Podcasts about ostatn

Brno po desítkách let připravuje stavbu úplně nového hřbitova, zcela odlišného od všech ostatních ve městě. Jaký bude a kde? To si poslechněte v podcastu Brněnská jedenáctka, včetně několika dalších hřbitovních zajímavostí. Věděli jste třeba, že je v Brně pochovaná princezna se zlatou hvězdou? Další témata: Proč se při bouřkách na Kolišti vždycky vytvoří dešťová laguna a co se s tím dá dělat? Komu fandit ve fotbale – hráčům, nebo trávníku? A jaké další zvíře uteklo ze zoo?

Brno po desítkách let připravuje stavbu úplně nového hřbitova, zcela odlišného od všech ostatních ve městě. Jaký bude a kde? To si poslechněte v podcastu Brněnská jedenáctka, včetně několika dalších hřbitovních zajímavostí. Věděli jste třeba, že je v Brně pochovaná princezna se zlatou hvězdou? Další témata: Proč se při bouřkách na Kolišti vždycky vytvoří dešťová laguna a co se s tím dá dělat? Komu fandit ve fotbale – hráčům, nebo trávníku? A jaké další zvíře uteklo ze zoo?

Po summite NATO v Ankare je zrejmé, že členské štáty budú musieť v najbližších rokoch investovať do obrany čoraz viac — ale zároveň aj rozumnejšie. Cieľ päť percent je nová realita, to však neznamená, že stačí iba nakúpiť drahú techniku. Dôležité je hlavne to, čo za peniaze získame. Podľa Viliama Ostatníka, výkonného riaditeľa think-tanku Adapt Institute, ktorý bol hosťom video relácie Index s Evou Frantovou, sa už mnohé dôležité nákupy dejú. „Pozitívne vnímam ohlásené dokúpenie desiateho dotankovacieho lietadla, aj strategických lietadiel od Airbusu a takisto viacúčelového prieskumného lietadla GlobalEye od firmy Saab. Všetky tieto plány sú pozitívnou správou nielen pre NATO, aj priamo pre európsky priemysel, keďže ide o európske firmy,“ vysvetľuje. K lepšiemu sa podľa neho mení aj spôsob, ako sa Európa snaží urýchliť budovanie svojej vlastnej obranyschopnosti. Ešte donedávna ju totiž do značej miery brzdilo viacero vecí, od chýbajúcich peňazí, cez výrobnú kapacitu, regulácie, až po politickú vôľu. „Niektoré časti sa však nedajú nafúknuť z piatka na pondelok, ako napríklad výcvik a nábor do ozbrojených síl, ale aj získanie kvalifikovanej pracovnej sily, ktorá by vedela naplniť požiadavky obranného priemyslu. Zvýšiť tieto stavy môže trvať aj roky,“ dodáva. Osobitnou kapitolou sú však aj zmeny, ktoré do obranného priemyslu, respektíve do spôsobu vedenia vojny, prináša umelá inteligencia a autonómnosť. Podľa Ostatníka ide o revolúciu vo vojenstve podobnú vlakom, telegrafovému spojeniu či vyvinutiu navádzaných striel. „Umelá inteligencia dokáže absolútne urýchliť rozhodovacie schopnosti veliteľa a v prípade, že je spojená s kinetickou zbraňou, zvýšiť aj ničivú silu útoku. Z toho však následne vyplývajú aj otázky o tom, ako a na čo ju používať a prípadne, ako sa proti niečomu takému brániť,“ dodáva analytik s tým, že dnes má ešte stále posledné slovo pri rozhodovaní o cieľoch útoku človek. V budúcnosti však určite vyvstane otázka, do akej miery by v procese mala byť zapojená AI. A dohodnúť sa na pravidlách bude chcieť, okrem iného, aj dostatok politickej vôle. V rozhovore sa dozviete: čo priniesol summit NATO v Ankare obrannému priemyslu, kam sa posúva obranný priemysel Európy, do akej miery ho ovplyvňuje využívanie AI, dronov a autonómnosť, na koľko myslíme už dnes na obranu proti týmto novým druhom vedenia boja a kde sú hranice ich využívania, prečo je rozvoj obrany štát rovnako dôležitý ako fungujúce zdravotníctvo či školstvo. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vedoucí církve má odpovědnost neustále odevzdávat své srdce i život Bohu. Ostatní věřící jej mají podpírat svými modlitbami. O tom, jak vážně Bůh bere církev a její službu, přibližuje další část Bible Guidu.