Podcasts about protestuj

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Protestujący opiekunowie oraz osoby z niepełnosprawnościami domagają się deinstytucjonalizacji, ustawy o asystencji osobistej, zastąpienia instytucji ubezwłasnowolnienia, systemem wspierania podejmowania decyzji, zdaniem - osoby z niepełnosprawnościami domagają się godnościowych warunków życia. 

W wyniku strajku poznańskich kolejarzy 26 kwietnia 1920 roku zginęło 9 osób m.in. zastrzelonych i zakatowanych przez policjantów. Protestujący, którzy maszerowali przez miasto z krzyżem i zabitym kolegą na noszach, rozbrajali mundurowych, wypuścili z więzienia wojskowego grupę przestępców i ścierali się z ułanami. W odpowiedzi władze odcięły Poznań od reszty kraju oraz wprowadziły stan wyjątkowy i cenzurę. Oto odcinek, w którym rozmawiamy o przyczynach, przebiegu i konsekwencjach protestu robotników, który od lat nie może wyjść z cienia poznańskiego Czerwca '56. [ilustracja: SzI] // Wojciech Sobkowiak // historyk, autor pracy magisterskiej nt. strajku kolejarzy poznańskich w kwietniu 1920 roku. -------- Wesprzyj nas, będzie nam miło i pomożesz tworzyć podcast: - abonament, czyli duża wdzięczność: www.patronite.pl/drugawersja - kawka w podziękowaniu za odcinek: www.buycoffee.to/drugawersja -------- My na www: www.drugawersja.pl  My na Spotify: https://spoti.fi/3MWjX9v My na fejsie: www.facebook.com/drugawersja My na YT: https://www.youtube.com/@podcast_poznanski My na insta: www.instagram.com/druga.wersja My na tiktoku: https://www.tiktok.com/@drugawersja

Drugim tematem audycji jest postulat legalizacji marihuany w Polsce. Gościem jest Andrzej Dołecki, lider stowarzyszenia Wolne Konopie.

 - Protestuję przeciwko nekroplityce Jarosława Kaczyńskiego, ale on nie ma innych pomysłów na Polskę. To ten sam motyw, co przy katastrofie smoleńskiej. Oni znaleźli sposób na tak absurdalną opowieść, że część ludzi w to wierzy - mówił w Polskim Radiu 24 Witold Zembaczyński. 

Izrael zbombardował w piątek południowe przedmieścia Bejrutu. Protesty Palestyńczyków w Strefie Gazy. Komentarz Pawła Rakowskiego.Audiobook: https://newhomers.pl/swiaty-lekowe-audiobook/

W Belgradzie odbył się największy protest w historii Serbii. Ludzie protestowali przeciwko korupcji, nepotyzmowi i rządom Aleksandra Vučicia. O tym, w jakim kierunku zmierza Serbia, czy rządy twardej ręki obecnego przywódcy przetrwają i jaki poziom osiągnęło niezadowolenie społeczne, mówi w podcaście OSW Marta Szpala.

Část obyvatel Mnichovic u Prahy nesouhlasí s plánovanou výstavbou v chatové oblasti Koloděje. Bojí se hlavně o vodu ve studních, protože vodovod v místě není. Majitel pozemků tam chce postavit pět rekreačních domů a u každého nechat vyvrtat zdroj vody. Úřady se neshodnou, jestli to může udělat.

Slovenští psychiatři a psychologové před nedávnem otevřeně označili premiéra Roberta Fica za hrozbu pro celou zemi. Protestují i vyučující, studující, umělci nebo novináři a veřejnost v ulicích. Blíží se Ficův konec? „Jeho podporovatelé tvoří nějakou většinu, ale nemyslím si, že je dramaticky velká,“ říká bývalý ministr kultury a bývalý místopředseda strany SMER Marek Maďarič.

