POPULARITY
V Dismanově rozhlasovém dětském souboru, který tento týden připomínáme na Dvojce, krátce působila i herečka Markéta Hrubešová. „Nejvíc si pamatuju jazykolamy a komentování fotbalových zápasů. Bohatě jsem to pak zúročila na konzervatoři,“ říká. Proč dala přednost herectví před zdravotnictvím? V čem ji ovlivnila babička? A kde vznikla její láska k francouzštině a vaření?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V Dismanově rozhlasovém dětském souboru, který tento týden připomínáme na Dvojce, krátce působila i herečka Markéta Hrubešová. „Nejvíc si pamatuju jazykolamy a komentování fotbalových zápasů. Bohatě jsem to pak zúročila na konzervatoři,“ říká. Proč dala přednost herectví před zdravotnictvím? V čem ji ovlivnila babička? A kde vznikla její láska k francouzštině a vaření?
Školní téma v radioporadně. Škola otevírá dětem brány do nového světa plného vědomostí, přátelství a zážitků. Ale co, když jsou tyto dveře pro některé příliš těžké? Nebo je za nimi nečeká jen radost? Zvědavost, ale také nejistota a obavy, jak se vypořádat se změnami, poruchami učení nebo tlakem na výkon.
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují předměty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů.
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují předměty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů.
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují předměty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bohatí, nemovitosti, cukr, alkohol a cigarety – to všechno má být záchranou státních financí. Platí to nejen pro Česko, kde návrh komplexní reformy s názvem Chytřejší daně nedávno představily PAQ research, Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově a IDEA při CERGE-EI, ale i pro celou řadu dalších evropských zemí. Důvody jsou jasné: Státní rozpočty se nedaří naplnit a stárnutí populace – v kombinaci s vyššími výdaji na obranu – vedou všude k rostoucím deficitům.
Bohatí, nemovitosti, cukr, alkohol a cigarety – to všechno má být záchranou státních financí. Platí to nejen pro Česko, kde návrh komplexní reformy s názvem Chytřejší daně nedávno představily PAQ research, Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově a IDEA při CERGE-EI, ale i pro celou řadu dalších evropských zemí. Důvody jsou jasné: Státní rozpočty se nedaří naplnit a stárnutí populace – v kombinaci s vyššími výdaji na obranu – vedou všude k rostoucím deficitům.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„K Hlasu ako strane pekných sme doplnili aj výraz bohatých, lebo to preukazujú dáta z našho projektu Knižnica darcov. Z 1,7 milióna eur darov, ktoré Hlas vyzbieral za štyri roky svojej existencie, až tri štvrtiny pochádzajú len od 47 ľudí, ktorí darovali minimálne desaťtisíc eur,“ hovorí Michal Piško, riaditeľ Transparency International Slovensko.Financovanie politických strán je jednou z kľúčových tém, ktoré rozhodujú o kvalite demokracie. Peniaze ovplyvňujú, kto sa dostane do politiky, aké kampane môže viesť a komu bude po voľbách zaviazaný.Na Slovensku pritom vidíme, že každé voľby sa nesú aj v znamení otázok, kto koho financuje a aký to má vplyv na rozhodnutia politikov.Transparency International Slovensko dlhodobo sleduje tok peňazí do straníckych pokladníc a poukazuje na riziká netransparentnosti či oligarchických väzieb.Kľúčová otázka preto znie: je politika u nás skutočne predovšetkým „dobrý biznis“? Pozrieme sa na to s Michalom Piškom, riaditeľom Transparency International Slovensko.„Je to skôr investícia,“ reaguje Piško.Transparency najnovšie aktualizovala svoju databázu darcov politických strán – tzv. knižnicu darcov.V TOP5 strán s najväčšími privátnymi darmi sa popri Hlase ocitlo KDH, Demokrati, PS a menej známa strana Volt.Zaujímavé dáta ponúka rebríček TOP 10 darcov. Na jeho čele je Miroslav Suja z Republiky (predtým ĽSNS) – pri ňom svieti suma 305-tisíc eur. Kto ďalší je v tejto Topke? A z čoho žije vládny Smer?