Podcasts about bohat

ODS a Piráti se na pražském magistrátu navzájem pomlouvají zcela veřejně a natolik bez zábran, že je těžké pochopit, jak vůbec mohou společně sedět v radě a už dva roky vládnout hlavnímu městu. Výsledek pociťuje každý obyvatel hlavního města. Praha zamrzla. Bohaté město sice má na svých účtech rekordních 140 miliard korun, ale obří úspory nemá do čeho investovat. Stojí velké dopravní stavby jako třeba druhá část metra D - kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu. Zaseknutá je také slibovaná dostavba vnitřního městského okruhu, takzvaná Blanka II. Nestaví se ani byty, z nichž se stal v Praze nedostupný luxus. O reformě parkovacích zón nebo stavbě nových P+R parkovišť pro dojíždějící se jen mluví. Aby problémů nebylo málo, na schůzi zastupitelstva demonstrují popeláři z  Pražských služeb. Hrozí, že půjdou do stávky a přestanou vyvážet odpadky.Důvody, proč paralyzovaná Praha přešlapuje na místě, rozebírá aktuální epizoda podcastu Vlevo dole. Hlavní příčinou jsou ústřední postavy - primátor Bohuslav Svoboda z ODS a jeho první náměstek, šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Neshodnou se dokonce ani na tom, která firma a za kolik má vyvážet pražské odpadky.„První si potrpí na ceremonie, druhý je tak suverénní, že pro cokoliv těžko hledá spojence. Dohromady šílené kombo. Nedůvěřují si oni dva a především ani jejich strany, jejichž pražští zastupitelé se ani nesnaží skrývat, jak moc sebou navzájem pohrdají,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší.Kvůli „ideologickým“ sporům stojí i malé projekty jako třeba rozšíření tramvajového ostrůvku na Staroměstské nebo lávka pro pěší a cyklisty v Braníku.„Situace je o to komplikovanější, že ani jeden z nich nemá stoprocentní podporu ani ve své vlastní straně. Pražská ODS by byla nejraději, aby jedenaosmdesátiletý Svoboda odstoupil a předal funkci někomu mladšímu a energičtějšímu. No a Hřib zase má v Praze natolik rozhádané Piráty, že dokonce jeho vlastní lidé nepodporují jeho projekty,“ vysvětluje reportérka Lucie Stuchlíková.Chtělo by se zařvat: Pískej konec! Ale zdá se, že pražská radniční sestava - koalice Spolu plus Piráti za přihlížení Starostů - je připravena společně trpět až do konce volebního období. Jakékoliv jiné uspořádání, třeba s účasti opozičního hnutí ANO, není v Praze už jen čistě početně možné. Cítí se primátor Bohuslav Svoboda jako stařec? Má jeho náměstek Hřib rád popeláře? A kde návštěvník dostane stravenku na svačinku i oběd? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z pražského magistrátu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Posilovna, home office nebo stravenkový paušál jsou benefity, na které jsou zaměstnanci od svých firem zvyklí. Firmy by ale rády zaměstnancům rozdávaly i akcie. Brání tomu „zvrhlý“ systém zdanění.Systém zaměstnaneckých akcií dokázal udělat z chudého Estonska technologickou a digitální velmoc Evropy.  Myšlenka zaměstnaneckých akcií je přitom jednoduchá. Odměnit talenty ve firmách podílem na úspěchu jejich byznysu.„Dokážeš přitáhnout zaměstnance i ze zahraničí, udržíš si je, má to výkonový potenciál, protože ti zaměstnanci jsou líp motivovaní na fungování firmy. Prostě to je win-win-win pro všechny,“ vypočítává benefity zaměstnaneckých akcií  ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Nejvíc by tzv. ESOPy (Employee Stock Option Plan) ocenily startupy. „Pokud ve startupu chcete udělat top produkt, tak na to potřebujete top lidi.  A jako startup si ty top lidi nemůžete dovolit. Takže uděláte zkratku. Řeknete jim, já ti zaplatím z hodnoty té firmy, ale až v momentě, kdy tu hodnotu vytvoříme. Tím top talenty do firmy dostanete, ale nepálíte potřebný cash,“ popisuje efekty předseda České fintechové asociace Miroslav Lukeš.Živoucím důkazem toho, jak to funguje, je Skandinávie a zvláště Estonsko. Podle zkušeného finančníka Lukeše země prožila tzv. Skype efekt. „Lidi, kteří tam vytvořili Skype, měli ESOPy. A v momentě, kdy Skype prodali, tak se z těch lidí najednou stali milionáři. Ty miliony vzali, rozjeli své vlastní byznysy a dohnali Estonsko tam, kde je dneska.“V Česku systém nefunguje. Respektive je nastaven tak nevýhodně, že ho skoro nikdo nevyužívá. Firmy se ale v právním vakuu snaží najít cesty, jak svým lidem podíl na svém podnikání dát. Má různé podoby shadow equity, phantom share či virtuálních akcií.Lidé tomu nevěříNádech čehosi virtuálního a pololegálního příliš popularitě zaměstnaneckých akcií neprospívá. „Když lidem dáte stravenky nebo posilovnu, tak to chápou. Ale když jim nabídnete phantom share, lidé tomu nevěří,“ podotýká Lukeš, který nyní působí ve společnosti Lasvit.Zásadní háček je ale v principu zdanění. „Musíš zaplatit daně, ale ještě se nic nevykešovalo. To pro některé zaměstnance nedává ekonomicky smysl, protože ani nemají dostatek peněz na to, aby to vrazili do daňového přiznání,“ podotýká Stroukal.„Já mám „ESOPy“ a je skutečně velmi složité je do daňového přiznání dostat. Snažíme se, aby bylo jasné, že toto je ESOP, toto je zaměstnanecký podíl, takhle se to zdaní jednou kolonkou v daňovém přiznání,“ přidává svou zkušenost Miroslav Lukeš.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Teď zamíříme do Krkonoš, do Jilemnice, která si letos připomíná 675. výročí od první písemné zmínky. Emeritní ředitel jilemnického muzea, historik a také tamní rodák, Jan Luštinec, u této příležitosti připravil krásnou knihu, která pozoruhodné dějiny města podrobně popisuje a dává jim zajímavou a ucelenou tvář, která vás bude určitě bavit. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď zamíříme do Krkonoš, do Jilemnice, která si letos připomíná 675. výročí od první písemné zmínky. Emeritní ředitel jilemnického muzea, historik a také tamní rodák, Jan Luštinec, u této příležitosti připravil krásnou knihu, která pozoruhodné dějiny města podrobně popisuje a dává jim zajímavou a ucelenou tvář, která vás bude určitě bavit.

