Podcasts about ostatn

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj tramping zůstane. Zhruba čtvrtina ze 138 tábořišť má šanci na zachování, ochránci přírody je zlegalizují. Ostatní nocoviště už odstranili nebo odstranit nechají. Nová pravidla tvořila půl roku speciální pracovní skupina složená z ochránců přírody a krajiny, majitelů pozemků i trampů samotných.

Doslova útokem vzali zájemci nabídku samosběru malin ve Lhotce u Telče. Malinový sad tam manželé Kothbauerovi sice mají už více než pět let, letos poprvé ale o samosběru informovali na sociálních sítích. Zájemců se přihlásilo přes 150, dostane se ale tak na pětinu z nich. Ostatní musí manželé odmítat.

Ještě v průběhu července a srpna se uchazečky a uchazeči o studium mohou přihlásit na studijní programy šesti fakult Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Druhá kola přijímacího řízení otevřely všechny tři technické fakulty a fakulty ekonomická, filozofická a zdravotnických studií. Ostatní začínají rozesílat rozhodnutí o přijetí.

Jiný fokus, který bychom mohli při pohledu na české dějiny posledních dvou století uplatnit, jsou lidé. Kdo tu vlastně spoří a myslí při tom na budoucnost? Ostatně, finanční zdraví je téma v minulosti stejně jako dnes. A jakou roli mělo spoření během válek a revolucí?

Bombardování Bělehradu jsem si přál, omluvu za Srebrenici už nečekám. Češi Jugoslávce přijali dobřeOpíjet se v roce 1988 v socialistické Praze a pak suverénně odjet na kávu do Paříže. Prožít sametovou revoluci, vnímat nádech svobody v Československu, zároveň sledovat, že o vlastní svobodu přicházím, protože můj stát se propadá do krvavé vřavy. Dívat se na poklidný rozpad Československa a přitom se sám sebe ptát, jestli válka v Chorvatsku nebo v Bosně je i moje válka. Emigrovat do Prahy, přitom se starat o rodinu v obléhaném Sarajevu. No a pak proměnit svůj život pod tíhou těchto zážitků: založit a vést nejvýznamnější festival dokumentárních filmů Jeden svět, věnovat se konfliktům v Barmě nebo Gruzii a pomáhat tamním lidem. To jsou jenom některé ze zákrut fascinujícího života „žižkovského Sarajevana“ Igora Blaževiče. „Nikdy jsme nechtěl zobrazovat utrpení lidí ve válce, ale to, že se i v tak šílených chvílích dokázali zachovat svobodně, statečně, lidsky,“ říká kromě mnoha jiných věcí bratrům Jakubovi a Lukáši Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované.Na začátku Igor Blaževič vzpomíná na přelom osmdesátých a devadesátých let, popisuje své zážitky a pozorování z doby, kdy jako Jugoslávec začal pociťovat, že přichází o svobodu, na kterou byl zvyklý, a kdy nemohl cestovat na svůj jugoslávský pas (poprvé mu to znemožnili, jaký paradox, Slovinci), a zároveň sledoval, jak Češi, do té doby utlačovaní, svou svobodu nabývají. Mluví také o tom, jak se stal „sluníčkářem“, tedy zapadl do českých disidentských kruhů, a skrze ně vnímal dění v Česku, nebo jak si postupně uvědomoval, že válka v Jugoslávii, konkrétně v Bosně, se ho osobně dotýká, protože mu v obléhaném městě zůstala celá rodina. Ostatně jaká je Igorova osobní identita? Je Jugoslávec? Bosenský Jugoslávec? Chorvat? Sarajevan? Žižkovský Bosňan? Anebo světoobčan, který ztratil část své duše?Řeč přijde také na to, zda v sobě člověk může utišit válečné trauma, zda Mezinárodní soudní tribunál dokázal zahladit nějaké bolesti, aby na postižených místech došlo alespoň k minimální katarzi, anebo zda to překvapivě vůbec nedokázal. Jedno ze silných míst celého rozhovoru je o tom, zda očekávat omluvu od agresorů, anebo ne („se Srby jsem se znovu začal přátelit, až když jsem od nich přestal očekávat omluvy za Srebrenici – neomluvil se totiž žádný“). Není touha po omluvách vlastní jenom nám západním křesťanům? Dojde také na úvahu o spojeneckém bombardování Bělehradu, s nímž Igor Blaževič souhlasil, ba dokonce po něm volal, s čímž se musí vyrovnat Jakub, který Bělehrad považuje za svůj druhý domov. Dále Igor vypráví, že se po válce zhroutil a musel půl roku odpočívat, načež odjel na druhou stranu světa zkoumat, zda se tamní konflikty liší od našich, nebo ne. „Přitom si člověkuvědomí, že když má válečné zážitky, získá určitou senzibilitu, díky níž konfliktům rozumí lépe. A dostavuje se určitý adrenalin, už to ovzduší pořád trochu potřebujete.“Hovoříme také o tom, jak česká společnost přijímala v devadesátých letech uprchlíky z Jugoslávie: „Nebyl to vůbec žádný problém. Válka v Jugoslávii byla první válka svobodného Československa, přijímali nás také proto, že jsme pro Čechy představovali jejich sen o moři a že nechápali, proč jsme to udělali a začali po sobě střílet. My jsme promarnili svou šanci: byli jsme o třicet let napřed před ostatními státy východního bloku, mohli jsme být první v Evropské unii. Místo toho jsme se začali vraždit,“ uvažuje Igor Blaževič. A pokud jde o dnešek a poměry Čechů k ukrajinské emigraci, dodává: „Svět začal být velmi nestabilní a komplikovaný, my jako Západ jsme ztratili sebevědomí, že víme, co je správné. Výsledkem je sebeuzavření společnosti, té liberální. Ukrajina to trochu, aspoň na chvíli, změnila, a společnost byla ochotná se zase otevřít. A už je to zase pryč.“Velký portrét výjimečného muže. Mnoho silných myšlenek weltmana, který si prošel ledasčím. Aneb konečně podcast, který odkrývá člověka.