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Čeští fotbalisté odjeli z mistrovství světa v Mexiku s ostudou. Ve skupině získali pouhý jeden bod a sklidili kritiku fanoušků. „A lepší to nebude, obávám se,“ říká k tomu sportovní novinář Luděk Mádl, který se specializuje právě na fotbal. „Na fotbalové asociaci se už dvacet let nedělá sport. Přestala se rozvíjet metodika, přestali se starat o mládež, vzdělávání trenérů se zaseklo,“ vypočítává neduhy českého fotbalu šéfkomentátor časopisu Hattrick Luděk Mádl, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Je tady obrovská díra Národní tým se dostal na šampionát po dvaceti letech. Ani přes příznivý los ale nedokázal postoupit ze skupiny. Češi si tak odváží z mistrovství pouhý jeden bod za remízu s týmem Jihoafrické republiky. „Je tady obrovská díra, kdy se opravdovému fotbalu na Strahově nikdo nevěnoval. Nešly do toho peníze, fotbalová asociace tady má obrovský dluh. Fotbal tady prostě je s prominutím 100 let za opicemi,“ pokračuje ve své analýze Mádl, který se psaní o fotbale a fotbalové novinařině věnuje už 32 let. „Už se teda začalo hovořit o tom, že by se nějaké věci měly v tomhle duchu rozjíždět, ale zatím se o tom jenom hovoří.“ Zlepšení úrovně českého fotbalu bude navíc práce na dlouho. „Děti začínají s fotbalem zhruba v šesti letech. A zlepšení bude tak 15 až 20 let od momentu, kdy se postaví nějaký systém práce s mládeží, metodika, vzdělávání trenérů, financování trenérů. To tak prostě je,“ vzkazuje zklamaným fanouškům fotbalový novinář. Výjimka v klubech Na jiné úrovni je český fotbal, pokud jde o klubové výsledky. Tam se totiž tuzemským týmům daří, někdy dokonce velmi dobře. „To je dané tím, že na několika málo adresách se naučili pracovat s tím, co bylo k dispozici úplně s absolutně maximální efektivitou a objevily se tam i peníze. Teď mluvím zejména o Slávii a bude to platit i o Plzni. Nějakým způsobem komplikovanější situace byla v tom ohledu dlouhodobě na Spartě. Ale co je důležité, ty kluby můžou dolepovat sestavy cizinci, což je zejména v posledních letech úplně zásadní jev,“ pokračuje v hodnocení stavu současného českého fotbalu Mádl. Luděk Mádl se jako jeden z mála sportovních novinářů důsledně věnuje i politice kolem sportu a sportovnímu zákulisí. V roce 2005 dostal cenu Novinářská křepelka za odhalení a popsání asi nejslavnější úplatkářské aféry v českém fotbale okolo Ivana Horníka. „Já si pamatuju ještě 90. léta, což byl brutální divoký východ. Různí podnikatelé najednou vnesli do českého fotbalu násobně násobně vyšší sumy, než co se tam točily předtím. Rozhodčí měli v té době opravdu žně. Víceméně ta Horníkovská aféra z toho tak jako vyplynula,“ vypráví Mádl a pokračuje: „V té době byl naprostý standard zápasy ovlivňovat. Navázalo to na léta 80., ale bylo zvykem ošetřovat každý zápas. Tehdy vystoupil majitel Benešova, pan Švarc a mluvil otevřeně o tom, že rozhodčí minimálně takzvaně za rovinu, aby neškodil, bral 100 tisíc korun. Jenom že kluci přijedou, tak aby dostali na svačinu. A když to chtěl někdo vylepšit, tak 500 tisíc, milion.“ Matchfixing aneb poslední skandál fotbalu Takové skandály má ale už český fotbal za sebou. Hlavní rozdíl je podle Mádla v tom, že vyšetřování nejnovější aféry s ovlivňováním zápasů kvůli sázkám, takzvaný matchfixing, spustilo samo vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Dříve to bylo naopak. „Tady právě došlo k zásadní změně, a sice v tom, že se fotbalová asociace poprvé v historii ocitla na správné straně barikády. Když to srovnám s časy Romana Berbra, tak Strahov v podstatě ze strachu fungoval jako centrála organizovaného zločinu. Odsud se manipulovaly zápasy a určovalo se, kdo má vyhrát, prohrát podle toho, jestli je s panem místopředsedou spřátelený, nebo ne, a jestli je z Čech nebo z Moravy,“ popisuje Mádl divoké časy fotbalu, které mimo jiné národní tým přivedly do současného stavu a také stojí za nelichotivou pověstí českého fotbalu. „Když je ve fotbale nějaká aféra, tak to má obrovskou mediální penetraci a lidi mají pocit, že fotbal je nejzkaženější součástka ve vesmíru. Aniž bych se chtěl fotbalu nějak extra zastávat, tak si myslím, že je na tom podobně jako zbytek společnosti,“ myslí si Mádl. Ostatně podobně jsou na tom podle něj i jiné sporty. Jaké týmy sleduje na mistrovství světa? Proč byla předchozí mistrovství v Kataru a v Rusku? A jak složité je dělat sportovní novinařinu a u toho psát o korupci a skandálech funkcionářů? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Někde jsem zahlédl zmínku o tom, že většina lidí zdraví a děkuje při komunikaci s umělou inteligencí. Vyznělo z toho, že je to známka slaboduchosti. Dělám to taky. Ostatně… když si na počítači otevřu jednou ze dvou umělošek, osloví mě: Hezký den, Ondřeji, co se vám honí hlavou. Tak jsem se jí svěřil.

