Podcasts about ukrajin

Blíží se už čtvrté výročí války na Ukrajině. Civilní obyvatelé trpí v mrazech, protože Rusové letošní zimu zintenzivnili útoky na tamní energetickou infrastrukturu. Jak vypadá situace na místě? Jak a kde pomáhají na místě čeští dobrovolníci? Jaká opatření sami podnikají, aby se v rámci možností nevystavovali zbytečnému riziku? A jak využívají agresoři sexuální násilí jako válečnou taktiku - nejen na Ukrajině?O tom se budeme v Zátiší bavit s Laurou Przybylakovou, českou dobrovolnicí, které se tento týden vrátila z Ukrajiny, kam vezla humanitární pomoc.

Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku dnes pracuje už 850 tisíc cizinců, a firmám přesto stále chybí lidi. Podle dat Hospodářské komory by tuzemské podniky okamžitě zaměstnaly čtvrt milionu pracovníků. Právě na to sází společnost Orienta a posily českým firmám dováží z Filipín. Tento souostrovní stát se nachází v jihovýchodní Asii v západní části Tichého oceánu. „Dříve jsme se věnovali náborům na Ukrajině. Pracujeme v rámci režimu kvalifikovaný zaměstnanec, kde jsou definované země a kde je stanovená roční kvóta, kolik tamních zaměstnanců můžeme do Česka přivést. Dnes nám z toho Filipíny vycházejí nejlépe. Důvodů je několik, je to země, která je nám poměrně kulturně blízká a navíc, jedním z úředních jazyků je tam angličtina, což velice usnadňuje i následnou integraci a školení lidí,“ vysvětluje řídící partner společnosti Orienta Tomáš Surka. Filipíny jsou země, které mají v přepočtu na obyvatele nejvíc expatů na světě. „V každé rodině najdete někoho, kdo pracuje v zahraničí. Zatímco dříve to byly arabské země či Japonsko, dnes je pro ně klíčový evropský trh,“ popisuje Surka. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Proč je podle opozice koaliční návrh rozpočtu ilegální a čím vláda zdůvodňuje zvýšení jeho schodku? Zůstane i dál trestný čin činnost pro cizí moc součástí trestního zákoníku? A chystá se ukrajinský prezident vyhlásit volby a referendum, jak tvrdí deník The Financial Times? Témata publicistiky Tomáše Pavlíčka.

Proč je podle opozice koaliční návrh rozpočtu ilegální a čím vláda zdůvodňuje zvýšení jeho schodku? Zůstane i dál trestný čin činnost pro cizí moc součástí trestního zákoníku? A chystá se ukrajinský prezident vyhlásit volby a referendum, jak tvrdí deník The Financial Times? Témata publicistiky Tomáše Pavlíčka.

České bitevní letouny L-159 Alca vznikly pro nasazení v ostrých bojích, v posledních týdnech se ale ocitly spíš v centru politických přestřelek. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš si vyměňovali názory na to, zda by tyto stroje česká armáda mohla odprodat ukrajinské armádě. Rozhodnutí je na ministerstvu obrany, nové stroje každopádně už vyrobit nejdou, říká Viktor Sotona, šéf výrobce letadla Aero Vodochody . „L-159 jsou uzavřená kapitola, ty letouny se vyráběly ještě před přelomem tisíciletí,“ vysvětluje. Firma ale Ukrajině nabízí alternativu. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 45 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to takové zadostiučinění. Hřejivý pocit, že člověk dělá tu práci asi nějak dobře,“ říká herečka Barbora Váchová o své první velké filmové příležitosti ve dvoudílném filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. Mluví o roli ženy vláčené dějinami - od nástupu nacismu po odsun Němců, ale i vlastním osudem. A taky o tom, proč v ní nechtěla vidět jen „trpitelku“, ale člověka, s nímž se mohou ztotožnit i dnešní ženy. „Mám pocit, že všechny ženy jsou tak trochu Gerta. Je to příběh obyčejné holky,“ popisuje herečka, jak se její postava snaží svým způsobem životem proplout a jen přežít. Silné ženské téma, mateřství i každodenní boj o přežití podle ní nejsou jen historií, ale něčím, co se v různých podobách odehrává i dnes kolem nás. Za příklad dává třeba to, co zažívaly a zažívají ženy na Ruskem napadené Ukrajině. Vedle vděčnosti z nové role Váchová ale popisuje i nejistotu, která podle ní patří téměř každodenně k herectví. „Je to, jako kdybychom pořád chodili na pohovory do nové práce,“ říká o castinzích a popisuje, jak je její profese někdy křehká. Herečka otevřeně mluví také o psychickém zdraví a vlastní zkušenosti s léčbou. Přiznává, že říct si o pomoc nebylo jednoduché, ale zpětně to považuje za zásadní rozhodnutí. „Bylo to to nejlepší, co jsem mohla pro sebe udělat. Říct: potřebuju pomoc,“ říká a vzpomíná, že vlastně dlouho přemýšlela nad tím, jestli o tomhle tématu veřejně mluvit. Zároveň upozorňuje na tlak současné doby i citlivost své generace, která podle ní není slabostí, ale důsledkem otevřenějšího vztahu k vlastním emocím. Rozhovor se dotýká i kolektivní viny, česko-německé historie, studia na DAMU nebo dětství na sídlišti, které v ní zanechalo pocit zvláštní blízkosti mezi lidmi. Proč je jednoduché soudit, i když nikdo z nás opravdu neví, jak by se ve vypjatých situacích zachoval? Jaké bylo studium herectví a jak náročná je dnes konkurence? A proč je důležité vyprávět příběh ženy, kterou zkoušel osud? Pusťte si celý rozhovor.

