Podcasts about habsburk

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.

10. květen 1868 vstoupil do dějin hned dvěma událostmi, které se odehrály pod českou kultovní horou Říp. Zatímco dřív sem směřovaly náboženské poutě a pořádaly se oslavy rozmanitých svátků, májový den roku 1968 se stal výjimečným. Pod Řípem se sešlo na 20 tisíc lidí, aby demonstrovali za svobodu a protestovali proti nespravedlivému poválečnému vyrovnání ze strany Habsburků. Hlavním motivem historicky prvního táboru lidu bylo plánované zvyšování daní.

10. květen 1868 vstoupil do dějin hned dvěma událostmi, které se odehrály pod českou kultovní horou Říp. Zatímco dřív sem směřovaly náboženské poutě a pořádaly se oslavy rozmanitých svátků, májový den roku 1968 se stal výjimečným. Pod Řípem se sešlo na 20 tisíc lidí, aby demonstrovali za svobodu a protestovali proti nespravedlivému poválečnému vyrovnání ze strany Habsburků. Hlavním motivem historicky prvního táboru lidu bylo plánované zvyšování daní.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve 14. století to byla gotická tvrz pánů z Vartenberka, v 16. století renesanční zámek Berků z Dubé, o století později pak barokní areál Anny Marie Františky Toskánské a v 19. století rezidence Habsburků. To jsou stručné dějiny Zámku Zákupy na Českolipsku v Libereckém kraji. Pro naši dnešní návštěvu je důležité 17. století, kdy Anna Marie Františka Toskánská začala se stavbou velkorysého hospodářského dvora.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve 14. století to byla gotická tvrz pánů z Vartenberka, v 16. století renesanční zámek Berků z Dubé, o století později pak barokní areál Anny Marie Františky Toskánské a v 19. století rezidence Habsburků. To jsou stručné dějiny Zámku Zákupy na Českolipsku v Libereckém kraji. Pro naši dnešní návštěvu je důležité 17. století, kdy Anna Marie Františka Toskánská začala se stavbou velkorysého hospodářského dvora.

Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil. Poslechněte si reprízu pořadu.

Novou prohlídkovou trasu s názvem Arcivévodův okruh připravila letos pro návštěvníky správa hradu Bouzova na Olomoucku. Turisté se díky ní seznámí s velmistry špitálního Řádu německých rytířů z rodu Habsburků.

Proč je v Česku nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války a jak k ní přispívají dezinformace? Ustoupí Evropská unie protestujícím zemědělcům a navýší jim dotace? A jak chce letos Národní památkový ústav připomenout rod Habsburků? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Proč je v Česku nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války a jak k ní přispívají dezinformace? Ustoupí Evropská unie protestujícím zemědělcům a navýší jim dotace? A jak chce letos Národní památkový ústav připomenout rod Habsburků? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Proč je v Česku nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války a jak k ní přispívají dezinformace? Ustoupí Evropská unie protestujícím zemědělcům a navýší jim dotace? A jak chce letos Národní památkový ústav připomenout rod Habsburků? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie Zákup, městečka na Českolipsku v Libereckém kraji sahá do 14. století, kdy u říčky Svitávky vznikla tvrz a později zámek. Vystřídala se tam řada šlechtických rodů, například Vartenberkové, Berkové z Dubé, Novohradští, Sasko-Lauenburští a zejména Habsburkové. Právě za nich Zákupy zažily největší rozkvět. A netýká se to jen místního zámku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie Zákup, městečka na Českolipsku v Libereckém kraji sahá do 14. století, kdy u říčky Svitávky vznikla tvrz a později zámek. Vystřídala se tam řada šlechtických rodů, například Vartenberkové, Berkové z Dubé, Novohradští, Sasko-Lauenburští a zejména Habsburkové. Právě za nich Zákupy zažily největší rozkvět. A netýká se to jen místního zámku.

Historie Zákup, městečka na Českolipsku v Libereckém kraji sahá do 14. století, kdy u říčky Svitávky vznikla tvrz a později zámek. Vystřídala se tam řada šlechtických rodů, například Vartenberkové, Berkové z Dubé, Novohradští, Sasko-Lauenburští a zejména Habsburkové. Právě za nich Zákupy zažily největší rozkvět. A netýká se to jen místního zámku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

Pražský mariánský sloup sice nestojí, je ale stále přítomen ve veřejném životě. Objevují se příznivci i odpůrci jeho znovuobnovení, objevují se různé názory, proč byl vlastně postaven a co symbolizuje.

