Podcasts about naproti

Přezdívali mu zuřivý reportér. Byl totiž ve své době, začátkem 20. století, mezi novináři zjevením: nečekal v redakci, až se něco stane. Šel událostem naproti, a když se nic nedělo, vyprovokoval senzaci sám. Díky své živočišné zvídavosti dokázal jako německý Žid překročit hranice ghetta, a dokonce si získat řadu přátel mezi českými umělci. Objevil génia v Jaroslavu Haškovi a pomohl do světa jeho románu Dobrý voják Švejk. Zemřel 31. března 1948.

Přezdívali mu zuřivý reportér. Byl totiž ve své době, začátkem 20. století, mezi novináři zjevením: nečekal v redakci, až se něco stane. Šel událostem naproti, a když se nic nedělo, vyprovokoval senzaci sám. Díky své živočišné zvídavosti dokázal jako německý Žid překročit hranice ghetta, a dokonce si získat řadu přátel mezi českými umělci. Objevil génia v Jaroslavu Haškovi a pomohl do světa jeho románu Dobrý voják Švejk. Zemřel 31. března 1948. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká republika zůstává ostrůvkem pozitivity v evropském autolandu. Od začátku roku tu vyrostla výroba o 8,6 procenta a zdejší automobilky vyrobily 254 tisíc vozidel. Naproti tomu v Evropě čísla klesají a žádný růst se zde ani nečeká. Situaci navíc může výrazně zkomplikovat i aktuální válka na Blízkém východě. „Zatím nemáme informace, že by to zde v Česku nějak ovlivňovalo výrobu, ale každým dnem a týdnem, kterými konflikt pokračuje, je to obrovské riziko,“ říká v pořadu Inside Talks expert na automobilový průmysl Petr Novák z koncernu JTEKT. Problémy přitom podle něj mohou nastat, pokud by válka trvala i pouhé týdny. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V Slovenski kinoteki se nocoj pričenja retrospektiva filmov režiserja in igralca Johna Cassavetesa, enega osrednjih imen ameriškega neodvisnega filma. V Kazinski dvorani Slovenskega narodnega gledališča Maribor pa bo v okviru cikla Carpe artem s koncertom Soncu naproti v Sloveniji prvič nastopil mednarodni kvartet z uveljavljeno slovensko violinistko Tanjo Sonc iz Züricha.

Poslušali smo predstavitev knjige NOVEMU ORFEJU NAPROTI. Gost oddaje je bil filozof, glasbenik in prevajalec Boris Šinigoj, knjiga je izšla pri založbi KUD Logos.

Zachariáš 5,1-11 1 Znovu som zodvihol zrak, pozrel som a videl som letiaci zvitok. 2 Spýtal sa ma: „Čo vidíš?“ Odpovedal som: „Vidím letiaci zvitok, jeho dĺžka je dvadsať lakťov a šírka desať lakťov.“ 3 Povedal mi: „To je kliatba, ktorá vychádza na celú krajinu; každý zlodej a každý, kto krivo prisahá, ňou bude odtiaľto odstránený. 4 Vyvediem ju,“ znie výrok Hospodina zástupov, „vojde do domu zlodeja a do domu toho, kto krivo prisahá v mojom mene; usadí sa v jeho dome a úplne ho zničí — jeho trámy aj jeho kamene.“ 5 Potom vyšiel anjel, ktorý hovoril so mnou, a povedal mi: „Zodvihni zrak a pozri, čo to vychádza!“ 6 Spýtal som sa: „Čo je to?“ Odpovedal: „To sa ukazuje efa.“ A pokračoval: „To je zjav celej krajiny.“ 7 Vtom sa zdvihla olovená pokrievka a jedna žena sedela uprostred efy. 8 Povedal: „Toto je bezbožnosť.“ Sotil ju do efy a jej otvor zakryl oloveným poklopom. 9 Zodvihol som zrak, pozrel som a videl som prichádzať dve ženy: vietor im dvíhal krídla — mali totiž krídla podobné krídlam bociana —, zdvihli efu medzi zem a nebo. 10 Vtedy som sa spýtal anjela, ktorý hovoril so mnou: „Kam berú tú efu?“ 11 Odpovedal mi: „Chcú jej postaviť dom v krajine Šinár. Keď ho pripravia, tam ju položia na jej podstavec.“ Zvláštne videnia – varovanie pre hriešnikov. Dnes tu máme šieste a siedme videnie „malého“ proroka Zachariáša. To šieste nám hovorí o tvrdom treste (úplné zničenie ich domov) pre zlodejov a tých, čo zneužívajú meno Božie. Ide o prekročenie dvoch Božích prikázaní, pričom je každé z inej dosky zákona: „Nebudeš brať meno Hospodina, svojho Boha, nadarmo; lebo Hospodin nenechá bez trestu toho, kto Jeho meno zneužije!“ – to je napísané na prvej tabuli, teda ide o náš vzťah voči Bohu. Boží Syn tieto prvé prikázania zhrnul do jedného – ako to „veľké a prvé prikázanie: Milovať budeš Pána, svojho Boha, celým srdcom, celou dušou a celou mysľou“ (Mt 22,37-38). Naproti tomu „Nepokradneš“ je z druhej tabule zákona, ktorá sa týka našich povinností voči človeku. Pán Ježiš Kristus (aj apoštol Pavol) tieto stručne zhrnul takto: „Miluj blížneho ako seba samého“ (Lk 10,27; Rim 13,9). Preto je možné, že aj tieto dve skupiny hriešnikov (zlodeji a krivoprísažníci) nám symbolicky ukazujú na náš celkový nedostatok lásky voči Bohu a ľuďom. Je ešte zaujímavé, že ten letiaci zvitok má presne také rozmery, aké mala predsieň pred chrámom (1Kral 6,3). Akoby nám aj to pripomínalo, že tá hrozba trestu prichádza priamo od Boha. Berme ju preto vážne. – – Podobne rieši Boh v siedmom videní aj vinu celej krajiny – bezbožnosť. Modlitba: Odpusť mi, Pane náš, že bez Tvojej pomoci nedokážem plniť ani to Tvoje veľké a prvé prikázanie o neobmedzenej láske voči Tebe, ani to druhé podobné – milovať svojho blížneho ako seba. Ty sám mi prosím pomôž, aby moja láska k Tebe i blížnemu bola taká, akú ju Ty chceš mať. Vďaka, že si na kríži zaplatil plnú cenu aj za všetky moje hriechy. Tvoj Svätý Duch ma preto iste rád naplní všetkým, čo by si u mňa rád mal. Amen. Pieseň: ES 284 Autor: Mikuláš Lipták Ty sa teda navráť k svojmu Bohu, zachovávaj milosrdenstvo a spravodlivosť, dychtivo očakávaj svojho Boha bez prestania! Ozeáš 12,7 Pavol píše: „Ježiš Kristus prišiel na svet spasiť hriešnikov. Ja som prvý z nich. Ale dostalo sa mi milosrdenstva preto, aby na mne ako na prvom Ježiš Kristus ukázal celú Svoju zhovievavosť, aby to slúžilo ako príklad pre tých, čo v Neho uveria, a aby tak získali večný život.“ 1.Timotejovi 1,15-16 Izaiáš 25,1-5 • Modlíme sa za: Holíč (MyS)