Někde jsem zahlédl zmínku o tom, že většina lidí zdraví a děkuje při komunikaci s umělou inteligencí. Vyznělo z toho, že je to známka slaboduchosti. Dělám to taky. Ostatně… když si na počítači otevřu jednou ze dvou umělošek, osloví mě: Hezký den, Ondřeji, co se vám honí hlavou. Tak jsem se jí svěřil.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Příběh naší rodinné firmy je takový americký sen, ale na český způsob.“ Nshan Avetisjan je nejmladší syn v rodině podnikatele arménského původu Gevorga Avetisjana, který v Česku vyrábí medové dorty pod značkou Marlenka. Letos čekají obrat už 1,5 miliardy. Když jeho rodiče poprvé vystoupili z vlaku na české půdě, byly mu necelé dva roky. „Bylo to na nádraží v Ostravě a odtud jsme se vydali hledat první volnou ubytovnu. Tím začal náš český příběh,“ vzpomíná Nshan Avetisjan, který má dnes v Marlence na starosti obchod a marketing. Proč má vedle práce v rodinné firmě i vlastní byznys a jaký sport mu pomáhá vypnout hlavu? Nejen o tom je řeč v našem podcastu.Partnerem tohoto podcastu je Raiffeisenbank.

Tomáš Čupr se netají tím, že je hodně ponořený do světa umělé inteligence. Ostatně vedle Rohlíku začal budovat také nový startup Duvo, který právě s AI transformací jiným podnikům pomáhá. V novém díle podcastu Money Maker nyní detailně popsal, jak o AI přemýšlí, jak ji používá, jak ji zapojuje do svého byznysu i kam podle něj posune celé lidstvo. V rozhovoru se dále dozvíte:

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Filmy, seriály nebo divadelní představení si dnes mohou naplno užít i lidé se zrakovým postižením. Pomáhá jim takzvaný audio popis – zvukový komentář, který mezi dialogy popisuje dění na obrazovce.

Filmy, seriály nebo divadelní představení si dnes mohou naplno užít i lidé se zrakovým postižením. Pomáhá jim takzvaný audio popis – zvukový komentář, který mezi dialogy popisuje dění na obrazovce.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co dnes znamená být mužem? Jakou roli hraje síla? Citlivost? Hudebník a kreativní ředitel Václav Rouček o tom napsal knihu s názvem „Pro muže“. Je to série rozhovorů s výraznými osobnostmi o dnešní mužské identitě. A tak jsme ho pozvali do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, na co přišel a proč si myslí, že s dnešní mužskou identitou je to složitější než dříve. Jak třeba být skutečným otcem, a ne jenom biologickým rodičem? A samozřejmě padla i otázka, jestli je i jiné řešení mužské krize středního věku než známá triáda „maraton, milenka, motorka“.

