Podcasts about ukrajin

Po masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město vypukl požár v klášteře Kyjevskopečerské lávry. Terčem útoku byl v noci také Charkov. „Je to studená sprcha po posledních týdnech zpráv o tom, jak se Ukrajině daří a jak se Rusko pomalu málem rozpadá. Masivní útoky s vírou v brzké ukončení války podle mě silně zatřesou,“ říká v Interview Plus fotograf Stanislav Krupař, který se na ukrajinskou frontu často a opakovaně vrací.

Mraky nad Českem. Houknu na Merze čili podivná Babišova zahraniční politika. Proč nemůže Putin jen tak ukončit válku na Ukrajině. Tábory pro neúspěšné běžence. Sirât

„Dědkovi šplouchá na maják.“ „Už mám po krk Volodi, vypínám přenos.“ „Náš největší geostratég si fakt myslí, že má něco pod kontrolou.“ O kom to je a kdo to píše ve svých telegramových kanálech? Je to o Vladimiru Putinovi. Je tam pod posměšnou přezdívkou Pyňa nebo Pypa. Pokud na druhou otázku chcete odpovědět sami v domnění, že je to snadný úkol, raději chvíli vyčkejte.

Na kuchyňském stole 3D tiskárna, která vyrábí součástky k bojovým dronům. Tak vypadají po ruské invazi tisíce ukrajinských domácností – ať už přímo na Ukrajině, nebo různě po Evropě. A jejich práce má výsledek: ukrajinské drony dokážou zasazovat ruským silám citelné údery. Proč to tedy nedávno sarkasticky komentoval šéf německého koncernu Rheinmetall a s jakými reakcemi se setkal? A jak válečnou Ukrajinu pomáhala řídit věštkyně Veronika z Kyjeva?

Mraky nad Českem. Houknu na Merze čili podivná Babišova zahraniční politika. Proč nemůže Putin jen tak ukončit válku na Ukrajině. Tábory pro neúspěšné běžence. SirâtVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dědkovi šplouchá na maják.“ „Už mám po krk Volodi, vypínám přenos.“ „Náš největší geostratég si fakt myslí, že má něco pod kontrolou.“ O kom to je a kdo to píše ve svých telegramových kanálech? Je to o Vladimiru Putinovi. Je tam pod posměšnou přezdívkou Pyňa nebo Pypa. Pokud na druhou otázku chcete odpovědět sami v domnění, že je to snadný úkol, raději chvíli vyčkejte.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.

Když v tomto týdnu vyrazil po sedmi letech na návštěvu Pchjongjangu čínský prezident Si Ťin-pching, nešlo o výjimečné prolomení izolace tamního diktátorského režimu. O přízeň Kim Čong-una se uchází i Moskva, kterou Severní Korea podporuje v její útočné válce proti Ukrajině. Výměnou za tuto pomoc dorazily do Severní Koreji ruské peníze - a s nimi i relativní hospodářský rozkvět. Bojí se Čína rostoucího vlivu Ruska v zemi, kterou tradičně považovala za svého vazala? A co chtějí Spojené státy?Hostka: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě BerlínČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Ukrajinci by nás o naději mohli hodně naučit. Cílem Ruska je obsadit obydlená území. Naším cílem je umožnit lidem být tam, kde žijí. I to říká Adéla Pafková, koordinátorka humanitární organizace Koridor UA. Od října žije v Mykolajivu, asi hodinu autem od válečné fronty. Její organizace mimo jiné dováží zemědělské a rybářské sítě, které pomáhají Ukrajince chránit před drony. Jaké je žít tak blízko válečné zóny? A jak Ukrajinci vnímají Čechy? Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinci by nás o naději mohli hodně naučit. Cílem Ruska je obsadit obydlená území. Naším cílem je umožnit lidem být tam, kde žijí. I to říká Adéla Pafková, koordinátorka humanitární organizace Koridor UA. Od října žije v Mykolajivu, asi hodinu autem od válečné fronty. Její organizace mimo jiné dováží zemědělské a rybářské sítě, které pomáhají Ukrajince chránit před drony. Jaké je žít tak blízko válečné zóny? A jak Ukrajinci vnímají Čechy?

Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czO co jde ve sporu mezi Ukrajinou a Polskem? Válčící země vzdala hold jednotkám, se kterými mají Poláci historicky problém. V Polsku se proti tomu vzedmul odpor napříč politickým spektrem. „Paměť na druhou světovou válku v Polsku a na Ukrajině je velmi nekompatibilní. Ukrajinci meziválečnou a válečnou Ukrajinskou povstaleckou armádu vnímají jako významný mezník v jejich boji za nezávislost. Poláci ji mají především za strůjce genocidy na polském obyvatelstvu,“ říká Maciej Ruczaj.Trvá spor o to, kdo pojede na summit NATO – prezident, nebo premiér? Obě strany si našly „své“ ústavní právníky, kteří potvrzují jejich postoje. „Pavel říká – podívejte se, já tomu NATO rozumím, byl jsem předsedou jeho vojenského výboru, oni mě tam nechtějí pozvat. To je hra na emoce, ne na fakta,“ tvrdí Dalibor Balšínek.Jaká je stinná strana empatie? Z definice je nespravedlivá, dokazuje ve svém textu v týdeníku Adam Růžička. Salon o Václavu Klausovi připomíná, že byl provokatérem, který nikdy svému publiku nepodlézal. A co chce Trump a jeho lidé budovat v Albánii?Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Magazín: Letní tábory na Ukrajině; Česko-ukrajinské partnerství sborů. Hovoří: Libor Osouch ml., Michal Klus.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Proč má Rada vysokých škol obavy ze zavedení univerzitních rad, se kterými počítá návrh nového vysokoškolského zákona? Co dojednal na Tchaj-wanu předseda Senátu Miloš Vystrčil s podnikatelskou delegací? A jak rychle by mohla nová dohoda Kyjeva s Budapeští otevřít Ukrajině cestu k jednání o vstupu do EU?

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Proč má Rada vysokých škol obavy ze zavedení univerzitních rad, se kterými počítá návrh nového vysokoškolského zákona? Co dojednal na Tchaj-wanu předseda Senátu Miloš Vystrčil s podnikatelskou delegací? A jak rychle by mohla nová dohoda Kyjeva s Budapeští otevřít Ukrajině cestu k jednání o vstupu do EU?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody a dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. V neděli ruský původ dronu potvrdil i rumunský prezident Nicușor Dan.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si rozhovor o fungování médií na Ukrajině, v Maďarsku a v Řecku. Hosté: Ilona Zasidkovyčová, novinářka, reportérka ČT, a Johanna Mylonaki, odbornice, která se věnuje současnému Řecku a jeho politice, absolventka novořeckých studií a politologie na FF UK. Moderuje: Libor Kukal. Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel chce jednat s vládou o financování muniční iniciativy pro Ukrajinu, která v posledních měsících přišla o polovinu přispěvatelů. Pod novou vládou mezi ně patří i Česká republika. „Zmatky okolo toho, jestli se bude, nebo nebude prodlužovat, to všechno zapůsobilo na donátory,“ vidí chybu opoziční poslanec Pavel Žáček (ODS). „Kritici by měli říct, kde peníze na financování pokračování konfliktu na Ukrajině vzít,“ namítá jeho kolega z vládní SPD Radek Koten.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Téměř padesát zemí na půdě OSN odsoudilo výzvy Ruska, aby zahraniční diplomaté opustili Kyjev. Moskva podle nich otevřeně vyhrožuje ambasádám na Ukrajině a snaží se vytvořit tlak na prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle rusisty Karla Svobody ale nejde jen o zastrašování Ukrajiny a Západu. Kreml tím zároveň reaguje na stagnaci fronty, rostoucí únavu ruské společnosti z války i sílící kritiku kremelské elity proti vůdci. Proč se stupňují ruské útoky proti Ukrajině právě teď?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #22 s Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu? A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů? Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území. „Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