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=destinacia_vesmir&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o aktualitách i dejinách výskumu vesmíru. V rámci noviniek rozoberú napríklad rastúcu sebadôveru spoločnosti Blue Origin, ktorú vidieť na jej raktách New Glenn i na lunárnom pristávacom module Blue Moon. Naproti tomu, spoločnosť SpaceX sa naďalej učí s nehôd, ako v prípade anomálie, ktorá postretla ich raketový modul Super Heavy. Spoločnosť Axiom Space otestovala nový mesačný skafander. NASA bojuje proti hoaxom o medzihviezdnej kométe Atlas. Zverejnila jej nové zábery. A ukážeme si aj pekný záber Slnka, ktorý prepája astrofotografiu s umením. V historickej téme sa porozprávame o sovietskych sondách z programu Luna a amerických sondách z programov Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter. Ich cieľom bolo pripraviť cestu pre bezpečné pristátie človeka na Mesiaci.

V mládí stál ve fotbalové bráně, pak ho chytil basketbal a nakonec přesedlal k divadlu a hudbě. Tak by se dala v krátkosti shrnout cesta herce Michala Daleckého, kterého můžete znát třeba ze seriálů Dáma a král, Odznak Vysočina, Milionáři nebo nově ze Štěstíčka naproti. V rozhovoru s Lubkou a Mírou probrali nový fotbalový seriál Štěstíčku naproti, kde si podle svých slov zahraje správňáka, ale trochu nerváka, kouzlo improvizace i svou hudební kariéru. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Další díl relace TVZone Live je za dveřmi a opět bude co probírat. Tentokrát se tradičně nabušená sestava sejde, aby si pokecala o tom, jak se tvůrci Zaklínače vyrovnali s odchodem Henryho Cavilla, jehož nahradil Liam Hemsworth. Dále dojde na velebenou novinku Pluribus od tvůrce Perníkového táty, Vince Gilligana, seriálový prequel hororu To s podtitulem Vítejte v Derry, špionážní pecku Slow Horses a dáme si také tuzemské okénko se seriály Štěstíčku naproti a Ratolesti. Bude toho ale ještě mnohem více! MovieZone Live Živě 14.11. v Ostravě: https://connect.boomevents.org/cs/event/81198a544b8240ae91ef2c5839fb32a4 MZ Universe:  Web: https://www.moviezone.cz FB: https://www.facebook.com/moviezonecz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz Herohero: https://herohero.co/moviezonelive CSFD: https://www.csfd.cz/film/303130-moviezone-live/prehled/ Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Legendy akčního filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84266791/legendy-akcniho-filmu/ Kniha Encyklopedie sci-fi filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/92065999/encyklopedie-sci-fi-filmu/ #pluribus #serial #toserial

Školní chodby hučí životem. Pravda, poněkud odlišným, než obvykle! Řinčí zbroj a meče, ani ty hlasy nejsou dětské! Podlahy ometají dlouhé sukně historických a fantasy oděvů, na chodbě se míjejí rytíři, panoši, vojáci, kováři a nožíři. Naproti košíkářce najdete dokonce i divoce pomalované indiány v odpovídajících oděvech.

Školní chodby hučí životem. Pravda, poněkud odlišným, než obvykle! Řinčí zbroj a meče, ani ty hlasy nejsou dětské! Podlahy ometají dlouhé sukně historických a fantasy oděvů, na chodbě se míjejí rytíři, panoši, vojáci, kováři a nožíři. Naproti košíkářce najdete dokonce i divoce pomalované indiány v odpovídajících oděvech. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Patrika Saláta: krajinci vytrhli po roce 2022 českému trhu práce trn z paty. A podle posledních dat z jejich příchodu po začátku ruské invaze těží také český státní rozpočet. Přesto se je vláda rozhodla hodit přes palubu.

Ranní brífink Patrika Saláta: krajinci vytrhli po roce 2022 českému trhu práce trn z paty. A podle posledních dat z jejich příchodu po začátku ruské invaze těží také český státní rozpočet. Přesto se je vláda rozhodla hodit přes palubu.

„Jsem člověk, který nezdravě riskuje,“ říká o sobě cestovatelka Michaela Hrdá. Naráží přitom na skutečnost, že se za svou dosavadní dráhu světoběžnice dostala do řady krajních situací; někdy jim prý šla sama tak trochu naproti. Přičítá to ADHD, kvůli němuž nepociťuje strach jako jiní lidé. V zahraničí už zažila několik loupežných přepadení, strženou lavinu, o ztracených zavazadlech nemluvě. Své často adrenalinové zážitky i přešlapy se proto rozhodla shrnout v knize Průsery na cestách a jak je přežít. Nejen na ni přišla řeč v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Na evropskih paraigrah mladih so dokazali, da se vztrajnost in vnema izplačata. V oddaji tokrat spoznavamo mlade nagrajene slovenske parašportnike, ki so z nami delili svoje športne izkušnje, poglede in življenjske preizkušnje.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú, čo po dvoch týždňoch zostalo z historického stretnutia Trump - Putin na Aljaške a s nadväzujúceho stretnutia amerického prezidenta s ukrajinským prezidentom Zelenským a európskymi lídrami. Stretnutie Putin - Zelenskyj, bezpečnostné garancie pre Ukrajinu i otázka odstúpenia, či výmeny území na Ukrajine zostávajú visieť vo vzduchoprázdne. Naproti tomu, pokračujú ruské útoky na civilné ciele na Ukrajine. Kyjev zase útočí na ruskú ropnú infraštruktúru. Cieľom sa stal aj ropovod Družba. Očakáva sa stretnutie vedúcich predstaviteľov Ruska, Číny a Indie. Najmä americko-indické vzťahy sa v súčasnosti nachádzajú na bode mrazu. Čo tieto rokovania prinesú? A ako sa Rusko vyrovnáva s problémami v zásobovaní ropou?