Co udělá s českými nemovitostmi svět, ve kterém ubývá lidí a přibývá seniorů? David a Martin v novém dílu podcastu Money Penny rozebírají rozsáhlou datovou analýzu českých měst a obcí. Ukazují, jak může demografický vývoj proměnit realitní trh, kde z něj mohou těžit a kde naopak nejspíš narazí na problémy. Posvítili si také na navrhované parametry penzijního spoření, propočítali jeho skutečný přínos a zamysleli se nad tím, co bude v příštích letech formovat Česko.Celou epizodu si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Co udělá s českými nemovitostmi svět, ve kterém ubývá lidí a přibývá seniorů? David a Martin v novém dílu podcastu Money Penny rozebírají rozsáhlou datovou analýzu českých měst a obcí. Ukazují, jak může demografický vývoj proměnit realitní trh, kde z něj mohou těžit a kde naopak nejspíš narazí na problémy. Posvítili si také na navrhované parametry penzijního spoření, propočítali jeho skutečný přínos a zamysleli se nad tím, co bude v příštích letech formovat Česko. Celou epizodu si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Když slova zlevní: univerzity čeká největší proměna od jejich vzniku„Žiji v zemi, kde jsou váha a radioaktivita slov daleko větší než jinde,“ pronesl 15. října 1989 Václav Havel. Dnes slovo svou radioaktivitu ztratilo. Je všudypřítomné, levné, podléhá inflaci. Nejinak je tomu s informacemi. A slova mezitím začal vyrábět stroj. To nemůže nezasáhnout instituce, které jsou na práci se slovy založeny. Jak upozorňuje Ethan Mollick ve své knize Život a práce s AI. Co-Inteligence, třeba vysokoškolští učitelé tvoří většinu z dvaceti profesí, jejichž pracovní náplň se nejvíce překrývá se schopnostmi umělé inteligence.Přirozeně z toho neplyne, že budou vysokoškolští učitelé nahrazeni; zastávají více úkolů než jen předávání informací. Přesto lze očekávat, že vzdělávání čeká hluboká proměna. Ostatně už dnes některé školy ruší eseje či bakalářské práce. Jenže právě schopnost napsat delší souvislý text, formulovat argument a dovést jej k závěru byla dosud považována za jeden z hlavních výstupů univerzitního vzdělání. Vycházelo se přitom z předpokladu, že absolvent bude podobné dovednosti uplatňovat i ve svém profesním životě. Pokud však tento předpoklad padá, bude třeba nově promyslet sám smysl studia.Netřeba však mluvit jen o rozvratu. Díky umělé inteligenci možná právě splaskává jedna bublina. Tlak na stále vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí vedl k tomu, že některé školy produkovaly stále více titulů, jejichž skutečná hodnota byla sporná. V tomto smyslu vítá nástup umělé inteligence německý klasický filolog Michael Sommer. „Kvalifikace, které existují pouze na papíře, rychle ztrácejí hodnotu. Umělá inteligence nutí univerzity k upřímnosti, které se po desetiletí vyhýbaly: vysokoškolský diplom je důkazem znalostí jen tehdy, pokud tyto znalosti skutečně existují. Masová univerzita požírá své děti – a umělá inteligence jí k tomu dodává nástroj,“ poznamenává.Tuto logiku můžeme uplatnit šířeji. Umělá inteligence připomíná studentům i vyučujícím, že generování textů z jiných textů ještě není myšlení. Pokud dokáže jazykový model relativně snadno vytvořit odborně znějící shrnutí, kompilaci či literární rešerši, vyvstává otázka: V čem vlastně spočívá intelektuální přínos? Umělá inteligence tak může zvýšit nároky zejména na humanitní vědy. Ty budou muset přesvědčivěji ukázat rozdíl mezi reprodukcí existujících významů a skutečným porozuměním, mezi kompilací a originální myšlenkou. Nejde však jen o otřes jedné instituce. Znovu se ukazuje něco, co platilo už od vzniku univerzit. Otázka po smyslu univerzity je nakonec otázkou antropologickou. Co vlastně znamená myslet? A co je na člověku nenahraditelné? Možná právě dnes zjišťujeme, že tradiční antická definice člověka jako bytosti nadané řečí není tím nejlepším výměrem.

Petr a Adam v nové epizodě Chudáčků takzvaně vypustili skřítky tajemníčky. Čili se zaobírali tajemstvími – vlastními a taky cizími, což je vždycky legrace.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

„Já mám pocit, že to je prezident, který hájí zájmy Evropské unie. Ostatně kníže Schwarzenberg řekl už na podzim roku 90, že český stát zanikne do roku 2030, všechno je tak nastaveno. My jsme se tomu tehdy tak trochu usmívali. Čas ukazuje, a dnešní pan prezident to v praxi začíná provádět – jestliže se nějak nevzchopíme, tak zanikneme,“ říká historik a dokumentarista Jaroslav Čvančara v rozhovoru pro pořad Rada starších. 2. díl, 23.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Před 80 lety začal v Praze proces s K. H. Frankem, někdejším státním tajemníkem Protektorátu Čechy a Morava, který se zodpovídal ze zločinů spáchaných na českém národě. O dobovém kontextu i nově zpřístupněných rozhlasových nahrávkách jednání si Jan Pokorný povídal s historikem Vojtěchem Kynclem. „Byla to mimořádná událost z hlediska práva i z pohledu vyrovnání se s důsledky války.“ Co všechno záznamy odhalují o poválečné spravedlnosti? A jak se proces podařilo zaznamenat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 80 lety začal v Praze proces s K. H. Frankem, někdejším státním tajemníkem Protektorátu Čechy a Morava, který se zodpovídal ze zločinů spáchaných na českém národě. O dobovém kontextu i nově zpřístupněných rozhlasových nahrávkách jednání si Jan Pokorný povídal s historikem Vojtěchem Kynclem. „Byla to mimořádná událost z hlediska práva i z pohledu vyrovnání se s důsledky války.“ Co všechno záznamy odhalují o poválečné spravedlnosti? A jak se proces podařilo zaznamenat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 80 lety začal v Praze proces s K. H. Frankem, někdejším státním tajemníkem Protektorátu Čechy a Morava, který se zodpovídal ze zločinů spáchaných na českém národě. O dobovém kontextu i nově zpřístupněných rozhlasových nahrávkách jednání si Jan Pokorný povídal s historikem Vojtěchem Kynclem. „Byla to mimořádná událost z hlediska práva i z pohledu vyrovnání se s důsledky války.“ Co všechno záznamy odhalují o poválečné spravedlnosti? A jak se proces podařilo zaznamenat?