Debata Respektu s expremiérem o české pomoci Ukrajině, o tom, co neřekl ani svým blízkým a čeho se obává za čtyři roky. Moderovali Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Jak vypadal první rozhovor mezi českým premiérem Petrem Filou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským krátce po začátku ruské invaze? Co se dělo v zákulisí první utajované cesty evropských politiků vlakem do obleženého Kyjeva? Jak se rodila muniční iniciativa? Neposílila válka přilš vliv českých zbrojařů jako je Michal Strnad? Proč minulá vláda neposkytla Ukrajině čtyři letouny L-159? Měla by Ukrajina odevzdat kvůli dosažení míru část území, jak chce Rusko? Andrej Babiš vládne s populisty a extremisty. Neměla by ODS přemýšlet kvůli geopolitické situaci k přehodnocení svého pohledu na vládnutí s ANO? Není čas vstoupit do Babišovy vlády, nebo ji alespoň tolerovat? Nejen na to odpovídal v debatě bývalý premiér Petr Fiala z ODS. Diskusi v brněnském Divadle Husa na provázku moderovali zástupci šéfredaktora Tomáš Brolík a Ondřej Kundra.

Svět si minulý týden připomněl památku obětí holokaustu. Toto téma silně rezonuje na Ukrajině v tamní židovské komunitě a obzvlášť mezi umělci. V Kyjevě uspořádali monumentální výstavu obrazů jednoho z nejznámějších ukrajinských umělců Matvije Vasjberga věnovanou jak holokaustu, tak ruské agresi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kamionové dopravě se z pohledu objemu přepravovaného zboží v Česku daří. A to nejen díky tomu, že Česko je tranzitní zemí, přes kterou proudí zboží do jiných států, ale i kvůli růstu tuzemských výkonů. ”V našich číslech vidíme, že loňský rok byl minimálně stejně dobrý jako rok 2024. A to jak v růstu objemů, tak i v profitabilitě,” říká v novém vydání Forbes Byznys podcastu šéf miliardového holdingu C.S. Cargo rozkročeného do několika zemí Evropy Aleš Willert. Willert v podcastu vyjmenovává s jakými výzvami se dnes kamionová doprava v Česku potýká a mluví také o příchodu emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2), které poprvé dopadnou i na silniční dopravu a měli by litr benzinu a nafty zvýšit o řád nižších korun. Kolik řidičů kamionů dnes chybí českým dopravcům a z jakých zemích je mohou české firmy dnes brát? Jaké největší výzvy řeší dopravci na českých silnicích? Jak funguje byznys C.S. Cargo na Ukrajině? To vše si poslechněte v novém podcastu.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Charita Česká republika se rozhodla uvolnit mimořádné finanční prostředky na pomoc Ukrajině. Finance budou určeny na nákup nezbytného vybavení pro komunitní centra, kde se mohou ohřát, odpočinout nebo nabít svá elektronická zařízení. Krádeže sakrálních předmětů ve Francii v loňském roce prudce vzrostly. A průzkumy Pew Research Center ukazují, že katolicismus v Latinské Americe klesá.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na olympijských hrách 2026 v Itálii bude po delší době možné vidět hrát profesionální hokejisty z NHL. Při turnajích se ale nestřetnou s týmy s Ruska a Běloruska, které mají i nadále zákaz startovat na mezinárodních soutěžích – oficiálně z bezpečnostních důvodů, ve skutečnosti však kvůli ruské agresi na Ukrajině. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru kopíruje přístup Mezinárodní hokejové federace. Jak ho ruští sportovci snáší a jak to poznamenalo úroveň ruského hokeje?

