Podcasts about ukrajin

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor.

Prezident Petr Pavel ve Sněmovně vytkl vládě stagnující výdaje na obranu v době konfliktu na Ukrajině a v Íránu. Kritizoval také škrty, které se dotknou neziskových organizací. Už dříve ale řekl, že rozpočet s rekordním schodkem 310 miliard korun nechce vetovat. „Mělo by to symbolický význam i ekonomické dopady. Schválení by to posunulo o měsíc či dva a úroky by byly ještě vyšší než 4,5 procenta. Ani nechci spekulovat o kolik,“ říká v Interview Plus komentátor Petr Holub.

Prezident Petr Pavel ve Sněmovně vytkl vládě stagnující výdaje na obranu v době konfliktu na Ukrajině a v Íránu. Kritizoval také škrty, které se dotknou neziskových organizací. Už dříve ale řekl, že rozpočet s rekordním schodkem 310 miliard korun nechce vetovat. „Mělo by to symbolický význam i ekonomické dopady. Schválení by to posunulo o měsíc či dva a úroky by byly ještě vyšší než 4,5 procenta. Ani nechci spekulovat o kolik,“ říká v Interview Plus komentátor Petr Holub.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pardubice chtěly dva domy v centru města zrekonstruovat už dřívě, ale kvůli válce na Ukrajině tam zřídily ubytovnu pro uprchlíky. K projektu město přistoupilo poté, co se většina bytů uvolnila.

„A je to tu zase. Lžete. Jako všichni novináři!“ pustila se do mě divačka jistého mého pořadu. Protože byl o jakémsi zcela neškodném vatikánském tématu, nikoli o Ukrajině, vakcínách nebo dezinformacích, což jsou náměty generující osočení ze lží naprosto spolehlivě, trochu mě to zmátlo. Nakonec jsem usoudila, že bude mít paní na mysli můj make-up, kterým mi maskérka před natáčením ubrala aspoň deset let.

„A je to tu zase. Lžete. Jako všichni novináři!“ pustila se do mě divačka jistého mého pořadu. Protože byl o jakémsi zcela neškodném vatikánském tématu, nikoli o Ukrajině, vakcínách nebo dezinformacích, což jsou náměty generující osočení ze lží naprosto spolehlivě, trochu mě to zmátlo. Nakonec jsem usoudila, že bude mít paní na mysli můj make-up, kterým mi maskérka před natáčením ubrala aspoň deset let.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Litevská ministerská předsedkyně Inga Ruginiené prohlásila, že tvrzení maďarského premiéra Orbána, že za zastavení dodávek ropy do Maďarska ropovodem Družba nese odpovědnost Ukrajina, a ne Rusko, které ropovod bombardovalo, je nesmysl. Stejně považuje za nesmysl i to, že se Unie neustále nechává vydírat Maďary a jejich vety, jakmile jde o pomoc Ukrajině. Nyní je ve hře úvěr ve výši 90 miliard eur. Bez nich Ukrajina přestane jako stát fungovat.

Litevská ministerská předsedkyně Inga Ruginiené prohlásila, že tvrzení maďarského premiéra Orbána, že za zastavení dodávek ropy do Maďarska ropovodem Družba nese odpovědnost Ukrajina, a ne Rusko, které ropovod bombardovalo, je nesmysl. Stejně považuje za nesmysl i to, že se Unie neustále nechává vydírat Maďary a jejich vety, jakmile jde o pomoc Ukrajině. Nyní je ve hře úvěr ve výši 90 miliard eur. Bez nich Ukrajina přestane jako stát fungovat. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři roky trvající ruská invaze na Ukrajině znamenala pro evropský kontinent zásadní transformaci. Daleko hlubší, než jakou jsme si v únoru roku 2022 dovedli vůbec představit.

Čtyři roky trvající ruská invaze na Ukrajině znamenala pro evropský kontinent zásadní transformaci. Daleko hlubší, než jakou jsme si v únoru roku 2022 dovedli vůbec představit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončily zimní olympijské hry, ostatně zimu už to v Evropě také moc nebaví a nejen v ní – v americkém Texasu naměřili rovnou čtyřicítku, což je nejvyšší teplota, jaká kdy byla v únoru ve Spojených státech naměřena. Nekončí ale ruská válka na Ukrajině, která se tento týden přehoupla už do pátého roku své otevřené fáze nazývané Kremlem eufemisticky Speciální vojenská operace.

