Podcasts about ostatn

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Letos se v Polsku odehrál malý skandál: v národním kole populární pěvecké Eurovize se objevilo duo Swada a Niczos, které svou píseň předvedlo v podlaštině. Třebaže někteří diváci byli nadšeni – ostatně duo se umístilo na druhém místě, což je velký úspěch –, mnozí naopak byli rozhořčeni a označili toto vystoupení za národní provokaci. Co je zač podlaština a proč se čtyřicetimilionový národ cítí ohrožen jazykem, kterým hovoří nanejvýš dvacet tisíc lidí? O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, do níž si stále ještě osiřelý starší bratr Lukáš Novosad tentokrát pozval lingvistu Vratislava Karpíška a novináře Jana Maksymiuka, který žije v Praze a patří k mluvčím podlaštiny. Ostatně vymyslel její nový zápis, postavený na české abecedě.Podlaší je region na východě Polska, o jehož existenci Češi nejspíš pořádně netuší – mimo jiné proto, že tento původní (a správný) český název se používá výrazně méně než názvy novější a nepřesnější. Jako třeba Podlesí. Aby to nebylo tak jednoduché: lidé, kteří na Podlaší žijí, se nepovažují za národ, ačkoliv hovoří jiným jazykem, než je v okolí běžné. Podlašané, stejně jaké třeba Hornoslezané, se mají za regionální menšinu. Jejich dlouholetá a prozatím marná snaha o uznání svého vlastního jazyka jako originálního polského kulturního dědictví je jedním z mnoha dokladů, že Polsko si neví rady se svými menšinami a regionálními odlišnostmi, popírá je a ignoruje, protože stále ještě hledá své státní národní sebevědomí.Podlaština je skutečně originální jazyk: ačkoli se nachází v západoslovanské zemi, patří mezi východoslovanské jazyky. Ačkoliv jde o směs běloruštiny a ukrajinštiny (dostatečně odlišnou od obou těchto jazyků), nezapisuje se azbuku, nýbrž latinkou. Tedy aspoň podle návrhu Jana Maksymiuka, jenž její nový zápis vymyslel a snaží se ho prosadit. Doposud totiž podlaština takový nemá, což napomáhá tomu, že se rozvolňuje míra jejího užívání. Vratislav Karpíšek, který se podlašsky naučil sám z knih a návštěv regionu, zase připravuje učebnici a oba muži pospolu slovník. Jako by tak posluchači a diváci nahlíželi s oběma muži dvě stě let zpátky, kamsi na počátek českého národního obrození. Ostatně lze obrozovat ještě v 21. století?A jak vlastně Podlašané vnímají svou existenci v Polsku? A sousedství s Běloruskem, potažmo nevyzpytatelným Ruskem? Jak se cítí lidé, kteří kulturně stojí opravdu na hranici mezi slovanským východem a západem? A je šance, že podlaština – která se nevyučuje ve škole, mediálně má minimální zastoupení a je pod tlakem globalizace, jež stírá regionálnírozdíly – vydrží ještě další desetiletí, neřkuli století? A skutečně je pro Čecha snadné podlašsky číst? Aneb konečně podcast, která svým divákům posouvá hranice o kus dál.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Dějiny bublinářství jsou nečekaně dávné. Už před 400 lety zachytili vlámští malíři komedianty, kteří pro vlastní potěchu a k pobavení ostatních vytvářeli mýdlové bubliny. Tohle umění přetrvalo dodnes a má i své rekordmany.

Vůbec poprvé za mikrofon našeho redakčního podcastu dorazil nový člen redakce Danny Peták. Povídali jsme si spolu o jeho hlavní (motorkářské) práci, o tom, co ho k motorkám přivedlo, a taky o tom, jak důležitá je pro motorkaření pohybová průprava. A věděli jste, že se Danny jmenuje Daniel?

„Hostitelská péče je vztah mezi dospělým a dítětem z dětského domova. Cílem je navázat individuální blízký vztah, který bude dlouhodobý a pravidelný,“ vysvětluje zakladatelka nadace Spoluživot Tereza Šindlerová. Přiznává, že dřív také netušila, že u nás existuje institut hostitele – takže zkušenosti, které sama získala, teď i v nadaci předává dalším. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První veřejné vystoupení sourozeneckého podcastu Hej, Slované! se odehrálo v srpnu 2025 na festivalu Krásný ztráty ve Všeticích. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ho pojali jako zhuštěné vysvětlení, proč se slovanské Evropě věnovat a proč se ji snažit pochopit: jednak připomněli, že Češi tento kout evropského kontinentu spíše přehlížejí, přestože se k němu – jaký paradox! – rádi hlásí. Jenže to by mělo probíhat aktivněji než pouhými několika vzrušenými slovy na adresu Ruska. Po úspěšném českém národním obrození a po ideálech první republiky, která ve vazbách na slovanské země stvrzovala obrozenský étos i svou vlastní existenci, se však střední a východní Evropě myšlenkově neustále vzdalujeme. Přitom věnovat se jim, nemusíme se neustále bičovat tím, že oproti Západu zaostáváme, protože bychom zjistili, že jinde jsme lídry a inspirací.Sourozenci se na festivalu pokusili své posluchače přesvědčit, že to, co se děje v Česku, není ještě nic proti tomu, co se děje v jiných slovanských zemích. Pravomocné odsouzení úřadujícího prezidenta v bosenské Republice srbské? Největší a nejdelší demonstrace v Evropě v Srbsku? Poskytování politických azylů představitelům spřátelených režimů ze strany Maďarska nebo Srbska? Přepólování vztahů uvnitř Visegradu? O tom všem byla řeč.Ale také o tom, kterou symbolickou bitvu už Rusové v Ukrajině prohráli. Nebo o tom, jak číst cíle prvních ruských útoků. Nebo o tom, že s ukrajinskou imigrací nezažíváme nic jiného než před sto lety. Nebo o tom, že cílem české zahraniční politiky by měla být kuřpíkladu snaha řešit stav v Bosně a Hercegovině. Nebo o tom, že jezdíme-li na dovolenou k moři do Polska, jezdíme vlastně do Německa. Nebo o tom, jaké stereotypy si pojí s Čechy Chorvati či Poláci.Aneb konečně podcast, který politické dění v Evropě nahlíží z jiných perspektiv, než u nás bývá běžné. Ostatně hodnocení jednoho z posluchačů na festivalu bylo jednoznačné: „Když jsem slyšel název Hej, Slované, myslel jsem si, že půjde o naprostý bizár. Ale vy jste skvělí!“