V této epizodě se podíváme na vládu Vladislava a Ludvíka Jagellonského a navážeme rodem Habsburků, kteří vládli více než 200 let... Na závěr něco málo k pozdní gotice. Přejeme příjemný poslech a hodně štěstí všem maturantům!

Dystopický román, který napsala německá autorka Juli Zeh, představuje knihkupkyně Veronika Kučerová. „Zavádí čtenáře do nepříliš vzdálené budoucnosti, kde v Evropě vystřídala demokracii jako vládnoucí systém takzvaná Metoda. To je autoritářský zdravotnický systém, jehož hlavním cílem je zdraví člověka,“ prozrazuje. Dále pořad přináší rozhovor se spisovatelem Janem Bauerem o jeho nové knize Temné osudy Habsburků a jejich příbuzných.Všechny díly podcastu O knihách s knihovnicí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolek Moravská národní obec organizoval už šestým rokem anketu Osobnost Moravy. Na třetím místě skončil rodák ze Svitav. Výsledek ho překvapil, o samotné anketě toho sám moc nevěděl.

Spolek Moravská národní obec organizoval už šestým rokem anketu Osobnost Moravy. Na třetím místě skončil rodák ze Svitav. Výsledek ho překvapil, o samotné anketě toho sám moc nevěděl.

Bývalé letní sídlo panovnické rodiny Habsburků v Zákupech nabízí večerní adventní prohlídky. Lidé nahlédnou i do kuchyně, kde zjistí, co mělo služebnictvo k večeři na Štědrý den.

V červnu uplynulo 400 let od staroměstské exekuce. Jako třetí z 27 českých pánů a měšťanů, kteří byli odsouzeni k smrti za vzpouru proti Habsburkům, byl popraven i 57letý Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil.

V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. Ve 30. letech 16. století ji založil král Ferdinand I. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Ferdinand Tyrolský, mladší syn Ferdinanda I. a rakouský arcivévoda, místodržitel v českých zemích a tyrolský hrabě z rodu Habsburků, v ní roku 1555 započal s výstavbou letohrádku.

Téměř čtyři století byly země Koruny české součástí mnohonárodnostního soustátí rakouského, kde vládla dynastie Habsburků.

V této místnosti vidíte, jak se v době císaře Františka Josefa prostíralo jen pro nejvýznamnější rodinné večeře v úzkém kruhu. Galavečeře se konaly výhradně ve velkých slavnostních sálech rezidence. Tabule je prostřena podle etikety “Nejvyšší dvorní tabule”, protože i večeře v nejužším rodinném kruhu probíhala podle přísného ceremoniálu. Tabule byla vždy slavnostně vyzdobena, uprostřed stály pozlacené stolní ozdoby, obložené květinami, ovocem a cukrovím. Na stříbrných talířích ležely umně skládané damaškové ubrousky, prostíralo se vždy pro každý jednotlivý chod zvlášť: pro polévky a dezert porcelánové talíře, pro ostatní chody stříbrné talíře, stolní příbory ze stříbra zdobí dvojhlavý orel. Ke každému chodu se podávalo jiné víno, přičemž pro každý druh vína byla připravena jiná sklenice, zelené sklenice byly používány pro rýnská vína. Dále měl každý ze stolujících k dispozici vlastní karafu na víno, karafu na vodu a vlastní slánku. Aby jídla mohla být vždy servírována čerstvá a teplá, byla dvorní kuchyní transportována ve vytápěných bednách do příslušných apartmá, kde se ve vedlejších místnostech udržovala v teple pomocí speciálních nádob s ohřevem na uhlí, později na plyn. Císař seděl uprostřed tabule, naproti němu jeho čestný host a poté hosté dle stupně příbuznosti či hodnosti. Dámy a pánové seděli střídavě, konverzace byla povolena pouze se sousedem u stolu. Hosté byli obslouženi současně s císařem, který okamžitě začínal jíst. A protože, jakmile císař odložil příbor, byl chod ukončen a okamžitě odnášen, dával císař pozor, aby svůj příbor odložil teprve tehdy, když hosté dojedli. Večeře se skládala z devíti až třinácti chodů a trvala maximálně 45 minut, káva a likér se podávaly po večeři v jiné místnosti, kde bylo pánům dovoleno kouřit. Tím končí naše prohlídka císařských apartmá, chcete-li vidět a dozvědět se více o životním stylu u vídeňského dvora, zveme Vás srdečně, abyste navštívili Císařský dvorní mobiliář (Kaiserliches Hofmobiliendepot), kde Vás očekává velké množství interiérového vybavení z nejvýznamnějších rezidencí Habsburků. Naproti východu z císařských apartmá je stanice metra trasa U3, s níž se během pěti minut a po třech stanicích pohodlně dostanete do Císařského dvorního mobiliáře. Na závěr bychom Vás rádi upozornili také na císařská apartmá v zámku Schönbrunnu, bývalé letní rezidenci císařské rodiny. Až vyjdete ven, ocitnete se na náměstí Ballhausplatz – přímo proti vchodu k úředním místnostem rakouského spolkového prezidenta – a přímo naproti Spolkovému kancléřství. K lepší orientaci najdete u východu plán. Na závěr bychom Vám rádi poděkovali za Vaši návštěvu, kterou jste přispěli k zachování císařských apartmá, a přejeme Vám ještě krásný další pobyt v Vídni. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Na stìnì vidíte obraz malíøe Georga Raaba, na nìmž je vyobrazena císaøovna se slavným rubínovým náhrdelníkem u pøíležitosti oslav støíbrné svatby císaøského páru v roce 1879. Tento šperk patøí k dnes již neexistujícím korunovaèním klenotùm Habsburkù. Ve stéle vedle plátna mùžete vidìt jeho rekonstrukci. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po Císaøském schodišti s pøepychovým štukovým mramorem a pozlacenými vázami z bronzu se dostanete, jako kdysi císaø František Josef, do hlavního poschodí. Hofburg byl po více než šest století rezidencí Habsburkù a tím také centrem Svaté øíše øímské. Vedle své funkce coby sídlo vlády a správní centrum byl ale Hofburg pøedevším také zimní rezidencí císaøské rodiny – léto trávil dvùr od 18. století hlavnì na zámku Schönbrunnu. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

