Podcasts about selh

Kazatel: Marcus DennyUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 21.6.2026Text: Marek 10, 17-27

Cítíš, že klasické marketingové poučky o „ideálním klientovi“ už ti lezou krkem? Nefungují ti sítě tak jako dřív a máš pocit, že tvůj byznys stojí na křižovatce? Nejsi v tom sama. Online svět prochází masivní krizí a staré strategie definitivně selhávají. V dnešním videu tě byznys astroložka a markeťačka Alena Hanušová provede revolučním pohledem na online podnikání. Zjistíš, jak propojit tvůj neurobiologický kód, nákupní psychologii a vesmírné cykly (čeká nás Uran v Blížencích!), abys dokázala komunikovat s lehkostí a přitahovala VIP klienty bez manipulativních technik. Zapomeň na moodboardy, je čas na exaktní hodinářskou práci s tvým podnikatelským géniem! Alena Hanušová je byznys astroložka a markeťačka. Pomáhá podnikatelům ve službách postavit byznys v souladu s jejich energetickým designem a kapacitou - tak, aby přitahoval správné klienty a generoval příjmy odpovídající skutečné hodnotě jejich práce. Je autorkou metodiky Soulbrand, která spojuje astrologický výklad podnikatelské DNA s praktickými marketingovými postupy a převádí to do praxe - do portfolia, prodejních stránek i komunikace na sítích.

Host: prof. MUDr. Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské kliniky UK a VFN v Praze, místopředseda České kardiologické společnosti. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co znamená nemlčet ve světě, kde lidská práva neplatí pro všechny stejně? Palestinský lékař Izzeldin Abuelaish se narodil v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy a později jako jeden z prvních Palestinců pracoval v izraelském zdravotnictví a přiváděl na svět děti. V roce 2009 zasáhl izraelský tank jeho dům. Zahynuly jeho tři dcery Bisan, Mayar a Aya a jeho neteř Noor. Ve své knize Nebudu nenávidět popsal, proč se ani po takové ztrátě nechtěl nechat pohltit nenávistí. Se svými veřejnými vystoupeními dnes objíždí svět a mluví o životě pod okupací, zkušenosti palestinských uprchlíků, dvojích standardech mezinárodní politiky i dlouhé snaze domoci se uznání odpovědnosti za smrt svých dětí. Jeho příběh ale otevírá i širší otázku: co zmůže jednotlivec ve chvíli, kdy instituce nedokážou chránit lidskou důstojnost? Láska tu není útěcha ani výzva k pasivitě. Je to rozhodnutí nerezignovat na jednání — mluvit, svědčit a trvat na spravedlnosti i tam, kde se zdá, že už žádná nepřijde. Čtyřnásobného nominanta na Nobelovu cenu za mír v podcastu provází publicista Petr Bittner.

Hostem ranního vysílání byl zpěvák skupiny Chinaski Michal Malátný, který přišel představit nový singl kapely Selhání. Skladba vznikla za neobvyklých okolností poté, co si kapelní pianista během koncertu zlomil kotník. „Kdyby si ten kotník nezlomil, tak si myslím, že ta píseň nevznikla,“ směje se Michal. Pauzu totiž hudebník využil k napsání nové skladby. V rozhovoru také zavzpomínal na nejnáročnější období kapely, na smrt bubeníka a spoluzakladatele Pavla Grohmana nebo na sérii výjimečných letních koncertů, které letos chystají. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnešní speciální rozhovor je o kreativitě, vztazích, traumatu i dospívání, ale bez pózy člověka, který už všechno pochopil. Naopak. A o to je přesnější.Mluvíme o tom, proč kreativita není něco, co musíš získat, ale něco, co v sobě přestaneš brzdit. Proč je někdy zdravější selhat rychleji, protože chyba není opak procesu, ale jeho součást. A proč je lepší, když u kormidla není strach z ponížení, ale zvědavost a chuť učit se. Chili mluví o štěstí ne jako o cíli, ale jako o vedlejším produktu toho, že jsi něčemu nebo někomu opravdu k užitku. A právě tím se tenhle díl odlišuje od běžného self help obsahu. Není o tom, jak být víc zajímavý. Je o tom, jak být víc pravdivý, víc užitečný a možná i víc lidský.Partneři epizody:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials Aktin.cz/bwa pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials Aktin.cz/bwa⁠ Codex LabsKvalitní mikrobiom friendly péče o vaše zdraví a kůži. Jsou evidence based a založila je skvělá vědkyně Barbara Paldus. Zadej kód bwa20 pro 20% SLEVU!Minutáž:00:00 Úvod a představení Chili Ta Thuy04:08 Kdybys byla jídlo, co bys byla?05:34 Kontroverze jménem koriandr09:17 Kreativita jako řemeslo, nikoliv jen talent11:37 Proces učení se novým věcem a síla komunity13:55 Strach jako kormidlo a přijetí vlastního selhání19:41 Sebevědomí jako vědomí si sebe sama21:49 Disciplína jako prostředí pro svobodnou tvorbu24:16 Jak vypadá proces inspirace a "kradení" nápadů27:32 Síla neintuitivních kombinací a unikátní styl30:33 Perfekcionismus jako vrah autenticity31:49 Ukočírování ega a uvědomění si vlastní nedůležitostiPřechod do VIP- Smysluplnost jako vedlejší produkt užitečnosti- Fascinace vztahy a dynamika moderního randění- Integrace traumat a přijetí vlastní křehkosti- Vliv mužského potu na ženský nervový systém- Proč nemusíme léčit každou bolístku- Soucit jako výsledek vnitřní práce- Meditace jako nástroj pro pozorování vnitřního prostředí- Sebeláska jako přijetí stinných stránek- Jak si dobrovolně vytvářet překážky skrze fyzično- Závěrečná myšlenka

