Podcasts about zahrani

Traduje se, že zahraniční politika volby nevyhrává. Bude tomu tak i letos, především příznivci opozice se zjevně rozhodnou podle stavu peněženek. Ovšem fanoušci vládního tábora existenční starosti vesměs nemají a nemusí jim tedy vadit, když koalice Spolu evropské a bezpečnostní akcenty preferuje před domácími.

Zahraniční politika strany nedělí tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Telefonní linka Putin-Trump. EU se raduje po velkém volebním víkendu, ale jen opatrně. Motoristé stále brzdící. Polsko: Šanci na prezidenta mají oba kandidáti.

Přestože pornografii běžně konzumuje velká část společnosti, zůstávají filmy pro dospělé do velké míry tabuizovaným tématem. Změnit to chtějí organizátoři bruselského Festivalu pornografických filmů. Jejich cílem je odstranit stigma a stud, které pornografii provázejí. Akce se letos v Bruselu konala už počtvrté a je o ni velký zájem.

Na brigádu na chmelnice do Ročova jezdí pravidelně studenti dvou středních škol – automobilní z Ústí nad Orlicí a zemědělské a veterinární z Lanškrouna. Pokaždé také dostanou školení, co všechno je potřeba s rostlinami udělat.

Druhá světová válka zasáhla do životů milionů lidí včetně českých a slovenských občanů, kteří bojovali na různých frontách na zemi i ve vzduchu. Karel Fialka létal s 311. československou bombardovací perutí RAF. V rodném Štěpánově u Přelouče mu ve čtvrtek odhalili pamětní desku. A jeho syn Karel Fialka mladší při této příležitosti zhudebnil na počest svého otce jeho dopis rodičům.

V čase, keď Robert Fico v Moskve rokoval s diktátormi, na Ukrajine koncertovali  skupiny  Bez ladu a skladu a Karpatské chrbáty s Michaelom Kocábom. O tom ako sa koncetuje v krajine zasiahnutej vojnou,  ako miestni vnímajú Slovensko a kde berú nádej v čase, keď Ukrajina vojnu skôr prehráva, sa s Michalom Kaščákom a fotografom Denníka N Vladom Šimíčkom rozprával Braňo Bezák. Hlasujte za naše podcasty v súťaži Podcast roka a vyhrajte zaujímavé ceny. V kategórii Ucho sú nominované podcasty Otcovia v plienkach a História N a v kategórii Impulz súťažíme s podcastom Boxová ulička. Podporte nás na www.podcastroka.sk

Přecházení káhirské ulice je o život. Aspoň tak se to jeví návštěvníkům a turistům, kteří jsou v egyptské metropoli poprvé. Brzy je ale na nástrahy chaotického velkoměsta možná připraví zábavná videohra. I s takovým nápadem přišli mladí egyptští účastníci česko-egyptského digitálního workshopu. Čeští vývojáři mají ve světě co nabídnout – česká herní produkce rychle roste, ve světě získává milióny fanoušků a generuje miliardové obraty.

Mladí pouliční fotografové v ulicích španělské Malagy hledají „šťastné lidi“. Všimla si jich spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Lubica Zlochová, když se nedávno procházela centrem tohoto turisty vyhledávaného andaluského města. U tamní katedrály postávali dva mladíci s klasickým fotoaparátem. Nechala se vyfotit a přitom se i leccos dozvěděla.

Evropa si v týdnu připomněla 80 let od konce druhé světové války. Britský král Karel III. Se účastnil bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství, nový německý kancléř položil květiny v pietní berlínské hale Neue Wache a francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku padlých u hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem. Francouzi si připomněli konec bojů v Evropě taky v Remeši, kde Němci 7. května 1945 brzy ráno podepsali první kapitulaci.

Mladí pouliční umělci hledají v centru španělské Malagy šťastné lidi. Lahodné zákusky i dorty peče v Belgii český cukrář. Belgičany učí milovat i krupicovou kaši. I za ním se vydají Reportáže zahraničních zpravodajů. Moderuje Lubica Bergmanová.