Nepomáhat Ukrajině je riskantní, protože Rusko by po pádu naší země mohlo pokračovat ve válce, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odpovídal i na otázky, zda věří v pokračování pomoci své zemi po změně vlády v Česku. „Jsem obyvatelům České republiky nesmírně vděčný,“ podotýká.

Nepomáhat Ukrajině je riskantní, protože Rusko by po pádu naší země mohlo pokračovat ve válce, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odpovídal i na otázky, zda věří v pokračování pomoci své zemi po změně vlády v Česku. „Jsem obyvatelům České republiky nesmírně vděčný,“ podotýká.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepomáhat Ukrajině je riskantní, protože Rusko by po pádu naší země mohlo pokračovat ve válce, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odpovídal i na otázky, zda věří v pokračování pomoci své zemi po změně vlády v Česku. „Jsem obyvatelům České republiky nesmírně vděčný,“ podotýká.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babišova vláda se od začátku pohybuje v odlišné situaci než po roce 2017. Do popředí vstupuje zahraniční politika, hlavně vztahy uvnitř Evropy a se Spojenými státy. To všechno na pozadí chaosu, který do mezinárodní politiky vnesl americký prezident Donald Trump. Ten se nakonec ukázal jako „beránek v rouše vlka“, jak ho vtipně označil historik Timothy Snyder. Řekl, že na převzetí Grónska nepoužije násilí, ale i tak rozhodil vztahy s tradičními evropskými spojenci. Napadá: kdo je – obrazně řečeno – vlastně Donald Trump? Když vezmeme oblíbená srovnání s politiky starého Říma, je spíše Caligulou, nebo Nerem? Chladným provokatérem, který pohrdá procedurami a rozdělením moci? Anebo císařem, který proslul tím, že se považoval za natolik výjimečného, že si nárokoval, aby ho všichni milovali?To česká zahraniční politika se „vaří“ stále stejným způsobem. Část vládní koalice si jako rukojmí vnitropolitických bojů vzala Ukrajinu. Jinak řečeno, Motoristé ve své – možná oprávněné – válce s prezidentem Pavlem odmítají poskytnout Ukrajině čtyři bojové letouny L-159. Navzdory tomu, že Ukrajina je chce koupit, navzdory tomu, že vedení armády už před několika měsíci řeklo, že se bez nich obejde. Andrej Babiš podle všeho už vypsal neoficiální výběrové řízení na nového ministra obrany a funkci předsedy vlivného bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. První snaživci se už hlásí. A jak to všechno dopadne?

Proč Rusko znovu útočí na Ukrajinu v době třístranných rozhovorů o míru? Plánuje ANO na svém sněmu nějaké změny ve směřování strany? A co současný premiér a předseda ANO nejvíc kritizoval? Jak vidí budoucnost pánské módy slavné módní domy a jak se návrháři vyrovnávají s trendem udržitelnosti?

Otázka osudu Grónska se dostala do centra pozornosti. Rýsuje se tu hluboký konflikt mezi USA a evropskými členskými zeměmi NATO, jimž Washington hrozí cly. Bezpečnostní analytik v podcastu Zbytečná válka upozorňuje, že už probíhají skutečné a velmi vážné konflikty na Ukrajině a v Sýrii, které mohou mít dopad na Evropu. Varoval, že neřešení problémů nás dožene.

