Podcasts about zahrani

Hostia: Katarína Roth Neveďalová (europoslankyňa; Smer-SD) a Miriam Lexmann (europoslankyňa; KDH). | Okruhy: Premiérové zahraničné cesty: Stretnutie s ruským prezidentom, jediný zástupca z EÚ na stretnutí v Číne, bilaterálne rokovania s viacerými krajinami, obsah stretnutí, aké signály vysielame smerom k našim spojencom, pozícia Slovenska vo svete veľmocí – Čína, USA, Rusko a podobne. Rokovanie s ukrajinským prezidentom: Záver týždňa prinesie stretnutie s prezidentom Ukrajiny, čo sa dá od stretnutia očakávať, pozícia Slovensko pri téme vojny u našich susedov, humanitárna pomoc, vojenská pomoc, priamy sused, predchádzajúce vyjadrenia čelných vládnych predstaviteľov. Mierové riešenia: Vývoj, naša pozícia, summit ruského a ukrajinského prezidenta, prestíž – viacero krajín chce zorganizovať toto stretnutie, prichádza do úvahy aj Slovensko? | Zahraničná politika Slovenska. | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Fotbalisté Baníku Ostrava v evropských pohárech pro tuto sezonu končí. Po prohře 0:1 v závěrečném předkole Konferenční ligy ve slovinském Celje prohráli i domácí odvetu před vyprodaným stadionem – tentokrát 0:2. Sice v úvodu a dalších pasážích zápasu šance měli, ale gól nedali. Dvojice záložníků je navíc blízko odchodu do zahraničí.

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Slovenská vláda po svém nástupu slibovala orientaci na všechny světové strany, její zahraniční politika ale zatím směřuje hlavně na východ. „Je to rétorika převzatá od Vladimíra Mečiara. Premiér Robert Fico už příliš nejezdí na návštěvy evropských zemí, takže ani nevíme, kde je ten největší spojenec,“ přibližuje slovenská novinářka a nová vedoucí Zahraniční redakce Českého rozhlasu Oľga Baková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zamíříte také do Nepálu, abyste zajistiteli, kam tamní lidé chodí k zubaři. V Aleppu se přesvědčíte, co dělá mladá generace po 14 letech syrské občanské války. A vypravíte se na výlet z Demänovské doliny až na Chopok, kolem medvědích brlohů a po kamenných chodnících, které kdysi vyšlapali lesníci a pytláci. Připravila Jitka Malá.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík dnes rozoberajú osud ruskej nukleárnej ponorky Kursk, ktorá sa potopila po výbuchu cvičného torpéda 12. augusta 2000. Ruský prezident Vladimir Putin bol vtedy len pár mesiacov v úrade. Išlo pre neho o jednu z prvých vážnych situácií, ktoré musel zvládnuť. Prečo ku katastrofe došlo? Mali aj Američania, či Francúzi podobné havárie? Koľko ich bolo a v čom spočívali? Prípad ponorky Kursk odhaľuje vzorec, s ktorým ruské vedenie pristupuje k podobným haváriám: 1.) Nedbanlivosť a šlendriánstvo spôsobia katastrofu; 2.) Zodpovední najprv popierajú alebo zahmlievajú; 3.) Zahraničná (najmä západná) pomoc sa kvôli národnej hrdosti odmietne; 4.) S upratovaním však aj tak pomôžu západné firmy a technológie; 6.) Roky po katastrofe sa v ruskej spoločnosti šíria konšpiračné teórie, podľa ktorých za haváriou stal nejakým spôsobom Západ...

Aljašský summit Trump – Putin, výsledky a perspektíva ukončenia konfliktu na Ukrajine a iné. | Hostia: Juraj Blanár (minister zahraničných vecí SR a podpredseda strany SMER-SD) a Tomáš Valášek (poslanec NR SR a podpredseda Zahraničného výboru NR SR; podpredseda strany Progresívne Slovensko). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