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„K Hlasu ako strane pekných sme doplnili aj výraz bohatých, lebo to preukazujú dáta z našho projektu Knižnica darcov. Z 1,7 milióna eur darov, ktoré Hlas vyzbieral za štyri roky svojej existencie, až tri štvrtiny pochádzajú len od 47 ľudí, ktorí darovali minimálne desaťtisíc eur,“ hovorí Michal Piško, riaditeľ Transparency International Slovensko.Financovanie politických strán je jednou z kľúčových tém, ktoré rozhodujú o kvalite demokracie. Peniaze ovplyvňujú, kto sa dostane do politiky, aké kampane môže viesť a komu bude po voľbách zaviazaný.Na Slovensku pritom vidíme, že každé voľby sa nesú aj v znamení otázok, kto koho financuje a aký to má vplyv na rozhodnutia politikov.Transparency International Slovensko dlhodobo sleduje tok peňazí do straníckych pokladníc a poukazuje na riziká netransparentnosti či oligarchických väzieb.Kľúčová otázka preto znie: je politika u nás skutočne predovšetkým „dobrý biznis“? Pozrieme sa na to s Michalom Piškom, riaditeľom Transparency International Slovensko.„Je to skôr investícia,“ reaguje Piško.Transparency najnovšie aktualizovala svoju databázu darcov politických strán – tzv. knižnicu darcov.V TOP5 strán s najväčšími privátnymi darmi sa popri Hlase ocitlo KDH, Demokrati, PS a menej známa strana Volt.Zaujímavé dáta ponúka rebríček TOP 10 darcov. Na jeho čele je Miroslav Suja z Republiky (predtým ĽSNS) – pri ňom svieti suma 305-tisíc eur. Kto ďalší je v tejto Topke? A z čoho žije vládny Smer?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Čtení s Respektem s filozofem Matejem Cíbikem o aktuální kondici liberalismu ve střední Evropě, vnitřních rozporech systému, hloupých i nebezpečných politikách ohrožujících liberální stát a jeho nové knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Liberalismus - pro jedny představuje vytoužený systém spojený s hodnotami jako je svoboda, rovnost emancipovaných občanů a vzájemný respekt a to i ve vztahu ke státu. Liberálně demokratické uspořádání funguje jako hrací pole se spravedlivými pravidly umožňující soutěž různých myšlenek a přístupů ve veřejné debatě, trhu i politice, kde má mít každý člověk šanci bez ohledu na svůj původ. Jiným zní označení liberál a liberální stát v uších jako výsměch z úst kosmopolitních elit a obyvatel metropolí, nálepka ospravedlňující neoliberální postupy a sílící ekonomickou či majetkovou nerovnost nebo jako ideologie, která pro někoho nebezpečně relativizuje určité tradice a identity. A nezanedbatelná část lidí také pokukuje po jiných teoriích a systémech v nichž jednotlivec není stavěn takto vysoko. A právě o různých podobách liberalismu ve střední Evropě, jeho kondici, nepochopení i ohrožení mluví v rozhovoru slovenský filosof Matej Cíbik, který působí na CEU ve Vídní, učí na Univerzitě Pardubice, a je autorem nové knihy Liberálové a ti druzí (Academia, 2025). V čem vidí hlavní ohrožení liberální demokracie ve střední Evropě. Jaké pesimistické a optimistické scénáře může čekat Maďarsko, Slovensko i Česko po parlamentních volbách? Nejen na to se ptá Štěpán Sedláček. Přijměte pozvání na další debatu Čtení s Respektem o knize izraelského historika Juvala N. Harariho - Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI8. 10. od 19:30 v Antikvariátu Dejvického divadla:https://www.dejvickedivadlo.cz/program?m=10&r=2025
Daňový systém v Česku je složitý a často nespravedlivý. Unikátní studie tří výzkumných organizací, vycházející z dat Českého statistického úřadu a finanční správy, navrhuje, jak jej nastavit efektivněji. „Reforma by měla pomoct hlavně rodinám s dětmi a nízkopříjmovým zaměstnancům,“ říká sociolog Daniel Prokop. Kdo si polepší a kdo naopak zaplatí více? A co je klíčem k odstranění přetrvávajících nerovností?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Urbanista Filip Tittl je součástí týmu, který navrhl budoucnost Florence. Tahle cenná lokalita se úplně změní. Zmizí i autobusové nádraží: „Mělo by být součástí městské zástavby,“ říká.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Urbanista Filip Tittl je součástí týmu, který navrhl budoucnost Florence. Tahle cenná lokalita se úplně změní. Zmizí i autobusové nádraží: „Mělo by být součástí městské zástavby,“ říká.
I lidé s duševním onemocněním se mohou plnohodnotně zapojit do práce. Bohaté zkušenosti se zaměstnáváním lidí s duševním onemocněním mají v pardubickém Výměníku.