Slovenští psychiatři a psychologové před nedávnem otevřeně označili premiéra Roberta Fica za hrozbu pro celou zemi. Protestují i vyučující, studující, umělci nebo novináři a veřejnost v ulicích. Blíží se Ficův konec? „Jeho podporovatelé tvoří nějakou většinu, ale nemyslím si, že je dramaticky velká,“ říká bývalý ministr kultury a bývalý místopředseda strany SMER Marek Maďarič.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

A także: gdzie w Polsce można poczuć się jak w Skandynawii?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Byl jsem naivní jako spousta dalších lidí, připouští bývalý novinář a mediální manažer Martin Ondráček v souvislosti s jeho výrokem z prosince 2022, že válka na Ukrajině skončí relativně rychle. Za pár týdnů to budou tři roky, kdy Rusko „speciální vojenskou operaci“ zahájilo. Z Ondráčka se během té doby stal šéf občanské iniciativy Dárek pro Putina, která vybírá peníze na zbraně pro ukrajinskou armádu. Češi na ni doteď přispěli bezmála miliardou korun a vše nasvědčuje tomu, že letos příspěvky tuhle částku překročí. Přitom když s ní Ondráček a jeho spolupracovníci začínali, ohrazovala se spousta lidí proti tomu, že na vojenskou výzbroj a techniku přispívat nechtějí. Postupně ale pochopili, jak účinné jsou. Nejvýraznější nárůst sbírka zaznamenává, když dochází k největším krveprolitím. V tu chvíli lidi protestují kreditkami. Fascinující jsou pro Ondráčka ti, kteří výhody a nevýhody příslušnosti k Východu „ztlásknou“ na to, že rohlík stál desetník, pivo dvě padesát a bylo dobře. Sám je rád, že jsme pevně zakotvení ve všech západních strukturách, jakkoli nezastírá, že k nim drobné výhrady má. Je přesvědčený, že kdyby velké evropské mocnosti chtěly, aby Ukrajina zvítězila, tak na to existují nástroje, jak toho docílit. Jakým způsobem probíhá nákup zbraní a jak je možné, že k nim nepotřebuje bezpečnostní prověrku, ani žádné povolení? Co by zvrátilo situaci ve prospěch Ukrajinců? V čem má ve spojitosti s twitterovou partou výzbrojních náčelníků jasno? Čím se jistí proti tomu, aby nebyly peníze zpronevěřeny? A jakého dalšího vývoje se obává? I o tom jsme s Martinem Ondráčkem mluvili.

Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. [AUTOPROMOCJA] Gościnią najnowszego odcinka podcastu "Raport międzynarodowy" jest Irina Tkeshelashvili. Przedmiotem rozmowy są protesty w Gruzji i próba odpowiedzi na pytanie, czy Gruzja dryfuje w kierunku Rosji, czy też raczej oddala się od Zachodu, a przez to pośrednio zbliża się do Rosji.

Reportér Mirek Tóda a fotograf Tomáš Benedikovič strávili 5 dní v hlavnom meste Gruzínska, kde aktuálne prebiehajú veľké protivládne demonštrácie. Protestujúci nesúhlasia s otočením proeurópskeho kurzu krajiny. V rozhovore sa dozviete, akú úlohu v gruzínskej polititke zohráva mocný oligarcha, ktorý zbohatol v Rusku, kde berú Gruzínci odhodlanie a tiež, že vládni politici rovnaký použivajú slovník aj témy ako tí slovenskí.

Zásady péče o národní park České Švýcarsko až do roku 2041 schválila rada národního parku. Správa parku do nich zapracovala připomínky samospráv, hasičů nebo podnikatelů.

W dzisiejszym odcinku rozmawiamy o protestach w Gruzji - dlaczego się odbywają i czy władzom uda się je stłumić? Tłumaczy analityk OSW, Wojciech Górecki.

