Podcasts about alja

Z úst vysokých státních úředníků Ruska, počínaje samotným Putinem, přes vrchního kremelského diplomata Lavrova a konče jeho ministry a podržtaškami, často slýcháme, že současné problémy a svízele země na frontě i v týlu jsou způsobené hlavně záludným chováním amerického prezidenta, který podle nich zradil dohody a úmluvy údajně uzavřené během loňského srpnového vrcholného setkání obou vůdců na Aljašce.

Z úst vysokých státních úředníků Ruska, počínaje samotným Putinem, přes vrchního kremelského diplomata Lavrova a konče jeho ministry a podržtaškami, často slýcháme, že současné problémy a svízele země na frontě i v týlu jsou způsobené hlavně záludným chováním amerického prezidenta, který podle nich zradil dohody a úmluvy údajně uzavřené během loňského srpnového vrcholného setkání obou vůdců na Aljašce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

číta: Kamil Mikulčík Prírodovedec a teológ Georg Wilhelm Steller sa v roku 1741 pripojí k Beringovej veľkej severnej výprave, ktorej cieľom je nájsť námornú cestu z Ázie do Ameriky a zaplniť biele miesta na mape. Steller počas plavby zaznamenáva nové živočíšne aj rastlinné druhy. Expedícia však stroskotá, členovia posádky vrátane kapitána Beringa zomierajú od hladu a na skorbut, až kým Steller neobjaví dovtedy neznámeho mierumilovného morského cicavca, vďaka ktorému sa jeho meno zapíše do dejín: Stellerovu morskú kravu. O sto rokov neskôr fínsky gubernátor ruskej Aljašky Johan Hampus Furuhjelm vyšle svojich mužov, aby pre profesora zoológie na cárskej univerzite našli kostru morskej kravy, o ktorej sa vraví, že dávno vyhynula. V roku 1952 reštaurátor John Grönvall rekonštruuje v dnešnom Fínskom prírodovednom múzeu kostru vyhubenej Stellerovej morskej kravy. Román Živé tvory je fascinujúcim dobrodružným rozprávaním o ľudskej túžbe oživiť to, čo človek nevedomky zničil. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

číta: Kamil Mikulčík Prírodovedec a teológ Georg Wilhelm Steller sa v roku 1741 pripojí k Beringovej veľkej severnej výprave, ktorej cieľom je nájsť námornú cestu z Ázie do Ameriky a zaplniť biele miesta na mape. Steller počas plavby zaznamenáva nové živočíšne aj rastlinné druhy. Expedícia však stroskotá, členovia posádky vrátane kapitána Beringa zomierajú od hladu a na skorbut, až kým Steller neobjaví dovtedy neznámeho mierumilovného morského cicavca, vďaka ktorému sa jeho meno zapíše do dejín: Stellerovu morskú kravu. O sto rokov neskôr fínsky gubernátor ruskej Aljašky Johan Hampus Furuhjelm vyšle svojich mužov, aby pre profesora zoológie na cárskej univerzite našli kostru morskej kravy, o ktorej sa vraví, že dávno vyhynula. V roku 1952 reštaurátor John Grönvall rekonštruuje v dnešnom Fínskom prírodovednom múzeu kostru vyhubenej Stellerovej morskej kravy. Román Živé tvory je fascinujúcim dobrodružným rozprávaním o ľudskej túžbe oživiť to, čo človek nevedomky zničil. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Teď nás čeká hudební plavba kolem světa. Z ní se nedávno vrátila studentka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Darina Stránská. Na velké zaoceánské lodi pracovala jako klavíristka a zpěvačka. Trasa vedla z Nového Zélandu až na Aljašku, přes Austrálii, Indonésii, Asii, Malajsii a další země.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dr. Krebs je specialist "družinske medicine" za zračno hlajene bokserje, Til pa tisti mladi avtomobilski romantik, ki se je odločil, da bo stara Alfica zopet v vsem svojem sijaju "hodila" po modni pisti italijanskih ikon. Gre za dvojec, ki za povrhu na izjemno zanimiv način poučuje tehniško kulturo in na družbena omrežja prinaša izjemno vsebino. Njuni "Tehnični torek", v katerem prikazujeta strojno anatomijo, po našem mnenju postavlja merila videoučbenika strojne abecede, ki bi si zaslužil biti del dopolnilnega pouka v šolah. Kje sta se Aljaž in Til našla? Kakšno je zakulisje njune spletne mehanične uspešnice in kaj imajo skupnega kosilnica, bokser motor in lambo? Za piko na i sta se v eter Atmosferskega podcasta prifurala s stilom stare šole - z več kot pol stoletja starim Volkswagnom, ki ga poganja 1,6-litrski stroj bokser zasnove..Zapiski:Boxer Clinic na Instagramuhttps://www.instagram.com/boxer_clinic?igsh=MWtvMnNzdjYwMTJ6MA==Aljaž Krebs na Instagramuhttps://www.instagram.com/aljazkrebs?igsh=NjA2b3Foazd0am91Til Tertinek na Instagramuhttps://www.instagram.com/furajstilom?igsh=MW9rd3R6am15Zml2Ng==911 Turbo na najlepši cesti!https://youtu.be/F0DvNMEMsAA120 LET OPEL STRELE!https://youtu.be/T4GSM8bBwbYErotika iz 80-tih! Volkswagen Polo rojstni dan!  https://youtu.be/rKO2mNfOuMs.IGRALNE KARTE "KONJE NA MIZO Mk2" - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://app.vibeit.co/en/atmosferci/product/karte-konje-na-mizo-mk2⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠PODPRI ATMOSFERCE - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://app.vibeit.co/en/atmosferci⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠PODPRI KOMOTAR MINUTO - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://shop.komotarminuta.com/en⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠JURE GREGORČIČ INSTAGRAM - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/jure_gregorcic/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠CIRIL KOMOTAR INSTAGRAM - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/komotar_minuta/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SEBASTJAN PLEVNJAK INSTAGRAM - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/sebastjan_plevnjak/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Jakob Aljaž se je kot duhovnik, narodni buditelj, planinec in tudi glasbenik zavedal simbolnega pomena, ki ga je v burnih časih narodovega prebujenja imel Triglav, očak naroda. V času Jakoba Aljaža so že izoblikovani evropski narodi začeli neizprosno tekmo za svojo uveljavitev tudi v gorah, pogosto na račun drugih. Večina slovenskega prebivalstva je bila kmečko z razmeroma majhno ekonomsko močjo. Imeli pa smo srečo, da je bilo med mladimi intelektualci, ki so po večini študirali na Dunaju, veliko izredno narodno zavednih. Eden takih je bil Jakob Aljaž. Odkupil je vrh Triglava in nanj postavil stolp in tako za vedno urdil slovenski značaj Julijskih Alp (ponovitev).