Rozhovory s vědci, to je žánr, kterému se moc rád věnuji. Vždycky se něco úžasného dozvím a k tomu mne zahřeje zjištění, jak kvalitní jsou naši vědci i v mezinárodní konkurenci.Tento rozhovor vznikl během návratu z Antarktidy. Ale vztahuje se k nejmodernějším trendům. Oč jde? V Antarktidě žijí speciální druhy mikroorganismů zvaných rozsivky. Dokáží neuvěřitelné věci a mají vliv na celou planetu, dokonce i na naše životy – můj anebo váš. Navíc zpracovávají křemík, a tak o nich někteří spekulanti hovoří jako o organismech, které mohou vyvinout zcela nový druh života spojený s umělou inteligencí. Ale jsou to skutečně spíš spekulace – život vyloženě postavený na křemíku na rozdíl od našeho uhlíku zatím popsán není.Naproti tomu dokonce už i ve vědeckých odborných publikacích se objevila teorie, že rozsivky jsou tak podivné, tak atypické, že jsou představitelkami vesmírného života a na naši planetu se dostaly až s nárazem nějaké komety… slušné, že?Pojďte si poslechnout rozhovor s biologem Janem Kollárem, který pracoval na české antarktické stanici Masarykovy univerzity a dokonce některé nové druhy rozsivek sám objevil!Support the show

Tábornictví, tramping, skauting... Šlo o romantiku, únik z konzumu, hru na americký Západ nebo výchovu mladých lidí k pevným zásadám a životu v kolektivu?Léto láká většinu Čechů – pokud nemíří do nějakého přímořského turistického resortu – k pobytu v české přírodě. Naším fenoménem je totiž tramping, tábornictví nebo letní tábory pro děti. Už přes sto let jezdí Češi posázavským nebo jiným expresem pod širák nebo do trampské osady, večer posedí u táborového ohně a zpívají trampské, folkové nebo country písně. Každá osada má svého šerifa a nad osadou nebo tábořištěm se vznáší duch divokého západu, indiánů, kovbojů a jejich koní.Obliba tábornictví u nás vznikla na konci 19. století, kdy se společnost výrazně industrializovala. Pobyt člověka v přírodě měl osvěžit jeho tělo a mysl, ale již tehdy se začalo dle anglosaského vzoru i s ideovou výchovou mládeže v přírodě, z čehož pak vyrostlo skautské hnutí, český Junák a další organizace pořádající pobyty dětí v táborech v přírodě. Naproti tomu tramping nebyl nikdy pevně organizován a veškeré pokusy o organizovanost nebo komercionalizaci neuspěly. Trampové věděli, že organizaci by uchvátil stát a začal předpisovat, co se má a nemá dělat. Bylo by po svobodě. Od trampingu tak vede cesta k současným ekologickým hnutím, ochraně přírody, vzpouře proti konzumnímu životnímu stylu, ale i k folku a písničkářům vyjadřujícím vzpouru proti společenským konvencím.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú udalosti posledných dní a týždňov okolo vesmíru, astronómie a kozmonautiky. Dnes sa porozprávajú o novom planetáriu v Prahe. Naproti tomu Bratislava, hlavné mesto Slovenska, stále nemá žiadne Koncom júna boli zverejnené prvé obrázky z nového teleskopu, či presnejšie systému sústavného snímania oblohy, Vera C. Rubin Observatory v Čile. Michal Novota vysvetlí, prečo toto nové observatórium pravdepodobne zmení astronómiu. Poľský a maďarský astronaut spoločne leteli na Medzinárodnú vesmírnu stanicu (ISS) v rámci komerčnej misie Axiom 4. Môžeme rátať v budúcnosti aj so Slovákom na podobnej misii? Spoločnosti SpaceX opäť vybuchla raketa. Avšak opakovane použiteľnú raketu úspešne otestovala spoločnosť Honda. Úspešný cubesat GRBAlpha so slovenskou účasťou zanikol v horných vrstvách atmosféry. Skúmal nebezpečné gama záblesky v hlbinách vesmíru, ktoré by mohli vymazať život na Zemi. Náš prehľad zakončíme prípravou na pristátie človeka na Mesiaci: Blue Moon Lander v NBL a ako bude vyzerať mesačná krajina.

Zveme do radioporadny, která se věnuje prevenci před krádežemi a dalšími nepříjemnými záležitostmi, které nás přes prázdniny a léto mohou potkat. Léto je časem pohody, slunce a zaslouženého odpočinku, ale bohužel právě i ve zmíněném obdobím na nás číhá řada nebezpečí.

„Kniha dodává odvahu nenechat si vzít odchod blízkého člověka a první momenty truchlení. To je to, co mi chybělo, když mi umřela máma. Přijetí odchodu je důležité. Klíč je dopřát si pláč. Brečte!“ vybízí v Blízkých setkáních Blanka Hašková, kadeřnice známá ze StarDance a nově i spisovatelka. „Marek Eben mě za knížku pochválil,“ svěřuje se. „Prý by nečekal, že zrovna já budu tohle téma zpracovávat.“ Jak vůbec kniha přišla na svět a komu je určena?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi : Jít štěstíčku naproti - Michal Apetauer (25.5.2025) by CityHouse Brno

Zpěvačka Lenny, píáristka Kateřina Králová a umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba byli hosty Honzy Vedrala na třetím setkání projektu Headliner Půda, který je určen pro lidi "do" muziky a "od" muziky. Tentokrát se hosté věnovali tématu Jak se prosadit. V Malostranské besedě mluvili o úspěchu, zkušenostech, které k němu vedou, a o tom, že hudební kariéra se nedá narýsovat jen na papíře, ale občas je to potřeba. A že autenticita, trpělivost a práce mohou ledacos přiblížit. Třeba i čísla. Poslechněte si první část záznamu. Brzy vám nabídneme i druhou. A přijďte na další natáčení, které se v Galerii Malostranské besedy koná již v pondělí 5.5. od 19:00.Téma tentokrát bude: Kde jsou peníze? A hosty Lukáš Rychtařík z Championship Music, Štěpán Suchochleb z Blues Alive a Petr Ostrouchov z Animal Music, který bude i zpívat a hrát. Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ochranného svazu autorského.