I lidé s duševním onemocněním se mohou plnohodnotně zapojit do práce. Bohaté zkušenosti se zaměstnáváním lidí s duševním onemocněním mají v pardubickém Výměníku.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Biblická úvaha: Bohatý mládenec a úspěch. Autor, čte: David Novák.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Voice: Štěpán Švagr, Magda Neporová, Anna Kubátová, Natálie Novotná
V poslední době nejen mezi českými investory rezonuje kniha Die with Zero, v níž autor Bill Perkins nabízí trochu odlišný pohled na finanční svobodu. Podle něj je důležité využívat peníze naplno tak, aby se proměnily v zážitky. Perkins je tak často dáván do protikladu s Robertem Kiyosakim a jeho knihou Bohatý táta, chudý táta. David a Martin se proto na oba pohledy podívali a zjistili, jak se mohou vzájemně doplnit a především, jak jejich myšlenky převést do praxe, a to v našem českém prostředí.Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/ Informace o Investománii: https://investomanie.the-econet.com/
V poslední době nejen mezi českými investory rezonuje kniha Die with Zero, v níž autor Bill Perkins nabízí trochu odlišný pohled na finanční svobodu. Podle něj je důležité využívat peníze naplno tak, aby se proměnily v zážitky. Perkins je tak často dáván do protikladu s Robertem Kiyosakim a jeho knihou Bohatý táta, chudý táta. David a Martin se proto na oba pohledy podívali a zjistili, jak se mohou vzájemně doplnit a především, jak jejich myšlenky převést do praxe, a to v našem českém prostředí. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/ Informace o Investománii: https://investomanie.the-econet.com/
Koruna je pro české investory občas tak trochu neštěstí. Přináší do jejich portfolií měnové riziko. Koruna také znamená dražší hypotéky než třeba v eurozóně. David a Martin se proto v novém dílu podcastu podívali na to, co lze s měnovým rizikem dělat. Také rozebírají, proč prudce roste zájem o eurové hypotéky nebo proč mají bohatí lidé rádi lombardní úvěry a jak jim mohou pomoci k rozšíření realitního portfolia nebo řešení měnového rizika.Celý podcast najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/
Koruna je pro české investory občas tak trochu neštěstí. Přináší do jejich portfolií měnové riziko. Koruna také znamená dražší hypotéky než třeba v eurozóně. David a Martin se proto v novém dílu podcastu podívali na to, co lze s měnovým rizikem dělat. Také rozebírají, proč prudce roste zájem o eurové hypotéky nebo proč mají bohatí lidé rádi lombardní úvěry a jak jim mohou pomoci k rozšíření realitního portfolia nebo řešení měnového rizika. Celý podcast najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/
Jsme zpátky! Z Norska i Dánska se vracíme plní dojmů, které doplníme o řadu historek – dozvíte se o netradičních barvách seveřanů a jejich důvodech, zákulisí Wimbledonu, exkluzivních rozhovorech s hvězdami karlovarského festivalu, neplánovaně dlouhé cestě s Damiánkem po Německu i důvodu, proč má hned několik jmen. Terez updatuje knihovnu Matheových jazyků a vysvětlí, proč chce Willie parkovat výhradně na místě pro handicapované… Zabrousíme i k byzantskému císaři dnešní doby a zjistíme, jak získat celní výjimku, nebo – podobně jako Damiánek – úplně nové jméno. Zdravíme, Mr. Japan
Představit recept na to, jak zmenšit rozdíly mezi regiony – to byl úkol pro politiky v debatě z projektu Česko 2025. Co může budoucí vláda udělat na celostátní úrovni a co je spíš na městech a obcích? A měla by se přepsat mapa krajů?
Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Milan Král.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Milan Král.
⚕️Co se stane, když lékař začne mluvit i o penězích? V rozhovoru s MUDr. Lubošem Kmetěm, zakladatelem privátní kliniky Galen - www.galenclinic.cz, odkrýváme zákulisí finančního řízení v soukromém zdravotnictví. Mluvíme o vztahu lékaře k penězům, o odpovědnosti ke klientovi i zaměstnanci – a o tom, co je skutečný „luxus“ v péči o zdraví.
Máte rádi drůbeží maso? Někdo dává přednost grilovanému kuřeti, jiný má rád drůbeží kousky v nějaké směsi. My pro vás ale máme jiný tip! Zkuste s námi krůtí prsa s ledovým salátem a vlašskými ořechy. A nebudete litovat.