Spisovatel Andrej Kurkov se narodil v Rusku, ale skoro celý život strávil na Ukrajině. Jak prožívá válku s Ruskem a kdy podle něj skončí? Nejen na to se ptá Libor Dvořák v bonusovém rozhovoru k poslednímu dílu Ex libris.

Skončily zimní olympijské hry, ostatně zimu už to v Evropě také moc nebaví a nejen v ní – v americkém Texasu naměřili rovnou čtyřicítku, což je nejvyšší teplota, jaká kdy byla v únoru ve Spojených státech naměřena. Nekončí ale ruská válka na Ukrajině, která se tento týden přehoupla už do pátého roku své otevřené fáze nazývané Kremlem eufemisticky Speciální vojenská operace.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si záznam rozhovoru z živého přenosu sbírky Dárek pro Putina ze soboty 21. 2. 2026 na podporu napadené Ukrajině. Moderátoři Světlana Witowská a Jindřich Šídlo si pozvali hosta Jana DobrovskéhoSbírku můžete podpořit: https://www.zbraneproukrajinu.cz Pomozte Ukrajině s Pamětí národa

Rozhovor s Václavem Klausem vyvolal vlnu emocí a kritiky. Byli jsme k jeho výrokům o Ukrajině zbytečně mírní? Martin Kuba raketově startuje v průzkumech s téměř pěti procenty. Znamená jeho úspěch definitivní hřebíček do rakve ODS? Zjistil konečně Hrad, že role lídra opozice mu spíše škodí? A proč chce prezident podepsat rozpočet, který porušuje zákon? Adam Vojtěch odvolal šéfa VZP Zdeňka Kabátka. Začíná se po letech konečně řešit prázdná kasa ve zdravotnictví? Vláda mezitím potichu chystá výkup ČEZu. Přežije neotřesitelný Daniel Beneš i tuto rošádu? A kdo má nejlépe našlápnuto ovládnout blížící se pražské volby?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

Neziskové organizace pomáhající v zahraničí vyzývají vládu, aby přehodnotila škrty v rozpočtu. Současný návrh ruší program zaměřený mimo jiné na humanitární pomoc Ukrajině. „Je to i náš příspěvek ke světové bezpečnosti,“ obhajuje příspěvky v pořadu Pro a proti Jan Mrkvička, ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni. „Česká republika má obrovské problémy z hlediska našeho rozpočtu,“ namítá poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných zvolený na kandidátce SPD.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda je kompletní. Kdo ale vlastně vládne? Začíná neomezená vláda hnutí ANO. Češi a čtyři roky války na Ukrajině. Amerika a Írán, bouře před tichem? Návrat zdravého rozumu v automobilovém průmyslu? Zelenského odvážné snění o míru. Moderuje Kamila Pešeková.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda nemá v programovém prohlášení nic o válce na Ukrajině, protože chce řešit každodenní život českých spoluobčanů. Po posledním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Co jiného je pro každodenní život českých občanů důležitější než bezpečnost? K čemu nám bude zvýšená životní úroveň o pár procent, když bude neustále ohrožená tím, že Rusko porazí Ukrajinu? Pak by lidé mohli přijít o všechno,“ ptá se v Osobnosti Plus poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe.

„Spojené státy se snaží vymknout z role světového četníka, protože na to nemají peníze. I když Trump nasliboval, co mohl, jsou na pokraji finančního bankrotu. Sedmatřicet biliónů dolarů – to je číslo, které si člověk nedovede představit, a i když se vnitřní dluh snižuje, tak to není dost rychle,“ říká publicista Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Právě teď. 1. díl, 25.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Vláda nemá v programovém prohlášení nic o válce na Ukrajině, protože chce řešit každodenní život českých spoluobčanů. Po posledním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Co jiného je pro každodenní život českých občanů důležitější než bezpečnost? K čemu nám bude zvýšená životní úroveň o pár procent, když bude neustále ohrožená tím, že Rusko porazí Ukrajinu? Pak by lidé mohli přijít o všechno,“ ptá se v Osobnosti Plus poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině vstoupila do pátého roku a bezpečnostní otázky zůstávají součástí veřejné debaty. Ačkoli 90 procent lidí podporuje obranu státní suverenity, více než polovina pochybuje, že by se Česko v případě napadení dokázalo samo ubránit. „Obrana suverenity je sdílená hodnota, pochybnosti ale sílí, když přijde na konkrétní scénáře,“ říká socioložka Paulína Tabery. Koho Češi považují za skutečného spojence?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině vstoupila do pátého roku a bezpečnostní otázky zůstávají součástí veřejné debaty. Ačkoli 90 % lidí podporuje obranu státní suverenity, více než polovina pochybuje, že by se Česko v případě napadení dokázalo samo ubránit. „Obrana suverenity je sdílená hodnota. Pochybnosti ale sílí, když přijde na konkrétní scénáře,“ říká socioložka Paulína Tabery. Koho Češi považují za skutečného spojence?

