Podcasts about ostatn

Tvrdí, že k vínu hledala cestu od studií, ale to by mohl říct skoro každý. A taky že definitivně ji našla v době covidové pandemie. Avšak takových lidí by se asi našlo víc. Ostatně statistiky nám ukázaly, že konzumace alkoholu v té době stoupla.Barbora Pečová ovšem našla cestu k vínu jako profesionálka  a stala se sommeliérkou. Nemyslí si, že je to nějaká superschopnost. Nejradši lidi učí, že můžou mít víno rádi i bez toho, aby mu takzvaně rozuměli a stali se experty. Protože to nejdůležitější na vínu je to, aby nám chutnalo.O tom jsme si povídali. A taky o tom, co všechno v životě dělala, byť by možná bylo jednodušší mluvit o tom, co nedělala. Pracovala například v televizním marketingu, psala scénáře, byla ředitelkou vnějších vztahů na ministerstvu, dělala kurzy jógy, psala rozhovory o osobním rozvoji nebo přispívala do lifetsylových magazínů.A to ještě ani nestačila mít krizi sředního věku. Ale už stihla představit středoevropská vína novému americkému velvyslanci v Praze. Jak mu chutnala a co na ně říkal? Poslouchejte. Přeju příjemnou zábavu. 

Kniha Skutečná cesta ven zrála 15 let. Napsal ji Patrik Banga, muzikant, spisovatel a programátor, který je také prvním romským autorem, který získal ocenění v soutěži Magnesia Litera. „Jedna fáze byla knihu napsat, dlouho to trvalo a furt jsem to odkládal. Pak nastal ping pong s editory, pak přišli grafici a vydalo se,“ popisuje zrod knihy. Jaké bylo jeho dětství na Žižkově? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní vlády v posledních týdnech jedna za druhou zakazují čínskou sociální síť TikTok na státních zařízeních. Argumentují obavou o bezpečnost dat a infrastruktury. Podobné varování tento týden vydaly i české úřady. Co všechno o vás TikTok ví, o jak velkou jde hrozbu, nebo jestli nás čeká kompletní zákaz, mi v podcastu Stopáž vysvětluje šéfredaktor technologického webu Lupa.cz David Slížek.

365 dní Ruskej vojny. Rok Putinovho zabíjania ľudí, ničenia Ukrajiny, páchania vojnových zločinov. Rusi vypálili na Ukrajinu za rok tisíce rakiet, milióny delostreleckých granátov, útočia zo zeme, zo vzduchu aj z mora. Ukrajinci sa už rok statočne bránia. Za cenu tisícov ľudských životov, zničenej krajiny, Rusom nedovolili dobiť Kyjev ani výrazne postúpiť. Aký bol prvý rok vojny a jej zlomové momenty? Čo by sa stalo, ak by sa Putinovi jeho plán podaril? Ako to na bojiskách vyzerá dnes, čo bude s Putinovou jarnou ofenzívou? A ako zmenia vývoj vojny zbrane od spojencov? Dostane Kyjev aj ďalšie lietadlá? Braňo závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a poradcom premiéra Hegera Alexandrom Dulebom.

1. O čo ide Hegerovi a Matovičovi. 2. Keš v ústave ešte nie je. 3. Pellegrini a Kollár sú osvedčená dvojka.

Vystudovala ekonomii, pracovala jako daňová poradkyně v renomované poradenské firmě a pak dostala nápad. Že změní svůj život. A začala psát kuchařky, konkrétně sérii knížek, z nichž každá se věnovala jedné konkrétní surovině. První díl se věnoval dýním. Jak Lenka Požárová říká, to bylo v době, kdy dýně skoro nikdo v Česku nejedl.Jako autorka byla úspěšná, dokonce za svou sérii dostala prestižní mezinárodní cenu Gourmand World Cookbooks Award. Byla první autorkou z Česka, která si tuto cenu odnesla. Konkrétně si pro ni jela do Londýna, a to ještě nevěděla, že v tomhle městě bude zhruba o deset let později dva a půl roku žít.Mezitím ještě stihla napsat cestopis, dva romány a jednu kuchařku. V Londýně pracovala mimo jiné i jako servírka, ale hlavně poznávala město a ochutnávala. Mimochodem, při mé pracovní návštěvě Londýna v roce 2018 jsme na jedné večeři byli i společně.Od roku 2019 je zpátky v Česku. Město, které poznává a ochutnává, je paradoxně to, ve kterém se narodila. Zamilovala se do Brna a žije v něm napůl jako místní a napůl jako návštěvnice. A chystá další knížku, tentokrát založenou na jejích rozhovorech pro noviny a časopisy.O tom všem jsme mluvili, a taky o tom, kde vidí smysl života, jaké má ráda lidi a proč si ve středním věku přestala barvit vlasy. A to ještě předtím, než se stříbrná stala pro ženy módním trendem.Přeju příjemný poslech.

Ester Ledecká je sportovní světová hvězda, které se podařilo přivést zlaté medaile ze dvou odlišných disciplín: alpského lyžování a snowboardingu. Kvůli zranění, které si v létě přivodila, se nezúčastní lyžařského mistrovství světa. Na světový šampionát ve snowboardu se i přesto připravuje. Jaké rady jí předal její dědeček Jan Klapáč, bývalý hokejový šampion? Cítí se být legendou? A co je pro ni v kariéře vrcholové sportovkyně nejcennější? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zavedou vás také do Afriky na květinou farmu, která získala licenci fairtrade. A uslyšíte víc i o tom, že Bruselané berou čekanku velmi vážně. Ostatně právě tam tuto zeleninu poprvé vyšlechtili. Moderuje Lubica Bergmanová.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Press klubu byla socioložka a spisovatelka Sylva Lauerová. Jaký bude podle ní rok 2023 a čeho se podle ní lidé nejvíce bojí? A proč je ráda, že už dnes nepracuje v realitách? Kde všude bere inspiraci ke svým knihám?

A netvařte se, že to tak není. Nejhezčí je vždycky jen ten náš klacek s ozdobami. Vašek Matějovský a Dan Žlebek.