Piše Marija Švajncer, bereta Eva Longyka Marušič in Igor Velše. Odlika esejev Borisa Šinigoja v knjigi Novemu Orfeju naproti je avtorjevo veliko poznavanje filozofije in teologije, občudovanja vredna sta poliglotstvo in bogastvo virov. Poglavitna naravnanost knjige, ki jo avtor sam predstavlja kot esejistično potovanje, pa so iskrena vernost, predanost Bogu in spodbujanje bralk in bralcev, da bi s srcem začutili moč duhovnosti in prihod Novega Orfeja – Kristusa. Avtor pravi: »V tem duhu želijo pričujoči eseji pričevati zanj, ki se ne razodeva le na skrivnem v utišanju srca kot odločilna Beseda človeškega življenja, temveč tudi sredi sveta v na novo prebujenem duhovnem posluhu kot Novi Orfej, rečeno s Klementom Aleksandrijskim, ki z novo pesmijo spodbudi odrešilna spreobrnjenja številnih duš ter na novo preobrazi in medsebojno uglasi prvine celotnega kozmosa.« Šinigoj v treh esejističnih sklopih po poteh filozofije, filokalije in filharmonije, se pravi dejavne ljubezni do Modrosti, Lepote in Ubranosti, kaže pot k poslednji Resnici in odrešilni Ljubezni v padlem svetu, ki po njegovem mnenju čedalje bolj tone v zlo. »Ljubezen, ki nas z blagim spevom Novega Orfeja nepreslišno kliče k spreobrnjenju, da iz pobeljenih grobov vstanemo v novo Življenje onkraj smrti.« Sleherno avtorjevo miselno iskanje, pa naj se vrača v antiko ali se srečuje s sodobno filozofijo, poezijo in glasbo, se izteče v bližino Božjega obličja; ali bolje, Šinigoj ni iskalec, temveč je svoj smisel že našel, saj je Bog tako ob njem kot v njem. Bog kot Ljubezen, tako občuti, ničesar ne vsiljuje, ampak zgolj neizmerno potrpežljivo ljubi človeka in stvarstvo. Šinigoj samega sebe uvršča med današnje filozofe, čeprav v njegovem prizadevanju prevladuje teološka misel. Najtežji vprašanji zanj sta skrivno sobivanje in medsebojni odnos Božje Previdnosti ter človekove svobodne presoje in izbire. V svojo duhovno držo vključuje molitev in slavljenje. Prihod Novega Orfeja bi se moral uresničiti kot novo rojstvo krščanskega humanizma. Današnji svet Šinigoj vidi kot kibernetsko združevanje organskih in biomehatroničnih prvin, v tem dogajanju pa pogreša vzgojo duha. Čas je po njegovem mnenju duhovno izpodjeden, pri pojmovanju pravičnosti in morale prevladuje zgolj juridično pojmovanje. Vpraša se, kako sredi zapeljivih napevov koristoljubja in uspavajočega ponavljanja sloganov pridobitništva prebuditi usnuli um sodobnega človeka, in ponudi odgovor, da bi morali obnoviti duhovno vzgojo in oblikovati novega človeka z zgledovanjem po rešilnem in nesmrtnem Kristusovem evangeljskem liku. Boris Šinigoj piše tudi o odgovornosti do drugih ljudi, sočutju, smrti, grehu, odrešitvi in vstajenju. Pri tem se navezuje na Boetija, Platona, Aristotela, Kierkegaarda, Lévinasa, Wittgensteina in številne druge filozofe, pozornost namenja slovenskim avtorjem, med njimi prezgodaj umrlemu Miklavžu Ocepku, izhaja pa tudi iz prevajalskih, miselnih in uredniških opusov Primoža Reparja in Gorazda Kocijančiča. Kot mnogim drugim se tudi njemu zdijo zavezujoča duhovna spoznanja Dostojevskega iz romana Bratje Karamazovi. Ozre se po Bibliji, saj so v njej, kot je zapisal Lévinas, zbrane vse temeljne stvari, ki so morale biti izrečene, zato da bi človeško življenje imelo smisel. Biblijske osebnosti odstirajo transcendenco. Religioznim vidikom je podrejena tudi glasba. Slišati jo je kot premagovanje časa in oglašanje večnosti. Šinigoj omeni zaprtje družbe in onemogočanje javne glasbene dejavnosti v koronskem času. Slovenska filharmonija je tedaj pripravila nastop manjše glasbene zasedbe. Izvajalci, tako instrumentalisti kot pevci, so si morali nadeti črne maske in biti primerno oddaljeni drug od drugega. »Petje z udušljivimi maskami na ustih je nedvomno podvig brez primere v vsej zgodovini glasbe.« In še: »Kako naj polni duševne bolesti z masko na ustih še pojemo psalme, ne da bi udušili glasbeno Muzo, ki nas osvobaja predsmrtnega strahu?« Šinigojevi eseji v knjigi Novemu Orfeju naproti so napisani v privzdignjenem slogu, izbranih in poetičnih besedah, mnogo pojmov pisec zapisuje z veliko začetnico in tako poudarja njihov pomen. Kljub osebnemu odnosu do verskih vprašanj je večina esejev napisana na visoki teoretični ravni, poznavalsko in poglobljeno, ter opremljena tudi z znanstvenim aparatom, zato bi jih bilo mogoče v marsičem imeti za znanstvene razprave. Zlasti srečavanje z afganistansko glasbo, proučevanje njenega razvoja in vplivov nanjo je vsebinsko pomembno, inovativno in objektivno. V teh zvokih se razodeva posebna lepota. Pisec spremne besede Alen Širca ima besedila Borisa Šinigoja za nekakšen anarhokrščanski manifest za avtentično krščansko premišljevanje filozofije, duhovnosti, poezije in predvsem glasbe. Šinigoj je tudi izvrsten glasbenik in odličen izvajalec na historičnih strunskih glasbilih.

Host: koučka Marcela Avramopulu. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: koučka Marcela Avramopulu. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hnutí ANO už dlouhé měsíce drtivě vládne průzkumům volebních preferencí. Pokud vyhraje, slibuje, že po volbách zruší různá opatření zavedená vládní koalicí. Mezi prvními navýšení koncesionářských poplatků. Jaké další plány ANO má?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Nárůst televizního a rozhlasového poplatku odhlasovali poslanci minulý týden. Mediální novelu teď posoudí senátoři a prezident. Platit by pak mohla zřejmě od května. Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při projednávání novely ve Sněmovně se ale termín nestihl. Podle schválené předlohy by se televizní poplatek měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. V budoucnu by se pak měly zvedat v závislosti na míře inflace. Součástí změn je také rozšíření okruhu plátců. Zástupci opozičního ANO a SPD v souvislosti s vládní novelou opakovaně mluví o korupci médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani. Pokud budou u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle poslance ANO Patrika Nachera je potřeba jako první upřesnit definici veřejnoprávní služby. „Férově před volbami říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je pak budeme naplňovat. Naproti tomu tahle vláda před volbami o zvýšení koncesionářských poplatků vůbec nehovořila,“ uvedl Nacher.V rozhovoru komentoval i další plány vlády, mimo jiné aktuální debatu o navýšení výdajů na obranu. „Když někdo řekne 3 procenta, tak je to populismus,“ prohlásil Patrik Nacher s tím, že zásadní je zároveň říct, za co se budou tyto peníze utrácet. Proč chce ANO jako první věc po volbách zrušit právě navýšení koncesionářských poplatků? Neznamenalo by to konec nezávislosti veřejnoprávních médií? A s kým chce ANO po volbách vládnout?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři roky po padesátce vydal svou nejlepší desku, která se trefně jmenuje Všechno nejlepší. Spokojená je nejen kritika, ale i on osobně – hudebník a kulturní antropolog David Doubek, známější pod jménem Ventolin. Je paradoxní, že ho dodnes spousta náhodných posluchačů považuje spíše za legrační figurku, za kuriózní atrakci na hudební scéně, ačkoli nic není vzdálenější pravdě.Ano, Ventolin umí být vtipný (novou desku například začíná refrénem „blbost už mě neláká, dnes budu za moudrýho fešáka“), ale jeho hudba je mezinárodní a současná. Spoustu fanoušků má například v Polsku a nedávno absolvoval pár koncertů ve Velké Británii, kam se hodlá vracet.V podcastu Host Reportéra vypráví o tom, že i když je z desky nadšený, její vznik nebyl vůbec snadný.„Musel jsem překonávat srandovní, ale i vážnější překážky,“ zmiňuje. „Dřív jsem například vždycky natáčel ve svém domácím studiu, ale loni to nějak nešlo. Naproti máme stánek, kde se během dne srocují hluční štamgasti, v bytě pode mnou furt někdo rapoval. Nic proti, naopak, ale najednou jsem se nedokázal soustředit a radši jezdil tvořit a natáčet jinam. Jak do profesionálního studia, tak třeba minimalisticky do hotelů. A jednou mi jako pracoviště na pár hodin dobře posloužil i břeh Jizery…“Byla to nová výzva. „Najednou jsem nehrotil perfektní kvalitu nahrávky, a to je asi dobře. Část muzikantů mívá tendenci řešit spoustu až ezoterických detailů, které posluchače nezajímají – já mezi takové patřil.“Největší problém nastal, když si v jednom hotelu nerozsvítil a usedl do prostoru, kde mylně tušil postel. Chyba ho stála zlomené žebro: „Do té doby jsem netušil, jak moc může takové zranění ovlivnit kvalitu života, prvních pár týdnů bylo krutých. Jsem navíc astmatik, a astma v kombinaci se zlomeným žebrem nikomu nepřeju – to je hardcore. Systematicky jsem musel užívat jak painkillery, tak samozřejmě ventolin,“ zmiňuje v podcastu své umělecké jméno s malým v.Dnes už je ale vše v pořádku a Ventolin se těší na křty. První proběhne 28. března v pražském sále ARCHA+ a druhý 4. dubna na brněnské Flédě.