Senátorka Vladimíra Ludková byla hostem podcastu Men's Factor. Vedle politiky se věnovala i své profesi sociální pracovnice a práci s mladými lidmi. Odmítá stereotyp, že dnešní děti jsou pasivní nebo nezodpovědné. „Vůbec to s nimi není špatné. Mají úžasné otázky a zajímají se o své okolí." Velkým tématem je podle ní i obezita a duševní zdraví. „Obezita je často jen symptom nefunkční rodiny,“ uvedla. Klíčovou roli podle ní hraje i spánek a vliv technologií. „Dítě má mobil na nočním stolku a není schopné vypnout. To je obrovský problém.“A v podcastu kritizovala i část neziskového sektoru a způsob financování. „My nemáme jasno, co financujeme z veřejných peněz. Měli bychom financovat minimum nutného, ne maximum možného,“ uvedla. A mluvilo se i o médiích a jejich roli ve společnosti. Ludková kritizovala nevyváženost těch veřejnoprávních. Zároveň varovala před černobílým viděním politiky. „Dneska i rozumný člověk kolikrát musí souhlasit s tím, co říká třeba Babiš, ale neudělá to jen proto, že to řekl Babiš,“ popsala. Podle ní je právě tato polarizace jedním z hlavních problémů současné společnosti. „Z toho se nikdy nevyléčíme,“ dodala.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Spojené státy sice vnímáme jako našeho spojence, ale jako mnohem méně spolehlivého spojence,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana, když popisuje, jak se podle něj proměnila role Ameriky v posledních měsících. Mluví o tom, že zažíváme nejhlubší krizi transatlantických vztahů od založení NATO v roce 1949 a že důvěra v americké závazky napříč aliančními státy dramaticky klesla a dál klesá. Do rozhovoru vstupuje i válka s Íránem, kterou označuje za naprostý strategický debakl a selhání epických rozměrů. Připomíná přitom Vietnam, Irák i Afghánistán jako konflikty, ve kterých Spojené státy dokázaly vyhrávat bitvy, ale prohrát strategicky. Smetana zároveň odmítá argumenty, že útoky zastavily íránský jaderný program. „Nemáme žádnou evidenci, že by Irán nebyl schopen svůj jaderný program obnovit,“ upozorňuje a dodává, že naopak se výrazně zvýšila jeho motivace pro získání jaderné zbraně. Kritizuje i představu, že by vojenský tlak vedl ke změně režimu. „To už není seriózní analýza, to je prostě jenom roztleskávání,” dodává. Odborník mluví také o tom, jak Donald Trump pracuje s hrozbami: vykazuje vzorec velmi silných výhrůžek, které následně neplní, čímž podle něj oslabuje důvěryhodnost Spojených států. A Smetana nešetří ani jeho schopnosti: „Donald Trump není kompetentní vykonávat úřad prezidenta. Oblasti zahraniční politiky absolutně nerozumí,“ hodnotí analytik. Do širšího obrazu patří i dopady na Evropu a Ukrajinu. „Je naprosto jasné, že administrativa Donalda Trumpa nebere Ukrajinu jako prioritu,“ říká Smetana a upozorňuje, že konflikt posílil Rusko – ekonomicky, politicky i strategicky. „Pokud někdo z tohoto konfliktu skutečně benefitoval, tak je to Rusko,“ dodává. Evropa se podle něj musí připravit na scénář, kdy se na Spojené státy nebude moci plně spolehnout. „Musíme pracovat s realistickou variantou, že americké závazky jsou oslabeny,“ varuje. Jak moc je dnes NATO funkční aliance? Je Donald Trump skutečně nepředvídatelný, nebo jen důsledný ve své logice? Může konflikt s Íránem ještě eskalovat – a kdo z něj ve skutečnosti těží? A je Evropa připravená na svět, ve kterém se na USA nemůže spoléhat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Hiring selhává hlavně kvůli přístupu podnikatele, nejasnému zadání a absenci práce s výsledky. Pomáhá změna myšlení i systematičnost. Podívejte se na principy, které zlepšují výběr lidí i výkon firmy. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Newsletter: https://rostecky.cz/memo Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Ztráta domova znamená mnohem více než jen chybějící střechu nad hlavou. Je to nápor na psychiku, který může vést k traumatům a závislostem. O tom, jak náročný je každodenní boj o přežití a proč samotná snaha jednotlivce nestačí, hovořili v podcastu Balanc na akci Noc venku psychoterapeutka a sociální pracovnice Johana Růžková a psychiatr a psychoterapeut Michal Krs. Bez pocitu bezpečí a fungující sítě pomoci je návrat do běžného života téměř nemožný.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ztráta domova znamená mnohem více než jen chybějící střechu nad hlavou. Je to nápor na psychiku, který může vést k traumatům a závislostem. O tom, jak náročný je každodenní boj o přežití a proč samotná snaha jednotlivce nestačí, hovořili v podcastu Balanc na akci Noc venku psychoterapeutka a sociální pracovnice Johana Růžková a psychiatr a psychoterapeut Michal Krs. Bez pocitu bezpečí a fungující sítě pomoci je návrat do běžného života téměř nemožný.