Mediální prostor v předvolebním červenci okupovaly hlavně menší strany. Velcí hráči zatím dělají kampaň spíš na půl plynu, některé skoro vůbec. Je to chytrá taktika? Téma pro červencový Předvolební Index Vlevo dole.Jana Maláčová si nakonec za místo na kandidátce plácla se Stačilo! a komunisty. „Zřejmě si myslí, že stranu zachrání jedině tak, když nebude další období mimo Sněmovnu. Jenže je otázka, jestli bude mít volbách ještě nějakou stranu, nebo zbydou s Lubomírem Zaorálkem v Lidovém domě sami dva,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Neúspěchem skončily námluvy Motoristů s Přísahou. A to i přes intervenci Andreje Babiše. „Přijde mi úsměvné, že Petr Macinka teď tvrdí, že v lednu vlastně Roberta Šlachtu neodkopli, že to jen celé špatně pochopil,“ glosuje Václav Dolejší.Rozpačitá je podle něj zatím taktika Spolu: „Tradičně aktivní jsou lidovci, ale TOP 09 je úplně neviditelná a v ODS se snaží jen někteří, třeba Petr Fiala nebo Martin Kupka. Částečně to může být lenost, ale taky tam cítím jisté poraženectví, že už to nemá smysl.“Možná ovšem vládní koalice jen vyčkává, až skončí letní okurka a kampaň se pořádně rozjede. Ostatně výrazněji teď - na své poměry - neútočí ani ANO. „Viditelná kampaň je zatím hlavně tam, kde je hlavní trojlístek Babiš-Havlíček-Schillerová. Nikdo jiný než hlavní hvězdy zřejmě nemá v létě šanci voliče zaujmout, a to nejen u ANO,“ dodává Lucie Stuchlíková.Co mají společného Jana Maláčová a Jindřich Rajchl? Nepřepálili zase Starostové start? A vydržela zatím Pirátům nově získaná energie? Detailní analýzu si poslechněte v podcastu Vlevo dole. Projděte si graf nebo se přihlaste k odběru newsletteru Hodně Vlevo dole s podrobnějším rozborem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Je tady další epizoda letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Dnes o zvířatech, které politici využívají v kampani.O Češích se říká, že jsou národem pejskařů, takže přirozeně i politici často využívají psy v kampaních pro zvýšení své líbivosti. Sázejí na to, že se svým psem mohou působit mnohem lidštěji.Přeborníkem v zapojení zvířat do kampaně je Andrej Babiš, lídr ANO. Ostatně nejrůznější živočichy musí mít rád, vždyť kvůli nim si postavil Čapí hnízdo. Jak kdysi řekl, nebavilo ho stát obrovskou frontu u krmení koz v zoo, tak si řekl, že si udělá vlastní.Výčet Babišových psů, jež v uplynulých letech ukazoval na svých sítích, je dlouhý: red roy pudl Gigi, belgický krátkosrstý ovčák maliňák Sharp, německý ovčák Tango, retrívr Ella, málem i obyčejný jezevčík Lojza z útulku…Občas lídr ANO natočí videa nejen se psy - třeba na své farmě s divokým prasetem Růžou. Prý je nenáročná, protože ji stačí podrbat hráběmi a chrochtá blahem. Jindy si zase v kanceláři povídá s kohoutem Silverem, který prý nemá rád ukrajinské obilí, protože je „kontaminované a ničí naše české zemědělství“.Zvíře patří i na Pražský hrad. Za Václava Havla tam po chodbách nejprve pobíhala kříženka Ďula, později německá boxerka Sugar. Klausovi psa neměli, možná je to málo pravicová záliba. Až Zemanovi si pak na Hrad přivedli Darcy, fenku zlatého retrívra, která se ovšem znelíbila tím, že údajně shrnula koberec, o nějž hlava státu zakopla a poranila si koleno.Současný prezident Petr Pavel tuhle psí tradici zbořil a vsadil překvapivě na kočku. Micka se společně s flanelovou košilí stala symbolem jeho kampaně. Pavlovi ji našli v zimě ve křoví jako mrznoucí kotě, když pod Řípem venčili svého psa Boba.Asi neznámějším politickým zvířetem je dnes ovšem Betyna, fenka erdelteriéra, s níž všude chodí první místopředseda ANO Karel Havlíček. Začalo to nenápadně - bral ji sebou jen na víkendové výlety vlakem, ale dnes už rozdává její fotky, má její obrázek na autě, vodí ji s sebou na rozhovory do televizních a podcastových studií. A chlubí se, že Betyna už má vyšší preference než KDU-ČSL.Kde končí Babišovi psi? Je kočka levicová? A jaké zvíře byste chtěli být v příštím životě? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a vyberte v anketě zvířecího vítěze voleb!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Zrzků a zrzek je málo, to je prostě fakt. Lidé se zrzavými vlasy se ale liší od ostatních nejen výjimečnou barvou vlasů. Víte, v čem jsou speciální? Budete překvapení.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Než přišel do studia, uplaval ráno padesát bazénů. Ví to přesně, protože aby se nespletl, počítá uplavané bazény jako zlomky. Jeho prvním vzděláním byla střední zahradnická škola, a prý dodnes zná zpaměti latinské názvy pěti a půl tisíc rostlin. A do studia přišel v tričku s motivem filmu Kmotr. Ale prý to žádný podtext ani skrytý význam nemělo.Kdybyste neznali jméno mého hosta z titulku, asi byste po těchto informacích těžko tipovali, že jde o jednoho z aktérů tzv. bitcoinové kauzy. Česká politika i média jí žijí už mnoho týdnů, zatím však moc netušíme, co se vlastně seběhlo.V dnešní epizodě bude rozhovor právě se soudním znalcem Jiřím Bergerem. Známe se jen od vidění, ale dlouho, už od devadesátých let, kdy já o rodícím se českém webu psal do Reflexu a připravoval televizní pořad Zavináč, a on byl jako zakladatel serveru Notebooky.cz jedním z internetových pionýrů.Samotný rozhovor s Bergerem je dlouhý, a delší je i tento “propagační” text. Bitcoinová