O tom, že čínská auta pronikají do Evropy, se mluví už nějakou dobu. Ostatně každý z nás je už celkem běžně může vidět na zdejších silnicích. Jenže dosud se mělo za to, že jejich sílící import je důsledkem kolabujícího trhu v Číně, který nutí výrobce hledat nové zákazníky i v Evropě. Ovšem tenhle útok na náš automobilový průmysl je mnohem důraznější.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Táto šou má celkom nabitý casting – účastníci prinášajú dávku zábavy, no niekedy aj dosť ostré názory a poriadny bizár. Jedným z nich je aj Henrik "Aquaman", ktorého si môžeš pamätať ako účastníka reality šou Farma. Tentokrát však bojuje o srdce chladnej single mamky Lenky

Dění na francouzské literární scéně by nás za normálních okolností nemuselo až tak zajímat. Ostatně v Česku jsme si dlouho mysleli, že nás nemusí zajímat v podstatě nic za prstencem našich hor, máme dost svých starostí… Běžné okolnosti však nepozorovaně vyprchávají a aktuální dění kolem slavného francouzského nakladatelství Grasset má co říct i k situaci u nás.

Dění na francouzské literární scéně by nás za normálních okolností nemuselo až tak zajímat. Ostatně v Česku jsme si dlouho mysleli, že nás nemusí zajímat v podstatě nic za prstencem našich hor, máme dost svých starostí… Běžné okolnosti však nepozorovaně vyprchávají a aktuální dění kolem slavného francouzského nakladatelství Grasset má co říct i k situaci u nás.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ak začíname diskusiu o voľbe mať deti tým, že hľadáme dôvody, prečo deti nemať, nečudujme sa, že mladí strácajú odvahu. Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&utm_source=youtube. Ďakujeme.

Včera jsem stál v uzenářství frontu na buřty. Byl to pro mě zážitek tak silný, že se s vámi musím o něj podělit. V poslední době slovo fronta bohužel používáme spíše v souvislosti s válkou. Ostatně, ona „fronta“ ve smyslu „zástup čekajících lidí“ s válečnou frontou souvisí.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ján 21,1-14 1 Potom sa Ježiš znova ukázal učeníkom, a to pri Tiberiadskom mori. Zjavil sa takto: 2 Boli tam spolu Šimon Peter, Tomáš, nazývaný Didymos, Natanael z Kány Galilejskej, Zebedejovi synovia a dvaja ďalší z jeho učeníkov. 3 Šimon Peter im povedal: „Idem loviť ryby.“ Povedali mu: „Aj my ideme s tebou.“ Vybrali sa a nastúpili do člna, v tú noc však nič nechytili. 4 Už na úsvite stál Ježiš na brehu, ale učeníci nevedeli, že je to Ježiš. 5 Ježiš im povedal: „Deti, nemáte niečo zajesť?“ Odpovedali mu: „Nie.“ 6 Nato im povedal: „Spustite sieť z pravej strany člna a nájdete.“ Spustili teda a už ju nevládali ani vytiahnuť pre množstvo rýb. 7 Učeník, ktorého mal Ježiš rád, povedal Petrovi: „To je Pán!“ Keď Šimon Peter počul, že je to Pán, prehodil si plášť — bol totiž nahý — a hodil sa do mora. 8 Ostatní učeníci prišli v člne, lebo neboli ďaleko od brehu, len asi na dvesto lakťov, a ťahali za sebou sieť s rybami. 9 Keď vystúpili na breh, videli rozloženú pahrebu a na nej položenú rybu a chlieb. 10 Ježiš im povedal: „Doneste z rýb, ktoré ste teraz chytili.“ 11 Šimon Peter teda nastúpil do člna a vytiahol na breh sieť plnú veľkých rýb. Bolo ich stopäťdesiattri. A hoci ich bolo toľko, sieť sa nepotrhala. 12 Ježiš im povedal: „Poďte sa najesť!“ A ani jeden z učeníkov sa neodvážil opýtať sa ho: „Kto si ty?“, lebo všetci vedeli, že je to Pán. 13 Ježiš pristúpil, vzal chlieb a podával im. Podobne aj rybu. 14 To sa Ježiš už tretí raz zjavil učeníkom po tom, ako vstal z mŕtvych. Ježiš Kristus – istota. Skupinka učeníkov na čele so Šimonom Petrom ide loviť ryby. Celú noc sa namáhajú a nič nechytia. Unavení, možno aj uzimení a určite sklamaní z neúspešného lovu na úsvite počujú Ježiša: „Či máte niečo zjesť? Odpovedali Mu: Nemáme“ (J 21,5). Ježišova prítomnosť akoby učeníkom nastavila zrkadlo: „Bezo Mňa nič nemôžete činiť“ (J 15,5b). Spustili siete napravo od lode a zrazu je plná rýb. Okrem toho na brehu zbadali pahrebu a na nej položený chlieb a rybu. Ježiš ich pozýva: „Poďte a jedzte!“ Vyčerpaní a hladní si sadnú okolo ohňa a veľmi dobre vedia, Kto je ich hostiteľ. – – Čo môžeš dnes ponúknuť ty? Len to, čo načerpáš z Ježišovej pohostinnosti. Nasýť sa hneď zrána Jeho milosťou! Pripomeň si, že aj za tvoje hriechy zaplatil najvyššiu cenu a nezabudni na Jeho zasľúbenie: „Ajhľa, Ja som s vami po všetky dni, až do konca sveta“ (Mt 28,20)! Modlitba: Pane Ježišu Kriste, radujeme sa z Tvojej blízkosti. Tvoje slovo je viac, než naše plány. Tvoje slovo nasýti, keď sme hladní, zohreje, keď sme skrehnutí, posilní, keď sme unavení, posvieti, keď blúdime v tme. Ty si našou nádejou a istotou. Zostaň s nami! Amen. Pieseň: ES 446 Autor: Lýdia Kordošová Neuvážene neotváraj ústa a tvoje srdce nech sa nenáhli vyriecť slovo pred Bohom, lebo Boh je v nebi a ty si na zemi, preto nech je málo tvojich slov. Kazateľ 5,1 Ježiš hovorí: „Váš Otec vie, čo potrebujete, skôr ako Ho prosíte.“ Matúš 6,8 Ján 21,1-14 •  Modlíme sa za: Partizánske (PoS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes počúvam Ježišovo slovo „Spustite sieť napravo“ po neúspešnej noci, keď On už pripravil pahrebu? Čo pre mňa znamená Jánovo poznanie „To je Pán!“, keď Peter skočí do vody napriek nahote a únave? Ako môžem dnes nasýtiť dušu pri Ježišovom ohni chleba a ryby, lebo bezo Neho nič neurobím? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu.