Piše Marija Švajncer, bereta Dejan Kaloper in Ana Bohte. Pesnica in literarna kritičarka Tonja Jelen je že s prvo pesniško zbirko Pobalinka, prav tako pa tudi z drugo Greva, ostajava, saj sva pokazala razvejano in poglobljeno odsevanje individualnega bivanja. V lepo zvenečih verzih je poosebljala naravne pojave in jih povezovala s pojmi. Tako v impresivnih kot refleksivnih pesmih je upesnila osebno zgodbo in v njej nakazala ogroženost. V prizadevanju, da bi ohranjala moč, je bil otrok tisti, s katerim se ji je to posrečilo. Pesnica je intenzivno občutila ostre robove svoje eksistence, vendar ji je pisanje pesmi dajalo smisel in razlog za obstoj. V tretji pesniški zbirki Od točke nič je avtorica razgrnila spopadanje z ovirami, premagovanje zidov in vztrajanje na življenjski poti. Marsikaj se lahko izjalovi, v pesničino občutenje se zarine tudi samota, kljub temu pa je njena pesniška energija tista, ki ji pomaga ohranjati bivanje, in to tudi tedaj, kadar se ji dozdeva, da se je znašla v brezčasju. Mogoče se je vrniti, ostati in še vedno iti naprej. V novi pesniški zbirki Vtiskovanje so poudarjeni trije vidiki – eksistencialna stiska, feministične pobude in ustvarjalni postopek. Razraščata se bolečina in trpljenje, tu in tam podani neposredno, še večkrat obvladani, toda dovolj nazorni in estetsko zaokroženi. Pesnica v slikovitem slogu opozarja na nezavidljiv položaj žensk, izvirno, domiselno in inovativno je zlasti njeno pesniško prikazovanje, kako se loteva različnega pisanja, na primer analiz, interpretacij in literarnih ocen. Vse skupaj se začne z vprašanji: »Kje je luč / da me umiri / kje sonce / da me sprejme / kje svetloba / da mi daje upanje? / Kje?« Odgovori se razrastejo v poetičnih verzih, v katerih so bodisi vsebovani bodisi izraženi neposredno in v obliki izpovedi. Eksistencialno stisko razkrijejo subtilne metafore. V iskanju izhoda iz težavnega položaja je občutiti strah. Pesnica potuje vase, pomika se po skritih delih svoje notranjosti in, kot pravi, izpiše delce, ki se nabirajo v njej. Govori si, kako bi bilo treba ravnati, v hipu pa se ji zazdi, da bo zadoščala zgolj zaustavitev. V vsem tem vrvenju in negotovosti se namreč želi reševati z mirom in spokojnostjo. Veliko ji je tudi do tega, da bi začutila prostranost ter ločila, redčila in privzdignila tisto, kar iz korenin sije v prostranost: »nekaj me mora potegniti ven / praviš / zravnati moram sebe / da me spet ne upognejo drugi / da iz neke prozorne beline / nekaj začne sijati. Občutja prikliče tudi narava, toda v tem doživljanju je slutiti turobnost, že skoraj izenačeno z zunanjim dogajanjem. Bilke se upognejo, prasketanje potihne, veje zaledenijo, podgane migajo z repki in se režijo, slišati je tudi smeh hijen. Videti je, kot da narava umira in se ohlaja. Ljudje se bodo morali greti z notranjo toploto in pri tem ne bodo odveč pozornost in spretnost v odmikih in koncih ter iskanje ponovnih sklenitev. Večkrat se pojavi simbolika žil, omenjene