kauza je složitá, a je asi důležité náš rozhovor zarámovat do toho, co o této kauze zatím víme a co se o ní pouze dohadujeme.Jiří Berger je mužem mnoha oborů i profesí, a soudní znalectví v oboru kybernetika je jen jednou z nich. Příběh bitcoinové kauzy začal 7. března v kanceláři na pražské Bělehradské třídě. Kromě Bergera tam byl i advokát Kárim Titz, který zastupuje Tomáše Jiřikovského, pravomocně odsouzeného provozovatele nelegálního online tržiště Nucleus na takzvaném darknetu. Předmětem zájmu je starý kus výpočetní techniky, který má údajně ukrývat digitální jmění v bitcoinech. Později do kanceláře dorazil i notář.Berger, jako státem aprobovaná technická autorita, měl za úkol otevřít Jiřikovského bitcoinovou peněženku, ověřit její obsah a dohlédnout na převod části prostředků českému státu formou „daru“. To také podle svých slov udělal, transparentně a odborně správně.Bezprostředním výsledkem je převod bitcoinů v hodnotě zhruba jedné miliardy korun na účet Ministerstva spravedlnosti. Brzy se však ukáže, že to byl pouhý zlomek celkové částky. Objevují se informace, že v peněženkách spojených s Jiřikovského aktivitami mohly být prostředky v hodnotě až dvanácti miliard korun. Zbytek zůstal buď nedostupný, nebo zmizel.Trvalo řadu týdnů, než se informace o daru Jiříkovského dostaly do médií. Jiří Berger se ocitl v epicentru politického skandálu. Jedno jisté: jakkoli jeho jméno veřejnost neznala, nebyl a není nějakým bezejmenným expertem s kulatým razítkem. Jeho profesní dráha je mozaikou zdánlivě nesourodých prvků, které však dohromady tvoří obraz mimořádně schopného a ambiciózního člověka.Bergerova kariéra stojí na unikátním vzdělání. Vystudoval informatiku na České zemědělské univerzitě, získal titul MBA a překvapivě absolvoval i skladatelské oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka. Tato kombinace technického a uměleckého vzdělání naznačuje myšlení, které se neomezuje na jedinou disciplínu.A když jsem u vzdělání, Berger absolvoval prestižní akademii projektového leadershipu v americké NASA v roce 2014. Jde o elitní centrum, které školí manažery pro řízení nejkomplexnějších a nejrizikovějších projektů na světě, srovnatelné s vesmírnými misemi.Jak jsem říkal, Berger se už v devadesátých letech etabloval jako úspěšný podnikatel. V roce 2002 prodal internetové vydavatelství Notebooky.cz mediální společnosti MAFRA, kde se stalo součástí portálu Technet.Jeho klíčovými firmami jsou FRACTAL s.r.o. a e-FRACTAL s.r.o.. Nejde o malé IT firmy; podle veřejných registrů uzavřely se státními institucemi stovky smluv v hodnotě desítek milionů korun. Společnost FRACTAL působí jako významný prodejce letenek pro korporátní klientelu.Globální ambice dokresluje projekt PhoneCopy.com. Jde o fungující službu pro zálohu a synchronizaci dat z mobilních zařízení, která má díky nástupu cloudu své nejlepší období sice už za sebou, ale i tak se může pochlubit více než 1,25 milionem aktivních uživatelů po celém světě. Berger jako CEO firmy je do projektu aktivně zapojen, což dokládají i jeho příspěvky na firemním blogu.Bergerova expertíza není jen praktická, ale i teoretická. Je držitelem amerického patentu č. 7,904,431 s názvem „Metoda a systém pro automatizované modelování požadavků”. Tento patent není jen formalitou; jeho principy se aktivně používají.Je spoluautorem několika odborných článků publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech, které se týkají českého systému eRecept. Jeho výzkum se soustředí na využití procesního modelování ke zefektivnění implementace složitých IT systémů ve veřejné správě. To bylo v projektu eReceptu použito například pro efektivní začlenění záznamů o očkování proti covidu.A pak je tu druhá tvář Jiřího Bergera, jeho kariéra soudního znalce a vlivného konzultanta. Napsal podle svých slov nepočítaně posudků, ale minimálně dva “vyčuhují”, protože se dotýkají opět svého času mediálně sledovaných kauz: pražské Opencard a výběrového řízení na mýtný systém, provozovaný firmou Kapsch.Plus samozřejmě již zmíněné účinkování v bitcoinové aféře. V ní čelí podezření i stížnostem, které poukazují na možný střet zájmů. Ale podle Bergera probíhalo vše standardně a nevybočilo z běžné praxe. Co bylo nestandardní, je astronomická suma, o kterou jde.Ano, zřejmě se podařilo obnovit přístup pouze k části bitcoinů, kterými Jiříkovský kdysi disponoval, ale jak říká Berger, a velmi srozumitelně to vysvětlil i Patricku Zandlovi, který o tom napsal text na svůj web Marigold, mělo to čistě technický důvod. A tím byl zastaralý typ bitcoinové peněženky, která otevřela jen ty adresy, ke kterým byly klíče na navráceném starém hardwaru. Ostatní jsou nedostupné a tedy fakticky ztracené.Objeví se někde? Ulít peníze do bitcoinu je ten nejhorší způsob, říká Jiří Berger. Je to tak? Netroufám si říct. A vlastně ani nemám ambici a hlavně ani možnosti se dopátrat pravdy. Baví mě příběhy, a ten Jiřího Bergera je fascinující.Jistě, nenabízí jednoduché odpovědi. Ale nabízí komplexní a pozoruhodný portrét muže mnoha talentů. Vizionářského byznysmena, chytrého a kreativního akademika a zároveň tvůrce, a také vlivného operátora pohybujícího se na pomezí byznysu, státu i politiky. Poslechněte si verzi tohoto příběhu přímo od jeho nositele.Přeju příjemný poslech!