První místopředseda ANO Karel Havlíček je Babišovým žolíkem, který rozhodne o výsledku hnutí ve volbách. Proto je nasazený jako lídr kandidátky v Praze, která je vládní baštou, s úkolem přetáhnout Spolu a STAN zklamané voliče.Také proto, že agilní Havlíček po celé zemi navštěvuje firmy a účastní se řady podnikatelských konferencí. A tam mluví jako skalní pravičák: upozorňuje, že na všechno peníze nebudou. Mluví tedy úplně jinak než předseda ANO Andrej Babiš slibující lidem na mítincích, co všechno jim stát zaplatí.Pětapadesátiletý Havlíček v sobě našel velký politický talent - evidentně ho baví setkávání s lidmi, umí mluvit s různými skupinami, dokáže zaníceně hovořit na jakékoliv téma. Ostatně právě proto má mezi novináři přezdívku „jubox“, kterou používají i někteří jeho kolegové z ANO. Hodíte do něj jako do automatu minci, zadáte téma a on spustí.„Podnikatelé nejsou naivní a tuší, že ne všechno z toho, co jim Havlíček vypráví, nakonec splní, neboť rozhodující slovo má stejně Babiš. Zároveň ale oceňují, že se s nimi alespoň baví, že jim naslouchá, na což vládní politici čas nemají,“ říká politická reportérka Lucie Stuchlíková v podcastu Vlevo dole.„Leckomu Havlíčkovy sliby mohou přijít přehnaně ambiciózní, když říká, co všechno ve vládě nastartuje, zařídí, změní, opraví. Když se podíváme na jeho podnikání v minulosti, které ne vždy dopadlo dobře, najdeme tam společný rys - megalomanství, přepálené investice, naslibované hory doly,“ všímá si Václav Dolejší.Pokud ANO jako jasný favorit sestaví po volbách kabinet, Havlíček by se měl stát vicepremiérem pro ekonomiku. V tomto křesle ho pak čeká nelehký úkol, k němuž se všichni v ANO upínají - nastartovat ekonomiku tak, aby její růst přinesl na daních do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc potřebných na všechny sliby.Odkud Karel Havlíček přišel do politiky? Co dělal předtím? A existuje skutečně Betyna? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Prodat byt a investovat ho s pákou do indexu S&P 500 a do pěti let počítat s výnosem přes sto procent. Může to znít jako šílená sázka, která jde zcela proti proudu, ale může se ukázat jako vítězná. David a Martin se proto v novém dílu investičního podcastu Money Penny podívali, jak přemýšlí lidé, kteří nejdou se stádem a jak moc dobře mají své sázky spočítané. Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

V sobotu 28. června uběhne 111 let od atentátu v Sarajevu, který stojí na počátku první světové války. Výročí tří jedniček vybízí k události se vrátit a probrat ji skutečně zevrubně. A tak vás při poslechu čekají odpovědi například na otázky, jaké bylo pozadí atentátu (tedy nejen způsob jeho provedení, ale proč k němu vůbec došlo), jak na atentát reagovala česká a srbská společnost nebo jak na něj reagoval rakouský dvůr a jak srbský stát. Jaký vlastně byl vztah mezi Srbskem, Rakouskem a Bosnou? Jak se s dědictvím atentátu nakládalo v Jugoslávii a v samotném Sarajevu? Jak si atentát připomínáme my? A víme o něm skutečně všechno, anebo stále existuje překvapivě mnoho otázek, o nichž nejen veřejnost, ale také historická obec vedou vášnivé spory? O tom všem v detailní a obsáhlé epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s historikem Borisem Moskovićem. Na úvod se probírá první atentát v Srbsku, totiž atentát na královský pár v roce 1903 – vlastně veřejná poprava, která šokovala Evropu a stvrdila obraz Balkánu jako sudu se střelným prachem a založila obraz Srbů jako barbarů, kteří se neštítí ničeho a který se na ně vytahuje pravidelně (například při válkách v devadesátých letech). Tato událost založila nějakou tradici, jež se táhne až dodnes (vzpomeňme na atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003). Kontext sarajevského atentátu však nebyl dán pouze dynamickým vývojem politiky v Evropě a jejími anarchistickými sklony, vedly k němu také balkánské války, zvyšující se srbské sebevědomí po rozšíření teritoria a znovuzískání dávných držav, jako bylo Kosovo, radost nad tím, že z Balkánu zmizely i poslední osmanské vlivy – až zůstala potřeba osvobodit jenom Rakouskem anektovanou Bosnu. Zůstává ovšem otázka: skutečně si Srbsko po vyčerpávajících předešlých válkách přálo válku novou?A lze se ptát dál: kdo byli mladíci z organizace Mladá Bosna? Tedy členové organizace, jež skutečně atentát provedla, ačkoli se běžně traduje, že šlo o akci organizace jiné, zvané Černá ruka. Odkud se vzali, jaké bylo jejich sociální pozadí, jak uvažovali o světě a proč se radikalizovali? Co si vlastně mysleli, že atentátem způsobí? Ostatně jak se k nim po provedení atentátu stavěl srbský stát? Je skutečně pravda, že Rakousko bylo varováno, aby do Sarajeva žádnou delegaci neposílalo? Anebo toto varování bylo jenom šikovným diplomatickým manévrem, aby si srbský stát preventivně umyl nad potenciálním průšvihem ruce?2 / 2Je totiž potřeba vnímat také datum, kdy k atentátu došlo: na svátek Vidovdan čili Vítův den, což je významný pravoslavný svátek a také výročí bitvy na Kosově poli. Příjezd následníka trůnu katolického císařství tedy byl vnímán jako provokace. Na druhou stranu jak vnímat Gavrila Principa, který byl až několikátým atentátníkem v pořadí, protože pokusy jeho předchůdců se nezdařily – je to srbský nacionalista? Bosenský nacionalista? Jugoslávský nacionalista? Každý režim se s ním musel vyrovnávat po svém, což se odráželo například na tom, kdy měl Princip na místě atentátu pamětní desku a kdy ne: za druhé světové války zmizela a byla věnována k narozeninám Adolfu Hitlerovi jako jeden z dokladů jeho vítězství (Hitler vzpomínal, že sarajevským atentátem byl v mládí silně pobouřen), za socialistické Jugoslávie se deska na místo vrátila, naopak za války v devadesátých letech, kdy Sarajevo tři roky Srbové obléhali a chtěli ho totálně zlikvidovat, ji místní samozřejmě znovu sundali.To jsou jenom střípky z mnoha a mnoha příběhů, které epizoda probírá, jelikož se jich kolem atentátu za těch sto jedenáct let nashromáždilo opravdu nepřeberné množství. Aneb konečně podcast, který jde do hloubky i šířky dějin.