Fyzioterapeutka Miriam Pupalová bola úspešnou hádzanárkou, kariéru jej zastavilo vážne zranenie. Športu sa venovať neprestala, má najvyššiu trénerskú licenciu, anglický tím priviedla pod Olympijské kruhy. Časť života strávila aj v Dánsku, domov sa vrátila, aby pomáhala ľuďom s neurodegeneratívnymi ochoreniami. Sandre Vychlopenovej v tejto epizóde NP porozpráva aj o OZ Pupalky, kde sa parkinsonikom venujú i netradičnými spôsobmi – tancom či divadlom. Vypočujte si toto vydanie NP. | Hosť: Miriam Pupalová (bývalá trénerka hádzanej v zahraničí, spoluzakladateľka OZ Pupalky). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czCo se děje v Německu? Friedrich Merz byl poprvé v historii země zvolen spolkovým kancléřem až na druhý pokus. „Je to nějaký vzkaz, ale přesně nevíme, kdo volil v prvním kole proti Merzovi. Možné je, že neformální německý establishment chce nového kancléře umravnit,“ uvažuje Maciej Ruczaj.Zároveň se uvažuje o zákazu výrazné opoziční srany AfD. „Verdikt německé kontrarozvědky je daleko důležitější. Analýza, která čítá jedenáct set stran, a mohla by vysvětlit, jak tajná služba došla k tomu, že je AfD krajně pravicová extremistická strana, ovšem zveřejněná nebyla. Odcházející ministryně vnitra to odmítla,“ říká Daniel Kaiser.V prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku zvítězil George Simion s překvapivým výsledkem. „Je to krásná ukázka, čeho se volby vlastně týkaly. Nešlo o Rusko nebo kampaně na TikToku, ale o to, že velká část rumunské společnosti má dost současného vládního establishmentu,“ říká Ruczaj.Kaiser s Ruczajem se do sebe pustili ohledně Ukrajiny. „Válka začala tím, že Rusko vpadlo na Ukrajinu a zároveň to doprovázelo rétorikou o tom, že ukrajinský národ neexistuje,“ tvrdí Ruczaj. „To není pravda. Tak mi řekni, kde je tahle rétorika,“ oponuje Kaiser.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Začátkem května před 80 lety se 2. světová válka v Evropě chýlila ke konci, daleko na východě v Tichém oceánu ale ještě Japonsko svádělo proti spojencům tvrdé boje. Do nich se zapojila i americká válečná loď USS Wisconsin, která dnes stojí v přístavu Norfolk ve Virginii jako ukázka plavidla, které bylo s přestávkami v aktivní službě skoro 50 let.

Jakou pomoc mají na základě mezivládní dohody nabízet ukrajinským běžencům v Česku takzvaná návratová centra? Jaké faktory se podle epidemiologů podílejí na výskytu žloutenky typu A? A jak má podle Donalda Trumpa přispět k obraně amerického filmového průmyslu uvalení stoprocentních cel na zahraniční snímky?

Jakou pomoc mají na základě mezivládní dohody nabízet ukrajinským běžencům v Česku takzvaná návratová centra? Jaké faktory se podle epidemiologů podílejí na výskytu žloutenky typu A? A jak má podle Donalda Trumpa přispět k obraně amerického filmového průmyslu uvalení stoprocentních cel na zahraniční snímky?

Jakou pomoc mají na základě mezivládní dohody nabízet ukrajinským běžencům v Česku takzvaná návratová centra? Jaké faktory se podle epidemiologů podílejí na výskytu žloutenky typu A? A jak má podle Donalda Trumpa přispět k obraně amerického filmového průmyslu uvalení stoprocentních cel na zahraniční snímky? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věznici Lukiškes v centru litevského Vilniusu byste rozhodně neminuli bez povšimnutí. Její dominantou je totiž monumentální pravoslavný kostel. Stejně jako celý areál, i on je obehnán vysokou cihlovou zdí s ostnatým drátem. Trestu a nápravě přestala věznice sloužit teprve v roce 2019, jen o dva roky později v ní našly zázemí stovky umělců a umělkyň. Dnes je Lukiškes místem, kde obyvatelé Vilniusu nacházejí kulturní vyžití, odpočinek i politické debaty.

Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.

Bez mobilního telefonu už si život asi ani nedokážeme představit. Používáme ho nejen k volání a posílání zpráv, ale i k placení nebo hledání trasy. Neustálému koukání na obrazovku se rozhodli zamezit ve francouzském městě Seine-Port, když tamní radnice zakázala používání mobilů na veřejnosti. Jak to v první obci bez mobilu v praxi funguje?

