Podcasts about ukrajin

Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance v úterý na večerním zasedání Rady NATO-Ukrajina v Haagu potvrdili trvalou podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Setkání, na kterém byl i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, trvalo asi tři hodiny. Vrcholné setkání NATO v Haagu by mělo končit až ve čtvrtek, a tak se tentokrát soustředíme na úskalí, která jednotu největšího vojenského paktu světa ohrožují.

Z počínání ruského prezidenta Vladimira Putina je stále zřejmější, že nejenže nechce jednat o míru na Ukrajině, ale připravuje se na ozbrojený střet se Severoatlantickou aliancí.

Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád,  aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina v roce 2022 před mírovými rozhovory v Istanbulu zaútočila na Rusko, je tak evidentní, že o jednání nestála. V nedělní Partii ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl poslanec a místopředseda SPD Radim Fiala. Jeho slova však pobouřila europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN). „Co to tu vykládáte?“ obořila se na něj.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Slovenský premiér Robert Fico označil vyzbrojování evropských armád v reakci na válku na Ukrajině za pološílenství. „Zbrojařské firmy potřebovaly vydělat, tak se vytvořila šílená atmosféra,“ nechal se slyšet. Pravda je ale taková, že samotná Ficova vláda zbrojí za víc než 1,8 miliardy eur, konstatuje v úvodu článku slovenský deník SME.

Slovenský premiér Robert Fico označil vyzbrojování evropských armád v reakci na válku na Ukrajině za pološílenství. „Zbrojařské firmy potřebovaly vydělat, tak se vytvořila šílená atmosféra,“ nechal se slyšet. Pravda je ale taková, že samotná Ficova vláda zbrojí za víc než 1,8 miliardy eur, konstatuje v úvodu článku slovenský deník SME. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za východní hranicí Evropské unie se už více než tři roky bojuje. Mírové ukončení války na Ukrajině není v dohledu. Podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse představuje Rusko vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Každá domácnost má svého Tichého nájemníka - tedy alespoň ve stejnojmenné knížce spisovatelky a violoncellistky Zuzany Dostálové. Její děj se soustředí na deváťačku Ester, která se trápí, až se začne sebepoškozovat. O tom, jaký vliv na duševní zdraví dětí i dospělých měly a stále mají pandemie covidu-19 nebo válka na Ukrajině, přišla autorka románu mluvit do podcastu Lit.

Česko zaplatí víc než 16,5 miliardy za prodloužení pronájmu letounů gripenů. Ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky jsou výhodnější, než nabízelo Švédsko loni. Podle opozice ale nákup prodražilo rozhodnutí přejít na americké stíhačky F-35. „Cena v žádném případě není výhodná,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus stínový ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Nezohledňujete dopady války na Ukrajině,“ namítá poslanec ODS Pavel Žáček ze sněmovního výboru pro obranu.

Česko zaplatí víc než 16,5 miliardy za prodloužení pronájmu letounů gripenů. Ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky jsou výhodnější, než nabízelo Švédsko loni. Podle opozice ale nákup prodražilo rozhodnutí přejít na americké stíhačky F-35. „Cena v žádném případě není výhodná,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus stínový ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Nezohledňujete dopady války na Ukrajině,“ namítá poslanec ODS Pavel Žáček ze sněmovního výboru pro obranu.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si stojíme ve vztahu k Ukrajině? Podporujeme ji? Máme čisté svědomí? Tím myslím čisté svědomí lidí, kterým jde o svobodu evropských a dalších zemí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Už si nepamatuji, jaká jsem byla před válkou,“ říká novinářka a válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová, která s kameramanem Jánem Schürgerem přináší zprávy z válečné Ukrajiny. „Měla jsem chuť se do války už nevrátit, ale cítím, že když už jsem to začala, tak bych to měla dokončit. A bylo by mi to líto, kdybych skončila,“ přiznává v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stále ještě nový německý kancléř Friedrich Merz zatím vykazuje velmi silnou aktivitu v oblasti zahraniční politiky. Za ten měsíc, co je v úřadě, se dá konstatovat, že mu obzvlášť leží na srdci situace na Ukrajině. Celkem plynule a s velkou samozřejmostí se zapojil do úsilí britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezident Emmanuela Macrona s cílem vrátit Evropany do hry, pokud jde o ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.