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj tramping zůstane. Zhruba čtvrtina ze 138 tábořišť má šanci na zachování, ochránci přírody je zlegalizují. Ostatní nocoviště už odstranili nebo odstranit nechají. Nová pravidla tvořila půl roku speciální pracovní skupina složená z ochránců přírody a krajiny, majitelů pozemků i trampů samotných.

Doslova útokem vzali zájemci nabídku samosběru malin ve Lhotce u Telče. Malinový sad tam manželé Kothbauerovi sice mají už více než pět let, letos poprvé ale o samosběru informovali na sociálních sítích. Zájemců se přihlásilo přes 150, dostane se ale tak na pětinu z nich. Ostatní musí manželé odmítat.

Ještě v průběhu července a srpna se uchazečky a uchazeči o studium mohou přihlásit na studijní programy šesti fakult Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Druhá kola přijímacího řízení otevřely všechny tři technické fakulty a fakulty ekonomická, filozofická a zdravotnických studií. Ostatní začínají rozesílat rozhodnutí o přijetí.

Jiný fokus, který bychom mohli při pohledu na české dějiny posledních dvou století uplatnit, jsou lidé. Kdo tu vlastně spoří a myslí při tom na budoucnost? Ostatně, finanční zdraví je téma v minulosti stejně jako dnes. A jakou roli mělo spoření během válek a revolucí?