Čestná stráž v Černé hoře oficiálně vznikla teprve před 19 lety s osamostatněním této balkánské republiky, přesto má staletou tradici. Navazuje totiž na odkaz elitních bojovníků, kteří kdysi chránili samotného krále. Za krátkou dobu své existence v moderních dějinách ale už stihla přivítat řadu světových lídrů včetně tehdy ještě prince Charlese, dnešního krále Karla III.

Dozvíte se, jaké písně si francouzští studenti oblíbili. Pokud v Polsku narazíte na keramiku zdobenou květy a malým barevným ptáčkem a nádoba ponese pečeť Konopczyński, pak se vám do ruky dostal výrobek s dvousetletou tradicí. Jsou první, koho zahraniční hosté v Černé Hoře uvidí. Tamní čestná stráž bude jednou ze zastávek Reportáží zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Jarní počasí láká sednout na kolo a šlápnout do pedálů. Studenti ze Srbska to vzali z gruntu a vydali se na skoro 1500 kilometrů dlouhou cestu do Štrasburku. Během dvoutýdenní jízdy zavítali do pěti unijních zemí s cílem všude upozorňovat na neutěšenou situaci v jejich zemi. Ve Štrasburku se chtějí setkat s představiteli evropských institucí, mimo jiné Evropského soudu pro lidská práva, který se v poslední době Srbskem zabýval.

Městečko Bolimów kdysi platilo za jedno z center polského hrnčířského řemesla. V minulosti tu vedle sebe fungovalo okolo dvaceti zavedených rodinných keramických dílen. Do dneška přežila jediná: Rodina Konopczyńskich se hrnčířství věnuje už šestou generaci. Její výrobky jsou rozpoznatelné díky specifickému motivu ptáčka a květů. V posledních desetiletích tu ale vzniká i keramika, která přesahuje hranice folkloru.

Velikonoční Hod Boží slaví také Palestinci, především tedy palestinští křesťané. Ve Svaté zemi jich sice rychle ubývá, zatím ale stále stojí v čele řady palestinských měst. Křesťanská menšina má také své ministry v palestinské vládě. Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a Izrael jsou dnes domovem bezmála dvou set tisíc křesťanů – základ komunity tvoří staré arabské rody. Války a okupace ale část z nich vyhnaly do celého světa.

Starosta Stříbra na Tachovsku Martin Záhoř (ANO) upozorňuje na problém, který stále častěji trápí obyvatele města. V okolí průmyslových zón podle něj selhává vymahatelnost práva především ve spojitosti se zahraničními agenturními pracovníky.

Lachtan vypadá mile a hravě, zuby má ale jako pes a stejně jako pes vás může pokousat. Doslova na vlastní kůži se o tom v posledních týdnech přesvědčili plavci u kalifornských břehů. Přibývá tam totiž případů, kdy lachtani zaútočili na lidi. Dospívající dívka skončila s poraněným předloktím, jeden muž měl kousanci hustě poseté obě nohy a dalšího lachtan napadl při surfování nedaleko Los Angeles a pokousal ho přes neopren.

Střední odborné školy mohou být líhně talentů, umění a dovedností. Jak podpořit odborné školy, aby držely krok s měnícím se světem? Posunout odborné školství na vyšší úroveň můžou mezinárodní výjezdy studentů a pedagogů. „Pro řadu žáků, kteří vyjedou, je to posun, který nastartuje jejich kariéru,“ míní v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Pavlína Kroužková z Domu zahraniční spolupráce, který pomáhá studentům odborných škol vyjíždět díky programu Evropské unie Erasmus+.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který se zaměřuje hlavně na Velkou Británii. V ní vlastní čtyři nájemní domy a pomáhá v ní hledat vhodné nemovitosti pro investici i svým klientům. Pro ně zprostředkoval desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun. V minulém díle (odkaz najdete v popisku) jsme si povídali o tom, proč je podle Adama Británie pro investory zajímavá. Dneska se podíváme na konkrétní nemovitosti a na některé z 38 investic, které už Adam v Británii udělal. Minulý díl najdete tady: https://rostecky.cz/investice-do-nemovitosti-v-britanii-adam-wojnar-t53842 Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Charles de Gaulle je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších francouzských státníků 20. století. Málo se ale ví, že se narodil na severu Francie, na půl cesty mezi Paříží a Bruselem – v Lille. Dodnes tam stojí jeho rodný dům, ve kterém najdete malé muzeum.