Poslanci sa nedostavili na mimoriadnu schôdzu, na ktorej opozícia chcela odvolávať ministra zdravotníctva Kamila Šaška za záchrankový tender. Poslankyňu za SaS Janu Bittó Cigánikovú sme zastihli telefonicky na dovolenke. Kolegom odkazuje, že sú to “tanečky” a návrat z dovolenky by nemal zmysel, lebo koalícia by schôdzu aj tak neotvorila. Smer medzitým opakovane pripúšťa debatu o zoštátnení záchraniek.V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas budete počuť aj smeráckeho predsedu zdravotníckeho výboru Vladimíra Baláža, ktorý síce tvrdí, že Kamil Šaško nesie politickú zodpovednosť, ale má zostať ministrom. Oskara Dvořáka za PS sme sa pýtali, či má zmysel odvolávať ministra v lete, a či by nový minister nominovaný Hlasom niečo zmenil.Nahrával Peter Hanák.

Slovensko sa prepadáva v rebríčkoch konkurencieschopnosti, klesá zamestnanosť, aj kúpyschopnosť obyvateľov a vládnu obavy, čo so slovenskou ekonomikou urobí americké 15 percentné clo. Pre ekonomiku, ktorá je stále zaseknutá v 20. storočí a nedokázala sa vymaniť zo zastaraného modelu priemyselnej produkcie, sú to zlé správy. Ak by však Slovensko dokázalo naštartovať výskum a inovácie, bolo by nielen bohatšie ale aj odolnejšie voči globálnym výzvam ako sú obchodné vojny s USA a Čínou, či nástup nových prevratných technológií. Potvrdzuje to Michaela Kršková, bývala Chief Innovation Officer slovenskej vlady a dnes členka poradnej rady Európskej inovačnej rady (EIC), teda 10 miliardového nástroja Európskej komisie na financovanie vysoko inovatívnych firiem z EU. M. Kršková pôsobila v rokoch 2021 - 2024 na Úrade vlády SR, kde v rámci Plánu obnovy so svojím tímom naštartovala mnohé dôležité súčasti reformy podpory vedy a výskumu na Slovensku. Dnes však tvrdí, že Slovensko nedodržiava jeden zo svojich sľubov, ku ktorým sa v rámci Plánu obnovy zaviazalo. „V rámci Plánu obnovy sme mali zaviesť nezávislé hodnotenie grantových výziev vrátane účasti zahraničných hodnotiteľov v komisiách. Napriek najlepšej snahe sa nám to nepodarilo,“ hovorí bývalá šéfka inovácií. Dodáva, že zahraničné hodnotenie bolo zavedené len v rámci Plánu obnovy, ale „bolo dokonale odignorované ostatnými orgánmi štátnej správy.“ To znamená, že väčšinu výziev zo štrukturálnych fondov naďalej posudzujú komisie zložené čisto zo slovenských hodnotiteľov. „My sme v niečom EÚ podviedli, pretože sme získali peniaze z Plánu obnovy za nedokončenú reformu. Niekto si to vysvetľuje tak, že to malo byť zavedené len na projekty z Plánu obnovy, ale to je veľká dezinterpretácia toho, čo od nás Európska komisia očakávala. Je to totálna sabotáž tejto reformy,“ hovorí Kršková. Takýto stav prispieva k zloženiu komisií, ktoré nie vždy dokážu vyberať projekty podľa skutočnej kvality a jedným z výsledkov sú aj európske zdroje prideľované na penzióny, ktoré neslúžia cestovnému ruchu, ale ako súkromné haciendy vyvolených. Michaela Kršková hovorí aj o tom, ako Slovensko stále dopláca na ekonomiku založenú na privatizácii 90-tych rokov a vysokú koncentráciu zahraničných investorov, ktorí však nemajú ambíciu podporovať na Slovensku vývoj, výskum a rizikový kapitál. Chýba silná vrstva domácich firiem, ktoré by boli schopné prísť s inovatívnymi riešeniami a stať sa lídrami vo svojich segmentoch. Dôvodom je aj odliv mozgov, ktorý je v prípade Slovenska jeden z najväčších v EÚ. Talentovaní ľudia radšej odchádzajú študovať a pracovať do zahraničia, najmä do Českej republiky. „Máme o polovicu menej doktorandov ako je európsky priemer a to najmä v technických odboroch a prírodných vedách. To sú ľudia, ktorí sú potom nositeľmi inovácií a patentov, ktoré sa dajú ďalej komercionalizovať,“ hovorí Kršková. Hovorí aj o tom, prečo Slovensko „trestá“ investovanie do imania domácich firiem a ako by mal vyzerať ideálny ekonomický mix a inovačný ekosystém v krajine. Reláciu Index moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: 1:54 Aké to je snažiť sa presadzovať inovácie v zastaranom štátnom aparáte 3:20 Prečo Slovensko už 25 rokov hovorí o znalostnej ekonomike, ale stále ju nemá 5:47 Ako malo Slovensko zaviesť nezávislé hodnotenie grantových výziev 7:37 V čom Slovensko podviedlo Európsku komisiu 9:50 Prečo mrháme európskymi zdrojmi na stavbu penziónov pre vyvolených 11:33 Prečo je Slovensko najzraniteľnejšou krajinou EÚ v obchodnej vojne s USA 13:21 Ako nás zahraničné investície uspali a dodnes sme sa nezobudili 21:32 Prečo sú zahraniční investori slabinou Slovenska 31:29 Aký je rozdiel v mentalite Američanov a Európanov v biznise 41:08 Ako bude fungovať nový Fond pre konkurencieschopnosť v EÚ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Poslanci sa nedostavili na mimoriadnu schôdzu, na ktorej opozícia chcela odvolávať ministra zdravotníctva Kamila Šaška za záchrankový tender. Poslankyňu za SaS Janu Bittó Cigánikovú sme zastihli telefonicky na dovolenke. Kolegom odkazuje, že sú to “tanečky” a návrat z dovolenky by nemal zmysel, lebo koalícia by schôdzu aj tak neotvorila. Smer medzitým opakovane pripúšťa debatu o zoštátnení záchraniek.V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas budete počuť aj smeráckeho predsedu zdravotníckeho výboru Vladimíra Baláža, ktorý síce tvrdí, že Kamil Šaško nesie politickú zodpovednosť, ale má zostať ministrom. Oskara Dvořáka za PS sme sa pýtali, či má zmysel odvolávať ministra v lete, a či by nový minister nominovaný Hlasom niečo zmenil.Nahrával Peter Hanák.