so tudi rane, telo je razbolelo, toda protagonistka vseeno zmore ohranjati notranjo moč in obvladati takšne in drugačne izzive. Ženske, ki jim je treba dati glas ter opozoriti na njihovo zatiranost in odrinjenost, so upodobljene kot kurentice, vračke, sestre magdalenke in vile rojenice. Tonja Jelen jih nagovarja, toda kdaj pa kdaj jim je nekoliko podobna tudi sama. »kdo pa so te ženske? / še iščejo lastno sobo / tonejo / so zaprte znotraj / (nekoč) / so sploh kaj? / vračka / vrački / vračke …« In česa se pri tej razvejani razbolelosti zaželi pesnica? Kako se je mogoče izviti iz ogrožajočega položaja? »bila bi drevo / napajalka ožilja / zraščena z besedo / kot človek misel – / zglajena z / ravnino nebom zemljo / rastem vedno / jasneje.« Ustvarjalni postopek, ki ga Tonja Jelen prikaže v domiselno oblikovanih stihih, poteka kot tehten premislek, vstopanje v problematiko in odkrivanje bistva. Ustvarjalka išče mnogovrstne možnosti razlag, se poglablja v različna besedila, predeluje svoja spoznanja in sega po presežnem. »Raztelesim / napisano / pozorna na glasove / predelujem spreminjam pomen / kaj vse da en glas / in kaj vzame / središčim težišče / pomena / ga izklesam / prečešem / kaj bo zraslo iz tega // mogoče po nečem diši« Pesnica priznava, da izraz seseklja in ga rani, toda tudi izraz rani njo. Z besedami se spopada in gradi, kot pravi, nov imperij slovstva. Marsikaj je treba spiliti, pisati jasno, udarno in hkrati tiho, pregnesti strukturo, ji dati pravi pomen in začutiti tudi tisto, kar samo tli. Poezija zanjo niso le občutki in samo črke, temveč je vse to tudi izenačeno z žarčenjem, razčlembo in gradnjo. Včasih je tega na tisoče. Pesnica se vpraša, ali je mogoče vse to ubesediti. Vaja ne bo lahka, saj se zdi, da gre hudo zares. Tisto, kar nastane, pa so nekakšni nanosi premišljevanj. Na prvi pogled je videti, da so pesmi napisane brez ločil, pozorno branje pa tu in tam opazi kak vprašaj, oklepaj in poševnico, celo piko, tri pike in zvezdice. Naslovi so natisnjeni v krepkem tisku in se pomensko nadaljujejo v prvem verzu. Pesmi imajo tudi posebno likovno podobo, ki tu in tam kaže na to, kako se je treba spustiti nekam navzdol, na neznano dno. Nekatere besede so zapisane med poševnicami, z oklepajem izraz dobi dvojni pomen, dve besedi sta prečrtani, tri pike so v ravni vrsti ali nameščene druga nad drugo. Metafore zvenijo estetsko učinkovito in nekoliko mračno, na primer: izbruh črnih pijavk, črvičenje strahu, integracija misli, zvezena v sledenje, zvoki neučakanosti in druge. Po mnenju avtorja spremne besede Aljaža Krivca je Vtiskovanje Tonje Jelen fascinantno hibridna pesniška zbirka. Prevevata jo za pesnico že znana lirska tenkočutnost in glas intime, tokrat pa se jima pridruži še uporniški duh. Predstavitev pesniške zbirke Krivec na zavihku platnice sklene z besedami: »Pesnica v pričujoči knjigi z le par potezami seže v najrazličnejše dimenzije tega, kaj je poezija, ob tem pa ji ostaja globoko zavezana.«