„Spojené státy neustále ustupují Rusku, původní pozice byla úplně jiná – Donald Trump sliboval dodat Ukrajině takové zbraně, aby Vladimir Putin rád souhlasil s mírem,” připomíná čtyři roky po začátku ruské agrese bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Rusové si podle něj vodí Donalda Trumpa jako kašpárka na provázku. „A Putin určitě nemá žádné velké morální výčitky, že zničil velkou část Ukrajiny a bombarduje Kyjev, matku ruských měst,“ soudí v Osobnosti Plus.

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?

Válka na Ukrajině trvá už 4 roky. Co všechno se za tu dobu změnilo? Jaká je aktuální situace přímo na Ukrajině? Jak pokročila mírová jednání? Jak válka a příchod statisíců Ukrajinců ovlivnily českou ekonomiku? Jak se Ukrajinci začleňují do české společnosti? Jak poslední 4 roky změnily Evropskou unii? A jak se válka na Ukrajině odráží v kultuře a ve sportu? O tom všem budeme mluvit v následujících 50 minutách vysílání Rž a ČRo Plus. Moderuje Tomáš Pancíř.

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?

Už čtyři roky se Ukrajina brání ruské invazi. Jak se žije v Kyjevě a v dalších městech, která pravidelně čelí náletům dronů? Jaký je reálný přínos Ukrajinců pro tuzemský pracovní trh? Jak se válka promítá do kulturní scény nebo sportovního prostředí? A nakolik je reálné, že se v dohledné době podaří dojednat mír? Poslechněte si speciální vysílání na Radiožurnálu hned po zprávách v 8 hodin.

Speciál Výtahu Respektu: Když před čtyřmi lety Putin oznámil takzvanou speciální operaci a ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, milionům Ukrajinců a Ukrajinek se rozpadl svět tak, jak ho znali. „Táta mi ráno zavolal a řekl, že mladí muži jdou do armády a on tedy musí taky. V tu chvíli jsem pochopila, že zodpovědnost za rodinu, kterou má táta, musí převzít někdo jiný. V ten okamžik mi došlo, že se musím postarat o svoji bezpečnost i o to, jak bude rodina zajištěna. Máma kvůli zdravotnímu stavu nemůže pracovat, u táty jsme nevěděli, jak dlouho ve válce vydrží. Zda bude naživu," říká zakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska, která je v Česku od března roku 2022. Zůstat v něm mohla i Tanya Solomadina, která studovala na Univerzitě Karlově. Rozhodla se ale vrátit do svého rodného Charkova, a to i přes veškerá rizika, která to s sebou přináší. „Udržuje mě pořád ta stejná myšlenka, že všechno má svůj konec. Že nic netrvá věčně. Z nějaké perspektivy to může být smutná myšlenka, ale pro mě to je optimistické," říká. Obě mladé ženy popisují, jak probíhající válku prožívají, jak se za poslední čtyři roky změnily i to, jaké to je být pár desítek kilometrů od ruských hranic či v jiné zemi, daleko od blízkých, kteří jsou ve válce. Moderuje Zuzana Machálková. Podcast o tom, jak se ve válkou zasažené Ukrajině žije mladým lidem: https://www.respekt.cz/podcasty/tady-jsem-doma-kdyz-ted-zemru-bude-to-dobra-smrt

„Situace lidí na Ukrajině je katastrofální, takže to, že se podařilo pomoci alespoň několika jednotlivcům, je úplné minimum,“ míní Lucie Rohlíková ze Západočeské univerzity.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze dnes uplynuly čtyři roky. Jen přímé škody na Ukrajině dosáhly skoro 200 miliard dolarů, silně přitom byla postižena energetika a byty. Civilisté by se neobešli bez humanitární pomoci, zejména dodávek generátorů. Hostem výroční Zbytečné války je proto regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství Petr Drbohlav. Přímo z Ukrajiny se připojil i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

„Spojené státy neustále ustupují Rusku, původní pozice byla úplně jiná – Donald Trump sliboval dodat Ukrajině takové zbraně, aby Vladimir Putin rád souhlasil s mírem,” připomíná čtyři roky po začátku ruské agrese bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Rusové si podle něj vodí Donalda Trumpa jako kašpárka na provázku. „A Putin určitě nemá žádné velké morální výčitky, že zničil velkou část Ukrajiny a bombarduje Kyjev, matku ruských měst,“ soudí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.