Vláda Andeje Babiše je v nečekaně ostrém sporu s prezidentem. Naposledy včera kabinet navzdory Pavlovi oznámil, že neprodá Ukrajině čtyři letouny L-159. Co je za hádkou o bitevníky? A proč se Česko nepostaví za Grónsko? Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Česko neprodá čtyři letouny L-159 Ukrajině, shodli se v pondělí lídři vládní koalice v čele s Andrejem Babišem (ANO). Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) česká armáda letouny potřebuje. O možnosti poskytnout Kyjevu několik menších letounů pro obranu proti dronům hovořil prezident Petr Pavel minulý týden při návštěvě Ukrajiny. V neděli pak oznámil, že ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) reagoval, že Pavel nabídku s vládou nekonzultoval a zachoval se jako slon v porcelánu.Prezident kritiku šéfa české diplomacie odmítl s tím, že letouny jsou předmětem zájmu Ukrajiny minimálně půl roku. Chování celé vlády pak Pavel označil za hraničí se sobeckostí. Armáda má celkem 24 zmíněných letounů. Prodej čtyř z nich by podle hlavy státu byl přijatelným rizikem při pomoci zemi, která se již téměř čtyři roky brání ruské agresi.Jaký dopad mají spory vlády s prezidentem na reputaci Česka? Máme se postavit za Grónsko? Jak to bude s financováním ČT a rozhlasu? A jak dlouho bude Andrej Babiš ustupovat Motoristům a SPD? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozruch na domácí politické scéně vyvolal příslib prezidenta Petra Pavla poskytnout Ukrajině letouny na obranu proti dronům. Podle ministra zahraničí Macinky se zachoval jako slon v porcelánu. „Vzhledem ke geopolitické situaci, jaká je, by se mohli snažit hledat společnou řeč,“ myslí si politolog Milan Školník, pedagog České zemědělské univerzity. Jak vidí budoucnost ODS pod novým vedením po 12 letech? A přehluší ji v opozici Pirátská strana se staronovým předsedou?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký zásah ve Venezuele, úvahy Donalda Trumpa o anexi Grónska i nekončící ruská agrese proti Ukrajině. Systém mezinárodního práva čelí náporu a otevřeně ho narušují i ti, kteří se ještě donedávna stavěli do role jeho ochránců. Míří svět do nové éry? A pokud ano, jak nebezpečná bude?Host: Veronika Bílková - profesorka mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, analytička Centra mezinárodního práva na Ústavu mezinárodních vztahůČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Po neúspěšném summitu ve Washingtonu o budoucnosti Grónska dorazili na ostrov první evropští vojáci. Průzkumná mise má prověřit možnosti posílení bezpečnosti v arktickém regionu. Uklidní to Donalda Trumpa? Co jeho ambice znamenají pro budoucnost NATO? A mohla by aliance existovat bez Spojených států? Bezpečností analytik Michal Smetana v pořadu Jak to vidí... hodnotí i vyhlídky jednání o konci války na Ukrajině a dopady dění v Íránu na světový řád.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si vyložit dnešní vysvětlení Andreje Babiše, proč se jako poslanec chráněný imunitou nenechá vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo? Jakých humanitárních otázek spojených s válkou na Ukrajině se dotkl prezident Pavel v úvodu třídenní návštěvy, kterou zahájil v západoukrajinském Lvově? A jak významné je rozhodnutí správců sociální sítě X, že zabrání chatbotu Grok, aby generoval fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení?

Československý podcast: Na začátku roku se v Bratislavě sešli slovenský premiér Robert Fico s českým protějškem Andrejem Babišem a dohodli se mimo jiné na tom, že země obnoví mezivládní konzultace. Šéf ANO také Slovensku přislíbil pomoc se zajištěním dodávek zemního plynu, a to v reakci na rozhodnutí EU postupně ukončit dovoz ruského plynu. K Rusku přitom Slovensko dál tíhne, česká vláda se ale za proruskou označit nedá, říká v lednové epizodě Československého podcastu spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka. Se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym debatují o tom, jak obě vlády přistupují k pomoci Ukrajině, jak své občany připravují na možnou válku, před kterou varuje například i šéf NATO Mark Rutte, ale také jak najít hranici mezi zodpovědností státu a vyvoláváním paniky. Moderuje Zuzana Machálková.

