Podcasts about naproti

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú udalosti posledných dní a týždňov okolo vesmíru, astronómie a kozmonautiky. Dnes sa porozprávajú o novom planetáriu v Prahe. Naproti tomu Bratislava, hlavné mesto Slovenska, stále nemá žiadne Koncom júna boli zverejnené prvé obrázky z nového teleskopu, či presnejšie systému sústavného snímania oblohy, Vera C. Rubin Observatory v Čile. Michal Novota vysvetlí, prečo toto nové observatórium pravdepodobne zmení astronómiu. Poľský a maďarský astronaut spoločne leteli na Medzinárodnú vesmírnu stanicu (ISS) v rámci komerčnej misie Axiom 4. Môžeme rátať v budúcnosti aj so Slovákom na podobnej misii? Spoločnosti SpaceX opäť vybuchla raketa. Avšak opakovane použiteľnú raketu úspešne otestovala spoločnosť Honda. Úspešný cubesat GRBAlpha so slovenskou účasťou zanikol v horných vrstvách atmosféry. Skúmal nebezpečné gama záblesky v hlbinách vesmíru, ktoré by mohli vymazať život na Zemi. Náš prehľad zakončíme prípravou na pristátie človeka na Mesiaci: Blue Moon Lander v NBL a ako bude vyzerať mesačná krajina.

Zveme do radioporadny, která se věnuje prevenci před krádežemi a dalšími nepříjemnými záležitostmi, které nás přes prázdniny a léto mohou potkat. Léto je časem pohody, slunce a zaslouženého odpočinku, ale bohužel právě i ve zmíněném obdobím na nás číhá řada nebezpečí.

„Kniha dodává odvahu nenechat si vzít odchod blízkého člověka a první momenty truchlení. To je to, co mi chybělo, když mi umřela máma. Přijetí odchodu je důležité. Klíč je dopřát si pláč. Brečte!“ vybízí v Blízkých setkáních Blanka Hašková, kadeřnice známá ze StarDance a nově i spisovatelka. „Marek Eben mě za knížku pochválil,“ svěřuje se. „Prý by nečekal, že zrovna já budu tohle téma zpracovávat.“ Jak vůbec kniha přišla na svět a komu je určena?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi : Jít štěstíčku naproti - Michal Apetauer (25.5.2025) by CityHouse Brno

Zpěvačka Lenny, píáristka Kateřina Králová a umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba byli hosty Honzy Vedrala na třetím setkání projektu Headliner Půda, který je určen pro lidi "do" muziky a "od" muziky. Tentokrát se hosté věnovali tématu Jak se prosadit. V Malostranské besedě mluvili o úspěchu, zkušenostech, které k němu vedou, a o tom, že hudební kariéra se nedá narýsovat jen na papíře, ale občas je to potřeba. A že autenticita, trpělivost a práce mohou ledacos přiblížit. Třeba i čísla. Poslechněte si první část záznamu. Brzy vám nabídneme i druhou. A přijďte na další natáčení, které se v Galerii Malostranské besedy koná již v pondělí 5.5. od 19:00.Téma tentokrát bude: Kde jsou peníze? A hosty Lukáš Rychtařík z Championship Music, Štěpán Suchochleb z Blues Alive a Petr Ostrouchov z Animal Music, který bude i zpívat a hrát. Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ochranného svazu autorského.

Piše Marija Švajncer, bereta Eva Longyka Marušič in Igor Velše. Odlika esejev Borisa Šinigoja v knjigi Novemu Orfeju naproti je avtorjevo veliko poznavanje filozofije in teologije, občudovanja vredna sta poliglotstvo in bogastvo virov. Poglavitna naravnanost knjige, ki jo avtor sam predstavlja kot esejistično potovanje, pa so iskrena vernost, predanost Bogu in spodbujanje bralk in bralcev, da bi s srcem začutili moč duhovnosti in prihod Novega Orfeja – Kristusa. Avtor pravi: »V tem duhu želijo pričujoči eseji pričevati zanj, ki se ne razodeva le na skrivnem v utišanju srca kot odločilna Beseda človeškega življenja, temveč tudi sredi sveta v na novo prebujenem duhovnem posluhu kot Novi Orfej, rečeno s Klementom Aleksandrijskim, ki z novo pesmijo spodbudi odrešilna spreobrnjenja številnih duš ter na novo preobrazi in medsebojno uglasi prvine celotnega kozmosa.« Šinigoj v treh esejističnih sklopih po poteh filozofije, filokalije in filharmonije, se pravi dejavne ljubezni do Modrosti, Lepote in Ubranosti, kaže pot k poslednji Resnici in odrešilni Ljubezni v padlem svetu, ki po njegovem mnenju čedalje bolj tone v zlo. »Ljubezen, ki nas z blagim spevom Novega Orfeja nepreslišno kliče k spreobrnjenju, da iz pobeljenih grobov vstanemo v novo Življenje onkraj smrti.« Sleherno avtorjevo miselno iskanje, pa naj se vrača v antiko ali se srečuje s sodobno filozofijo, poezijo in glasbo, se izteče v bližino Božjega obličja; ali bolje, Šinigoj ni iskalec, temveč je svoj smisel že našel, saj je Bog tako ob njem kot v njem. Bog kot Ljubezen, tako občuti, ničesar ne vsiljuje, ampak zgolj neizmerno potrpežljivo ljubi človeka in stvarstvo. Šinigoj samega sebe uvršča med današnje filozofe, čeprav v njegovem prizadevanju prevladuje teološka misel. Najtežji vprašanji zanj sta skrivno sobivanje in medsebojni odnos Božje Previdnosti ter človekove svobodne presoje in izbire. V svojo duhovno držo vključuje molitev in slavljenje. Prihod Novega Orfeja bi se moral uresničiti kot novo rojstvo krščanskega humanizma. Današnji svet Šinigoj vidi kot kibernetsko združevanje organskih in biomehatroničnih prvin, v tem dogajanju pa pogreša vzgojo duha. Čas je po njegovem mnenju duhovno izpodjeden, pri pojmovanju pravičnosti in morale prevladuje zgolj juridično pojmovanje. Vpraša se, kako sredi zapeljivih napevov koristoljubja in uspavajočega ponavljanja sloganov pridobitništva prebuditi usnuli um sodobnega človeka, in ponudi odgovor, da bi morali obnoviti duhovno vzgojo in oblikovati novega človeka z zgledovanjem po rešilnem in nesmrtnem Kristusovem evangeljskem liku. Boris Šinigoj piše tudi o odgovornosti do drugih ljudi, sočutju, smrti, grehu, odrešitvi in vstajenju. Pri tem se navezuje na Boetija, Platona, Aristotela, Kierkegaarda, Lévinasa, Wittgensteina in številne druge filozofe, pozornost namenja slovenskim avtorjem, med njimi prezgodaj umrlemu Miklavžu Ocepku, izhaja pa tudi iz prevajalskih, miselnih in uredniških opusov Primoža Reparja in Gorazda Kocijančiča. Kot mnogim drugim se tudi njemu zdijo zavezujoča duhovna spoznanja Dostojevskega iz romana Bratje Karamazovi. Ozre se po Bibliji, saj so v njej, kot je zapisal Lévinas, zbrane vse temeljne stvari, ki so morale biti izrečene, zato da bi človeško življenje imelo smisel. Biblijske osebnosti odstirajo transcendenco. Religioznim vidikom je podrejena tudi glasba. Slišati jo je kot premagovanje časa in oglašanje večnosti. Šinigoj omeni zaprtje družbe in onemogočanje javne glasbene dejavnosti v koronskem času. Slovenska filharmonija je tedaj pripravila nastop manjše glasbene zasedbe. Izvajalci, tako instrumentalisti kot pevci, so si morali nadeti črne maske in biti primerno oddaljeni drug od drugega. »Petje z udušljivimi maskami na ustih je nedvomno podvig brez primere v vsej zgodovini glasbe.« In še: »Kako naj polni duševne bolesti z masko na ustih še pojemo psalme, ne da bi udušili glasbeno Muzo, ki nas osvobaja predsmrtnega strahu?« Šinigojevi eseji v knjigi Novemu Orfeju naproti so napisani v privzdignjenem slogu, izbranih in poetičnih besedah, mnogo pojmov pisec zapisuje z veliko začetnico in tako poudarja njihov pomen. Kljub osebnemu odnosu do verskih vprašanj je večina esejev napisana na visoki teoretični ravni, poznavalsko in poglobljeno, ter opremljena tudi z znanstvenim aparatom, zato bi jih bilo mogoče v marsičem imeti za znanstvene razprave. Zlasti srečavanje z afganistansko glasbo, proučevanje njenega razvoja in vplivov nanjo je vsebinsko pomembno, inovativno in objektivno. V teh zvokih se razodeva posebna lepota. Pisec spremne besede Alen Širca ima besedila Borisa Šinigoja za nekakšen anarhokrščanski manifest za avtentično krščansko premišljevanje filozofije, duhovnosti, poezije in predvsem glasbe. Šinigoj je tudi izvrsten glasbenik in odličen izvajalec na historičnih strunskih glasbilih.