Autor bloga "Kierunek Kaukaz" relacjonuje trwające protesty w Tbilisi. Omawia niezadowolenie społeczeństwa gruzińskiego z decyzji rządu o zawieszeniu integracji z Unią Europejską na 4 lata. W jego ocenie, te protesty są odpowiedzią na narastające frustracje dotyczące wstrzymania procesu integracyjnego. Kacper Ochman wskazuje, że w czasie protestów doszło do poważnych starć, gdzie po jednej stronie protestujący używają fajerwerków i petard, a po drugiej stronie siły porządkowe reagują z użyciem armatek wodnych oraz gazu łzawiącego. Interesującym elementem, o którym wspomina gość "Poranka Wnet", jest fakt, że niektóre szkoły ogłosiły strajk, co pokazuje zwiększenie zasięgu ruchu protestacyjnego i wprowadza nowe grupy społeczne do walki o swoje prawa.Protestujący są aresztowani i brutalnie rozpędzani. Dzieci strajkują w szkołach na znak solidarności z protestującymi przeciwko władzy.Rozmówca Łukasza Jankowskiego mówi także o podobieństwach obecnych protestów do sytuacji na Ukrainie podczas Majdanu, zwracając uwagę na różnice w skali tego ruchu.Choć protesty rozprzestrzeniają się na inne miasta – jak Batumi, Kudaisi czy Poti – Kacper zauważa, że by utrzymać ten impet, potrzebna będzie nie tylko determinacja społeczna, ale także mobilizacja różnych grup społecznych.Kacper Ochman podkreśla, że rządzące ugrupowanie - Gruzińskie Marzenie, zostało wcześniej uznane za gwaranta postępu w integracji z Zachodem, ale teraz ich decyzje mogą prowadzić do rozczarowania nawet umiarkowanego elektoratu. Ponadto, autor bloga "Kierunek Kaukaz" omawia rolę liderów w tym ruchu protestacyjnym, który wydaje się być bardziej spontaniczny i zdominowany przez młodsze pokolenia. Kacper Ochman podkreśla, że brak widocznych liderów oraz zaufania do tradycyjnej opozycji stwarza pewne trudności w koordynowaniu działań protestujących.

Úřad práce v Pardubickém kraji uzavře sedm poboček. Plošná redukce zasáhne hlavně pracoviště v menších městech. Podle úřadu klienti více využívají online systém a změny dostupnost služeb neomezí. Radnice mají ale úplně opačný názor a s rušením poboček nesouhlasí.

Někteří policisté od pondělí 4. listopadu neukládají tolik pokut. Když to půjde, budou až do pátku 8. listopadu přestupky řešit jen domluvou. Tímto protestem tak chtějí upozornit na nízké platy, zbytečné papírování a nedostatek policistů u sboru.

Kup se książkę: zarubieza.pl/ksiazka Zapraszam na moje soszjale, gdzie wrzucam dodatkowe materiały: https://www.instagram.com/zarubieza/ https://www.facebook.com/Za-Rubie%C5%BC%C4%85-109949267414211/ I jeszcze twitter: https://twitter.com/mioszszymaski2 Youtube na streamy: https://www.youtube.com/channel/UCFfeJz4jDbVg_dYmCc_xXeA Jeśli chcesz wesprzeć moją twórczość, to zapraszam tutaj: https://patronite.pl/miloszszymanski buycoffee.to/miloszszymanski