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Možná Putin dokáže urvat kus Ukrajiny, ale v příštích sto letech pocítí tuhle válku každý Rus – do jednoho,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. Ruský diktátor podle něj o žádný mír nestojí. „Putin čeká, až se Ukrajina zlomí, padne evropská podpora a on si ji vezme celou,“ tvrdí v rozhovoru. Větší obavy než o napadenou zemi má Sybera o budoucnost Evropské unie. „Rusko, Čína i Amerika mají zahraniční zájem na jejím zničení. To je teď nejděsivější. Ukrajina ví, co chce dělat se svou státností, jaký má plán na pět let obrany i poválečnou obnovu. U Evropy si tak jistý nejsem,“ říká skepticky. V podcastu také komentuje změnu kurzu české zahraniční politiky. „Premiér Babiš se rétoricky i politicky připojuje k bloku Fico–Orbán. A o nich můžeme veřejně říct, že jsou to ruské podržtašky. Babiš se rozhodl svou vládu zařadit po jejich bok.“ „Dělat sbírky a pomáhat je důležité, ale Česká republika neurve válku tím, že tam pošle dvě rakety,“ tvrdí analytik. „Nejvíc Ukrajině pomůže, když bude bojovat se svým vnitřním nepřítelem, a zamezovat tak rozebírání evropského právního řádu zevnitř.“ Jak blízko je mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Ztrácí napadená země v Česku blízkého přítele? Jakou podporu má u ukrajinské veřejnosti prezident Zelenskyj? A jak vypadá práce novináře ve válečném stavu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

V nabídce předmětů ukrajinské hudební školy v Solobkivci mají i jeden hudební instrument, který nenajdete skoro nikde jinde na světě. Jde o tradiční ukrajinský drnkací nástroj bandura. První zmínky o tomto instrumentu jsou už ze 6. století našeho letopočtu. Podle typu má bandura 20 až 65 strun. Reportérka Jana Karasová si přímo na Ukrajině vyzkoušela, jak si při hře nezamotat prsty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V příštích třech letech plánuje největší zbrojovka v Česku, firma Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, investovat v tuzemsku kolem 10 miliard korun. Podle šéfa firmy Davida Choura tak význam zbrojařů v ekonomice stoupá a věří, že poroste i do budoucna, tedy poté, co se uzavře mír na Ukrajině. „Ukončení války by pro náš byznys v tuto chvíli neznamenalo nic. Důležitá je celková geopolitická situace,“ vysvětluje Chour v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Co konečně odblokuje zdlouhavé tahanice kolem ministerské budoucnosti poslance Filipa Turka? Jsou jeho výroky o příčinách ruské agrese na Ukrajině důvodem k jeho odvolání z funkcí ve sněmovních výborech, jak navrhuje opoziční hnutí STAN? A jak se daří Senátu, který letos slaví třicátiny, naplňovat jeho roli? Zita Senková se ptá, jak to vidí Petr Just, politolog Metropolitní univerzity Praha.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Hloupí lidé byli vždycky, jen jsou dnes víc vidět,“ říká historik, geograf a vysokoškolský pedagog Jiří Martínek alias Doktor Vševěd z pořadu Na lovu. Přiznává, že někdy s údivem sleduje, jak se lidé bez znalostí pasují na experty i jak lidé s „vysokou školou života“ mohou doputovat až do parlamentu. Přesto by podle něj bylo chybou propadat beznaději. „Normální rozum, nic nepřehánět, nehledat šílené teorie,“ shrnuje svůj přístup k tomu, čemu se říká selský rozum a připomíná, že skutečná odbornost má stále hodnotu, i když vedle virálních videí někdy zaniká. Martínek mluví o své práci jako o „historické detektivce“, o pátrání v matrikách a dohledávání souvislostí, ke kterým se žádná umělá inteligence nedopátrá. „Umělá inteligence není moc lepší než vyhledávač,“ dodává a vysvětluje, proč ve své akademické práci pokračuje i ve chvíli, kdy narazil na kariérní mantinely a pocit, že „výhled dopředu je spíš horší“. Otevřeně mluví také o vyhoření, ale i tom, že nechce odejít, protože ho to pořád strašně baví. Martínek vzpomíná na dobu, kdy do jeho profesního života vstoupila televizní soutěž Na lovu, která mu otevřela dveře k publiku, jež se počítá na miliony. „To, co umím, dneska můžu předvést celému národu,“ říká a popisuje, jak se z lovců stala parta, která spolu jezdí na dovolené. Přiznává ale také, že někdy si opravdu přeje vyhrát za každou cenu - třeba když se někdo v soutěži nechová příliš sympaticky. „Ale zatím se nestalo, že by mě porazil někdo, komu bych to výrazně nepřál,“ říká Doktor Vševěd. Když dojde na politiku, dívá se Martínek na svět s velkým nadhledem. Komentuje vojenské akce i velmocenská gesta typu „odvezeme si prezidenta z jiné země“ a říká, že Spojené státy dělají to, co jinde kritizují. Přirovnává to k Putinovi na Ukrajině a dodává, že „Putin by jim to možná mohl závidět“. Pokud jde o debaty nad možnými plány amerického prezidenta ohledně Grónska, s úsměvem dodává, že někdy není jisté ani to, jestli Donald Trump ví, kde vlastně je. K čemu je dnes znalost, když lidé spoléhají hlavně na umělou inteligenci? Jak Martínkův život změnila televizní soutěž? Co mu vadí nejen na české politice a kde vidí největší chyby současné levice, kterou dlouho volil? I to zazní v rozhovoru.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION Válka na Ukrajině i izraelsko palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“.  Jak číst signály světa, který se dál drolí? Ve Studiu N s Filipem Titlbachem odpovídá šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.