Host: koučka Marcela Avramopulu. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: koučka Marcela Avramopulu. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hnutí ANO už dlouhé měsíce drtivě vládne průzkumům volebních preferencí. Pokud vyhraje, slibuje, že po volbách zruší různá opatření zavedená vládní koalicí. Mezi prvními navýšení koncesionářských poplatků. Jaké další plány ANO má?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Nárůst televizního a rozhlasového poplatku odhlasovali poslanci minulý týden. Mediální novelu teď posoudí senátoři a prezident. Platit by pak mohla zřejmě od května. Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při projednávání novely ve Sněmovně se ale termín nestihl. Podle schválené předlohy by se televizní poplatek měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. V budoucnu by se pak měly zvedat v závislosti na míře inflace. Součástí změn je také rozšíření okruhu plátců. Zástupci opozičního ANO a SPD v souvislosti s vládní novelou opakovaně mluví o korupci médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani. Pokud budou u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle poslance ANO Patrika Nachera je potřeba jako první upřesnit definici veřejnoprávní služby. „Férově před volbami říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je pak budeme naplňovat. Naproti tomu tahle vláda před volbami o zvýšení koncesionářských poplatků vůbec nehovořila,“ uvedl Nacher.V rozhovoru komentoval i další plány vlády, mimo jiné aktuální debatu o navýšení výdajů na obranu. „Když někdo řekne 3 procenta, tak je to populismus,“ prohlásil Patrik Nacher s tím, že zásadní je zároveň říct, za co se budou tyto peníze utrácet. Proč chce ANO jako první věc po volbách zrušit právě navýšení koncesionářských poplatků? Neznamenalo by to konec nezávislosti veřejnoprávních médií? A s kým chce ANO po volbách vládnout?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři roky po padesátce vydal svou nejlepší desku, která se trefně jmenuje Všechno nejlepší. Spokojená je nejen kritika, ale i on osobně – hudebník a kulturní antropolog David Doubek, známější pod jménem Ventolin. Je paradoxní, že ho dodnes spousta náhodných posluchačů považuje spíše za legrační figurku, za kuriózní atrakci na hudební scéně, ačkoli nic není vzdálenější pravdě.Ano, Ventolin umí být vtipný (novou desku například začíná refrénem „blbost už mě neláká, dnes budu za moudrýho fešáka“), ale jeho hudba je mezinárodní a současná. Spoustu fanoušků má například v Polsku a nedávno absolvoval pár koncertů ve Velké Británii, kam se hodlá vracet.V podcastu Host Reportéra vypráví o tom, že i když je z desky nadšený, její vznik nebyl vůbec snadný.„Musel jsem překonávat srandovní, ale i vážnější překážky,“ zmiňuje. „Dřív jsem například vždycky natáčel ve svém domácím studiu, ale loni to nějak nešlo. Naproti máme stánek, kde se během dne srocují hluční štamgasti, v bytě pode mnou furt někdo rapoval. Nic proti, naopak, ale najednou jsem se nedokázal soustředit a radši jezdil tvořit a natáčet jinam. Jak do profesionálního studia, tak třeba minimalisticky do hotelů. A jednou mi jako pracoviště na pár hodin dobře posloužil i břeh Jizery…“Byla to nová výzva. „Najednou jsem nehrotil perfektní kvalitu nahrávky, a to je asi dobře. Část muzikantů mívá tendenci řešit spoustu až ezoterických detailů, které posluchače nezajímají – já mezi takové patřil.“Největší problém nastal, když si v jednom hotelu nerozsvítil a usedl do prostoru, kde mylně tušil postel. Chyba ho stála zlomené žebro: „Do té doby jsem netušil, jak moc může takové zranění ovlivnit kvalitu života, prvních pár týdnů bylo krutých. Jsem navíc astmatik, a astma v kombinaci se zlomeným žebrem nikomu nepřeju – to je hardcore. Systematicky jsem musel užívat jak painkillery, tak samozřejmě ventolin,“ zmiňuje v podcastu své umělecké jméno s malým v.Dnes už je ale vše v pořádku a Ventolin se těší na křty. První proběhne 28. března v pražském sále ARCHA+ a druhý 4. dubna na brněnské Flédě.

Lidé, kteří se cítí osaměle a nebo dokonce opuštěni všemi, mohou zažívat obrovskou trýzeň. Existuje cesta z této tmy? Naproti tomu je samota, kterou lze využít k přebývání s Bohem. Kazatel Petr Václavík přináší útěchu do bolesti a snad i cestu ven. Bohoslužbu vysílanou z Křesťanského společenství v Jičíně.

Bylo jeho první touhou divadlo, sport, či auta? „Vždycky jsem si nejvíc přál cestovat. Protože jsem se narodil za tvrdé totality, jediná země, kam jsem se dostal, bylo tehdejší NDR a studené moře,“ vzpomíná se smíchem. Jak se podepsala minulá doba na jeho otci? Kdy si udělal řidičák a co pro něj auta znamenají? Je závodění závislost? Na co by pozval a bude mít o Vánocích volno?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bylo jeho první touhou divadlo, sport, či auta? „Vždycky jsem si nejvíc přál cestovat. Protože jsem se narodil za tvrdé totality, jediná země, kam jsem se dostal, bylo tehdejší NDR a studené moře,“ vzpomíná se smíchem. Jak se podepsala minulá doba na jeho otci? Kdy si udělal řidičák a co pro něj auta znamenají? Je závodění závislost? Na co by pozval a bude mít o Vánocích volno?

Cele...Naplno a bez zadních vrátek. Takový je vztah, do kterého zve člověka Bůh. Naproti tomu stojí duchovní schizofrenie - rozštěpenost. Prozkoumejte s Petrem Húštěm, jaký je váš vztah s Bohem a co vám brání otevřít mu všechny své plány, zápasy či potěšení. Hledejme v pořaduKlika, místo, kde uchopíme a otevřeme.