V Omeletkách si budeme povídat o studu. Já jsem přesvědčená, že lidé nevnímají nic jiného než mé obliny a má kila. Někdy si přestavuji, jak by mi bylo, kdybych byla od přírody štíhlá a mám pocit, že bych pak dokázala zázraky. Má máma se styděla za to, jak mám velká prsa. Měla pocit, že za to nějak můžu a nesnesla na mě výstřihy. Uslyšíte povídku Haliny Pawlowské Hadí žena, a příspěvek posluchačky Karly Komáři na Aljašce. Přidáme i recept na lívance s jahodovým žahourem.

Konec minulega tedna je minilo 35 let od simbolnega, a zgodovinskega dogodka, ko je skupina 21 članov Gorske reševalne službe v Mojstrani in posebnega voda Teritorialne obrambe ob podpori Letalske enote tedanje slovenske milice ob Aljaževem stolpu na Triglavu razvila slovensko narodno zastavo, trobojnico. Dogodek so posneli tedanji urednik fotografije pri časopisu Delo Joco Znidaršič, fotograf Slovenskih novic Mirko Kunšič in snemalec Televizije Slovenije Janez Kališnik. Razvitje slovenske zastave ob Aljaževem stolpu je bila tudi zaveza, da bomo svojo samostojnost branili in - ubranili (ponovitev).

Dobrodruh, který se stal vědcem a vypravěčem světa mizícího před očima, se narodil 7. června 1879. Vyrůstal mezi Inuity, naučil se jejich jazyk i způsob života a dokázal pochopit jejich kulturu zevnitř. Se psím spřežením podnikl několik expedic do Arktidy. Při té nejslavnější urazil asi 18 000 km od Grónska přes Kanadu až na Aljašku. Během cest zapisoval příběhy, mýty i každodenní zkušenosti původních obyvatel severu, a položil tak základy moderního výzkumu inuitské kultury.

Dobrodruh, který se stal vědcem a vypravěčem světa mizícího před očima, se narodil 7. června 1879. Vyrůstal mezi Inuity, naučil se jejich jazyk i způsob života a dokázal pochopit jejich kulturu zevnitř. Se psím spřežením podnikl několik expedic do Arktidy. Při té nejslavnější urazil asi 18 000 km od Grónska přes Kanadu až na Aljašku. Během cest zapisoval příběhy, mýty i každodenní zkušenosti původních obyvatel severu, a položil tak základy moderního výzkumu inuitské kultury.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Naša planéta sa neustále mení. Dobre, to je celkom banálne a triviálne konštatovanie, ale ona sa nám mení pod nohami a zdá sa, že tak nejako doslova. V Afrike totiž vzniká nová trhlina. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na tektonické zlomy a zistíme niečo o rekordnom cunami na Aljaške. Objavom týždňa je zistenie, že poľnohospodárska revolúcia mohla byť pomalým procesom. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem středečního pořadu Na place s Davidem Novotným byl sportovec Jan Francke, který vyhledává extrémní výzvy a sbírá zážitky. Co zažíval při svatební noci na Yukonu, kdy bylo minus 52°C? Jak zvládl situaci, když na něj zaútočil los? Co ho tak uchvátilo při putování Aljaškou? „Ke každému top zážitku vede cesta přes nějakou krizi,“ přiznává muž, který je známý pod přezdívkou „Venca“. Co se snaží předat prostřednictvím knížek, které tvoří? Poslechněte si v naší talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po krizi čipov v času pandemije smo v obdobju pomanjkanja pomnilnikov zaradi umetne inteligence. Generativna umetna inteligenca za delovanje uporablja velikanske količine pomnilnika, posledično naraščajo cene naprav, ki vsebujejo pomnilnik. In to so vse naše elektronske naprave, od avtomobila, računalnika, telefona, igralne konzole do robotskega kuhinjskega mešalnika.Aljaž Potočnik je tehnološki novinar časnika Dnevnik. Zapiski: Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si Poglavja: 00:02:01 "Ramagedon" – Kriza s pomnilniki 00:04:15 Vpliv umetne inteligence na trg 00:09:02 Tri podjetja, ki obvladujejo svet 00:15:34 Konkretni primeri podražitev 00:23:56 Geopolitika in digitalni monopol