České předsednictví Evropské sedmadvacítce končí a z Evropy se ozývají slova chvály. Praha zvládla složité výzvy, dojednala celou řadu kompromisů a na závěr významně posunula i evropskou zelenou politiku. Máme být na co pyšní?Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer.Letošní předsednictví má s tím v roce 2009 společného asi jen máloco. Tehdy v polovině předsednictví padla vláda Mirka Topolánka a bylo po parádě. Ostatně možná i kvůli téhle neblahé zkušenosti se vláda tentokrát rozhodla předsednictví před veřejností v podstatě utajit. Neprovázela ho žádná kampaň, ani žádné prezentace úspěchů. A úspěch to přitom nakonec byl - alespoň tak o tom, jak Česko v posledním půlroce vedlo Radu EU, teď mluví řada unijních představitelů.Své předsednictví Česko zakončilo dvěma zásadními dohodami. Tou první je dohoda na revizi systému obchodování s emisními povolenkami, kterou se Unie přihlásila k ústřednímu bodu Zelené dohody pro Evropu s cílem učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální.Další klíčovou dohodou je dohoda na cenovém stropu u plynu, který by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur za megawatthodinu.Máme být na předsednictví pyšní? Proč vláda vedení unie lépe nepromovala a nevyužila ho k přiblížení bruselských institucí veřejnosti? A jsou dobrou zprávou na závěr dojednané dohody---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Na litoměřickém hřbitově ubývá míst pro pohřbívání. Radnice proto nechává zmapovat všechny hroby a hroby, o které se nikdo nestará a neplatí za ně. Ty, které jsou neoznačené a není u nich možné dohledat majitele, nechá zrušit. Nedotkne se to ale hrobů významných osobností nebo stavebně cenných hrobek. Na jejich údržbu město naopak uvolní peníze.

Cena za elektrinu sa nezmení, náklady na plyn a teplo môžu domácnostiam stúpnuť len o 15 percent. Ostatné uhradí štát. Vláda na začiatku decembra po niekoľkomesačnom rokovaní predstavila pomoc domácnostiam v čase energetickej krízy. Odborníci však varujú, že je príliš štedrá a nenaučí ľudí šetriť. Obavy vyvoláva aj aktuálna politická situácia - ak sa dostaneme do rozpočtového provizória, pomoci od vlády sa pravdepodobne nedočkáme. O možných scenároch aj o schéme pomoci sa Jana Maťková rozprávala s ekonomickou redaktorkou a zároveň moderátorkou podcastu Index Evou Frantovou. Zdroje zvukov: TA3 Odporúčanie: Určite poznáte náš satirický podcast Piatoček a aj jeho rubriku Tragéd týždňa, kde sa ocitne ten, kto sa za posledných sedem dní najviac strápnil alebo urobil niečo obzvlášť hlúpe. Teraz máte možnosť z finálovej 16-tky hlasovať za Tragéda roka. Nejdem tu teraz všetkých menovať, ale nájdete medzi nimi aj politikov a političky, prokurátorov, spevákov či podnikateľov. Celý zoznam kandidátov aj hlasovanie nájdete na sme.sk/tragéd _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Ukrajina se znovu stává cílem mohutných vzdušných útoků. Dál umírají civilisté a desetitisíce lidí se ocitají bez proudu. Jak pokračuje konflikt na Ukrajině?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Už druhý den za sebou zaznamenala ruská vojenská letiště útoky na letadla i na důležitou infrastrukturu. Ruská strana opakuje, že se jedná o útoky ukrajinských dronů, což Kyjev zatím oficiálně nepotvrdil. Spekuluje se o tom, jestli má ukrajinská armáda takové prostředky, aby zasáhla i stovky kilometrů vzdálené cíle. Pokud je ovšem informace pravdivá, znamenalo by to, že Ukrajina dokáže zasáhnout strategické základny nepřítele i hluboko na jeho území.Mezitím ruská armáda znovu zaútočila na Ukrajinu ze vzduchu. Podle informací ze sociálních sítí se jednalo o střely s plochou dráhou letu vystřelené z bombardérů a vojenských lodí. Napadená země vyhlásila letecký poplach.Na jihu v Záporožské oblasti si údery vyžádaly nejméně dva lidské životy a do krytů, včetně metra, se museli schovat i obyvatelé hlavního města. Bez proudu se ocitla skoro polovina Kyjevské oblasti a výpadky zaznamenali i na severu Ukrajiny. Ostatně je to právě energetická infrastruktura, která se v posledních týdnech stává terčem ruských raket nejčastěji.Jakou taktiku volí ruský vládnoucí režim? A čeho může dosáhnout?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V čem je pro Pavla Fischera současná prezidentská kandidatura jiná než ta před pěti lety? Jak se mu daří získávat finanční i jinou podporu na kampaň? Jak chce dohnat náskok, který mají podle průzkumů jeho soupeři? Koho by vybral do svého prezidentského týmu? Jak by si představoval budoucí podobu Ústavního soudu? A lituje svého výroku, že by nejmenoval homosexuála do funkce ústavního soudce? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného s prezidentským kandidátem Pavlem Fischerem..Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čem je pro Pavla Fischera současná prezidentská kandidatura jiná než ta před pěti lety? Jak se mu daří získávat finanční i jinou podporu na kampaň? Jak chce dohnat náskok, který mají podle průzkumů jeho soupeři? Koho by vybral do svého prezidentského týmu? Jak by si představoval budoucí podobu Ústavního soudu? A lituje svého výroku, že by nejmenoval homosexuála do funkce ústavního soudce? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného s prezidentským kandidátem Pavlem Fischerem..

Omeletky Haliny Pawlowské jsou naplněné posedlostí. „Jsem posedlá lichotkami. Když mi někdo řekne, že jsem krásná, věřím mu, i když se koukám do zrcadla! Jsem posedlá černými šaty. Mám jich tolik, že když vstoupím do své šatny, je to jako, kdybych vešla obchodu. Ostatně i tam je mi většina šatů proklatě malá.“ V Omeletkách uslyšíte povídku Olgy Kittmarové Jak jsem se opila v kostele. Čím je posedlá, prozradí Martina Hudečková a uslyšíte i recept ja dýňovo-bramborové pyré.

