Hofburg Vídeň – Císařská apartmá, Sisi Museum, Stříbrná komnata

www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po zániku monarchie v roce 1918 bylo více oddělení nyní osiřelé obrovské domácnosti vídeňského dvora shromážděno v “Dvorní komoře stříbra a stolního vybavení“ a od roku 1923 společně s objekty ze sbírky porcelánu jakož i Dvorního cukrářství, Dvorního sklepa, Dvorní kuchyně a Dvorní prádelny zpřístupněno veřejnosti. Prožijte při své návštěvě nejrůznější podoby bývalé domácnosti vídeňského dvora a poznejte kulturu stolování Habsburků. Před sebou vidíte výběr měděných pánví, kotlů, hrnců a forem, které dávají představu o rozsahu a různorodosti Dvorní kuchyně: pánve na platýze, kotle na vodu, nádoby na chřest, pot-à-oil na speciální polévky, vany na žhavé uhlí, v jejichž prohloubených poklopech dodávalo žhoucí uhlí teplo shora. Všechny tyto předměty svědčí o nesmírné náročnosti, kterou vyžadoval provoz dvorního státu o počtu až 5000 osob. Měděné formy se používaly v nesčetných variantách na želé, sulc, biskvit, krémy, nugát a samozřejmě na císařskou bábovku a dávají nahlédnout do vysokého umění mistrů cukrářů a pekařů. Měd byla v té době běžným materiálem ve šlechtických a měšťanských domácnostech. Měla tu výhodu, že dobře vodila teplo, nevýhodou byla jedovatá měděnka, která se vytvářela při vaření kyselých pokrmů. Proto muselo být nádobí pozinkováno a neustále kontrolováno, jestli zinek někde nechybí. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

V první místnosti Dvorní komory støíbra a stolního vybavení s dubovými vitrínami, které pochazejí ještì z dob monarchie, vidíte jednotlivé kusy nebo èásti starovídeòských, uherských a èeských servisù jakož i pøíklady bílo-zlatého sanitárního porcelánu z Èech. Pozoruhodné jsou krásné série sklenic s rùznými variacemi brusu od firmy Lobmeyr/Wien. Zelené sklenice byly používány na rýnská vína. Ve vitrínì uprostøed místnosti je vystaven císaøský støíbrný pøíbor. Dodnes se používá pøi státních návštìvách. První velký soubor dodal Stephan Mayerhofer ještì pøed rokem 1837, pozdìji dostala zakázku následná firma Mayerhofer a Klinkosch a nakonec dvorní dodavatel Joseph Karel Klinkosch. Zvláštností jsou ozdoby po stranách pøíboru, dodnes oblíbený vzor houslièkového tvaru s lištami. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Ve vitrínì uprostøed jsou vystaveny objekty z císaøské prádelny. Do roku 1872 se prádlo dvorní domácnosti oznaèovalo rùznými razítky a žlutou barvou, teprve pozdìji byly na prádle vyšívány monogramy a korunky. Osušky a ložní prádlo byly døíve výluènì z bílého jemného lnu. Teprve na konci 19. století se ruèníky zaèaly vyrábìt z piké a pozdìji také z anglického froté. Rùzné porcelánové servisy ve vitrínách dokumentují promìnu vkusu v prùbìhu doby. Na poèátku 19. století se stolní nádobí pro bìžné denní užívání pomìrnì nemìnilo – byl to jedno-duchý bílý porcelán se zlatým okrajem, pouze císaøský orel vykazuje vliv módy èi rukopis malíøe. Ve vitrínì nalevo od prùchodu do další místnosti vidíte již èásti „servisu pro státní návštìvy“, který byl ještì donedávna používán coby reprezentativní servis pro státní slavnostní veèeøe. V dobách monarchie byl nazýván „Hofform“ a byl používán pro veèeøe císaøské rodiny. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Ještì pøedtím než si Alžbìta v roce 1876 jako první èlen rakouského císaøského domu nechala zøídit vlastní koupelnu podle dnešních mìøítek, neexistovaly koupelny v moderním smyslu, ale i poté se vìtšina pøíslušníkù dvora musela spokojit se sanitárními soupravami sestávajícími z mís a džbánù na mytí, nádob na mytí nohou, na holení, misek na mýdlo, noèníkù a podobnì. Tyto soupravy nebyly jednotné – vìtšinou byly z bílého porcelánu, ozdobené zlatým okrajem a zlatým orlem. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Zvláštností je neobyèejný anglický jídelní servis, který byl dárkem císaøovny Alžbìty císaøi Františku Josefu pro lovecký zámeèek Offensee. Návrh z roku1870 pochází od Williama Colemana a znázoròuje naturalistickým zpùsobem hmyz, ptáky, moøskou faunu a flóru. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