Česko-vietnamský rapper Anki je jedním z výrazných talentů současné domácí alternativní rapové scény. Jasným důkazem o tom je, že jeho loňské album s anglickým názvem I WANT TO FEEL SAFE získalo nominaci na ceny Apollo i Anděl a začátkem března získalo cenu Vinyla za album roku 2024. O nesnadné cestě ke svému úspěchu Anki hovořil v dalším On Air, kde zmínil i své první náharávky, do nichž ještě rapoval ve vietnamštině, ačkoliv za svůj primární jazyk považuje češtinu. Zmínil také hořké osobní zkušenosti, které se do jeho textů promítly, ovšem ty jsou podle jeho názoru univerzální bez ohledu na to, odkud kdo pochází a jaké má kořeny. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Jan Gaja z Nákla je muzikant, obecní zastupitel, organizátor společenského života v obci a zakladatel proslulých táborů, které mají tradici už třicet let.

Jan Gaja z Nákla je muzikant, obecní zastupitel, organizátor společenského života v obci a zakladatel proslulých táborů, které mají tradici už třicet let.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Lindnerem

Nedávno jsem mluvil s jednou Ukrajinkou, kterou znám skoro tři roky. Je zdravotní sestra, utekla s dítětem před válkou, u nás se živí jako uklízečka. Proč? Kdyby si dodělávala zkoušky jako zdravotní sestra, nemohla by živit dítě. Neměla by na to.

Dnes budeme spoznávať Petržalku, jednu z najhustejšie obývaných častí na Slovensku a najväčšie sídlisko v strednej Európe. Paneláky v nej začali stavať pred viac ako polstoročím. Jej história sa však začala písať dávno predtým, má svoje pamiatky a aj osobnosti. Práve na to chcú poukázať Petržalské lipy, občianske združenie, ktorého cieľom je priblížiť a zachovať bohatú históriu a významné osobnosti Petržalky. Za spomínanými aktivitami stojí dvojica spoluzakladateľov – Alena Bučeková a Ľuboš Kačírek. Rozpráva sa s nimi Darina Mikolášová.

Neurológ Martin Stránský. Stop digitalizácii a návrát k písaniu na papier a k životu mimo internet! Toto je hlavný odkaz z rozhovoru, na ktorý sme mali iba 40 minút, ale všetko podstatné sa tam, podľa mňa, objavilo. Užite si rozhovor a spoločne sa zamyslime. Ako to zvrátiť? Ako to zastaviť? MUDr. Stránsky jednoznačne povedal, že ak to nezastavíme, zanikneme. Povedal to ako FAKT, nie ako strašenie...Ja premýšľam, že by som založila dajakú platformu: Právo na OFFline život...Uvidím, ale niečo urobiť treba. To, čo si myslíme, že pokrok je, to nás pomaly zabíja. Ako tú variacu sa žabu... Link na knihu: https://martinjanstransky.com/cs/produkt/vzestup-a-pad-lidske-mysli-od-mudr-martina-jana-stranskeho/ A krásne spoločné vykročenie do roku 2025 *** Ďakujem, že podporujete tvorbu podcastu ODznova... Ďakujem priatelia, že ma podporujete na herohero. https://herohero.co/odznova Prekročili sme prvú 100ku. Mnohí sa pýtate, kedy bude obsahu viac. Kedy bude tá miniTV Odznova. No bude, keď vás bude 2 000. Skôr neviem najať tím (kameraman + strihač + novinárka + korektorka...) Ja budem trpezlivá. Ale napadlo mi, že ak by každý zohnal 10-20 ľudí zo svojho okolia, tak by sa to mohlo podariť dosť skoro.. Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...) Alebo aj na https://ko-fi.com/odznovapodcast Ak nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu: SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o dar Link na záznam z festivalu: https://www.budeakonebolo.sk/videozaznam-z-festivalu-odznova-v-pravdivosti-2024/ Krásne dni Martina Valachová Ďakujem za vašu podporu. Martina Valachová 00:00 Úvod 01:22 Digitalizácia vs. zánik ľudstva 07:30 Papier vs. digitál a vplyv na mozog 10:00 Píšme listy a nie SMS 18:00 Tetovanie a sklony k depresii 22:00 Návrať ľudstva späť je nutný 25:00 Pád civilizácií 30:00 Mládež a "hlúpnutie" 32:40 Bohatí a ich deti... 34:00 Čo sa deje po smrti?