Vajíčka, káva, pečivo nebo ovoce bývají v řadě diet stále neprávem démonizovány. Nutriční terapeut Lukáš Roubík ale říká, že žádná potravina sama o sobě není problém – klíčová je celková skladba jídelníčku a množství. „Lidé mají rádi černou a bílou, ale ve výživě to neplatí. Vždy záleží na kontextu,“ připomíná. Proč podle něj lidé stále propadají extrémním dietám a trendům a jaký mýtus ho ve výživě nejvíc dráždí? Proč je podle něj třeba si dávat pozor i na „zdravé potraviny“?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vajíčka, káva, pečivo nebo ovoce bývají v řadě diet stále neprávem démonizovány. Nutriční terapeut Lukáš Roubík ale říká, že žádná potravina sama o sobě není problém – klíčová je celková skladba jídelníčku a množství. „Lidé mají rádi černou a bílou, ale ve výživě to neplatí. Vždy záleží na kontextu,“ připomíná. Proč podle něj lidé stále propadají extrémním dietám a trendům a jaký mýtus ho ve výživě nejvíc dráždí? Proč je podle něj třeba si dávat pozor i na „zdravé potraviny“?

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czDemonstrace na Letné ukazuje, že opozičnický potenciál ve společnosti je, jen současná opozice ho neumí podebrat. „Zajímavý je posun od antibabišovského étosu, se kterým Milion chvilek vznikl, k tomu, že nepřítelem jsou SPD a Motoristé a Andrej Babiš se stává přijatelným,“ říká Dalibor Balšínek.„V zásadě říkají – vy nás nechte na pokoji, pane Babiš, nesahejte do neziskového sektoru a my necháme na pokoji vás,“ dodává Daniel Kaiser.Velkým tématem je i budoucnost veřejnoprávních institucí. „Do těchto redakcí přirozeně nastupují lidé s určitým viděním světa. A voliči SPD a Motoristů o Českou televizi už dávno ani nezavadí, nemají ji rádi. Proto je opravdu otázka, jestli ji mají platit,“ říká Jiří Peňás.Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Emeritní plukovnice a bývalá armádní psycholožka Helena Sováková sloužila v Iráku a Afghánistánu. Byla oporou našich vojáků na misích. Původně však do armády vůbec nemířila.