Zelenině pěstované v nádobách se dobře daří pod střechou na jižní nebo západní straně. Nesmíme je ale zapomenout pravidelně zalévat. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář, zodpoví také několik dotazů:
Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.
Americký Kongres schválil rozsiahlu daňovú a rozpočtovú reformu, ktorú Donald Trump označuje za "jeden veľký, krásny zákon". Obsahuje výrazné zníženie daní pre firmy a vysokopríjmové skupiny obyvateľov, zároveň však zvyšuje výdavky v obrane a infraštruktúre. Na druhej strane prináša škrty v oblasti sociálnej politiky, najmä v zdravotnej starostlivosti, kde miliónom Američanov hrozí strata prístupu k štátnemu poisteniu cez program Medicaid. To všetko v čase, keď má americký dolár za sebou najhorší polrok od roku 1973 a verejný dlh smeruje k novým maximám. Čo tento zákon reálne prináša, kto na ňom získa, kto stratí a aké dopady môže mať na globálnu ekonomiku a investorov? Investujte s Finaxom jednoducho a online do obľúbených indexových fondov ETF už od 10 €. Začnite
Peněžité tresty se rozšíří. Soudy budou moci díky novele trestního zákoníku udělovat jenom je i za některé závažnější zločiny. „Jde třeba o únos dítěte, o útoky na veřejného činitele, jde i o podplacení,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury Hana Kordová Marvanová (za ODS a TOP09). „Tresty se vůbec nerozšiřují,“ namítá předseda senátního ústavně-právního výboru, Tomáš Goláň (ODS).
Peněžité tresty se rozšíří. Soudy budou moci díky novele trestního zákoníku udělovat jenom je i za některé závažnější zločiny. „Jde třeba o únos dítěte, o útoky na veřejného činitele, jde i o podplacení,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury Hana Kordová Marvanová (za ODS a TOP09). „Tresty se vůbec nerozšiřují,“ namítá předseda senátního ústavně-právního výboru, Tomáš Goláň (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Šaty ve slevě nejsou výdaj, ale úspora. Vrácené zboží? Čistý zisk. Filosofie "holčičí matematiky"dokáže výdaje převléct za úspory. Pro někoho vtipný trend z tik toku, podle expertů nebezpečná móda, která kazí finanční návyky.Za zrodem trendu „holčičí matematiky“ stojí moderátorka novozélandského rádia Hayley Sproull. Na začátku léta 2023 jí volala posluchačka s žádostí o radu, zda si má do svatebního účesu pořídit vlasové příčesky za 400 dolarů.Moderátorka jí vysvětlila, že pokud by si je nekoupila, nebyla na svatebních fotografiích spokojená se svým účesem, příčesky by později stejně pořídila a ještě by si musela platit nové svatební focení. A „holčičí matematika“ byla na světě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
V tejto epizóde sme otvorene hovorili s generálnym riaditeľom Slovenskej sporiteľne o tom, prečo Slováci potrebujú vyše 14 ročných platov na vlastné bývanie, ako banky reagujú na ekonomické výzvy a čo všetko obnáša zdravé podnikanie v dnešnej dobe. Pozri si rozhovor, ktorý ti pomôže lepšie pochopiť súčasnú realitu a budúcnosť financií v bankovníctve, ale aj na realitnom trhu.
Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.