Tysiące członków związków zawodowych zgromadziło się w całym kraju, aby wyrazić swoje niezadowolenie z decyzji rządu federalnego, który postanowił umieścić Związek Zawodowy Pracowników Budownictwa, Leśnictwa i Gospodarki Morskiej pod zarządem administracyjnym.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Vládna koalícia chce už tento týždeň v parlamente zrušiť RTVS a politicky ovládnuť jej nástupcu STVR. Protestujúci zamestnanci pripravujú ďalší štrajk. Ak nové vedenie prekročí červené čiary, štrajk môže za istých okolností aj ochromiť vysielanie, varuje dlhoročný investigatívny novinár relácie Reportéri Ivan Brada, aktuálne aj predseda slovenskej sekcie Asociácie európskych novinárov. V podcaste s Ivanom Bradom sa dozviete:– od 1. minúty – že naratív o aktivistických novinároch je klamstvo;– po 2:00 – ako investigatívni Reportéri zachraňujú štátu veľké peniaze;– od 3:20 – či by sa v rámci snahy o viac plurality malo diskutovať o nespochybniteľných faktoch ako tvar zeme;– po 8:40 – že redaktori RTVS neodídu a nezložia pero;– od 10:50 – či hrozí ďalší štrajk a či ochromí vysielanie;– od 13:00 – čo sú červené čiary, pri ktorých by mohlo dôjsť k väčšiemu štrajku;– po 15:30 – že je neakceptovateľné mať politicky volenú etickú komisiu, kde by politici posudzovali osobný život novinárov;– od 17:20 – ako poslanci Michelko a Huliak pri varení guláša sľubovali odstavenie novinárov od práce;– po 20:00 – že zákon o STVR svojvoľne zavádza vplyv Matice, ktorý sa dá napadnúť na Ústavnom súde SR;– od 22:00 – že ministerka Šimkovičová nie je hlavnou postavou svojho rezortu a aj zákon o STVR písal Lukáš Machala;– po 26:00 – ako s tvorbou zákona o STVR súvisí syn bývalého riaditeľa STV Nižňanského a ako minister Taraba uráža nemajetných občanov;– od 29:00 – ako vyzeralo ovládnutie STV v minulosti: cenzúra a sťahovanie reportáží;– po 31:00 – ako sa za Nižňanského éry v STV robila nadpráca v prospech Smeru;– od 33:00 – že ľudia sú po covide oklamaní a aktuálne hrozí, že STVR bude kopať za politikov a nie za bežných ľudí;– po 33:30 - ako za J. Rezníka scenzurovali reportáž o možnom plagiátorstve ministerky Kaľavskej.

Vládna koalícia chce už tento týždeň v parlamente zrušiť RTVS a politicky ovládnuť jej nástupcu STVR. Protestujúci zamestnanci pripravujú ďalší štrajk. Ak nové vedenie prekročí červené čiary, štrajk môže za istých okolností aj ochromiť vysielanie, varuje dlhoročný investigatívny novinár relácie Reportéri Ivan Brada, aktuálne aj predseda slovenskej sekcie Asociácie európskych novinárov. V podcaste s Ivanom Bradom sa dozviete:– od 1. minúty – že naratív o aktivistických novinároch je klamstvo;– po 2:00 – ako investigatívni Reportéri zachraňujú štátu veľké peniaze;– od 3:20 – či by sa v rámci snahy o viac plurality malo diskutovať o nespochybniteľných faktoch ako tvar zeme;– po 8:40 – že redaktori RTVS neodídu a nezložia pero;– od 10:50 – či hrozí ďalší štrajk a či ochromí vysielanie;– od 13:00 – čo sú červené čiary, pri ktorých by mohlo dôjsť k väčšiemu štrajku;– po 15:30 – že je neakceptovateľné mať politicky volenú etickú komisiu, kde by politici posudzovali osobný život novinárov;– od 17:20 – ako poslanci Michelko a Huliak pri varení guláša sľubovali odstavenie novinárov od práce;– po 20:00 – že zákon o STVR svojvoľne zavádza vplyv Matice, ktorý sa dá napadnúť na Ústavnom súde SR;– od 22:00 – že ministerka Šimkovičová nie je hlavnou postavou svojho rezortu a aj zákon o STVR písal Lukáš Machala;– po 26:00 – ako s tvorbou zákona o STVR súvisí syn bývalého riaditeľa STV Nižňanského a ako minister Taraba uráža nemajetných občanov;– od 29:00 – ako vyzeralo ovládnutie STV v minulosti: cenzúra a sťahovanie reportáží;– po 31:00 – ako sa za Nižňanského éry v STV robila nadpráca v prospech Smeru;– od 33:00 – že ľudia sú po covide oklamaní a aktuálne hrozí, že STVR bude kopať za politikov a nie za bežných ľudí;– po 33:30 - ako za J. Rezníka scenzurovali reportáž o možnom plagiátorstve ministerky Kaľavskej.

Přímo u pobřeží Islandu provozují dvě obrovské společnosti lososí farmy. V beznadějně přeplněných sítích tam lidé chovají plovoucí mrtvoly s hlavami znetvořenými od mořských vší a bakterií, popisuje německý magazín Der Spiegel a upozorňuje, že i takový chov generuje milionové zisky.