Lidé, kteří se cítí osaměle a nebo dokonce opuštěni všemi, mohou zažívat obrovskou trýzeň. Existuje cesta z této tmy? Naproti tomu je samota, kterou lze využít k přebývání s Bohem. Kazatel Petr Václavík přináší útěchu do bolesti a snad i cestu ven. Bohoslužbu vysílanou z Křesťanského společenství v Jičíně.

Bylo jeho první touhou divadlo, sport, či auta? „Vždycky jsem si nejvíc přál cestovat. Protože jsem se narodil za tvrdé totality, jediná země, kam jsem se dostal, bylo tehdejší NDR a studené moře,“ vzpomíná se smíchem. Jak se podepsala minulá doba na jeho otci? Kdy si udělal řidičák a co pro něj auta znamenají? Je závodění závislost? Na co by pozval a bude mít o Vánocích volno?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bylo jeho první touhou divadlo, sport, či auta? „Vždycky jsem si nejvíc přál cestovat. Protože jsem se narodil za tvrdé totality, jediná země, kam jsem se dostal, bylo tehdejší NDR a studené moře,“ vzpomíná se smíchem. Jak se podepsala minulá doba na jeho otci? Kdy si udělal řidičák a co pro něj auta znamenají? Je závodění závislost? Na co by pozval a bude mít o Vánocích volno?

Cele...Naplno a bez zadních vrátek. Takový je vztah, do kterého zve člověka Bůh. Naproti tomu stojí duchovní schizofrenie - rozštěpenost. Prozkoumejte s Petrem Húštěm, jaký je váš vztah s Bohem a co vám brání otevřít mu všechny své plány, zápasy či potěšení. Hledejme v pořaduKlika, místo, kde uchopíme a otevřeme.

Sekyra, obrazy, plnicí pero nebo třeba olympijská pochodeň. Naproti pařížskému Elysejskému paláci se otevřela nová výstava s dary, které dostali od zahraničních návštěv francouzští prezidenti. Dozvíte se tam taky o historii a proměnách francouzského prezidentského úřadu a můžete ochutnat moučníky, které připravují vyhlášení prezidentští cukráři.

Sekyra, obrazy, plnicí pero nebo třeba olympijská pochodeň. Naproti pařížskému Elysejskému paláci se otevřela nová výstava s dary, které dostali od zahraničních návštěv francouzští prezidenti. Dozvíte se tam taky o historii a proměnách francouzského prezidentského úřadu a můžete ochutnat moučníky, které připravují vyhlášení prezidentští cukráři.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ameriški Robinhood bo prevzel Bitstamp, ki sta ga leta 2011 ustanovila Slovenca Damian Merlak in Nejc Kodrič. Leta 2018 sta prodala del kriptomenjalnice za približno takšen znesek novemu lastniku. V tokratni epizodi se sprašujemo, kaj prihod Američana, ki je transformiral panogo upravljanja in investiranja, pomeni za evropske neobrokerje in domačo finančno panogo. Kako bo regulacija kriptopanoge Mica, ki je z enim delom že stopila v veljavo, vplivala na razvoj kriptotrga? Zakaj smo trenutno priča povečani nihajnosti na trgu? Je to dobra priložnost za vstop? Kaj pomeni vračilo bitcoinov iz propadle zgodbe Mt. Gox? Čez lužo se bodo prvič zgodile kriptovolitve. Republikanski kandidat Donald Trump je že zavzel jasno stališče glede kriptopanoge. Kaj nas čaka jeseni na kriptotrgu? Zadnjo epizodo 4. sezone zaključujemo z Nejcem Bizjakom iz Bitstampa.