Ruská agrese proti Ukrajině změnila za tři roky mnohé a mimo jiné také Německo. Tam se ve vztahu k obraně změnilo opravdu hodně a hodně se ještě změní.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bejrút je líhní světových módních návrhářů. V libanonské metropoli začínali Eli Saab, Warde nebo Georges Hobejka, kteří dnes mají luxusní butiky po celém světě. Ve stopách těchto ikon jde ale i mladší generace bejrútských návrhářů a návrhářek. Ti teď po válečné přestávce ve své zemi už opět připravují nové kolekce.

Alfons Mucha byl velkým českým umělcem s kapkou polské krve v těle. Svými plakáty, ilustracemi, obrazy a skicami dobyl nejen Paříž nebo New York, ale i obchody, kavárny a hlavně domácnosti po celém světě. Výstava Magie secese nyní Alfonse Muchu poprvé interaktivně představuje také Polsku. Ve Varšavě se v pátek veřejnosti otevřela výstava, která mimo jiné nechává hologram slavného malíře promlouvat jeho hlasem.

Toto je boj o našu slobodu a občianske práva. Tento zápas sme ale ešte neprehrali, hovorí o snahe vlády nalepiť mimovládnemu sektoru biľag lobistov, šéf Nadácie otvorenej spoločnosti Fedor Blaščák. Vládna snaha je protiústavná, tvrdí šéfka Via Iuris Katarína Batková. Skúšali to cez nálepku Zahraničných agentov. Nevyšlo, európske právo sa ukázalo ako silnejšie. Tentoraz na to idú cez snahu vypáliť im biľag lobistov.Snaha vládnej koalície nasadiť mimovládnemu sektoru štátny obojok nepoľavuje, ba práve naopak. Aktuálne je v hre vládna iniciatíva spraviť z Tretieho sektora absolútne nešpecifikované lobistické združenia.Menia sa formy, prezliekajú sa kabáty, obsah a pointa však zostávajú úplne rovnaké. Pre štvrtú vládu Roberta Fica patrí mimovládny sektor - spolu s novinármi a aktívnou občianskou spoločnosťou, medzi úhlavných nepriateľov štýlu i spôsobov, akými oni sami vládnu.V treťom sektore, ktorý sa stará o našich umierajúcich rodičov, zdravotne znevýhodnené deti, rómske komunity, ochranu životného prostredia či o rekonštrukciu historických pamiatok alebo o vzdelávanie detí zo sociálne slabých pomerov, ako aj o športovanie, turistiku - no i obyčajnú ľudskú spolupatričnosť, dnes na Slovensku pôsobia státisíce z nás a to v tisíckach spolkov po celej krajine, všemožných nadácií, občianskych združení či charít. O čo teda vláde Roberta Fica vlastne ide, keď sa snaží osedlať si všetky tieto mimovládky? Prečo Tretí sektor označuje práve túto snahu vlády o pokus presadiť tzv. Ruský zákon? A kto je v tejto krajine v skutočnosti suverénom - občan, ktorý platí dane alebo vláda, ktorá z jeho daní žije a mala by rešpektovať všetko to, čo občanom zákon nezakazuje?No a kde by Slovensko vlastne bolo bez existencie občianskej spoločnosti a všetkých tých tisícok mimovládnych organizácií? Prečo je snaha vlády dirigovať občanom, kde a ako sa môžu verejne angažovať, zo samého princípu pomýlená? No a napokon, aké hranice by mala mať snaha občianskeho sektora ovplyvňovať politiku a prečo ich vplyv tejto vláde tak veľmi prekáža? Takzvaný „ruský zákon“, ktorým sa vláda snaží nasadiť Tretiemu sektoru uzdu moci bude témou i dnešných občianskych protestov "Slovensko je Európa." Počúvate Ráno Nahlas, s Katarínou Batkovou a Fedorom Blaščákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Některá tradiční řemesla se daří udržovat, jiná jsou jen krok od úplného vymizení. Platí to i pro gubárství, tedy výrobu těžkých huňatých kabátů z ovčí vlny. Do nepříznivého počasí je nosívali pastýři, kočí nebo rybáři zejména na středním a východním Slovensku. Dnes guby vyrábí jediný mistr Ján Fotta v obci Klenovec a hledá někoho, kdo řemeslo pomůže zachovat.