Dnes malá připomínka, že všichni jsme jenom lidi. Nezbedné děti, co neposlechnou svoje mámy. Vyplašené mámy, co na ně ze strachu křičí. I ti, co je u toho nechtěně vidí, jako zrovna v tomhle příběhu já. My všichni někdy selháváme. A vy? Pojďte poslouchat :) Předplatné Nevýchovy: https://www.nevychova.cz/predplatne/

Lukáš Kovanda patří k nejviditelnějším českým ekonomům současnosti a působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Vystudoval demografii a ekonomii, doktorát získal na Národohospodářské fakultě Vysoká škola ekonomická v Praze, kde dnes také přednáší. V letech 2020 až 2022 byl členem Národní ekonomická rada vlády (NERV) a dlouhodobě se podílí na veřejné debatě o hospodářské politice. Zároveň působí jako socioekonomický analytik při Organizace spojených národů a je členem vědeckého grémia Česká bankovní asociace. Vedle akademické a analytické činnosti je autorem řady knih a pravidelným komentátorem ekonomického dění v českých i zahraničních médiích. V tomto díle si Štěpán Křeček povídá s Lukášem Kovandou o aktuálním dění na kapitálových trzích a proměnách investičního prostředí. Rozebírají rozdíl mezi tradičním softwarem a nástupem umělé inteligence a to, jak tyto změny ovlivňují hodnotu firem i očekávání investorů. Věnují se také chování investorů v době nejistoty a psychologii tržních výkyvů. Debata se dotýká finanční gramotnosti a schopnosti veřejnosti správně vyhodnocovat rizika. Otevírají rovněž otázku role státu v ekonomice a jeho vlivu na stabilitu i fungování kapitálových trhů. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

I koně jsou v našem světě tlustí. Dokonce i divoká zvířata, pokud žijí v blízkosti lidí. Alespoň to tvrdí četné výzkumy, které ukazují, že nadváha a obezita zdaleka nejsou jen lidským problémem. Toto zjištění staví do nového světla otázku, jak nadváhu tematizujeme. Tlustému koni sotva budeme vysvětlovat, že by měl posílit svou vůli; spíše upravíme prostředí tak, aby nedostal příležitost se přejídat. Překvapivě ve stejném duchu uvažují i někteří současní filozofové, například Matthew Haug, když mluví o tzv. silné vůli. Podle nich je třeba opustit představu já jako vládce, který svádí heroický boj s nižšími vášněmi.Příběh heroického boje známe už od dialogu Faidros. Duši si Platón zde představuje jako koňské spřežení: Bílý, ctnostný kůň brzdí černého, žádostivého koně, zatímco nad oběma bdí vozataj, který pevně svírá uzdy. Tento obraz předznamenal, jak uvažujeme o disciplinovaném člověku: jako o hrdinovi, který svádí vnitřní bitvu – a nepodlehne. Jenže když se na tuto otázku zaměřili psychologové z empirického hlediska, objevil se jiný obraz. Nejde o popření disciplíny, nýbrž o posun v tom, kde ji vlastně hledat. Je pravda, že disciplinovaní lidé bývají zdravější, vzdělanější, bohatší – a často i ctnostnější. Dokážou brzdit egoistické impulzy a udávají vyšší míru životní spokojenosti. Důvodem však možná není jejich bojovnost ani schopnost pokořit vášně v přímém střetu. Spíše si umějí svůj život uspořádat tak, aby se do konfliktu vůle vůbec nedostali. Vědí totiž, že ve chvíli, kdy už pokušení stojí přímo před nimi, je úspěch obtížný – i pro disciplinovaného člověka.Jak ukazuje Matthew Haug v knize Rethinking Self-Control (2025), neznamená to, že bychom kontrolu mohli jednoduše odložit. Spíše ji máme rozptýlit do každodennosti. Také nejde o to se lámat – ne proto, že je to bolestivé, ale proto, že je to málo účinné. Každý bojovník jednou podlehne. Smyslem je vytvářet si takové návyky a uspořádání života, které nás před svody chrání dřív, než se promění v otevřený konflikt. Možná se tu ale říká ještě něco podnětnějšího. Antičtí myslitelé často považovali za skutečně ctnostného toho, kdo žádné svody necítil. Jenže to není zcela přesvědčivé. I svody, neřesti a selhávání jsou důležité cesty poznání. Mimo jiné nám připomínají, že svět je plný krásných a žádoucích věcí. Konflikt vůle takovému světu vzdává hold. Úkolem není touhy vyhladit, ale naučit se jim čelit chytře: uchovat je a nepodlehnout jim, alespoň ne vždy.KapitolyI. Vůle ve světě tlustých koní [úvod až 14:00]II. Sebeovládání bez boje: Odysseus jako stratég vůle [14:00 až 21:35]III. Vládnout touze, nebo ji nemít? [21:35 až 34:45]IV. Sebeovládání bez hrdinství [34:45 až 58:30]V. Ozempic a konec mýtu silné vůle [58:30 až konec]