Bombardování Bělehradu jsem si přál, omluvu za Srebrenici už nečekám. Češi Jugoslávce přijali dobřeOpíjet se v roce 1988 v socialistické Praze a pak suverénně odjet na kávu do Paříže. Prožít sametovou revoluci, vnímat nádech svobody v Československu, zároveň sledovat, že o vlastní svobodu přicházím, protože můj stát se propadá do krvavé vřavy. Dívat se na poklidný rozpad Československa a přitom se sám sebe ptát, jestli válka v Chorvatsku nebo v Bosně je i moje válka. Emigrovat do Prahy, přitom se starat o rodinu v obléhaném Sarajevu. No a pak proměnit svůj život pod tíhou těchto zážitků: založit a vést nejvýznamnější festival dokumentárních filmů Jeden svět, věnovat se konfliktům v Barmě nebo Gruzii a pomáhat tamním lidem. To jsou jenom některé ze zákrut fascinujícího života „žižkovského Sarajevana“ Igora Blaževiče. „Nikdy jsme nechtěl zobrazovat utrpení lidí ve válce, ale to, že se i v tak šílených chvílích dokázali zachovat svobodně, statečně, lidsky,“ říká kromě mnoha jiných věcí bratrům Jakubovi a Lukáši Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované.Na začátku Igor Blaževič vzpomíná na přelom osmdesátých a devadesátých let, popisuje své zážitky a pozorování z doby, kdy jako Jugoslávec začal pociťovat, že přichází o svobodu, na kterou byl zvyklý, a kdy nemohl cestovat na svůj jugoslávský pas (poprvé mu to znemožnili, jaký paradox, Slovinci), a zároveň sledoval, jak Češi, do té doby utlačovaní, svou svobodu nabývají. Mluví také o tom, jak se stal „sluníčkářem“, tedy zapadl do českých disidentských kruhů, a skrze ně vnímal dění v Česku, nebo jak si postupně uvědomoval, že válka v Jugoslávii, konkrétně v Bosně, se ho osobně dotýká, protože mu v obléhaném městě zůstala celá rodina. Ostatně jaká je Igorova osobní identita? Je Jugoslávec? Bosenský Jugoslávec? Chorvat? Sarajevan? Žižkovský Bosňan? Anebo světoobčan, který ztratil část své duše?Řeč přijde také na to, zda v sobě člověk může utišit válečné trauma, zda Mezinárodní soudní tribunál dokázal zahladit nějaké bolesti, aby na postižených místech došlo alespoň k minimální katarzi, anebo zda to překvapivě vůbec nedokázal. Jedno ze silných míst celého rozhovoru je o tom, zda očekávat omluvu od agresorů, anebo ne („se Srby jsem se znovu začal přátelit, až když jsem od nich přestal očekávat omluvy za Srebrenici – neomluvil se totiž žádný“). Není touha po omluvách vlastní jenom nám západním křesťanům? Dojde také na úvahu o spojeneckém bombardování Bělehradu, s nímž Igor Blaževič souhlasil, ba dokonce po něm volal, s čímž se musí vyrovnat Jakub, který Bělehrad považuje za svůj druhý domov. Dále Igor vypráví, že se po válce zhroutil a musel půl roku odpočívat, načež odjel na druhou stranu světa zkoumat, zda se tamní konflikty liší od našich, nebo ne. „Přitom si člověkuvědomí, že když má válečné zážitky, získá určitou senzibilitu, díky níž konfliktům rozumí lépe. A dostavuje se určitý adrenalin, už to ovzduší pořád trochu potřebujete.“Hovoříme také o tom, jak česká společnost přijímala v devadesátých letech uprchlíky z Jugoslávie: „Nebyl to vůbec žádný problém. Válka v Jugoslávii byla první válka svobodného Československa, přijímali nás také proto, že jsme pro Čechy představovali jejich sen o moři a že nechápali, proč jsme to udělali a začali po sobě střílet. My jsme promarnili svou šanci: byli jsme o třicet let napřed před ostatními státy východního bloku, mohli jsme být první v Evropské unii. Místo toho jsme se začali vraždit,“ uvažuje Igor Blaževič. A pokud jde o dnešek a poměry Čechů k ukrajinské emigraci, dodává: „Svět začal být velmi nestabilní a komplikovaný, my jako Západ jsme ztratili sebevědomí, že víme, co je správné. Výsledkem je sebeuzavření společnosti, té liberální. Ukrajina to trochu, aspoň na chvíli, změnila, a společnost byla ochotná se zase otevřít. A už je to zase pryč.“Velký portrét výjimečného muže. Mnoho silných myšlenek weltmana, který si prošel ledasčím. Aneb konečně podcast, který odkrývá člověka.

První místopředseda ANO Karel Havlíček je Babišovým žolíkem, který rozhodne o výsledku hnutí ve volbách. Proto je nasazený jako lídr kandidátky v Praze, která je vládní baštou, s úkolem přetáhnout Spolu a STAN zklamané voliče.Také proto, že agilní Havlíček po celé zemi navštěvuje firmy a účastní se řady podnikatelských konferencí. A tam mluví jako skalní pravičák: upozorňuje, že na všechno peníze nebudou. Mluví tedy úplně jinak než předseda ANO Andrej Babiš slibující lidem na mítincích, co všechno jim stát zaplatí.Pětapadesátiletý Havlíček v sobě našel velký politický talent - evidentně ho baví setkávání s lidmi, umí mluvit s různými skupinami, dokáže zaníceně hovořit na jakékoliv téma. Ostatně právě proto má mezi novináři přezdívku „jubox“, kterou používají i někteří jeho kolegové z ANO. Hodíte do něj jako do automatu minci, zadáte téma a on spustí.„Podnikatelé nejsou naivní a tuší, že ne všechno z toho, co jim Havlíček vypráví, nakonec splní, neboť rozhodující slovo má stejně Babiš. Zároveň ale oceňují, že se s nimi alespoň baví, že jim naslouchá, na což vládní politici čas nemají,“ říká politická reportérka Lucie Stuchlíková v podcastu Vlevo dole.„Leckomu Havlíčkovy sliby mohou přijít přehnaně ambiciózní, když říká, co všechno ve vládě nastartuje, zařídí, změní, opraví. Když se podíváme na jeho podnikání v minulosti, které ne vždy dopadlo dobře, najdeme tam společný rys - megalomanství, přepálené investice, naslibované hory doly,“ všímá si Václav Dolejší.Pokud ANO jako jasný favorit sestaví po volbách kabinet, Havlíček by se měl stát vicepremiérem pro ekonomiku. V tomto křesle ho pak čeká nelehký úkol, k němuž se všichni v ANO upínají - nastartovat ekonomiku tak, aby její růst přinesl na daních do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc potřebných na všechny sliby.Odkud Karel Havlíček přišel do politiky? Co dělal předtím? A existuje skutečně Betyna? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Prodat byt a investovat ho s pákou do indexu S&P 500 a do pěti let počítat s výnosem přes sto procent. Může to znít jako šílená sázka, která jde zcela proti proudu, ale může se ukázat jako vítězná. David a Martin se proto v novém dílu investičního podcastu Money Penny podívali, jak přemýšlí lidé, kteří nejdou se stádem a jak moc dobře mají své sázky spočítané. Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Prodat byt a investovat ho s pákou do indexu S&P 500 a do pěti let počítat s výnosem přes sto procent. Může to znít jako šílená sázka, která jde zcela proti proudu, ale může se ukázat jako vítězná. David a Martin se proto v novém dílu investičního podcastu Money Penny podívali, jak přemýšlí lidé, kteří nejdou se stádem a jak moc dobře mají své sázky spočítané. Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

