POPULARITY
Categories
Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.
Americký prezident nečekaně přitvrdil vůči Rusku. Ve válce proti Ukrajině dosud Donald Trump kritizoval hlavně Kyjev, teď ale - kvůli pokračujícím ruským úderům - ukázal na Vladimira Putina a dal mu ultimátum. Buď ruský prezident do 50 dnů bude souhlasit s ukončením bojů, nebo Amerika uvalí na klíčové dodavatele ruské armády vysoká cla. Ukrajině zároveň Trump slíbil dodat přes evropské členy NATO nové zbraně. Změní americké rakety schopné zasáhnout třeba i Moskvu vývoj války? Host: Michal Smetana - bezpečnostní analytik a ředitel univerzitního výzkumného centra Peace Research Center Prague na Fakultě sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. „Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. „Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bádání o Slovanech první republika intenzivně podporovala, nacisté chtěli využít, komunisté zrušitV roce 1922 dochází v mladém Československu k nebývalé věci: parlament přijímá zákon o zřízení dvou vědeckých institucí: Slovanského a Orientálního ústavu, prezident Masaryk věnuje na činnost prvního zmíněného obrovskou sumu tří milionů korun. Stát takto chtěl podpořit svou existenci, jasně deklarovat svou orientaci ve světě a najít pro ni vědeckou bázi, která by svým výzkumem praktické fungování státu předjímala. Následně nacisté měli se Slovanským ústavem své překvapivé plány, zato komunisté velmi záhy usilovali jej zrušit. O těchto fascinujících a setrvale paradoxních dějinách vědecké instituce, jež přesně odrážejí dějiny československého státu, hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Václavem Čermákem.Slovanský ústav začal fungovat až šest let poté, co byl přijat zákon o jeho ustavení. Kromě vědecké sekce měl sekci národohospodářskou, jež měla obhospodařovat vztahy se slovanskými státy na byznysovém základě. To se nepovedlo. Zároveň v té době existovali specialisté srovnávající například právo jednotlivých slovanských zemí (což je dnes bohužel neexistující obor). Bádání ústavu ovšem přesahovalo slovanský areál, věnovalo se totiž též Rumunsku, Maďarsku, Albánii. Prvorepublikový zájem o slovanské národy samozřejmě kromě jiného odrážel národnostní složení nového státu, jenž jako multietnický vlastně přirozeně navázal na strukturu Rakouska-Uherska. A opomenout nelze ani to, že ve Slovanském ústavu významně působili také emigranti z Ruské říše. Stát ovšem hledal a neustále znovu definoval svůj vztah k okolním zemím – ostatně s jedním slovanským státem Československo nemělo podepsanou diplomatickou smlouvu: totiž se Sovětským svazem.Prvorepublikové úzké sepětí státu se slovanským prostorem a slavistickou vědou se v průběhu 20. století neustále rozvolňovalo s nástupem všech dalších režimů, které přicházely. Byl to vývoj mnohdy nečekaný: třeba nacisté uvažovali mít Prahu jako centrum pro své výzkumy židovského národa a národů slovanských. K naplnění tohoto záměru ovšem nedošlo. Zato komunisté – třebaže stát intenzivně prohloubil vztahy se Sovětským svazem – ústav usilovali zrušit. Vznikla Akademie věd, jak ji známe dnes (mimochodem, aby paradoxů nebylo málo, na její rozjezd byly použity peníze určené původně Slovanskému ústavu, které přečkaly druhou světovou válku na bankovním účtu a neustále vydělávaly). Profilace Akademie věd odpovídala novému profilu státu, který intenzivně investoval do průmyslu a těžkého průmyslu a potřeboval vědecká pracoviště bádající na poli přírodních nebo technických věd. ExistenciSlovanského ústav tak hájil a za svého života uhájil svou autoritou historik a velký komunista Zdeněk Nejedlý, jenž si ještě pamatoval pozici slavistického bádání za první republiky.Co se potom dělo dál? Jak do historie ústavu promluvila sovětská okupace? Jak normalizace? Jak probíhalo obnovování ústavu v devadesátých letech? Čím se Slovanský ústav zabývá dnes? Jak se vyrovnával a jak reagoval na jugoslávské války a na válku v Ukrajině? Kolik významných vědeckých prací bylo politickými zásahy nenávratně zničeno? A které naopak vznikly natruc vládnoucím režimům? Aneb konečně podcast, který vypráví neuvěřitelné zapomenuté příběhy.
Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.
Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Inženýři nevěděli,“ glosuje nakladatel Tomáš Baránek ironicky svůj pocit z technologií, které se na nás valí. Používání AI přirovnává k ultrazpracovanému myšlení a předpovídá, že pravá lidská práce bude ceněna tím víc, čím méně se nám jí bude v běžném životě dostávat. Nejdelší rozhovor, jaký Tomáš coby zakladatel legendárního nakladatelství Melvil kdy poskytl, nabízí ojedinělý vhled do jeho vidění světa.
Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.
Jak to funguje? - Válka na Ukrajině ukazuje, jak důležitou roli hrají v bojích drony. Speciální kurz o nich proto nabízí i Univerzita obrany v Brně. - Světová zdravotnická organizace varuje před ubývajícím množstvím očkovaných v Evropě. To ohrožuje lidi, kteří se očkovat nemohou. Jaká jsou aktuální čísla?
Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.
Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.
Jaká je současná iniciativa NATO a Evropské unie, pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině? A proč slovenská vláda zastává proruskou politiku a zároveň zavírá oči před vývozem munice na Ukrajinu? „Vláda Roberta Fica velmi dobře ví, že munice končí na Ukrajině. Jdou z toho ale peníze a firmy blízké vládě se tváří, že jsou poloslepé,“ říká poradce české ministryně obrany a bývalý ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Naď.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?
Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomáš Brolíkem o slíbených systémech Patriot a dalších zbraních, které americký prezident slíbil ve spolupráci se státy NATO dodat Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Americký Prezident Donald Trump viditělně ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem. Konec ruské agrese je i po půl roce od jeho nástupu do Bílého domu stále v nedohlednu. Původně přitom voličům sliboval, že válku na Ukrajině ukončí během prvního dne ve funkci. Kyjevu tak slíbil dodat patrioty - známé mobilní raketové systémy protivzdušné obrany. Americký server Axios také s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že americký prezident chystá plán na vyzbrojení Ukrajiny a součástí mají být i dodávky útočných zbraní. Jak to celé číst v kontextu situace na frontě a možností, které teď prezidenti USA a Ruska mají? To rozebírá Štěpán Sedláček v podcastovém rozhovoru se zástupce šéfredaktora Tomášem Brolíkem.
Americký prezident pohrozil Rusku stoprocentním clem, pokud neukončí válku na Ukrajině. Jak zásadní to pro Rusko je? Jak si slovenská vláda představuje záruky levného plynu od EU? Jak významné je pro SPD, že s ní chce jít strana PRO do voleb společně? A jak se Češi stavějí k reklamě na alkohol?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.
V tomto díle uslyšíte výpověď bývalé americké velvyslankyně v Ukrajině o Trumpově zradě, o ruských pokusech o atentát na prezidenta Zelenského a kdo vydělává na ukrajinské válce. Že Elon zakládá novou stranu, jak se lidé brání proti divokým deportacím ICE, jak se na TikToku šíří nenávistná videa, že Švýcarsko staví vlastní AI, jak AI řídila firemní kiosek a na závěr jedna studie o simulaci našeho myšlení.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online
Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?
Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na filmovém festivalu v Karlových Varech se ani letos nepromítá žádný ruský film, publikum ovšem může vidět tři filmy ukrajinské. Jedním z nich je snímek 2000 metrů do Andrijivky, který popisuje pokus o ukrajinskou protiofenzivu v roce 2022. Film natočil Mstyslav Černov, který se proslavil drsným dokumentem ze začátku bojů s názvem 20 dní v Mariupolu, kdy zůstal se svým týmem uvězněný v obléhaném městě. Tentokrát se režisér vydal s kamerou na válečnou linii dobrovolně.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Na filmovém festivalu v Karlových Varech se ani letos nepromítá žádný ruský film, publikum ovšem může vidět tři filmy ukrajinské. Jedním z nich je snímek 2000 metrů do Andrijivky, který popisuje pokus o ukrajinskou protiofenzivu v roce 2022. Film natočil Mstyslav Černov, který se proslavil drsným dokumentem ze začátku bojů s názvem 20 dní v Mariupolu, kdy zůstal se svým týmem uvězněný v obléhaném městě. Tentokrát se režisér vydal s kamerou na válečnou linii dobrovolně.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak by se měly podle Ústřední povodňové komise regiony na severovýchodě země připravit na intenzivní deště očekávané od dnešních večerních hodin? Jak významný je pro Ukrajinu příslib další americké vojenské pomoci necelý týden poté, co Washington oznámil, že tyto dodávky pozastavuje? A jak má dnes představený projekt přispět k oživení turistického ruchu ve venkovských oblastech Česka?