Je docela časté, že padáme pod množství úkolů a povinností a i když se snažíme, málokdo si všimne, že děláme, co můžeme. Ale je takový život to, co po nás Bůh chce? Rozumíme dobře jeho vůli s námi lidmi anebo se necháme tvarovat nároky okolí, které nejsou moudré? Sváteční slovo připravil Karel FridrichTento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Nemyslím si, že jsme na nějakých třech procentech. Já si myslím, že jsme na nule,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich ve chvíli, kdy vysvětluje, proč se rozhodl kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Mluví o „normální slušné věcné politice“, o potřebě „odpracovat si to“ a o tom, že změna se nedá udělat za půl roku, ani za rok, ale jen dlouhodobou prací. „Máme tři roky na to tu stranu obnovit a vybudovat,“ říká a opakovaně zdůrazňuje, že ho neláká soupeření s konkrétními jmény, ale posun celé politické kultury. Do rozhovoru se silně promítá jeho kritika stávající opozice i fungování politických stran. Grolich otevřeně mluví o ztrátě důvěry i schopnosti přesvědčit veřejnost. „Všechny ty strany ztratily takovou tu ekonomickou, hospodářskou kompetenci,“ říká a dodává, že bez silných osobností a odborného zázemí není možné znovu získat voličské hlasy. Jihomoravský hejtman ale přibližuje i svůj pohled na styl politiky, komunikaci i vztah k veřejnosti. Odmítá politiku uzavřenou v institucích a procedurách, která se míjí s realitou běžných lidí. „Oni jsou fakt extrémně zavření v té sněmovně,“ říká o parlamentních politicích a dodává, že když s lidmi nejste v kontaktu, tak ztratíte schopnost jim cokoliv vysvětlit. Mluví o zkušenosti z kraje, kde i nepopulární rozhodnutí dokázal obhájit osobním kontaktem a vysvětlováním. „Postavíte se před ty lidi, ať se vás můžou ptát, ať jim to můžete vysvětlit,“ popisuje způsob, jakým chce politiku dělat. Rozhovor se dotýká i celostátní politiky a sporů kolem jmenování Filipa Turka ministrem. Nechápe, proč v situaci, kdy je problém s jmenováním koaličních partnerů, Andrej Babiš nepodniká žádné právní kroky. „Já jsem vlastně nikdy neslyšel ten důvod, proč Andrej Babiš jako premiér kompetenční žalobu nepodal,“ říká a dodává, že pokud předseda vlády za svým kandidátem stojí, má situaci řešit. Zároveň naznačuje, že současná situace ukazuje hlubší krizi vládnutí i koaličního fungování. Mluví o tom, že Andrej Babiš podle něj „nemá vůbec prostor vládnout“, protože je permanentně vtahován do osobních sporů a konfliktů svých partnerů, které odvádějí pozornost od skutečné politiky. V této souvislosti poprvé nahlas připouští i scénář, který i podle něj samotného nemá reálnou šanci na vznik - možnost úřednické vlády. „To je jediná relevantní cesta, kde má smysl se o tom bavit,“ říká a popisuje model vlády expertů s jasným zadáním, na němž by se musely shodnout politické strany i prezident. Co podle něj dnes chybí české opozici? Proč věří, že KDU-ČSL může znovu vyrůst v silnou politickou sílu? Kde vidí hranici mezi srozumitelnou politikou a populismem? A proč si myslí, že „kvalitní opozice má donutit vládu reagovat“? Poslechněte si celý rozhovor.

Content marketing není o zábavě, ale o důvěře. Adam Brousek vysvětluje, proč sociální sítě fungují jako filtr ještě před samotným salesem. A jak z nich udělat nástroj, díky kterému se klienti ozývají sami.Pro více tipů nás sledujte na sociálních sítích:

Mentoring podnikatelů mi opakovaně potvrzuje, že firma nikdy neroste rychleji než lidé, kteří ji tvoří. Úspěch nestojí na univerzálním postupu, ale na schopnosti chápat rozdíly mezi rolemi, zodpovědností a očekáváními. Právě přechod z výkonné pozice do vedoucí bývá pro mnoho lidí zlomový a bez přípravy často selhává. Smysluplný mentoring proto pracuje nejen s podnikatelem, ale i s jeho týmem a pomáhá lidem růst dřív, než je na ně naložena větší odpovědnost. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Mentoring zaměstnanců: https://rostecky.cz/firemni-mentoring Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