Situace v Sýrii se rychle mění. Vládnoucí režimy odcházejí a přicházejí jiné. Zemí se v posledních 14 letech převalila občanská válka. Obyvatelé Damašku ale mají jednu jistotu – zmrzlina od Bekdáše tu bude vždycky. Praděda dnešního majitele otevřel zmrzlinářství na damašském tržišti Hamídíje už za Osmanské říše koncem 19. století. A zmraženou bílou hmotou uvítal pan Bekdáš i povstalce, kteří v prosinci svrhli Asadův režim.

Uslyšíme, jak ta tradice vznikla a co pro Oděsany znamená. V syrském Damašku ochutnáme slavnou zmrzlinu. Na Aljašce se od české trenérky dozvíme, co dělají v létě běžci na lyžích. Ve Stockholmu si prohlédneme první švédskou specializovanou palírnu ginu. A v Tiraně zavítáme na albánskou svatbu. Moderuje Helena Berková.

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

V archivu máme například jednu o tropických papoušcích, kteří žijí svobodně leckde po Německu. Z korun stromů přejdeme sto metrů pod zem, a to v Krušných horách, kde leží zásoby celé řady hornin i kovů. Z další archivní reportáže se dozvíme, že ve Východním Frísku jsou doslova závislí na pití čaje, na který přišli ještě dlouho před Angličany. Popovídáme si s pánem, který tak dlouho sbíral plnicí pera, až je začal sám vyrábět, a podíváme se do hodinářské dílny, kde se hodinky vyrábějí převážně ručně.

Co by se mělo podle ministryně spravedlnosti odvíjet od závěru první předběžné části auditu v tzv. bitcoinové kauze? Na jaké otázky se zaměří vyjednavači EU v dalších rozhovorech o nových amerických dovozních clech, jejichž platnost byla odložena o týden? A jaký zájem o výuku zaznamenávají české školy v zahraničí, jejichž zástupci se tento týden sešli na konferenci v Praze?