Jej pomoc vyhľadali zvučné mená slovenského šoubiznisu - od Eriky Judínyovej, Dominiky Navara Cibulkovej, cez Nelu Pociskovú a ďalšie, až po známe političky. Nám úprimne priblížila svoj inšpiratívny príbeh a otvorene priznala, že opatrovateľky detí nie sú len luxusom pre bohaté. Ako Petra, ktorá si kvôli svojej práci založila agentúru, tak aj Claudia, vyhľadali túto formu pomoci. Dnes aj vďaka tomu môžu pokračovať vo svojej dlhoročnej kariére a súčasne starostlivosti o deti. V podcaste Ženy ako my nám prezradili, ako na to...Izolovaná matka, ktorá všetko zvláda sama, je mýtus. Len v našej spoločnosti akosi chýba otvorená debata o tom, že žena nemusí zvládať naraz aj samotu, starostlivosť o deti, domácnosť, zarábať a popritom sa usmievať a užívať si celý tento kolotoč. Inšpiratívne dámy nám pootvorili dvere do svojich domácností a ukázali nám, ako sa to dá – s pomocou.V dnešnom podcaste Ženy ako my sme sa rozprávali s dvomi pracujúcimi ženami a matkami – Claudiou Alner, manažérkou v Globsecu a Crowdberry a Petrou Ficovou, známou fotografkou celebrít a spolumajiteľkou agentúry Bestnanny a portálu Domelia.sk.Materstvo a kariéra sa nevylučujú„Pre mňa ten kolotoč okolo plienok, bábätka a domácnosti bez možnosti pracovať nie je, nebola by som šťastná, potrebujem sa realizovať aj inak“, hovorí otvorene Claudia, ktorá pomoc opatrovateľky prvýkrát zvolila, keď mal jej syn štyri mesiace.„Ja som nechcela zastaviť svoju kariéru, ktorú som si budovala dvanásť, trinásť rokov. Na začiatku mi pomáhala mamina ,ale pokiaľ chce mať človek aj svoj život, nie je to udržateľné. A chcela som cudzojazyčnú opatrovateľku. Aby moje deti mohli prepínať vo viacerých jazykoch. No zistila som, že nič také tu nie je, objavila som dieru na trhu“, hovorí Petra, ktorá sa dnes okrem fotenia venuje aj svojej agentúre na hľadanie opatrovateliek. Deťom ideme príkladom. „Je dobré, ak deti vidia, že ak niečo chceme dosiahnuť, musíme pracovať. Učíš ich to na svojom príklade, dodáva Petra.Ako hviezdna fotografka má Petra vo svojom portfóliu zákazníčok aj mnohé známe tváre. Majú špeciálne požiadavky či opatrovateľky z ďalekých krajín?Luxus len pre bohaté? Dávno nieNiektoré ženy však nemajú finančné prostriedky na to, aby si zaplatili pomoc. Preto sme sa rozprávali o tom, akú formu pomoci môžu takéto mamičky zvoliť.„Moji rodičia sú z Vietnamu a ja mám vietnamské korene. Mnohé ženy z Vietnamu robia dvanásť-hodinovky, v nechtových štúdiách. Preto napríklad volia pomoc vyplývajúcu z komunitného bývania – jedna žena si zoberie viacero detí naraz. Alebo moja opatrovateľka si zoberie naraz viacero detí,“ Uvádza príklad Claudia, ako sa dajú náklady zdieľať.V podcaste sa okrem iného dozviete:Príbeh Petry, ktorá si ako fotografka známych po prvom pôrode sama hľadala opatrovateľku a napokon si preto založila agentúruPodľa čoho si opatrovateľku vyberala ona i Claudia a či sa viac spoliehali na referencie alebo intuíciuČi niekedy opatrovateľka prekročila ich hraniceAko okolie reagovalo na to, že neprestali pracovať a nechali svoje dieťa s de facto cudzou osobouČi mali niekedy výčitky, že priveľa pracujú a nevenujú sa v tom čase svojim deťomKtoré slovenské celebrity využívajú služby opatrovateliekKoľko taká opatrovateľka stojí a čo ženy, ktoré si to nemôžu dovoliťAko opatrovateľka obohacuje ich deti a celú rodinu
Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://domov.sme.sk/c/23304322/exody-odsuny-vyhnania-deportacie-preco-je-kedysi-kulturne-bohaty-spis-dnes-zaostalym-regionom.htmlNačítal Tomáš Prokopčák–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Stává se Amerika pod vedením Donalda Trumpa a jeho superbohatých spolupracovníků ve vládě oligarchií? Omyl. Spojené státy už oligarchií dlouho jsou. Tvrdí to americký profesor Jeffrey Winters, který vliv peněz na politiku, a to nejen v USA, zkoumá dlouhodobě. Něco se však podle něj ale přeci jen změnilo. Bohatí ztratili zábrany. Proč? A jak je to jinde?Host: Jeffrey Winters - politolog z Northwestern University ve Spojených státech, autor knihy Oligarchie Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Události spojené s osvobozením západočeské metropole americkou armádou připomene pestrý vojensko-historický program a jedinečnou atmosféru na čtyřech scénách v centru města navodí desítky hudebních uskupení a interpretů. Bohatý je i doprovodný a zážitkový program. Oslavy osvobození si letos nenechá ujít na 200 hostů ze Spojených států amerických a Belgie. A poprvé zavítá do Plzně belgický král. Akce si vyžádá dopravní a bezpečnostní opatření.