U vídeòského dvora se zachovávala staletá tradice, kdy císaø a císaøovna na Zelený ètvrtek omývali nohy 12 mužùm a 12 ženám. Tato tradice byla upomínkou na pokorné omývání nohou apoštolù Kristem. Tato ceremonie se provádìla u starých, chudých a nemohoucích lidí, kteøí se po peèlivé lékaøské prohlídce a øádném umytí dostavili na Zelený ètvrtek ke dvoru. Po obøadu mytí nohou a po jídle, pøi kterém byly podávány tradièní pùstní pokrmy, dostaly vyvolené osoby jako dárek hlinìný džbán s poklopem naplnìný bílým vínem, støíbrný pohár s dvouhlavým orlem a letopoètem, pokrmy a mìšec s 30 støíbrnými mincemi, který mìl pøipomínat støíbròáky Ježíšova zrádce Jidáše. Obì zlaté soupravy Lavabo byly zhotoveny nejlepšími augšpurskými støíbrotepci 18. století. Byly používány pøi køtinách Habsburkù, pøi ceremonii mytí u pøíležitosti veøejných tabulí a pøi ceremonii omývání nohou o Velikonocích. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po zániku monarchie v roce 1918 bylo více oddělení nyní osiřelé obrovské domácnosti vídeňského dvora shromážděno v “Dvorní komoře stříbra a stolního vybavení“ a od roku 1923 společně s objekty ze sbírky porcelánu jakož i Dvorního cukrářství, Dvorního sklepa, Dvorní kuchyně a Dvorní prádelny zpřístupněno veřejnosti. Prožijte při své návštěvě nejrůznější podoby bývalé domácnosti vídeňského dvora a poznejte kulturu stolování Habsburků. Před sebou vidíte výběr měděných pánví, kotlů, hrnců a forem, které dávají představu o rozsahu a různorodosti Dvorní kuchyně: pánve na platýze, kotle na vodu, nádoby na chřest, pot-à-oil na speciální polévky, vany na žhavé uhlí, v jejichž prohloubených poklopech dodávalo žhoucí uhlí teplo shora. Všechny tyto předměty svědčí o nesmírné náročnosti, kterou vyžadoval provoz dvorního státu o počtu až 5000 osob. Měděné formy se používaly v nesčetných variantách na želé, sulc, biskvit, krémy, nugát a samozřejmě na císařskou bábovku a dávají nahlédnout do vysokého umění mistrů cukrářů a pekařů. Měd byla v té době běžným materiálem ve šlechtických a měšťanských domácnostech. Měla tu výhodu, že dobře vodila teplo, nevýhodou byla jedovatá měděnka, která se vytvářela při vaření kyselých pokrmů. Proto muselo být nádobí pozinkováno a neustále kontrolováno, jestli zinek někde nechybí. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Tato komnata byla určena pro císařskou gardu, přesněji řečeno tělesnou stráž Františka Josefa, která zde střežila přístup do soukromých komnat císařského apartmá. Jak zde v pravé části místnosti vidíte, byl zámek vytápěn keramickými kamny. Aby však císařská rodina nebyla rušena a aby se zabránilo nečistotě, byly místnosti v celém zámku vytápěny ze zvláštní chodby, která vedla za zámeckými komnatami. Původně se zatápělo dřevem a od 19. století pak byl vybudován systém horkovzdušného topení. Toto topení je však již od roku 1992 mimo provoz. www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Tak zvaný Bohatý pokoj vděčí za své jméno přepychové posteli. Je to jediná zachovalá parádní postel vídeňského císařského dvora. Byla vyrobena v době sňatku Marie Terezie a původně stála v soukromém apartmá císařovny ve vídeňském Hofburgu, tedy v hlavním sídle Habsburků. K této nádherné posteli z červeného sametu s drahocennými zlatými a