Přímo u pobřeží Islandu provozují dvě obrovské společnosti lososí farmy. V beznadějně přeplněných sítích tam lidé chovají plovoucí mrtvoly s hlavami znetvořenými od mořských vší a bakterií, popisuje německý magazín Der Spiegel a upozorňuje, že i takový chov generuje milionové zisky.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč je v Česku nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války a jak k ní přispívají dezinformace? Ustoupí Evropská unie protestujícím zemědělcům a navýší jim dotace? A jak chce letos Národní památkový ústav připomenout rod Habsburků? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Proč je v Česku nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války a jak k ní přispívají dezinformace? Ustoupí Evropská unie protestujícím zemědělcům a navýší jim dotace? A jak chce letos Národní památkový ústav připomenout rod Habsburků? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Proč je v Česku nejhorší bezpečnostní situace od druhé světové války a jak k ní přispívají dezinformace? Ustoupí Evropská unie protestujícím zemědělcům a navýší jim dotace? A jak chce letos Národní památkový ústav připomenout rod Habsburků? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Walka rolników o ich interesy trwa. Dochodzi do kolejnych protestów w całej Europie. Czy z perspektywy czasu rolnicy mają poparcie w społeczeństwie? O tym w dzisiejszym Popołudniu Radia TOK FM mówił dr hab. Michał Wenzel.

Zielony Ład dotyczy nie tylko rolnictwa. O co chodzi w jego części nazwanej "Od pola do stołu"? Jakie racje stoją za rolnikami? Co powinniśmy zrobić, aby wypełnić stawiane ekologiczne cele przez UE? Rozmowa z Justyną Zwolińską z Koalicji Żywa Ziemia oraz Hubertem Filipiakiem, właścicielem gospodarstwa ekologicznego "Eko-Jabłonka", doradcą ds. rolnictwa regeneratywnego.

Komentarze do najważniejszych wydarzeń mijającego tygodnia

Jen krátce po konci jednoho protestu se čeští zemědělci chystají na další. V řadě okresů ohlásili, že další jízdou traktorů podpoří čtvrteční celoevropskou protestní akci proti agrární politice Evropské unie. Už v pondělí někteří zemědělci protestovali v Praze. Co zemědělci po vládě žádají?Hosté:Jan Brož - redaktor Hospodářských novin zaměřující se na Německo, Rakousko, energetiku a zemědělstvíFilip Horáček - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Měla by vláda vyjít vstříc požadavkům nespokojených zemědělců, a pokud ano, kterým? Proč místo jednoho jaderného bloku chceme stavět čtyři? Můžeme kritizovat izraelskou vládu za zmařené životy civilistů v Gaze? „Je potřeba neustále opakovat, kdo je oběť, kdo je útočník, kdo je agresor, kdo je viník. Útok Hamásu na Izrael byl nesmírně brutální,“ říká předseda vlády a ODS Petr Fiala. Moderuje Vladimír Kroc.

Měla by vláda vyjít vstříc požadavkům nespokojených zemědělců, a pokud ano, kterým? Proč místo jednoho jaderného bloku chceme stavět čtyři? Můžeme kritizovat izraelskou vládu za zmařené životy civilistů v Gaze? „Je potřeba neustále opakovat, kdo je oběť, kdo je útočník, kdo je agresor, kdo je viník. Útok Hamásu na Izrael byl nesmírně brutální,“ říká předseda vlády a ODS Petr Fiala. Moderuje Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začal týden zemědělských protestů. Brzy ráno dorazili farmáři k ministerstvu zemědělství - část z nich pokračovala s technikou na magistrálu. Kritizují hlavně vysoké ceny energií, byrokracii nebo unijní Zelenou dohodu. V ulicích na protest dohlíží stovky policistů. Zatím se obešel bez zásadních komplikací. Velké zemědělské organizace se od dnešní akce distancovaly - ve čtvrtek se chtějí připojit ke společným evropským demonstracím proti politice EU. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130219/