Nevíte si rady s tím, jaký vás čeká den? Třeba vám poradí naše horoskopy, které pro rádio Frekvence 1 pravidelně připravuje kartářka Dagmar Kludská.

Asi všichni občas doufáme, že naše neposlušnost zůstane bez následků - ale to je naivní. Bůh se nedá oklamat a nemůžeme si s ním hrát. Ostatně to lze dobře sledovat v dalších kapitolách knihy Jozue, kterou nás v relaci Bible Guide provází pastor Jiří Zdráhal.

Světový den dárců krve připadá na 14. června. V rámci pořadu Jihomoravský rok jsme navštívili transfuzní stanici a připomněli akci Daruj krev s Českým rozhlasem. „Nejenom železo vytváří červené krvinky, ale i proteiny a další minerální prvky a vitamíny (C, B12, kyselina listová). Po darování krve je proto nutné doplnění i ostatních živin,“ vysvětluje lékárník Marek Lžičař. Jaké je složení krve? A kolik se jí ročně spotřebuje v jedné nemocnici? Poslechněte si celý pořad!

Jedním z tabuizovaných témat, která se začala otevírat po pádu komunistického režimu, byl také odsun (nebo podle některých vyhnání) Němců z našeho území. Ostatně téma sudetských Němců se stalo téměř „národním mýtem“, který opakovaně vstupoval i do současného politického dění.

Jedním z tabuizovaných témat, která se začala otevírat po pádu komunistického režimu, byl také odsun (nebo podle některých vyhnání) Němců z našeho území. Ostatně téma sudetských Němců se stalo téměř „národním mýtem“, který opakovaně vstupoval i do současného politického dění. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Administrativa Donalda Trumpa pokračuje v úsilí podkopat finanční stabilitu Harvardovy univerzity. Vládní agentury mají přehodnotit a případně ukončit zbývající kontrakty a už dříve vláda zablokovala federální granty ve výši 3 miliard dolarů. Navíc má univerzita zákaz nabírat zahraniční studenty. „Jde o precedens. Vybrali si tu nejstarší a nejsilnější univerzitu. Pokud se podaří ochromit její autonomii, ty ostatní se velmi rychle přizpůsobí,“ míní politolog Michael Kraus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze skromných lokálních poměrů až na talíře do celého světa. Takovou cestu urazil bretaňský koláč jménem kouign-amann. Neměl to ale vždy jednoduché. Původně totiž vznikl z nedostatku, jen na základě pár ingrediencí. Ostatně v bretonštině slovní spojení kouign-amann znamená máslový koláč.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Josef Chalupný cestuje už přes 30 let a jeho výpravy jsou opravdu dobrodružné. Když nejezdí hledat domorodé kmeny do pralesa, nafoukne kajak a plaví se kolem asijských ostrovů. Rád posouvá své limity a nebojí se trávit týdny mimo civilizaci.Původně jsem si ho pozvala, aby nám řekl o svém putování na nafukovacím kajaku. V průběhu rozhovoru jsem ale pochopila, že Pepe má ve svém repertoáru mnohem víc, než jen kajakování na otevřeném moři.Pepe je opravdový dobrodruh, milovník přírody a cestovatel srdcem i duší. Sdílí s námi, jak si zařídil život, aby mohl každoročně podnikat dobrodružnou výpravu a pak ve stáří měl na co vzpomínat. Bavíme se o jeho návštěvě kmene Mentavajců i o tom, jak se plavil skrz Filipíny na podomácku vyrobeném katamaránu.Tento díl je další ukázka toho, že i obyčejný člověk dokáže dělat neobyčejné věci, nad kterými zůstává rozum stát – v každém věku.Odkazy⁠Andaman sólo kayaking video⁠⁠Plavba Filipíny video⁠⁠Josef Chalupný Facebook⁠⁠Airpoint – teambuilding, akce pro děti, survival, bushcraft, expedice⁠ Nás a naši cestu sleduj na IG ⁠⁠⁠@svetjecool⁠⁠⁠Kniha ⁠⁠Cesta k finanční svobodě ⁠⁠– s kódem PODCAST sleva 50%Pokud i ty žiješ neobyčejným životem, neboj se mě kontaktovat a další díl může být právě o tobě – ⁠podcast@svetjecool.cz⁠

Dnes si bude Lubka s Mírou nachystat své mozkové závity, protože dorazí Dagmar Jandová alias Kvízová dáma z pořadu Na lovu. V rozhovoru probrali, které díly má nejraději, zda trénuje s ostatními lovci svoje znalosti a jaké má nejraději typy otázek. A prozradila, jestli někdy odešla z divadla a co dělá v restauraci, když jí nechutná jídlo. Poslechněte si celý rozhovor. 