Jak velká část Rusů nesouhlasí s agresí proti Ukrajině? Proč Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat dotace Agrofertu, i když to někdejší ministr Výborný (KDU-ČSL) ohlašoval už loni v říjnu? A jaké plány má Liberecký kraj se slavnou stavbou vysílače hotelu Ještěd, který se dnes rozhodl koupit?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí 23. února neobnoví tranzit ruské ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Už čtyři roky trvá ruská válka proti Ukrajině. Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského rozpoutal světovou válku a je nezbytné ho zastavit. „Do velké míry to světová válka je, když vidíme, kolik zemí do ní nějakým způsobem zapojeno, ale bojištěm je primárně stále Ukrajina. Ovšem když si Putin řekne, že snáze dosáhne svých cílů, když zabere Suwalský koridor, tak se to snadno může přelít do mnohem většího konfliktu,“ uvádí novinář Vojtěch Boháč.

Válka na Ukrajině trvá už čtyři roky. Kdy skončí? Kam pokročila diplomatická jednání o ukončení bojů? Mohou k jejich úspěchu přispět i čeští a evropští politici? Jak vypadala a má vypadat česká pomoc Ukrajině? A jak by mělo Česko přistupovat ke statisícům Ukrajinců, kteří k nám v posledních letech utekli? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Jsou to přesně čtyři roky, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu. Při dnešním hodnocení celého konfliktu většina z nás ztrácí perspektivu. Ještě v létě 2022 drželi Rusové 29 procent ukrajinského území. Pak byli vytlačeni a dnes ovládají necelých 20 procent, včetně Krymu, který získali už v roce 2014. Jak napsal slovenský generál Macko v Právu, za stejné čtyři roky před osmdesáti lety Rusové přešli z Moskvy až do Berlína. Jejich dnešní trápení s Ukrajinou se rozhodně vítězstvím nazvat nedá.V podcastu se tentokrát především zabýváme dopadem války na českou politiku. Češi byli shodou okolností první, kteří zažili vlivové působení této země. Stalo se to mezi lety 2007/2008, když Rusové u nás rozpoutali hybridní operaci Ne základnám, které se účastnily různé zájmové skupiny tvořící dodnes základ proruské vlivové síly v Česku. Z tohoto prostředí vznikly po roce 2010 desítky webů, které šířily to, čemu se v odborných kruzích říká konspiritualismus – zvláštní směs konspiračních teorií, nedůvěry v oficiální vědu, zdravotní a finanční systém, a to vše spojené s obrodou člověka ve stylu new age.V době covidu se tyto skupiny radikalizovaly a když přišla ruská invaze na Ukrajinu, vytvořil se už silný proud odmítající pomoc Ukrajině. Této společenské skupině se začalo říkat dezoláti a právě pod jejich vlivem Andrej Babiš převzal radikální rétoriku založenou na shazování ukrajinského odporu ve jménu ideologie míru, za čímž se skrývá kapitulační přežívání jako národní strategie. Povolebním spojením s těmito silami se premiér Babiš dostal do kleští, takže musí stále dělat větší a větší ústupky SPD ve jménu jednoty vládní koalice. Podlehne nakonec Okamurovi a Rajchlovi?