V zadnjih desetletjih se Bližnji vzhod in muslimanski svet soočata z različnimi političnimi, družbenimi in ekonomskimi izzivi, vključno z vojnimi posegi in okupacijo, ki so posledica vmešavanju tujih sil v regijo. Bližnji vzhod se pogosto označuje za »sektaško« regijo, medtem ko se Evropa še zmeraj sooča s pritoki migrantov iz Bližnjega vzhoda in Severne Afrike. Politični in medijski krogi te procese pogosto povezujejo z rasizmom in islamofobijo, v veliko manjši meri pa s strpnostjo in sobivanjem, med zgodovinsko povezanima svetovoma, namreč Evropo in islamom. Za ta dva svetova pogosto uporabljamo dva nasprotujoča si oziroma neenaka pojma, namreč »Zahod« ali »Evropa«, ki označuje zgodovinsko-geografsko področje in pa »islam«, ki označuje versko področje. Po mnenju filozofa Kwameja Anthonyja Appiaha, prva zabeležena uporaba besede za Evropejce kot osebe izhaja iz zgodovine konfliktov. V latinski kroniki napisani leta 754 v Španiji, avtor zmagovalce Bitke pri Toursu imenuje »Europenses«, Evropejci. Torej, ideja »Evropejca« se je najprej uporabila za razlikovanje med kristjani in muslimani. Poleg tega je pri konceptu Zahod zelo težko ločiti njegov metafizični in geografski pomen, saj se je začel uporabljati potem, ko je krščansko-teološko paradigmo izpodrinilo bolj sekularno razumevanje modernosti. Naproti krščanski Evropi se je hitro označilo tako imenovano »ozemlje islama« ali dār al-islām. Moderna ideja o »zahodu« kot kulturni dediščini, pa se pojavi šele proti koncu 19. stoletja. Regija, ki ji pod skupnim imenovalcem pravimo »muslimanski svet«, je problematičen pojem, saj izhaja iz kolonialnega pogleda, ki muslimanske države vidi kot domnevno kulturno-politično enoto. Potemtakem ni presenetljivo, da so številni zahodni učenjaki v svojih diskurzih opredelili islam kot vero, v skladu s prevladujočim krščanskim ali še natančneje protestantskim razumevanjem tega pojma. A glede na to, da sta bila oba svetova med seboj povezana, je skoraj nemogoče govoriti o enoplastni in enodimenzionalni evropski identiteti, namreč judovsko-krščanski. Dejstvo, da Aristotela in Platona ni mogoče popolnoma razumeti, ne da bi poznali tudi klasično arabsko-islamsko filozofijo Ibn Sine ali velike komentarje Ibn Rušda, in da se zlitje neoplatonizma in ideje o enosti Boga v islamu (tawḥīd) kaže tudi v krščanski sholastiki, potrjuje tezo, da sta Aristotel in Platon zaradi izjemnega vpliva, ki sta ga imela na muslimanske filozofe, s filozofskega vidika tudi islamska misleca. In obratno – znanstvena paradigma muslimanskih učenjakov, ki so v srednjem veku predstavili znanstveno metodo in spojili filozofijo in teologijo, so prispevali k nastanku humanizma in renesanse. Tako imenovani Zahodni svet je torej vpet v znanstveno-filozofske strukture islamske misli. Ponovno odkritje grške filozofije in umetnosti v predmoderni Evropi se je zgodilo v prevajalskih centrih, ki so grške filozofe prevajali najprej v arabščino in nato stoletja pozneje v latinščino. V tem smislu je filozofija al-Kindija, al-Farabija, Ibn Sine (Aviccena), Ibn Tufayla, Ibn Rušda (Averroesa), al-Gazalija, in drugih pomembna tudi za razumevanje moderne zahodne filozofije, saj je bila arabsko-islamska filozofija ena glavnih poti, po kateri je celoten Aristotelov opus prišel v Evropo. Potemtakem lahko trdimo, da se splošna zgodovina človeštva ne more zapisati brez prispevkov islamske kulture in filozofije ter vpliva, ki sta ga imela na proizvodnjo znanja v zgodnji moderni Evropi.

Národ je dnes jednou nejvyšších hodnot, kterou se málokdo opováží zpochybňovat. Pro nemalou část populace význam národa v současném globalizovaném světě roste. V Evropě roste podpora stran a hnutí, které chtějí chránit národní identitu, politici z různých stran spektra hovoří o obraně národních zájmů.  Co to ale národ je? Z jakého důvodu jsou lidé přesvědčeni, že patří k sobě?  Je to společná krev, společná vlast, společný jazyk nebo příběhy, které si společně vyprávějí a kterým věří? A jak vůbec český národ, na který jsme tak hrdi, vznikl?  Národ vypadá jako něco zcela samozřejmého, ale kdyby měli vědci definovat, co to vlastně národ je, mohli by s tím mít problém. V sociální vědě existují dva základní přístupy k teorii národa. Jednou je objektivistická teorie, která říká, že jde o skupinu lidí, která má určité společné znaky, jako je jazyk, území, společná historie, od které se odvozuje. Problém je v tom, že máme národy, které tyto společné znaky nevykazují, přesto jsou národem. Pokud jde třeba o jazyk, existuje americký národ, ale neexistuje američtina, existuje švýcarský národ, ale žádný švýcarský jazyk. Podobné je to s územím – třeba Židé byli dlouho národem bez území, stejně jako Romové.  Naproti zastánce subjektivistické teorie Ernst Renan tvrdí, že národ je každodenní plebiscit. Tím chce říct, že národ existuje, když si lidé myslí, že k tomu národu patří. Hugh Seton-Watson dodává, že „národ existuje, jestliže se podstatný počet lidí v jisté pospolitosti domnívá, že tvoří národ, nebo se chovají tak, jako by jej tvořili.“ Subjektivisté ale nedokáží vysvětlit, proč se lidé začnou domnívat, že k nějakému národu patří.  Historici se neshodnou ani v pohledu na český národ. Jedni jsou přesvědčeni, že český národ tu byl jako nějaký etnický kmen vlastně od nepaměti. Jeho příslušníci si prý svou etnickou rozdílnost a příslušnost na elementární úrovni uvědomovali, zároveň však toto vědomí nehrálo tu hlavní roli. Naopak takzvaní konstruktivisté tvrdí, že moderní český národ byl vymyšlen obrozenci v 1. polovině 19. století. Pokud bychom na tehdejší dění nahlíželi současnou optikou, tak bychom řekli, že tehdejší intelektuálové přišli s určitým sociálním projektem a lidé jim ho odsouhlasili. Sociálně-kulturní historici by – podle historika Jakuba Rákosníka - dodali, že důležitou roli v přijetí konceptu moderního českého národa hráli tehdejší sociální podmínky. Pro česky mluvící obyvatelstvo nebyly v monarchii dostatečné podmínky k společenskému uplatnění a proti možnosti asimilace do německého prostředí zvolili obrannou strategii, již jsme si pojmenovali jako národní obrození..  Formování českého národa mělo podle historika Miroslava Hrocha tři fáze. První fáze byla učenecká - reprezentovaná Josefem Dobrovským. Tehdejší vzdělanci byli většinou ctitelé osvícenství a byli fascinování vědou. Věnovali se etnografickému studiu českého etnika a jeho historií. Zároveň žili v době vlády Josefa II., který se snažil přetvořit monarchii v moderní stát, což znamenalo především byrokratickou centralizaci a s ní spojenou germanizaci. Tehdejším domácím politickým elitám - tedy šlechtě - se tito učenci hodili, protože jim mohli dodat argumenty na podporu nutnosti české autonomie proti vídeňské centralizaci.  Jaké byly fáze další reprezentované třeba Josefem Jungmannem nebo Josefem Kajetánem Tylem? A jakou roli hráli Husité? Poslechněte si celý podcast! Představa, že my Češi jsme vždy byli - a znovu jsme - průkopníky demokracie a humanismu, přetrvala v našem kolektivním povědomí dosud a v krizových nebo zlomových obdobích se vždy vynoří jako základní příběh našich dějin a formativní rys naší identity. Stačí se podívat na roky 1945, 1968 či 1989, kde v rozdílných formách tato údajná česká demokratičnost figuruje. Je tedy užitečné vědět, odkud tento příběh pochází a jak vlastně vznikl.