V sobotu 28. června uběhne 111 let od atentátu v Sarajevu, který stojí na počátku první světové války. Výročí tří jedniček vybízí k události se vrátit a probrat ji skutečně zevrubně. A tak vás při poslechu čekají odpovědi například na otázky, jaké bylo pozadí atentátu (tedy nejen způsob jeho provedení, ale proč k němu vůbec došlo), jak na atentát reagovala česká a srbská společnost nebo jak na něj reagoval rakouský dvůr a jak srbský stát. Jaký vlastně byl vztah mezi Srbskem, Rakouskem a Bosnou? Jak se s dědictvím atentátu nakládalo v Jugoslávii a v samotném Sarajevu? Jak si atentát připomínáme my? A víme o něm skutečně všechno, anebo stále existuje překvapivě mnoho otázek, o nichž nejen veřejnost, ale také historická obec vedou vášnivé spory? O tom všem v detailní a obsáhlé epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s historikem Borisem Moskovićem. Na úvod se probírá první atentát v Srbsku, totiž atentát na královský pár v roce 1903 – vlastně veřejná poprava, která šokovala Evropu a stvrdila obraz Balkánu jako sudu se střelným prachem a založila obraz Srbů jako barbarů, kteří se neštítí ničeho a který se na ně vytahuje pravidelně (například při válkách v devadesátých letech). Tato událost založila nějakou tradici, jež se táhne až dodnes (vzpomeňme na atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003). Kontext sarajevského atentátu však nebyl dán pouze dynamickým vývojem politiky v Evropě a jejími anarchistickými sklony, vedly k němu také balkánské války, zvyšující se srbské sebevědomí po rozšíření teritoria a znovuzískání dávných držav, jako bylo Kosovo, radost nad tím, že z Balkánu zmizely i poslední osmanské vlivy – až zůstala potřeba osvobodit jenom Rakouskem anektovanou Bosnu. Zůstává ovšem otázka: skutečně si Srbsko po vyčerpávajících předešlých válkách přálo válku novou?A lze se ptát dál: kdo byli mladíci z organizace Mladá Bosna? Tedy členové organizace, jež skutečně atentát provedla, ačkoli se běžně traduje, že šlo o akci organizace jiné, zvané Černá ruka. Odkud se vzali, jaké bylo jejich sociální pozadí, jak uvažovali o světě a proč se radikalizovali? Co si vlastně mysleli, že atentátem způsobí? Ostatně jak se k nim po provedení atentátu stavěl srbský stát? Je skutečně pravda, že Rakousko bylo varováno, aby do Sarajeva žádnou delegaci neposílalo? Anebo toto varování bylo jenom šikovným diplomatickým manévrem, aby si srbský stát preventivně umyl nad potenciálním průšvihem ruce?2 / 2Je totiž potřeba vnímat také datum, kdy k atentátu došlo: na svátek Vidovdan čili Vítův den, což je významný pravoslavný svátek a také výročí bitvy na Kosově poli. Příjezd následníka trůnu katolického císařství tedy byl vnímán jako provokace. Na druhou stranu jak vnímat Gavrila Principa, který byl až několikátým atentátníkem v pořadí, protože pokusy jeho předchůdců se nezdařily – je to srbský nacionalista? Bosenský nacionalista? Jugoslávský nacionalista? Každý režim se s ním musel vyrovnávat po svém, což se odráželo například na tom, kdy měl Princip na místě atentátu pamětní desku a kdy ne: za druhé světové války zmizela a byla věnována k narozeninám Adolfu Hitlerovi jako jeden z dokladů jeho vítězství (Hitler vzpomínal, že sarajevským atentátem byl v mládí silně pobouřen), za socialistické Jugoslávie se deska na místo vrátila, naopak za války v devadesátých letech, kdy Sarajevo tři roky Srbové obléhali a chtěli ho totálně zlikvidovat, ji místní samozřejmě znovu sundali.To jsou jenom střípky z mnoha a mnoha příběhů, které epizoda probírá, jelikož se jich kolem atentátu za těch sto jedenáct let nashromáždilo opravdu nepřeberné množství. Aneb konečně podcast, který jde do hloubky i šířky dějin.

Jedním z tabuizovaných témat, která se začala otevírat po pádu komunistického režimu, byl také odsun (nebo podle některých vyhnání) Němců z našeho území. Ostatně téma sudetských Němců se stalo téměř „národním mýtem“, který opakovaně vstupoval i do současného politického dění.

