíce ukrajinských domácností – ať už přímo na Ukrajině, nebo různě po Evropě. A jejich práce má výsledek: ukrajinské drony dokážou zasazovat ruským silám citelné údery. Proč to tedy nedávno sarkasticky komentoval šéf německého koncernu Rheinmetall a s jakými reakcemi se setkal? A jak válečnou Ukrajinu pomáhala řídit věštkyně Veronika z Kyjeva?

Mraky nad Českem. Houknu na Merze čili podivná Babišova zahraniční politika. Proč nemůže Putin jen tak ukončit válku na Ukrajině. Tábory pro neúspěšné běžence. SirâtVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dědkovi šplouchá na maják.“ „Už mám po krk Volodi, vypínám přenos.“ „Náš největší geostratég si fakt myslí, že má něco pod kontrolou.“ O kom to je a kdo to píše ve svých telegramových kanálech? Je to o Vladimiru Putinovi. Je tam pod posměšnou přezdívkou Pyňa nebo Pypa. Pokud na druhou otázku chcete odpovědět sami v domnění, že je to snadný úkol, raději chvíli vyčkejte.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.

Když v tomto týdnu vyrazil po sedmi letech na návštěvu Pchjongjangu čínský prezident Si Ťin-pching, nešlo o výjimečné prolomení izolace tamního diktátorského režimu. O přízeň Kim Čong-una se uchází i Moskva, kterou Severní Korea podporuje v její útočné válce proti Ukrajině. Výměnou za tuto pomoc dorazily do Severní Koreji ruské peníze - a s nimi i relativní hospodářský rozkvět. Bojí se Čína rostoucího vlivu Ruska v zemi, kterou tradičně považovala za svého vazala? A co chtějí Spojené státy?Hostka: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě BerlínČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Když v tomto týdnu vyrazil po sedmi letech na návštěvu Pchjongjangu čínský prezident Si Ťin-pching, nešlo o výjimečné prolomení izolace tamního diktátorského režimu. O přízeň Kim Čong-una se uchází i Moskva, kterou Severní Korea podporuje v její útočné válce proti Ukrajině. Výměnou za tuto pomoc dorazily do Severní Koreji ruské peníze - a s nimi i relativní hospodářský rozkvět. Bojí se Čína rostoucího vlivu Ruska v zemi, kterou tradičně považovala za svého vazala? Hostka: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě Berlín Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Ukrajinci by nás o naději mohli hodně naučit. Cílem Ruska je obsadit obydlená území. Naším cílem je umožnit lidem být tam, kde žijí. I to říká Adéla Pafková, koordinátorka humanitární organizace Koridor UA. Od října žije v Mykolajivu, asi hodinu autem od válečné fronty. Její organizace mimo jiné dováží zemědělské a rybářské sítě, které pomáhají Ukrajince chránit před drony. Jaké je žít tak blízko válečné zóny? A jak Ukrajinci vnímají Čechy?

Ukrajinci by nás o naději mohli hodně naučit. Cílem Ruska je obsadit obydlená území. Naším cílem je umožnit lidem být tam, kde žijí. I to říká Adéla Pafková, koordinátorka humanitární organizace Koridor UA. Od října žije v Mykolajivu, asi hodinu autem od válečné fronty. Její organizace mimo jiné dováží zemědělské a rybářské sítě, které pomáhají Ukrajince chránit před drony. Jaké je žít tak blízko válečné zóny? A jak Ukrajinci vnímají Čechy? Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč má Rada vysokých škol obavy ze zavedení univerzitních rad, se kterými počítá návrh nového vysokoškolského zákona? Co dojednal na Tchaj-wanu předseda Senátu Miloš Vystrčil s podnikatelskou delegací? A jak rychle by mohla nová dohoda Kyjeva s Budapeští otevřít Ukrajině cestu k jednání o vstupu do EU?

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů schválila na nočním zasedání bez připomínkového řízení reorganizaci státní správy, která přesouvá protidrogovou politiku pod Ministerstvo zdravotnictví, nahrazuje koordinátora Béma Ditou Protopopovou a tříští lidskoprávní agendu mezi tři samostatné rezorty. Souběžně s tím eskalují ukrajinské dronové útoky na rafinérie a infrastrukturu Ruské federace, což narušuje vnitřní společenskou smlouvu Kremlu, zatímco tajné služby varují před ruskými přípravami na testování článku 5 NATO v Pobaltí z důvodu politické polarizace mezi Evropou a USA. V Americe se prohlubuje rozkol uvnitř hnutí MAGA kvůli pokračující vojenské pomoci Ukrajině, Donald Trump čelí obviněním z masivního insider tradingu a nová vědecká studie v časopise Nature poprvé prokazuje, že ztráta důvěry konzervativních voličů v lékařské autority vede k jejich měřitelně vyšší úmrtnosti.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Proč se letošní testování žáků pátých a devátých tříd základních škol stalo terčem široké kritiky? Čekají ukrajinské uprchlíky v Česku nové povinnosti, pokud chtějí být držiteli takzvané dočasné ochrany? A jak ruská agrese proměňuje ukrajinskou kulturu?