Část zemědělců se rozhodla traktory zablokovat Prahu. Velké zemědělské organizace ale daly od akce ruce pryč. Vadí jim, že ji organizují lidé spojení s proruskou a dezinformační scénou. O co protestujícím přesně jde?Hostem Ptám se já byl jeden z organizátorů protestu, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek.Do protestu v Praze se se svými traktory a další zemědělskou technikou zapojila jen část tuzemských zemědělců. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se nepřidaly, na čtvrtek chystají vlastní symbolický protest proti politice EU na hranicích.Protestující zamířili před ministerstvo zemědělství s cílem předat ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis se svými požadavky. Podle Výborného ale organizátoři akce, mezi nimi právě Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, sledují vlastní politické cíle a farmáře nezastupují. Změny v zemědělství s nimi ministr tedy konzultovat nehodlá.„Akci organizuje odborový svaz. Oni jsou mluvčí těch zemědělců. Kdyby pan ministr svolal tripartitu, možná nic nebylo,“ oponoval Dufek. Že si akcí zemědělci znepřátelí veřejnost, se neobává: „Praha není pupek světa, ani celá republika. A my jsme to poctivě řekli dopředu, což je norma, kterou používají všechny odborové svazy napříč celou Evropou. Pražané to věděli týden dopředu. Je na každém, aby se s tím vypořádal.“Jaký výsledek dnešního protestu organizátoři očekávají? A jde jim o české farmáře, nebo mají vlastní politické ambice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Státisíce protestujúcich ľudí na námestiach v Berlíne, Frankfurte či v Postupime. Tak vyzerá nemecká realita posledných týždňov. Davy do ulíc vytiahlo tajné stretnutie predstaviteľov krajne pravicovej politickej strany Alternative für Deutschland (AfD), na ktorom rozoberali otázku masovej remigrácie. Nemcom tento incident, ale aj popularita AfD až hrozivo pripomína 30. roky minulého storočia. Čo sa v Nemecku aktuálne deje, prečo sa krajná pravica teší z takej veľkej podpory nielen tam, ale aj v iných európskych krajinách a čo to môže spôsobiť? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta odborníka na extrémizmus Daniela Mila. Zdroje zvukov: Odporúčanie: Ak vás bližšie zaujíma druhá svetová vojna, konkrétne jej úplný koniec, odporúčam knihu A Woman in Berlin. Ide o osobné zápisky anonymnej nemeckej novinárky z posledných dní vojny, ktoré strávila v Berlíne. Opisuje, čo sa v meste dialo po tom, ako ho dobyla sovietska armáda, ako sa vojaci správali k civilnému obyvateľstvu, ale aj to, ako vyzerali prvé dni mieru. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

V pätnástich slovenských mestách včera na opozičných protestoch vyšli do ulíc tisíce ľudí. Protestujú proti krokom vládnej koalície, ktorá v parlamente práve ruší špeciálnu prokuratúru a znižuje tresty pre zlodejov a korupčníkov.Prečo opozícia hovorí o veľkej amnestii? Čo hovorí na mocenské rozhodnutia premiéra Fica? Existuje v parlamente vôbec diskusia medzi koalíciou a opozíciou?A bude mať opozícia spoločného prezidentského kandidáta? A prečo hovorí, že Slovensko podporilo namiesto Ukrajiny a svojich partnerov v NATO a Únii Rusov a Severnú Kóreu? Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom hnutia Progresívne Slovensko a poslancom parlamentu Ivanom Štefunkom.