Jak by se měly podle Ústřední povodňové komise regiony na severovýchodě země připravit na intenzivní deště očekávané od dnešních večerních hodin? Jak významný je pro Ukrajinu příslib další americké vojenské pomoci necelý týden poté, co Washington oznámil, že tyto dodávky pozastavuje? A jak má dnes představený projekt přispět k oživení turistického ruchu ve venkovských oblastech Česka?
Jak by se měly podle Ústřední povodňové komise regiony na severovýchodě země připravit na intenzivní deště očekávané od dnešních večerních hodin? Jak významný je pro Ukrajinu příslib další americké vojenské pomoci necelý týden poté, co Washington oznámil, že tyto dodávky pozastavuje? A jak má dnes představený projekt přispět k oživení turistického ruchu ve venkovských oblastech Česka?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Držitel Oscara za reportážní snímek 20 dní v Mariupolu uvádí na karlovarském festivalu nový film z blízkosti válečné fronty na Ukrajině nazvaný 2000 metrů do Andrijivky. „Hledali jsme příběh, který by představoval univerzální zážitky ukrajinských vojáků, kteří tehdy bojovali na dlouhé frontě tisíce kilometrů, který by byl symbolem jejich úsilí,“ popisuje válečný reportér Mstyslav Černov. Jak jako režisér uvažoval o tom, jak zachytit zkušenost vojáků na frontové linii?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braze na konci minulého týdne navštívila Prahu. V podcastu Novinek Zbytečná válka uvedla, že Rusko proti Západu vede nekonvenční válku s cílem jej rozdělit, je však tak angažováno na Ukrajině, že vojenský útok nehrozí. Navýšení výdajů na obranu považuje za nutné. Vyjádřila se i k odchodu pobaltských zemí od ottawské úmluvy zakazující použití nášlapných min.
Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas, byl hostem Pavla Štrunce a říká: „COVID a válka na Ukrajině nás změnily. Dnes čelíme úplně jinému světu. COVID přetvořil vztah lidí k financím. Najednou jsme začali očekávat více od státu a čím dál víc přemýšlíme, co nám může poskytnout.“ Po krizi přišly miliardové deficity a rostoucí státní zadlužení. „Energetická krize a válka na Ukrajině odhalily slabiny. Energie budou drahé, a to se jen tak nezmění,“ říká Dufek. Problém je podle něj i zelená politika, která přispěla k vyšším cenám. „Válka to jen zrychlila,“ dodává. Evropská unie si podle ekonoma energetickou krizi do značné míry způsobila vlastními rozhodnutími v oblasti zelené politiky. Podle něj přechod na obnovitelné zdroje a omezování fosilních paliv vedly k vyšší závislosti na drahých energiích. Dufek také upozorňuje, že vysoké náklady na zelenou transformaci se promítnou do života domácností a podniků. „Majitelé nemovitostí se připravují na obrovské investice do rekonstrukcí. Bude to pro ně obrovská zátěž,“ dodává.„Na začátku byla ta zelená politika plná nadšení, že svět bude hezčí a lepší. Ale při realizaci se zapomnělo na některé fyzikální zákony, které prostě platí. Je to, jako kdyby ti, kdo rozhodují, vůbec nečetli vědecké studie nebo nebrali v úvahu praktické důsledky,“ říká Dufek.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dělám to i pro vás – pro ty hatery, abyste mohli dál svobodně pičovat,“ říká herečka, moderátorka a stand-up komička Iva Pazderková o tom, proč se rozhodla moderovat setkání premiéra Petra Fialy s občany. Od začátku věděla, že to nebude snadné, ale míra agrese, kterou si tím přivodila, ji zaskočila. „Čekala jsem obrovskou míru nenávisti, ale je to třeba dvakrát horší,“ přiznává, ale dodává, že svého rozhodnutí nelituje, protože současnému předsedovi vlády věří a dělá to, čemu věří. „Stojím si za tím, že má smysl zůstávat v Evropské unii, je potřeba pomáhat Ukrajině a poslat Rusáka někam,“ vysvětluje herečka své motivace. Pazderková mluví o tom, že není naivní a nemá pocit, že by dělala „propagandu“, a proč je naopak pyšná na to, že je „spojenec slušného chování“. Jenže osobní přesvědčení a veřejné angažmá mají svou cenu – přichází výhrůžky za hranou zákona a také kritika, že si jako žena a herečka dovolila mluvit. „To je považované za hodně velkou drzost,“ říká s nadsázkou. Moderátorka, která otevřeně mluví také o svém duševním zdraví, tvrdí, že se i přes všechen aktuální tlak už dlouhou dobu cítí dobře. Přestože je její povolání někdy časově