Sekyra, obrazy, plnicí pero nebo třeba olympijská pochodeň. Naproti pařížskému Elysejskému paláci se otevřela nová výstava s dary, které dostali od zahraničních návštěv francouzští prezidenti. Dozvíte se tam taky o historii a proměnách francouzského prezidentského úřadu a můžete ochutnat moučníky, které připravují vyhlášení prezidentští cukráři.

Sekyra, obrazy, plnicí pero nebo třeba olympijská pochodeň. Naproti pařížskému Elysejskému paláci se otevřela nová výstava s dary, které dostali od zahraničních návštěv francouzští prezidenti. Dozvíte se tam taky o historii a proměnách francouzského prezidentského úřadu a můžete ochutnat moučníky, které připravují vyhlášení prezidentští cukráři.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidská vláda není dokonalá, lidé ve vůdčích rolích dělají chyby. Naproti nim jsou zde lidé, kteří se snaží vymáhat svá práva. Přesto nám Bible líčí vládu jako Bohem ustanovenou. Pohled na vládce skrze optiku Písma přináší Otakar Vožeh.

Ameriški Robinhood bo prevzel Bitstamp, ki sta ga leta 2011 ustanovila Slovenca Damian Merlak in Nejc Kodrič. Leta 2018 sta prodala del kriptomenjalnice za približno takšen znesek novemu lastniku. V tokratni epizodi se sprašujemo, kaj prihod Američana, ki je transformiral panogo upravljanja in investiranja, pomeni za evropske neobrokerje in domačo finančno panogo. Kako bo regulacija kriptopanoge Mica, ki je z enim delom že stopila v veljavo, vplivala na razvoj kriptotrga? Zakaj smo trenutno priča povečani nihajnosti na trgu? Je to dobra priložnost za vstop? Kaj pomeni vračilo bitcoinov iz propadle zgodbe Mt. Gox? Čez lužo se bodo prvič zgodile kriptovolitve. Republikanski kandidat Donald Trump je že zavzel jasno stališče glede kriptopanoge. Kaj nas čaka jeseni na kriptotrgu? Zadnjo epizodo 4. sezone zaključujemo z Nejcem Bizjakom iz Bitstampa.

Loni přibylo do sejfů centrálních bank po celém světě v součtu přes tisíc tun zlata. Mezi rekordmany byla i Česká národní banka. Ve třetím kvartále loňského roku byla dokonce pátým největším kupcem zlata mezi centrálními bankami na světě. Aktuálně drží 31 tun zlata.Guvernér Aleš Michl se zavázal, že by chtěl mít do pěti let v trezorech ČNB dokonce 100 tun zlata, což by bylo nejvíc v historii. „Náš guvernér chce diverzifikovat, nemá úplně za cíl zisk. Centrální banka se tím snaží zvýšit kredibilitu té instituce. Jakkoliv to neznamená, že naše peníze jsou kryté zlatem, že si tam člověk pro to zlato může dojít,“ vysvětluje motiv české „zlaté horečky“ ekonom Dominik Stroukal.„V objemu je to jenom pár procent, těch 31 tun zlata, co tam dneska máme, není zas tak velká položka oproti těm skoro čtyřem bilionům korun, co jsme tam měli zejména v eurech nakoupených po devizových intervencích, po kurzovém závazku.“Dlouhodobě mají největší zlaté rezervy samozřejmě Spojené státy, nějakých 8100 tun, následují Německo, Itálie, Francie a Rusko.Češi a zlato: Každý desátý má doma zlaťákZlatá horečka zasáhla i drobné střadatele a retailové investory, ačkoli je jejich podíl na obchodovaných objemech malý. Zhruba každý šestý Čech proto podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou mincovnu investoval do zlata a každý desátý má doma zlatou minci nebo cihličku. „My jsme, co se investic týče, konzervativní, vidíme to na vztahu Čechů k nemovitostem. Co je doma, to se počítá. Navíc se tady i rozjel byznys se zlatem,“ hledá důvody Stroukal.Kvůli diverzifikaci patří zlato i do běžného portfolia, maximálně by ale mělo tvořit do 10 procent. „Když na to lidé mají, proč ne. Každý máme jiný příběh, jiný vztah k riziku a dává nám smysl něco jiného. Já rád udělám radost dceři nebo manželce zlatým šperkem. Ale vím, že to nepotřebuju proměnit na hotovost okamžitě. Spíš svůj zlatý poklad přesouvám na další generaci,“ upozorňuje Stroukal na to, že zlato nelze prodat stejně snadno jako třeba akcie.Zlato je tradičně považované za uchovatele hodnoty, zároveň je volatilní a jeho cena citlivě reaguje na veškeré mezinárodní krize. Aktuálně opět osciluje kolem historického maxima. Jedna trojská unce (31,3 g zlata) se obchoduje za 2300 dolarů, tedy zhruba 54 000 korun. Ještě před deseti lety stála 1300 dolarů.Cena může jít ještě výš, míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Stroukal. „Protože Putin, protože Hamás, protože to vypadá na vysoké úrokové sazby po delší dobu, protože v Americe může vyhrát volby Trump. Divokých věcí, které se dějí kolem nás, je celá řada.“A právě v časech vysokých rizik se lidé ke zlatu tradičně uchylují. Jako pojistka podle Stroukala funguje dobře. „Já jsem relativně fanoušek zlata. Chápu ho ale spíš jako pojištění nebo spoření než jako investici. Nečekám od toho to, co od akcií,“ říká ekonom.„Zlato je kolektivní deziluze“Kov totiž nevyrábí žádnou přidanou hodnotu jako firmy, jejichž akcie si můžeme koupit. „Nemá výnos, nemá nájem, nemá úrok, nemá dividendy. Ale pokud je po něčem poptávka a nabídka není nekonečná, tak to hodnotu má. Velká část vzniká tím, že si myslíme, že to ostatní taky hodnotí jako vzácné. Je to taková kolektivní deziluze. Stejně jako u umění, bitcoinu,“ míní Stroukal.Americký ekonom Jeremy Siegel porovnával výkonnost jednotlivých tříd aktiv na americkém trhu v období 1802 až 2006. „O parník“ vyhrály akcie. Zlato skončilo jako druhé nejméně výnosné aktivum hned za hotovostí. Roční zhodnocení činilo v průměru pouhých 0,33 procenta.Dokázalo sice porazit inflaci, ale jeho hodnota se za 204 let (po očištění od inflace) zvýšila jen dvojnásobně. Naproti tomu akcie se svou reálnou výnosností 6,8 procenta za rok dokázaly svou hodnotu zdvojnásobit v průměru zhruba každých 10 let.„Kdybychom se na to podívali po opuštění zlatého standardu, po Nixonově šoku v roce 1971, tak by to vycházelo výrazně líp. Ale je pravda, že na dlouhých časových řadách zlato výnos nemá. Krátké bondy nebo nemovitosti taky nic moc v dlouhé řadě neudělají, ale v kratším horizontu to vychází docela dobře,“ míní Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ještě před rokem 2016 byl evropským centrem nových technologických společností a zvláště těch finančních Londýn. Výsledky referenda o vystoupení z Evropské unie tím vším otřásly. Brexit znamenal pro mnohé komplikace, pro jiné ale taky příležitost. Využila ji například Litva, která se následně stala globální velmocí finančních technologií. Zajištění unijních podmínek pro jejich udržení je tak důležitým tématem pro Litevce před nadcházejícími evropskými volbami.