V únoru 2022 stála česko-rakouská strojírenská firma Hennlich, která má za sebou více než stoletou historii, před zásadním rozhodnutím. Zatímco západní společnosti hromadně opouštěly ruský trh na protest proti invazi do Ukrajiny, Hennlich provozoval pobočku v Rusku s více než 70 zaměstnanci. Tu se majitelé nakonec rozhodli zachovat. Vlastníci ruské i české společnosti Pavel Šumera a jeho rakouský obchodní partner tak od té doby musejí balancovat mezi ziskem a dodržováním sankcí. Ne vždy se to však daří. Loni ruská firma dodala komponenty pro CNC stroje vojenskému holdingu, jenž vyrábí balistické střely používané proti Ukrajině. České vedení přitom tvrdí, že na dění v ruské pobočce nemá žádný vliv.Text Sergeje Panova a Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Petra Ludwiga jsem dlouho znal jako propagátora kritického myšlení; poslední dobou se ke mně však od něj dostávaly příspěvky (hlavně o Ukrajině), jež mi přišly s kritickým myšlením v rozporu – tak jsem se ho rozhodl pozval do Studia a probrat to s ním. Na rozhovoru se mi hodně líbila Petrova pokora, ochota se učit a otevřeně (veřejně) připouštět, že mu něco není jasné; takové vlastnosti jsou dle mého názoru spíše vzácné. Řešili jsme i válečný stav mysli; a jak se liší vnímání světa průzkumníků a bojovníků. – Petr Ludwig; propagátor kritického myšlení; publicista; podnikatel; podporovatel Ukrajiny – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Blažek, bitcoiny a demise. Smutné vyhlídky pro mír na Ukrajině. Kufřík s dvojitým dnem. Stromy v Paříži. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Trumpova rodina bohatne. Nejen během státních návštěvVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V ukrajinském Lvově pořádali pivní festival, a to poprvé od začátku ruské války. Možná to působí překvapivě, ale pivo se na Ukrajině vaří pořád a byznys musí fungovat, aby se země dokázala ekonomicky udržet. Pivo vaří i čeští sládci na Ukrajině, a také tam jezdí pivovarníci z Česka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.

V ukrajinském Lvově pořádali pivní festival, a to poprvé od začátku ruské války. Možná to působí překvapivě, ale pivo se na Ukrajině vaří pořád a byznys musí fungovat, aby se země dokázala ekonomicky udržet. Pivo vaří i čeští sládci na Ukrajině, a také tam jezdí pivovarníci z Česka.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč dostalo ministerstvo spravedlnosti miliardový dar od člověka odsouzeného za obchod s drogami? Jak se Tomáš Jiříkovský dostal k bitcoinům, které daroval státu? Může americký Federální obchodní soud zastavit celní ofenzivu Donalda Trumpa? A kdo bude hostem dnešní konference ČRo Plus o dezinformacích kolem ruské invaze na Ukrajině?

Proč dostalo ministerstvo spravedlnosti miliardový dar od člověka odsouzeného za obchod s drogami? Jak se Tomáš Jiříkovský dostal k bitcoinům, které daroval státu? Může americký Federální obchodní soud zastavit celní ofenzivu Donalda Trumpa? A kdo bude hostem dnešní konference ČRo Plus o dezinformacích kolem ruské invaze na Ukrajině?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejeden politolog si láme hlavu otázkou, co asi tak rozhodne volby? Kauzy typu Dozimetr nebo Čapí hnízdo, které projednávají soudy? Přehled vládních úspěchů či nesplněných slibů? Válka na Ukrajině nebo Trumpova cla? Pravděpodobně to bude od všeho kousek. Vyskytuje se kupříkladu i názor, že by to mohly být korespondenční hlasy ze zahraničí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.

Nejmasivnější ruské dronové a raketové útoky na Ukrajinu, během nichž bylo na bránící se zemi vypáleno kolem tisícovky těchto prostředků, jsou vůbec nejhorší za celou válku. Dopisovatel slavného britského listu The Financial Times Christopher Miller, působící na Ukrajině už 15 let, vyslovil těsně před těmto útoky obavu, že ruská letní ofenzíva zcela změní trajektorii konfliktu, možná i jeho vyústění.

Začala letní ruská ofenziva na Ukrajině? Měli by mladí lidé volit v Česku už od 17 let? Jaké auto by chtěl každý? Proč politici nechtějí kádrovat? Čím teď ohrožuje Evropskou unii maďarský premiér Viktor Orbán? A jak je možné, že rodina Donalda Trumpa neustále bohatne? Středečními Názory a argumenty provází Jan Fingerland.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři roky od začátku války na Ukrajině pracují v Česku desítky tisíc Ukrajinců. Data přitom ukazují, že jejich pracovní zapojení přináší státu více peněz, než kolik se vydává na jejich podporu. Jaké jsou širší souvislosti zapojení Ukrajinců na tuzemském trhu? A kde všude našli uplatnění? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, co ovlivnilo nárůst důvěry v tuzemskou ekonomiku, a zhodnotí obchodní politiku Donalda Trumpa.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři roky od začátku války na Ukrajině pracují v Česku desítky tisíc Ukrajinců. Data přitom ukazují, že jejich pracovní zapojení přináší státu více peněz, než kolik se vydává na jejich podporu. Jaké jsou širší souvislosti zapojení Ukrajinců na tuzemském trhu? A kde všude našli uplatnění? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, co ovlivnilo nárůst důvěry v tuzemskou ekonomiku, a zhodnotí obchodní politiku Donalda Trumpa.