Problémy bohatých lidí

Tři hlavní soupeři letošních voleb soustředí síly na čtyři největší kraje. Z nich jeden je ale zajímavější než zbylé. Protože není jasné, jak to v něm dopadne. A vyhrát může opravdu každý.„Moravskoslezský kraj ovládne Andrej Babiš, Prahu vládní strany. Trochu překvapivě se rýsuje také vítězství Spolu na Jižní Moravy. Zbývá poslední velký kraj - Střední Čechy. Tam už v minulosti v nějakých volbách vyhráli všichni,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Šanci na vítězství tu má jak hnutí ANO, tak Spolu, ale i STAN. Kraj s obří „dírou“ uprostřed je totiž různorodý a nevyzpytatelný. „Máte tam jak prstenec kolem Prahy, který volí pravicověji než Praha. A pak vnitřní periferie, kde jsou zemědělské i dělnické okresy,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Podle sociologů neexistuje nic jako „identita Středočecha“, která by region spojovala. Jak se vůbec v takovém kraji dá dělat předvolební kampaň? „Každý se zaměří hlavně na svoje oblasti a voliče a bude se jich snažit dostat k volbám co nejvíc. Myslím, že rozhodovat bude, komu se mobilizace podaří lépe,“ říká Václav Dolejší. Právě zvednutí volební účasti a vyburcování vlastních voličů minule pomohlo koalici Spolu.Strany si to uvědomují a do souboje neposílají žádná ořezávátka. Za Spolu bude lídrem ministr dopravy Martin Kupka, který je v neoblíbené vládě ještě ten sympatičtější. ANO nejspíš nasadí bývalého ministra školství Roberta Plagu a kampaň povede Karel Havlíček zocelený v krajských volbách.„Kdo překvapivě stále lavíruje, jsou Starostové. Střední Čechy jsou jejich bašta, potřebují tu co nejlepší výsledek a šéf Vít Rakušan je tu jako doma. Jenže stratégové zvažují, jestli by neudělal lepší službu v Praze, kde strana žádnou výraznou hvězdu nemá,“ dodává Lucie Stuchlíková.Komu se podaří líp mobilizovat vlastní voliče? Půjdou proti sobě v kampani Spolu a STAN? A je pražská díra ve středočeském koláči maková, nebo tvarohová? Poslechněte si novou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky. 

Příspěvky na bydlení hodlá ministerstvo sloučit s dalšími podporami do jedné, tzv. superdávky. Části rodin může pomoci, doplatí na ni spíš malé domácnosti a osoby žijící v nájmu samostatně. „Ministerstvo až moc utáhlo normativy na bydlení, které redukují, kolik můžete mít na dávkách uznatelný nájem,“ míní sociolog Daniel Prokop. Podpora se také snižuje od úrovně příjmů, která je odvozená od životního minima (necelých 5 tisíc korun). Ta je podle sociologa příliš nízká.

„… ale si zhromažďujte poklady v nebi, kde ani moľ ani hrdza nekazí, a kde sa zlodeji neprekopávajú ani nekradnú.“ (Mt 6:20) Bohatá pani mala krásnu vilu a krásnu záhradu. V záhrade v biednej chatrči býval jej záhradník, ktorý bol veriaci. Raz sa panej snívalo, že sa prechádzala po nebi a uvidela krásny dom. Spýtala […] MUDr. Viera Roháčková

Maledivy tvoří přibližně 1 200 ostrovů, z toho je zhruba 200 obydlených domorodci a do dvou set resortů se jezdí na dovolenou.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Maledivy tvoří přibližně 1 200 ostrovů, z toho je zhruba 200 obydlených domorodci a do dvou set resortů se jezdí na dovolenou.

Je menší zlo legalizovat hazardní hru, nebo rok co rok zvyšovat daně? Španělský král Karel III. si vybral první možnost. Bohaté vrstvy a církev se daním bránily. Proto zvolil jiný způsob, jak z nich pod státním dohledem dostat peníze do královské pokladny. Nápad mu vnuknul ministr financí. Rodilý Ital povolal odborníka z Neapole. Podle janovského systému navrhli tažení pěti číselných míčků, kterých bylo celkem 90. První veřejný tah se uskutečnil 10. prosince 1763.

Je menší zlo legalizovat hazardní hru, nebo rok co rok zvyšovat daně? Španělský král Karel III. si vybral první možnost. Bohaté vrstvy a církev se daním bránily. Proto zvolil jiný způsob, jak z nich pod státním dohledem dostat peníze do královské pokladny. Nápad mu vnuknul ministr financí. Rodilý Ital povolal odborníka z Neapole. Podle janovského systému navrhli tažení pěti číselných míčků, kterých bylo celkem 90. První veřejný tah se uskutečnil 10. prosince 1763.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce byla Petra Moravcová, lékařka z pražské Divine Clinic, která začínala na plastické chirurgii ve velké nemocnici a pracovala i na soukromé klinice. Plastická chirurgie už prý dávno není výsadou bohatých vrstev. „Dnes za mnou chodí i úřednice, učitelky, lidé ze střední třídy. Klientky si našetří na zákrok, který jim často zvýší sebevědomí,“ říká a v rozhovoru popisuje i začátky své kariéry. "Já jsem se vybrala mužský obor. Časem jsem nestačila fyzicky, muži byli schopní udělat 12 operací za den, operovalo se od osmi od rána do půlnoci a další den znovu. Viděla jsem padesátileté vyhořelé kolegy a říkala jsem si, že takhle prostě skončit nechci," říká lékařka. Trendy v plastické chirurgii se mění a je prý běžné i to, že přijde muž se ženou a on říká, co je třeba na jeho partnerce změnit. „Přijdou s fotkou z Instagramu a chtějí nos jako Kim Kardashian. To je nereálné. Každý obličej je jiný, a my musíme pracovat s tím, co máme." Podle Moravcové roste zájem mužů o plastickou chirurgii. Nejčastějšími zákroky jsou úpravy očních víček, které mají nejen estetický, ale i zdravotní přínos. „Muži často přicházejí na doporučení rodinných příslušníků, někdy však o zákroku ani nepřemýšleli. Stačí ale malá úprava a cítí se lépe.“