Loni přibylo do sejfů centrálních bank po celém světě v součtu přes tisíc tun zlata. Mezi rekordmany byla i Česká národní banka. Ve třetím kvartále loňského roku byla dokonce pátým největším kupcem zlata mezi centrálními bankami na světě. Aktuálně drží 31 tun zlata.Guvernér Aleš Michl se zavázal, že by chtěl mít do pěti let v trezorech ČNB dokonce 100 tun zlata, což by bylo nejvíc v historii. „Náš guvernér chce diverzifikovat, nemá úplně za cíl zisk. Centrální banka se tím snaží zvýšit kredibilitu té instituce. Jakkoliv to neznamená, že naše peníze jsou kryté zlatem, že si tam člověk pro to zlato může dojít,“ vysvětluje motiv české „zlaté horečky“ ekonom Dominik Stroukal.„V objemu je to jenom pár procent, těch 31 tun zlata, co tam dneska máme, není zas tak velká položka oproti těm skoro čtyřem bilionům korun, co jsme tam měli zejména v eurech nakoupených po devizových intervencích, po kurzovém závazku.“Dlouhodobě mají největší zlaté rezervy samozřejmě Spojené státy, nějakých 8100 tun, následují Německo, Itálie, Francie a Rusko.Češi a zlato: Každý desátý má doma zlaťákZlatá horečka zasáhla i drobné střadatele a retailové investory, ačkoli je jejich podíl na obchodovaných objemech malý. Zhruba každý šestý Čech proto podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou mincovnu investoval do zlata a každý desátý má doma zlatou minci nebo cihličku. „My jsme, co se investic týče, konzervativní, vidíme to na vztahu Čechů k nemovitostem. Co je doma, to se počítá. Navíc se tady i rozjel byznys se zlatem,“ hledá důvody Stroukal.Kvůli diverzifikaci patří zlato i do běžného portfolia, maximálně by ale mělo tvořit do 10 procent. „Když na to lidé mají, proč ne. Každý máme jiný příběh, jiný vztah k riziku a dává nám smysl něco jiného. Já rád udělám radost dceři nebo manželce zlatým šperkem. Ale vím, že to nepotřebuju proměnit na hotovost okamžitě. Spíš svůj zlatý poklad přesouvám na další generaci,“ upozorňuje Stroukal na to, že zlato nelze prodat stejně snadno jako třeba akcie.Zlato je tradičně považované za uchovatele hodnoty, zároveň je volatilní a jeho cena citlivě reaguje na veškeré mezinárodní krize. Aktuálně opět osciluje kolem historického maxima. Jedna trojská unce (31,3 g zlata) se obchoduje za 2300 dolarů, tedy zhruba 54 000 korun. Ještě před deseti lety stála 1300 dolarů.Cena může jít ještě výš, míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Stroukal. „Protože Putin, protože Hamás, protože to vypadá na vysoké úrokové sazby po delší dobu, protože v Americe může vyhrát volby Trump. Divokých věcí, které se dějí kolem nás, je celá řada.“A právě v časech vysokých rizik se lidé ke zlatu tradičně uchylují. Jako pojistka podle Stroukala funguje dobře. „Já jsem relativně fanoušek zlata. Chápu ho ale spíš jako pojištění nebo spoření než jako investici. Nečekám od toho to, co od akcií,“ říká ekonom.„Zlato je kolektivní deziluze“Kov totiž nevyrábí žádnou přidanou hodnotu jako firmy, jejichž akcie si můžeme koupit. „Nemá výnos, nemá nájem, nemá úrok, nemá dividendy. Ale pokud je po něčem poptávka a nabídka není nekonečná, tak to hodnotu má. Velká část vzniká tím, že si myslíme, že to ostatní taky hodnotí jako vzácné. Je to taková kolektivní deziluze. Stejně jako u umění, bitcoinu,“ míní Stroukal.Americký ekonom Jeremy Siegel porovnával výkonnost jednotlivých tříd aktiv na americkém trhu v období 1802 až 2006. „O parník“ vyhrály akcie. Zlato skončilo jako druhé nejméně výnosné aktivum hned za hotovostí. Roční zhodnocení činilo v průměru pouhých 0,33 procenta.Dokázalo sice porazit inflaci, ale jeho hodnota se za 204 let (po očištění od inflace) zvýšila jen dvojnásobně. Naproti tomu akcie se svou reálnou výnosností 6,8 procenta za rok dokázaly svou hodnotu zdvojnásobit v průměru zhruba každých 10 let.„Kdybychom se na to podívali po opuštění zlatého standardu, po Nixonově šoku v roce 1971, tak by to vycházelo výrazně líp. Ale je pravda, že na dlouhých časových řadách zlato výnos nemá. Krátké bondy nebo nemovitosti taky nic moc v dlouhé řadě neudělají, ale v kratším horizontu to vychází docela dobře,“ míní Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ještě před rokem 2016 byl evropským centrem nových technologických společností a zvláště těch finančních Londýn. Výsledky referenda o vystoupení z Evropské unie tím vším otřásly. Brexit znamenal pro mnohé komplikace, pro jiné ale taky příležitost. Využila ji například Litva, která se následně stala globální velmocí finančních technologií. Zajištění unijních podmínek pro jejich udržení je tak důležitým tématem pro Litevce před nadcházejícími evropskými volbami.

Investovat se dá i s pětistovkou měsíčně. Základ je začít v mládí a neodcházet z trhu, když se mu nedaří. „Trvalý příkaz, nejlépe hned po výplatě, nečekat, co na konci měsíce ušetřím,“ radí analytička Anna Píchová.Investor, který je schopen od dvaceti do pětadvaceti let posílat do investic 10 000 korun ročně, a pak nechá do svých šesedáti let peníze bez dalších příspěvků za 10% úrok zhodnocovat, bude mít na účtě nakonec 1,9 milionu korun.Naproti tomu investor, který začne deset tisíc odkládat až ve třiceti a bude investovat 10 tisíc každý rok, skončí při 10% zhodnocení v šedesáti letech s 1,6 miliony na kontě. Vloží tedy celkem nikoli 50, ale 300 tisíc a stejně skončí před důchodem s o 15 procent nižší částkou.Diametrální rozdíl vzniká zásluhou složeného úročení, které Albert Einstein nazval „osmým divem“ světa. Je založené na opětovném investování toho, co si investor dosud svým investováním vydělal. Čím déle se investice drží, tím více v čase roste.Každý rok, o který začátek investování odložíme, tak hraje roli. „Část toho se dá dohnat tím, jak se mění vlastně chování toho člověka a jeho výdaje a příjmy v průběhu života. Jak člověk postupuje v kariéře, je schopen vygenerovat více peněz a více zainvestovat. Po padesátce naopak začíná méně utrácet, takže je schopen generovat větší úspory,“ podotýká hlavní analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová.Nelekat si propadů„Za mě je i pětistovka dobrá. Je dobré začít vytvořit návyk a nechat peníze pracovat, protože složené úročení prostě funguje,“ zdůrazňuje Píchová v podcastu Ve vatě. Neméně důležité je u investování vydržet a trh neopouštět ani při jeho propadech. Kdo čeká, až akcie zlevní, může propást okamžiky jejich největšího zhodnocení.„Těch nejlepších dnů, které dělají nadvýnos, je opravdu jenom pár. Proto je dobré na trhu prostě být a přečkat i velké poklesy. Největší růsty totiž přicházejí po nejhorších dnech, je to dokázáno i na historických datech. Zhruba 75 procent nejlepších dnů přišlo buď ve stále trvajícím medvědím trhu, kdy byl trh v poklesu, nebo potom v brzkém počátku toho býčího trhu, tedy nového růstu,“ shrnuje analytička.Pokud se investor lekne, když jde trh dolů a začne v panice akcie prodávat, připraví se o výnos. „Pokud zmešká 10 nejlepších dnů, bude mít horší výkonnost o 54 procent, než kdyby akcie podržel. Pokud zmešká 30 nejlepších dnů, tak už bude mít výkonnost horší o 83 procent, než kdyby tam ty peníze nechal,“ říká Píchová a doporučuje si investování zautomatizovat.„Trvalý příkaz, nejlépe hned po výplatě. Nečekat, co na konci měsíce ušetřím,“ radí v aktuální epizodě Ve vatě.Kam s nimi?Pro pravidelné investice „s málem“ jsou vhodné podílové fondy nebo na burze obchodovaná ETF (exchange traded funds, pozn. red.).Podílové fondy mají pro začátečníky výhodu, že je lze nakoupit v korunách, není nutné směňovat měnu do eur nebo dolarů a pořídit se dají už od stokoruny. „U podílového fondu je nominální hodnota jednoho podílového listu na jedné koruně. Když mám pětistovku měsíčně, koupím si 500 podílových listů,“ vysvětluje Píchová.Minimální investovaná částka může být naopak limitující u některých ETF. Nejznámější dolarové ETF na S&P500 je SPY, jeden jeho kus stojí aktuálně 520 dolarů, tedy zhruba 12 000 Kč. „Kdybych měla pětistovku měsíčně, tak bych si ty pětistovky posílala na účet dva roky, než si naspořím hypoteticky 12 000 Kč na jeden kus ETF. Demotivující. A hlavně by nám dva roky na trhu utekly,“ podotýká Píchová.Někteří brokeři dovolují nakoupit frakce „étéefek“. Tedy určitou část, například desetinu. Zbytek si koupí jiný klient nebo ho drží broker takzvaně na vlastní knize.Začátečník se nemusí bránit ani nákupu jednotlivých akcií. Kvalitní akcii lze sehnat i za cenu pod deset dolarů. „Nominální cena, kterou na tom trhu vidíme, nám neříká nic o kvalitě firmy. I menší firma může mít zajímavou valuaci nebo zajímavý produkt, očekávaný růst. Investice může dávat i větší smysl než do firmy, jejíž akcie stojí třeba 1 000 dolarů.Nákladnější akcie lze také kupovat po frakcích. Má to ovšem své limity, upozorňuje Anna Píchová. „Nemůžu o firmě rozhodovat jako akcionář, na dividendu mám nárok, ale jen ve výši mého podílu. Velký rozdíl je pak v danění. Pokud držím frakce, tak se neuplatňuje tříletý daňový test.“ Výnos je tedy nutné zdanit.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Za pár měsíců se na koleje vrátí jedna z ikon německé železnice, vlak, který jezdíval na linkách Vindobona. Ve Francii vyšla dlouho očekávaná kniha s názvem "Na výplatní pásce Moskvy" - píše se v ní třeba o tom, jak československá StB platila vlivné novináře i policisty, kteří pak agentům předávali klíčové informace například o francouzském jaderném programu. Alpinárium v tyrolském Galtüru připomíná zasypání části města lavinou. Muzeum vybudovali přímo v protilavinové zdi.