Nejmasivnější ruské dronové a raketové útoky na Ukrajinu, během nichž bylo na bránící se zemi vypáleno kolem tisícovky těchto prostředků, jsou vůbec nejhorší za celou válku. Dopisovatel slavného britského listu The Financial Times Christopher Miller, působící na Ukrajině už 15 let, vyslovil těsně před těmto útoky obavu, že ruská letní ofenzíva zcela změní trajektorii konfliktu, možná i jeho vyústění.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?

Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,” říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?

Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,” říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.

Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.

Ztrácí Trump kvůli masivním útokům na Ukrajině trpělivost s ruským vůdcem Putinem? Manažeři Volkswagenu byli odsouzeni za aféru dieselgate. Jak změnila trh s automobily? A jak hodnotí výkon české hokejové reprezentace na šampionátu trenér Radim Rulík?

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

Jaký plán může mít americký prezident Donald Trump pro další jednání s ruským vůdcem Putinem o míru na Ukrajině? Jak vážně je podle generálního ředitele ČEZ ohrožena smlouva o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech? A jak často se ve sportu najde fair play jednání, má Český klub fair play stále koho oceňovat?

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ Touto větou shrnul americký deník New York Times rozsáhlou investigaci o charakteru spolupráce ukrajinské a americké armády a zpravodajských služeb po ruské invazi v roce 2022. V bonusu podcastu Na Východ! přidávají Josef Pazderka a Ondřej Soukup odkazy na články a další materiály k tomuto tématu i tipy na knihy o tom, jak vypadá situace na ukrajinských bojištích.

Jak vyznělo první setkání ukrajinských a ruských vyjednavačů od března 2022 a co by mohlo znamenat pro další snahy o příměří v bojích na Ukrajině? Na jaké výzvy se zaměřila dnešní debata zástupců českého automobilového průmyslu a vlády? A jak se do letošního Festivalu muzejních nocí zapojuje například olomoucké studio Českého rozhlasu?

Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl v pondělí mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Putin totiž navrhl uspořádat v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Pokud se schůzka na jakékoli úrovni v Istanbulu uskuteční, bude to de facto pokračování neúspěšného jednacího procesu ze začátku války.

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, KDE NAJDETE VŠECHNY DÍLY. „Lev XIV. mým favoritem nebyl, ale myslím, že je to muž pro tuto dobu,“ říká ve Studiu N katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Nového papeže označuje za pokračovatele Františkovy cesty, byť ho prý nebude kopírovat. „Nebude tak impulzivní a nepůjde do kontroverzních věcí,“ tvrdí Halík, během jehož života se na Svatém stolci vystřídalo osm římských biskupů. „Papežem mého života byl František, s ním jsem se nejvíc ztotožnil,“ přiznává. Konkláve v rozhovoru přirovnává k reality show: „Je to exotická, tajemná, esteticky fascinující a historií prosycená událost, která v sobě nese něco transcendentního. Je to atraktivní i pro lidi, kteří stojí mimo církev, pro mě potom dvojnásob,“ směje se. A všímá si i reakce zvenčí: „Trump z něj velkou radost nemá – prezidentovi odpůrci v něm totiž vidí světový symbol Ameriky.“ Jak se bude Lev XIV. angažovat v mírových snahách na Ukrajině? Jaký boj se odehrává uvnitř církve? A co Halíkovi napsal v osobním dopise papež František? Podívejte se na celý rozhovor.

Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě byl také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chyběla.

Jak Rusko slaví porážku nacismu, když samo vede agresivní válku proti Ukrajině? Kdo vlastně je nový papež Lev XIV. a jaká se do něj vkládají očekávání? A jaký umělecký i společenský odkaz po sobě zanechal herec Jiří Bartoška, který zemřel včera ve věku 78 let?

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ To je lakonické shrnutí obsáhlého materiálu, který vyšel v březnu 2025 v americkém deníku New York Times. Vychází z víc než tří stovek rozhovorů, které vedl novinář Adam Entous s vládami, velením armád a zpravodajskými službami v Evropě a Spojených státech o povaze partnerství Američanů s Ukrajinci při postupu proti ruské armádě.

Většinu mediální i veřejné pozornosti bere na sebe v posledních týdnech a měsících Donald Trump. Není divu, americký prezident mění světový řád a tvrdě testuje odolnost americké demokracie. Rozpoutal velký chaos. Když se k tomu přidá válka na Ukrajině a v pásmu Gazy či světový obchodní konflikt je naše kapacita pro vnímání zpráv naplněna. Je toho prostě příliš mnoho a vlastně každý den dochází na jedno zdánlivě velké drama, jakoby jedna hrozba střídala druhou.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.