O necelý mesiac tu máme Vianoce a v týchto dňoch sa už zvianočnieva vo viacerých mestách a obciach Trnavského kraja. Do Hlohovca už dorazil stromček, ktorý v týchto dňoch ozdobujú. Čoskoro sa tam môžeme tešiť aj na vianočné trhy. Podrobnosti nám prezradila referentka pre komunikáciu, vonkajšie vzťahy a propagáciu mesta Hlohovec, Miroslava Hankoščáková.

Západní svět čelí jisté sebedestrukci, absenci cílů i naděje, napsal dříve Jiří Přibáň s tím, že se projevuje těkavost doby a sklon uvažovat klipovitě, na čemž se podílejí i sociální média. „Problém je v tom, že se z politiky vytrácí schopnost uvažovat v delším časovém horizontu. Nakonec se proto stává obětí onoho klipu – čím je kratší, tím musí být z definice silnější,“ říká pro Český rozhlas Plus Přibáň, ústavní soudce, profesor právní filozofie a sociolog práva.

Západní svět čelí jisté sebedestrukci, absenci cílů i naděje, napsal dříve Jiří Přibáň s tím, že se projevuje těkavost doby a sklon uvažovat klipovitě, na čemž se podílejí i sociální média. „Problém je v tom, že se z politiky vytrácí schopnost uvažovat v delším časovém horizontu. Nakonec se proto stává obětí onoho klipu – čím je kratší, tím musí být z definice silnější,“ říká pro Český rozhlas Plus Přibáň, ústavní soudce, profesor právní filozofie a sociolog práva.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se děje v Korintu, zůstane v Korintu 7. - V centru církve najdeme stůl. Pro křesťany je to nejsvětější místo. Stůl je inkluzívní a rodinný. Pozvání jsou hříšní, nemocní a pochybující. Ježíš zve všechny. Eucharistie v první církvi nebyl rituál v kostele, ale součást opravdové večeře. Říkali ji hody lásky. Kromě duchovního to byla i praktická pomoc chudým a hladovějícím. Bohatí zajišťovali většinu jídla. Byl to skvělý princip. Jenže, ze skvělého nápadu se staly orgie porovnávání, předvádění, závisti a opilosti. Bohatí si nosili pamlsky, chudí nic. Moc se nesdíleli. Bohatí se nezdráhali dávat najevo, jak so ti užívají. Ostatním nechali zbytky. Na začátku dopisu Pavel řeší rozdělení církve do skupinek podle teologie a oblíbených učitelů, nyní řeší rozdělení podle sociálního statusu. Vracíme se k otázce svobody a právům: Proč bych se měl omezovat, když mi Bůh žehná? Obdařil mě prosperitou, proč to neukázat? Víte, jak tomu říká Pavel? “To pohrdáte Boží církví natolik, že ponižujete ty, kdo nic nemají?”

Sloučit menší obce do větších samosprávných celků? Starý vládní plán, který se aktuálně vynořil. Samosprávy v menších obcích se vládě jeví jako neefektivní, drahé. Na nich by státní rozpočet mohl ušetřit. Opak je ale pravdou. Stát by prodělal.

