Podcasts about selh

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Jan Kodytek ze společnosti JPF v rozhovoru detailně popisuje, jak firmám pomáhá vytvářet obchodní strategii, která není jen teoretickým dokumentem, ale praktickým nástrojem řízení. Vysvětluje rozdíly mezi vizí, strategií, posláním a taktikou, popisuje proces od analýzy stávajícího stavu přes stanovení cílů až po realizaci a motivaci týmu. Zdůrazňuje propojení obchodu a marketingu i důležitost zapojení klíčových lidí do tvorby strategie. Selhání strategií podle něj často spočívá v nereálných očekáváních vedení a nedostatečné komunikaci se zaměstnanci. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

O víkendu v zooparku ve Zvoli u Prahy utekl z výběhu lev Lojza, který byl přivolanými policisty zastřelen. Zoopark fungoval tři roky bez povolení. Jak jsou nastavená pravidla pro chovatele zvířat a provozovatele soukromých zoologických zahrad? Selhává systém nebo jednotlivá zařízení? V podcastu PoliTalk odpovídá Romana Albrechtová, zakladatelka a majitelka Zoo Na Hrádečku na Jindřichohradecku.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Z bitcoinové kauzy jsem naštvaný, protože vláda byla v poslední době v dobré kondici. Těmito slovy popsal premiér Petr Fiala (ODS) současnou vládní kauzu v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Problémy prý navíc přišly poté, co se začalo dařit ekonomice. Fiala nicméně dodal, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) okamžitě vyvodil z kauzy osobní odpovědnost.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sněmovna bude příští týden na popud opozičních poslanců hlasovat o důvěře vládě. Stojí za tím kauza bitcoinů, které za neobvyklých okolností přitekly ministerstvu spravedlnosti. Nejen o tom ale vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP09 v našem Press klubu. Řešil se taky fakt, že případů rakoviny přibývá, navíc u stále mladších lidí. Nedostatek některých léků podle něj naopak není problém, protože existují náhrady, o kterých lidé jen netuší. Poslechněte si celý pořad.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sněmovna bude příští týden na popud opozičních poslanců hlasovat o důvěře vládě. Stojí za tím kauza bitcoinů, které za neobvyklých okolností přitekly ministerstvu spravedlnosti. Nejen o tom ale vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP09 v našem Press klubu. Řešil se taky fakt, že případů rakoviny přibývá, navíc u stále mladších lidí. Nedostatek některých léků podle něj naopak není problém, protože existují náhrady, o kterých lidé jen netuší. Poslechněte si celý pořad.

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na sociální sítě umístila před časem video, že není normální, aby učitelé na děti křičeli. „Byla to rozbuška. Do druhého dne jsem měla čtvrt milionu zhlédnutí a několik tisíc sledujících,“ vzpomíná pedagožka. Jak přišla ke své přezdívce Štěkánka? Jsou učitelé, kteří se chytli za nos, když viděli její videa? Je školní systém dobře nastavený? Je dostatek učitelů? Souzní s jejím klidem i knížka Můj kousek Himálaje?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Já jsem v tu chvíli viděl zem, která se velice rychle blíží, a jediné, co mi přišlo jako silná, vědomá myšlenka, bylo: 'To nemůžeš přežít, Dane.' Pocítil jsem náhle tak bytostný klid, ze kterého, myslím, čerpám i dneska. A byl to obrovský klid a smíření,“ říká o svém pádu z 300 metrů Daniel „Aladim“ Ďuriš v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 18.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Často za mnou jako psychologem chodí ti, kteří řeší vztahové trápení, ale nejčastěji jde o vztah sám se sebou, který se pak promítá i do okolí,“ popisuje psycholog gymnázia v Brně a psychoterapeut Martin Hofman.

„Často za mnou jako psychologem chodí ti, kteří řeší vztahové trápení, ale nejčastěji jde o vztah sám se sebou, který se pak promítá i do okolí,“ popisuje psycholog gymnázia v Brně a psychoterapeut Martin Hofman.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otevřeli jsme pro pacienty s onemocněním srdce nové ambulance. Věnují se léčbě srdečního selhání. V Česku totiž každoročně přibývá kolem desítky tisíc nových případů. Co je důvodem nárůstu nových pacientů a jaké jsou možnosti léčby? O tom si povídáme s prof. MUDr. Vojtěchem Melenovským, CSc - vedoucím Oddělení srdečního selhání IKEM. 