nekompromisní, naučila se už říkat ne a šťastná je i v osobním životě. Velkou změnu podle ní přineslo i to, jak se proměnilo její vnímání mateřství. „Zjistila jsem, že děti nechci. Chtěla jsem je, protože se říkalo, že je to jediné štěstí,“ říká Pazderková k tomu, že se jednoho dne probudila a jednoduše jí spadl kámen ze srdce, že děti nemá. Zpětně si uvědomuje, že rodinu chtěla ve chvíli, kdy byla paradoxně nejméně šťastná, a mluví také o vině, kterou dlouho cítila. Dnes je ale šťastně bezdětná a je navíc „profesionální“ tetou. Zásadní proměnou podle Ivy Pazderkové prošel i její pohled na humor – obzvlášť ten, který sama léta dělala. „Ten můj byl často postavený na tom, že blbá blondýna si myslí, že je lepší než ostatní,“ říká. Dnes si ale uvědomuje, že některé stereotypy, které jsou kolem nás, mohou ubližovat. „Byla jsem vychovaná v tom, že si děláme legraci z lidí, kteří jsou celý život terčem těch fórečků – třeba z Romů nebo gayů. Dneska mi to přijde necitlivé,“ dodává a přiznává, že i jí změnit přístup chvíli trvalo. Jak se proměnil její vztah k víře a proč ji „blbá blondýna“ pořád tak baví? Proč se jí dotklo, že je vnímána jako „madam Genocida“ kvůli výroku k protestujícím za Gazu, který byl podle ní vytržen z kontextu? A co znamená, když „má někdo jehličnan“? I to se dozvíte v rozhovoru.
Jaké kroky doporučují praktičtí lékaři na podporu primární péče a její dostupnosti? Jak vážně by mohla ukrajinská armáda pocítit pozastavení dodávek amerických raket a munice? A proč se města v Česku adaptují na změny klimatu a veder pomaleji, než vidíme v jiných evropských zemích?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.
Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co vypovídá nejmasivnější ruský nálet od začátku agrese proti Ukrajině o potenciálu vzdušných sil Moskvy? Do jaké míry se západní spojenci podílejí na posílení ukrajinské protivzdušné obrany? Jaké nejnovější postupy ve fetální medicíně budou na světovém kongresu v Praze probírat odbornice a odborníci, kteří se věnují péči o matky a dosud nenarozené děti? A v jakých podmínkách se konal letošní třídenní vodácký závod z Českých Budějovic do Prahy?
Co vypovídá nejmasivnější ruský nálet od začátku agrese proti Ukrajině o potenciálu vzdušných sil Moskvy? Do jaké míry se západní spojenci podílejí na posílení ukrajinské protivzdušné obrany? Jaké nejnovější postupy ve fetální medicíně budou na světovém kongresu v Praze probírat odbornice a odborníci, kteří se věnují péči o matky a dosud nenarozené děti? A v jakých podmínkách se konal letošní třídenní vodácký závod z Českých Budějovic do Prahy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V minulém týdnu proběhl summit Severoatlantické aliance. Hlavním tématem byla pomoc Ukrajině, zvyšování výdajů na obranu nebo článek 5. Mezi účastníky summitu byl americký prezident Trump a ukrajinský prezident Zelenskyj. „Poprvé od roku 2008 v závěrečné deklaraci summitu NATO nebylo zmíněno, že se Ukrajina stane do budoucna členem NATO, což ji velmi zklamalo. Ta symbolika je důležitá. Obzvláště když váš národ vede tři a čtvrt roku krvavou válku,“ podotýká Vlastislav Bříza.
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance v úterý na večerním zasedání Rady NATO-Ukrajina v Haagu potvrdili trvalou podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Setkání, na kterém byl i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, trvalo asi tři hodiny. Vrcholné setkání NATO v Haagu by mělo končit až ve čtvrtek, a tak se tentokrát soustředíme na úskalí, která jednotu největšího vojenského paktu světa ohrožují.
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance v úterý na večerním zasedání Rady NATO-Ukrajina v Haagu potvrdili trvalou podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Setkání, na kterém byl i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, trvalo asi tři hodiny. Vrcholné setkání NATO v Haagu by mělo končit až ve čtvrtek, a tak se tentokrát soustředíme na úskalí, která jednotu největšího vojenského paktu světa ohrožují.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Z počínání ruského prezidenta Vladimira Putina je stále zřejmější, že nejenže nechce jednat o míru na Ukrajině, ale připravuje se na ozbrojený střet se Severoatlantickou aliancí.