Když pominula pandemie a energokrize, začala Evropa zase více utrácet. Ale Češi ne. Ti dál spoří jako o život. Z každé tisícovky odloží průměrně 180 korun. „Míra úspor je extrémní, spoří ale zlomek lidí,“ říká ekonomka Matesová.Na běžných účtech celkem 1,4 bilionu korun. Jeden bilion na těch spořicích a další bilion na termínovaných. Plus peníze v penzijním a stavebním spoření. České úspory zůstávají v průměru dál vysoké, zatímco Evropa se už vrátila k „normálnější“ předcovidové míře úspor.„Míra úspor (kolik procent z čistého příjmu ušetříme, pozn.red.) je extrémní v porovnání s předchozí historií českých domácností, protože dlouhodobě byla průměrná míra úspor asi 12 procent z čistých příjmů ročně. V době covidu, když se zavřely obchody, vyskočila dramaticky asi na 18 procent, pak mírně klesla a začala růst znovu,“ nastiňuje v podcastu Ve vatě průběh spoření v tuzemsku ekonomka Jana Matesová.Průměrný Čech nyní z každé tisícovky ušetří zhruba 180 Kč, průměr Evropské unie je „jen“ 140 korun. České domácnosti měly v roce 2022 dokonce druhou nejvyšší míru úspor po Německu (19,91 %). Na opačný konec porovnání se dostaly Řecko (–4,03 %) a Polsko (-0,77 %). Výdaje na spotřebu domácností zde tedy byly vyšší než jejich disponibilní příjmy.Na typickém českém účtu leží podle nedávného šetření banky Creditas aktuálně zhruba 330 000 Kč. Úspory však nepřibývají všem, polovina domácnosti neuspoří víc než 2000 měsíčně. Zhruba 16 procent lidí neušetří měsíčně víc než pětistovku. Celkem šesti procentům domácností nestačí na pokrytí potřeb ani to, co vydělají.Naopak 13 procent domácností ušetří opravdu hodně a právě ty táhnou vysokou průměrnou míru úspor české populace nahoru.Proč se české úspory tolik nafoukly? Pod vlivem nedávných šoků má řada lidí obavy z budoucnosti. Český střadatel má totiž za sebou náročné období – dvojcifernou inflaci pocítil dlouhý rok a půl. Za tisícovku odloženou na Vánoce 2019 si dneska koupí zboží ani ne za sedm stovek.„Zhruba třetina populace spoří, aby měla rezervu. Všichni se poučili, že je potřeba myslet do budoucna. Všichni kromě generace do 26 let, to je generace, která nemyslí do budoucnosti. Peníze nabyl, peníze pozbyl za cokoliv,“ míní Matesová.Čerstvý výhled Mezinárodního měnového fondu říká, že celou eurozónu v příštích pěti letech nečeká růst větší než 1,2 procenta. „Jsme v depresi. Nepočítali jsme s tím, že se změní světový řád. Nepočítali jsme s tím, že se najednou věci, které jsme považovali za naprosto automaticky dostupné i finančně, jako jsou energie, budou najednou velmi drahé,“ konstatuje někdejší zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Ze spořicích účtů se Čechům nechceDalší důvod extrémních českých úspor jsou vysoké úrokové sazby. Ty jednak zlepšily výnosy spořicích produktů, ale taky zdražily hypotéky. „Část lidí, která si spořila na bydlení, najednou zjistila, že se svým příjmem na hypotéku nedosáhne buď vůbec nebo jen na menší a velmi drahou,“ říká ekonomka. A tyto úspory zatím odpočívají na účtech, než hypotéky zlevní.Díky vyšším sazbám mají dosud zároveň české domácnosti solidní sazby na spořicích a termínovaných účtech. Třebaže postupně klesají, dlouho nabízely srovnatelné zhodnocení s rizikovějšími investičními produkty, které jsou v Česku stále výrazně méně populární než spoření.Nejčastějším způsobem ukládání peněz zůstávají běžné účty, které však nabízejí prakticky nulový úrok. Vysoká inflace střadatele v posledních třech letech přece jen trochu vyškolila a lidé začali pro své peníze hledat lepší zhodnocení.Z běžných účtů, jak plyne z dat ČNB, odplynulo během tří inflačních let zhruba 240 miliard na současných 1,41 bilionu korun. Největší přesun proběhl směrem k termínovaným vkladům, které za uplynulé tři roky narostly o 500 miliard na jeden bilion korun. Přibyly i úspory na spořicích účtech.Bohatí spotřebu neroztočíNaděje ekonomů, že se s poklesem úrokových sazeb opět roztočí skomírající spotřeba, jsou ale podle Jany Matesové liché. „Jedna malá skupina je velmi bohatá a ta nenakupuje ty páté tepláky. Ta nakupuje investiční produkty všeho druhu, protože někam ukládá peníze,“ domnívá se.Spotřeba se podle Jany Matesové dlouho nemusí vrátit na předpandemickou úroveň. „Budou Vánoce a potom budou povánoční výprodeje, takže tržby vzrostou, ale co bude potom? Na úrovně před pandemií se u většiny zboží spotřeba nemusí vrátit.“Podle Matesové to však není nižší spotřeba, která ekonomiku táhne dolů. „Nakopávat ekonomiku spotřebou, to je velmi krátkodobé a může se klidně stát, že budeme nakopávat úplně jiné ekonomiky. To je jak s tou daní na tiché víno, 70 až 80 procent tichého vína na českém trhu je z dovozu, takže když budou Češi více pít, tak podporují vinaře z jiných zemí.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Je pražská burza místo, kam investovat na důchod? Slabiny českého kapitálového trhu probere speciál investičního podcastu Ve vatě s šéfem Burzy Petrem Koblicem, investorem Ondřejem Tomkem a ekonomkou Janou Matesovou.Investiční podcast Ve vatě natáčel opět naživo s diváky v pražském Vnitroblocku. Tématem bylo tentokrát fungování českého kapitálového trhu.To, že Češi málo investují, se projeví na jejich finančním zázemí v penzi, ale i na bohatství celé ekonomiky. „Evropa klesá v počtu obyvatel a zároveň tu obyvatelé oproti Spojeným státům chudnou tím, že si investují míň. Za dvacet až třicet let tady můžeme očekávat větší množství chudších důchodců, ta ekonomika bude obecně chudší, nebude schopná reagovat. Vlády by do toho měly vstupovat nastavováním podmínek,“ říká jeden z hostů podcastu, investor Ondřej Tomek.Spolu s ním debatovali ekonomka Jana Matesová, někdejší zástupkyně Česka při Světové bance, a generální ředitel Burzy cenných papírů Petr Koblic. Videozáznam diskuze Ve vatě publikujeme na Seznam Zprávách v pondělí. Audio najdete ve všech podcastových aplikacích.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jak probíhají volby v místech, kde velká voda napáchala největší škody? Které kroky podnikají veterináři pro to, aby se v oblastech zasažených povodněmi nešířily infekce? A co vypovídá o ruském režimu přestřelka mezi ochrankami údajně nejbohatší Rusky a jejího manžela?