K nejvýznamnějším servisům Dvorní komory na stříbro patří bezesporu Grand Vermeil. Toto vrcholné dílo francouzského zlatnictví čítalo původně předměty k prostíraní pro 40 osob. Vídeňskými stříbrotepci byl tento servis kolem roku 1850 rozšířen na 140 kusů. Dnes tento slavnostní servis sestává z celkem 4500 dílů a váží více než jednu tunu. Materiálem je ohněm zlacené stříbro, pro které se používá francouzský výraz Vermeil.Zajímavá je také historie tohoto servisu, která úzce souvisí s vzestupem a pádem Napoleonovým. Zadavatelem zakázky byl v roce 1808 Eugène de Beauharnais, nevlastní syn Napoleonův. Práce byly provedeny pařížským zlatníkem jménem Martin-Guillaume Biennais a milánským zlatníkem jménem Eugenio Brusa. Tento servis byl určený pro milánský dvůr, kde Beauharnais vládl v letech 1805-1814/15 coby vícekrál. Po dokončení byl tento servis přivezen do Milána, po Napoleonově pádu však Království lombardsko-benátské připadlo Rakousku. Na základě ustanovení Vídeňského kongresu musel císař František Evženu de Beauharnais servis odkoupit. Při příležitosti svého čtvrtého sňatku s Karolínou Augustou nechal František II. tento servis roku 1816 dopravit do Vídně poté, co byl vyrytý erb Napoleonův jako italského krále nahrazen erbem císaře Františka I. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

V této poslední místnosti pùvodní èásti bývalé Dvorní komory støíbra a stolního vybavení jsou v prostøední vitrínì vystaveny støíbrné talíøe, podnosy, mísy, hrnce a teriny, které dávají pøedstavu o rozsahu dennì používaného støíbra pro dvorní tabuli. Nádobí z masivního støíbra je zdobeno císaøským erbem a udivuje svou jednoduchou zdrženlivou elegancí. Toto obrovské množství støíbrného nádobí je zapøíèinìno tím, že se na vídeòském dvoøe jedlo výluènì na støíbrném a zlatém nádobí. Dlouho se používal porcelán, vyrábìný od roku 1710 i v Evropì pouze pro polévky a dezerty, avšak všechny státní chody se nadále servírovaly na støíbrných talíøích. Teprve v prùbìhu 19. století se pøi soukromém stolování prosadil porcelánový servis. V postranních vitrínách jsou uchovávány pozlacené nástolní ozdoby; stolní ozdobné podstavce – tzv. kandelábry – pro sladkosti a víceramenné ozdobné svícny z pozlaceného bronzu – tzv. žirandoly - pocházejí z nástolní ozdoby nazývané „novofrancouzská“, kterou pozdìji ještì uvidíte. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Servis v historizujícím stylu nazývaný „Hofform“, který se ještì dlouho po skonèení monarchie až do roku 2000 používal pro státní bankety, pochází z Vídeòské porcelánové manufaktury. Støíbrné talíøe, které se kdysi u dvorních tabulí používaly pro jednotlivé chody, byly v dobì republiky degradovány na pouhé pøedkládací talíøe. Jednotlivé chody se v dobách republiky servírovaly na porcelánu nazývaném „servis pro státní návštìvy“. Tento porcelán je bílé barvy s jemnou zlatou bordurou, puncovaným dekorem a èerno-èerveno-zlatým dvouhlavým orlem. Jeho technická zvláštnost spoèívá v novì vynalezeném litografickém zlato- a barvotisku, který byl vynalezen v roce 1855, a kterým byl tento porcelán ozdoben. Tím bylo ruèní pomalování nahrazeno racionalizovanou sériovou produkcí. Støíbrné pøíbory pocházejí od firmy J.C. Klinkosch a sklenice od firmy J. & L. Lobmeyr a doplòují tento státní servis. Prostírání servisu korunuje ubrousek s umnými „císaøskými sklady“, u kterého se do každého záhybu kladou èerstvé kousky peèiva. Tento druh skladù se smìl používat pouze u dvorních tabulí, jichž se úèastnil císaø, a byl dobøe støeženým tajemstvím, které se pouze ústnì pøedávalo vyvoleným osobám. I dnes smí být tento druh skladu používán pouze pøi státních návštìvách korunovaných hlav a prezidentù a existují pouze dvì osoby, které toto tajemství znají – a støeží! www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Pro cesty ke své vile vystavìné na øeckém ostrovì Korfu zvané „Achilleion“ používala císaøovna loï „Miramare“. Na této jachtì mìla císaøovna k dispozici speciálnì zhotovený jídelní servis a pøíbory z alpaky, tedy z postøíbøeného kovu. Tvar servisu pochází z bìžné nabídky továrny na železné zboží Arthura Kruppa v Berndorfu kolem roku 1890. Jediným ukazatelem prozrazujícím jeho vznešené urèení je vyrytý erb s delfínem korunovaným císaøskou korunou. Na zadní stranì vitríny vidíte další objekty, které jsou ozdobeny tímto známým delfínem, který se stal jakýmsi „logem“ pro všechny pøedmìty, které byly urèeny pro pobyt císaøovny v Øecku. Støíbrné pøíbory, které jsou rovnìž vystaveny a které byly vyrobeny terstským støíbrotepcem, byly urèeny pro Achilleion. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

U pøíležitosti korunovace císaøe Ferdinanda na krále lombardsko-benátského roku 1838 byla objednána monumentální tak zvaná Milánská stolní dekorace. Jedná se o nejrozsáhlejší soupravu Komory støíbrného nádobí, která podle potøeby dosahuje délky až 30 metrù a sestává z podnosù vykládaných zrcadly. V její prostøední èásti vidíte alegorické postavy Lombardie s hradební korunou a rohem hojnosti jakož i alegorii Benátek s dóžecí èapkou a lvem, symbolem sv. Marka. Na okrajích podnosù se støídají tanèící géniové a svícny. Pøi pohledu na tuto stolní dekoraci je možné si pøedstavit okázalou nádheru císaøských tabulí, které byly zdobeny bohatými kyticemi, ovocem a sladkostmi. Klasicistní figurální zdobení této dekorace navazuje na tradici barokních stolních dekorací, které podle toho, pro jaký úèel byla hostina poøádána, tématizovaly elementy božstev, váleènictví èi lásky. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