V nové epizodě SecurityCastu se podíváme na schválení nového zákona o kybernetické bezpečnosti v Česku, selhání Googlu při přesměrování na phishingové stránky, zneužití smrti papeže Františka k malwarovým útokům, nové funkce ochrany soukromí ve WhatsAppu a alarmující statistiky o rychlosti zneužívání zranitelností v roce 2025.Kapitoly:00:00 Schválení nového zákona o kybernetické bezpečnosti02:22 Selhání Googlu: Reklamy přesměrovávají na phishing04:59 Kyberútoky spojené se smrtí papeže Františka06:33 WhatsApp zavádí pokročilou ochranu chatů07:35 Alarmující nárůst zneužitých zranitelností v roce 202508:49 Meme of the WeekOdkazy a zdroje:https://www.linkedin.com/posts/adam-kucinsky_136-sch%C5%AFze-poslaneck%C3%A9-sn%C4%9Bmovny-jedn%C3%A1n%C3%AD-od-activity-7321533436005961731-5SLI?utm_source=share&utm_medium=member_desktop&rcm=ACoAABleQCMBNP290tK2XNbUWFEdgyHGZQgCfxIhttps://isc.sans.edu/diary/Its+2025+so+why+are+obviously+malicious+advertising+URLs+still+going+strong/31880/#commentshttps://securityaffairs.com/176917/cyber-crime/crooks-exploit-the-death-of-pope-francis.htmlhttps://blog.whatsapp.com/introducing-advanced-chat-privacyhttps://thehackernews.com/2025/04/159-cves-exploited-in-q1-2025-283.htmlrealshot.cz#ITBezpecnost #IT #Novinky #bezpecnost #Česko

CELÝ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Války se vedou proto, aby někdo vyhrál a někdo prohrál. Ale celní války mají vždycky jenom poražené,“ říká ve Studiu N bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Americká cla podle něj ekonomiku našeho typu poškodí více než jiné. „Trumpova hra nemá žádná pravidla, která kdy byla v globální politice napsaná nebo nepsaně platila,“ tvrdí. Fialově vládě vyčítá, že nepřišla se systémovými řešeními. „Stanjura se Schillerovou si v poctivosti rozpočtování nemají co vyčítat,“ říká. S obavami se dívá na blížící se parlamentní volby: „Pokud bude Babiš vládnout s radikály, je namístě se obávat toho, že začne utahovat šrouby jako Fico a Orbán. To, co se děje například s médii na Slovensku nebo v Maďarsku, mu velmi konvenuje,“ varuje Kalousek. Proč se Evropa nechová jako sebevědomá ekonomická velmoc? Jak dlouho ještě dokáže žít Česká republika na dluh? A proč nakonec nezaložil novou stranu? Podívejte se na celý rozhovor.