„Německý kancléř musel něco vykopnout. Vykopl to a teď se pojďme, pokud možno co nejklidněji, bavit o tom, co skutečně chceme Ukrajině nabídnout,“ vyzývá ekonomický novinář a vysokoškolský pedagog David Klimeš. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje vývoj německé i české ekonomiky, účinnost vládní regulace cen pohonných hmot nebo dění okolo ministra kultury Oty Klempíře.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů schválila na nočním zasedání bez připomínkového řízení reorganizaci státní správy, která přesouvá protidrogovou politiku pod Ministerstvo zdravotnictví, nahrazuje koordinátora Béma Ditou Protopopovou a tříští lidskoprávní agendu mezi tři samostatné rezorty. Souběžně s tím eskalují ukrajinské dronové útoky na rafinérie a infrastrukturu Ruské federace, což narušuje vnitřní společenskou smlouvu Kremlu, zatímco tajné služby varují před ruskými přípravami na testování článku 5 NATO v Pobaltí z důvodu politické polarizace mezi Evropou a USA. V Americe se prohlubuje rozkol uvnitř hnutí MAGA kvůli pokračující vojenské pomoci Ukrajině, Donald Trump čelí obviněním z masivního insider tradingu a nová vědecká studie v časopise Nature poprvé prokazuje, že ztráta důvěry konzervativních voličů v lékařské autority vede k jejich měřitelně vyšší úmrtnosti.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Proč se letošní testování žáků pátých a devátých tříd základních škol stalo terčem široké kritiky? Čekají ukrajinské uprchlíky v Česku nové povinnosti, pokud chtějí být držiteli takzvané dočasné ochrany? A jak ruská agrese proměňuje ukrajinskou kulturu?

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Proč se letošní testování žáků pátých a devátých tříd základních škol stalo terčem široké kritiky? Čekají ukrajinské uprchlíky v Česku nové povinnosti, pokud chtějí být držiteli takzvané dočasné ochrany? A jak ruská agrese proměňuje ukrajinskou kulturu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Lotyšsku už válka není jen vzdálený konflikt na Ukrajině.Nad zemí létají zbloudilé drony, zní výstrahy a společnost řeší, jestli by v případě ruského útoku držela při sobě. O hybridní válce, ruské propagandě, napětí mezi Lotyši a ruskojazyčnou menšinou, politickém chaosu i o tom, proč Ukrajina dnes podle Pobaltí brání celou Evropu, mluví v Odposlechu šéfredaktorka Re:Baltica Sanita Jemberga. K mikrofonu si ji pozval PetrGojda.

Rusko spáchalo na Ukrajině během války podle všeho statisíce zločinů nejen proti vojákům, ale také proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajinci žijící na územích okupovaných Ruskem zažívají mučení, ponižování či únosy dětí. Zločiny režimu Vladimira Putina dlouhodobě sleduje kyjevské Centrum pro občanské svobody. „Chceme prolomit kruh beztrestnosti, z něhož Rusko po desetiletí těží,“ říká v Interview Plus jeho šéfka a nositelka Nobelovy ceny míru Oleksandra Matvijčuková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak číst výsledky sociologického průzkumu pro Český rozhlas, který sondoval názory veřejnosti na nadcházející brněnský sjezd Sudetoněmeckého sdružení? Jaké nejzajímavější příspěvky zazněly na mezinárodní konferenci ČRo Plus k evropské bezpečnosti i ve vztahu k válce na Ukrajině? A jak by mohla Trumpova administrativa dál postupovat poté, co vznesla vůči kubánskému exprezidentovi Raúlu Castrovi obvinění ze čtyřnásobné vraždy v souvislosti s incidentem z roku 1996?