Speciální epizoda Proti Proudu s hosty - Jakub Vejmola (aka Kicom), Jakub Jedlinský a Petr Lukáč pro všechny, kteří po očku sledují kryptoměny a chtějí pochopit, jak to s nimi vlastně dnes je. Má ještě smysl investovat do Bitcoinu? A co Ethereum, Trump coin nebo Unicorn Fart Dust coin? Splnil Bitcoin sen o nezávislých penězích a alternativním finančním systému nebo se jeho stal součástí? A děje se v krypto světě ještě něco zajímavého kromě podvodů? Partnery podcastu jsou XTB –Investujte vlastní cestou s nulovými poplatky! Tento propagační materiál vznikl ve spolupráci s XTB. Propagační materiál je videu uveden v čase od 19:15 do 20:55. Uvedená marketingová spolupráce je spojena s peněžní či nepeněžní odměnou. Investování je rizikové. Investujte zodpovědně. Záznam Online trading konference najdete zde. Revolgy - Ve světě technologií je cloud klíčem k růstu, bezpečnosti a inovacím. Revolgy firmám jako 212 Trading, FTMO nebo Bitpanda pomáhá využívat sílu cloudu a AI k dosažení těch nejlepších výsledků. Revolgy má za sebou více než 3000 spokojených zákazníků, kterým pomohli přejít na cloud, optimalizovat náklady a především zabezpečit jejich data s využitím Google Cloud a AWS. Mrkněte na jejich Krypto checklist.
Trumpove clá môžu priniesť celosvetový ekonomický problém, ale aj záplavu lacného čínskeho tovaru v Európe. Ak nechcete prísť o prácu, zvýšte si kvalifikáciu a naučte sa niečo nové, odporúča ekonóm z inštitútu INESS Radovan Ďurana. Vysvetľuje tiež, prečo máme nižšie mzdy ako v Rakúsku a prečo si nemôžeme dovoliť štedré dôchodky a prorodinnú politiku. Časť problému by podľa neho vyriešilo, keby sa ľudia z vidieka presťahovali do miest. Tvrdí tiež, že bohatstvo budúcnosti prejedáme už teraz a ešte za to aj platíme.Vo podcaste s Radovanom Ďuranom sa dozviete:– od 1. minúty – že clá môžu poškodiť podnikateľov, ale tí sú obvykle dosť vynaliezaví;– po 3:30 – prečo by prepustenie 20-tich tisícov ľudí podľa neho nebola katastrofa;– od 5:00 – že sa bude meniť celý trh a presúvať firmy z krajiny do krajiny;– po 6:50 – či môže Donald Trump vyvolať celosvetovú ekonomickú krízu;– od 8:00 – že pre ľudí môžu prísť aj pozitíva, napríklad lacný čínsky tovar;– po 9:45 – že sa musíme pripraviť na horšie časy, keď nám nebudú rásť mzdy a problémy bude mať aj vláda;– po 11:30 – ako sa na krízu dá pripraviť tým, že sa naučím niečo nové a čo konkrétne by to malo byť;– od 13:00 – ako sa transakčná daň dostane do cien tovarov a služieb;– po 15:00 – že táto daň zaťažuje aj firmy, ktoré nie sú v zisku;– okolo 16:00 – že už teraz máme najvyššie dane v celom regióne;– po 17:30 – aké ľahké a lákavé je zvyšovať transakčnú daň a ako sa to už stalo v Maďarsku aj u nás;– od 19:30 – čo presne je „luxus", ktorý štát financuje, ale nemôžeme si ho dovoliť;– od 23:00 – že máme zle rozmiestnenú pracovnú silu a pomohlo by sťahovanie ľudí z vidieka do miest;– po 24:00 – prečo je nezmysel argumentovať ornou pôdou proti výstavbe;– od 26:00 – že v rámci konsolidácie by bolo potrebné spájať menšie obce;– po 28:00 – ako prejedáme bohatstvo budúcnosti a ešte za to aj platíme;– od 29:30 – že Slovensko už nečaká žiadny zázračný ekonomický rast;– po 31:00 – kto sú bohatí dôchodcovia, ktorí nepotrebujú trinásty dôchodok;– od 33:00 – že treba prepúšťať v štáte a ako vláda nezvláda rokovania s lekármi;– po 33:30 – že máme priveľa návštev lekárov, malých škôl aj železníc;– od 35:00 – ktoré veci robí štát úplne zbytočne a dali by sa úplne škrtnúť.