Řeč je o transplantaci Langerhansových ostrůvků. - Nový ERIC s českou účastí buduje nejvýkonnější pozemní gama observatoř. - Čeští vědci získali ve finále takzvané dronové ligy mistrů v Abú Dhabí bronzovou medaili. Pronikli tak mezi světovou špičku. Jak náročný závod byl a kde vůbec můžou autonomní drony najít využití?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIRPatřil k vůdčím osobnostem Občanského fóra a doba po listopadu 1989 byla podle jeho slov po určitou dobu uchvacující. Podle kulturního a sociálního ekologa Ivana Ryndy skončila atmosféra, která se již nebude opakovat, v době, kdy se ukázalo, kolika lidem jde především o politickou rentu. Společnost se ale zásadně proměnila a dnes ji podle Ryndy charakterizuje především ztráta důvěry. A problém je mimo jiné i v tom, jak moc se svět stal globálním. “Planeta je jako celek přerýsovaná, mohu sbírat známky s filatelistou na Novém Zélandu, ale přitom si nemusím všimnout, že naproti, v paneláku přes chodbu, umírá stařenka," poukazuje vysokoškolský pedagog na to, že nás často zajímá, co se děje na druhé straně planety, a nevěnujeme pozornost věcem, které se dějí v naší bezprostřední blízkosti. Podle něj je cestou z této situace přestat pohrdat lokálními iniciativami a zároveň obnovit důvěru lidí v instituce. Pokud se bude jedno stavět proti druhému, podle experta to k ničemu dobrému nepovede. V rozhovoru Rynda naráží také na současné dění ve Spojených státech, kde vnímá rozvrat společnosti a selhání v podobě volby nového prezidenta Donalda Trumpa. Naráží také na atmosféru na amerických univerzitách, kde dochází k paradoxu, že liberálové zakazují konzervativcům přednášet. Zatímco podle jeho slov volají po bezpečí pro debatu, zároveň jsou těmi, kdo ji znemožňují, a to je chyba. Jak může generace tzv. sněhových vloček společnost ještě více štěpit? A jaká demokracie je dobrým příkladem pro ostatní? Pusťte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 83 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Myslím, že je dobře, že byl Donald Trump zvolen,“ tvrdí šéfredaktor Echa24 Dalibor Balšínek, podle kterého nový americký prezident zahájil revoluci zdravého rozumu. Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla je logické, že nástup nové administrativy do čela USA lidi děsí. „Ty věci, které vidí, je musí znepokojovat. Je to pořád nejsilnější velmoc,“ varuje a například Trumpova poradce Elona Muska přirovnává k padouchovi z bondovky. Oba novináři se shodují, že současný svět je rozeštvanější a zranitelnější než kdykoli v posledních desítkách let. Balšínek se například obává, aby to v Evropě, kde jsou lidé zvyklí na stát, který jim přispívá na všechno možné, nevedlo k sociálním bouřím a případně k nástupu autoritativního řízení. Kromě rizik, která přináší nástup Donalda Trumpa do čela USA, se novináři neshodnou na tom, jakou roli mají média v krizi důvěry. Šídlo ani Balšínek nezpochybňují, že velký problém přinesla pandemie koronaviru, během níž chybovala jak média, tak politici. Podle Balšínka však podobně problematickou dobou byla i ruská invaze na Ukrajinu, protože se na jejím začátku dle jeho slov nemohla objevovat kritika napadené země. Dokonce tvrdí, že to není „naše válka“. S tím Jindřich Šídlo nesouhlasí a dodává, že konflikt se nás přece bezprostředně týká. Jak média selhávala v době „diktované strachem“? A dají se kroky Donalda Trumpa vnímat jako proruské? Dozvíte se v rozhovoru.

Proč je důležitý výzkum srdečního selhání a jak se věda snaží porozumět a léčit toto komplexní onemocnění? Na tyhle a další otázky bude odpovídat Mgr. Matúš Miklovič z Laboratoře molekulární a experimentální kardiologie při Centru experimentální medicíny IKEM, jehož práce zahrnuje výzkum srdečního selhání a hledání nových přístupů k léčbě.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -- Únorová přednáška z cyklu Anarchokapitalismus bude věnována takzvaným tržním „selháním“; nebo by možná nebylo od věci napsat „tržním“ selháním – skutečně totiž na jejich základě může docházet k suboptimální alokaci zdrojů (tedy mimo Paretovo optimum), avšak nepovažuji to až tak za vlastnost trhu, nýbrž spíše za vlastnost světa. Dle mého názoru se jedná o jeden z nejzjevnějších (akademickou sférou bohužel posvěcených) ekonomických omylů; je však bohužel natolik rozšířen, že téměř pokaždé, když jej zmíním, najde se nějaký jeho zastánce. Rozhodl jsem se mu tedy věnovat celou přednášku; budu rád, když přijdete – zejména v případě, že v selhání trhu věříte – a budete se mnou polemizovat a zpochybňovat mé argumenty. Prezentace: https://prednasky.urza.cz/bbc/ – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Minulý týden vypršel čas pro podávání přihlášek na střední školy. Cermat má první výsledky, kdo se kam hlásí. Vyplývá z nich, že většina deváťáků chce mít maturitu. Alespoň jednu přihlášku na střední školu zakončenou maturitou si tak podaly tři čtvrtiny žáků 9. tříd. V kurzu je i všeobecné vzdělávání – zájem o lycea se letos přehoupl přes čtvrtinu, ale i o nový obor všeobecně vzdělávacích lyceí, který poprvé otevřou třídy žákům letos v září.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Odchází z dětského domova, dostanou 25 tisíc korun, což je maximální odchodné, a musí si sehnat bydlení, zaplatit kauci. A i když jim v tom dětské domovy hodně pomáhají, tak si myslím, že vidina selhání je pro ně ten největší strašák,“ popisuje Ditta Pospíchalová, spoluzakladatelka organizace Dejme dětem šanci, která mladým lidem odcházejícím z dětských domovů pomáhá začít samostatný život.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 1984, Měděnec – noc, kdy požár pohltil ústav sociální péče a životy 26 dívek. Oficiální verze mlčí o detailech, ale co se doopravdy odehrálo? Selhání systému, zanedbaná péče nebo něco víc?