Ján 20,24-31 24 Tomáš, jeden z Dvanástich, nazývaný Didymos, nebol s nimi, keď prišiel Ježiš. 25 Ostatní učeníci mu teda povedali: „Videli sme Pána!“ Ale on im odpovedal: „Pokiaľ neuvidím na jeho rukách stopy po klincoch, ak nevložím prst do rán po klincoch a nevložím svoju ruku do jeho boku, neuverím.“ 26 Po ôsmich dňoch boli učeníci zasa vnútri a Tomáš bol s nimi. Hoci dvere boli zatvorené, Ježiš prišiel, postavil sa do stredu a povedal: „Pokoj vám!“ 27 Potom povedal Tomášovi: „Daj si sem prst a pozri si moje ruky! Daj sem ruku a vlož ju do môjho boku! A nebuď neveriaci, ale veriaci!“ 28 Tomáš mu odpovedal: „Pán môj a Boh môj!“ 29 Ježiš mu povedal: „Uveril si, pretože si ma videl. Blahoslavení, ktorí nevideli, a uverili.“ Ježiš urobil pred očami svojich učeníkov ešte mnoho ďalších znamení, ktoré nie sú zapísané v tejto knihe. 31 No tieto sú zapísané preto, aby ste verili, že Ježiš je Mesiáš, Boží Syn, a aby ste vierou mali život v jeho mene. Didymos, môj brat. Udalosť Ježišovho zmŕtvychvstania stavia každého človeka pred základnú otázku: Kým je pre mňa Ježiš? Každý z nás sa ňou v istom momente musel zaoberať. Je morálnou autoritou? Najvýznamnejším človekom? Historickou postavou? Alebo vteleným Bohom? Po prvej Veľkej noci sa touto otázkou zaoberal aj učeník Tomáš. Niečo už s Ježišom zažil, počul, videl. V priebehu troch rokov toho bolo určite nemálo. No posledná skúsenosť je nezvratná: Ježiš zomrel. To, čo Tomáš potom počul od svojich najbližších, sa vymyká jeho skúsenostiam i možnostiam reálneho života. Chce mať v tom jasno. Tomášova prezývka – akési druhé meno – bola Dvojča. – – Dovolím si povoliť uzdu fantázii a povedať, že Tomáš je naše Dvojča, náš brat. Za nás alebo spolu s nami hľadá poctivú odpoveď na otázku: „Kým je pre nás Pán Ježiš?“ Prešiel rozličnými skúsenosťami. Možno ho ostatní považovali za pochybujúceho, či málo veriaceho, ale jeho skúmanie prinieslo vďaka Kristovi svoje ovocie. Verím, že vyznáme spolu s ním: „Pán môj a Boh môj!“ Modlitba: Pane, pomáhaj nám hľadať odpovede na mnohé otázky! Len Tebe chceme veriť a na Teba sa spoliehať. Buď stredobodom nášho života! Amen. Pieseň: ES 483 Autor: Ľubomír Kordoš Vdovy, siroty, cudzincov a chudobných neutláčajte! Zachariáš 7,10 Potom kráľ povie tým po pravici: „Poďte, požehnaní Môjho Otca, zaujmite kráľovstvo, ktoré je vám pripravené od založenia sveta. Prišiel som ako cudzinec a prichýlili ste Ma.“ Matúš 25,34.35 Ján 20,11-18 •  Modlíme sa za: Partizánska Ľupča (LOS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes prechádzam od pochybností Tomáša k vyznaniu „Pán môj a Boh môj!“, keď Ježiš pozýva dotknúť sa rán? Čo pre mňa znamená byť blahoslavený, že nevidím a predsa verím, ako milióny po Tomášovi? Ako môžem dnes hľadať Ježiša ako Didymos – Dvojča našich pochybností – aby som Ho poznal osobne? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Brněnské derby se neobešlo bez tvrdých zákroků a vypjaté atmosféry. Přeplněná Srbská mohla sledovat taktickou bitvu dvou výborně připravených týmů, i když se zdálo, že má Artis zprvu navrch, tak oprávněná červená karta