20260116 - 06 Lehúzós duguláselhárítás by Bochkor

20260116 - 07 Lehúzós duguláselhárítás hallgatói eakciók by Bochkor

Uklizená domácnost je v naší kultuře znakem úspěchu a dospělosti. Pokud máte doma naklizeno, máte svůj život pod kontrolou. A pokud ne? Selháváte. A právě tady se rodí ten známý pocit studu. V druhé epizodě série Spektrum rozebíráme, proč je domácnost pro ADHD mozek jedním z nejtěžších prostorů – a proč se z obyčejného nepořádku tak snadno stává hluboce osobní téma.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uklizená domácnost je v naší kultuře znakem úspěchu a dospělosti. Pokud máte doma naklizeno, máte svůj život pod kontrolou. A pokud ne? Selháváte. A právě tady se rodí ten známý pocit studu. V druhé epizodě série Spektrum rozebíráme, proč je domácnost pro ADHD mozek jedním z nejtěžších prostorů – a proč se z obyčejného nepořádku tak snadno stává hluboce osobní téma.

První olympijské zlato v neobvyklé sportovní disciplíně. Medaile v hokeji navzdory jedinému vstřelenému gólu. Nebo cenný kov pro hudebního skladatele Josefa Suka. To všechno jsou fascinující příběhy meziválečných olympiád, v nichž hráli významnou roli i českoslovenští sportovci. Proč se ale sokolům zpočátku nechtělo na olympiádách zápolit? A jak vypadaly hry pod taktovkou nacistického běsnění?

Je to jedna z největších výzev ležících před Českem, která navíc štěpí politickou scénu. Brzdit ohledně Green Dealu a odklonu od uhlí slibuje i vznikající koaliční vláda. Dekarbonizace, k níž Česko zavazují klimatické cíle EU, přitom vyžaduje razantní snížení emisí CO2 a tedy i přechod na nové zdroje energií, inovace v průmyslu, dopravě či bydlení. Jak dekarbonizace po česku vypadá?Host: Ondráš Přibyla - zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jak vážný je skutečný schodek státního rozpočtu a proč se kolem něj hraje respektive hrála taková politická přetahovaná? Kdo bude ministrem zahraničí a ustoupí motoristi, nebo vláda nevznikne? Zastaví prezident Pavel některé jmenování? Selhávají média a justice například v případech Jiříkovský nebo BBC vs. Trump? A proč se Praha kvůli dopravním experimentům doslova dusí? Přidáme i zprávy ze zákulisí, nečekaná jména ve výborech a pohled na priority vlády.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Tekknikai okok miatt – Brüsszel el akarja venni a rezsicsökkentést és a mozgóképet – ezúttal videótlanok vagyunk. Ne is keressék értelmet sugárzó, feltűnően esztétikus arcéleinket!) Az előfizetők (de csak a Belső kör és Közösség csomagok tulajdonosai!) már szombat hajnalban hozzájutnak legfrissebb epizódunk teljes verziójához. A hétfőn publikált, ingyen meghallgatható verzió tíz perccel rövidebb. Itt írtunk arról, hogy tudod meghallgatni a teljes adást. Hajnali műsorunk még a mindent eldöntő Menetek Napja előttről. A tiszaburai alapjövedelem. A Borízű-hallgató elengedhetetlen asszeszoárja: AI-Ray-Ban. Szmokingos mangalicák, buta szörfösök, nem szarozó kínaiak, Winkler csőgörénye,- kolbász-Nobel Újkígyóson. Videó nélkül.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Přetížení se sčítá. Zvukové s dotykovým, dotykové s pachovým a tak dále. I vyskládat obyčejnou myčku je senzoricky velmi náročná aktivita, která zahltí většinu našich smyslů,“ říkají autorky knihy Přetíženy Martina Mašková a Zuzana Kačerová.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lékařům, kteří poškodili své pacienty nebo se nějak závažně provinili a bylo jim odebráno povolení vykonávat praxi, často nic nebrání v tom, aby se přesunuli do jiné země a pracovali tam. Celoevropská investigace s názvem Bad Practice takových případů odhalila více než 100. A jedná se nejspíš jen o vrcholek ledovce. Za Česko se projektu Bad Practice účastnily reportérky Síta Hrňová a Pavla Holcová z redakce investigace.cz. O tom, co zjistily, s nimi natáčel Jiří Slavičínský.Více si můžete přečíst v článku Vyloučen v jedné zemi, vítán v druhé. Projekt odhalil selhání v regulaci lékařů na webu investigace.cz.Projekt Bad Practice, koordinovaný OCCRP ve spolupráci s The Times a VG, odhaluje systémové selhání v evropském zdravotnictví. Investigativní novináři z 50 partnerských médií ve 45 zemích analyzovali více než 2,5 milionu záznamů o lékařských oprávněních a disciplinárních opatřeních. Výsledkem je do této chvíle potvrzení více než sta případů, kdy lékaři, jimž bylo povolení kvůli závažnému pochybení odebráno, nadále praktikují v jiné zemi.Podcast Odposlech je mezi finalisty Prix Bohemia Radio 2025. Podpořit nás svým hlasem můžete ⁠⁠zde⁠⁠. (https://www.mujrozhlas.cz/41-prix-bohemia-radio-hlasovani-o-nejlepsi-podcast)