Zdravo! V posebnem predvolilnem “štoparskem vodniku po volitvah 2026” je spet z nami Aljaž Pengov Bitenc, ki pove, da nesrečni majhni zeleni koščki papirja, ki so krivi, da gre vse k vragu, niso prav nič nesrečni. Aljaž tudi razloži, da citat, ki govori o tem, da bi bile volitve, če bi kaj spremenile, prepovedane, ne drži. Povemo tudi, kdo je zadnji mesija v seriji lažnih prerokov, razložimo razliko v gledišču (krog / spirala), debatiramo o razkroju demokracije, se naučimo kaj je Overtonovo okno, kako ustanoviti stranko in zakaj Janša sovraži Kučana še iz časov JBTZ. Lotimo se tudi povolilne kombinatorike, v kateri Aljaž napove, da bomo, če bo izid tesen, vlado sestavljali zelo dolgo.

Zdravo! Tokrat gostimo Aljaža Pengova Bitenca, novinarja, podkasterja, politiloga, trekija in velikega hupi fruda, ki vedno ve, kje ima brisačo. Pot nas vodi iz Bolivije, kjer se spomnimo na kače in Che Guevaro do modre lune in Smrkcev, potem pa se končno vržemo v politično sceno in jo prevedemo v štoparščino. Izvedeli boste, da je slovenski volilec pravzaprav Artur Dent, ko odpre hladilnik, pogleda kateri dve stvari imata najmanj brade in ju razglasi za zajtrk. Razpravljali smo tudi o zakaj desnica vedno ponudi enostavno rešitev za kompleksen problem, levica pa se pri tem spotakne ob lastna načela. Iskali in našli smo tudi najbolj štoparsko prispodobo za slovensko politično sceno. “Oh ne, nikar že spet”.

Valentine's weekend may have been and gone, but throughout February we're looking back at some of our favourite couples' conversations from our archive. This week it's Strictly Come Dancing's power couple - Janette Manrara & Aljaž Škorjanec. Hear how their romance bloomed on the touring dance show 'Burn the Floor', why they only row once every three years and the best engagement story we've ever had on the podcast. Enjoy the conversation - we'll be back on Thursday with a brand new episode. Cheers. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

4-time Grand Slam champion Kim Clijsters and tennis reporter Blair Henley sit down with Ajla Tomljanovic for a personal discussion on her career, including being the last player to defeat Serena Williams at Arthur Ashe Stadium, navigating public breakups, and the impact of mentor Chris Evert. Kim and Blair also cover the Dallas Open, including Ben Shelton crowdsourcing a doubles partner on Instagram and the All-American Classic with John McEnroe and Andy Roddick.  Welcome to Love All! If you want to hang out with us behind the scenes follow us on all of our socials: https://www.instagram.com/loveallpodcast/ https://www.tiktok.com/@loveallpodcast https://x.com/loveallpodcast  ⏰ TIMESTAMPS:  0:00 Welcome to Love Al  1:34 Ben Shelton's viral partner search & the Dallas Open draw  2:22 The All-American Classic: McEnroe, Roddick, and "Podcast Wars"  4:44 Henley's Headlines 9:01 Sorana Cîrstea's farewell tour  10:41 Ajla Tomljanovic joins the show  14:32 Ajla on changing her citizenship 18:47 Ajla's relationship with her father and coach Goran Prpić  22:35 Mentorship with "Savage" Chris Evert  28:14 Mental Health & Longevity: Avoiding regrets at the end of a career  32:24 Ajla on beating Serena Williams  35:58 Alja's DMs are “popping”  37:17 Dating on Tour: Public breakups and Netflix's "Break Point"  41:20 Breaking down Sabalenka, Gauff, and Samsonova  49:08 Game Evolution: Kim and Ajla on depth vs. power in the modern era  55:13 Record Prize Money: The Charleston Open's $2.5M milestone  1:01:30 Kim's pick to win Dallas Open & Closing Thoughts Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Čeká vás promítání českého filmu Vlny ve Francii, jízda v Polsku lodí nejen ve vodě, ale i po trávě, dožínky na Aljašce, léčivé chrámy v Nepálu, trojice odbojných jeptišek v Rakousku, belgické závody na chůdách a podzemní tramvaj v ukrajinském Kryvém Rihu.