Projevy amerických prezidentů před oběma komorami Kongresu – takzvaná Zpráva o stavu Unie – bývají v posledních dekádách vždycky tyjátr. Ostatně o tom, že stav Unie není bůhvíjaký a hlavně rozhodně ne příliš sjednocený, moc lidí nepochybuje. Donald Trump právě pronesl svůj první takový proslov ve druhém funkčním období.

Služební poměr náčelníka generálního štábu Karla Řehky skončí posledního srpna letošního roku. Současné vedení ministerstva obrany neprojevuje veřejně zájem na jeho prodloužení, proto z armády velmi pravděpodobně odejde. Ostatně sám Řehka na velitelském shromáždění připustil, že na něm vystupuje naposledy.

Projevy amerických prezidentů před oběma komorami Kongresu – takzvaná Zpráva o stavu Unie – bývají v posledních dekádách vždycky tyjátr. Ostatně o tom, že stav Unie není bůhvíjaký a hlavně rozhodně ne příliš sjednocený, moc lidí nepochybuje. Donald Trump právě pronesl svůj první takový proslov ve druhém funkčním období.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Služební poměr náčelníka generálního štábu Karla Řehky skončí posledního srpna letošního roku. Současné vedení ministerstva obrany neprojevuje veřejně zájem na jeho prodloužení, proto z armády velmi pravděpodobně odejde. Ostatně sám Řehka na velitelském shromáždění připustil, že na něm vystupuje naposledy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pomyslný klid minulých měsíců, kdy v Německu neprobíhala žádná volební kampaň, skončil. Hned v pěti spolkových zemích se bude letos volit nový parlament.

Pomyslný klid minulých měsíců, kdy v Německu neprobíhala žádná volební kampaň, skončil. Hned v pěti spolkových zemích se bude letos volit nový parlament.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana Dostálová má jako jediná v České republice vzdělání v psychoterapeutickém směru Terapeutická fotografie. Jak fotografie působí na náš mozek a co léčivého přináší proces práce s obrazem? „Vracíme se k lidské podstatě a laskavosti,“ popisuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Pojmy „pick me girls, cool girls, queen bee“ zaplavily TikTok a internetové debaty. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel dívají na tyto fenomény očima psychologie. Zajímají se o to, odkud se berou, proč se tak snadno šíří a proč je problém z nich dělat diagnózy.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Venezuela, kdysi bohatá latinskoamerická země, se v posledních letech propadla do chaosu a bídy. Americký prezident Donald Trump sice po odstranění diktátora Nicoláse Madura tvrdí, že zemi budou řídit Spojené státy, slovenský investigativní reportér a spisovatel Tomáš Forró to ale považuje za zbožné přání. „Američané mohou vyvíjet negativní tlak a prosazovat embargo, ale to neznamená, že v zemi budou mít silný vliv. Ostatně se o to už dříve pokoušeli,“ říká v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.