Společnost Meta tento týden ukázala, jak za rok pokročila s vývojem světa metaverse. Kromě nového hardwaru a několika her představila také zásadní partnerství Microsoftem. Co to pro Metu znamená? Zanedlouho uplyne rok od chvíle, co se aférami zmítaný Facebook přejmenoval na Meta Platforms. Majitel několika důležitých nástrojů na propojování globální společnosti, tedy Facebooku, Instagramu nebo komunikátoru WhatsApp, tehdy oznámil zásadní investice do vývoje a propagace virtuálního světa metaverse. Na to, že se v dohledné době budeme potkávat, bavit a pracovat právě tam, vsadil sám zakladatel a největší akcionář společnosti Mark Zuckerberg. Tento týden v rámci prezentace Meta Connect předvedl, jak se svými plány pokročil.Součástí Meta Connect bylo představení nových virtuálních brýlí Meta Quest Pro, které mají vyšší rozlišení, vylepšené technlogie ovládání a také nově umožňují přenášet výrazy a pohyby očí rovnou do virtuálních světů. Avatary uživatelů tak budou o trochu víc „jako živé“. Headset se bude uživatelům prodávat za 1 499 amerických dolarů (zhruba 37 000 korun), tedy cenu podobnou high-end telefonům nebo kvalitním notebookům na kancelářskou práci. Host dnešního podcastu Stopáž David Tvrdoň říká, že brýle budou svým zaměstnancům nabízet hlavně firmy, které chtějí, aby jejich lidé mohli líp spolupracovat na dálku.Davide, dnešní rozhovor točíme opět na dálku. Ostatně jako vždycky, protože ty sedíš ve studiu v Bratislavě. O kolik jsme tento týden blíž světu, kdy se tento podcast bude natáčet ve virtuální realitě a kvalita a plynutí naší konverzace se bude blížit osobnímu setkání?Jsme tomu přesně o rok blíž, než jsme byli před rokem. Ale stále nikdo nemůže říct, kdy přesně to bude. Já bych se například rád dostal do světa, kdy oba dva budeme ve virtuálním studiu, protože uznávám, že je tam rozměr, který nám v tomto dvourozměrném Zoomu chybí. Ale v tuhle chvíli to nevidím moc aktuálně. Musely by se stát dvě věci - oba naši zaměstnavatelé by se museli rozhodnout, že nám koupí velmi drahé zařízení, které budeme využívat hodinu, maximálně dvě denně. A taky by to vyžadovalo i postavit nějaké zajímavé podcastové studio ve virtuální realitě. Což se pravděpodobně někdy stane, ale nemůžu ti přesně říct, kdy to bude.Na prezentaci Meta Connect byla oznámena taky jedna zásadně důležitá spolupráce. Mark Zuckerberg totiž přesvědčil Satya Nadellu, šéfa Microsoftu, aby společně spolupracovali na vývoji meta-světa a aby Microsof investoval vlastní knowhow, peníze, lidi i infrastrukturu. Na čem se vlastně dohodli?O metaverse se Microsoft začal zajímat ještě před Facebookem. Paradoxně má k tomuto konceptu blíž než samotná Meta. Umí pro něj totiž najít praktické využití, když tedy necháme stranou hry. Pokud chceš zorganizovat byznys meeting ve virtuální realitě nebo potřebuješ vyřešit něco s týmem na základě osobní kolaborace, tak Microsoft má vybudovaný ekosystém aplikací, který tuhle spolupráci umí překlopit z počítačového 2D světa do virtuální reality. Ta spolupráce může fungovat, ale pořád je tu bariéra - potřebuješ nějaké hardwarové zařízení pro všechny účastníky těchto setkání.Když Satya Nadella nastupoval jako šéf Microsoftu, řekl že se firma má víc otevřít a spolupracovat s každým výrobcem hardwaru, ať už jde o Facebook/Meta nebo třeba Apple. Microsoft má mít svoje aplikace dostupné kdekoliv, kam jejich tvůrci investují nemalé peníze do vývoje a rozvoje virtuální reality. Mimochodem, do nástrojů, které Microsoft na Meta prezentaci tento týden představil, se přihlásíte skrz účty Microsoftu, takže i platba za jejich využívání půjde Microsoftu. Myslím si, že je to velmi výhodná spolupráce na obě strany.Poslechněte si celou epizodu Stopáže. Dozvíte se například, kolik lidí aktuálně v metaverse žije, jestli Facebook řeší klesající hodnotu jeho akcií, nebo v čem jsou výhody práce ve virtuální realitě.

Budu ráda, když pro mě zahlasujete v anketě Křišťálová lupa v kategorii One (wo)man show na webu kristalova.lupa.cz

Pil pivo poprvé s Mikulášem a čertem jako kluk, ale to mu ještě nechutnalo. Zamiloval se do něj až mnohem později. A to dokonce tak, že se svou tehdejší přítelkyní založil v roce 2016 létající pivovar Crazy Clown. A připsal si jedno prvenství, či možná spíše marketingové ocenění: jeho podnik vstoupil do povědomí jako nejšílenější malý pivovar v Česku.Dnes Jakub Rendl říká, že mu pivo přestalo chutnat. A že ho taky přestalo bavit. Není to tak docela pravda, protože v našem rozhovoru se ukázalo, že ho stále baví docela dost. A pořád se pro něj dokáže hodně nadchnout. I tak tvrdí: chci pivo vařit a prodávat už jen pár měsíců, maximálně půlrok. Mým cílem je splatit dluhy, které jsem si nadělal během covidu, a pustit se do něčeho jiného.Do čeho? Poslechněte si sami. Ostatně uslyšíte i to, že jsem se Jakuba Rendla snažil přemlouvat, aby u piva ještě zůstal. A budete moct posoudit, jak se mi to povedlo. Každopádně jsem to myslel vážně: piva jako Shit Happens, které má v receptuře cibetkovou kávu, takže jeho obsah koresponduje s anglickým názvem, bude na českém trhu řemeslných piv chybět.Co Jakubu Rendlouvi vadí na české pivní kultuře, která piva má on sám rád a jaké jsou vztahy mezi lidmi v pivovarnické branži? To vše se dozvíte. Přeji příjemný poslech.