Jedním z tabuizovaných témat, která se začala otevírat po pádu komunistického režimu, byl také odsun (nebo podle některých vyhnání) Němců z našeho území. Ostatně téma sudetských Němců se stalo téměř „národním mýtem“, který opakovaně vstupoval i do současného politického dění. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Administrativa Donalda Trumpa pokračuje v úsilí podkopat finanční stabilitu Harvardovy univerzity. Vládní agentury mají přehodnotit a případně ukončit zbývající kontrakty a už dříve vláda zablokovala federální granty ve výši 3 miliard dolarů. Navíc má univerzita zákaz nabírat zahraniční studenty. „Jde o precedens. Vybrali si tu nejstarší a nejsilnější univerzitu. Pokud se podaří ochromit její autonomii, ty ostatní se velmi rychle přizpůsobí,“ míní politolog Michael Kraus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze skromných lokálních poměrů až na talíře do celého světa. Takovou cestu urazil bretaňský koláč jménem kouign-amann. Neměl to ale vždy jednoduché. Původně totiž vznikl z nedostatku, jen na základě pár ingrediencí. Ostatně v bretonštině slovní spojení kouign-amann znamená máslový koláč.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U Motoristů musí být panika. Preference ambiciózní strany, která sama sebe označuje za jedinou autentickou pravici a prezentuje se jako ideální partner v případné budoucí Babišově vládě, padly pod pět procent. Dolů ji táhne šnůra potíží kolem europoslance Filipa Turka.„Nejasnosti kolem bakalářské práce, dvousetkilometrová rychlost na dálnici nebo nacistické symboly, to vše k image hranatého drsňáka nějak patří. To jeho příznivci berou. Ale zpochybnění image velkého formulového závodníka s působivými úspěchy může být fatální ranou,“ říká Lucie Stuchlíková v podcastu Vlevo dole.Turek coby hlavní hvězda Motoristů přitom stále není členem strany a dosud se ani nerozhodnul, zda opustí europarlament a bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách.Ostatní lídři Motoristů si uvědomují vážnost situace. Pokud by se i další měsíc v průzkumech veřejného mínění dál propadli, hrozí jim, že je televizní stanice přestanou zvát do debat. Zmizeli by tak z klíčového mediálního prostoru jako relevantní politický hráč.„Turek, který loni vytáhl Motoristy vzhůru, je teď paradoxně táhne dolů. Svými příhodami úplně zastiňuje ostatní kandidáty strany a úplně vymazal další témata. Skoro bych čekal, že tím musí ostatní straníky už pěkně štvát,“ myslí si Václav Dolejší.Sebevědomá strana podporovaná exprezidentem Václavem Klausem původně chtěla mířit na zklamané pravicové voliče. Jenže čím je osloví, když většinu mediální agendy Motoristů zabírá vysvětlování kategorií formule a pravidel závodů?Pražský lídr Motoristů Boris Šťastný pak v televizním rozhovoru nemluví o plánech ve zdravotnictví, ale je nucen dokola odpovídat na otázky kolem Turka a závodů, a královehradecká jednička Renata Vesecká coby bývalá nejvyšší státní zástupkyně nemá prostor mluvit o justici.Vědí vůbec Motoristé, kde a jak se zapíná turbo? A komu a proč říká Filip Turek "zlatíčka"? Dojme vás spíš chlap s hranatou hlavou, nebo s rýmičkou a čajem s medem? Poslechněte si čerstvý Reaktor Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Podľa psychologičky Jany Ashford sa rodič ľahšie naviaže na dieťa rovnakého pohlavia a podobného temperamentu, ako má on sám. Spolu s psychológom Martinom Milerom v podcaste Terapia slovom opisujú najčastejšie príčiny, pre ktoré matky a otcovia favorizujú jedno zo svojich detí na úkor ostatných. Vysvetľujú, aké následky má dlhodobé a citeľné preferovanie jedného z detí na psychiku všetkých súrodencov, aj ako sa s pocitmi krivdy, sklamania a bolesti z detstva v dospelosti ľahšie vyrovnať. Hlasujte za naše podcasty v súťaži Podcast roka a vyhrajte zaujímavé ceny. V kategórii Ucho sú nominované podcasty Otcovia v plienkach a História N a v kategórii Impulz súťažíme s podcastom Boxová ulička. Podporte nás na www.podcastroka.sk

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Od atentátu na slovenského premiéra uplynul přesně rok. Robert Fico z útoku dodnes viní opozici a nedávno prohlásil, že podobný útok teď hrozí znovu. Jak atentát proměnil Slovensko?Hostem Ptám se já byla slovenská politoložka Darina Malová.Slovensko má za sebou přesně rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Loni v květnu ho postřelil útočník při setkání s občany po výjezdním jednání vlády v Handlové. Policisté atentátníka bezprostředně po střelbě zadrželi, hlavní líčení s ním by mělo u soudu začít v červenci. Premiér označil střelce za aktivistu opozice, odpovědnost za atentát přisuzovali opozičním stranám opakovaně také další představitelé vlády. Slovenský kabinet znovu zasedá v Handlové právě dnes. Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) na čtvrtek ve městě také ohlásila vzpomínkovou akci, na kterou svolala své sympatizanty. Podle některých zástupců opozice chtějí vládní politici udělat z Handlové poutní místo ve snaze překrýt pochybení při svém vládnutí.V uplynulých dnech Fica také kritizovali za jeho cestu do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Slovenský premiér se akce zúčastnil se jako jediný vrcholný politik z členských zemí Evropské unie. Ostatní státníci EU do Ruska nejeli kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině.Jak Fico s atentátem zachází a jak to proměňuje slovenskou politickou scénu? Do jaké kondice se dostala opozice? A kam Slovensko směřuje? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jako jediný představitel členského státu Evropské unie se slovenský premiér Robert Fico zúčastnil oslav konce druhé světové války přímo v Moskvě. Při příležitosti tak zvaného Dne vítězství nad fašismem položil společně s nejvyššími politickými představiteli dalších zemí květiny u hrobu neznámého vojína.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko trápí nedostatek dostupného bydlení. Poslanci ve Sněmovně po měsících dohadů schválili zákon, který má pomáhat lidem ohroženým bytovou nouzí. Co novinka přinese? Hostem Ptám se já byla analytička a sociální antropoložka Lucie Trlifajová působící na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.Stejně jako předešlé vlády sliboval také kabinet Petra Fialy (ODS), že zvýší dostupnost bydlení v Česku. Premiér téma označil za jednu ze svých osobních priorit a jeden z předpokladů pro restart země. Řešení letitého problému by měl pomoci i nový zákon o podpoře bydlení, který vláda představila loni na jaře a který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Sněmovna ho dnes po několika odkladech schválila. Chystaná legislativa stojí na třech základních pilířích: garantované nájemní bydlení, kontaktní místa s asistenty, kteří by zájemcům pomáhali bydlení získat, nebo systém garancí pro soukromé majitele bytů. Dosavadní přístup kabinetu k oblasti bydlení a navazujícího systému podpory opakovaně kritizují organizace zabývající se problematikou bydlení. Zároveň upozorňují, že Česká republika čelí bytové krizi, která ohrožuje desetitisíce domácností. Komu nový zákon skutečně pomůže? Co potřebuje český trh s byty? A jak reálné jsou sliby politických stran?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.