Trumpove clá môžu priniesť celosvetový ekonomický problém, ale aj záplavu lacného čínskeho tovaru v Európe. Ak nechcete prísť o prácu, zvýšte si kvalifikáciu a naučte sa niečo nové, odporúča ekonóm z inštitútu INESS Radovan Ďurana. Vysvetľuje tiež, prečo máme nižšie mzdy ako v Rakúsku a prečo si nemôžeme dovoliť štedré dôchodky a prorodinnú politiku. Časť problému by podľa neho vyriešilo, keby sa ľudia z vidieka presťahovali do miest. Tvrdí tiež, že bohatstvo budúcnosti prejedáme už teraz a ešte za to aj platíme.Vo podcaste s Radovanom Ďuranom sa dozviete:– od 1. minúty – že clá môžu poškodiť podnikateľov, ale tí sú obvykle dosť vynaliezaví;– po 3:30 – prečo by prepustenie 20-tich tisícov ľudí podľa neho nebola katastrofa;– od 5:00 – že sa bude meniť celý trh a presúvať firmy z krajiny do krajiny;– po 6:50 – či môže Donald Trump vyvolať celosvetovú ekonomickú krízu;– od 8:00 – že pre ľudí môžu prísť aj pozitíva, napríklad lacný čínsky tovar;– po 9:45 – že sa musíme pripraviť na horšie časy, keď nám nebudú rásť mzdy a problémy bude mať aj vláda;– po 11:30 – ako sa na krízu dá pripraviť tým, že sa naučím niečo nové a čo konkrétne by to malo byť;– od 13:00 – ako sa transakčná daň dostane do cien tovarov a služieb;– po 15:00 – že táto daň zaťažuje aj firmy, ktoré nie sú v zisku;– okolo 16:00 – že už teraz máme najvyššie dane v celom regióne;– po 17:30 – aké ľahké a lákavé je zvyšovať transakčnú daň a ako sa to už stalo v Maďarsku aj u nás;– od 19:30 – čo presne je „luxus", ktorý štát financuje, ale nemôžeme si ho dovoliť;– od 23:00 – že máme zle rozmiestnenú pracovnú silu a pomohlo by sťahovanie ľudí z vidieka do miest;– po 24:00 – prečo je nezmysel argumentovať ornou pôdou proti výstavbe;– od 26:00 – že v rámci konsolidácie by bolo potrebné spájať menšie obce;– po 28:00 – ako prejedáme bohatstvo budúcnosti a ešte za to aj platíme;– od 29:30 – že Slovensko už nečaká žiadny zázračný ekonomický rast;– po 31:00 – kto sú bohatí dôchodcovia, ktorí nepotrebujú trinásty dôchodok;– od 33:00 – že treba prepúšťať v štáte a ako vláda nezvláda rokovania s lekármi;– po 33:30 – že máme priveľa návštev lekárov, malých škôl aj železníc;– od 35:00 – ktoré veci robí štát úplne zbytočne a dali by sa úplne škrtnúť.
ODS a Piráti se na pražském magistrátu navzájem pomlouvají zcela veřejně a natolik bez zábran, že je těžké pochopit, jak vůbec mohou společně sedět v radě a už dva roky vládnout hlavnímu městu. Výsledek pociťuje každý obyvatel hlavního města. Praha zamrzla. Bohaté město sice má na svých účtech rekordních 140 miliard korun, ale obří úspory nemá do čeho investovat. Stojí velké dopravní stavby jako třeba druhá část metra D - kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu. Zaseknutá je také slibovaná dostavba vnitřního městského okruhu, takzvaná Blanka II. Nestaví se ani byty, z nichž se stal v Praze nedostupný luxus. O reformě parkovacích zón nebo stavbě nových P+R parkovišť pro dojíždějící se jen mluví. Aby problémů nebylo málo, na schůzi zastupitelstva demonstrují popeláři z Pražských služeb. Hrozí, že půjdou do stávky a přestanou vyvážet odpadky.Důvody, proč paralyzovaná Praha přešlapuje na místě, rozebírá aktuální epizoda podcastu Vlevo dole. Hlavní příčinou jsou ústřední postavy - primátor Bohuslav Svoboda z ODS a jeho první náměstek, šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Neshodnou se dokonce ani na tom, která firma a za kolik má vyvážet pražské odpadky.„První si potrpí na ceremonie, druhý je tak suverénní, že pro cokoliv těžko hledá spojence. Dohromady šílené kombo. Nedůvěřují si oni dva a především ani jejich strany, jejichž pražští zastupitelé se ani nesnaží skrývat, jak moc sebou navzájem pohrdají,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší.Kvůli „ideologickým“ sporům stojí i malé projekty jako třeba rozšíření tramvajového ostrůvku na Staroměstské nebo lávka pro pěší a cyklisty v Braníku.