Česko má dalšího zájemce o prezidentský úřad – svůj plán vydat se do boje o Hrad začátkem týdne oznámil senátor Pavel Fischer, který se do volebního klání vydá již podruhé. Čím chce přesvědčit voliče?Hostem Ptám se já je senátor Pavel Fischer.Zatímco někteří se do boje o Pražský hrad vydávají poprvé, senátor Pavel Fischer v něm není žádným nováčkem. Poprvé kandidoval v roce 2018 – se ziskem 10,23 % a něco přes půl milionu voličských hlasů se mu ovšem nepodařilo probojovat do druhého kola volby, v němž se utkal současný prezident Miloš Zeman s Jiřím Drahošem.Už v roce 2018 přitom Fischer proklamoval, že o prezidentskou funkci bude znovu usilovat. S oficiálním potvrzením ale dlouho otálel, což vysvětluje mimo jiné tím, že jako předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl v posledních měsících zaměstnán především děním na Ukrajině. „Mám neustále mnoho náročných úkolů a strategických jednání na evropské úrovni i se svými protějšky v jednotlivých státech. V dubnu a srpnu jsem absolvoval jednání přímo na Ukrajině. Neumím si představit, že bych práci pro náš stát jen tak stopnul a věnoval se prezidentské kampani,“ vysvětlil ve facebookovém příspěvku.Svou kandidaturu plánuje Fischer opřít o podpisy deseti senátorů. A opírat se bude prý i o vládní „podporu“, která ale není zase tak jednoznačná. Vládní pětikoalice v úterý jmenovala senátora Pavla Fischera, bývalou rektorku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla jako kandidáty vhodné na pozici prezidenta. Zároveň ale oznámila, že žádnému z kandidátů do prvního kola neplánuje dát jednoznačnou podporu.Kdo za Fischerem stojí a jak plánuje financovat svou kampaň? A věří, že na podruhé ve volbách uspěje?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Se dvěma dětmi se rozhodla vzdělávat v oblasti psychomotorického vývoje. Dnes vede vlastní poradnu pro budoucí a čerstvé rodiče. Pomocí zábavného cvičení je učí stimulovat přirozený vývoj jejich miminek, a to od narození po první krůčky. Za sedm let prošly jejími kurzy už stovky lidí. Nyní chystá vydání první knihy. Hostem nového dílu podcastu Po mateřských stopách je certifikovaná lektorka Petra Pomajbíková.

Agentura STEM spolu s Institutem 2050 vydala velkou analýzu postojů Čechů ke změnám klimatu a politik s tím spojených. Výzkumníci zjistili, že ke změnám klimatu se nestavíme černobíle. Veřejnosti není ochrana životního prostředí lhostejná, ale z opatření má obavy.Hostem podcastu Stopáž byl ředitel agentury STEM Martin Buchtík. V rozhovoru popisuje, jak se Češi v názorech na klimatickou problematiku liší, jaká opatření jsou pro ně přijatelná a jaká už ne.Váš průzkum mě, jako věčného skeptika, vlastně docela příjemně překvapil. Pochopil jsem ho jednou větou tak, že Češi věří, že změna klimatu existuje, jsou ochotní tomu do jisté míry uzpůsobit svůj život, ale téměř všichni mají obavy z možného poklesu nějaké svojí životní úrovně. Je to tak?Já si myslím, že ano. Ale samozřejmě je to složitější, a to hlavně s omezováním se nebo se změnou životního stylu. A pokud bych měl říct jednu větu já, tak jestli chceme transformaci, jestli chceme bojovat se změnou klimatu a s jejími dopady, dokud tato transformace nebude především sociální projekt a nebude brát ohledy na všechny možné skupiny ve společnosti, pak neproběhne vůbec nebo bude přinejmenším stěží prosaditelná.Překvapilo mě, že to není tak, že se mezi sebou hádají jenom „ekofanatici“ a „spalovači dinosaurů“ a že zbytku společnosti je tohle téma víceméně tak nějak jedno, ale že česká společnost se dělí do mnoha různých skupin…Ostatně jako skoro ve všech tématech, jsou tyto póly třeba 10, maximálně 20 % lidí. Ale jsou to ti, kdo jsou nejvíc vidět a slyšet, objevují se nejvíc v médiích. I proto jsme donedávna měli pocit, že třeba půlka lidí říká, že klimatická změna neexistuje. Jednoduše proto, že jejich mluvčí dostávali velký prostor v médiích. To už dnes neplatí.Ve společnosti máme zhruba 20 % lidí, kteří říkají, že změna klimatu se musí řešit hned a že nám vlastně transformace prospěje ekonomicky a celý proces je spíš příležitost. Nutno říci, že tato skupina jsou častěji lidé vzdělaní a bohatší. Je třeba si uvědomit, že podporovat klima a bojovat proti klimatické změně je v České republice tak trochu ekonomický luxus.Dalších 25 % říká: ano, pojďme to řešit hned, ale nejdřív musíme správně analyzovat ekonomické dopady, jelikož z nich máme obavy. Potom máme skupinu, která si je nejistá. Jsou to často i lidé, kteří vůbec nesledují veřejné dění. To je asi 16 %.Dalších 16 %. jsou tradiční skeptici. Lidé, kteří říkají, že každá změna, která se na nás valí, posílá svět někam do záhuby. A pak je tu 20 % lidí, kteří říkají, že klimatická změna neexistuje nebo s ní není potřeba nic dělat. A nebo že to, co se děje, je jenom politický projekt, a proto je potřeba ho odmítnout.Tato skupina je sama o sobě mnohovrstevná. Jsou v ní částečně i lidé, kteří hodně prosazují dezinformační narativ ve všech možných příkladech. Typicky, že Rusko bojuje za své spravedlivé zájmy, že na ukrajinské straně bojují neonacisté a tak podobně. Zároveň jsou v ní i lidé velmi vzdělaní, kteří popisují proč a jak je tato změna škodlivá pro celou českou ekonomiku.Je něco, na čem se česká společnost shodne?Jestli je na něčem shoda, tak na tom, že by se něco dít mělo a tohle téma by se mělo řešit. Není ale shoda na tom, jak ho řešit. To odpovídá dlouhodobému postoji české společnosti v tom, že je vynikající v identifikaci problému. Změna klimatu existuje, důchodová reforma je potřeba a covid tady nechceme. Ale už už není jednotná v tom, jak nastalý problém řešit. Jestli se na něčem shodujeme, tak na tom, že neřešit problém je úplně špatně. A když už by ho někdo řešit měl, tak je to především stát a politici. Ostatně od toho je přece máme. Sekundárně pak také firmy a až poté domácnosti, které už jsou přece jenom zatíženy jinými problémy.Když se podíváme na konkrétní řešení typu přechod na zelenou energii, která se vyrábí za pomoci větrných elektráren, jsme ochotní nechat si postavit za humny pár větrníků?Když se ptáme na jednotlivá opatření, zjišťujeme, že nejde ani moc o to, co je to za opatření anebo čeho se týká. Zpravidla je důležité, jestli ta formulace začíná slovem dotace a podpora, nebo slovem zdanění, zákaz, ukončení, pokuta. V tom prvním případě to velmi pravděpodobně podporujeme, v tom druhém ne.Hlavní zjištění našeho výzkumu je, že transformace naší ekonomiky musí být sociálně citlivá. Pokud bych měl uvést na nějakém konkrétním příkladu, tak bych zmínil kotlíkové a podobné dotace. Ty jsou u nás postavené tak, že vy svoji investici předfinancujte. To znamená, že zaplatíte konkrétní věc a ministerstvo vám ji pak zpětně proplatí. V momentě, kdy máme polovinu domácností, které nemají větší úspory než 50 tisíc korun, tak se tato podpora stává de facto nedostupná. A to ani nezmiňuji celý administrativní systém, který je s našimi dotacemi spojený. Toto jsou věci, které stát bude muset vyřešit, jinak s veřejným míněním nepohne.