Andrej Babiš vyhlásil stop stav na vyjednávání o členech vznikající vlády. Poté, co na Turka prasklo, že na sociální sítě psal ještě horší věci, než jsme si mysleli, se šéf ANO odmítá bavit o obsazení ministerstev. Místo toho hodlá s Motoristy a SPD řešit program a koaliční smlouvu. K Turkovi se hodlá vrátit nejdřív za měsíc. „A mezitím očekává, že Motoristé najdou své hvězdě jiný post. Ostatně i někteří Motoristé cítí, že Turek je problematická figura,“ říká Václav Dolejší ve Vlevo dole. V tuhle chvíli to tedy vypadá na souboj vůle. Motoristé v něm proti Babišovi mají jasný trumf - hlasování o jeho vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. „Je jasné, že to je Babišova slabina. Bez toho, aby mu SPD a Motoristé odhlasovali imunitu, se dál nepohne. A to ani v případě, že by měl skrytý úmysl se domluvit s některou z vládních stran - na to může dojít až ve chvíli, kdy špinavou práci s vydáváním odvede někdo jiný,“ připomíná Lucie Stuchlíková. Ani Babiš ovšem nehraje s úplně prázdnýma rukama - v problémech se totiž v posledních dnech kromě Turka ocitá i předseda strany Petr Macinka. Ten se má stát ministrem životního prostředí. „Jenže proti němu hlasitě protestují vědci a ekologické organizace. Navíc se ukazuje, že sponzoři Motoristů pochopitelně mají své zájmy na resortu. A Babiš může říkat - podívejte se, nemůžu bojovat na dvou frontách. Můžu podržet buď Macinku, nebo Turka,“ dodává Václav Dolejší. Komu se dnes sluší popřát Alles Gute zum Geburtstag? Jaké auto by byl Turek, kdyby tedy, ehm, byl auto? A co se teď zdá lidem na ministerstvu zahraničí? Všechno se dozvíte v nové epizodě Vlevo dole! A hlasujte pro svůj oblíbený podcast v anketě Křišťálová lupa. ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Andrej Babiš vyhlásil stop stav na vyjednávání o členech vznikající vlády. Poté, co na Turka prasklo, že na sociální sítě psal ještě horší věci, než jsme si mysleli, se šéf ANO odmítá bavit o obsazení ministerstev.Místo toho hodlá s Motoristy a SPD řešit program a koaliční smlouvu. K Turkovi se hodlá vrátit nejdřív za měsíc. „A mezitím očekává, že Motoristé najdou své hvězdě jiný post. Ostatně i někteří Motoristé cítí, že Turek je problematická figura,“ říká Václav Dolejší ve Vlevo dole.V tuhle chvíli to tedy vypadá na souboj vůle. Motoristé v něm proti Babišovi mají jasný trumf - hlasování o jeho vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.„Je jasné, že to je Babišova slabina. Bez toho, aby mu SPD a Motoristé odhlasovali imunitu, se dál nepohne. A to ani v případě, že by měl skrytý úmysl se domluvit s některou z vládních stran - na to může dojít až ve chvíli, kdy špinavou práci s vydáváním odvede někdo jiný,“ připomíná Lucie Stuchlíková.Ani Babiš ovšem nehraje s úplně prázdnýma rukama - v problémech se totiž v posledních dnech kromě Turka ocitá i předseda strany Petr Macinka. Ten se má stát ministrem životního prostředí.„Jenže proti němu hlasitě protestují vědci a ekologické organizace. Navíc se ukazuje, že sponzoři Motoristů pochopitelně mají své zájmy na resortu. A Babiš může říkat - podívejte se, nemůžu bojovat na dvou frontách. Můžu podržet buď Macinku, nebo Turka,“ dodává Václav Dolejší.Komu se dnes sluší popřát Alles Gute zum Geburtstag? Jaké auto by byl Turek, kdyby tedy, ehm, byl auto? A co se teď zdá lidem na ministerstvu zahraničí? Všechno se dozvíte v nové epizodě Vlevo dole!A hlasujte pro svůj oblíbený podcast v anketě Křišťálová lupa.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Veřejnost přirozeně zajímá hlavně rodící se vláda. Orgánem, který rozhodne, zda dostane důvěru a neskončí-li předčasně, je však Poslanecká sněmovna. Ostatně i přes nízkou důvěru občanů v Parlament a jeho osazenstvo zůstáváme zastupitelskou demokracií a Sněmovna bude i v tomto volebním období klíčovým bojištěm.

Mediální prostor v předvolebním červenci okupovaly hlavně menší strany. Velcí hráči zatím dělají kampaň spíš na půl plynu, některé skoro vůbec. Je to chytrá taktika? Téma pro červencový Předvolební Index Vlevo dole.Jana Maláčová si nakonec za místo na kandidátce plácla se Stačilo! a komunisty. „Zřejmě si myslí, že stranu zachrání jedině tak, když nebude další období mimo Sněmovnu. Jenže je otázka, jestli bude mít volbách ještě nějakou stranu, nebo zbydou s Lubomírem Zaorálkem v Lidovém domě sami dva,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Neúspěchem skončily námluvy Motoristů s Přísahou. A to i přes intervenci Andreje Babiše. „Přijde mi úsměvné, že Petr Macinka teď tvrdí, že v lednu vlastně Roberta Šlachtu neodkopli, že to jen celé špatně pochopil,“ glosuje Václav Dolejší.Rozpačitá je podle něj zatím taktika Spolu: „Tradičně aktivní jsou lidovci, ale TOP 09 je úplně neviditelná a v ODS se snaží jen někteří, třeba Petr Fiala nebo Martin Kupka. Částečně to může být lenost, ale taky tam cítím jisté poraženectví, že už to nemá smysl.“Možná ovšem vládní koalice jen vyčkává, až skončí letní okurka a kampaň se pořádně rozjede. Ostatně výrazněji teď - na své poměry - neútočí ani ANO. „Viditelná kampaň je zatím hlavně tam, kde je hlavní trojlístek Babiš-Havlíček-Schillerová. Nikdo jiný než hlavní hvězdy zřejmě nemá v létě šanci voliče zaujmout, a to nejen u ANO,“ dodává Lucie Stuchlíková.Co mají společného Jana Maláčová a Jindřich Rajchl? Nepřepálili zase Starostové start? A vydržela zatím Pirátům nově získaná energie? Detailní analýzu si poslechněte v podcastu Vlevo dole. Projděte si graf nebo se přihlaste k odběru newsletteru Hodně Vlevo dole s podrobnějším rozborem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.