U vídeòského dvora se zachovávala staletá tradice, kdy císaø a císaøovna na Zelený ètvrtek omývali nohy 12 mužùm a 12 ženám. Tato tradice byla upomínkou na pokorné omývání nohou apoštolù Kristem. Tato ceremonie se provádìla u starých, chudých a nemohoucích lidí, kteøí se po peèlivé lékaøské prohlídce a øádném umytí dostavili na Zelený ètvrtek ke dvoru. Po obøadu mytí nohou a po jídle, pøi kterém byly podávány tradièní pùstní pokrmy, dostaly vyvolené osoby jako dárek hlinìný džbán s poklopem naplnìný bílým vínem, støíbrný pohár s dvouhlavým orlem a letopoètem, pokrmy a mìšec s 30 støíbrnými mincemi, který mìl pøipomínat støíbròáky Ježíšova zrádce Jidáše. Obì zlaté soupravy Lavabo byly zhotoveny nejlepšími augšpurskými støíbrotepci 18. století. Byly používány pøi køtinách Habsburkù, pøi ceremonii mytí u pøíležitosti veøejných tabulí a pøi ceremonii omývání nohou o Velikonocích. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Dezertní servis, nazývaný døíve „Laxenburský servis“, byl objednán ve Vídeòské manufaktuøe roku 1824 u pøíležitosti svatby arcivévody Františka Karla s královskou dcerou Žofií Bavorskou, rodièù pozdìjšího císaøe Františka Josefa. Na konci 18. století nechal císaø František I., ženichùv otec, zøídit vedle letního zámku císaøské rodiny v Laxenburku nedaleko Vídnì, novou budovu nazvanou Franzensburg, která byla koncipována jako památník habsburské dynastie. Historie rodu je zde oslavována prostøednictvím umìleckých dìl jako jsou obrazy, erby, vitráže a sochy v životní velikosti. Myšlenka oslavy habsburské dynastie se projevila – jak je vidno – rovnìž zdobení jídelních servisù. Vedle erbù a portrétù døívìjších habsburských vládcù a jejich manželek doplòuje tuto romantickou retrospektivu 60 tzv. „talíøù s ruinami“ s pohledy na hrady a zámky Dunajské monarchie. Není náhodou, že neogotické tvary stolní dekorace pøipomínají relikviáøe, mešní poháry a další sakrální pøedmìty. Po zrušení Svaté øíše øímské roku 1806 se císaø František snažil kompenzovat ztrátu sakrálního ducha nìmeckého císaøství a legitimovat posvátnost a kontinuitu habsburské dynastie v novém rakouském dìdièném císaøství. Proto byl dokonce i u stolního nádobí s portréty pøedkù kladen dùraz na témeø liturgický charakter s nárokem na vìènou platnost. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Tento servis byl dopraven do Vídnì ze zámku Miramare u Terstu, bývalé rezidence arcivévody Ferdinanda Maxe, pozdìjšího císaøe Maximiliána Mexického. Tento arcivévoda byl mladším bratrem císaøe Františka Josefa. Roku 1854 zaèal velet c.k. námoønictvu. Roku 1864 pøijal mexickou císaøskou korunu, ale nemohl se ve své nové øíší prosadit. Byl zajat republikáncem Benitem Juarezem, který jej roku 1867 nechal podle stanného práva popravit. Další podrobnosti uslyšíte v císaøských apartmá. Stolní servis je produktem porcelánky Herend v Uhrách, která se nejprve specializovala na kopírování èínských vzorù. Císaø Maximilián objednal roku 1865 tento servis pro svou rezidenci v Chapultepek. Moritz Fischer, majitel manufaktury, získal možnost vystavit tento servis roku 1867 na Svìtové výstavì v Paøíži jako reklamu pro výrobky z Herendu. Po ukonèení této výstavy již Maximilián nebyl na živu, a proto nebyl tento servis nikdy dopraven do Mexika. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Bílo-zlatý jídelní servis byl zakoupen roku 1851 pro císaøe Ferdinanda. Ferdinand, který od poddaných obdržel pøídomek „Dobrotivý“, se vzdal v dùsledku revoluce roku 1848 trùnu ve prospìch svého mladého synovce Františka Josefa a pøesídlil na Pražský Hrad, kde žil v ústraní až do své smrti v roce 1875. Za úèelem nového vybavení jeho pražské domácnosti byl v hrabìcí thunské porcelánce v Klášterci nad Ohøí v Èechách objednán tento bílo-zlatý jídelní servis. Výtvarný návrh tohoto servisu byl tehdy velmi aktuální. Všeobecný vkus se kolem poloviny století zmìnil. Pøísné pravidelné linie biedermeieru ustoupily mìkkým formám plným pohybu. Bohaté zlacení odpovídalo rostoucí potøebì feudálního pøepychu, která se projevovala i na vídeòském císaøském dvoøe. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Jeden z prvních pøedmìtù do nové domácnosti mladého císaøe Františka Josefa, poøízených po jeho nástupu na trùn po revoluèních událostech roku 1848, byla tak zvaná Novo-francouzská stolní dekorace, objednaná v letech 1850/1851 v Paøíži. Je vyrobena z pozlaceného bronzu a svým bohatým zdobením zdaleka pøedstihuje všechny ostatní stolní ozdoby. Obrovské víceramenné svícny, nazývané také žirandoly, mají bohatì zdobenou konstrukci z úponkù a rokaje a jsou oživeny nahými postavami hrajících si dìtí, skákající lovnou zvìøí a ptáky s rozpjatými køídly. Stolní ozdoba v této velikosti byla nutná, protože mladý císaø František Josef pravidelnì zval své rádce a ministry k dvorním tabulím. Pod vlivem arcivévodnkynì Žofie zaèal být u dvora opìt ve velké oblibì barokní a rokokový styl, což se odráží pøedevším v interiérovém vybavení apartmá. Tato refeudalizace se projevila rovnìž u stolovacího náèiní. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Skládání ubrouskù plné fantazie je starým umìním, které ale bohužel vymírá. Komplikované kreace ve tvaru vìjíøù, ryb, mušlí, labutí, kachen èi kvìtù se používalo jako stolní dekorace pøedevším v raném baroku. Zdaøí se ale pouze za pøedpokladu, že jsou ubrousky z nejjemnìjšího lnu a že mají urèitou velikost. Císaøský ubrousek, který se pro to dobøe hodí, má rozmìry 1x1 m. Pro tyto umìlecké kreace existuje ještì celá øada pøedloh ze 17. století. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Zlatý servis je nejnádhernìjším porcelánovým servisem císaøského dvora. Všechny kusy tohoto stolního servisu pro 12 osob jsou pokryty leštìným zlatem, z èásti také uvnitø a na spodu. Jemné ornamenty z matného zlata si berou pøedlohy z antických ozdobných vlysù. Zlatý servis je mistrovskou prací Vídeòské porcelánové manufaktury a byl zhotoven roku 1814. Vybavení tímto servisem bylo velmi nutné, protože odpovídající zlaté nádobí bylo bìhem války proti Napoleonovi roztaveno a použito pro ražení mincí. Když se pøi pobytu císaøe Františka roku 1814 v Paøíži ukázalo, že ve Vídni s nejvìtší pravdìpodobností bude probíhat velký kongres evropských mocností, byl tento servis objednán u Vídeòské manufaktury. Tím bylo u velkých tabulí pøinejmenším opticky dosaženo náhrady za zlatý servis použitý pro ražení mincí. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

V Míšni byla roku 1710 založena první a na dlouhou dobu nejlepší porcelánová manufaktura v Evropì. Míšeòský servis, který vznikl kolem roku 1775, je dominován bohatou malbou s florálními motivy. Tvary jsou dobrými pøíklady „barokního klasicismu“. Zatímco baòaté teriny s úchytkami ve tvaru ovoce ještì sledují styl baroka, pøechází prolamovaný košíèek na ovoce již do klasicismu, jehož vzorem byly tvary typické pro antiku. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Tato stolní ozdoba byla objednána v Paøíži roku 1838 u pøíležitosti korunovace císaøe Ferdinanda na lombardsko-benátského krále v Milánì. Výrobce však není znám. U dvora se velké zahranièní objednávky èasto držely v tajnosti nebo byly vyøizovány nejvyšším hofmistrem, aby nebyli vídeòští øemeslníci pøíliš zklamáni. Dekorace sestává z pozlaceného bronzu. Obdélníkové zrcadlové plochy reflektují veèer svìtlo svící na žirandolách. Figurální ozdoby a mìkké prohýbané úponky vytváøejí dojem elegantní nádhery. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po Míšni byla roku 1718 ve Vídni založena druhá nejstarší porcelánová manufaktura Evropy. Porcelán byl tehdy sice oblíbeným a drahým objektem pro sbìratele, avšak císaøské tabule – s výjimkou dezertù - nebyl ještì hoden. Díky tomu, že bylo ve váleèných dobách dvorní stolovací støíbro používáno pro ražení mincí, se mohl porcelán kolem roku 1800 koneènì u dvora prosadit. Roku 1803 objednal císaø František pro dvorní tabuli porcelánový servis sestávající ze 120 kusù. Patøilo k nìmu 60 talíøù na dezert s rùznými vyobrazeními a 24 polévkových talíøù s panoramaty, které dosahují jedineèné kvality. Vybrané motivy byly patriotického i romantického rázu. Mezi zlatými bordurami vidìli hosté vulkány chrlící oheò, ledovcové krajiny nebo nejlepší pøíklady vídeòské architektury – na každém talíøi byly 3 veduty z Rakouska, Švýcarska a Itálie, které malovali nejlepší malíøi na porcelán podle starých rytin. Tato práce trvala 5 let. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