stříbrnými výšivkami patří rovněž části bývalé tapety s vyšívanými ornamentálními elementy. www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Nyní stojíte v jedné z nejdrahocennějších místností zámku, v tak zvaném Milionovem kabinetu. Své příznačné jméno získal díky nesmírně krásnému obložení stěn z velmi vzácného druhu růžového dřeva, do něhož jsou zapuštěny indo-perské miniatury. Miniatury zobrazují scény ze soukromého a dvorského života Velkých Mogulů 16. a 17. století – jak se říkalo muslimským panovníkům, kteří dlouhá staletí vládli v Indii. Členové císařské rodiny je rozstříhali a na způsob koláže je seskládali do nových obrazců. Na obou stranách místnosti jsou umístěna křišťálová zrcadla, která se vzájemně reflektují a vyvolávají tak iluzi nekonečného prostoru. www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Modrý čínský salon byl na počátku 19. století vyzdoben ručně malovanými tapetami z rýžového papíru, pocházejícími původně z 18. století. Vstupem do tohoto salonu jste současně vstoupili na historicky velmi významnou půdu. V této místnosti totiž probíhala jednání, která vedla k tomu, že 11. listopadu 1918 podepsal poslední císař Karel I. prohlášení, jímž se zřekl veškerých nároků na vládu. Den nato byla slavnostně vyhlášena Rakouská republika a tím skončila více než 600 let dlouhá epocha panování Habsburků. Karel se dlouho nechtěl vzdát vlády, nakonec však byl nucen odejít se svou rodinou do exilu. V roce 1922 zemřel ve věku pouhých 35 let na portugalské Madeiře. Jeho manželka Zita naproti tomu zemřela ve velmi vysokém věku v roce 1989 a byla jako poslední rakouská císařovna pohřbena v císařské hrobce. www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Tato a dvě další komnaty jsou pojmenovány po malíři Josefu Rosovi, známém krajináři. První jeho obraz, který visí hned vlevo od dveří, zobrazuje hrad Habichtsburg (Jestřábí hrad) – později Habsburg – ve švýcarském kantonu Aargau. Jde o původní sídelní hrad rodu Habsburků, vystavěný počátkem 11. století. Můžete si zde také prohlédnout portrét Marie Terezie od dvorního malíře Martina van Meytense. Marie Terezie byla nadmíru energická žena. Po smrti svého otce se jí podařilo uhájit habsburské území v tak zvané Válce o rakouské dědictví proti polovině Evropy. Vládla pak pevnou rukou habsburským dědičným zemím jako rakouská arcivévodkyně a uherská a česká královna. Odmítla se nechat korunovat císařovnou, ačkoli její manžel František I. Štěpán byl korunován císařem Svaté říše římské. František I. se věnoval soukromým zálibám, k nimž patřily přírodní vědy a finanční záležitosti, vládní záležitosti přenechal své ženě. www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Žlutý salon je první z místností císařských apartmá, která jsou umístěna směrem do zámecké zahrady. Za pozornost zde stojí pastelové obrazy ženevského malíře Liotarda, na nichž jsou veskrze realisticky zobrazené měšťanské děti. Jsou v silném rozporu s typicky dvorskými portréty dětí Marie Terezie, jak je za malou chvíli budete moci vidět v příští místnosti, v Balkonovém pokoji. Tam také uvidíte podobiznu Marie Terezie v modrých šatech jako uherskou královnu, dílo dvorního malíře Martina van Meytense. www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.