1. Kto to hovorí.

Co by se mělo podle ministryně spravedlnosti odvíjet od závěru první předběžné části auditu v tzv. bitcoinové kauze? Na jaké otázky se zaměří vyjednavači EU v dalších rozhovorech o nových amerických dovozních clech, jejichž platnost byla odložena o týden? A jaký zájem o výuku zaznamenávají české školy v zahraničí, jejichž zástupci se tento týden sešli na konferenci v Praze?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico obvinil Britániu zo zasahovania do slovenských volieb na základe článku, ktorý v skutočnosti hovorí niečo úplne iné ako slovenský premiér. Nikde sa nepíše o pomoci konkrétnej strane, ani o platení novinárov. Aktuality zistili, kto presne zo Slovenska pred voľbami v roku 2023 dostal peniaze na aký projekt. Skutočnosť je oveľa prozaickejšia ako tlačovka premiéra. Strana Smer navyše sama vyhrala voľby s pomocou ovplyvňovania volieb zo zahraničia, na čo už v minulosti upozornilo Investigatívne centrum Jána Kuciaka. Maďarský premiér Viktor Orbán platil tesne pred voľbami reklamu na Slovensku, v ktorej strašil migráciou. Na hranice so Slovenskom vtedy Maďarsko pustilo migrantov, ktorých Smer využil v predvolebnom boji. Robert Fico navyše dostal priestor v maďarskej štátnej televízii. Politológ Radoslav Štefančík pripomína aj ruský vplyv.V dnešnom podcaste budete počuť aj reportéra Aktualít Mareka Bíra, ktorý sa rozprával so šéfom organizácie Memo 98. Práve tá mala dostať spomenuté britské peniaze. Na čo konkrétne ich použili? Na podporu žiadnej politickej strany to nebolo. Peniaze išli na nástroj, ktorý ste pred voľbami možno využili aj vy.Podcast Aktuality Nahlas moderuje Peter Hanák.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Jedni ho nenávidí, druzí na něj nedají dopustit. Jisté je, že Palác kultury a vědy v centru polského hlavního města se stal ikonickým orientačním bodem Varšavy. Perla socialistického realismu minulý týden oslavila 70 let od otevření. Jejím základům muselo ustoupit 170 obytných domů, a to v době, kdy se Varšava pořád ještě vypořádávala s válečnými ztrátami. Stavba stála 700 milionů tehdejších zlotých. Přestože šlo o dar Sovětského svazu, část museli Poláci zaplatit ze svého.

Robert Fico obvinil Britániu zo zasahovania do slovenských volieb na základe článku, ktorý v skutočnosti hovorí niečo úplne iné ako slovenský premiér. Nikde sa nepíše o pomoci konkrétnej strane, ani o platení novinárov. Aktuality zistili, kto presne zo Slovenska pred voľbami v roku 2023 dostal peniaze na aký projekt. Skutočnosť je oveľa prozaickejšia ako tlačovka premiéra. Strana Smer navyše sama vyhrala voľby s pomocou ovplyvňovania volieb zo zahraničia, na čo už v minulosti upozornilo Investigatívne centrum Jána Kuciaka. Maďarský premiér Viktor Orbán platil tesne pred voľbami reklamu na Slovensku, v ktorej strašil migráciou. Na hranice so Slovenskom vtedy Maďarsko pustilo migrantov, ktorých Smer využil v predvolebnom boji. Robert Fico navyše dostal priestor v maďarskej štátnej televízii. Politológ Radoslav Štefančík pripomína aj ruský vplyv.V dnešnom podcaste budete počuť aj reportéra Aktualít Mareka Bíra, ktorý sa rozprával so šéfom organizácie Memo 98. Práve tá mala dostať spomenuté britské peniaze. Na čo konkrétne ich použili? Na podporu žiadnej politickej strany to nebolo. Peniaze išli na nástroj, ktorý ste pred voľbami možno využili aj vy.Podcast Aktuality Nahlas moderuje Peter Hanák.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Nápad na otevření první palírny ginu ve Švédsku si její majitelé přivezli z Kanady. A do ginu přidali květiny a bylinky, které rostou na jednom ze stockholmských ostrovů, kde měli svatbu. Co všechno tam kromě tradičního jalovce patří? A kde se palírna usídlila? Poslechněte si reportáž Jakuba Luckého ze Stockholms Bränneri!