Jak číst výsledky sociologického průzkumu pro Český rozhlas, který sondoval názory veřejnosti na nadcházející brněnský sjezd Sudetoněmeckého sdružení? Jaké nejzajímavější příspěvky zazněly na mezinárodní konferenci ČRo Plus k evropské bezpečnosti i ve vztahu k válce na Ukrajině? A jak by mohla Trumpova administrativa dál postupovat poté, co vznesla vůči kubánskému exprezidentovi Raúlu Castrovi obvinění ze čtyřnásobné vraždy v souvislosti s incidentem z roku 1996?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Putin se nechal slyšet, že válka na Ukrajině se blíží ke konci. Jak k tomu dospěl, je pro mnohého Evropana záhadou. A aby ta záhada byla ještě temnější, navrhl, aby zprostředkovatelem mírových jednání byl jeho nezpochybnitelný přítel a bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusové na Ukrajině ztrácejí dobytá území, prezident Vladimir Putin mluví o blížícím se konci války a mluvčí Kremlu o obnovení kontaktů s evropskými lídry. „Jakýkoliv výsledek války lze za předpokladu určité rétoriky prohlásit za vítězství. Ruské vedení nemá kam spěchat, protože režim války, který si osvojila celá ekonomika a mocenský aparát, je stabilní,“ poukazuje v Osobnosti Plus rusista Tomáš Glanc, jemuž právě vyšla knížka Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přes tři desítky zemí se zavázaly připojit ke zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese na Ukrajině. Co bude jeho hlavním cílem? „Funkce tribunálu by měla být taková, že bude doplňovat Mezinárodní trestní soud,“ vysvětluje Robert Fremr, místopředseda Vrchního soudu v Praze, bývalý soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu.

Přes tři desítky zemí se zavázaly připojit ke zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese na Ukrajině. Co bude jeho hlavním cílem? „Funkce tribunálu by měla být taková, že bude doplňovat Mezinárodní trestní soud,“ vysvětluje Robert Fremr, místopředseda Vrchního soudu v Praze, bývalý soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Včera byla v moskevské čtvrti Krylatskoje pochována známá ruská obhájkyně lidských práv Nina Litvinovová, která minulou středu spáchala sebevraždu. Důvod – válku na Ukrajině, proti které nedokáže nic udělat – uvádí v dopisu na rozloučenou, ten ale státní média zatajila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jana Nagyová dostala podmínku za neoprávněné čerpání dotací v kauze Čapí hnízdo, Babiš zůstává díky imunitě nedotknutelný ještě minimálně tři a půl roku. Jakub Landovský, bývalý velvyslanec při NATO a člen thintanku Ivany Tykačové, se stává zmocněncem vlády pro závazky NATO a veřejně zpochybňuje roli České republiky v pomoci Ukrajině. Česko a Německo odmítly přelet taiwanského prezidenta, což může souviset s obchodními zájmy Babišovy firmy Agrotec při prodeji čínských aut. Tisíce lidí pochodovaly na podporu veřejnoprávních médií, vzniká iniciativa Hackni politiku. Trump hrozí stažením vojáků z Německa po telefonátu s Putinem, americká munice v Íránu překračuje přiznané objemy a Nejvyšší soud USA fakticky povolil rasový gerrymandering.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

„Mně se tady líbí mnohem víc než na Ukrajině. Tady je taková pohodová atmosféra,“ říká jeden z chlapců ve školní jídelně při besedě s ukrajinskými žáky.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #65: Skončí dřív ruská agrese na Ukrajině nebo válka proti Iránu? A co rozhodne o tom, kdo zvítězí? S bývalým ředitelem rozvědky Petrem Mlejnkem mimo jiné o tom, co ze současných válek vyplývá pro budoucí konflikty.

Příměří v Perském zálivu trvá skoro šest týdnů, Hormuzský průliv stále blokuje Írán a tankery s ropou přes něj neplují. Americký prezident vyhrožuje obnovením útoků. Co se dá čekat, probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a jaderný expert Vlastislav Bříza. Věnovali se i situaci na Ukrajině a proč se tam Rusku nedaří postupovat.