Lístky na Godzone ženskú konferenciu nájdeš tu: https://nesputana.godzone.sk/V dnešnej epizóde Flešbekov privítal Ivan členky organizačného tímu Godzone Ženskej konferencie 2026 – Terezu Kmotorkovú, Marušku Grexovú a Evu Dohnálovú. Okrem toho, že rozprávajú svoje príbehy o tom, ako spoznali Ježiša, približujú aj zákulisie príprav Ženskej konferencie a hovoria o tom, čo ňou chcú prinášať ženám na Slovensku a v Českej republike. Takisto svedčia o zázrakoch, ktoré Pán Boh vykonal počas minulých ročníkov konferencie, a na záver sa zamýšľajú nad tým, čo by mala počuť každá žena a čo naopak ony potrebujú počuť od mužov.0:00 Úvod a predstavenie1:27 Miska otázok1:55 Chcela by Evka radšej dovolenku v Mexiku alebo na Aljaške?2:15 Maruška: Turistika alebo posilňovňa?2:26 Ako si človek získa Terezu?2:50 Má Tereza čas starať sa sama o seba?3:30 Aká je Maruškina obľúbená rozprávka z detstva?3:59 Ak by si Evka mohla zmeniť meno, aké by to bolo?5:35 Súťaž o knihu OTEC: https://www.godzoneshop.sk/produkt/otec-mark-mary-ames/7:38 Ako sa Maruška, Evka a Tereza dostali k Pánovi?16:53 Prečo je Ženská konferencia taký fenomén medzi ženami?20:50 Autentickosť na Ženskej konferencii26:35 Čo túžia, aby ženy na konferencii zažili?28:17 Svedectvá z konferencie 33:02 Ako Ivan vníma ženskú konferenciu?36:56 Téma konferencie: “…,ale Boh”42:56 Ako bude konferencia vyzerať prakticky?45:36 Budú na konferencii aj muži?47:58 Za čo sa Maruška, Evka a Tereza v tomto období modlia? 54:22 Čo by chceli, aby každá žena na Slovensku a v Českej republike? 55:30 Čo potrebujú počuť od muža? 58:32 Poďakovanie a záver

Dobrodruh Jan Venca Francke se čtyřikrát postavil na start extrémního aljašského závodu Iditarod. Někdy skončil v cíli, někdy v slzách. Naposledy vzal s sebou manželku. Jeho láska k extrémním eskapádám nicméně nezačala na Aljašce, ale v australské poušti. Jan Venca Francke, čerstvý držitel titulu Dobrodruh roku, o tom vypráví v novém díle Casablanky.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrodruh Jan Venca Francke se čtyřikrát postavil na start extrémního aljašského závodu Iditarod. Někdy skončil v cíli, někdy v slzách. Naposledy vzal s sebou manželku. Jeho láska k extrémním eskapádám nicméně nezačala na Aljašce, ale v australské poušti. Jan Venca Francke, čerstvý držitel titulu Dobrodruh roku, o tom vypráví v novém díle Casablanky.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po neúspechu augustovej Aljašky zmena v októbrovej Budapešti? Donald Trump avizuje nové stretnutie s Vladimírom Putinom. S cieľom ukončiť – ako podotýka - „neslávnu“ vojnu medzi Ruskom a Ukrajinou.Vo štvrtok absolvoval dvojhodinový telefonát s ruským prezidentom. Dnešný piatok prijíma v oválnej pracovni Volodymyra Zelenského. A v horizonte dvoch týždňov by sa mali opäť stretnúť z očí do očí s ruským prezidentom v maďarskej Budapešti. Je za tým tlak hrozby ničivých striel s plochou dráhou letu Tomahawk, o ktoré sa Ukrajina uchádza u Američanov?Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Tomahawky pre Ukrajinu už len ako téma majú silu odstrašovať,“ hovorí generál Macko. Dôkazom je podľa neho aj krok Vladimíra Putina, ktorý inicioval telefonát s americkým prezidentom. Trumpovi podľa neho slúžia ako strategický nástroj pri vyjednávaniach. „Majú silu ultimáta,“ vysvetľuje. Premeniť by sa malo do podmienky prímeria pre Moskvu.Pavel Macko však hovorí aj o riziku: „Celý manéver s tomahawkami sa môže zaseknúť na tom, že sa nenájde európsky partner, ktorý by ich zaplatil.“V podcaste sa dozviete aj to, akým spôsobom Robert Fico chráni ruského prezidenta pred pádom z útesu, na ktorý ho zahnala medzinárodná koalícia s Ukrajinou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Po neúspechu augustovej Aljašky zmena v októbrovej Budapešti? Donald Trump avizuje nové stretnutie s Vladimírom Putinom. S cieľom ukončiť – ako podotýka - „neslávnu“ vojnu medzi Ruskom a Ukrajinou.Vo štvrtok absolvoval dvojhodinový telefonát s ruským prezidentom. Dnešný piatok prijíma v oválnej pracovni Volodymyra Zelenského. A v horizonte dvoch týždňov by sa mali opäť stretnúť z očí do očí s ruským prezidentom v maďarskej Budapešti. Je za tým tlak hrozby ničivých striel s plochou dráhou letu Tomahawk, o ktoré sa Ukrajina uchádza u Američanov?Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Tomahawky pre Ukrajinu už len ako téma majú silu odstrašovať,“ hovorí generál Macko. Dôkazom je podľa neho aj krok Vladimíra Putina, ktorý inicioval telefonát s americkým prezidentom. Trumpovi podľa neho slúžia ako strategický nástroj pri vyjednávaniach. „Majú silu ultimáta,“ vysvetľuje. Premeniť by sa malo do podmienky prímeria pre Moskvu.Pavel Macko však hovorí aj o riziku: „Celý manéver s tomahawkami sa môže zaseknúť na tom, že sa nenájde európsky partner, ktorý by ich zaplatil.“V podcaste sa dozviete aj to, akým spôsobom Robert Fico chráni ruského prezidenta pred pádom z útesu, na ktorý ho zahnala medzinárodná koalícia s Ukrajinou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Americká Aljaška je území velmi bohaté na nerostné suroviny. Od začátku 20. století tam mířili muži s vidinou rychlého zbohatnutí na těžbě zlata z říčních písků. Tradiční metodu rýžování zlata si tam můžete vyzkoušet dodnes. Zjistíte, že je to celkem těžká práce, od které docela bolí záda.