Vládneme, nerušit #42: Kabinet Andreje Babiše se ujal moci teprve nedávno, ve vztahu k Ukrajině už toho ale stihnul poměrně hodně. Pro napadenou zemi klíčová muniční iniciativa, kterou kritizoval Babiš i jeho koaliční partner Tomio Okamura, přetrvá. Česko ale na ní nebude přispívat. Mezitím zástupci SPD zpochybňují legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i to, jestli muniční sklad ve Vrběticích odpálili ruští agenti. Jak se bude vztah k Ukrajině vyvíjet za nové vlády? O tom diskutovali v novém díle podcastu Vládneme, nerušit redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a redaktorka Kristýna Jelínková.

Česká muniční iniciativa na pomoc napadené Ukrajině bude pokračovat, i když hnutí ANO před volbami prohlašovalo, že ji zruší. V jaké podobě má iniciativa pokračovat? „Česko do toho nebude vkládat další zdroje, protože jsme je tam vkládali jinou formou, ale budeme nadále zpracovávat a vykonávat ten proces pro ostatní země,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Karel Havlíček, místopředseda vlády, bezpečnostní rady státu a hnutí ANO a ministr průmyslu a obchodu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Protiukrajinský novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury má dohru, opozice navrhuje jeho odvolání. Je Okamurovo vystupování v souladu s funkcí třetího nejvyššího ústavního činitele? „Být předsedou Sněmovny neznamená přestat mít politické názory,“ hájí předsedu svého poslaneckého klubu Libor Vondráček (Svobodní, za SPD). „Ten projev je kremelská propaganda, na Ukrajině se bojuje i za nás,“ kritizuje předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novoroční projev, který naštval opozici. Tomio Okamura jako šéf Sněmovny a jeho postoje proti Ukrajině. Téma pro ukrajinského velvyslance, české ministerstvo zahraničí, premiéra, Pražský hrad i pro Kateřinu Perknerovou, komentátorkou Deníku. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když předseda Sněmovny umisťoval na sociální sítě svou novoroční promluvu, jistě předpokládal, že vzbudí pobouřené reakce. Především od stran bývalé vládní koalice, které musely podráždit jak výroky Tomia Okamury coby jednoho z pětice nejvyšších ústavních činitelů k Ukrajině a konkrétně k prezidentu Zelenskému a jeho okolí, tak celý tón vystoupení až po vyjádření víry, že republika „vyskočí z bruselského vlaku“. A tak dále, veřejným prostorem už citáty pár dní kolují.