V Albánii se říká jeden vtip: dostat pozvánku na svatbu je jako dostat pokutu – obojí musíte zaplatit. Tradiční albánská svatba trvá několik dní, je plná hudby a tance a také házení nemalých částek peněz na novopečený pár. Pokud v Albánii nemáte známé, kteří právě chystají veselku, stejně se takové svatby můžete zúčastnit. V centru Tirany totiž spolek tanečníků a divadelníků každý týden pořádá interaktivní představení albánské svatby.

Když u Moháče padl král Ludvík Jagellonský, tenhle dřevěný dům v Lichtenštejnsku už osm let stál. V době, kdy Napoleon táhl Evropou, byl dokonce starý tři sta let. A pořád stojí. Dnes se mu říká Biedermannův dům a patří k vůbec nejstarším selským usedlostem na světě. Paradoxně ho před chátráním nezachránili památkáři, ale vášeň pro jídlo. Jak se to stalo? Poslechněte si reportáž.

Největší vodní plocha pod Vysokými Tatrami letos slaví 50 let. Komunistický režim vystavěl Liptovskou Maru ve snaze zkrotit divoké vody Váhu a využít ho jako zdroj energie i místo pro rekreaci. Masivnímu projektu muselo úplně nebo částečně ustoupit 13 obcí a své domovy opustily asi čtyři tisíce lidí. Rodáci se po pěti dekádách sešli ve skanzenu Pribylina.

Francouzský Avignon se pravidelně každé léto mění v jednu velkou divadelní scénu. Kdysi papežské město totiž o prázdninách hostí mezinárodní divadelní festival. Jaká představení dovezly na jih Francie české umělecké skupiny? A jak ve městě rezonuje jméno bývalého českého dramatika a prezidenta Václava Havla?

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Město Besançon na východě Francie je pyšné na svého rodáka, spisovatele Victora Huga. Jeden z nejznámějších spisovatelů všech dob byl také velmi angažovaným politikem. Během svého života musel Victor Hugo prchnout z Francie a exil trávil na britských ostrovech. Jak jeho rodný dům v Besançonu na samém počátku 19. století vypadal, se neví. Tamní expozice se proto zaměřuje především na Hugovy společenské aktivity.

Mladé dívky z několika zemí pomáhají na zámku v Rochlově na severním Plzeňsku. Starají se tam o zvířata, zvelebují zahradu a zároveň poznávají západní Čechy.

V uplynulých rokoch sa rast produktivity, ktorý je dôležitý pre rast ekonomiky, mierne zrýchlil. Na citeľné zlepšenie životnej úrovne to však nestačí.To, čo sme sa na škole naučili pred 20 rokmi, v modernom hospodárstve nestačí. Potrebujeme inovovať, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas ekonóm, riaditeľ odboru prierezových iniciatív v Národnej banke Slovenska, Branislav Reľovský. Spolu s kolegami už päť rokov pravidelne vykonávajú hĺbkovú kontrolu našej ekonomiky.Ak chceme čeliť výzvam 21. storočia, musíme s populáciou pracovať a zvyšovať jej produktivitu. Zahraniční investori však do krajiny prinášajú málo kapitálu a ani domáci investori nie sú dostatočne motivovaní zlepšovať hospodárstvo. Zaujímavosťou je, že generácia mileniálov síce zarába viac ako ich rodičia, no naozaj bohatých ľudí je medzi mladšími ročníkmi menej.Nahrával Vladimír Amrich.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.

V uplynulých rokoch sa rast produktivity, ktorý je dôležitý pre rast ekonomiky, mierne zrýchlil. Na citeľné zlepšenie životnej úrovne to však nestačí.To, čo sme sa na škole naučili pred 20 rokmi, v modernom hospodárstve nestačí. Potrebujeme inovovať, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas ekonóm, riaditeľ odboru prierezových iniciatív v Národnej banke Slovenska, Branislav Reľovský. Spolu s kolegami už päť rokov pravidelne vykonávajú hĺbkovú kontrolu našej ekonomiky.Ak chceme čeliť výzvam 21. storočia, musíme s populáciou pracovať a zvyšovať jej produktivitu. Zahraniční investori však do krajiny prinášajú málo kapitálu a ani domáci investori nie sú dostatočne motivovaní zlepšovať hospodárstvo. Zaujímavosťou je, že generácia mileniálov síce zarába viac ako ich rodičia, no naozaj bohatých ľudí je medzi mladšími ročníkmi menej.Nahrával Vladimír Amrich.