Bylo 29. března 2021 ráno a svět šokovala zpráva, že nejbohatší Čech Petr Kellner zahynul při pádu vrtulníku v aljašských horách. Zatímco Kellnerův nejlepší přítel Ivo Nesrovnal odletěl na Aljašku identifikovat jeho tělo, PPF musela rychle vyřešit, kdo se postaví do jejího vedení. „Aby nic nespadlo pod stůl. Aby nám banky nezesplatnily úvěry. Protože takřka stoprocentní vlastník zmizel,“ říká Kellnerův nástupce v čele PPF Ladislav Bartoníček. Co po Kellnerovi v PPF zůstalo?

Rewiring the Subconscious: Bridging Science & Spirituality with Dr. Alja Podgornik & Mind Body Psychic Medium Kara LovehartCan neuroscience and spirituality work together to heal the subconscious mind? In this episode of the Mind Body Detox Podcast, Kara Lovehart—Mind Body Psychic Medium and Executive Intuitive Coach—sits down with neuroscientist and subconscious reprogramming expert Dr. Alja Podgornik to explore how science and spirituality are merging in powerful new ways.Dr. Podgornik shares her journey from a decade of neuroscience research to a life-changing spiritual awakening, which led her to embrace modalities like Ayurveda, breathwork, plant medicine, and ultimately Theta Healing. Together, she and Kara dive deep into how subconscious beliefs shape our lives, how trauma and ancestral programming influence health, and how rewiring the subconscious mind can unlock both personal and collective liberation 

Rusko zatiaľ mier nezaujíma. Aj počas mierových rokovaní Rusko a samitu Trumpa s Putinom Rusi útočia na Ukrajinu. Výsledok. Ďalšie desiatky mŕtvych civilistov vrátane detí, domy v ruinách. Raketový útok poškodil aj veľvyslanectvo Európskej únie v Kyjeve. Aký efekt mal teda americko-ruský samit na Aljaške, okrem toho že sa Putin previezol v americkej prezidentskej limuzíne na americkej vojenskej základni? Uskutoční sa vôbec sľubované rokovanie Putina so Zelenským? A čo na to Európska únia? Budú pokračovať ďalšie kolá sankcií? Ako by mohli vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, vrátane rozmiestnenia vojakov? A prečo Slovenská diplomacia mlčí, je už Slovensko na strane Ruska? Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine, našou diplomatkou Katarínou Mathernovou.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: Prečo je po rokovaní vo Washingtone Ukrajina v lepšej pozícii ako Putinovo Rusko po Aljaške? Výroky Roberta Fica o vzdania sa časti územia Ukrajiny Rusku sú trestuhodné Chce predseda vlády „vybrakovať“ účty sporiteľov v II. dôchodcovskom pilieri?