Vláda Andreje Babiše se chce podle programového prohlášení zaměřit na levnější energie, dostupné zdravotnictví a také bydlení. Nově schválený dokument naopak nijak neakcentuje postoj nové vlády k Rusy vedené válce na Ukrajině. Předseda sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura ve svém novoročním projevu Ukrajinu kritizoval a bude ze strany opozice čelit pokusu o odvolání. Andrej Babiš se ho zastal. Co od nového roku s novou vládou čekat? Host: Robert Čásenský - šéfredaktor Seznam Zpráv a zakladatel magazínu ReportérČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Paříži se v úterý odpoledne sešli lídři zemí takzvané koalice ochotných, kteří jednali mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Česko tam poprvé zastupoval premiér Andrej Babiš z ANO, který je přitom ve vládě s SPD, jehož politici v posledním týdnu nešetřili kontroverzními výroky vůči této válce zasažené zemi a jejímu vedení. Šéf hnutí a předseda sněmovny Tomio Okamura například ve svém novoročním projevu mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty", Radim Fiala z SPD zase zpochybnil, že by za výbuchem skladu ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Jak k tomu zbytek koalice přistupuje? Čím jsou některé aktuální kroky vlády problematické? A co očekávat od hlasování o důvěře, které je naplánováno na příští týden? Nejen o tom mluví v další epizodě Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.

Předvolebním heslem Motoristů byl slogan: „Ukončíme Fialu a pohlídáme Babiše.“ Mottem dnešního podcastu by naopak mohlo být: „Kdo pohlídá Okamuru?“ Šéf českého parlamentu totiž vyvolal aférku s mezinárodním pozadím, když kritizoval Západ, že se snaží vyvolat třetí světovou válku, a na adresu okupované Ukrajiny naopak pronášel kritické soudy.Budou tyto výstupy součástí politického fungování Babišovy vlády v příštích čtyřech letech? Podstatou všeho je, že SPD není politická strana, ale názorový kmen. A Tomio Okamura není předseda strany, ale kmenový náčelník. To s sebou nese určitou zátěž. Přes takto orientované protestní a antisystémové voliče se můžete poměrně snadno dostat do parlamentu. Vládnout se s tím však dá jen obtížně.Když máte voličskou základnu stmelenou neustálým nadáváním, vyvoláváním viníků a obětí a mobilizací proti vnějšímu nepříteli, jeví se vám každý vládní kompromis jako zrada. Když kandidát SPD na funkci ministra obrany řekl o válce na Ukrajině věc, která pobouřila hard core příznivce SPD, musel ji nejdříve potupně odvolat, aby následně sám Okamura jeho slova ještě jednou „potřel“ ve svém novoročním projevu.Na něm nebyl ani tak zajímavý proruský postoj, jako naprostá nenávist k Západu jako našim spojencům. A Andrej Babiš usedavě mlčí. Bude jiný, až mu vládní poslanci v únoru odhlasují nevydání k soudnímu řízení? Jak se chce chovat na jednání 18 států tzv. koalice ochotných v Paříži? A udrží muniční iniciativu, kterou chce Okamura vymést z ministerstva obrany?

Jak se vedlo Rusku v roce 2025, kdy už téměř čtyři roky válčí na sousední Ukrajině? Ekonomice se i přes mnohá omezení dál dařilo poměrně dobře vzdorovat západním sankcím. Nyní se ale podle mnohých odborníků zdá, že by se karta mohla alespoň částečně obrátit. Experti hovoří o dalším růstu inflace, o stoupajících úrokových sazbách i o značném poklesu růstu reálných mezd.