„Moja skúsenosť je, že neexistuje politik, ktorému by bolo jedno, že ľudia demonštrujú“, tvrdí Erik Tabery, šéfredaktor českého Respektu. A tvrdí, že vôbec nie je dôležité, ako sa pri tom tvária. „Čím viac zdanlivého sebavedomia, tým väčší prejav neistoty“, dopĺňa. Keď pohľad zopodiaľ perspektívu len zaostrí. Prvé čo mi napadlo pri čítaní jeho editoriálu k vývoju na Slovensku. Pohľad zvonka – z Prahy – ktorý ten pohľad zvnútra a rovno žitý u nás doma na povolebnom Slovensku len sprehľadní. Nie Robert Fico, ale Peter Pellegrini ako hlavný zodpovedný za súčasný stav u nás? Stav, ktorý nezakryte pomenováva „deštrukciou štátu“. S jedinou motiváciou: dať hrádzu pred vyvodením spravodlivosti voči sebe a „našim ľuďom“. Vývoj, pred ktorým rovno vystríha doma v Česku. Lebo našliapnutú slovenskú cestu už zhliadol v Maďarsku i Poľsku. Erik Tabery, šéfredaktor časopisu Respekt a jeho pražská perspektíva diania u nás. „Myslím si, že oni už teraz reflektujú plné námestia. Je niečo iné, ak vám niekto nadáva, alebo vás kritizuje na sociálnych sieťach či rozoberá vás v novinách. Naproti tomu, ak zrazu vidíte, že stojí toľkým ľuďom za to prísť na demonštráciu!“, tvrdí. Vládna zostava na čele s Robertom Ficom však podľa neho prioritne pracuje na záchrane seba a svojich blízkych. „Ako im zabezpečiť beztrestnosť. Nefungujú podľa klasických politických kategórií“, pokračuje. Normálny politik by sa podľa Taberyho snažil o kompromis. „Normálny politik chce v spoločnosti pokoj, teda aby nebola rozdelená a kompromis môže byť riešením. To tu napríklad vôbec nevidím. Robert Fico už pre mňa nie je klasický politik. On už je akási forma klanu, ktorý rieši svoje problémy, nie tie štátne.“„V Európe by sme asi nenašli politika, ktorý mohol (po voľbách) chcieť takmer čokoľvek, nakoniec však nechcel nič“ – takto reaguje Erik Tabery na otázku o možných motiváciách Petra Pellegriniho pre opätovné spojenectvo s Robertom Ficom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Moja skúsenosť je, že neexistuje politik, ktorému by bolo jedno, že ľudia demonštrujú“, tvrdí Erik Tabery, šéfredaktor českého Respektu. A tvrdí, že vôbec nie je dôležité, ako sa pri tom tvária. „Čím viac zdanlivého sebavedomia, tým väčší prejav neistoty“, dopĺňa. Keď pohľad zopodiaľ perspektívu len zaostrí. Prvé čo mi napadlo pri čítaní jeho editoriálu k vývoju na Slovensku. Pohľad zvonka – z Prahy – ktorý ten pohľad zvnútra a rovno žitý u nás doma na povolebnom Slovensku len sprehľadní. Nie Robert Fico, ale Peter Pellegrini ako hlavný zodpovedný za súčasný stav u nás? Stav, ktorý nezakryte pomenováva „deštrukciou štátu“. S jedinou motiváciou: dať hrádzu pred vyvodením spravodlivosti voči sebe a „našim ľuďom“. Vývoj, pred ktorým rovno vystríha doma v Česku. Lebo našliapnutú slovenskú cestu už zhliadol v Maďarsku i Poľsku. Erik Tabery, šéfredaktor časopisu Respekt a jeho pražská perspektíva diania u nás. „Myslím si, že oni už teraz reflektujú plné námestia. Je niečo iné, ak vám niekto nadáva, alebo vás kritizuje na sociálnych sieťach či rozoberá vás v novinách. Naproti tomu, ak zrazu vidíte, že stojí toľkým ľuďom za to prísť na demonštráciu!“, tvrdí. Vládna zostava na čele s Robertom Ficom však podľa neho prioritne pracuje na záchrane seba a svojich blízkych. „Ako im zabezpečiť beztrestnosť. Nefungujú podľa klasických politických kategórií“, pokračuje. Normálny politik by sa podľa Taberyho snažil o kompromis. „Normálny politik chce v spoločnosti pokoj, teda aby nebola rozdelená a kompromis môže byť riešením. To tu napríklad vôbec nevidím. Robert Fico už pre mňa nie je klasický politik. On už je akási forma klanu, ktorý rieši svoje problémy, nie tie štátne.“„V Európe by sme asi nenašli politika, ktorý mohol (po voľbách) chcieť takmer čokoľvek, nakoniec však nechcel nič“ – takto reaguje Erik Tabery na otázku o možných motiváciách Petra Pellegriniho pre opätovné spojenectvo s Robertom Ficom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prosincové Čelisti se rozkročily mezi vánoční pohodou a nemilosrdnými true crime dokumenty. Minisérie Křivák se skalpelem o falešném chirurgovi a jeho experimentálních transplantacích patří k těm nejdrtivějším, které Aleš a Vítek viděli. Naproti tomu z vraždy Johna Lennona dokázali dokumentaristé vykřesat jen pár nedopečených konspiračních teorií.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prosincové Čelisti se rozkročily mezi vánoční pohodou a nemilosrdnými true crime dokumenty. Minisérie Křivák se skalpelem o falešném chirurgovi a jeho experimentálních transplantacích patří k těm nejdrtivějším, které Aleš a Vítek viděli. Naproti tomu z vraždy Johna Lennona dokázali dokumentaristé vykřesat jen pár nedopečených konspiračních teorií.