Po letech se do Insideru vrací Václav Klaus. Za tu dobu pochopil význam slova podcast a naučil se slovník generace Z. Debata se točí kolem aktuálních geopolitických událostí. Co si odnést z Davosu, jak číst proměnu Evropy a dočkáme se vůbec nějaké? Donald Trump otřásl světem a mění roli Spojených států v globální politice. Jaké budou dopady na válku na Ukrajině, šance na příměří a budoucí bezpečnost Evropy? Kde selhala evropská politika, jaké jsou limity další integrace a proč Evropa ztrácí geopolitický význam? Neopomeneme ani českou politiku, vztah k Motoristům, rozpočet a rozpad tradičních politických stran.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Válka na Ukrajině trvá už čtyři roky. Kdy skončí? Kam pokročila diplomatická jednání o ukončení bojů? Mohou k jejich úspěchu přispět i čeští a evropští politici? Jak vypadala a má vypadat česká pomoc Ukrajině? A jak by mělo Česko přistupovat ke statisícům Ukrajinců, kteří k nám v posledních letech utekli? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Výtah Respektu: Maďarsko a Slovensko před pár dny varovaly, že pokud Ukrajina do pondělí neobnoví dodávky ruské ropy do těchto zemí, přeruší na oplátku dodávky nejen nafty, ale také elektřiny do této válkou zasažené země. Doposud se tak nestalo. Budapešť a Bratislava však k výhružkám přistupují v reakci na to, že Kyjev na konci ledna po ruských útocích stopla dodávky přes ropovod Družba s tím, že během války jsou opravy obtížné. Premiéři Maďarska a Slovenska však Ukrajinu viní z toho, že dodávky ruské ropy zdržuje schválně, v případě Budapešti za tím dokonce vidí snahu ovlivnit nadcházející volby. Blokování elektřiny a nafty pro Ukrajinu tak má být jedna páka, kterou se chtějí bránit, tou druhou je blokování 20. balíku protiruských sankcí, které chtěla zkraje týdne schválit EU. Jak zásadní by pro Ukrajinu bylo, kdyby Maďarsko a Slovensko skutečně dodávky energií a paliv stoply? V další epizodě odpovídá Tomáš Brolík.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už čtyři roky trvá ruská válka proti Ukrajině. Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského rozpoutal světovou válku a je nezbytné ho zastavit. „Do velké míry to světová válka je, když vidíme, kolik zemí do ní nějakým způsobem zapojeno, ale bojištěm je primárně stále Ukrajina. Ovšem když si Putin řekne, že snáze dosáhne svých cílů, když zabere Suwalský koridor, tak se to snadno může přelít do mnohem většího konfliktu,“ uvádí novinář Vojtěch Boháč.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Loni v Soulu při rokování Valné hromady Mezinárodního paralympijského výboru byl zrušen zákaz startu reprezentantů Ruské federace, agresora na Ukrajině, a Běloruska, které ji v tom podporuje, pod jejich státními symboly.

Co vyplývá z dostupných informací o svěřeneckém fondu, do něhož Andrej Babiš vložil akcie holdingu Agrofert? Jaký reálný dopad může mít zásah amerického Nejvyššího soudu proti dovozním clům, která loni uvalil Donald Trump na obchodní partnery USA? A jaký vzkaz mají vyslat dnešní shromáždění v Česku před čtvrtým výročím ruské agrese proti Ukrajině?

Jak hodnotí zástupce podnikatelů a živnostníků nastavení nové verze elektronické evidence tržeb? Jak se postupně mění charakter humanitární pomoci pro Ukrajinu z pohledu českých neziskových organizací krátce před čtvrtým výročím ruské agrese? A co podnikají čeští odborníci, aby zachovali pro další generace dva stromy spojené s osobností Tomáše Garrigue Masaryka?

Jakou podobu má mít nový systém elektronické evidence tržeb a co si od něj nová vláda slibuje? Jak se odvíjí další kolo třístranných rozhovorů o ukončení bojů na Ukrajině? A na jaká pochybení v preskripci léků upozorňuje v nové analýze Česká lékárnická komora? Tři hosté na tři témata Vladimíra Kroce.

Zatímco průzkumy Kantar potvrzují českou podporu muniční iniciativy, Andrej Babiš v televizi oživuje ruskou propagandu o zmařeném míru na Ukrajině. Nové spisy z kauzy Epstein mezitím odkrývají korupci britských špiček a ruský vliv v Silicon Valley. Na technologické frontě čelí TikTok obvinění z návykového designu a Pavel Durov zneužívá Telegram k otevřenému boji se španělskou vládou. Nadšení z umělé inteligence navíc brzdí oxfordská studie, podle níž AI v medicínské praxi selhává na lidské neschopnosti komunikovat.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Také v neděli, tedy na závěr třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině. Političtí představitelé se věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. V každém případě letošní ročník proběhl v méně nervózním duchu než se očekávalo.