V atriu vidíte „kandelábry“ neboli pozlacené bronzové stolní ozdoby, které, obložené cukrovím, zdobily císaøskou tabuli. Patøí ke stolní ozdobì zvané „novofrancouzská“ mladého císaøe Františka Josefa. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Komora støíbrného nádobí vdìèí vévodovi Karlu Alexandru Lotrinskému za zajímavou a rozsáhlou sbírku východoasijského porcelánu z doby kolem roku 1700. Karel Alexandr byl mladším bratrem císaøe Františka Štìpána, manžela Marie Terezie. Roku 1744 se oženil s její jedinou sestrou Marií Annou. Po svatbì pøesídlil mladý pár do Bruselu, kde se Karel Alexandr stal místodržícím Nizozemí. Stal se vášnivým sbìratelem, ale nahromadil tím také dluhy. Po jeho smrti se jeho synovec císaø Josef II. stal správcem odkazu, velkou èást sbírky nechal v Bruselu vydražit, cenný porcelán Imari se však dostal na vídeòský dvùr. Nìkteré z dochovaných kusù pøedstavují zajímavou symbiózu mezi východoasijsou a evropskou kulturou. Jsou to porcelánové pøedmìty z Japonska a Èíny, které byly evropskými støíbrotepci dále zpracovány a adaptovány pro použítí u dvora. Patøí k nim mimo jiné talíøe a nádoby montované do støíbra. Jejich modré, èervené a zlaté pomalování vykazuje charakteristické barvy japonského porcelánu z epochy, která je pojmenována podle pøístavu Imari, odkud se tento porcelán vyvážel. Stolní dekorace ve tvaru skalní krajiny je pravdìpodobnì také vídeòskou støíbrotepeckou prací. Dìrováním ve støíbrném kmeni mohl ucházet vonný kouø. Rovnìž plody z èínského emailu obsahovaly vonné esence www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

S pøíborem Marie Terezie se nám dochovaly velice osobní pøedmìty této panovnice. Jednalo se o pøíbor, který byl zhotoven pouze pro ni a používán pouze jí samotnou a který ji všude doprovázel. Skládá se z nože, vidlièky, servírovací vidlièky a lžíce, doplnìn malým kalíškem na vajíèko, kombinací lžièky na vajíèko a na morek jakož i slánkou. Byl vyroben z èistého zlata kolem poloviny 18. století. Teprve koncem 18. století se vyvinuly stolní pøíbory, jejichž soupravy èítaly pøíbory pro 12, 24, 36 a více osob. Tento poèet je odvozován od poètu apoštolù. Tyto jednotné pøíborové soupravy nahradily osobní individuálnì tvarované pøíbory císaøské rodiny. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

To, že se z døívìjších epoch nedochovalo témeø žádné støíbro z dvorní tabule, má dva dùvody: buï bylo opotøebované stolní støíbro, které již vyšlo z módy, èasto neúprosnì roztavováno, aby mohlo být novì zpracováno nebo se jeho majitel dostal do finanèních nesnází. Hlavním dùvodem pro použití støíbra na ražení mincí na konci 18. století jsou však napoleonské války, k jejichž financování byly roztaveny témìø všechny støíbrné pøedmìty v Rakousku. Výjimkou nebylo ani støíbro z dvorní tabule, které bylo tomuto úèelu rovnìž obìtováno. Støíbrné soupravy byly nahrazeny porcelánovým servisem Vídeòské manufaktury. Teprve od roku 1830/35 se pomalu zaèalo s nahrazováním støíbra pro dvorní tabuli. Zakázku obdržel Stefan Mayerhofer, pozdìji doplòovali servis Mayerhofer & Klinkosch, pøípadnì J. C. Klinkosch. Tento servis byl rozšíøen zejména po svatbì císaøe Františka Josefa s princeznou Alžbìtou Bavorskou roku 1854. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Tento dezertní servis anglické manufaktury byl jedním z nejkrásnìjších kusù na londýnské svìtové výstavì roku 1851. Porcelánový servis sestávající ze 116 dílù byl vyznamenán nejvyšší cenou za své estetické provedení. Anglická královna Viktorie tento servis koupila a poslala jeho èást jako pøátelský dárek císaøi Františku Josefu. Velmi køehké umìlecké dílo s figurkami z biskvitového porcelánu, které nebyly glazovány, a s malými pohárky pro anglickou omáèku z vajec a smetany, nebylo na rakouském dvoøe nikdy používáno. Fragilita materiálu uèinila tento luxusní výrobek pro jeho pùvodní úèel nepoužitelným. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po Císaøském schodišti s pøepychovým štukovým mramorem a pozlacenými vázami z bronzu se dostanete, jako kdysi císaø František Josef, do hlavního poschodí. Hofburg byl po více než šest století rezidencí Habsburkù a tím také centrem Svaté øíše øímské. Vedle své funkce coby sídlo vlády a správní centrum byl ale Hofburg pøedevším také zimní rezidencí císaøské rodiny – léto trávil dvùr od 18. století hlavnì na zámku Schönbrunnu. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

V dubnu roku 1854 pøijela sotva šestnáctiletá vévodkynì Alžbìta Bavorská do Vídnì, aby se provdala za svého bratrance císaøe Františka Josefa. Po svatbì se nastìhovala do svého apartmá v Hofburgu a vstoupila do imperiálního svìta rakouské monarchie. Navštivte nyní muzeum císaøovny Sisi – a prožijte v následujících šesti místnostech „Sisi – mýtus a pravda“. Upozoròujeme vás, že od této chvíle již není fotografování povoleno. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