Pri všetkej úcte, spýtajte sa ľudí, či vedia proti čomu protestujú: čo im vadí na odvolaní Lipšica a aký je rozdiel medzi špeciálnym prokurátorom a generálnym prokurátorom. Dajte im tieto odborné otázky, či vedia prečo sú na tom námestí, hovorí v podcaste poslanec Smeru Dušan Jarjabek. Podľa poslana Hlasu Samuela Migaľa ľudia nemajú ucelené informácie.Včerajšieho protestu pred úradom vlády v Bratislave a v ďalších mestách sa zúčastnili tisícky ľudí. Protestovali napríklad proti návrhu vlády zrušiť Úrad špeciálnej prokuratúry či proti zníženiu trestov za korupciu. Išlo o zhromaždenie, ktoré zvolali opozičné strany.Podľa šéfa progresívcov Michala Šimečku sú v koalícii nervózni a vysvetľuje si to tým, že obštrukcie opozície a protesty ľudí fungujú. „Sú pod tlakom, lebo vidia, že to, čo si predstavovali, že pretlačia promafiánsky balíček - zrušenie špeciálneho prokuratúry - narýchlo, bez diskusie pred Vianocami, že to sa im nedarí a tlak funguje,“ hovorí v podcaste.Parlament si dnes odhlasoval, že bude rokovať až do polnoci a poslanci zároveň zaradili, že rozpočtom sa budú zaoberať ešte pred rušením špeciálnej prokuratúry. Budete počuť reakciu Petra Pellegriniho, že či je to reakcia na protesty ľudí.No a pýtali sme sa aj ďalších koaličných poslancov, či reflektujú ľudí na námestiach alebo chcú, aby novela trestného zákona, vrátane rušenia špeciálnej prokuratúry, ostala bez zmeny. Odpovedajú Dušan Jarjabek a Samuel Migaľ.Podcast nahrala Denisa Hopková.

Pri všetkej úcte, spýtajte sa ľudí, či vedia proti čomu protestujú: čo im vadí na odvolaní Lipšica a aký je rozdiel medzi špeciálnym prokurátorom a generálnym prokurátorom. Dajte im tieto odborné otázky, či vedia prečo sú na tom námestí, hovorí v podcaste poslanec Smeru Dušan Jarjabek. Podľa poslana Hlasu Samuela Migaľa ľudia nemajú ucelené informácie.Včerajšieho protestu pred úradom vlády v Bratislave a v ďalších mestách sa zúčastnili tisícky ľudí. Protestovali napríklad proti návrhu vlády zrušiť Úrad špeciálnej prokuratúry či proti zníženiu trestov za korupciu. Išlo o zhromaždenie, ktoré zvolali opozičné strany.Podľa šéfa progresívcov Michala Šimečku sú v koalícii nervózni a vysvetľuje si to tým, že obštrukcie opozície a protesty ľudí fungujú. „Sú pod tlakom, lebo vidia, že to, čo si predstavovali, že pretlačia promafiánsky balíček - zrušenie špeciálneho prokuratúry - narýchlo, bez diskusie pred Vianocami, že to sa im nedarí a tlak funguje,“ hovorí v podcaste.Parlament si dnes odhlasoval, že bude rokovať až do polnoci a poslanci zároveň zaradili, že rozpočtom sa budú zaoberať ešte pred rušením špeciálnej prokuratúry. Budete počuť reakciu Petra Pellegriniho, že či je to reakcia na protesty ľudí.No a pýtali sme sa aj ďalších koaličných poslancov, či reflektujú ľudí na námestiach alebo chcú, aby novela trestného zákona, vrátane rušenia špeciálnej prokuratúry, ostala bez zmeny. Odpovedajú Dušan Jarjabek a Samuel Migaľ.Podcast nahrala Denisa Hopková.