Toto je boj o našu slobodu a občianske práva. Tento zápas sme ešte neprehrali, hovorí o snahe vlády nalepiť mimovládnemu sektoru biľag lobistov, šéf Nadácie otvorenej spoločnosti Fedor Blaščák. Vládna snaha je protiústavná, tvrdí šéfka Via Iuris Katarína Batková. A prečo si Soros zaslúži vyznamenanie?Skúšali to cez nálepku Zahraničných agentov. Nevyšlo, európske právo sa ukázalo ako silnejšie. Tentoraz na to idú cez snahu vypáliť im biľag lobistov.Snaha vládnej koalície nasadiť mimovládnemu sektoru štátny obojok nepoľavuje, ba práve naopak. Aktuálne je v hre vládna iniciatíva spraviť z Tretieho sektora absolútne nešpecifikované lobistické združenia.Menia sa formy, prezliekajú sa kabáty, obsah a pointa však zostávajú úplne rovnaké. Pre štvrtú vládu Roberta Fica patrí mimovládny sektor - spolu s novinármi a aktívnou občianskou spoločnosťou, medzi úhlavných nepriateľov štýlu i spôsobov, akými oni sami vládnu.V treťom sektore, ktorý sa stará o našich umierajúcich rodičov, zdravotne znevýhodnené deti, rómske komunity, ochranu životného prostredia či o rekonštrukciu historických pamiatok alebo o vzdelávanie detí zo sociálne slabých pomerov, ako aj o športovanie, turistiku - no i obyčajnú ľudskú spolupatričnosť, dnes na Slovensku pôsobia státisíce z nás a to v tisíckach spolkov po celej krajine, všemožných nadácií, občianskych združení či charít. O čo teda vláde Roberta Fica vlastne ide, keď sa snaží osedlať si všetky tieto mimovládky? Prečo Tretí sektor označuje práve túto snahu vlády o pokus presadiť tzv. Ruský zákon? A kto je v tejto krajine v skutočnosti suverénom - občan, ktorý platí dane alebo vláda, ktorá z jeho daní žije a mala by rešpektovať všetko to, čo občanom zákon nezakazuje?No a kde by Slovensko vlastne bolo bez existencie občianskej spoločnosti a všetkých tých tisícok mimovládnych organizácií? Prečo je snaha vlády dirigovať občanom, kde a ako sa môžu verejne angažovať, zo samého princípu pomýlená? No a napokon, aké hranice by mala mať snaha občianskeho sektora ovplyvňovať politiku a prečo ich vplyv tejto vláde tak veľmi prekáža? Takzvaný „ruský zákon“, ktorým sa vláda snaží nasadiť Tretiemu sektoru uzdu moci bude témou i dnešných občianskych protestov "Slovensko je Európa." Počúvate Ráno Nahlas, s Katarínou Batkovou a Fedorom Blaščákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pijete kávu jen jako rychlý životabudič? V Sarajevu vám ukážou, že to jde i jinak. Pro lidi v Bosně a Hercegovině má totiž pití kávy svůj vlastní, staletími prověřený rituál, na který nedají dopustit za žádných okolností.

Je to na den přesně 100 let, co do tehdejší sovětské Kyrgizie odjeli členové československého vystěhovaleckého družstva Interhelpo. Jedenáct set lidí, většinou dělníci a jejich rodiny, snili o životě v lepší společnosti. Čekaly je však útrapy, politické procesy a popravy. V Kyrgyzstánu jsou dodnes považováni za zakladatele tamního průmyslu.

Petroglyfy jsou jednou z nejstarších forem umění. Obrazy na skalách a kamenech vytvářeli naši předchůdci téměř na celém světě. Najdete je i v Kyrgyzstánu, hornaté zemi v severovýchodní části střední Asie. Nejlépe se petroglyfy zachovaly v nepřístupných údolích a v horských sedlech, ale mnohem snazší je vydat se za nimi do okolí jezera Issyk-Kul.

Německo letos oslaví 190 let od otevření první vlakové trati, a to mezi Fürthem a Norimberkem. V tomhle bavorském městě je i jedno z nejstarších železničních muzeí na světě. Náš zpravodaj Václav Jabůrek se v expozici zaměřil na několik zajímavostí, při kterých se železnice zapletla s politikou.