Americký prezident Donald Trump ohlásil balík cel, který děsí nejen ekonomy a země, na které mají dopadnout, ale také americké firmy, investory i domácnosti. Evropská unie chystá odvetná opatření, chce ale dál s americkým prezidentem jednat. „Evropa potřebuje ukázat, že má sílu. Pokud bychom jí teď nevyužili, je možné, že by to Evropu poškodilo,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Rychlejší vyhoštění nelegálních migrantů či zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl. To má přinést novela zákona ministerstva vnitra, která částečně implementuje evropský migrační pakt. Předlohu ale kritizuje opozice i neziskové organizace. „Je v rozporu s českým i mezinárodním právem,“ vadí Andree Krchové, ředitelce Konsorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky. „Chceme zamezit nelegální migraci,“ namítá pro Český rozhlas Plus poslanec Petr Letocha (STAN).

Rychlejší vyhoštění nelegálních migrantů či zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl. To má přinést novela zákona ministerstva vnitra, která částečně implementuje evropský migrační pakt. Předlohu ale kritizuje opozice i neziskové organizace. „Je v rozporu s českým i mezinárodním právem,“ vadí Andree Krchové, ředitelce Konsorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky. „Chceme zamezit nelegální migraci,“ namítá pro Český rozhlas Plus poslanec Petr Letocha (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Takmer polovica živnostníkov na Slovensku nemala podnikateľský účet. Nová transakčná daň však urýchľuje ich rozhodovanie Podľa prieskumu agentúry Focus pre mBank malo začiatkom roka podnikateľský účet len 46 percent živnostníkov. Viac ako polovica si ho plánuje zriadiť až koncom marca, pričom 22 percent si chcelo účet otvoriť do konca februára a 12 percent tak plánovalo urobiť už v januári. „Očakávali sme, že mnohí budú túto povinnosť odkladať, keďže ide o prirodzenú vlastnosť – riešiť veci na poslednú chvíľu," uviedol v rozhovore generálny riaditeľ mBank Slovensko Roman Fink. Podnikateľský účet mKonto Biznis prináša živnostníkom viaceré výhody – jasnejšiu evidenciu finančných tokov, oddelenie firemných a osobných financií a jednoduchšiu správu transakcií. Je určený pre podnikajúce fyzické osoby bez ohľadu na odbor ich podnikania. Roman Fink zdôrazňuje, že v mBank je podnikateľský účet mKonto Biznis vedený navždy zadarmo a klienti môžu využívať aj ďalšie výhody, ako sú bezplatné platby vrátane medzinárodných SEPA platieb a výbery z bankomatov nad 70 eur po celom svete. Nová transakčná daň bude podľa neho znamenať pre podnikateľov zvýšené náklady v desiatkach eur mesačne, avšak mBank sa snaží ich dosahy minimalizovať. „Za podnikateľov túto daň odvedieme a zároveň do konca roka kompenzujeme jej časť, všetko teda za klientov vybavíme my, nemusia sa o nič starať, " vysvetľuje R. Fink. Digitalizácia zohráva kľúčovú úlohu pri znižovaní administratívnej záťaže. „Podnikateľský účet si klienti môžu založiť online, telefonicky alebo na pobočke, pričom im stačí občiansky preukaz. Ostatné údaje si banka overí sama," dodáva generálny riaditeľ. mBank sa snaží podnikateľom uľahčiť orientáciu aj prostredníctvom online poradenskej platformy Podnikateľov poradca. Tá ponúka viac ako sto článkov na témy ako právo, dane, účtovníctvo či digitalizácia. Banky očakávajú, že v dôsledku legislatívnych zmien a transakčnej dane vzrastie záujem o podnikateľské účty v týchto dňoch. „Veríme, že živnostníci ocenia jednoduché riešenia a nebudú čakať do poslednej chvíle," dodáva R. Fink. Viac podrobností sa dozviete vo videorozhovore: https://www.trend.sk/ekonomika/podnikatelsky-ucet-bude-aprila-povinny-zivnostnici-ho-mozu-mat-zdarma?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.

Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tomio Okamura čelí podezření ze spáchání trestného činu podněcovaní nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Pozornost policie si vysloužil kontroverzní kampaní SPD před krajskými a senátními volbami.

Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil zavedení vysokých cel na kanadské a mexické zboží, zvýšil cla na dovoz z Číny a chystá se na Evropskou unii. Od podnikatelů, ekonomů a novinářů za to ve Spojených státech dostal pěknou „sodu“. Mnozí doufají, že se celá situace časem nějak urovná. Ostatně, cla na mexické a kanadské zboží Trump v pondělí odložil.

Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)