„I když má klient představu, že si buduje kariéru nebo plní cíl, často se stává, že si až zpětně uvědomí, že ten cíl nebyl tak úplně jeho snem. Jen tak nějak přijal představu, jak by to mělo vypadat,“ popisuje svou práci kouč Michal Ondráček, který se snaží klientům vracet život do vlastních rukou. „Myslím si, že často nejsme naladěni sami na sebe. Přijímáme impulsy zvenčí, abychom se přizpůsobovali představám ostatních,“ popisuje osobní i klientskou zkušenost.

Novinář Vojtěch Gibiš byl hostem mého podcastu už dvakrát. Na podzim 2020 a pak na podzim 2021. Poprvé při příležitosti vydání knihy Pandemie, kterou napsal společně s Michalem Kubalem. No a podruhé, když vycházela Pandemie 2. Žertovali jsme, že znovu se uvidíme zase za rok, až vyjde Pandemie 3. Podařilo se to jen napůl.Další díl knihy o pandemii nevyšel, a snad už ani nevyjde. Ne proto, že by oběma autorům došla chuť psát, ale snad už je tahle kapitola definitivně historií. Aspoň v to Vojtěch Gibiš doufá, a jak říká, pokud nás nezaskočí nějaká nová mutace viru, stane se covid už jen další z mnoha nemocí, s kterými se potýkáme.Téma na podcast s Vojtěchem Gibišem však je, a to docela silné. Jsou to sociální sítě, zejména Twitter. A nebudeme se bavit jen akademicky. Gibiš na jaře přišel o svůj twitterový účet se 70 tisíci followerů. Twitter mu ho zablokoval. On sám se dozvěděl jen jedno: že je jeho účet “permanentně pozastaven”.Neví proč, a není mu ani jasné, zda byl účet “pozastaven”, anebo je to jen “dočasné”. Obojí zároveň jde těžko. Ostatně se slovem “dočasně” jsou celkem nemilé zkušenosti, zejména v Česku. Jak se bojuje o zablokovaný účet, co to obnáší a jaké jsou vyhlídky? O tom jsme samozřejmě mluvili.A o mnoha dalších věcech, včetně toho, co sociální sítě a zejména opět Twitter znamenají v době, kdy Ukrajina válčí s Ruskem a západní svět tomu přihlíží.Přeju příjemný poslech.

300 tisíc korun - odškodnění za protiprávní sterilizace. Jenže ne pro všechny. Dosáhnou na něj jen ženy s lékařskou dokumentací o zákrocích. Ostatním ministerstvo zdravotnictví peníze vyplácet nechce. Téma pro reportérku webu iRozhlas.cz Annu Košlerovou.

300 tisíc korun - odškodnění za protiprávní sterilizace. Jenže ne pro všechny. Dosáhnou na něj jen ženy s lékařskou dokumentací o zákrocích. Ostatním ministerstvo zdravotnictví peníze vyplácet nechce. Téma pro reportérku webu iRozhlas.cz Annu Košlerovou.