V roce 1865 vyslal spisovatel Jules Verne trojici hrdinů na výpravu do vesmíru. Kniha Ze Země na Měsíc se stala asi nejznámějším dílem rané vědecké fantastiky. Málokdo ale ví, že už o devět let dříve o pouti do kosmu snil i Gustáv Reuss ze středoslovenské Revúce. Jeho rukopis je označovaný za nejstarší slovenské sci-fi. A není náhodou, že vznikl právě v Revúci, která byla v 19. století centrem příběhů a lidové představivosti.

Jet na ostrov Mallorka v létě, to se nabízí prakticky samo. Stačí našetřit si trochu peněz. Vypravit se tam ale mimo sezónu, navíc když v jednom kuse vydatně prší, fouká silný vítr, a na některých místech jsou dokonce i záplavy, na to potřebujete dobrodružného ducha a odvahu. Odměnou pro ty, kdo se na ostrov vypraví už na počátku jara, může být, že nebudou zakopávat o všudypřítomné davy turistů, kterých sem v sezóně jezdí občas až neúnosné množství.

Francouzská kina v těchto dnech vysílají český film Vlny o událostech pražského jara, invazi vojsk Varšavské smlouvy a vysílání Československého rozhlasu v letech 1967 a 1968. Na rozdíl od snímku promítaného v Česku je francouzská verze kratší a tamní kina ji vysílají pod názvem Rádio Praha – vlny revoluce.

Muriel Ferrariová prožila několik životů – v 16 letech utekla z domova, pak byla ve vězení a živila se i jako prostitutka. Teď v Lyonu vede restauraci, kam se chodí najíst jak místní, tak i turisté třeba z Japonska nebo Nepálu. Muriel v restauraci sama vaří i obsluhuje.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Poláci Čechy dlouhodobě řadí mezi své nejoblíbenější národy. V průzkumech veřejného mínění se rok co rok přetahujeme o první místo s Američany a Italy. Polská představa o Češích ale do velké míry vychází ze stereotypů, a tak v Polsku vznikl podcast Czechostacja. Polský novinář českého původu jeho prostřednictvím představuje Čechy trochu jinak než jako národ Švejků s vychlazeným pivem s pěnou v ruce.

V Libanonu končí lyžařská sezóna. Teploty v největším zimním středisku na Blízkém východě už přes den dosahují 15 stupňů a na pouhou hodinu vzdálených plážích naměříte hodně přes dvacet. V těchto dnech je tak reálný známý libanonský tahák pro turisty: dopoledne si zalyžovat a po obědě si užít pláží a moře. Obojího si letos Libanonci užívají tak nějak radostněji.

Už dávno neplatí, že symbolem francouzského města Grenoble jsou olympijské kruhy. Pozůstatkem zimních her z roku 1968 a Eiffelovou věží města pod Alpami, jak říkají místní, je ikonická lanovka složená z pěti kulatých kabinek. Jízda v tzv. bublině samozřejmě láká turisty, ale lanovka je také oblíbeným dopravním prostředkem místních.

Polský novinář českého původu proto začal vydávat podcast Czechostacja. Na pomezí česko-německých hranic už dlouhá staletí stojí hraniční kameny. Jeden z těch nejstarších prošel renovací. I o tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Podaří se vládní koalici najít shodu s opozicí o jednotné zahraniční a bezpečnostní politice? Jak daleko jsou přípravy americké firmy Onsemi na rekordní investici do výroby v Česku, když zároveň ohlásila propouštění? A přicházejí kontroly zákazu dovozu skotu a dalších zvířat kvůli nákaze slintavkou a kulhavkou v Maďarsku včas?

V centru Paříže navštívíme rodinné rámařství, takzvaný "Dům rámečků". Vedou ho dvě sestry. Ve vietnamském Ho Či Minově Městě posedíme v domě plném kaváren. V australské rezervaci zjistíme, jak vypadá spokojený koalí život a ve Spojených státech, v Muzeu kultury Mescalerů v Novém Mexiku, nám apačský průvodce potvrdí, že Karel May si krásně vymýšlel a že Apačové vůbec nevypadají jako jeho Vinnetou nebo Nšo-či. Moderuje Helena Berková.