⁠Odkaz na celý díl „Data z roku 2022 ukazují, že téměř 30 % žen a 12 % mužů má zkušenost s domácím násilím. Naprostá většina případů domácího násilí zůstává neohlášena, oběti často svou situaci řeší pozdě a násilí často eskaluje. Ve více než polovině případů domácího násilí (56 %) jsou v rodině přítomny děti, to vede k transgeneračnímu přenosu násilí. Domácí násilí také představuje jeden z nejčastějších důvodů rozpadu manželství,” tak začíná tisková zpráva Vlády ČR k návrhu zákona o domácím násilí, který je těsně před schválením. Od nového roku už platí nová definice znásilnění. O tom všem jsme se bavili s autorkami projektu Pod svícnem, Michaelou Studenou a Barborou Urbanovou, která je zároveň poslankyně za hnutí STAN. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

„Já vidím evidentní, dlouhodobou krizi západní civilizace. A zdůrazňuji, že vždycky, když mluvím o destrukci Západu, mluvím o sebedestrukci Západu. Já si myslím, že Západ není destruován tím, co dělá Východ, nebo Jih, ale my sami si pod sebou podřezáváme větev," říká prezident Václav Klaus v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 01.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Vláda chce posílit prevenci násilí páchaného na dětech. Jak se může násilí, které dětské oběti zažijí, projevit v jejich dospělém životě? Jaké prostředky chce vláda pro zlepšení ochrany dětí a mladistvých nasadit? Vladimír Kroc se zeptal vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.

Vláda chce posílit prevenci násilí páchaného na dětech. Jak se může násilí, které dětské oběti zažijí, projevit v jejich dospělém životě? Jaké prostředky chce vláda pro zlepšení ochrany dětí a mladistvých nasadit? Vladimír Kroc se zeptal vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Speciál Výtahu Respektu s Erikem Taberym, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Restaurace Silo obydlela starou fabriku ve východním Londýně. Interiéry jsou z regenerativních materiálů, suroviny od regenerativních farmářů, pekaři si melou vlastní mouku – dřevěný mlýn se dostal dokonce do loga podniku. Restaurace nemá koš a téměř žádný kompost. Většinu zbytků se daří eliminovat už při plánování procesů. Organické zbytky zpracují ve fermentační laboratoři. Vznikají tak unikátní dochucovadla podobná sojové nebo rybí omáčce.

3 - Megdöbbentően túlárazott szolgáltatások, mint például a 24 órás duguláselhárítás by Balázsék

Ministr práce a sociálních věcí tvrdí, že sjednocením dávek bude jejich systém přehlednější a vstřícnější vůči klientům. Co na změnách vadí neziskovým organizacím? Bude nový systém pro někoho diskriminační? „Vyzkoušeli jsme si už při tomto dávkovém systému, jak hluboce se na člověku podepisuje to, že je vyřazený na šest měsíců z Úřadu práce, a tudíž zůstane bez prostředků,“ obává se nárůstu chudoby Iva Kuchyňková, manažerka pro advokátní činnost Charity ČR.

Ministr práce a sociálních věcí tvrdí, že sjednocením dávek bude jejich systém přehlednější a vstřícnější vůči klientům. Co na změnách vadí neziskovým organizacím? Bude nový systém pro někoho diskriminační? „Vyzkoušeli jsme si už při tomto dávkovém systému, jak hluboce se na člověku podepisuje to, že je vyřazený na šest měsíců z Úřadu práce, a tudíž zůstane bez prostředků,“ obává se nárůstu chudoby Iva Kuchyňková, manažerka pro advokátní činnost Charity ČR.