Pátým rokem trvající válka na Ukrajině se blíží ke svému konci, zaznělo během nedávných oslav Dne vítězství nad fašistickým Německem opakovaně z Kremlu. Nikdo přesně neví, o co prezident Vladimir Putin a jeho mluvčí Dmitrij Peskov svá tvrzení opírají, když se postup jejich okupační armády na Ukrajině zastavil a na některých úsecích téměř čtyři tisíce kilometrů dlouhé fronty se dokonce změnil v mírný ústup.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V situaci rostoucího globálního neklidu a pokračujících konfliktů na Ukrajině i Blízkém východě je zvyšování obranyschopnosti stále skloňovanějším tématem na národní i mezinárodní úrovni. Česká vláda své původní odmítavé stanovisko ke zvyšování výdajů na obranu nyní přehodnocuje, Babišův kabinet avizoval navýšení rozpočtu rezortu. „NATO dalo vládě prostor změnit postoj před svými voliči, obrana není politicky atraktivní,“ říká bezpečnostní analytik z FSV UK Vojtěch Bahenský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během ruské války na Ukrajině vyhodili útočníci i obránci do povětří několik přehrad. Nejznámější je asi Kachovská přehrada na Dněpru, kterou před dvěma lety zničili Rusové, aniž by to mělo vojenský význam. Hned na začátku války ale odpálili přehradu na řece Irpiň ze strategických důvodů sami Ukrajinci. Voda zalila téměř třicet kilometrů čtverečních, tedy plochu srovnatelnou s menším českým okresním městem, a vytvořila jezero, ze kterého se stává tak trochu rekreační zóna.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak ruská agrese na Ukrajině ovlivňuje letošní oslavy konce druhé světové války v Moskvě? Koncentrace alergenů je v těchto dnech vysoká. Jak se daří léčba alergií? Maďarsko bude mít po dnešku nového premiéra. Jaká bude jeho vláda a jeho první kroky?

Proč není podle lékařů důvod obávat se globální epidemie hantaviru? Jak chce české ministerstvo zdravotnictví nově nastavit screening některých onkologických onemocnění? A jaké vztahy s Ruskem a Ukrajinou bude prosazovat příští bulharský premiér Rumen Radev, dnes pověřený sestavením vlády?

Válka proti Ukrajině je do značné míry Putinova osobní msta a půjde tam, kam mu povolíme dojít. Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Kolik let ještě potrvá ruská agrese? Jaká je aktuální situace na frontě a co jsou tzv. killzóny? Jak se Ukrajinci snaží i v ostřelovaných oblastech do posledního možného momentu udržet pozůstatky normálního života: Proč by měli politici v Evropě daleko více působit dovnitř svých společností a co ho stále na práci zahraničáře baví?——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsme odzbrojená a absolutně bezbranná země,“ říká historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj Česko po začátku ruské invaze na Ukrajinu nevyužilo chvíli, kdy si mohlo jasně říct, co Rusko je, co od něj hrozí a proč se válka na Ukrajině týká i nás. „Ty čtyři roky jsme nevydrželi,“ říká k tomu, jak česká společnost podle něj reagovala na ukrajinskou obranu i na vlastní odpovědnost. Výroky z řad Motoristů o „parazitech“, „deratizaci“ nebo „méněcenných“ lidech se podle něj daly čekat. „Máme, co máme,“ říká a dodává, že se stále nechceme smířit se základní souvislostí: „Když má Ukrajina problém, tak ho máme my, protože tím problémem, jeho původcem, je Rusko.“ Západ podle Svobody ukrajinskou statečnost využil, ale nedokázal z ní vyvodit strategický závěr. „Západní politici rádi využili ukrajinské nezlomnosti a hrají o čas,“ říká. Varuje, že Rusko už podle něj „přestat válčit nemůže“ a že velmi pravděpodobným scénářem je testování soudržnosti NATO, spíš hybridní než klasickou konvenční formou. Mluví o možných dronech, blackoutu i morálním úderu na západní společnosti. Ostře přitom hodnotí i českou politiku. Současnou vládu označuje za bezpečnostní riziko a říká, že lidé, kteří podle něj oslabují podporu Ukrajině, veřejnoprávní média nebo neziskový sektor, jsou agenty ruského vlivu. Kritický je ale i k předchozí vládě, kterou označuje za„relativně slušnou, ale zoufalé nedůslednou. Společným jmenovatelem té minulé i dnešní je podle něj to, že Česká republika rezignovala na zahraniční politiku. Jako historik popisuje vlastní pocit jako „nekonečnou frustraci“, ale zároveň připomíná, že právě proto má smysl mluvit nahlas. „Čím více se budeme rozčilovat teď, tím méně budeme muset plakat později,“ uzavírá. Proč podle něj Ukrajina ukazuje, co se stane i nám? Jak blízko je válka Ruska s NATO? A proč si myslí, že česká společnost stále nepojmenovala pravdy, které měla říct už dávno? I to se dozvíte v rozhovoru.