Jak probíhají volby v místech, kde velká voda napáchala největší škody? Které kroky podnikají veterináři pro to, aby se v oblastech zasažených povodněmi nešířily infekce? A co vypovídá o ruském režimu přestřelka mezi ochrankami údajně nejbohatší Rusky a jejího manžela?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý svět sleduje střet Donalda Trumpa s Kamalou Harrisovou. Šanci zvítězit mají jen oni, ale o funkci prezidenta se ve skutečnosti uchází mnohem více lidí. A každý nějak ukazuje některou z tváří dnešní Ameriky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Marek Výborný /KDU-ČSL/, ministr zemědělství https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370814/

Je to presne rok odvtedy, ako sa reportér Ivan Mego začal venovať prípadu nezvestnej blondínky z Bratislavy, Kataríny Hrozányovej. Jej meno poznal z článku nezvestného novinára Paľa Rýpala. Bol to totiž jeden z jeho posledných článkov, na ktorých pred zmiznutím pracoval. Paľo Rýpal v roku 2008 napísal, že po žene, ktorá v jedno októbrové ráno v roku 2005 neprišla do práce, zostalo na Košickej ulici auto. Stálo zaparkované neďaleko školy, kam odviedla svojho 7-ročného syna. Oslovil Kataríninu tetu Ruženu, s tým, aby sa dozvedel viac. Bola to práve teta Ružena, ktorá policajtom ohlásila nezvestnosť aj opis – Katarína Hrozányová je vysoká 160 cm, postava štíhla, oválna tvár, hnedé oči, stredne dlhé hnedé vlasy, dĺžka chodidla 22,5 cm, na bruchu má jazvu po cisárskom reze o dĺžke približne 5 cm, píše sa na oficiálnej stránke polície v kolónke nezvestné osoby. Pre viac videí z kriminálneho a politického prostredia sleduj ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Na Stope s Ivanom Megom.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Klíčem ke zdravému bydlení jsou záporné ionty. Na principu jejich využívání fungují tzv. iontové domy. Pokud dodržíte základní pravidla, vaše obydlí získá ozdravné účinky, regeneruje buňky a působí proti mnohým civilizačním chorobám.

Klíčem ke zdravému bydlení jsou záporné ionty. Na principu jejich využívání fungují tzv. iontové domy. Pokud dodržíte základní pravidla, vaše obydlí získá ozdravné účinky, regeneruje buňky a působí proti mnohým civilizačním chorobám.

Klíčem ke zdravému bydlení jsou záporné ionty. Na principu jejich využívání fungují tzv. iontové domy. Pokud dodržíte základní pravidla, vaše obydlí získá ozdravné účinky, regeneruje buňky a působí proti mnohým civilizačním chorobám.

Spoja dovolenku so zákrokom u stomatológa. Zubná turistika je na vzostupe. Slováci za lacnejšími zákrokmi cestujú do susedných krajín ako je Poľsko, či Maďarsko, ale aj do vzdialeného Turecka. Zubári však varujú, že takéto zákroky prinášajú rizika. Novinárka Katarína Runnová v podcaste približuje, ako je to s cenami zubárov na Slovensku a čo vieme o zubnej turistike.Mnohí Slováci si zubára dovoliť nemôžu alebo za zákroky zaplatia stovky eur. Stáva sa postupne návšteva zubára záležitosťou bohatých? Čo všetko ovplyvňuje, koľko nás bude stáť zubár a aké práva majú pacienti? V podcaste tému rozoberáme s novinárkou Aktualít Katarinou Runnovou, ktorá pripravila sériu článkov, v ktorých sa venuje stomatologickým témam.„Je to téma, ktorú rieši každý Slovák. Ceny stomatologických zákrokov na Slovensku sú v porovnaní s inými krajinami príliš vysoké. Hnevá nás to. Ľudia si nedokážu dovoliť urobiť všetky kazy naraz, musia počkať do výplaty, mnohí to odkladaujú úplne alebo sa rozhodnú cestovať do iného mesta či krajiny," približuje novinárka v podcaste.Na zvýšenie zubnej turistiky začali upozorňovať zubári a dáta o tom zbierajú aj poisťovne. „Slováci si nemôžu dovoliť zákrok na Slovensku a preto sa rozhodnú vyhľadať zubára v zahraničí, kde ich to vyjde mnohokrát lacnejšie. Robia to aj pre kratšie čakacie doby, ale aj preto, že v niektorých menších obciach chýbajú zubári," približuje Katarína Runnová a v podcaste menuje aj niektorí prípady ľudí, ktorí vycestovali do zahraničia.V rozhovore hovoríme aj o tom od čoho sa odvíja koľko u zubára zaplatíme a aké práva má pacient. „Pacienti by si mali uvedomiť, že si za zákrok platia a preto by dopredu mali mali vedieť, koľko zákrok bude stáť. Ak im to lekár nedopraje, tak by sa mali domáhať svojich práv. Nemali by sa hanbiť, pretože nejde o malé peniaze," hovorí.V rozhovore hovoríme aj o tom, či nedávne zrušenie zubných benefitov spôsobilo nižší záujem o preventívne prehliadky. Ministerka Zuzana Dolinková včera informovala, že všeobecná zdratovná poisťovňa ponúka zubný benefit v podobe bezplatnej anestézie pre deti.Moderuje Denisa Hopková.