U Motoristů musí být panika. Preference ambiciózní strany, která sama sebe označuje za jedinou autentickou pravici a prezentuje se jako ideální partner v případné budoucí Babišově vládě, padly pod pět procent. Dolů ji táhne šnůra potíží kolem europoslance Filipa Turka.„Nejasnosti kolem bakalářské práce, dvousetkilometrová rychlost na dálnici nebo nacistické symboly, to vše k image hranatého drsňáka nějak patří. To jeho příznivci berou. Ale zpochybnění image velkého formulového závodníka s působivými úspěchy může být fatální ranou,“ říká Lucie Stuchlíková v podcastu Vlevo dole.Turek coby hlavní hvězda Motoristů přitom stále není členem strany a dosud se ani nerozhodnul, zda opustí europarlament a bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách.Ostatní lídři Motoristů si uvědomují vážnost situace. Pokud by se i další měsíc v průzkumech veřejného mínění dál propadli, hrozí jim, že je televizní stanice přestanou zvát do debat. Zmizeli by tak z klíčového mediálního prostoru jako relevantní politický hráč.„Turek, který loni vytáhl Motoristy vzhůru, je teď paradoxně táhne dolů. Svými příhodami úplně zastiňuje ostatní kandidáty strany a úplně vymazal další témata. Skoro bych čekal, že tím musí ostatní straníky už pěkně štvát,“ myslí si Václav Dolejší.Sebevědomá strana podporovaná exprezidentem Václavem Klausem původně chtěla mířit na zklamané pravicové voliče. Jenže čím je osloví, když většinu mediální agendy Motoristů zabírá vysvětlování kategorií formule a pravidel závodů?Pražský lídr Motoristů Boris Šťastný pak v televizním rozhovoru nemluví o plánech ve zdravotnictví, ale je nucen dokola odpovídat na otázky kolem Turka a závodů, a královehradecká jednička Renata Vesecká coby bývalá nejvyšší státní zástupkyně nemá prostor mluvit o justici.Vědí vůbec Motoristé, kde a jak se zapíná turbo? A komu a proč říká Filip Turek "zlatíčka"? Dojme vás spíš chlap s hranatou hlavou, nebo s rýmičkou a čajem s medem? Poslechněte si čerstvý Reaktor Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Podľa psychologičky Jany Ashford sa rodič ľahšie naviaže na dieťa rovnakého pohlavia a podobného temperamentu, ako má on sám. Spolu s psychológom Martinom Milerom v podcaste Terapia slovom opisujú najčastejšie príčiny, pre ktoré matky a otcovia favorizujú jedno zo svojich detí na úkor ostatných. Vysvetľujú, aké následky má dlhodobé a citeľné preferovanie jedného z detí na psychiku všetkých súrodencov, aj ako sa s pocitmi krivdy, sklamania a bolesti z detstva v dospelosti ľahšie vyrovnať. Hlasujte za naše podcasty v súťaži Podcast roka a vyhrajte zaujímavé ceny. V kategórii Ucho sú nominované podcasty Otcovia v plienkach a História N a v kategórii Impulz súťažíme s podcastom Boxová ulička. Podporte nás na www.podcastroka.sk

Před několika týdny překonal hokejista Alexandr Ovečkin letitý dlouho zdánlivě nezdolatelný rekord Wayne Gretzkého v počtu střelených gólů v severoamerické NHL. Od té doby se ještě zintenzivnila již dřívější debata o tom, zda vůbec tomuto sportovci rekord umožnit, když on sám je zároveň výstavním symbolem režimu Ruské federace. Znovu přišla tato otázka na přetřes, když Ovečkin po vítězném osmifinále poslal podepsaný dres svého celku Washington Capitals běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. A tak si Ovečkina berou do úst v době probíhajícího mistrovství světa také bratři Jakub & Lukáš Novosadovi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! Příběh ruského hokejisty ovšem propojují s tím, jak si s autoritářským režimem (ne)zadávají jiné dvě světové sportovní megahvězdy – a sice srbský tenista Novak Djoković a srbský basketbalista Nikola Jokić. V první části epizody besedují bratři pouze o Ovečkinovi, jehož případ je ze tří zmíněných v tuzemsku asi nejznámější. Lukáš připomíná kariéru ruského hokejisty, kontakty jeho rodiny s režimem v Rusku, připomíná, že těžko můžeme soudit někoho, o kom netušíme, zda ve svém postavení je vlastně vůbec svobodný. Vždyť jediným výrokem by Ovečkin mohl vystavit nebezpečí jiné. Zároveň dodává, jak kolem Ovečkina hokejový Washington opatrně našlapuje a všelijak se snaží, aby jeho největší hvězda nemusela odpovídat na nepříjemné otázky. Jakub doplňuje, že to vše je sice pravda, ale že zároveň Ovečkina nikdo patrně nenutí posílat dresy jiným autoritářům. V další části přijde na přetřes Novak Djoković. Jakub poodhaluje proměnu sportovce – s jehož rodinou jsou také spojena podezření na čilé byznysové kontakty s vládnoucím režimem – z mlčenlivého „přehližitele“ domácího dění v současného nenápadného podporovatele stávkujících studentů (viz dřívější díly podcastu o protestech v Srbsku). Ovečkinova podpora je přitom vtipná a důmyslná: tenista nečiní velkohubá prohlášení, nýbrž využívá symbolická gesta a praktické skutky k tomu, aby dokázal, na čí straně v současnosti stojí. Mladší ze sourozenců podcasterů přitom nezastírá, že Djokovićovou proměnou je příjemně překvapen a že tento nový tenistův styl se mu zamlouvá – mimo jiné proto, že režim prezidenta Alexandra Vućice neví, jak s ním naložit. V třetí části dojde na případ basketbalisty, jenž je v Česku znám méně, než by měl: Nikoly Jokiće, což je asi největší současná hvězda NBA, rozhodně největší evropská a bílá hvězda ligy. I ten se musí popasovat s tím, jak naložit s režimem. Což je o to pikantnější, že se tváří, že mu do politiky  a veřejného života nic není. Ostatně chová se tak, že ani sportovní sláva ho nezajímá a nestojí o ni – což rozčiluje byznysmeny z americké basketbalové ligy. Přitom doma v Srbku Jokić chová koně a má dostihovou stáj. Pozoruhodné na tom všem je, že dokud sportovec nepodpořil svým prohlášením vládnoucí srbský režim, jeho koně nic nevyhrávali. Nyní se jim daří… Aneb konečně podcast, který se nebojí ironie a nachází překvapivá spojení

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Herberta Konečného z Ostravy vám představíme jednoduše. Stačí vyslovit slovo jóga. Cvičení se věnuje dlouhé dekády a i díky tomu je ve svém pokročilém věku neuvěřitelně vitální a pružný. Ostatně po kraji má spoustu žáků a následovníků z nejrůznějších kurzů.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se stavíme k infomacím, které se k nám dostanou? Co nás vede k tomu, že některým informacím o určitých událostech věříme a jiným ne?V Bibli čteme, abychom se nenechali zmást kdejakou falší. Máme-li něčemu věřit, potřebujeme informace z ověřených zdrojů a potřebujeme je kriticky zkoumat. To platí v každodenním životě, ale platí to samozřejmě i pro život víry.Dnešní kázání bychom mohli také nazvat "Pochybnost či ověřování zdrojů?"A jak je to tedy s Tomášem, kterého známe pod přídavkem nevěřící. Opravdu nevěřil? Nebo to mohlo být celé jinak?Jan 20:19-20(Ježíš se zjevuje učedníkům za zavřenými dveřmi)Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom jim ukázal rány v rukou a v boku.To byla radost pro učedníky, že zase vidí svého Pána! Ježíš opakoval: „Pokoj vám!“ a pokračoval: „Otec vyslal mne a já vysílám vás.“ Dýchl na ně a řekl: „Přijměte svatého Ducha! Komu budete zvěstovat odpuštění hříchů a kdo je přijme, tomu bude odpuštěno. Komu tu zvěst zadržíte, zůstává ve svém hříchu.“(Ježíš se zjevuje učedníkům včetně Tomáše)Toho večera chyběl mezi učedníky Tomáš, kterému přezdívali Dvojče. Ostatní mu o setkání s Ježíšem vyprávěli, ale on pochyboval: „Neuvěřím, dokud neuvidím a neohmatám rány na jeho rukou a boku.“Po týdnu byli učedníci znovu spolu a tentokrát byl s nimi i Tomáš. Dveře byly zase zamčeny, když se Ježíš mezi ně postavil a oslovil je: „Pokoj vám!“ Potom se obrátil k Tomášovi: „Podívej se a sáhni si na mé rány! Už nepochybuj, ale věř!“Tomáš přesvědčen vyznal: „Jsi můj Pán a můj Bůh!“Ježíš mu na to řekl: „Viděl jsi mne, a proto věříš. Cennější však je nevidět a uvěřit.“Lk. 24, 36-43Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“ Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch. Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci? Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“ Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou. Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“ Podali mu pečenou rybu a plástev medu a on to s nimi snědl.

V najnovšej epizóde sa ponoríme do fascinujúcej, hoci trochu desivej, myšlienky: čo keby sme spoločne vybudovali podzemné mesto? Vízia útočiska hlboko pod zemou, ktoré by nás ochránilo pred hrozbou atómovej vojny a poskytlo šancu na prežitie, je nielen pútavá, ale aj znepokojujúco aktuálna. Zamyslíme sa nad tým, ako by takýto projekt mohol vyzerať, aké by boli jeho výzvy a náklady, a či je to vôbec realistická možnosť pre bežných ľudí.V tejto časti sa tiež dotkneme kontroverznej témy "Plánu B" pre elitu. Existujú indície a špekulácie, že mocní a bohatí tohto sveta už dávno pripravujú svoje únikové cesty a podzemné bunkre, zatiaľ čo na nás, "obyčajných smrteľníkov" z nižších vrstiev, sa akosi zabudlo. Diskutujeme o tom, či je to spravodlivé a aké to má pre nás dôsledky. Zdá sa, že v ich "VALHALLE" pre nás miesto nie je.Pridajte sa k nám a zamyslite sa nad týmito otázkami. Je podzemné mesto utópia alebo nevyhnutnosť? A čo naša budúcnosť, ak sa tí hore už zabezpečili?

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Od atentátu na slovenského premiéra uplynul přesně rok. Robert Fico z útoku dodnes viní opozici a nedávno prohlásil, že podobný útok teď hrozí znovu. Jak atentát proměnil Slovensko?Hostem Ptám se já byla slovenská politoložka Darina Malová.Slovensko má za sebou přesně rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Loni v květnu ho postřelil útočník při setkání s občany po výjezdním jednání vlády v Handlové. Policisté atentátníka bezprostředně po střelbě zadrželi, hlavní líčení s ním by mělo u soudu začít v červenci. Premiér označil střelce za aktivistu opozice, odpovědnost za atentát přisuzovali opozičním stranám opakovaně také další představitelé vlády. Slovenský kabinet znovu zasedá v Handlové právě dnes. Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) na čtvrtek ve městě také ohlásila vzpomínkovou akci, na kterou svolala své sympatizanty. Podle některých zástupců opozice chtějí vládní politici udělat z Handlové poutní místo ve snaze překrýt pochybení při svém vládnutí.V uplynulých dnech Fica také kritizovali za jeho cestu do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Slovenský premiér se akce zúčastnil se jako jediný vrcholný politik z členských zemí Evropské unie. Ostatní státníci EU do Ruska nejeli kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině.Jak Fico s atentátem zachází a jak to proměňuje slovenskou politickou scénu? Do jaké kondice se dostala opozice? A kam Slovensko směřuje? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Jako jediný představitel členského státu Evropské unie se slovenský premiér Robert Fico zúčastnil oslav konce druhé světové války přímo v Moskvě. Při příležitosti tak zvaného Dne vítězství nad fašismem položil společně s nejvyššími politickými představiteli dalších zemí květiny u hrobu neznámého vojína.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi se po únoru masově hlásili do komunistické strany, až sama KSČ začala příliv nových členů omezovatČeská společnost zůstala po Únoru 48 stejně ochromená, jako byla po Mnichovu 38. Takzvaně demokratičtí politici - včetně prezidenta Beneše - se už dál na nic nezmohli, Jan Masaryk šel dokonce, až do svého tragického konce, komunistům spíše na ruku,. Nemalá část demokratických politiků utekla za hranice, často s požehnáním komunistů, kteří byli rádi, že se jich zbavili.Protesty veřejnosti byly spíše symbolické, podobně jako tomu bylo za okupace. V druhé polovině června 1948 proběhal Všesokolský slet. Hesla Sokolů byla probenešovská a když 27. června pochovalo asi 85 tisíc Sokolů okolo tribuny na Staroměstském náměstí, odvraceli hlavu od Klementa Gottwalda na tribuně nebo hleděli do země. Někteří Sokolové provolávali hesla o Edvardu Benešovi. Bylo to poslední masové protikomunistické vystoupení.Ostatní Češi se mezitím hrnuli do KSČ. Před únorovým převratem měla komunistická strana asi 1,5 milionů členů, koncem roku 1948 už 2,3 milionu. 26 % obyvatelstva českých zemí a 22 % na Slovensku bylo na konci prosince 1948 členy KSČ. Tomuto spontánnímu přílivu členů se komunistická strana od podzimu 48 začala dokonce bránit.Příběh o české společnosti unesené na východ Sověty je tedy jen mýtus. Ostatně sám autor mýtu o únosu střední Evropy Milan Kundera aktivně pomáhal komunistům ji unést do sovětské náruče.-

Česko trápí nedostatek dostupného bydlení. Poslanci ve Sněmovně po měsících dohadů schválili zákon, který má pomáhat lidem ohroženým bytovou nouzí. Co novinka přinese? Hostem Ptám se já byla analytička a sociální antropoložka Lucie Trlifajová působící na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.Stejně jako předešlé vlády sliboval také kabinet Petra Fialy (ODS), že zvýší dostupnost bydlení v Česku. Premiér téma označil za jednu ze svých osobních priorit a jeden z předpokladů pro restart země. Řešení letitého problému by měl pomoci i nový zákon o podpoře bydlení, který vláda představila loni na jaře a který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Sněmovna ho dnes po několika odkladech schválila. Chystaná legislativa stojí na třech základních pilířích: garantované nájemní bydlení, kontaktní místa s asistenty, kteří by zájemcům pomáhali bydlení získat, nebo systém garancí pro soukromé majitele bytů. Dosavadní přístup kabinetu k oblasti bydlení a navazujícího systému podpory opakovaně kritizují organizace zabývající se problematikou bydlení. Zároveň upozorňují, že Česká republika čelí bytové krizi, která ohrožuje desetitisíce domácností. Komu nový zákon skutečně pomůže? Co potřebuje český trh s byty? A jak reálné jsou sliby politických stran?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.

Žádná evropská země to nemá v otřásajícím se světě teď snadné, ale Slovensko jako by si vybíralo zvláštní dávku pohrom, neštěstí a tvrdých ran. Cla vyhlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem zasáhnou slovenskou ekonomiku krutěji než jiné země, každým dnem přibývají další ohniska nákazy slintavkou a kulhavkou, Slovenskou přímo sousedí s válkou, kterou vede na Ukrajině Rusko, naši východní sousedi mají aktuálně nejvyšší inflaci v celé eurozóně. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump ohlásil balík cel, který děsí nejen ekonomy a země, na které mají dopadnout, ale také americké firmy, investory i domácnosti. Evropská unie chystá odvetná opatření, chce ale dál s americkým prezidentem jednat. „Evropa potřebuje ukázat, že má sílu. Pokud bychom jí teď nevyužili, je možné, že by to Evropu poškodilo,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Rychlejší vyhoštění nelegálních migrantů či zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl. To má přinést novela zákona ministerstva vnitra, která částečně implementuje evropský migrační pakt. Předlohu ale kritizuje opozice i neziskové organizace. „Je v rozporu s českým i mezinárodním právem,“ vadí Andree Krchové, ředitelce Konsorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky. „Chceme zamezit nelegální migraci,“ namítá pro Český rozhlas Plus poslanec Petr Letocha (STAN).

Rychlejší vyhoštění nelegálních migrantů či zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl. To má přinést novela zákona ministerstva vnitra, která částečně implementuje evropský migrační pakt. Předlohu ale kritizuje opozice i neziskové organizace. „Je v rozporu s českým i mezinárodním právem,“ vadí Andree Krchové, ředitelce Konsorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky. „Chceme zamezit nelegální migraci,“ namítá pro Český rozhlas Plus poslanec Petr Letocha (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Takmer polovica živnostníkov na Slovensku nemala podnikateľský účet. Nová transakčná daň však urýchľuje ich rozhodovanie Podľa prieskumu agentúry Focus pre mBank malo začiatkom roka podnikateľský účet len 46 percent živnostníkov. Viac ako polovica si ho plánuje zriadiť až koncom marca, pričom 22 percent si chcelo účet otvoriť do konca februára a 12 percent tak plánovalo urobiť už v januári. „Očakávali sme, že mnohí budú túto povinnosť odkladať, keďže ide o prirodzenú vlastnosť – riešiť veci na poslednú chvíľu," uviedol v rozhovore generálny riaditeľ mBank Slovensko Roman Fink. Podnikateľský účet mKonto Biznis prináša živnostníkom viaceré výhody – jasnejšiu evidenciu finančných tokov, oddelenie firemných a osobných financií a jednoduchšiu správu transakcií. Je určený pre podnikajúce fyzické osoby bez ohľadu na odbor ich podnikania. Roman Fink zdôrazňuje, že v mBank je podnikateľský účet mKonto Biznis vedený navždy zadarmo a klienti môžu využívať aj ďalšie výhody, ako sú bezplatné platby vrátane medzinárodných SEPA platieb a výbery z bankomatov nad 70 eur po celom svete. Nová transakčná daň bude podľa neho znamenať pre podnikateľov zvýšené náklady v desiatkach eur mesačne, avšak mBank sa snaží ich dosahy minimalizovať. „Za podnikateľov túto daň odvedieme a zároveň do konca roka kompenzujeme jej časť, všetko teda za klientov vybavíme my, nemusia sa o nič starať, " vysvetľuje R. Fink. Digitalizácia zohráva kľúčovú úlohu pri znižovaní administratívnej záťaže. „Podnikateľský účet si klienti môžu založiť online, telefonicky alebo na pobočke, pričom im stačí občiansky preukaz. Ostatné údaje si banka overí sama," dodáva generálny riaditeľ. mBank sa snaží podnikateľom uľahčiť orientáciu aj prostredníctvom online poradenskej platformy Podnikateľov poradca. Tá ponúka viac ako sto článkov na témy ako právo, dane, účtovníctvo či digitalizácia. Banky očakávajú, že v dôsledku legislatívnych zmien a transakčnej dane vzrastie záujem o podnikateľské účty v týchto dňoch. „Veríme, že živnostníci ocenia jednoduché riešenia a nebudú čakať do poslednej chvíle," dodáva R. Fink. Viac podrobností sa dozviete vo videorozhovore: https://www.trend.sk/ekonomika/podnikatelsky-ucet-bude-aprila-povinny-zivnostnici-ho-mozu-mat-zdarma?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Do žádné nové polohy se neposouvám, jsem to pořád já,“ odmítá premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, že by se před volbami stylizoval do jiné role. Stejně jako všichni má i on několik stránek, které přirozeně ukazuje. Nepopírá, že se pořád učí, co a kdy je srozumitelné, a že už se mu to párkrát nepovedlo. Třeba když na sociálních sítích zveřejnil fotku, na které sedí na židli uprostřed probíhajících malířských prací v obleku a v rukou drží Kafkův životopis, nebo video s Nutellou. Takových „úletů“ měl ale během své politické kariéry jen pár, i proto jsou podle něj tolik vidět. V marketingu zkrátka není nejlepší. Ostatně marketéři ho asi uškrtí za to, když otevřeně říká, že skutečnost, jestli budeme žít v demokracii a svobodě, nezáleží na něm, ale na lidech. Volba je na nich, on bude v příštích měsících dělat všechno proto, aby je přesvědčil. Věří přitom, že pořád může vyhrát. Že něco nejde nebo není šance, slyšel v životě už mnohokrát. Uvědomuje si, že svět se docela dramaticky proměňuje, a to vyvolává nejistoty. I jeho to zneklidňuje, ale neoslabuje. S čistým svědomím může prohlásit, že většinu slibů jeho vláda splnila. Je přesvědčený, že zemi má co dát i do budoucna a že cesta, kterou jde, je pro ni správná. Kromě toho by České republice prospěla i osobní a politická kontinuita ve vedení, kterou za uplynulých 30 let neměla. Možnost změnit to považuje za docela dobrou nabídku. S Petrem Fialou jsme ale mluvili i o tom, proč už se zdráhá označovat za konzervativce, jak navýšit výdaje na obranu na 3 % HDP, o revizi Green Dealu, sporu ministryně Jany Černochové a generála Řehky, budoucnosti USA a EU nebo podpoře rodiny.

Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.

Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠Byl jsem na pokraji vyhoření, přiznává investigativní novinář Jiří Hynek po 20 letech strávených v médiích, mimo jiné ve dvou největších tuzemských televizích – na Nově a ČT. Odmítá přitom, že by za jeho odchodem z Kavčích hor bylo něco jiného než zdravotní problémy. Je přesvědčený, že na tom, aby ve veřejnoprávní televizi skončil, měl někdo eminentní zájem a chtěl ho prostřednictvím tzv. kauzy IKEM zdiskreditovat. Ostatně nebylo to poprvé, kdy se o to někdo pokusil. Nejhorší chvíle zažil krátce po svém příchodu do Prahy, kdy žil v permanentní nejistotě a psychickém tlaku asi čtvrtroku. Zpětně přiznává, že to bylo horší než čelit fyzickému napadení. I když působí jako otrlý člověk, nervózní je při každé konfrontaci, což je ale podle něj asi dobře. Kdyby nebyl, znamenalo by to, že je buď na drogách, nebo blázen. Za vůbec nejtěžší natáčení své dosavadní kariéry považuje to s Radovanem Krejčířem den před jeho zatčením v Jihoafrické republice. Reálně mu hrozilo, že se nedostane živý do jeho vily, nebo z ní. Jak předpůlnoční setkání probíhalo a co mu uprchlý podnikatel nabídl, kdy mu volal Andrej Babiš, proč se právě Česko stalo útočištěm „velkých Putinovců“, co by ho přimělo k emigraci nebo jak se během let proměnila novinařina a co dál? I o tom jsme s Jiřím Hynkem mluvili.

Nervydrásající boj o titul se ve zbytku sezony už očekávat nedá, o to více se vyplatí zaměřit na pozice na hraně top šestky. Pohárové příčky sebevědomě atakuje Jablonec, skvělou jarní formu navíc chytila Sigma. Mají oba týmy účast v horní skupině jasnou? „Upřímně si myslím, že Olomouc ještě Jablonec přeskočí. Mají zajímavý los,” říká redaktor Bartoloměj Černík v novém dílu pořadu ZOOM. Jeho kolega Michal Kvasnica už nepočítá s tím, že se vysněným příčkám přiblíží Liberec. „Ostatní kluby jsou v budování kádru dál,” podotýká. Co se dozvíte v premiové části na http://liganaruby.cz? Co říká šancím na umístění v top šestce Opta? V čem je tuto sezony boj o poháry jiný? Bude pro Slovan neúčast ve skupině o titul neúspěch? Co nefunguje v Dukle a proč je rozestavení 4-4-2 pasé? Jak bude vypadat na jaře slávistické béčko? Co je zač jeho nový brankář Alex Božev?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠Osm let sledoval režisér a dokumentarista Filip Remunda život zapřisáhlého ruského patriota Vitalije, vystudovaného fyzika a rekordman v extrémním otužování, který v Novosibirsku pracuje jako zedník a žije za hranicí chudoby. Zaujal ho nejen jeho názorový progres na putinovské Rusko a upřímnost, s jakou dokáže být ke své zemi a jejímu prezidentovi kritický, ale i frustrace, ze které to všechno pramení. Jakkoli daleko extrémnější, ne nepodobná té, kterou pociťují mnozí Češi. A to je podle Remundy tím, co by nás mělo zajímat a na co zaměřit. Právě takoví lidé totiž snáze sedají na lep nejrůznějším populistům, kteří ve skutečnosti vedou politiku proti jejich vlastním zájmům a v konečném důsledku proti zájmům celé demokratické společnosti. Dekády trvající ruské propagandě přitom často podléhají i kriticky smýšlející jedinci. Ostatně celá třetí říše vznikla s pomocí inteligentních lidí, kteří dokážou vymýšlet ďábelské mechanismy, jak eliminovat celé skupiny obyvatel, takže vzdělání mnohdy nepomáhá. Na to, aby se nenechal ovlivnit demagogickými zkratkami, si ostatně musí dávat velký pozor i Remunda. Dokud zuří válka a na Ukrajince padají bomby, diskuze o vnitroukrajinských otázkách podle něj není na místě. Až vyhrají, pak bude možné diskutovat o tom, jaké pomníky mají stát v jejich městech. Ze všeho nejlepší by ale bylo, kdyby o tom rozhodovali sami a nestavěli jim je tam exportovaní Rusové. Opravdu věří ve vítězství Ukrajiny? Co je základním kamenem ruské propagandy? Jak se natáčí v zemi, ve které jedou na plné obrátky represivní složky s pěti miliony dobře placených členů? Jak je v politice důležitý brand, který z nich to pravděpodobně nepřežije, nebo na co všechno se dá udělat reklama? I o tom jsme s Filipem Remundou mluvili. A pokud vás zajímá, co je s Vitalijem dnes, zajděte si na provokativní a podnětný snímek Štěstí a dobro všem, který na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava získal hned dvě hlavní ceny. V kinech bude k vidění od 27. února.

Tomio Okamura čelí podezření ze spáchání trestného činu podněcovaní nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Pozornost policie si vysloužil kontroverzní kampaní SPD před krajskými a senátními volbami.

Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil zavedení vysokých cel na kanadské a mexické zboží, zvýšil cla na dovoz z Číny a chystá se na Evropskou unii. Od podnikatelů, ekonomů a novinářů za to ve Spojených státech dostal pěknou „sodu“. Mnozí doufají, že se celá situace časem nějak urovná. Ostatně, cla na mexické a kanadské zboží Trump v pondělí odložil.

Je asi nejznámějším – a nejhlasitějším – akcionářem společnosti ČEZ. Ostatně sázkou právě na ni vydělal finanční skupině J&T před lety miliardy korun. Jenže Michal Šnobr je mnohem víc než jen aktivistický investor. Je mimořádně úspěšným podnikatelem, hoteliérem, realitním magnátem… A také sběratelem známek nebo stavebnic LEGO. A právě o všech jeho investičních a byznysových projektech, které zůstávají tak trochu ve stínu ČEZu, jsme si povídali v nejnovější epizodě podcastu Money Maker. A Michal Šnobr v ní mimo jiné popsal, proč už jej nákupy a prodeje akcií nebaví tolik jako dřív. „Jeden z důvodů, proč jsem se zcela přirozeně už dlouhou dobu z toho stahuju, je, že jsem tomu přestal rozumět. Bitcoin, Google, Tesla – já tam tu hodnotu nevidím,“ říká. Poslechněte si celý podcast! Čtěte nás i na webu CC.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem. 00:00:00 Začínáme! 00:01:24 Sběratelství jako investiční strategie 00:05:15 Lego jako bitcoin 00:11:58 Podnikatelská a investiční cesta Michala Šnobra 00:14:17 Kuponová privatizace, Česko-kalifornská investiční společnost 00:16:44 Založení makléřské společnosti AKRO Capital 00:23:55 Spolupráce s J&T 00:29:33 Budování rezortů Amenity 00:37:00 „Investovat do nového hotelu je ekonomický nesmysl“ 00:43:57 Pronájem chalup a další plány na rozšíření Amenity 00:49:50 Udržení klíčových zaměstnanců v hotelnictví 00:56:30 Tržby a obsazenost Amenity 1:05:00 Investice do půdy a pozemků 1:17:55 Setkávání „staré party“ z J&T 1:20:00 Proč se Michal Šnobr stahuje z akciových trhů 1:24:45 Rodinný trust, předávání majetku dětem 1:28:02 Pohled na energetiku a budoucnost ČEZu

Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)

Jezuité byli po dlouhá léta pomyslným terčem nejrůznějších kritik i nenávistných komentářů. Strefoval se do nich muž břitkého pera Karel Havlíček Borovský, stejně jako další účastníci veřejného života od 18. století až do současnosti. Ostatně slyší-li člověk jméno Koniáš, jistě se mu vybaví „zločinné“ pálení knih na hranici. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v říjnu 2023.)