Ještě před rokem 2016 byl evropským centrem nových technologických společností a zvláště těch finančních Londýn. Výsledky referenda o vystoupení z Evropské unie tím vším otřásly. Brexit znamenal pro mnohé komplikace, pro jiné ale taky příležitost. Využila ji například Litva, která se následně stala globální velmocí finančních technologií. Zajištění unijních podmínek pro jejich udržení je tak důležitým tématem pro Litevce před nadcházejícími evropskými volbami.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Investovat se dá i s pětistovkou měsíčně. Základ je začít v mládí a neodcházet z trhu, když se mu nedaří. „Trvalý příkaz, nejlépe hned po výplatě, nečekat, co na konci měsíce ušetřím,“ radí analytička Anna Píchová.Investor, který je schopen od dvaceti do pětadvaceti let posílat do investic 10 000 korun ročně, a pak nechá do svých šesedáti let peníze bez dalších příspěvků za 10% úrok zhodnocovat, bude mít na účtě nakonec 1,9 milionu korun.Naproti tomu investor, který začne deset tisíc odkládat až ve třiceti a bude investovat 10 tisíc každý rok, skončí při 10% zhodnocení v šedesáti letech s 1,6 miliony na kontě. Vloží tedy celkem nikoli 50, ale 300 tisíc a stejně skončí před důchodem s o 15 procent nižší částkou.Diametrální rozdíl vzniká zásluhou složeného úročení, které Albert Einstein nazval „osmým divem“ světa. Je založené na opětovném investování toho, co si investor dosud svým investováním vydělal. Čím déle se investice drží, tím více v čase roste.Každý rok, o který začátek investování odložíme, tak hraje roli. „Část toho se dá dohnat tím, jak se mění vlastně chování toho člověka a jeho výdaje a příjmy v průběhu života. Jak člověk postupuje v kariéře, je schopen vygenerovat více peněz a více zainvestovat. Po padesátce naopak začíná méně utrácet, takže je schopen generovat větší úspory,“ podotýká hlavní analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová.Nelekat si propadů„Za mě je i pětistovka dobrá. Je dobré začít vytvořit návyk a nechat peníze pracovat, protože složené úročení prostě funguje,“ zdůrazňuje Píchová v podcastu Ve vatě. Neméně důležité je u investování vydržet a trh neopouštět ani při jeho propadech. Kdo čeká, až akcie zlevní, může propást okamžiky jejich největšího zhodnocení.„Těch nejlepších dnů, které dělají nadvýnos, je opravdu jenom pár. Proto je dobré na trhu prostě být a přečkat i velké poklesy. Největší růsty totiž přicházejí po nejhorších dnech, je to dokázáno i na historických datech. Zhruba 75 procent nejlepších dnů přišlo buď ve stále trvajícím medvědím trhu, kdy byl trh v poklesu, nebo potom v brzkém počátku toho býčího trhu, tedy nového růstu,“ shrnuje analytička.Pokud se investor lekne, když jde trh dolů a začne v panice akcie prodávat, připraví se o výnos. „Pokud zmešká 10 nejlepších dnů, bude mít horší výkonnost o 54 procent, než kdyby akcie podržel. Pokud zmešká 30 nejlepších dnů, tak už bude mít výkonnost horší o 83 procent, než kdyby tam ty peníze nechal,“ říká Píchová a doporučuje si investování zautomatizovat.„Trvalý příkaz, nejlépe hned po výplatě. Nečekat, co na konci měsíce ušetřím,“ radí v aktuální epizodě Ve vatě.Kam s nimi?Pro pravidelné investice „s málem“ jsou vhodné podílové fondy nebo na burze obchodovaná ETF (exchange traded funds, pozn. red.).Podílové fondy mají pro začátečníky výhodu, že je lze nakoupit v korunách, není nutné směňovat měnu do eur nebo dolarů a pořídit se dají už od stokoruny. „U podílového fondu je nominální hodnota jednoho podílového listu na jedné koruně. Když mám pětistovku měsíčně, koupím si 500 podílových listů,“ vysvětluje Píchová.Minimální investovaná částka může být naopak limitující u některých ETF. Nejznámější dolarové ETF na S&P500 je SPY, jeden jeho kus stojí aktuálně 520 dolarů, tedy zhruba 12 000 Kč. „Kdybych měla pětistovku měsíčně, tak bych si ty pětistovky posílala na účet dva roky, než si naspořím hypoteticky 12 000 Kč na jeden kus ETF. Demotivující. A hlavně by nám dva roky na trhu utekly,“ podotýká Píchová.Někteří brokeři dovolují nakoupit frakce „étéefek“. Tedy určitou část, například desetinu. Zbytek si koupí jiný klient nebo ho drží broker takzvaně na vlastní knize.Začátečník se nemusí bránit ani nákupu jednotlivých akcií. Kvalitní akcii lze sehnat i za cenu pod deset dolarů. „Nominální cena, kterou na tom trhu vidíme, nám neříká nic o kvalitě firmy. I menší firma může mít zajímavou valuaci nebo zajímavý produkt, očekávaný růst. Investice může dávat i větší smysl než do firmy, jejíž akcie stojí třeba 1 000 dolarů.Nákladnější akcie lze také kupovat po frakcích. Má to ovšem své limity, upozorňuje Anna Píchová. „Nemůžu o firmě rozhodovat jako akcionář, na dividendu mám nárok, ale jen ve výši mého podílu. Velký rozdíl je pak v danění. Pokud držím frakce, tak se neuplatňuje tříletý daňový test.“ Výnos je tedy nutné zdanit.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dobrava Moldanová vykládá příjmení Ouda z domácké podoby německého rodného jména Audomar (což je varianta jména Otmar). Naproti tomu Josef Beneš jej řadil mezi příjmení z názvů končetin, vykládal jej z apelativa úd. Z označení částí těla máme celou řadu příjmení, např. Noha, Stehno, Ručka, Hlava apod. Antonín Kotík jej zase spojoval se slovesem uditi a považoval ho za pojmenování podle vzhledu. V současnosti u nás nosí příjmení Ouda/Oudová 314 osob.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za pár měsíců se na koleje vrátí jedna z ikon německé železnice, vlak, který jezdíval na linkách Vindobona. Ve Francii vyšla dlouho očekávaná kniha s názvem "Na výplatní pásce Moskvy" - píše se v ní třeba o tom, jak československá StB platila vlivné novináře i policisty, kteří pak agentům předávali klíčové informace například o francouzském jaderném programu. Alpinárium v tyrolském Galtüru připomíná zasypání části města lavinou. Muzeum vybudovali přímo v protilavinové zdi.