10. září roku 1898 šokovala Evropu následující zpráva: císařovna Alžběta Rakouská byla zavražděna! Alžbětina tragická smrt znamenala konec pohnutého nešťastného ba často chybně chápaného života neobvyklé osobnosti. Přispěla ale také ke vzniku mýtu, který Alžběta živila již během svého života svým nekonvenčním životním stylem. Jak vznikl tento mýtus? Vydejme se hledat osobnost této císařovny! www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Novinové výstøižky na tabulích pøed vámi a za vámi se zabývají otázkou, jak vidìli Alžbìtu novináøi té doby. Ukazují velmi jasnì, že Alžbìta nebyla za svého života všeobecnì oblíbená a oslavovaná krásná císaøovna, plnící titulní stránky novin. Skuteèností je, že se o Alžbìtì, která se již velice brzy vzdálila své veøejné funkci císaøovny a v posledních letech zøídkakdy pobývala v Vídni, psalo jen velmi málo. Vzhledem k tomu, že noviny v monarchii rovnìž podléhaly velmi pøísné cenzuøe, byl otevøený kritický postoj vùèi císaøovnì sotva možný. Císaø František Josef zde zaujímal mnohem dùležitìjší roli. Tento „starý dobrý císaø“ se zapsal do srdcí obyvatelstva a veškeré sympatie patøily jen jemu. To dokládají rovnìž tiskové zprávy po smrti císaøovny, v nichž patøila soustrast pøedevším císaøi, který se musel vyrovnat s novou tìžkou ranou osudu. Teprve po své tragické smrti byla Alžbìta stylizována do podoby uctívané, nezištné a dobré císaøovny a tím se zaèal pøedávat zkreslený obraz. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Za Alžbětina života se veřejnost jen pramálo zajímala o poněkud „podivnou císařovnu“, která se stahovala do ústraní. Teprve po její smrti byly objeveny možnosti komercializace legendy o nešťastné krásné císařovně, která příšla tragicky o život. Začaly se ve stále větší míře prodávat upomínkové obrázky, mince a další předměty, připomínající zavražděnou císařovnu A tato komercializace přispěla k tomu, že se z ní postupně stala ikona. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po Alžbìtinì smrti byly na její poèest zøízeny èetné pomníky. Ještì døíve než ve Vídni se v letech 1901 a 1902 konaly v Budapešti dvì soutìže o nejlepší návrh na vytvoøení Alžbìtina pomníku. Tato èinnost a další v Salcburku vedly k tomu, že byl koneènì i ve Vídni založen výbor na zøízení pomníku k poctì císaøovny. Hledání dùstojného místa, které bylo spojeno z èetnými neshodami, ukonèil císaø rozhodnutím, že pomník bude stát v Lidové zahradì – Volksgarten. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Jednoduchá stojící postava císaøovny, která byla vytvoøena pro Salcburk, inspirovala vídeòského sochaøe Hermanna Klotze, který obohatil svou verzi o jeden pohybový prvek. Postava „vznešenì kráèející“ byla vytvoøena jako malá plastika v životní velikosti. Tomuto zpodobnìní se dostalo velkého uznání. Jeden exempláø plastiky zdobil dokonce pracovnu císaøe na zámku Schönbrunn. Zde vystavená plastika v životní velikosti byla dar arcivévody Franze Salvatora, zetì císaøovny, rakouské republice. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Teprve na základì filmových produkcí se stala Alžbìta svìtovì známou a zbožòovanou „Sissi“. K tomu pøispìla pøedevším legendární filmová trilogie „Sissi“ od Ernsta Marischky z padesátých let, která proslavila mladou Romy Schneiderovou. Ovlivnila a dosud ovlivòuje obraz mladé, srdeèné, nenucené „Sissi“, který však pouze èásteènì odpovídá skuteèné osobnosti císaøovny Alžbìty. Pøibližme se tedy historické Alžbìtì: www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Alžbìta se narodila 24. prosince roku 1837 v Mnichovì jako dcera vévody Maxmiliána Bavorského a bavorské královské dcery Ludoviky. Sisi – jak je Alžbìta v rodinném kruhu nazývána - se v mnohém podobá svému otci. Tento vévoda, který má blízký vztah k prostému lidu, miluje pøírodu, je vášnivým jezdcem a nadšeným cestovatelem. Sisi vyrùstá ve svobodné a nenucené atmosféøe v Mnichovì a na zámku Possenhofen u jezera Starnberger See. Není svazována etiketou, dvorským ceremoniálem ani pøísnými dvorskými pøedpisy. Ke svému o dva roky mladšímu bratrovi Karlovi Theodorovi, kterému se v rodinì pøezdívá „Gackel“, má Alžbìta po celý svùj život velmi dobrý a úzký vztah. V levé vitrínì vidíte akvarel, který zobrazuje oba sourozence. Repliku dìtských šatièek, které má Alžbìta na sobì, mùžete vidìt v této místnosti. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