Spoja dovolenku so zákrokom u stomatológa. Zubná turistika je na vzostupe. Slováci za lacnejšími zákrokmi cestujú do susedných krajín ako je Poľsko, či Maďarsko, ale aj do vzdialeného Turecka. Zubári však varujú, že takéto zákroky prinášajú rizika. Novinárka Katarína Runnová v podcaste približuje, ako je to s cenami zubárov na Slovensku a čo vieme o zubnej turistike.Mnohí Slováci si zubára dovoliť nemôžu alebo za zákroky zaplatia stovky eur. Stáva sa postupne návšteva zubára záležitosťou bohatých? Čo všetko ovplyvňuje, koľko nás bude stáť zubár a aké práva majú pacienti? V podcaste tému rozoberáme s novinárkou Aktualít Katarinou Runnovou, ktorá pripravila sériu článkov, v ktorých sa venuje stomatologickým témam.„Je to téma, ktorú rieši každý Slovák. Ceny stomatologických zákrokov na Slovensku sú v porovnaní s inými krajinami príliš vysoké. Hnevá nás to. Ľudia si nedokážu dovoliť urobiť všetky kazy naraz, musia počkať do výplaty, mnohí to odkladaujú úplne alebo sa rozhodnú cestovať do iného mesta či krajiny," približuje novinárka v podcaste.Na zvýšenie zubnej turistiky začali upozorňovať zubári a dáta o tom zbierajú aj poisťovne. „Slováci si nemôžu dovoliť zákrok na Slovensku a preto sa rozhodnú vyhľadať zubára v zahraničí, kde ich to vyjde mnohokrát lacnejšie. Robia to aj pre kratšie čakacie doby, ale aj preto, že v niektorých menších obciach chýbajú zubári," približuje Katarína Runnová a v podcaste menuje aj niektorí prípady ľudí, ktorí vycestovali do zahraničia.V rozhovore hovoríme aj o tom od čoho sa odvíja koľko u zubára zaplatíme a aké práva má pacient. „Pacienti by si mali uvedomiť, že si za zákrok platia a preto by dopredu mali mali vedieť, koľko zákrok bude stáť. Ak im to lekár nedopraje, tak by sa mali domáhať svojich práv. Nemali by sa hanbiť, pretože nejde o malé peniaze," hovorí.V rozhovore hovoríme aj o tom, či nedávne zrušenie zubných benefitov spôsobilo nižší záujem o preventívne prehliadky. Ministerka Zuzana Dolinková včera informovala, že všeobecná zdratovná poisťovňa ponúka zubný benefit v podobe bezplatnej anestézie pre deti.Moderuje Denisa Hopková.

V jakém stavu je americká ekonomika a jak její stav může ovlivnit výsledky podzimních prezidentských voleb? Jaký ekonomický program nabídne pravděpodobná kandidátka za demokraty Kamala Harrisová? „Možná bude v ekonomické oblasti víc nakloněna k sociálnímu cítění, ale i Biden byl v tomto dost silný,“ říká českoamerický ekonom a profesor Jan Švejnar.

V jakém stavu je americká ekonomika a jak její stav může ovlivnit výsledky podzimních prezidentských voleb? Jaký ekonomický program nabídne pravděpodobná kandidátka za demokraty Kamala Harrisová? „Možná bude v ekonomické oblasti víc nakloněna k sociálnímu cítění, ale i Biden byl v tomto dost silný,“ říká českoamerický ekonom a profesor Jan Švejnar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poláci berou více, než Češi. Není to o moc, hodně tomu pomohlo zvýšení mezd polských učitelů a státních zaměstnanců novou vládou v čele s Občanskou koalicí Donalda Tuska. Ale faktem je, že se Polsko na Česko velmi výrazně dotáhlo a srovnalo s ním krok. Je to pro Česko celkově dobrá zpráva. Bohatý soused je totiž pro naši zemi plus.

Cisterciácký klášter Plasy založil roku 1144 kníže Vladislav II. Podle pověsti tím chtěl poděkovat za záchranu ze spárů lítých šelem, které ho v těch místech napadly při lovu.

Jak strávit léto s Českou televizí? Umění, hudba, film, ale také rodina… Bohatý program si připravily oba weby Déčka a Artu. Poslechněte si podcast Kavky, který se vydal toulat Českou republikou. 

Cisterciácký klášter Plasy založil roku 1144 kníže Vladislav II. Podle pověsti tím chtěl poděkovat za záchranu ze spárů lítých šelem, které ho v těch místech napadly při lovu.

Rostou hlavně klasické letní druhy hub. Hřibovité houby, muchomůrky růžovky a bedly vysoké, to jsou nejčastější nálezy nadšených houbařů.

Jak jíst chlebíčky, už víme. Co ale s velkými obloženými chleby, na kterých je kromě pomazánky navrstvená směs zeleniny, případně masa a hrozí, že hned při prvním soustu většina oblohy popadá? Můžeme měkký chléb vzít do ruky, nebo máme použít příbor?

"Nie vždy musíme mať krvavé oči. Nie vždy páchateľ akéhokoľvek trestného činu musí byť potrestaný odňatím slobody," tvrdí v podcaste denníka Pravda sudca a funkcionár rezortu spravodlivosti Daniel Petričko. "Nerobíme to kvôli medializovaným kauzám, ale kvôli 9 980 iným prípadom, čo sú bežní občania," dodáva štátny tajomník ministerstva spravodlivosti Michal Sedliak. O restoratívnej justícii sa v odborných kruhoch hovorí už roky, reálne sme však k jej uplatňovaniu stále poriadne nepristúpili.  Teraz dáva v súvislosti so zmenami v trestnom zákone dôraz na restoratívnu justíciu aktuálna vládna garnitúra. Funkcionári ministerstva spravodlivosti však potvrdzujú, že na riadny výkon alternatívnych trestov a mediáciu štát nie je, najmä personálne, pripravený. Je snaha vedenia rezortu úprimná a má plán ako restoratívnu justíciu rozbehne aj v praxi, alebo bude iba nástrojom pre bohatých a vplyvných, aby sa vyhli väzeniu? #pocuvajtepravdu

Digitalizace sice proces přijímacího řízení na střední školy usnadnila i méně vzdělaným rodičům, odvahu dát děti na gymnázium mají však nadále spíš ti bohatší. „Děti, které jsou talentované, ale z chudších poměrů, tak jdou na horší školy,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop na fakt, že ačkoli se tři čtvrtiny dětí dostaly na preferovanou školu, jen 15 % mělo jako první volbu všeobecné gymnázium kvůli předpokladu, že se nemohou dostat. Na přetlak doplatili deváťáci v Praze.

Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS) připravuje novelu trestního zákoníku. Její původní smysl zněl nezavírat lidi do vězení za bagatelní trestnou činnost. České věznice jsou přeplněné a při hromadném ubytování vězňů existuje vysoké riziko „kriminální infekce“.

Ze starých penzijních fondů se Čechům nechce, i když mají výnosy blízké nule. Od ledna je možné toto spoření „zamrazit“ a začít investovat odvážněji v nových, účastnických fondech. A to aniž by střadatel přišel o státní příspěvky.Na penzi si spoří čtyři a čtvrt milionu Čechů, většina z nich velmi opatrně. Ve starých, tzv. transformovaných fondech, kam už se deset let nedá vstoupit, si loni na důchod šetřilo celkem 2,4 milionu lidí.Tyto fondy jim garantují, že neprodělají. Mohou skončit každý rok s výnosy přinejhorším na nule. Jenže v nich ani nevydělají, výnosy starých fondů dlouhodobě nepřekonávají ani inflaci a stát se pokouší lidi přesvědčit, aby se na stáří zajistili efektivněji.Namotivovat má i nová možnost tzv. zamražení starého „penzijka“, která platí od ledna. Střadatel může jednou nohou se svými úsporami ve starém fondu zůstat s jistotou, že jeho konto nepůjde do minusu. Zároveň smí druhou nohou s vyšším výnosem vkročit do fondů nových neboli účastnických. Takové řešení doporučuje své generaci i důchodový expert, v současnosti předseda představenstva investičního fondu Avant Vladimír Bezděk.„Mně bude 50 let, já jsem jeden z těch 2,4 milionu lidí, kteří jsou ve starých transformovaných fondech. V transformovaných fondech zůstanu se starým kapitálem a přestanu tam posílat nové úložky. Nové úložky začnu posílat do doplňkového penzijního spoření. Můžu být tam i tam,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě.Do konce loňského roku nebylo dovolené mít dvě paralelní smlouvy o důchodovém pojištění, ale nově to už možné je a tak není nutné příspěvky ze starého fondu přesouvat do nového, stačí je takzvaně zamrazit a uložená suma se dál úročí.„Výnos si zajistím jinde“Ač Bezděk investuje mnohem odvážněji jinde, transformované fondy používá jako konzervativní část svého portfolia. „Pro mě transformované fondy plní roli takové kotvy. A zisk nebo investiční výnos realizuju jinde. V padesáti má člověk ještě relativně dlouhou dobu – 10 až 15 let se otevřít trošku odvážnější investici.“Nevýhodou této strategie jsou dvojí poplatky. Státní příspěvek se čerpá jen na jednu ze dvou smluv o penzijním spoření. A s novou smlouvou musí účastník samozřejmě opět splnit minimální dobu spoření.„V novém penzijku začínáte od nuly a v momentě splnění podmínek pro čerpání máte to, co jste vydělala investicí v novém ‚penzijku‘, a zároveň to, co na vás čeká ‚zmražené‘ na staré smlouvě o penzijním připojištění,“ vysvětluje Petr Tošek z Asociace penzijních společností.Vladimír Bezděk se přimlouvá za reformu povinnosti starých fondů skončit každý rok přinejhorším na nule, ne v minusu. „Povinnost té každoroční nezáporné nuly by měla být revidována. Mělo by být umožněno klientům si vybrat, jestli by jim náhodou nestačila garance ne každý jeden rok v průběhu jejich investičního horizontu, ale na konci té jejich investiční maturity, to znamená v těch 60 nebo 65 letech,“ říká Bezděk.Dejte pět procent příjmů stranou a nesahejte na něJak se má na penzi chystat pětadvacátník? Podle Vladimíra Bezděka by si měl odkládat již od první výplaty. „Silně bych doporučoval, pokud to jenom trošku jde, vybudovat si návyk – stejně jako si čistíme zuby – a z každého pravidelného příjmu dát aspoň pět procent stranou, nespotřebovat je. A na dlouhodobé úspory 40 let nesahat.“Zároveň je podle Bezděka klíčové začít co nejdříve vlastní bydlení. „Začít postupně pracovat na vlastním bydlení, protože budu-li bydlet ve vlastním, tak to znamená, že v penzi nemusím nikomu platit nájem a znamená to poměrně významnou úsporu,“ říká Bezděk.Dobrou záchrannou sítí je podle Vladimíra Bezděka i rodina. „Může to být kontroverzní, ale rodina dává smysl i ekonomicky. Investice, které do dětí vložíme, finanční i nefinanční, se nám jednou bohatě vrátí.“Vladimír Bezděk byl hostem podcastu Ve vatě spolu se stálou expertkou pořadu, ekonomkou Janou Matesovou. Tématem byla schvalovaná důchodová reforma. Jak dopadne na jednotlivé generace? A jak se na důchod zařídit po vlastní ose? Poslouchejte podcast nahoře v článku.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.