Za pár měsíců se na koleje vrátí jedna z ikon německé železnice, vlak, který jezdíval na linkách Vindobona. Ve Francii vyšla dlouho očekávaná kniha s názvem "Na výplatní pásce Moskvy" - píše se v ní třeba o tom, jak československá StB platila vlivné novináře i policisty, kteří pak agentům předávali klíčové informace například o francouzském jaderném programu. Alpinárium v tyrolském Galtüru připomíná zasypání části města lavinou. Muzeum vybudovali přímo v protilavinové zdi.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smlouva o mlčenlivosti zavazuje podepisujícího, aby nikomu nic nesdělil. Taková smlouva může vypadat tajemně. Naproti tomu smlouva, kterou s námi podepsal Bůh, je jiná a nechce nic zatajit... Více o ní v uvažování Mariána Možuchy, který se zaměřuje na Boží poselství sedmi sborům v Malé Asii.

Být 20 let závislý na pervitinu, to může znamenat úplný konec. Zdeněk Kučera ví, že už nemusel být mezi živými a že dostat se z tak dlouhé závislosti je téměř nemožné. S Boží pomocí se mu to ale povedlo. Jak využívá druhou šanci k životu, si poslechněte ve Fortepianu!

Souboj generačních stereotypů, který se odehrává už několik let na sociálních sítích a v médiích, nepolevuje. Poválečná generace, takzvaní baby boomers, schytává od mladších kritiku kvůli podpoře fosilních paliv, destrukci ekonomiky, necitlivosti vůči menšinám a vysloužili si nálepku „boomeři“. Naproti tomu generace Y a Z, tedy současní dvacátníci a třicátníci, dostali nálepku „sněhové vločky“, protože se pyšní vlastní jedinečností, ale neustojí první horkou debatu.Všechny díly podcastu Dokument můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Moja skúsenosť je, že neexistuje politik, ktorému by bolo jedno, že ľudia demonštrujú“, tvrdí Erik Tabery, šéfredaktor českého Respektu. A tvrdí, že vôbec nie je dôležité, ako sa pri tom tvária. „Čím viac zdanlivého sebavedomia, tým väčší prejav neistoty“, dopĺňa. Keď pohľad zopodiaľ perspektívu len zaostrí. Prvé čo mi napadlo pri čítaní jeho editoriálu k vývoju na Slovensku. Pohľad zvonka – z Prahy – ktorý ten pohľad zvnútra a rovno žitý u nás doma na povolebnom Slovensku len sprehľadní. Nie Robert Fico, ale Peter Pellegrini ako hlavný zodpovedný za súčasný stav u nás? Stav, ktorý nezakryte pomenováva „deštrukciou štátu“. S jedinou motiváciou: dať hrádzu pred vyvodením spravodlivosti voči sebe a „našim ľuďom“. Vývoj, pred ktorým rovno vystríha doma v Česku. Lebo našliapnutú slovenskú cestu už zhliadol v Maďarsku i Poľsku. Erik Tabery, šéfredaktor časopisu Respekt a jeho pražská perspektíva diania u nás. „Myslím si, že oni už teraz reflektujú plné námestia. Je niečo iné, ak vám niekto nadáva, alebo vás kritizuje na sociálnych sieťach či rozoberá vás v novinách. Naproti tomu, ak zrazu vidíte, že stojí toľkým ľuďom za to prísť na demonštráciu!“, tvrdí. Vládna zostava na čele s Robertom Ficom však podľa neho prioritne pracuje na záchrane seba a svojich blízkych. „Ako im zabezpečiť beztrestnosť. Nefungujú podľa klasických politických kategórií“, pokračuje. Normálny politik by sa podľa Taberyho snažil o kompromis. „Normálny politik chce v spoločnosti pokoj, teda aby nebola rozdelená a kompromis môže byť riešením. To tu napríklad vôbec nevidím. Robert Fico už pre mňa nie je klasický politik. On už je akási forma klanu, ktorý rieši svoje problémy, nie tie štátne.“„V Európe by sme asi nenašli politika, ktorý mohol (po voľbách) chcieť takmer čokoľvek, nakoniec však nechcel nič“ – takto reaguje Erik Tabery na otázku o možných motiváciách Petra Pellegriniho pre opätovné spojenectvo s Robertom Ficom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Moja skúsenosť je, že neexistuje politik, ktorému by bolo jedno, že ľudia demonštrujú“, tvrdí Erik Tabery, šéfredaktor českého Respektu. A tvrdí, že vôbec nie je dôležité, ako sa pri tom tvária. „Čím viac zdanlivého sebavedomia, tým väčší prejav neistoty“, dopĺňa. Keď pohľad zopodiaľ perspektívu len zaostrí. Prvé čo mi napadlo pri čítaní jeho editoriálu k vývoju na Slovensku. Pohľad zvonka – z Prahy – ktorý ten pohľad zvnútra a rovno žitý u nás doma na povolebnom Slovensku len sprehľadní. Nie Robert Fico, ale Peter Pellegrini ako hlavný zodpovedný za súčasný stav u nás? Stav, ktorý nezakryte pomenováva „deštrukciou štátu“. S jedinou motiváciou: dať hrádzu pred vyvodením spravodlivosti voči sebe a „našim ľuďom“. Vývoj, pred ktorým rovno vystríha doma v Česku. Lebo našliapnutú slovenskú cestu už zhliadol v Maďarsku i Poľsku. Erik Tabery, šéfredaktor časopisu Respekt a jeho pražská perspektíva diania u nás. „Myslím si, že oni už teraz reflektujú plné námestia. Je niečo iné, ak vám niekto nadáva, alebo vás kritizuje na sociálnych sieťach či rozoberá vás v novinách. Naproti tomu, ak zrazu vidíte, že stojí toľkým ľuďom za to prísť na demonštráciu!“, tvrdí. Vládna zostava na čele s Robertom Ficom však podľa neho prioritne pracuje na záchrane seba a svojich blízkych. „Ako im zabezpečiť beztrestnosť. Nefungujú podľa klasických politických kategórií“, pokračuje. Normálny politik by sa podľa Taberyho snažil o kompromis. „Normálny politik chce v spoločnosti pokoj, teda aby nebola rozdelená a kompromis môže byť riešením. To tu napríklad vôbec nevidím. Robert Fico už pre mňa nie je klasický politik. On už je akási forma klanu, ktorý rieši svoje problémy, nie tie štátne.“„V Európe by sme asi nenašli politika, ktorý mohol (po voľbách) chcieť takmer čokoľvek, nakoniec však nechcel nič“ – takto reaguje Erik Tabery na otázku o možných motiváciách Petra Pellegriniho pre opätovné spojenectvo s Robertom Ficom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prosincové Čelisti se rozkročily mezi vánoční pohodou a nemilosrdnými true crime dokumenty. Minisérie Křivák se skalpelem o falešném chirurgovi a jeho experimentálních transplantacích patří k těm nejdrtivějším, které Aleš a Vítek viděli. Naproti tomu z vraždy Johna Lennona dokázali dokumentaristé vykřesat jen pár nedopečených konspiračních teorií.