Nedivme se, pokud hora porodí myš. Korespondenční volba není nástroj ke zvýšení volební účasti, ale jen obyčejné posílení občanského komfortu. Když o naše pohodlí dbají obchodníci, bankéři i poskytovatelé dalších služeb, proč by podobně neměl uvažovat i stát? A až dokážeme minimalizovat rizika elektronických voleb, dojde snad i na ně.

Hotely i kempy v Ostravě a jejím okolí jsou skoro vyprodané, vlakové soupravy mířící do slezské metropole téměř obsazené. Dvacátý ročník festivalu Colours of Ostrava v prostředí někdejších koksoven a vysokých pecí Dolních Vítkovic začíná už zítra, přičemž Radiožurnál bude denně z festivalu vysílat. Kromě koncertu Stinga, Iggyho Popa nebo Alvaro Solera se mohou jeho návštěvníci těšit třeba i na vystoupení skladatele hudby seriálu Hra na oliheň a další asijské umělce.

Ve čtvrtek 10. července uplynulo 85 let od začátku letecké bitvy o Británii. Pro nacistické Německo představovala první porážku v tažení Evropou. Výkon pilotů tehdy zhodnotil britský premiér Winston Churchil slovy: „Ještě nikdy v historii lidských konfliktů jsme toho tolik nedlužili tak malé hrstce lidí.“ Bylo mezi nimi i 88 Čechoslováků včetně pilota RAF Josefa Františka – hrdiny, na kterého se doma téměř zapomnělo.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.

Cyklisté na Tour de France už mají za sebou první závodní týden. Projeli stovky kilometrů v severní Francii i v Normandii. V neděli odpoledne je čeká etapa u bran Francouzského středohoří a v následujících dnech se přesunou na jih do Pyrenejí. Kamkoliv slavný cyklistický závod přijede, tam ho čekají tisícovky lidí, kteří podporují závodníky bez ohledu na rozmary počasí.

Slovenský Tokaj překvapí plesnivými sklepy i svěžím vínem se sopečnými tóny. Historicky druhý polský astronaut se z ISS spojil s dětským publikem ve varšavském Centru vědy Kopernik. Školáky bavil stavem beztíže, mýdlovou pěnou i pokusy s vodou. V záhřebském městském muzeu je k vidění výstava, která ukazuje, jak se Češi podíleli na rozvoji města od počátku jeho existence. Významnou roli v tom koncem 11. století hrála osoba jménem Duch. I o ní vám víc povíme v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Sejde se česká diplomatka a kanadský sládek v japonské hospodě a pijí pivo z českého chmele. To není začátek vtipu, jak by se mohlo možná zdát, ale scéna z reálného života v Tokiu. V Japonsku totiž mají čtyři velké pivovary a ani jeden z nich se neobejde bez českého chmele a sladu. A oblíbily si je i místní minipivovary. Chmel a slad jsou tak po krmivech do Japonska nejčastěji dováženými českými zemědělskými surovinami.

Největší koncentrace bojových letadel dnes naštěstí není v žádné krizové oblasti světa, ale v muzeu amerického vojenského letectva ve městě Dayton ve státě Ohio. Právě tam, kde dnes stojí jedna ze základen vzdušných sil Spojených států, kdysi zkoušeli své první stroje bratři Wilbur a Orville Wrightovi. Milovníkům letecké techniky nestačí ani celý den, aby si prošli všechny tamní hangáry.

Auto, které se řídí samo. Tato myšlenka je stará už více než 100 let. Málo se ví, že jejím autorem je Čechoameričan z Chicaga Miles Breuer nebo Miloslav Breuer. Psal vědeckofantastické povídky a v jedné z nich takové samořiditelné auto vykreslil. Ve Spojených státech o tomto spisovateli právě vyšla knížka českého generálního konzula v Los Angeles Jaroslava Olši. Ten působí v Kalifornii, kde už cestující vozí taxíky bez řidiče společnosti Waymo.