Kdo umí dělat nejlepší sportovní marketing? Co to vlastně ten sportovní marketing je? Jaké sportovní příběhy nejvíce baví? Proč je pro úspěšné české tenistky složité zpeněžit jejich úspěchy a proč je z Česka téměř nereálné vybudovat světovou sportovní megastar? A jaká je budoucnost sportů z pohledu diváka? O tom v CzechCrunch Podcastu diskutují Petr Hercík, výkonný ředitel agentury Sport Invest Marketing, a marketér Vilém Franěk, který stojí například za Mikýřem nebo Univerzitním hokejem.—Sledujte i další podcasty z dílny CzechCrunch, které najdete na cc.cz/podcasty. Spoiler (film a lifestyle) Město (architektura, urbanismus, veřejný prostor a klíčové stavby) TechCast (technologie a vše okolo nich) Od 9 do 5 (recruitment, osobní rozvoj, konflikty na pracovišti a předsudky) Rosteme (rady v seberozvojových knihách) CC Podcast (příběhy úspěšných českých podnikatelů) Navštivte nás i na webu cc.cz, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.Twitter – LinkedIn – Instagram – Facebook

Vrátil se z newyeorské Carnegie Hall, kde vystoupil se svým sólovým koncertem. „Je to hodně drahá legrace,“ směje se. „I kdyby člověk počítal s tím, že prodá všechny lístky, stejně to nedává ekonomický smysl.“ Jaká byla jeho cesta na jedno z nejslavnějších hudebních pódií světa? S jakými pocity se tam vrátil a s kým se setkal? Kdy byl poprvé v New Yorku? Musel pěveckou kolegyni Dashu ke Klubu Evergreen dlouho přemlouvat?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Příštím prezidentem bude pan Pavel,“ myslí si podnikatel Michal Horáček s tím, že i kdyby generála ve výslužbě nevolili ve 2. kole všichni voliči ostatních kandidátů, ale třeba 60 % z nich, bude mu to k vítězství stačit. Naproti tomu Andrej Babiš nemá moc prostoru, kde brát další hlasy, a nepřinese mu je ani podpora dosluhující hlavy státu. Ta je podle Horáčka „dost mělká“, Miloš Zeman se totiž v očích svých příznivců zdiskreditoval, když odmítl ruskou anexi. Tím své pravověrné nepochopitelně zradil. Hříchem je i komunistická minulost Petra Pavla, podstatné ale je, jak se hříšník k selhání postaví. Pokud ho pojmenuje a požádá o odpuštění, je potřeba ho udělit. „Pavel to udělal a pak 30 let sloužil našim nejvlastnějším zájmům,“ říká Horáček.

Objev inzulínu byl zásadní pro léčbu cukrovky v případě selhání jeho tvorby slinivkou. Před tím byl diabetes „rozsudkem smrti“. Naproti tomu cukrovka 2. typu je nemocí blahobytu. Problém je v rezistenci organizmu vůči inzulínu. Jak se tento druh nemoci léčí? I to se dozvíte od nefrologa a diabetologa Jana Vachka. Moderuje Jana Klusáková.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do voleb zbývá posledních devět dní a dynamika voličských nálad nabírá na obrátkách. V nečekané defenzivě se ocitla Danuše Nerudová, která ještě před Vánoci v preferencích ukázkově rostla.Jenže se začaly podrobněji probírat její kauzy na univerzitě - ukázalo se, že jednu ze studentek, která se na školu dostala přes zaplacenou agenturu, osobně školila. A Seznam Zprávy upozornily také na to, že univerzita pod vedením Nerudové zadávala zakázky bez soutěže právní kanceláři jejího manžela.„Vlastně víc než ty kauzy mi vadí, jak se k tomu Danuše Nerudová postavila. Její reakce mi připadají arogantní, neodpovídala novinářům, snažila se to promlčet a k médiím přistupuje až paranoidně. Jako kdyby nebyla schopna kritické sebereflexe,“ říká Václav Dolejší.Postup Nerudové dává do kontrastu s Petrem Pavlem, který PR problému čelil několik měsíců před ní - to když musel opakovaně vysvětlovat svoji komunistickou minulost.„Petr Pavel měl možná štěstí, že jeho černý puntík se probíral už na podzim. Přestál to a teď se může soustředit na kampaň. Naproti tomu Nerudovou reputační problémy dohnaly v horké fázi kampaně a můžou zanechat pachuť, která už do voleb nevyprchá,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Jak Monika Babišová snáší beranici místo sexy kostýmu? Kdo nejlíp zvládl nástrahy vánoční kampaně? Jak k tomu všemu přijde Karel Gott? A máte radši kočky, nebo psy? V každém případě si poslechněte čerstvou epizodu politické talkshow Vlevo dole!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Hrušky na Břeclavsku byly první vesnicí, kam tornádo před rokem na své ničivé cestě po jižní Moravě dorazilo. „U každého domku byly zahrady, keře, stromy. Naproti byl park, teď tam není ani stromek,“ říká smutně Jaroslav Bradávka, který v Hruškách vlastnil hospodu Dolní krčma. Ta se nyní musí také od základu budovat. „Doufám, že žízeň budou mít lidi pořád,“ směje se spolumajitel Jiří Škrabal. „Snad to bude dobré,“ věří.