Prosincové Čelisti se rozkročily mezi vánoční pohodou a nemilosrdnými true crime dokumenty. Minisérie Křivák se skalpelem o falešném chirurgovi a jeho experimentálních transplantacích patří k těm nejdrtivějším, které Aleš a Vítek viděli. Naproti tomu z vraždy Johna Lennona dokázali dokumentaristé vykřesat jen pár nedopečených konspiračních teorií.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Času máme všichni málo. Minimálně to tvrdíme. Někteří ale zvládají sportovat na olympijské úrovni a zároveň studovat.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo umí dělat nejlepší sportovní marketing? Co to vlastně ten sportovní marketing je? Jaké sportovní příběhy nejvíce baví? Proč je pro úspěšné české tenistky složité zpeněžit jejich úspěchy a proč je z Česka téměř nereálné vybudovat světovou sportovní megastar? A jaká je budoucnost sportů z pohledu diváka? O tom v CzechCrunch Podcastu diskutují Petr Hercík, výkonný ředitel agentury Sport Invest Marketing, a marketér Vilém Franěk, který stojí například za Mikýřem nebo Univerzitním hokejem.—Sledujte i další podcasty z dílny CzechCrunch, které najdete na cc.cz/podcasty. Spoiler (film a lifestyle) Město (architektura, urbanismus, veřejný prostor a klíčové stavby) TechCast (technologie a vše okolo nich) Od 9 do 5 (recruitment, osobní rozvoj, konflikty na pracovišti a předsudky) Rosteme (rady v seberozvojových knihách) CC Podcast (příběhy úspěšných českých podnikatelů) Navštivte nás i na webu cc.cz, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.Twitter – LinkedIn – Instagram – Facebook

Vrátil se z newyeorské Carnegie Hall, kde vystoupil se svým sólovým koncertem. „Je to hodně drahá legrace,“ směje se. „I kdyby člověk počítal s tím, že prodá všechny lístky, stejně to nedává ekonomický smysl.“ Jaká byla jeho cesta na jedno z nejslavnějších hudebních pódií světa? S jakými pocity se tam vrátil a s kým se setkal? Kdy byl poprvé v New Yorku? Musel pěveckou kolegyni Dashu ke Klubu Evergreen dlouho přemlouvat?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Press klubu Frekvence 1 byl publicista, komentátor a spisovatel Bohumil Pečinka. Moderátorce Romaně Navarové například řekl, že vládám v 90. letech vděčíme za to, že privatizovaly státní podniky, jinak by pošt ve ztrátě bylo víc. Naproti tomu za posledních vlád se zvýšil počet úředníků skoro o padesát tisíc. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

Celý díl najdete pouze na: https://herohero.co/cestyvitezu Hostem 76. dílu byl komentátor a moderátor Jíří Kalemba. Povídali jsme si o tom, proč je třeba si užívat cestu a ne jen cíl, jak si on sám definuje úspěch, proč skončil v České televizi a vydal se vlastní cestou nebo proč dávat věcem smysl. Užijte si poslech!

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

„Příštím prezidentem bude pan Pavel,“ myslí si podnikatel Michal Horáček s tím, že i kdyby generála ve výslužbě nevolili ve 2. kole všichni voliči ostatních kandidátů, ale třeba 60 % z nich, bude mu to k vítězství stačit. Naproti tomu Andrej Babiš nemá moc prostoru, kde brát další hlasy, a nepřinese mu je ani podpora dosluhující hlavy státu. Ta je podle Horáčka „dost mělká“, Miloš Zeman se totiž v očích svých příznivců zdiskreditoval, když odmítl ruskou anexi. Tím své pravověrné nepochopitelně zradil. Hříchem je i komunistická minulost Petra Pavla, podstatné ale je, jak se hříšník k selhání postaví. Pokud ho pojmenuje a požádá o odpuštění, je potřeba ho udělit. „Pavel to udělal a pak 30 let sloužil našim nejvlastnějším zájmům,“ říká Horáček.