--------------------------------------------------------------------------------------------- Nebojte si říci o pomoc!!! Duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické a mělo by se k němu tak i přistupovat. Pro tento rozhovor jsem oslovil web: terapio.cz a bylo mi odpovězeno v rámci desítek minut. Požádat o pomoc není selháním a lze to udělat zcela anonymně. --------------------------------------------------------------------------------------------- Dnešním hostem je psychoterapeut Matyáš Fialka. Jak úvod napovídá, řešili jsme hlavně psychické zdraví a snažili se o zbourání nebo alespoň narušení stereotypů. Nejsme ti, kteří by kázali vodu a pili víno, tak jsme si s Vojtou otevřeli srdíčka a dali si s Matyášem menší terapii před kamerou. * Mrzí mě to (speciálně tady), ale do podcastu zasáhly menší technické potíže a zvuk není úplně ideální. Snažili jsme se ho opravit na maximum, ale občas je to znát. Pokud vás zaujal Matyáš, můžete ho kontaktovat zde: https://matyasfialka.cz/

Trauma na celý život, které se ještě prohlubuje nepoučeným zacházením, a vyloučení z komunity – to prožívají oběti sexuálního násilí, které se odhodlaly zločin nahlásit. Povinnost vzdělávat se v takzvaném trauma-informovaném přístupu přitom v Česku pro orgány činné v trestním řízení funguje spíše na dobrovolné bázi. A když už se takový případ dostane k soudu, odcházejí pachatelé s podmínkou. To všechno podrývá důvěru ve stát a vede k tomu, že nahlášených případů je stále minimum. Text Pavly Holcové a Zuzany Šotové čte Renata Kusáková. Článek najdete na webu ⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠ ⁠(https://www.investigace.cz/cesko-selhava-v-ochrane-obeti-sexualniho-nasili/).

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Jan Kodytek ze společnosti JPF v rozhovoru detailně popisuje, jak firmám pomáhá vytvářet obchodní strategii, která není jen teoretickým dokumentem, ale praktickým nástrojem řízení. Vysvětluje rozdíly mezi vizí, strategií, posláním a taktikou, popisuje proces od analýzy stávajícího stavu přes stanovení cílů až po realizaci a motivaci týmu. Zdůrazňuje propojení obchodu a marketingu i důležitost zapojení klíčových lidí do tvorby strategie. Selhání strategií podle něj často spočívá v nereálných očekáváních vedení a nedostatečné komunikaci se zaměstnanci. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na sociální sítě umístila před časem video, že není normální, aby učitelé na děti křičeli. „Byla to rozbuška. Do druhého dne jsem měla čtvrt milionu zhlédnutí a několik tisíc sledujících,“ vzpomíná pedagožka. Jak přišla ke své přezdívce Štěkánka? Jsou učitelé, kteří se chytli za nos, když viděli její videa? Je školní systém dobře nastavený? Je dostatek učitelů? Souzní s jejím klidem i knížka Můj kousek Himálaje?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Já jsem v tu chvíli viděl zem, která se velice rychle blíží, a jediné, co mi přišlo jako silná, vědomá myšlenka, bylo: 'To nemůžeš přežít, Dane.' Pocítil jsem náhle tak bytostný klid, ze kterého, myslím, čerpám i dneska. A byl to obrovský klid a smíření,“ říká o svém pádu z 300 metrů Daniel „Aladim“ Ďuriš v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 18.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Často za mnou jako psychologem chodí ti, kteří řeší vztahové trápení, ale nejčastěji jde o vztah sám se sebou, který se pak promítá i do okolí,“ popisuje psycholog gymnázia v Brně a psychoterapeut Martin Hofman.

CELÝ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Války se vedou proto, aby někdo vyhrál a někdo prohrál. Ale celní války mají vždycky jenom poražené,“ říká ve Studiu N bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Americká cla podle něj ekonomiku našeho typu poškodí více než jiné. „Trumpova hra nemá žádná pravidla, která kdy byla v globální politice napsaná nebo nepsaně platila,“ tvrdí. Fialově vládě vyčítá, že nepřišla se systémovými řešeními. „Stanjura se Schillerovou si v poctivosti rozpočtování nemají co vyčítat,“ říká. S obavami se dívá na blížící se parlamentní volby: „Pokud bude Babiš vládnout s radikály, je namístě se obávat toho, že začne utahovat šrouby jako Fico a Orbán. To, co se děje například s médii na Slovensku nebo v Maďarsku, mu velmi konvenuje,“ varuje Kalousek. Proč se Evropa nechová jako sebevědomá ekonomická velmoc? Jak dlouho ještě dokáže žít Česká republika na dluh? A proč nakonec nezaložil novou stranu? Podívejte se na celý rozhovor.