CzechCloud mě (znovu) pozval do svého livestreamu; v našem standardním čase jsme se dobře shodli na geopolitické situaci, Trumpovi, clech, Ukrajině, incestu, ale už ne tak moc na české armádě. – CzechCloud; český streamer; youtuber; (politický) komentátor; bývalý profesionální hráč a mistr světa ve hře Hearthstone – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole
Evropská komise v týdnu předložila legislativní návrh, kterým se EU zavazuje, že do konce roku 2027 postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy. Týká se to jak dovozu zemního plynu, tak i poskytování služeb v terminálech LNG. Šéfka EK Ursula von der Leyen již dříve uvedla, že Rusko plyn a ropu využívá jako zbraň a že Evropská unie se již svojí závislostí nesmí podílet na financování ruské agrese na Ukrajině. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, závislosti se Evropská unie zcela nezbaví, jen se přesune na USA: „Nejvíc zkapalněného plynu členské státy odebírají právě ze Spojených států. Plyn ale nakupujeme také ze zemí jako Alžírsko nebo z Azerbajdžánu. EU zřejmě v tomto směru spoléhá na to, že USA budou minimálně co se byznysu týče dodržovat nějaká pravidla. Ale samozřejmě mají možnost určovat si poměrně vysokou cenu." Jak se vlastně státům EU podařilo snížit dodávku ruského plynu a ropy od invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak si stojí Česko? A nemohou unijní plány zablokovat státy jako Maďarsko nebo Slovensko?
Ústavní soud se ve středu zabýval stížností opozičního hnutí ANO, jež napadlo před dvěma lety schválenou novelu, která zpřísnila podmínky pro předčasný odchod do důchodu. Podle soudců sice kabinet ukončením rozpravy porušil sněmovní pravidla, šlo nicméně o krajní, a tedy přípustnou reakci na obstrukce. Jen šéf opozičního ANO Andrej Babiš mluvil osm hodin a celkem debata zabrala několik dní. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Filip Zelenka, v budoucnu by se rozhodnutí ÚS mohlo vymstít: „Zcela teoreticky, kdyby se v příštím volebním období role obrátily, ANO bylo u vlády a v opozici koalice Spolu, Starostů a třeba i Pirátů. A v situaci, kdy by se jednalo o pomoci Ukrajině, kterou by ANO chtělo osekat, opoziční poslanci ze současné vládní koalice by se proti tomu chtěli postavit a chtěli obstruovat. Fandili bychom jako občané proevropského směřování tomu, že se porušuje jednací řád? Není to signál pro budoucí vládnoucí většiny, že může dojít k porušování jednacího řádu?" Proč se vlastně doposud nezměnil? A z jakých důvodů projednávání stížnosti trvalo téměř dva roky?
Optimální by bylo, kdyby se Viktor Orbán, Robert Fico a Andrej Babiš odebrali rychle do politického důchodu, prohlásil před lety bývalý eurokomisař a místopředseda Europarlamentu Pavel Telička. Neposlechl ani jeden, a tak má Unie zahraniční politiku mnoha směrů. Může se ovšem stát taková Evropa globálním hráčem? „Její zrání v zahraničně-politických dimenzích na pozadí konfliktu na Ukrajině přináší určité výsledky,“ uznává Telička pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád, aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Slovenský premiér Robert Fico označil vyzbrojování evropských armád v reakci na válku na Ukrajině za pološílenství. „Zbrojařské firmy potřebovaly vydělat, tak se vytvořila šílená atmosféra,“ nechal se slyšet. Pravda je ale taková, že samotná Ficova vláda zbrojí za víc než 1,8 miliardy eur, konstatuje v úvodu článku slovenský deník SME.
Česko zaplatí víc než 16,5 miliardy za prodloužení pronájmu letounů gripenů. Ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky jsou výhodnější, než nabízelo Švédsko loni. Podle opozice ale nákup prodražilo rozhodnutí přejít na americké stíhačky F-35. „Cena v žádném případě není výhodná,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus stínový ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Nezohledňujete dopady války na Ukrajině,“ namítá poslanec ODS Pavel Žáček ze sněmovního výboru pro obranu.
Stále ještě nový německý kancléř Friedrich Merz zatím vykazuje velmi silnou aktivitu v oblasti zahraniční politiky. Za ten měsíc, co je v úřadě, se dá konstatovat, že mu obzvlášť leží na srdci situace na Ukrajině. Celkem plynule a s velkou samozřejmostí se zapojil do úsilí britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezident Emmanuela Macrona s cílem vrátit Evropany do hry, pokud jde o ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.
Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.