Ministr práce a sociálních věcí tvrdí, že sjednocením dávek bude jejich systém přehlednější a vstřícnější vůči klientům. Co na změnách vadí neziskovým organizacím? Bude nový systém pro někoho diskriminační? „Vyzkoušeli jsme si už při tomto dávkovém systému, jak hluboce se na člověku podepisuje to, že je vyřazený na šest měsíců z Úřadu práce, a tudíž zůstane bez prostředků,“ obává se nárůstu chudoby Iva Kuchyňková, manažerka pro advokátní činnost Charity ČR.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odkaz na celý díl V rámci konference SHIFTS, kterou pořádá E15, jsme měli unikátní příležitost promluvit si se strůjcem Brexitu Dominicem Cummingsem. Názory bývalého šéfporadce britského premiéra Borise Johnsona jsou vnímány jako extrémní. Zda to tak je, se můžete přesvědčit v nejnovějším dílu. Probrali jsme Brexit, odtržení elit v médiích a na univerzitách, Izrael i vyčerpání tradičních politických stran. Zajímavé bylo porovnání Elona Muska a Východoindické společnosti. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS. Sledujte nás:

Proč jsou země chudé a bohaté? Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson nabídli odpověď, když prokázali význam společenských institucí pro prosperitu zemí. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, podle nich negenerují růst ani změny k lepšímu. Jak snížit propastné rozdíly? Ekonomka Jana Klímová se ještě zamyslí nad platy politiků a přiblíží, jak je to v Česku s odběrem ruského plynu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč jsou země chudé a bohaté? Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson nabídli odpověď, když prokázali význam společenských institucí pro prosperitu zemí. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, podle nich negenerují růst ani změny k lepšímu. Jak snížit propastné rozdíly? Ekonomka Jana Klímová se ještě zamyslí nad platy politiků a přiblíží, jak je to v Česku s odběrem ruského plynu.

S některou z nemocí srdce a cév přichází k lékaři 2 miliony Čechů ročně. Česko je přitom díky vysoce specializovaným kardiologickým centrům v léčbě srdečních onemocnění na světové špici. Například v pražském IKEM začali pacientům s pokročilým srdečním selháním zavádět oboukomorové stimulátory už před čtvrt stoletím, jako jedni z prvních Evropě. Dnes jich tu implantují až 250 ročně.

I v dnešním Briefingu pokračoval názorový posun Michala Půra. Už nechce elektroauto. Probrali jsme celý vývoj portfolia pro Josefa Síkelu. Byla to větší hra, než se může na první pohled zdát. Ursula von der Leyenová chtěla vrátit do hry Danuši Nerudovou, pro Česko měla Vědu a výzkum, to ale Petr Fiala odmítl. Skončili jsme tak s portfoliem International partnership, které bylo určeno Bulharsku. Podobně zdrcují esej, jako napsal Mario Draghi o konkurenceschopnosti EU, napsal Václav Smil o cílech západního světa na uhlíkovou neutralitu. Co říká? Do roku 2050 nereálné a přidává řadu argumentů. Celý text najdete na vaclavsmil.com/…/HALFWAY.pdf

Jak fungují domácí dialýzy, kterých pomalu přibývá? - Jak vyšší teplota vody způsobená změnou klimatu ovlivňuje fyziologii a zdraví ryb? - Evropská výzkumná rada dnes udělila prestižní granty. Dva z nich putují i do České republiky. Komu milión a půl eur pomůže ve výzkumu? Moderuje Renata Kropáčková.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠ Ultimátním rodičem je vždycky stát, je přesvědčený režisér Viktor Tauš s tím, že v případě dětí, které mezi lety 1987 a 1993 vycházely z dětských domovů, svou roli neplnil. V naprosté většině totiž skončily na ulici. Sám na ní tehdy žil, a tak se s řadou z nich potkal. Mezi jinými s Amerikánkou, jejímž příběhem byl zasažený natolik, že ho motivoval chtít víc a vyprávět ho dál. Během 20 let ho zpracoval třináctkrát, filmová verze vstoupí do kin 26. září. Hlavní cíl všech dosavadních podob Amerikánky je přitom jediný – přispět ke změně legislativy týkající se ústavní péče. Ta totiž selhává dodnes. V čem jsou její fatální nedostatky, vysvětluje Klára Laurenčíková. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva upozorňuje na to, že v České republice pořád existují instituce, které poškozují práva dětí a fungují na bázi jakéhosi vězeňského modelu. Těch, kteří končí v dětských domovech, je přitom stále víc. Argumenty typu, kdo chce, tak může, oni dost nechtějí, považuje Laurenčíková za liché. Když člověk vyrůstá v destruktivním prostředí bez pocitu bezpečí a možnosti navázat blízké vztahy, nevěří v sebe, v druhé ani v to, že má nějaké místo ve společnosti. Velmi snadno pak podléhá manipulacím a planým slibům, že se dá všechno zázračně a hned vyřešit. Souzení a jistá arogance, že mně se to stát nemůže, že jde o nějaké horší lidi, kteří si za své problémy můžou sami, se v debatách objevuje stejně často jako odmítnutí, že teď nemáme peníze na transformaci systému péče o ohrožené děti. Přitom modernizace a sjednocení roztříštěné legislativy by nás ve výsledku stálo míň než platit drahý, nefunkční systém. Ve všech ohledech. Nejen o tom, jak situaci řešit, aby více příběhů končilo happyendem, mluví režisér Viktor Tauš a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková.