Podezřelé sbírky na nemocné děti. Zakládají je v Izraeli, děti nechávají vyfotit na Ukrajině a sbírky se pak objevují na Facebooku i v Česku. Kdo za nimi stojí? A kam míří vybrané peníze? To zjišťovali reportéři Radiožurnálu – Jana Magdoňová z domácí redakce a Vojta Gavriněv z investigativního týmu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE KE STOVKÁM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Kim Čongun mluvil o tom, že chce v následujících pěti letech napřít veškerou sílu a snahu do armády, vyzbrojování a vývoje jaderných zbraní. V jeho rétorice během sjezdu vládnoucí strany to bylo strašně silné. Zároveň je to pro KLDR ekonomicky výhodné – odhaduje se, že od začátku války na Ukrajině země inkasovala přes 14 miliard dolarů za zbrojení do Ruska,“ říká ve Studiu N koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková. Od doby, kdy Severní Koreu navštívila naposledy, se země výrazně změnila, a to zejména po pandemii covidu. „Přichází digitalizace, v zemi jsou už celkem běžné mobilní telefony a severokorejská vláda na to musí reagovat – zpřísnily se tresty, včetně trestů smrti,“ popisuje s tím, že Kim Čongun vládne tvrdší rukou než jeho předchůdce Kim Čongil. Přesto v zemi existují různé formy tichého odporu: „Projevuje se to například tak, že vyšší kasta sleduje jihokorejské seriály. Skrze to přejímá styl oblékání nebo účesy – existují i domovní kadeřnice, které vás trošku upraví. Lidé začínají přejímat i dialekt, třeba říkají ‚kamaráde‘ jihokorejsky, což už je problém, za to vás může policie trestat,“ říká Špitálníková. Z popkulturního hlediska podle ní v Severní Koreji letí hlavně jihokorejská dramata, ale populární je i západní literatura. „Dá se tam sehnat i Harry Potter nebo časopis Vogue. Jediné, co tam nefrčí, je pornografie, ta je příliš tvrdě trestaná. Velké téma je také oblečení a doplňky – ženy řeší make-up a velkým hitem jsou třeba značkové brýle Dior.“ Koreanistka v podcastu reaguje také na píseň, která oslavuje Kim Čonguna coby laskavého otce národa a stala se populární na sociálních sítích po celém světě. „Severokorejští propagandisté podle mě neočekávali, jaký z toho bude banger,“ směje se Špitálníková. Podceňuje svět vojenskou schopnost KLDR? Nasadil severokorejský režim sofistikovanější propagandu? Proč založila vlastní nakladatelství? A jak se vyvinula kauza Knihobotu, na kterou před časem upozornila? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion