Podcasts about Zelen

Ljudje neradi slišimo, da se bomo morali spremeniti. Neradi tudi slišimo, da se obeta črna prihodnost, če se ne bomo spremenili. Pri projektu Zelen.kom iščejo in učijo načine, kako ustrezno komunicirati o poti zelenega prehoda, da ne bi sprožili nerazumevanja ali odpora. Pri njem sodeluje 40 raziskovalcev in raziskovalk z desetih oddelkov filozofske fakultete Univerze v Mariboru. Gostje oddaje: dr. Danijel Ivajnšič, vsebinski vodja projekta in vodja skupin za geografijo in biologijo, ki raziskuje razumevanje podnebne krize, dr. Melanija Larisa Fabčič, vodja področne skupine germanistike, in dr. Aleksandra Nuč Blažič, ki sodeluje pri prevodoslovnem delu projekta (ponovitev).

175. podcast Autobazar.EU - 1. januára 2026 nadobúda účinnosť novela Zákona o cestnej premávke, ktorá sa dotkne desiatok tisícov vodičov na Slovensku, ale aj cyklistov či kolobežkárov.Bez kontextu by sme povedali, že sa mení sa doba platnosti vodičských preukazov vydaných do roku 2013, cyklisti dostali rýchlostný limit a nasledujúca novela prináša aj zelené brzdové svetlo. Tieto zmeny si v tejto epizóde prejdeme podrobnejšie, a ako to už býva, nie je to vôbec tak negatívne, ako sa môže na prvé počutie zdať.Rýchlosť chôdze definovaná zákonom Asi všetci ste počuli o tom, že zákonodarcovia do legislatívy zahrnuli aj maximálnu rýchlosť chôdze, a to 6 km/h.Konkrétne ide o novelizovaný § 2, ods. 2 písm. s) so znením, že rýchlosťou chôdze sa rozumie rýchlosť neprevyšujúca 6 km/h. Ide o takzvané vymedzenie základných pojmov.Internetom kolovali vtipy, ale aj oprávnené obavy, že policajné hliadky budú merať rýchlosť chodcov a prípadne im ukladať blokové pokuty. Ako medzičasom potvrdil samotný Policajný zbor SR, rýchlosť chodcov sa merať nebude, a je na to dobrý dôvod.Norma 6 km/h doteraz v zákone chýbala, a predsa sa na ňu odvolávali niektoré paragrafy v rovnakom zákone - spravidla išlo o dovolenú rýchlosť kolobežiek, bicyklov, skateboardov a iných nemotorových dopravných prostriedkov na chodníkoch.V nadväznosti na túto novinku sa preto upravujú aj § 52 ods. 5) a odseky 1 a 6 paragrafu 55. Týkajú sa osôb, ktoré sa po chodníku pohybujú na lyžiach, korčuliach, kolobežke, skateboarde a na bicykli - tí po novom už zo zákona nesmú prekročiť rýchlosť 6 km/h.Svojím spôsobom tak skutočne dostali cyklisti maximálnu dovolenú rýchlosť, ale iba na chodníku. Na ceste platia pre cyklistov rovnaké predpisy ako pre autá.Naďalej pritom platí, že dospelý cyklista má využívať cestu, nie chodník. Bicykel na chodníku smú používať iba deti do 10 rokov a dospelí, ktorí jazdia na bicykli s dieťaťom alebo dieťa na bicykli sprevádzajú.Teraz si prejdime tie dôležitejšie zmeny, ktoré reálne zasiahnu desiatky tisíc slovenských motoristov.Lekárske prehliadky od vyššieho veku, počíta sa aj preventívka.Od 1.1.2026 platí, že na pravidelné lekárske prehliadky musia vodiči až od 70. roku života, a to raz za 5 rokov. Doteraz to bolo od 65. roku života.Novelizácia § 87 navyše zavádza aj novú výhodu, ktorá motoristom zjednoduší tento proces - za lekársku prehliadku sa môže považovať aj preventívna prehliadka u obvodného lekára. Táto preventívka však musí byť prevedená korektne, s ohľadom na potreby tohto zákona.Šoférom z povolania sa termíny kontrol nemenia Stríž v podcaste upozorňuje, že pre vodičov z povolania platia iné pravidlá. Tí musia absolvovať zodpovedajúce lekárske prehliadky každých 5 rokov bez ohľadu na vek, ale od 65. roku života už každé dva roky.Týka sa to ako vodičov z povolania, tak osoby vedúce vozidlá skupiny C1, C1E, C, CE, D1, D1E, D a DE.Znenie zákona od 1.1.2026:Pravidelným lekárskym prehliadkam každých päť rokov a po dosiahnutí veku 65 rokov každé dva roky sú povinní podrobiť saa) vodiči, ktorí sú držiteľmi vodičského preukazu Slovenskej republiky a ktorí vedú motorové vozidlo skupiny C1, C1E, C, CE, D1, D1E, D a DE,b vodiči, ktorí sú držiteľmi vodičského preukazu Slovenskej republiky a ktorí vedú vozidlo s právom prednostnej jazdy, motorové vozidlo využívané na zasielateľstvo a taxislužbu a na poskytovanie poštových služieb.Súvisiace zmeny vo vodičákoch (nielen) vydaných do roku 2013Spolu s lekárskymi prehliadkami od 70. roku života sa upravuje aj súvisiaci tretí a piaty odsek § 94.Platnosť bežných vodičákov na motocykle, osobné a ľahké úžitkové automobily a traktory je naďalej 15 rokov, najviac však do dovŕšenia veku 70 rokov (doteraz 65...

Rajčata pěstovaná na poli, bez opory, bez hnojení a zalévání? Ano, jde to, a výnosy jsou obrovské. Přesvědčí nás o tom Erich Stekovics, který rajčatům zasvětil svůj život. Ale šikovné pěstitele máme i v rozhlase. Poslechněte si příběh o tom, jak pořad dokáže inspirovat také kolegy rozhlasáky. Připravili Hanka Šoberová a Pavel Chlouba.Všechny díly podcastu Zelené světy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„S dětmi jsme už spolupracovali na knize o krkonošské tundře. Ukázalo se to jako velmi funkční, děti to bavilo, ale také se něco naučili,“ říká mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Na dotazy posluchačů odpovídá živě ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice zahradník Pavel Chlouba. Moderuje Hanka Šoberová.Všechny díly podcastu Zelené světy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zmena príde o niekoľko dní, no stabilná tuhá zima je ešte v nedohľadne. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

V zimě na houby? Ano, jde to. Které druhy sbírat a kterým se raději vyhnout, poradí v magazínu Zelené světy mykolog. A také se zastavíme v Dánsku v jedné unikátní skalničkové zahradě. K poslechu zvou Hanka Šoberová a Pavel Chlouba.Všechny díly podcastu Zelené světy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo ukázal veľký prieskum o dopravnej chudobe na Slovensku. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

S environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem o mexických vlnách proti green dealu, efektu "pitomců" na ministerstvu životního prostředí i rozdílech mezi českým a slovenským klimatem. Ptal se Štěpán Sedláček Jak se mění vztah lidí v Česku a na Slovensku k životnímu prostředí? Proč vypadala česká předvolební debata o ochraně klimatu a Zelené dohodě pro Evropu tak jak vypadala? A jak číst úspěch Motoristů popírajících lidský vliv na zahřívání planety a jejich nástup na ministerstvo životního prostředí? I o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s analytikem a psychologem Janem Krajhanzlem z Institutu 2050, který v listopadu obdržel od Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.Krácený přepis interview k přečtení zde: https://www.respekt.cz/podcasty/rozhovor-jan-krajhanzl

Věděli jste, že i u nás se dá pěstovat eukalyptus? Probereme to v magazínu Zelené světy. Dále přijde řeč na verbeny a venkovní orchideje. K poslechu zvou Hana Šoberová a Pavel Chlouba.Všechny díly podcastu Zelené světy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Ekofeminismus vychází z představy, že ženy a příroda sdílejí v západních systémech podobnou zkušenost utiskovaných a vykořisťovaných. Odsud vyvěrá odpor k patriarchátu a extraktivismu, ale i možnost transformovat společnost a zároveň chránit přírodu a klima. Ekofeminismus, hlubinnou ekologii, ale i buddhismus, zelený hermetismus nebo teologii osvobození zpracovává ve své připravované knize Spiritualita posvátné Země Adam Borzič.

Ekofeminismus vychází z představy, že ženy a příroda sdílejí v západních systémech podobnou zkušenost utiskovaných a vykořisťovaných. Odsud vyvěrá odpor k patriarchátu a extraktivismu, ale i možnost transformovat společnost a zároveň chránit přírodu a klima. Ekofeminismus, hlubinnou ekologii, ale i buddhismus, zelený hermetismus nebo teologii osvobození zpracovává ve své připravované knize Spiritualita posvátné Země Adam Borzič.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem magazínu Zelené světy je přední český floristka Pavel Hruška. Po setkání s ním autoři pořadu Hanka Šoberová a Pavel Chlouba ještě proberou japonské javory.Všechny díly podcastu Zelené světy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.

Městská organizace Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary vstupuje do zimní sezóny s novinkami, od výběru nového vánočního stromu přes změny v údržbě zeleně, rozšiřující se nabídku akcí na Svatém Linhartu až po připravovaný myslivecký ples ve Vřídelní kolonádě.

Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.

Městská organizace Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary vstupuje do zimní sezóny s novinkami, od výběru nového vánočního stromu přes změny v údržbě zeleně, rozšiřující se nabídku akcí na Svatém Linhartu až po připravovaný myslivecký ples ve Vřídelní kolonádě.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.

Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.

Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.

Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.

Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.

Akú rolu zohrali USA, Čína a Rusko, a ako sa EÚ ocitla v slepej uličke. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Cítil jsem být volán víc divočinou než rodinou,“ říká vědec, biotechnolog a dobrodruh Petr Kaštánek, který dříve strávil na cestách tři až čtyři měsíce ročně a už v osmi letech vyrůstal obklopený pralesy, korálovými útesy a papoušky na Kubě. Vypráví o tom, jak se mu splnil sen pořádat expedice a hledat nové bioaktivní látky, proč se vracel do tropů i proto, že to bylo jako vracet se někam na chalupu a jak ho jedna cesta do Cancúnu přivedla k měsíčnímu putování pralesem, které změnilo celý jeho život. Mluví o vědě, která se odehrává nejen v laboratoři, ale třeba i na Antarktidě, kde z miniaturního hvozdíku vyizolovali bakterie produkující mrazuvdorné proteiny. Popisuje, jak ho fascinují mikroorganismy, které přežívají v extrémních podmínkách a jak z nich může vzniknout kosmetika chránící před UV zářením nebo technologie, která jednou pomůže chránit ovocné sady před mrazem. Přiznává, že někdy je být mezi vědou a podnikáním sezením na dvou židlích, ale že ho naplňuje být u celé cesty - od prvního nápadu až po konkrétní výrobek. Vrací se i k amazonským šamanům, od nichž se učil jejich způsobu práce. „Třeba několik týdnů drží dietu, kdy jenom popíjejí výluhy z rostlin. Až se dostanou do stavu nějakých halucinací, kdy k nim rostlina začne promlouvat a vlastně jim sama řekne, k čemu slouží,“ popisuje vědec metody zcela odlišné od klasické západní medicíny. A s nadsázkou dodává, že když v pralese dostal horečky, vzal si antimalarika, antibiotika a ještě šel k šamanovi, aby aspoň něco zabralo. Kaštánek dnes má laboratoř třeba uprostřed brdských lesů, na místě bývalé tajné raketové základny, chodí se synem na houby a přemýšlí o tom, jaké objevy nás ještě čekají. „Určitě ještě máme, co zkoumat,“ říká s tím, že i kdyby to byla jen malá věc, která pomůže pár lidem, tak je to fajn. Co nás učí extrémní příroda o odolnosti? Kde na vlastní oči viděl dopady klimatické změny? Jaká je hranice mezi intuicí a vědeckou metodou? A proč i slepé cesty mohou člověka dovést tam, kam by jinak nikdy nedošel? Poslechněte si celý rozhovor.

Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Príliš veľký tlak bez dialógu spôsobuje odpor a brzdí technologický posun, ktorý Európa potrebuje, upozorňuje vedkyňa Anna Kityk. Docentka Anna Kityk z Centra pre využitie pokročilých materiálov Slovenskej akadémie vied sa zameriava na výskum zeleného vodíka. Chce sprístupniť jeho výrobu tak, aby bola efektívnejšia a cenovo dostupnejšia. V rozhovore s Veronikou Vaňkovou hovorí, prečo EÚ nesmie presadzovať regulácie bez ohľadu na realitu priemyslu a ako môže slovenská veda prispieť k tomu, aby nové technológie fungovali aj v praxi. VV podcast

Ocenenia FéliX Business Award poznajú svojich víťazov. Hlavnú cenu v kategórii excelentný business príbeh si odniesla nitrianska spoločnosť Klimak, ktorá sa venuje vývoju a výrobe vzduchotechniky. Jej spolumajiteľ Marek Vaško v rozhovore vysvetľuje, že slovenské firmy môžu uspieť aj vo svetovej konkurencii, ak majú dostatočne kvalitný produkt a dokážu vystupovať ako rovnocenný hráč. „Slovenským firmám chýba väčšie sebavedomie. Potrebujeme zmeniť myslenie a neočakávať, že k nám príde nejaký veľký zahraničný investor a ukáže nám, čo robiť. My sami máme na to, aby sme boli svetoví. Treba sa cítiť v Európe ako rovnocenný hráč, nebáť sa byť aj tvrdý a konkurovať veľkým etablovaným značkám,“ hovorí Vaško. Rozvoju podnikania však nepomáha politika štátu, ktorá poškodzuje imidž krajiny v zahraničí, vytvára nepredvídateľné prostredie a nevie doručiť vymožiteľnosť práva. „Bolo by fajn, keby štát robil takú politiku, aby značka Slovensko bola rešpektovanejšia, aby tu mali chuť zahraničné spoločnosti rozvíjať svoje aktivity. Potom môžu reagovať aj slovenské firmy s ponukou svojich služieb a ekonomika napreduje.“ Marek Vaško v rozhovore približuje aj svoj pohľad na zelenú transformáciu, nedostatok pracovných síl a zodpovednosť firiem ozvať sa, keď krajina ide zlým smerom. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: Ako sa posunúť z montážnej dielne na inovačnú spoločnosť Problém konkurencieschopnosti slovenských firiem je mentálny Ako zlepšiť imidž krajiny pre podnikanie Ako sa získavajú zákazky pre Teslu alebo Tik Tok Kedy nastáva radosť z platenia daní Ako vyriešiť nedostatok pracovnej sily Zelená transformácia je príležitosť Má byť firma aj spoločensky angažovaná? See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ľudstvo v Brazílii vymýšľa, čo ďalej. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Ministři životního prostředí evropských států jednali v Bruselu o klimatických cílech pro rok 2040. Výsledkem je například odklad emisních povolenek pro domácnosti a osobní automobily o jeden rok či snížení klimatického cíle do roku 2040 na 80 procent bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Úleva? Jak pro koho,“ uvažuje poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). „Řada ústupků by proběhla tak jako tak,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Ministři životního prostředí evropských států jednali v Bruselu o klimatických cílech pro rok 2040. Výsledkem je například odklad emisních povolenek pro domácnosti a osobní automobily o jeden rok či snížení klimatického cíle do roku 2040 na 80 procent bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Úleva? Jak pro koho,“ uvažuje poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). „Řada ústupků by proběhla tak jako tak,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

V těsném sousedství pražského Staroměstského náměstí stojí mezi domem U Tří bubnů a domem U Zlatotepců dům U Zelené žáby. Každému, kdo zvedne zrak, jeho pojmenování potvrdí kamenná žába coby domovní znamení nad vstupním portálem. Hostinec, jehož kulisy se často objevovaly v historických románech známých spisovatelů, tu fungoval možná už před šesti sty lety. A později prý „U žáby“ popíjel i kat Mydlář.

„Kysličník uhličitý není žádné znečištění. Je to plyn, který je blahodárný, a bez něj není fotosyntéza. Kysličník uhličitý byl vyloučen ze seznamu škodlivých plynů, a tím pádem skončila legitimita zelenému údělu aspoň v polovině záležitostí,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 28.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Nové emisné kvóty pre domácnosti sú vďačným materiálom pre vznik rôznych dezinformácií. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:01:23 Rozhovor se spisovatelkou Blankou Malou - Itálie na podzim06:07 Křest knihy Děkovačky Libuše Švormové13:24 Módní trendy a neobyčejně obyčejný šátek18:22 Bydlení a interiérové trendy pro rok 202522:51 Expert na etiketu Daniel Šmíd na téma: základní pravidla stolování26:32 Pozvánka na vyhlášení výsledků ankety Šarmantní osobnost roku

Strana Zelených má po patnácti letech opět své zástupce v Poslanecké sněmovně. Na kandidátce Pirátů získala hned dvě poslanecká křesla. Jak s tím chtějí Zelení naložit? Hostem Ptám se já byla nová poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská. Zelení se dostali do Sněmovny díky umístění na kandidátce Pirátů i koužkouvací kampani. „Je to i určitá generační obměna českého voličstva. Dorostla další generace prvovoličů, kteří si uvědomují naléhavé výzvy, které přináší devastace životního prostředí nebo prohlubující se majetkové rozdíly,“ řekla Gabriela Svárovská s tím, že zisk dvou mandátů je podle ní více, než strana čekala.Šéfka Zelených doufá, že návrat do Sněmovny po tak dlouhé pauze pro stranu bude znamenat i návrat do vysoké politiky. „Poškodila nás účast ve vládě Mirka Topolánka. A pak celé období sporů a neúspěchů a samozřejmě určitý vliv excentrické osobnosti Matěje Stropnického,“ uvedla Svárovská s tím, že teď je strana jednotná. „Úspěch sjednocuje. Samozřejmě podmínky, ve kterých se teď nacházíme při vší antizelené rétorice, tlaku fosilních oligarchů, jsou náročné. Ale podmínky si člověk nevybírá.“Nová poslankyně věří, že vznikající vláda Andreje Babiše složená z ANO, SPD a Motoristů by nemusela být v praxi tak antizelená, jak se zatím jeví. Dosavadní odmítání některých zelených evropských nařízení považuje v případě ANO pouze za předvolební rétoriku. Odmítnutí emisních povolenek ETS 2, které avizuje místopředseda hnutí Karel Havlíček, by byl podle Svárovské nesmysl. Proč se doteď Zelení nedokázali do vysoké politiky vrátit sami? Jak jim funguje spolupráce s Piráty? A proč zelená politika získává napříč Evropou tak negativní konotace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stále však môže ísť iba o chladnú epizódu. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

V novej epizóde relácie What the Fakt bol hosťom Maroš Krivosudský, odborník na výživu a zdravý životný štýl, ktorý sa podelil o svoje poznatky z praxe a zodpovedal množstvo otázok, ktoré ľudí v tejto oblasti najviac zaujímajú. Vysvetlil, ako si vytvoriť vyvážený jedálniček bez extrémov a ktoré zásady výživy majú naozaj zmysel. Zároveň vyvrátil niektoré rozšírené mýty o zdravom stravovaní – napríklad o detoxikačných čajoch, ktoré podľa neho nefungujú tak, ako sa často prezentujú. Vyjadril sa aj k trendu matchy, doplnkom výživy a k tomu, ktoré z nich sú preceňované a ktoré naopak ľudia podceňujú. Krivosudský priblížil, ako odlíšiť marketing od skutočne vedecky podložených tvrdení. V rozhovore nechýbali ani praktické rady pre bežných ľudí, ktorí chcú jesť zdravo, ale jednoducho. Relácia tak prináša zrozumiteľný a realistický pohľad na to, ako sa starať o svoje telo bez zbytočných extrémov a módnych trendov.Epizóda relácie vznikla v spolupráci s Home Gym: www.homegymfitness.sk

Izrael navštívila americká delegace v čele s viceprezidentem J. D. Vancem. Jejím cílem je posílení snahy o udržení křehkého příměří v Pásmu Gazy. Má Trumpův mírový plán šanci na trvalou změnu? „Trvalý mír předpokládá, že každý národ má právo na seberučení,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus spolupředsedkyně Zelených a poslankyně Gabriela Svárovská. „Příští rok budou v Izraeli i v palestinské samosprávě volby,“ připomíná náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lepší zákon si ťažiari nemohli želať. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Po patnácti letech v Poslanecké sněmovně usednou zástupci Strany zelených. Dvě poslankyně budou součástí klubu Pirátů, s nimiž kandidovaly ve volbách, jednou z nich je i spolupředsedkyně strany Gabriela Svárovská. „Je to úspěch. Náš záměr byl posílit nám programově nejbližší politickou stranu, aby hlasy pro Zelené tentokrát nepropadly. To se podařilo,“ vyzdvihuje v pořadu Interview Plus.

Kam až dožene člověka strach o dítě a touha po Zelené kartě? A proč zpozornět, když váš kamarád nenávidí učitelku? Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/402/s/ (00:00:00) znělka(00:00:07) ahoj Zločinožrouti(00:00:51) film tipy(00:04:07) škemrání(00:06:50) Mengqi Ji(00:39:03) William Cornick(01:16:17) mikropříběh(01:21:01) zůstaňte naživu, zůstaňte na svobodě

Odstrel medveďa predávajú aj za desaťtisíc eur. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Päť kľúčových zistení o stave slovenskej prírody. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje sinolog analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

V Česku podle průzkumu agentury STEM ubývá lidí, kteří vnímají klimatické změny jako hrozbu – od roku 2020 jejich podíl klesl z 56 na 43 procent. „Není to poprvé, co nastává pokles, jde to ve vlnách. Vrchol uvědomění té hrozby byl někdy okolo 2019 – Greta Thunbergová, varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo přijetí Zelené dohody pro Evropu. Politika byla silně proklimatická, až se to možná přestřelilo,“ soudí Petr Daniš, autor knihy Klima je příležitost.

Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.