„Situace je o to komplikovanější, že ani jeden z nich nemá stoprocentní podporu ani ve své vlastní straně. Pražská ODS by byla nejraději, aby jedenaosmdesátiletý Svoboda odstoupil a předal funkci někomu mladšímu a energičtějšímu. No a Hřib zase má v Praze natolik rozhádané Piráty, že dokonce jeho vlastní lidé nepodporují jeho projekty,“ vysvětluje reportérka Lucie Stuchlíková.Chtělo by se zařvat: Pískej konec! Ale zdá se, že pražská radniční sestava - koalice Spolu plus Piráti za přihlížení Starostů - je připravena společně trpět až do konce volebního období. Jakékoliv jiné uspořádání, třeba s účasti opozičního hnutí ANO, není v Praze už jen čistě početně možné. Cítí se primátor Bohuslav Svoboda jako stařec? Má jeho náměstek Hřib rád popeláře? A kde návštěvník dostane stravenku na svačinku i oběd? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z pražského magistrátu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Posilovna, home office nebo stravenkový paušál jsou benefity, na které jsou zaměstnanci od svých firem zvyklí. Firmy by ale rády zaměstnancům rozdávaly i akcie. Brání tomu „zvrhlý“ systém zdanění.Systém zaměstnaneckých akcií dokázal udělat z chudého Estonska technologickou a digitální velmoc Evropy. Myšlenka zaměstnaneckých akcií je přitom jednoduchá. Odměnit talenty ve firmách podílem na úspěchu jejich byznysu.„Dokážeš přitáhnout zaměstnance i ze zahraničí, udržíš si je, má to výkonový potenciál, protože ti zaměstnanci jsou líp motivovaní na fungování firmy. Prostě to je win-win-win pro všechny,“ vypočítává benefity zaměstnaneckých akcií ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Nejvíc by tzv. ESOPy (Employee Stock Option Plan) ocenily startupy. „Pokud ve startupu chcete udělat top produkt, tak na to potřebujete top lidi. A jako startup si ty top lidi nemůžete dovolit. Takže uděláte zkratku. Řeknete jim, já ti zaplatím z hodnoty té firmy, ale až v momentě, kdy tu hodnotu vytvoříme. Tím top talenty do firmy dostanete, ale nepálíte potřebný cash,“ popisuje efekty předseda České fintechové asociace Miroslav Lukeš.Živoucím důkazem toho, jak to funguje, je Skandinávie a zvláště Estonsko. Podle zkušeného finančníka Lukeše země prožila tzv. Skype efekt. „Lidi, kteří tam vytvořili Skype, měli ESOPy. A v momentě, kdy Skype prodali, tak se z těch lidí najednou stali milionáři. Ty miliony vzali, rozjeli své vlastní byznysy a dohnali Estonsko tam, kde je dneska.“V Česku systém nefunguje. Respektive je nastaven tak nevýhodně, že ho skoro nikdo nevyužívá. Firmy se ale v právním vakuu snaží najít cesty, jak svým lidem podíl na svém podnikání dát. Má různé podoby shadow equity, phantom share či virtuálních akcií.Lidé tomu nevěříNádech čehosi virtuálního a pololegálního příliš popularitě zaměstnaneckých akcií neprospívá. „Když lidem dáte stravenky nebo posilovnu, tak to chápou. Ale když jim nabídnete phantom share, lidé tomu nevěří,“ podotýká Lukeš, který nyní působí ve společnosti Lasvit.Zásadní háček je ale v principu zdanění. „Musíš zaplatit daně, ale ještě se nic nevykešovalo. To pro některé zaměstnance nedává ekonomicky smysl, protože ani nemají dostatek peněz na to, aby to vrazili do daňového přiznání,“ podotýká Stroukal.„Já mám „ESOPy“ a je skutečně velmi složité je do daňového přiznání dostat. Snažíme se, aby bylo jasné, že toto je ESOP, toto je zaměstnanecký podíl, takhle se to zdaní jednou kolonkou v daňovém přiznání,“ přidává svou zkušenost Miroslav Lukeš.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Nedávno jsem mluvil s jednou Ukrajinkou, kterou znám skoro tři roky. Je zdravotní sestra, utekla s dítětem před válkou, u nás se živí jako uklízečka. Proč? Kdyby si dodělávala zkoušky jako zdravotní sestra, nemohla by živit dítě. Neměla by na to.