Česko má od prosince novou vládu. Poprvé v ní jsou strany patřící k politickému extrému. „Čekám velmi těžké roky. Něco, s čím nemáme zkušenost a nejsme na to jako společnost připraveni,“ varuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery.„Měli jsme za posledních 35 let vzestupy a pády, ale tohle jsme ještě neměli. Tedy vstup stran, které lze zařadit mezi extremistické, které používají rasistický, šovinistický, agresivní slovník. Politici, kteří mluví o našich spojencích téměř jako o nepřátelích, kteří mluví o Ukrajině tak, že by se za to měli stydět,“ říká jeden z matadorů české porevoluční novinařiny Erik Tabery, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. A dodává:„Myslím, že na to nejsme připraveni jako společnost. A myslím si, že i pro média to nebude úplně snadná situace.“Erik Tabery, který ještě neoslavil padesátiny, je v Respektu už 28 let. Od roku 2009 pak časopis, který vznikl těsně před Sametovou revolucí, vede. Nikdy za svoji novinářskou kariéru si neprošel jinou redakcí, než je právě Respekt.„Zkušenosti z Maďarska či Slovenska ukazují, že ty problematičtější změny přichází většinou v druhém volebním období, pokud navazuje na to první. A ještě horší to je, samozřejmě, potřetí, protože tam se ten systém začne drolit,“ popisuje své obavy z nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) Tabery, který se v podstatě celou svoji kariéru věnuje politice coby komentátor. „Máme výhodu, že máme nějaké kontrolní mechanismy, máme horní komoru parlamentu, máme kvalitní Ústavní soud, nezávislé instituce, docela silná média. Máme všechny předpoklady pro to, abychom vstup, řekněme, extrému do vrcholné politiky zvládli. Pochopitelně, pokud budou ty instituce a my všichni plnit nějakou svojí kontrolní roli,“ říká.Babiš ví, co je třeba ovlivnit, aby se mu snáz vládloPrávě se slovenským premiérem Robertem Firem nebo maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem je český premiér Andrej Babiš často srovnávaný. I proto, že si k nim sám hledá cesty - odkazuje na ně ve svých vystoupeních nebo se vzájemně podporují ve volbách.„Babiš je u moci, ale za trochu jiných okolností. Ale ano, i on ví, co je potřeba zbrzdit nebo ovlivnit, aby se mu snáz vládlo,“ říká s odkazem na Maďarsko a Slovensko Tabery.Jak se dívá na další vývoj na mediáním trhu? Jak se daří Respektu na "volné noze"? A jak se jim daří lákat mladé novináře a s nimi i mladé čtenáře?---Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nastal v jednání o míru na Ukrajině znatelný pokrok, jak tvrdí někteří evropští lídři? A jak se české ministerstvo zahraničí po nástupu nového vedení připravuje na očekávané výzvy? „Bavili jsme se o tom, že bude jednat koalice ochotných, jaká budou další mírová jednání. Pokud si takto zlikvidujete vedení ministerstva, které k tomu má připravovat podklady, tak si skutečně nedokážu představit, jak resort bude fungovat,“ říká exministr zahraničí, poslanec za ODS Jan Lipavský.

Jednání o mírovém řešení konfliktu na Ukrajině se blíží k závěru. Potvrdili to americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci po jednání ve floridském letovisku Palm Beach. Podle Trumpa byla schůzka „znamenitá“ a nastal „velký posun“. Zelenskyj uvedl, že je dohodnuto už přes 90 procent budoucího mírového plánu.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.

Česká republika, i když se to podle výsledků našich voleb na první pohled nezdá, zažila jeden z nejlepších roků tohoto století. Máme jeden z nejnižších deficitů veřejných financí v Evropě, nižší než naši němečtí a rakouští sousedé. K tomu máme i jeden z nejvyšších růstů ekonomiky, který neohrozila americká cla, ani ruská agrese proti Ukrajině, ani relativně vysoké ceny energií, byť ty se snižují.

Předseda SPD Tomio Okamura zažil náročný víkend. Nominovaný ministr obrany za SPD Jaromír Zůna totiž v pátek vyjádřil podporu Ukrajině a slíbil, že muniční iniciativa bude pokračovat, to rozlobilo nejen voliče SPD, ale také členy poslaneckého klubu a koaliční partnery. Podle Vlevo dole můžeme v přímém přenosu sledovat, jak se SPD rozpadá a naopak posiluje Jindřich Rajchl.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.  

Hosté: Olha Cherepiuk, vedoucí komunitního centra Svitlo, Bohdan Rajčinec, předseda Ukrajinské iniciativy v ČR, zástupce ukrajinské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny, Martin Kroupa, předseda správní rady organizace Post Bellum, novinář, filozof a aktivista. Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Nejvyšší politikové členských zemí Evropské unie se dohodli, že poskytnou Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky. Umožní jí tak pokračovat v ozbrojeném odporu proti ruskému agresorovi a zabránit krachu státních financí. Peníze si vypůjčí na finančních trzích a budou za ně ručit rukou společnou a nerozdílnou prostřednictvím rozpočtu EU.

Co vypovídá příslib další unijní pomoci Ukrajině o soudržnosti sedmadvacítky ve vztahu k ruské agresi? Odpovídají priority nového českého ministra obrany reálným potřebám armády? A jsou kapacity výdejních boxů v Česku dostatečné pro lavinu zásilek v nynějším předvánočním období?