Letní slunovrat je v severských zemích jedním z nejdůležitějších dnů v roce. Jeho oslava je pro tamní obyvatele srovnatelná třeba i s Vánocemi. Ve Švédsku je takzvané Midsommar státním svátkem, který lidé nejčastěji slaví na svých chatách, zahradách nebo v parcích, zkrátka kdekoliv venku, kde si můžou užít téměř nezapadajícího slunce.

Předvolební kampaň v červnu trochu usnula. Část stran teprve sestavuje kandidátky, část už je naopak unavená z jarní „předkampaně“. Hlavní favoriti se ale shodně zaměřili na tři skupiny voličů, kteří je v dřívějších volbách zase tolik nezajímali.Za prvé jsou to mladí voliči. „Nepamatuju se, kdy tolik stran cílilo na prvovoliče. Třeba Spolu teď oficiálně zahájilo kampaň pro mladé, snaží se i Andrej Babiš,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Za druhé jsou to voliči ze zahraničí. Pokoušejí se o ně vládní strany, které prosadily korespondenční volbu, například Vít Rakušan jezdí s Debatami bez cenzury do zahraničí, ministři si neopomenou domluvit setkání s krajany.„Ale voliče ze zahraničí samozřejmě láká i hnutí ANO, které korespondenční volbu líčilo málem jako konec demokracie. Teď vysílá Radka Vondráčka shánět zahraniční hlasy,“ říká Lucie Stuchlíková.A za třetí - politici lobbují u svých skalních příznivců, aby jim s kampaní pomohli a přesvědčovali své okolí. Průkopníkem je v tom hnutí STAN se svou Podpisovkou, které členům v zimě rovnou dávalo petice, na které mají sbírat podpisy.„Například politici Spolu na mítincích lidem říkají - víme, že jsme vás v něčem zklamali, chápeme, že nevíte, jak vysvětlovat bitcoinovou kauzu, ale snažte se nám pomoct,“ dodává Stuchlíková.A Andrej Babiš? Ten k tomu nemusí ani vyzývat. „Na posledním mítinku nás zaujal muž, který burcoval ostatní slovníkem až komunistickým. 'Dejme si tu závazek, že každý seženeme šest voličů',“ líčí Dolejší.Má vůbec cenu investovat čas a energii do debat s krajany? Kam by měl vyjet Andrej Babiš a kam Filip Turek? A kdo ho (dav na mítincích) má větší? Detailní analýzu si poslechněte v podcastu Vlevo dole. Projděte si graf nebo se přihlaste k odběru newsletteru Hodně Vlevo dole s podrobnějším rozborem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Zahraniční filmové hvězdy patří tradičně k hlavním tahákům karlovarského filmového festivalu. Po červeném koberci před hotelem Thermal se prošel třeba Robert Redford nebo Morgan Freeman. Na festival přijel také, tehdy ještě jako mladý muž, Leonardo DiCaprio. Ten měl tehdy před sebou teprve svoji životní roli Jacka ve filmu Titanic.

Zájem Pařížanů a návštěvníků si balon získal už při slavnostním zahájení her, kdy pochodeň symbolicky zažehli judista Teddy Riner a atletka Marie-José Pérecová. Kouzelný okamžik završila zpěvačka Céline Dion, která zpívala z Eiffelovy věže. Stříbrný heliový balón si teď po roce znovu získal srdce Pařížanů a návštěvníků. Jeho první vzlet při koncertu na oslavu hudby sledovalo v Tuilerijských zahradách na 35 tisíc lidí.

Íránský ministr zahraničních věcí Abbás Arakčí se v pondělí v Moskvě setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle světových agentur jsou hlavním důvodem americké údery na íránské jaderné provozy. Otázkou ovšem je, jaký bude výsledek.

Slovenská bryndza pochází z Podpolaní. První manufaktura na výrobu bryndzy vznikla v Detvě už koncem 18. století. Alpské scenérie si nejlíp vychutnáte s lamou. Na procházku ji můžete vzít třeba v Triesenbergu. Moderuje Lubica Bergmanová.