Odkaz na celý díl S předním českým advokátem Lukášem Trojanem jsme se bavili především o tom, zda je možné zabránit únikům informací a odposlechů do médií. Zda novináři k takovým informacím přistupují kriticky a jak zamezit dehonestaci ve výsledku nevinných obžalovaných.  Řešili jsme i Čapí hnízdo a slovenskou justiční reformu, tedy dvě témata, na které má každý silný názor, i když často nízkou znalost problematiky. A dostalo se i na kauzu Dominika Feriho, podle Lukáše Trojana není vhodné, když se obžalovaný hájí sám.   Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, síť základních a středních škol AMERICAN ACADEMY. Sledujte nás:

Voliči v zemích sedmadvacítky vybírají své zástupce do Evropského parlamentu. Letos v nich už nehlasují občané Spojeného království, které za necelý měsíc čekají parlamentní volby. Průzkumy předpovídají drtivou porážku vládních konerzvativců. Je to i kvůli brexitu? „Britská veřejnost podle průzkumů považuje brexit za selhání. Nicméně tohle téma není prakticky vůbec zmiňováno, byť má a bude mít široké a často velmi negativní dopady,“ popisuje novinářka Olga Krupauerová.

Voliči v zemích sedmadvacítky vybírají své zástupce do Evropského parlamentu. Letos v nich už nehlasují občané Spojeného království, které za necelý měsíc čekají parlamentní volby. Průzkumy předpovídají drtivou porážku vládních konerzvativců. Je to i kvůli brexitu? „Britská veřejnost podle průzkumů považuje brexit za selhání. Nicméně tohle téma není prakticky vůbec zmiňováno, byť má a bude mít široké a často velmi negativní dopady,“ popisuje novinářka Olga Krupauerová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský vládní parní válec nezastavily ani pokusy o uklidnění situace po atentátu na premiéra Roberta Fica. Zákon o zrušení Slovenského rozhlasu a televize, což je po vzoru britské BBC na Slovensku jedna firma, byl přijat v prvním čtení. V bleskovém tempu a se všemi problémy, které obsahuje.

Ostře sledovaný soud s Janem Cimickým nabídl místy šokující popis letitého přehlížení sexuálního násilí, které vlivný psychiatr po léta páchal. Desítky žen, zranitelných klientek, které u něj hledaly podporu a pochopení, se nakonec staly oběťmi jeho predátorského chování.

Potraviny zdraží od Nového roku o pět až deset procent, a to i přesto, že od stejného data má u jídla klesnout DPH o tři procentní body. Obchodníci tvrdí, že za to mohou stále stoupající náklady a vyšší ceny dodavatelů. Ti tvrdí, že právě prodejci nasazují často nemravné ceny. Přístup nákupních řetězců také vadí ministru zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL), podle kterého jen mlží, aby nemusely zlevnit. Kdo tedy může za drahé jídlo?

Volby v Nizozemsku vyhrál politik, který otevřeně požaduje vystoupení země z Evropské unie. Přestože bude mít Geert Wilders zřejmě hodně práce se složením vládní koalice, na protiunijní rétoriku údajně nezanevře. Jaké dopady to bude mít na evropskou politiku? V Pro a proti diskutují senátoři Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 a Václav Láska, předseda klubu SEN 21 a Pirátů.