„Když se setkal Trump s Putinem na Aljašce, hned jsem tam viděl paralely,“ vypráví student Ústavu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Vojtěch Benýšek. „Jsme pořád stejní, pořád se chce každý ukázat,“ říká. Jaké paralely mezi současným děním a středověkem lze nalézt? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na schůzku amerického a ruského prezidenta se upíral zrak celého světa. Výsledky summitu hlav států ale nakonec budí spíš rozpaky. Žádný konkrétní výsledek směrem k ukončení války na Ukrajině totiž jednání nepřinesla. Ruský prezident Vladimir Putin při brífinku po jednání prohlásil, že musí být odstraněny prvotní příčiny konfliktu. Donald Trump pak přítomné novináře, kterým nebylo umožněno pokládat dotazy, ubezpečil, že oba státníci udělali „skvělý pokrok“. Kdo nakonec odjel z Aljašky jako vítěz? Host: Petr Kratochvíl - profesor mezinárodních vztahů na FF UK a seniorní výzkumný pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na schůzku amerického a ruského prezidenta se upíral zrak celého světa. Výsledky summitu hlav států ale nakonec budí spíš rozpaky. Žádný konkrétní výsledek směrem k ukončení války na Ukrajině totiž jednání nepřinesla. Ruský prezident Vladimir Putin při brífinku po jednání prohlásil, že musí být odstraněny prvotní příčiny konfliktu. Donald Trump pak přítomné novináře, kterým nebylo umožněno pokládat dotazy, ubezpečil, že oba státníci udělali „skvělý pokrok“. Kdo nakonec odjel z Aljašky jako vítěz?Host: Petr Kratochvíl - profesor mezinárodních vztahů na FF UK a seniorní výzkumný pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Putin měl úsměv od ucha k uchu. Trump mu tleskal. Žádná dohoda ale nepadla. Kdo je vítězem summitu na Aljašce? Téma pro dva hosty: rozhlasového zpravodaje v Anchorage Pavla Nováka a politického geografa Libora Jelena z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hovoril o okamžitom prímerí, o strašných následkoch pre Rusko o tom, ako stretnutie s Putinom zastaví vojnu na Ukrajine.Nič z toho stretnutie medzi Donaldom Trumpom a Vladimirom Putinom na Aljaške neprinieslo. Najskôr to síce vyzeralo ako stretnutie dávnych priateľov, no samit napokon skončil predčasne a vlastne... bez výsledkov.Tomáš Prokopčák sa v mimoriadnom vydaní podcastu Dobré ráno rozpráva s Matúšom Halásom z Ústavu medzinárodných vzťahov v Prahe.Zdroj zvukov: C-SPAN–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.

Ficovi ani Blanárovi na našich krajanoch nezáleží. Trump, Trump...a nikto nevie, ako to na Aljaške dopadne.

Americký a ruský prezident se mají 15. srpna sejít na Aljašce a jednat o ruské válce na Ukrajině. Na schůzku reagovali evropští lídři, kteří napsali: „Uspět může pouze přístup, který kombinuje aktivní diplomacii, podporu Ukrajiny a tlak na Ruskou federaci, aby ukončila svou nezákonnou válku.“

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: • Zastaví Trump s Putinom na Aljaške vojnu? • Čo vypovedá tzv. sanitkový tender o Slovensku? Celú reláciu si môžete vypočuť tu: https://www.tyzden.sk/spolocnost/125090/tyzden-s-tyzdnom-zastavi-trump-s-putinom-na-aljaske-vojnu-co-vypoveda-tzv-sanitkovy-tender-o-slovensku/

Je zajisté dobře, že Spojené státy budou konečně napřímo jednat s Ruskem o ukončení ukrajinského konfliktu. Problém je ale v tom, že se aljašská schůzka mezi prezidenty Trumpem a Putinem uskuteční pravděpodobně bez přítomnosti ukrajinského Volodymyra Zelenského. Bude to tedy klasické: „O nás bez nás“. A zatímco Zelenského účast je v tuto chvíli nadále ještě jaksi přetřásána, ta evropská se zdá být předem vyloučena.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Další podrobnosti ke schůzce nezveřejnil. Jednání se bude týkat války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.

Příští českou vládu čeká i jeden čím dál složitější rébus: Slovensko. Schůzka na Aljašce. Komu prospějí změny v předdůchodech. Jak poznat lež. Kupte papeže!

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Prezident Donald Trump a Vladimir Putin se koncem týdne setkají na Aljašce. Přizván (zatím) nebyl lídr napadené Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Putin bude prodávat veškeré důsledky setkání. Zároveň si myslím, že se trochu bojí, jestli tam nakonec Zelenskyj opravdu nepřijede a jestli se s ním nebude muset setkat,“ říká pro Český rozhlas Plus Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Proč stále není jasné, jestli se jednání o Ukrajině na Aljašce zúčastní kromě Donalda Trumpa a Vladimira Putina i prezident Zelenskij? Jak se daří českým hasičům v Řecku bránit obydlené oblasti u Athén před ohněm? Jak se daří rekonstruovat židovské památky v Česku?