V létě 1853 doprovází Sisi svou matku a starší sestru Helenu - zvanou Néné – do Bad Ischlu, aby spolu s ostatními oslavila 23. narozeniny svého bratrance, mladého císaře Františka Josefa. Pravým důvodem této cesty jsou však svatební plány, které ukuly obě matky, které byly sestrami.František Josef se bezhlavě zamiluje do patnáctileté Sisi: 19. srpna se koná slavnostní zasnoubení. Sisi je pozorností, která je na ní soustředěna, zastrašená a tichá – František Josef je přešťasten. Také jeho matka arcivévodkyně Žofie má pochopení pro zamlklou Sisi a ostatně nemá, jak se často tvrdí, žádné námitky proti volbě svého syna, nýbrž má radost z toho, že ho vidí tak šťastného. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po zasnoubení v Ischlu se Sisi vrací zpátky do Bavorska, kde jsou okamžitì zahájeny svatební pøípravy. Kromì toho se Sisi velmi intenzívnì pøipravuje na svou budoucí úlohu rakouské císaøovny. Sisi zaèíná mít stísnìný pocit a její strach z vídeòského dvora je stále vìtší. Cítí, že svým zasnoubením v Bad Ischlu vstoupila na jevištì svìtových dìjin a vzdala se tak své osobní svobody. Zachovalo se velice málo Alžbìtiných šatù. Jedny z nich jsou šaty z pøedsvatebního veèera, jejichž napodobeninu vidíte zde. Originální šaty jsou majetkem Umìlecko-historického muzea ve Vídni, ale z konzervátorských dùvodù již nesmìjí být vystavovány. Tyto neobvyklé šaty mìla Alžbìta na sobì pravdìpodobnì u pøíležitosti oslavy na rozlouèenou pøed svým odjezdem do Vídnì. Zajímavé jsou pøedevším orientální výšivky na štole, vedle sultánského znaku je vyšitý arabský nápis, který v pøekladu znamená „Ó mùj pane, jaký to pøekrásný sen“. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Svatbou dne 24. dubna 1854 začíná pro Alžbětu zcela nové období života. Slavnosti a ceremonie, cizí pohledy, vysoké nároky a velká očekávání přesahují Alžbětiny síly. Během své první velké recepce v nové roli císařovny se náhle z vyčerpání rozpláče a vyběhne ze sálu. Alžběta se na začátku snaží poslušně plnit všechny úlohy, které jsou jí ukládané. Císařskému páru se narodí čtyři děti. Nejstarší dcera Žofie však zemře již v útlém věku dvou let. Alžběta je zoufalá, avšak musí své city potlačovat, neboť povinnosti vyplývající z jejího postavení mají přednost před osobními problémy. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Na stìnì vidíte obraz malíøe Georga Raaba, na nìmž je vyobrazena císaøovna se slavným rubínovým náhrdelníkem u pøíležitosti oslav støíbrné svatby císaøského páru v roce 1879. Tento šperk patøí k dnes již neexistujícím korunovaèním klenotùm Habsburkù. Ve stéle vedle plátna mùžete vidìt jeho rekonstrukci. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Mladá císaøovna trpí stále více nespavostí, nechutenstvím a trvalým kašlem. Aby se zabránilo onemocnìní plic, je na radu lékaøù poslána na Madeiru. Poprvé je Sisi opìt svobodná, zbavená jakýchkoli povinností a plnými doušky si užívá života daleko od dvorských formalit a pøedpisù. Když se Alžbìta po dvouleté nepøitomnosti vrací zpìt na vídeòský dvùr, je na ní patrná zcela zásadní promìna. Z pùvabné, ale nesmìlé melancholické dívky se stala sebevìdomá, krásná žena. V této dobì rovnìž vznikají známé portréty od Franze Xavera Winterhaltera. Nejznámìjší z nich je bezpochyby obraz pøed vámi, který pøedstavuje Alžbìtu v roce 1865 v plesové róbì – v tak zvaných šatech s hvìzdami - a se známými diamantovými hvìzdami ve vlasech. Alžbìtì patøila souprava 27 diamantových hvìzd, které pozdìji odkázala své vnuèce arcivévodkyni Alžbìtì, dceøi Rudolfa. Ve sklenìné stéle si mùžete prohlédnout rekonstrukci tìchto diamantových hvìzd. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Alžběta se naučila stále častěji využívat svou krásu k prosazení svých zájmů. O aktivní politické dění se příliš nezajímala a tak se stalo jen jednou, že zasáhla do vládních záležitostí svého muže. Tehdy šlo o pomoc Uhrám. Alžběta pociťuje velkou náklonnost k temperamentnímu a hrdému uherskému lidu, který od potlačení revoluce roku 1849 trpí pod absolutistickou nadvládou. Alžběta se stavá horlivou zastánkyní uherských zájmů a udržuje úzký kontakt s hlavními představiteli Uherska. Bezesporu má velký podíl na tom, že František Josef v roce 1867 nakonec podepisuje tak zvané Rakousko-uherské vyrovnání, které uznává historická práva Uher a zakládá tím Rakousko-uherskou monarchii. Téhož roku se v Budapešti v kostele sv. Matyáše koná slavnostní korunovace, při níž se rovněž Alžběta stává uherskou královnou. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Před portrétem Alžběty jako uherské královny si můžete prohlédnout další šaty. Je to replika uherských korunovačních šatů, které byly ušity v módním salonu Worth v Paříži. Když František Josef a Alžběta po korunovaci vycházejí z kostela sv. Matyáše, vítá je nadšené „Eljen“ – „nechť žijí“ z hrdel mnohatisícového davu. Poté se Alžběta co nejrychleji převléká z těchto těžkých šatů s dlouhou vlečkou do jednoduchých šatů z měkkého tylu. Ve stéle vedle šatů vidíte rekonstrukci uherských korunovačních klenotů. Originály již bohužel neexistují. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Se stále vzrùstající nevolí plní Alžbìta své povinnosti cisaøovny. Reprezentace je jí nepøíjemná, dvorní ceremonie obtížné a z hloubi duše pohrdá strnulými hierarchickými strukturami a intriky u vídeòského dvora. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Císaøovna nachází útoèištì pøed vídeòským dvorem ve sportu, v pìstování kultu krásy a v cestování. Jednou z nejvìtších Alžbìtiných vášní je od dìtství jízda na koni. Krasojízdì se nauèila již od svého otce, nyní absolvuje cisaøovna tvrdý trénink a stává se z ní jedna z nejlepších a nejodvážnìjších jezdkyò v Evropì. Její jezdecké výkony pøi parforsních honech (štvanicích) jsou èasto na hranici lidských možností. Poprvé se zde setkáváme s Alžbìtou, která vìdomì hledá své vlastní hranice – mimo jiné ve špièkových sportovních výkonech, pøièemž se èasto ocitá v nebezpeèných situacích. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Alžběta byla považována za jednu z nejkrásnějších žen své doby a také si toho byla patřičně vědoma. Péče o krásu zabírala většinu času z jejího každodenního programu. Zvláště pyšná byla na své husté vlasy, které dosahovaly až skoro na zem. Také jim věnovala neobvyklou péči – denně je nechávala 2-3 hodiny rozčesávat. Aby si zachovala svou všemi obdivovanou krásu zkouší Alžběta nesčetné zkrášlující recepty – před sebou vidíte některé z jejích originálních receptů. Alžběta je rovněž přesvědčena o tak výstředních metodách jako jsou účinky syrového telecího masa. Vykládala jím zvláštní kožené masky na obličej, které pak měla nasazené přes noc. Zvláštní důraz klade Alžběta na svou štíhlou linii. Byla vysoká 172 cm a vážila mezi 45 a 47 kilogramy. Obdivuhodný je také neuvěřitelný objem jejího pasu - 51 centimetrů. Navíc zkouší Alžběta nejrůznější diety, aby si udržela svou štíhlou postavu. Při tom hraje váha rozhodující roli: Alžběta se denně váží a s přibývajícim věkem drží stále radikálnější diety. Zprávy, podle kterých se Alžběta živila syrovou šťávou z masa, jsou však přehnané. Syrové telecí maso z kýty bylo pomocí speciálních lisů vymačkáno a tato šťáva byla okořeněna a převařena předtím, než ji Alžběta vypila. Do říše legend patří rovněž dohady, že Alžběta stále hladověla aby zůstala štíhlá. Účty z různých cukráren dokládají, že Alžběta často a ráda mlsala zmrzlinu a bonbóny www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Sportovnì založená císaøovna, která peèlivì dbá o svou tìlesnou schránku, je samozøejmì také pod stálým lékaøským dohledem. Ví dobøe, že ke zdravému tìlu a krásnému oblièeji patøí i zdravé a krásné zuby. Zubaøské instrumenty jejího osobního zubního lékaøe a dopisy její dùvìrnice hrabìnky Ferenczyové dokazují, že si Alžbìta nechávala svùj chrup pravidelnì ošetøovat. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po tragické sebevraždì svého jediného syna Rudolfa v roce 1889 Alžbìta stále více hoøkne, stahuje se do sebe a straní se lidí. Je stále ostýchavìjší a nepøístupnìjší a chodí už pouze v èerném. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Vìjíøe, závoje a sluneèníky provázejí císaøovnu na každém kroku. Poskytují jí nutnou ochranu pøed pohledy zvìdavcù. Alžbìta nesnáší, když na ni lidé civìjí. Jako patnáctiletá píše: „Možná, že budu pozdìji chodit vždy jen zahalená závojem, a ani moje bezprostøední okolí nebude smìt více spatøit mou tváø.“ Ke smuteèním šatùm nosí císaøovna smuteèní šperky s èernými sklenìnými perlami a gagátem, což byl tmavý druh hnìdého uhlí. Pro smuteèní období bylo typické, že se nenosily šperky z vzácných kamenù. Jednoduchost použitého materiálu mìla demonstrovat vlastní skromnost a zøeknutí se symbolù bohatství bìhem smuteèního období. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Èasem se Alžbìta nauèí prosadit se u císaøského dvora a zaèíná žít život, který odpovídá jejím pøedstavám. Dìlá pouze to, co dìlat chce a stále èastìji odmítá roli císaøovny. František Josef a Alžbìta se navzájem odcizili. Alžbìta se cítí být magicky pøitahována nekoneèným oceánem a sní o tom být svobodná jako racek: „Jsem jako racek bez pevniny...“ Aby se zabavila, podniká Alžbìta dlouhé cesty a hledá si rùzná útoèištì, místa, kde by mohla svobodnì žít. Patøí k nim uherský zámek Gödöllö u Budapešti, Hermesova vila ve vídeòském pøírodním parku Tiergarten Lainz nebo také vila Achilleion na øeckém ostrovì Korfu. Tuto nádhernou vilu vystavìnou v pompejánském stylu, která nese jméno císaøovnina nejoblíbenìjšího hrdiny, nechává Alžbìta s velkým nadšením zaøídit cennými antickými pøedmìty. Po dokonèení všech prací však ztrácí stále neklidnìjší císaøovna o Achilleion zájem a nabízí vilu k prodeji. K tomu však dojde až po její smrti. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.