Řeč je o transplantaci Langerhansových ostrůvků. - Nový ERIC s českou účastí buduje nejvýkonnější pozemní gama observatoř. - Čeští vědci získali ve finále takzvané dronové ligy mistrů v Abú Dhabí bronzovou medaili. Pronikli tak mezi světovou špičku. Jak náročný závod byl a kde vůbec můžou autonomní drony najít využití?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIRPatřil k vůdčím osobnostem Občanského fóra a doba po listopadu 1989 byla podle jeho slov po určitou dobu uchvacující. Podle kulturního a sociálního ekologa Ivana Ryndy skončila atmosféra, která se již nebude opakovat, v době, kdy se ukázalo, kolika lidem jde především o politickou rentu. Společnost se ale zásadně proměnila a dnes ji podle Ryndy charakterizuje především ztráta důvěry. A problém je mimo jiné i v tom, jak moc se svět stal globálním. “Planeta je jako celek přerýsovaná, mohu sbírat známky s filatelistou na Novém Zélandu, ale přitom si nemusím všimnout, že naproti, v paneláku přes chodbu, umírá stařenka," poukazuje vysokoškolský pedagog na to, že nás často zajímá, co se děje na druhé straně planety, a nevěnujeme pozornost věcem, které se dějí v naší bezprostřední blízkosti. Podle něj je cestou z této situace přestat pohrdat lokálními iniciativami a zároveň obnovit důvěru lidí v instituce. Pokud se bude jedno stavět proti druhému, podle experta to k ničemu dobrému nepovede. V rozhovoru Rynda naráží také na současné dění ve Spojených státech, kde vnímá rozvrat společnosti a selhání v podobě volby nového prezidenta Donalda Trumpa. Naráží také na atmosféru na amerických univerzitách, kde dochází k paradoxu, že liberálové zakazují konzervativcům přednášet. Zatímco podle jeho slov volají po bezpečí pro debatu, zároveň jsou těmi, kdo ji znemožňují, a to je chyba. Jak může generace tzv. sněhových vloček společnost ještě více štěpit? A jaká demokracie je dobrým příkladem pro ostatní? Pusťte si celý rozhovor.

„Odchází z dětského domova, dostanou 25 tisíc korun, což je maximální odchodné, a musí si sehnat bydlení, zaplatit kauci. A i když jim v tom dětské domovy hodně pomáhají, tak si myslím, že vidina selhání je pro ně ten největší strašák,“ popisuje Ditta Pospíchalová, spoluzakladatelka organizace Dejme dětem šanci, která mladým lidem odcházejícím z dětských domovů pomáhá začít samostatný život.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⁠Odkaz na celý díl „Data z roku 2022 ukazují, že téměř 30 % žen a 12 % mužů má zkušenost s domácím násilím. Naprostá většina případů domácího násilí zůstává neohlášena, oběti často svou situaci řeší pozdě a násilí často eskaluje. Ve více než polovině případů domácího násilí (56 %) jsou v rodině přítomny děti, to vede k transgeneračnímu přenosu násilí. Domácí násilí také představuje jeden z nejčastějších důvodů rozpadu manželství,” tak začíná tisková zpráva Vlády ČR k návrhu zákona o domácím násilí, který je těsně před schválením. Od nového roku už platí nová definice znásilnění. O tom všem jsme se bavili s autorkami projektu Pod svícnem, Michaelou Studenou a Barborou Urbanovou, která je zároveň poslankyně za hnutí STAN. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

3 - Megdöbbentően túlárazott szolgáltatások, mint például a 24 órás duguláselhárítás by Balázsék

Ministr práce a sociálních věcí tvrdí, že sjednocením dávek bude jejich systém přehlednější a vstřícnější vůči klientům. Co na změnách vadí neziskovým organizacím? Bude nový systém pro někoho diskriminační? „Vyzkoušeli jsme si už při tomto dávkovém systému, jak hluboce se na člověku podepisuje to, že je vyřazený na šest měsíců z Úřadu práce, a tudíž zůstane bez prostředků,“ obává se nárůstu chudoby Iva Kuchyňková, manažerka pro advokátní činnost Charity ČR.