300 tisíc korun - odškodnění za protiprávní sterilizace. Jenže ne pro všechny. Dosáhnou na něj jen ženy s lékařskou dokumentací o zákrocích. Ostatním ministerstvo zdravotnictví peníze vyplácet nechce. Téma pro reportérku webu iRozhlas.cz Annu Košlerovou.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký Kansas je mnohdy dáván za příklad pevně republikánského státu. Ostatně v prezidentských volbách tu vyhrál demokrat naposledy v roce 1964. Zdejší Nejvyšší soud nicméně před několika lety rozhodl, že ústava Kansasu garantuje právo na interrupci. To se nelíbilo místním konzervativcům a vyvolali referendum o dodatku k státní ústavě, který by z ní toto právo vyňal.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od srpna vyplácí stát dávku mimořádné podpory: pět tisíc korun na dítě pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Vláda tvrdí, že má na mysli v první řadě ty nejchudší a nejzranitelnější. Daří se jí to? Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z think-tanku IDEA při CERGE-EI. Sice je teprve polovina prázdnin, některé české domácnosti ale už za pár dnů dosáhnou na příspěvek určený hlavně na pořizování školních pomůcek. Od srpna se totiž vyplácí vládní pomoc: pět tisíc na dítě v domácnostech s ročními hrubými příjmy do milionu korun.Jako první přijdou na řadu rodiče pobírající přídavky na dítě. Jednorázovou pomoc dostanou v obvyklém výplatním termínu. Ostatní musejí o pět tisíc na potomka žádat, a to od 15. srpna. Celkem by se tenhle protiinflační bonus měl týkat milionu a šesti set tisíc dětí, což je víc než milion rodin.Tak masivní zásah ovšem někteří ekonomové kritizují jako zbytečně plošný a málo efektivní. Pomoc totiž dostanou i ti, jimž existenční potíže nehrozí, a méně naopak zbude na ty nejchudší.Jak efektivní je tuzemský systém sociální podpory? Proč čerpá dávky od státu jen zlomek těch, kteří na ně mají nárok? A jak jsou na tom lidé ve vyloučených lokalitách? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Adéla Komrzý bývá označována za představitelku nové vlny českého dokumentárního filmu. V ní samotné přitom takové zařazení vyvolává spíš pousmání. K posunu žánru by ráda teprve přispěla. Láká ji proniknout za hranice komfortní zóny a namísto stylizovaných výpovědí zachytit skutečné hlasy lidí. Ostatně oslavnými portréty nejsou ani její oceňované snímky Jednotka intenzivního života a Zkouška umění. Druhý jmenovaný dokonce původně odmítla dělat, prvotním impulsem jeho vzniku totiž bylo 220. výročí Akademie výtvarných umění. „Máte v rukou ohromnou moc a je důležité si toho být vědomi. Byl tam určitě materiál na to vytvořit úplně unylý obrázek o té instituci, anebo úplnou freak show,“ přiznává s tím, že důležité je pro ni netočit dogmaticky.  

Člověk by až řekl, že by jim ten Tom Ford slušel. A že by to dávalo smysl. Ostatně jeho parfémy už tomuto kosmetickému power housu dělají parádní službu…

"V prípade, ak by vládu podporoval pán Štefan Kuffa so svojím synom, nevnímal by som to ako problém. Nepovažujem ich za ľudí, ktorí sú mimo politické spektrum. Toto by mi nevadilo. Pán Taraba neviem, nepovažujem ho za fašistu, ale neviem, či by bol ochotný za nejakých okolností podporovať vládu. Asi by som nemal problém ani s tým, keby vládu podporoval pán poslanec Kočiš (strana Republika, pozn. red.), ktorý sa často vyjadruje k sociálnym otázkam a debata s ním bola vždy vecná a korektná. Ostatných až tak neregistrujem," hovorí podpredseda Sme rodina a minister práce Milan Krajniak o tom, kto by mohol podporovať prípadnú menšinovú vládu. "Situáciu v Slovalcu veľmi dobre poznám. Urobím všetko preto, aby tých 450 ľudí, plus náväzne asi ďalších 1500 a rovnako aj ľudia v Istebnom, mali prácu. Po rokovaniach s premiérom Hegerom môžem povedať, že vláda je pripravená vyčleniť dostatočnú sumu peňazí na to, aby tieto pracovné miesta udržali. Dá sa to urobiť rôznym spôsobom, ale na druhej strane chceme aj od Slovalca, aby garantovalo nejakú dobu, počas ktorej pracovné miesta udrží. Myslím, že prebehnú rokovania so Slovalcom a dohodneme sa. Zákon schválime do konca roka," dodáva minister práce Krajniak k prepúšťaniu v hlinikárni Slovalco v Žiari nad Hronom. Ako budú riešiť vládnu krízu? Na čo je vláde nová koaličná dohoda, keď ani táto sa nedodržuje? Čo bude s fabrikou Slovalco a mstí sa im Igor Matovič za to, že ich spolulvastní Penta? A kedy táto vláda zjednoduší život párom rovnakého pohlavia ako sľubovala? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s ministrom práce a podpredsedom Sme rodina Milanom Krajniakom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

„Staré přísloví říká: „Potkáš-li kde spasitele, nakopni ho do prdele.“ To je přesně ono. Chtějí nám zase spasit náš svět, který je krásný, který jsme vybudovali, který ustavil individuální a podnikatelskou svobodu s politickým řádem. A dokonce s rovností všech lidí před Bohem a před zákonem. Dokonce ustavil svět meritokracie, kde zásluhy znamenají hierarchii, kterou chce dnešní spravedlnost zbourat, a úplně zbořit,“ říká o progresivistickém útoku na tradice a instituce euroatlantické civilizace politolog Alexander Tomský v závěrečném díle rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 17.07.2022, www.RadioUniversum.cz

Blogerka a spisovateľka Soňa Bulbeck Lužinová sa vrátila na Slovensko po pätnástich rokoch života v zahraničí. Ako hovorí, po návrate ju najviac zarazila absencia tolerancie aj to, že každý na Slovensku má na všetko svoj vlastný vyhranený názor. Mnohí ľudia sa podľa nej považujú za odborníkov na všetko a nedokážu akceptovať iné názory ani vtedy, keď sú podložené dôkazmi. Ju osobne väčšej tolerancii paradoxne naučil život v Saudskej Arábii. Musela akceptovať celkom odlišnú kultúru a ak tam chcela žiť, pochopila, že musí prijať jej pravidlá. "Prestala som riešiť nepodstatné veci typu čo kto nosí oblečené alebo čo kto kedy povedal. Klebety som úplne vytesnila, prestala som komentovať, súdiť a hodnotiť. Dnes komentujem iba to, k čomu mám čo povedať," konštatuje v rozhovore.