Objev inzulínu byl zásadní pro léčbu cukrovky v případě selhání jeho tvorby slinivkou. Před tím byl diabetes „rozsudkem smrti“. Naproti tomu cukrovka 2. typu je nemocí blahobytu. Problém je v rezistenci organizmu vůči inzulínu. Jak se tento druh nemoci léčí? I to se dozvíte od nefrologa a diabetologa Jana Vachka. Moderuje Jana Klusáková.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do voleb zbývá posledních devět dní a dynamika voličských nálad nabírá na obrátkách. V nečekané defenzivě se ocitla Danuše Nerudová, která ještě před Vánoci v preferencích ukázkově rostla.Jenže se začaly podrobněji probírat její kauzy na univerzitě - ukázalo se, že jednu ze studentek, která se na školu dostala přes zaplacenou agenturu, osobně školila. A Seznam Zprávy upozornily také na to, že univerzita pod vedením Nerudové zadávala zakázky bez soutěže právní kanceláři jejího manžela.„Vlastně víc než ty kauzy mi vadí, jak se k tomu Danuše Nerudová postavila. Její reakce mi připadají arogantní, neodpovídala novinářům, snažila se to promlčet a k médiím přistupuje až paranoidně. Jako kdyby nebyla schopna kritické sebereflexe,“ říká Václav Dolejší.Postup Nerudové dává do kontrastu s Petrem Pavlem, který PR problému čelil několik měsíců před ní - to když musel opakovaně vysvětlovat svoji komunistickou minulost.„Petr Pavel měl možná štěstí, že jeho černý puntík se probíral už na podzim. Přestál to a teď se může soustředit na kampaň. Naproti tomu Nerudovou reputační problémy dohnaly v horké fázi kampaně a můžou zanechat pachuť, která už do voleb nevyprchá,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Jak Monika Babišová snáší beranici místo sexy kostýmu? Kdo nejlíp zvládl nástrahy vánoční kampaně? Jak k tomu všemu přijde Karel Gott? A máte radši kočky, nebo psy? V každém případě si poslechněte čerstvou epizodu politické talkshow Vlevo dole!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Cest k úspěchu vede víc. V Realu Madrid ti dva kdysi kráčeli po stejné, přesto každý jinak. Cristiano Ronaldo nikdy netajil, že ho žene touha být nejlepším. Naproti tomu Luku Modriće vždy víc blažil úspěch týmu. I na MS v Kataru.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Lyžařské zranění Manuele Neuera7:00 Co je za úspěchem Chorvatska a Luky Modriće?20:00 Jemné umění střílet penalty na MS33:00 Weghorstův senzační gól proti Argentině38:00 Kontroverzní momenty napětí mezi soupeři45:00 Jaká budoucnost čeká Ronalda?52:00 Různé podoby týmových lídrů55:00 Maroko nezaslouží přehnanou kritiku1:07:00 Sázkařské okénko: tipy na semifinále MSJsou stejně staří, oba letos oslavili už své 37. narozeniny. Po šampionátu v Kataru ale Portugalec nic slavit nebude. Čtvrtfinálový neúspěch s Marokem se v jeho snech před odjezdem na turnaj dozajista nezjevoval. Sny nahradila realita, titul mistra světa Ronaldovi patrně navždy unikl.O čem snili Chorvati? Mnozí o tom vůbec nepřemýšleli, paradoxně z toho důvodu, že minule Balkánci na MS prorazili. Finálová účast na turnaji v Rusku totiž znamenala natolik husarský kousek, že se jeho možné repete vnímalo jako nemožné - vždyť zázraky se přeci neopakují. Některé však zjevně ano.A to i Modrićovou zásluhou. Jeho vklad do chorvatské hry, ale i týmové pospolitosti je totální, maximální, neutuchající. Tento typ lídrovství zůstává očím mnoha fanoušků skryt, přinejmenším ho leckdy nedoceňují. Ale to Modriće nikdy nezajímalo. Nepotřebuje k životu, aby jako modlu oslavovali právě jeho. Ale umřel by bez pocitu vítězství v zápase, týmového vítězství.Turnajový úspěch zpravidla přináší zodpovědná obrana, z níž vystupují heroické výkony vůdčích osobností. Chorvatsko se v zadních liniích může spolehnout na skálopevnou hradbu. Její základ tvoří Dominik Livakovič, ve 27 letech jeden z brankářských objevů trochu pozdějšího věku, než bývá leckdy zvykem. Dále tu zúročuje své zkušenosti Dejan Lovren a vedle něj se doslova zažehla levonohá stoperská kometa Joško Gvardiol.Svěřencům trenéra Zlatka Daliče to ale šlape především díky nestárnoucímu přírodnímu úkazu v srdci zálohy. O přínosu Luky Modriće, ale také o výchově chorvatských fotbalových nadějí či o kontrastech v porovnání s jejich sousedním Srbskem nebo s českou reprezentací diskutovali nejnovější Nosiči vody.Dinamo Záhřeb jako Real a BarcaChorvaté dosáhli od roku 1998 už třetího semifinále na světových šampionátech. Jak je možné, že čtyřmilionový národ pravidelně produkuje fotbalisty světového kalibru?„Ze svých dětských let si vybavuji hned několik konfrontací s chorvatským fotbalem. Bez ohledu na věkovou kategorii nebo klubovou příslušnost, pokaždé šlo o nesmírně komplexní hráče. Jako desetiletí jsme nastoupili proti Dinamu Záhřeb. Dodnes to nechápu, ale ti kluci už tehdy hráli, jako kdyby patřili do systému Realu Madrid nebo Barcelony,“ všímá si Karel Tvaroh, který donedávna oblékal dres pražské Sparty.O dalekosáhlém významu Dinama Záhřeb a také o chorvatské fotbalové mentalitě diskutují Nosiči vody, kteří se v nové epizodě zaměřili i na unikátní penaltovou magii, rozvíjenou v této balkánské zemi. Jednoduše řečeno: pokud Chorvaté dovedou vyřazovací zápas až do penalt, jejich soupeř to může rovnou vzdát. Jaké cesty vedou k úspěchu v penaltovém rozstřelu? I to se dozvíte v podcastu.„Luka Modrić je pro chorvatské chlapce a dívky ideálním vzorem. Mnozí ho na obrazovkách sledují prakticky celý svůj život a díky němu zahořeli pro fotbal. Je to příklad bezproblémového, pracovitého a skromného chlapa. Není divu, že se stal před časem po zásluze držitelem prestižního Zlatého míče. Chorvaté těží z jeho neustálého hladu po úspěších. Jednoduše, bavíme se o ikoně se vším všudy,“ chválí chorvatského kapitána moderátor podcastu Jaromír Bosák.Ronaldo potřebuje vystřízlivětNa rozdíl od svého někdejšího chorvatského kolegy z Realu Madrid se Cristiano Ronaldo rozloučil se svým patrně posledním šampionátem v tom nejhorším možném stylu.Do diskusí o tom, zda je Ronaldův vliv na výkonnost týmu ještě pozitivní, nebo zda už přinejenším onen zjevný neklid, který kolem něj po rozchodu s Manchesterem United pulzuje, nestahuje Portugalce dolů jako kámen, přispělo i zjištění z duelu se Švýcary (6:1).Právě v tomto osmifinále předvedli Portugalci svůj jasně nejlepší výkon na turnaji. A Cristiano mu v roli náhradníka po dlouhé minuty přihlížel z lavičky. Následně proti Maroku už mu kouč nadělil prakticky celý druhý poločas. Jenže Ronaldo s sebou na trávník zvrat nepřinesl. A tak na MS končí jako hráč, který se ve vyřazovací fázi podle svých představ nikdy neprosadil.„Bez Cristiana Ronalda by portugalský fotbal nebyl, tam kde dnes je. Dokázal se svou zemí vyhrát Euro, posbírat kvanta klubových i individuálních trofejí. Ale už jeho konec v Manchesteru United, nyní přesun na reprezentační lavičku a zatím prakticky nulový zájem o jeho služby ze strany evropských velkoklubů, to všechno jsou prvky reality, které už nelze falešným sněním uniknout. Ronaldo i jeho leckdy až fanatičtí fanoušci už by snad mohli trochu vystřízlivět,“ míní dlouholetý fotbalový expert Luděk Mádl.„Cristiano Ronaldo je jedním z největších fotbalistů všech dob, král, který si zaslouží úctu a respekt, ale zároveň by on sám měl lépe vnímat realitu, která se v čase posunula. Což mu bohužel uniklo a jeho povaha, která ho vytáhla na na piedestal, kde si naplnil svou až fanatickou touhu být nejlepším, ho teď žene k nesoudnosti, ukřivděnosti a vyvolává negativní energii, jíž nemohl nezasáhnout také portugalský tým,“ podotýká Mádl.Trio Nosičů vody také rozebírá kuriózní zranění Manuela Neuera. Německá reprezentační jednička a opora Bayernu Mnichov se smolně vyřadila do konce sezony. Proč neměl Harry Kane kopat druhou penaltu proti Francii? A jak se zrodila nejemotivnější trefa na šampionátu? Proč se soupeřům vůbec nedaří otevřít obranu Maroka připomínající konzervu? A kdo nakonec postoupí do finále? Poslechněte si celou epizodu podcastu!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Hrušky na Břeclavsku byly první vesnicí, kam tornádo před rokem na své ničivé cestě po jižní Moravě dorazilo. „U každého domku byly zahrady, keře, stromy. Naproti byl park, teď tam není ani stromek,“ říká smutně Jaroslav Bradávka, který v Hruškách vlastnil hospodu Dolní krčma. Ta se nyní musí také od základu budovat. „Doufám, že žízeň budou mít lidi pořád,“ směje se spolumajitel Jiří Škrabal. „Snad to bude dobré,“ věří.

Ruská ekonomika měla po zavedení západních sankcí zkrachovat během pár dnů. To se nepovedlo, a proto teď Evropská unie domlouvá postup, jak sankce rozšířit, hlavně jak zastavit dovoz ruské ropy. Naproti tomu se nechal ruský prezident Vladimir Putin slyšet, že sankce poškodily pouze západní země, které je vyhlásily. Samotnému Rusku spíše prospěly, protože jeho ekonomika dostala příležitost předvést svou sílu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur - k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřený následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat. Někteří analytici se dokonce nezdráhají hovořit o reálném riziku stagflace. To je kombinace vysoké inflace, stagnující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti.Většina evropských vlád, včetně české, hledá způsoby, jak pomoci zranitelným skupinám a zachovat sociální smír. Naproti tomu Vladimir Putin, prezident Ruska, které podle odhadů čeká hospodářský pád až o 15 %, tvrdí, že snaha Západu izolovat kremelský režim selhává. Ve skutečnosti ovšem šéfka ruské centrální banky připouští, že země nemůže dlouhodobě žít z finančních rezerv a musí se připravit na transformaci.Přitvrdí demokratický svět a sáhne po embargu ruských fosilních paliv? Změní válka na Ukrajině nenávratně mezinárodní obchodní vazby a vrátí ekonomiku z globální úrovně na lokální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

O oboch kandidátoch sa dá uvažovať v dvoch rovinách - akí sú ľudia, lepšie povedané, čo o nich hovoria osoby z ich okolia, plus, čo o nich vypovedajú ich skutky, a akí sú politici. Pri Bidenovi to je trochu jednoduchšie, keďže je kariérny politik a preto sa tieto línie často prepájajú. Naproti tomu je Trump - predtým outsider, biznismen, okolo ktorého vznikol robustný, spletitý, priam abnormálny mrak informácií, až má človek pocit, že viac o ňom počúvať už nie je ani fyzicky možné. Tretiu časť minisérie Dobré ráno, americký prezident moderuje Nikola Bajánová.

Křesťanská radost a pozitivno neignoruje realitu, ale dokáže se podívat za oponu, kam přirozené oči nedohlédnou. I o tom mluví mozaikový host - klinický psycholog Marek Macák.