Protest v nemocnicích je zatím zažehnán. Lékaři, kteří si stěžovali na neúnosnou míru přesčasů a pracovní vyčerpání, se nakonec spokojili se zvýšením platů. Co pro sebe vlastně získali mladí? A byla na místě žádost o výsluhy?Hostem Ptám se já byl viceprezident České lékařské komory a předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda.Většina nemocnic se tento týden vrací k běžnému provozu. Prosincový protest mladých zdravotníků proti přesčasům ukončila minulý pátek dohoda zástupců lékařů, odborů, Všeobecné zdravotní pojišťovny a Ministerstva zdravotnictví. Dohoda mimo jiné zajistí navýšení odměn lékařů. Z peněz, které půjdou nemocnicím příští rok z veřejného zdravotního pojištění, vyčleňuje na růst odměňování zaměstnanců 9,8 miliardy korun.Lékaři, kteří podali od prosince z přesčasové práce výpovědi, by je teď měli zase stahovat. Ne všude to ale hodlají udělat. Zaznívá mezi nimi kritika a zklamání, že čekali od dohody víc. Protože problémy, nejen s přesčasy, o které šlo protestujícím na začátku nejvíce, zůstaly nevyřešené.Ministerstvo zdravotnictví i zástupci lékařů slibují, že dohodou o růstu platů nic nekončí. Naopak jde podle nich o začátek pro vyjednávání změn, které jsou v tuzemském zdravotnickém systému tolik potřeba.„Ta druhá strana ví, že tu páku máme a ví, že jsme ji schopni použít zase. Držet lidi pod tlakem další měsíce by nebylo úplně šťastné,“ říká k tomu Přáda.Opravdu nešlo lékařům jen o peníze? Mají jasné představy o tom, jak přesně bude přesčasová práce podle nových pravidel vypadat? A jsou připraveni protestovat znovu, pokud změny ve zdravotnictví co nejdříve nezačnou?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

Nemocnice se chystají na omezení neakutní péče, od pátku totiž víc než šest tisíc nemocničních lékařů přestane sloužit dobrovolné přesčasy. Protestují tak proti změnám zákoníku práce a systému odměňování ve zdravotnictví. „Systém je třeba nastavit kompromisně, aby to vyhovovalo lékařům ohledně množství přesčasů a zároveň nedošlo k rapidnímu propadu kvality a objemu péče,“ zdůrazňuje ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kromě škol se do dnešní stávky zapojili také odboráři, kteří protestují proti vysokým cenám energií, nesouhlasí s vládním konsolidačním balíčkem a záměry vlády v oblasti důchodů. Může dnešní stávka přimět vládu, aby změnila některé své plány? A co ukázala hladovka disidenta Jiřího Gruntoráda před Úřadem vlády? Tomáš Pancíř se zeptal vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

Kromě škol se do dnešní stávky zapojili také odboráři, kteří protestují proti vysokým cenám energií, nesouhlasí s vládním konsolidačním balíčkem a záměry vlády v oblasti důchodů. Může dnešní stávka přimět vládu, aby změnila některé své plány? A co ukázala hladovka disidenta Jiřího Gruntoráda před Úřadem vlády? Tomáš Pancíř se zeptal vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kneset przegłosował kolejną część reformy sądownictwa. Kolejne grupy Izraelczyków ogłaszają strajki i wychodzą na ulice. Agnieszka Zagner z Tygodnika Polityka zwraca uwagę, że to nie jest tak, że Izraelczycy nie chcą reformy sądownictwa, ale nie takiej.

Były prezydent o sytuacji w Rosji, możliwych scenariuszach, "chorym systemie", zachowaniu rządzących, NATO

Dlaczego Polacy nie protestują? - Nie ma działania - społecznego i kolektywnego - bez emocji - wyjaśniała Grażyna Skąpska, socjolożka prawa i profesor zwyczajna Uniwersytetu Jagiellońskiego.

Aktivisté z rakouského hnutí Letzte Generation požadují omezení rychlostních limitů, což považují za nejefektivnější krok, který může vláda okamžitě přijmout ve snaze odvrátit klimatickou krizi. Ve velké části společnosti protesty aktivistů vyvolávají odpor a nepochopení. A podle kritiků zhoršují obraz klimatického hnutí v očích veřejnosti. Téma pro Zaostřeno a Ladislava Nováka.

O víkendu na Václavském náměstí v Praze se na demonstraci pořádanou odbory sešlo několik tisíc lidí. Pořadatelé přitom původně avizovali, že by měly dorazit desítky tisíc účastníků. Předmětem protestu se stala současná vládní koalice, vysoká inflace, zdražování energií i potravin. Protestující taky žádali ukončení poklesu reálných mezd. Jak je veřejnost nakloněna protestům v porovnání s předchozími roky? A lze protestovat proti vládě i bez vlivu dezinformací?