Rapper, umělec, spisovatel nebo publicista, tak je možné definovat Vladimíra Brože alias Vladimíra 518. On sám ztratil touhu se tímto způsobem „vymezovat a zabetonovat se v nějaké společenské pozici, která je čitelná.“ Šíři svých pracovních aktivit vnímá jako formu sebevzdělávání a možnost podívat se na věci z nového pohledu, což ho žene vpřed. A před lety taky dohnalo. „Těch věcí se začalo mlít tolik, že to tělo prostě nemohlo vydržet. Ale myslím si, že to je vlastně hrozně očistný moment, že člověk si musí srovnat priority a nadechnout se k nějaké další dekádě, kdy to třeba bude dělat jinak, což prožívám teď,“ přiznává. Otevřeně mluví ve speciální sérii rozhovorů z karlovarského festivalu také o hádkách v PSH, nebo svém zoufalství.

Jeden marketingový specialista, druhý youtuber a influencer. To jsou rodáci z Brna, bratři a kolegové Petr a Jiří. V exkluzivním rozhovoru, který je výjimečně rozdělen na dvě části, se dvojice rozpovídala o svých začátcích, o tom, jak se jim společně pracuje, ale i o důvěře mezi sebou.

Školství má nového ministra. Je jím právník Vladimír Balaš, který v čele úřadu střídá Petra Gazdíka. Balaše při nástupu ostře kritizoval prezident Miloš Zeman a vyčetl mu malou znalost problematiky regionálního školství. Ostatně sám Balaš přiznává, že o základních a středních školách toho příliš neví. Co budou jeho priority?Hostem Ptám se já byl ministr školství Vladimír Balaš (STAN).Ministerstvo školství má za sebou třeskutou výměnu. Kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr skončil ke konci měsíce v jeho čele někdejší místopředseda STAN Petr Gazdík. Ve vedení resortu ho nakonec od července vystřídá spolustraník – ústavní právník Vladimír Balaš.Ale ani jeho jmenování do funkce se neobešlo bez kontroverzí. Ačkoliv ho prezident Zeman ve středu večer jmenoval do funkce, „aby byla vláda v době předsednictví EU kompletní“, zopakoval, že má ke kandidátovi vládní koalice na ministerský post rovnou několik výhrad.Zemanovi vadí Balašův posudek v kauze pádu Investiční a poštovní banky (IPB) a přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v 90. letech vedl. A prezident mimo jiné znovu zkritizoval inkluzi na školách. Chyba podle něj je i to, že Balaš „je poněkud mimo specializaci ministra školství“.Co nový ministr na kritiku prezidenta říká? A co pro něj bude nejsložitější?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Taky se rádi hezky bojíte? Tak v tom případě si zajeďte na Vysočinu do strašidelného zámku Draxmoor v Dolní Rožínce. Budova je pět set let stará a je plná příšer. Ostatně, příšerně vypadá zámek už zvenčí. Po jeho omítce se rozbíhá spousta prasklin, které jsou spoutané kovovými pásy. Prý jenom jako.

Taky se rádi hezky bojíte? Tak v tom případě si zajeďte na Vysočinu do strašidelného zámku Draxmoor v Dolní Rožínce. Budova je pět set let stará a je plná příšer. Ostatně, příšerně vypadá zámek už zvenčí. Po jeho omítce se rozbíhá spousta prasklin, které jsou spoutané kovovými pásy. Prý jenom jako.

Pauza pro Metrostav. Jak velkým trestem je pro stavebního giganta stopka na veřejné zakázky? Může ho úplně položit? A jak se vůbec Metrostav zapletl do korupce v kauze Davida Ratha? Téma pro Davida Ondráčku, bývalého šéfa české pobočky Transparency International.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pauza pro Metrostav. Jak velkým trestem je pro stavebního giganta stopka na veřejné zakázky? Může ho úplně položit? A jak se vůbec Metrostav zapletl do korupce v kauze Davida Ratha? Téma pro Davida Ondráčku, bývalého šéfa české pobočky Transparency International.

Znám Jana Jiráska hlavně z Facebooku. Prý jsme se v devadesátých letech potkávali i v Česku, na různých akcích spojených s počátky Internetu, ale na to si už jako stárnoucí sklerotik nepamatuju. Co vím, že už mnoho let žije v Rusku. Četl jsem jeho zajímavé statusy o životě v Moskvě, a to ještě v době, kdy tam pracoval jako ajťák.Dnes je byznysmen, před čtyřmi lety si založil firmu Jablko, a pod touto značkou vyrábí a dodává na trh svoje cidery. Už nebydlí v Moskvě, ale na venkově, a poslední čtyři měsíce se stejně jako my všichni potýká s tím, co přinesla Evropě, Rusku a světu invaze na Ukrajinu.Zajímalo mě, jak západní sankce ovlivnily jeho život a taky život jeho rodiny či přátel. Zkrátka jak se v Rusku žije například bez francouzských vín, švýcarských sýrů, karet Visa či Facebooku. Ostatně tento týden se otvíraly první restaurace, které mají nahradit fastfoodový řetězec McDonald's.Domluvili jsme se, že v našem podcastu vynecháme politiku, protože mi už z jeho postů na Facebooku bylo jasné, že bychom se asi úplně neshodli. A taky si nemyslím, že i kdybychom se o politice bavili, že něco vyřešíme. Nakonec se nám to skoro povedlo, i když ne úplně, a pro mě to bylo zajímavé. Snad i pro vás.Omluvte sníženou kvalitu zvuku, jak už bylo řečeno, komunikovat s kýmkoli v Rusku dnes není snadné. Obrazně i doslova. Technicky jsme měli určité problémy, ale nakonec se nám podařilo nahrát jakž takž kvalitní rozhovor přes Zoom.Přeju dobrý poslech.

Anna van der Weerden je mladá sympatická žena, s kterou jsem se seznámil v podstatě náhodou. Mám rád belgická piva, a když jsem koncem loňského roku viděl v Praze na Vinohradech krámek s nápisem Švihlý obchod, s nabídkou holandských a belgických piv, samozřejmě jsem do něj zašel.A udělal jsem dobře: tripel z Rodinného pivovaru Švihov, který je kousek od vodní nádrže Želivka, považuju za skutečný skvost. Zcela se vyrovná nejlepším triplům z pivovarů v Belgii, dle mého soudu. Avšak to je jen první část příběhu. Švihlý obchod počátkem roku zmizel, lépe řečeno se změnil v pivotéku s pivy různých značek, a před pár týdny jsem se dozvěděl, že můj oblíbený tripel se teď minimálně několik měsíců nebude vařit, a možná už nikdy.Rozhodl jsem se tomu přijít na kloub, a díky tomu jsem poznal Annu van der Weerden. Češka, která se před patnácti lety seznámila a provdala za Holanďana, pivovar Švihov vybudovala doslova vlastníma rukama. Ona je přitom advokátkou s vlastní praxí, její manžel je zase softwarový inženýr. Vaření piva a budování pivovaru s restaurací a klubem se stalo jejich srdečním projektem, do kterého zapojili celou rodinu. Ostatně pivovar má v názvu slovo “rodinný”. Bylo to dramatické, náročné a vyčerpávající.Také proto, že se do toho pustili v době, která je nejistá a problematická. Která novým dobrodružstvím a snům nepřeje. Máme za sebou více než dva roky pandemie s mnoha lockdowny, teď je v Evropě válka a západní svět včetně Česka míří zřejmě do ekonomické krize. Přeje, anebo nepřeje taková doba pití piva?Dozvíte se to. A pokud čekáte happy end, pak se emocionálně obrňte, protože vyprávění Anny van der Weerden není idylické ani radostné, byť je plné energie a taky optimism. Ale musím říct, že mě při podcastu dlouho nikdo tak “nerozstřelil”, abych použil trošku silnější výraz, jako právě ona.Víc nebudu prozrazovat a přeju vám příjemný poslech.

Psychiatr Cyril Höschl a jeho přednáška o psech v kostele, zkáze středního managementu a opravdovém tréninku na život… :-) "To skutečně škodlivé je bezmocnost, nikoli stres sám…“ – Cyril Höschl PODPOŘTE NAŠE USILÍ O OPRAVU ROZBITÉHO SVĚTA A DALŠÍ PARÁDNÍ PŘEDNÁŠKY: https://neurazitelny.cz/chci-pomoci VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=J672-rOrI7A CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ NÁŠ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri V přednášce Cyrila Höschla objevíme například: - Co rozhoduje o tom, zda nás stres posílí či zničí – a jak dosáhnout první varianty - 04:36 - Jakým důmyslným plíživým mechanismem stres poškozuje imunitní systém a paměť - 19:41 - Do jaké míry náš osud ovládají geny a do jaké míry za něj "vděčíme" výchově rodičů - 33:13 - Pět varovných příznaků, které nám prozradí, že syndrom vyhoření už klepe na dveře - 1:10:42 Sledujte nás na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Discord: https://discord.gg/ux2kz76nAY Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Hlavním povoláním je Cyril Höschl psychiatr a popularizátor vědy, ovšem s přesahem do mnoha dalších lidských činností. Mnoho let vedl Národní ústav duševního zdraví, dlouhodobě působí na 3. LF UK. Kromě celé řady vědeckých článků píše Cyril Höschl knihy a učebnice, jeho pravidelnou rubriku najdete v časopise Reflex. Přátelé a studenti jej neustále přemlouvají, aby kandidoval na prezidenta České republiky, on to však zarputile odmítá. Syndrom vyhoření není zdaleka jedinou přednáškou v repertoáru pana profesora, jeho obdivuhodná paleta jich čítá hned několik desítek. Je známo, že často prokládá Cyril Höschl přednášky zajímavými příklady a také osobitým humorem. Ostatně, v minulosti již obohatil Cyril Höschl YouTube kanál Neurazitelného projektu přednáškou Kouzla a klamy vědeckého zkoumání a jedním z vůbec prvních rozhovorů u Stolu pro tři. Cyril Höschl syndrom vyhoření popsal překvapivě až v závěru přednášky, nejprve se totiž věnoval popisu fungování stresových reakcí a fyziologických změn, které je provázejí, neb jsou pro pochopení celého procesu stěžejní. Část přednášky věnoval pan profesor pojmu naučená bezmocnost, kterážto hraje v syndromu vyhoření zákeřnou a stěžejní roli. Jako příklad naučené bezmocnosti uvedl Cyril Höschl covid a s ním související opatření. V diskuzi jsme se dozvěděli například zda si lze naučenou bezmocností vysvětlit chování lidí v totalitních režimech. Také nám popsal Cyril Höschl deprese jako onemocnění, které je zároveň jedno z nejsmutnějších a zároveň paradoxně nejradostnějších onemocnění. Řeč přišla také na spojitost, kterou může mít syndrom vyhoření se zaměstnáním, včetně toho, zda je stereotypní práce automatickou poukázkou na syndrom vyhoření. Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chceme potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. PS: Pevně věříme, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

Jeho existenci ale mezinárodně nikdo neuznal. Co vedlo k povstání, jakou šanci měli povstalci a jakou roli hrála Libye a její tehdejší vůdce Muamar Kaddáfí, shrne se svým hostem Zdeněk Novák.

(8:1-3) Ženy mají místo u Ježíše a v církvi. Ježíš věnuje pozornost těm, kteří ostatní přehlíží.

Počet ľudí, ktorí z Ukrajiny ušli pred vojnou, prekonal tento týždeň tri milióny. Vieme, že najviac ich smeruje do Poľska, no tisíce prichádzajú aj na naše hranice. Nie každý a v tomto prípade hlavne každá sa rozhodne u nás ostať, ale keď už tak spraví, otázkou je, aký nový domov na Slovensku nájde. O prijímaní utečencov a ich možnostiach napríklad pracovať, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s Evou Frantovou z magazínu Index a Michalom Katuškom z domácej redakcie denníka SME. Odporúčanie: Kapela Arcade Fire vydala po rokoch vo štvrtok novú skladbu. Síce ešte nebola vonku, keď som nahrávala toto odporúčanie, ale myslím, že to nevadí. Ich buď milujete, alebo neznášate. Ja som prvá skupina a tak je hudba tejto kapely mojim dnešným odporúčaním. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.