Podcasts about bohat

Počet míst na soukromých gymnáziích je v Praze stejný jako na těch veřejných. To nahrává movitým a vytváří v nejbohatším českém městě kastovní systém. Audioverze textu od Stanislava Bilera.

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: ⁠⁠https://domov.sme.sk/c/23304322/exody-odsuny-vyhnania-deportacie-preco-je-kedysi-kulturne-bohaty-spis-dnes-zaostalym-regionom.htmlNačítal Tomáš Prokopčák–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Stává se Amerika pod vedením Donalda Trumpa a jeho superbohatých spolupracovníků ve vládě oligarchií? Omyl. Spojené státy už oligarchií dlouho jsou. Tvrdí to americký profesor Jeffrey Winters, který vliv peněz na politiku, a to nejen v USA, zkoumá dlouhodobě. Něco se však podle něj ale přeci jen změnilo. Bohatí ztratili zábrany. Proč? A jak je to jinde?Host: Jeffrey Winters - politolog z Northwestern University ve Spojených státech, autor knihy Oligarchie Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Počas prvého júnového víkendu sa Piešťany opäť zaplnia návštevníkmi. Chystá sa 32. ročník Otvorenia letnej kúpeľnej sezóny. Prinesie bohatý program plný hudby, umenia, oddychu aj športu. O novinkách aj programe podujatia sme sa v Trnavskom rádiu rozprávali s primátorom mesta Petrom Jančovičom.

V této epizodě podcastu se zaměříme na fascinující svět bohatých investorů i jejich strategie při ochraně majetku. Prozkoumáme, jak movití investoři nejen spravují, ale hlavně chrání své bohatství prostřednictvím svěřenských fondů, rodinných holdingů, mezigeneračního plánování a daňové optimalizace. Podíváme se, jak diverzifikují své investice mezi různé třídy aktiv, jako jsou akcie, nemovitosti, private equity, komodity a alternativní investice. Dále se budeme věnovat nejčastějším investičním chybám a ukážeme, jak správné řízení rizika a efektivní správa investic přispívají k dlouhodobému bohatství.

Celý svět si připomíná 80. výročí konce druhé světové války. Český rozhlas se k jubileu aktivně připojuje svým programem a spolupracuje s Pamětí národa. Její projekt s názvem Nezapomeňme 80 zahrne výstavy, filmové projekce, besedy a setkání.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Události spojené s osvobozením západočeské metropole americkou armádou připomene pestrý vojensko-historický program a jedinečnou atmosféru na čtyřech scénách v centru města navodí desítky hudebních uskupení a interpretů. Bohatý je i doprovodný a zážitkový program. Oslavy osvobození si letos nenechá ujít na 200 hostů ze Spojených států amerických a Belgie. A poprvé zavítá do Plzně belgický král. Akce si vyžádá dopravní a bezpečnostní opatření.

Události spojené s osvobozením západočeské metropole americkou armádou připomene pestrý vojensko-historický program a jedinečnou atmosféru na čtyřech scénách v centru města navodí desítky hudebních uskupení a interpretů. Bohatý je i doprovodný a zážitkový program. Oslavy osvobození si letos nenechá ujít na 200 hostů ze Spojených států amerických a Belgie. A poprvé zavítá do Plzně belgický král. Akce si vyžádá dopravní a bezpečnostní opatření.

Události spojené s osvobozením západočeské metropole americkou armádou připomene pestrý vojensko-historický program a jedinečnou atmosféru na čtyřech scénách v centru města navodí desítky hudebních uskupení a interpretů. Bohatý je i doprovodný a zážitkový program. Oslavy osvobození si letos nenechá ujít na 200 hostů ze Spojených států amerických a Belgie. A poprvé zavítá do Plzně belgický král. Akce si vyžádá dopravní a bezpečnostní opatření.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Každý finanční plán bohatých lidí má jednu speciální kategorii, které se říká "escape plan". Jde o plán pro případ, že budou muset narychlo opustit svou zemi, a to například v důsledku konfliktu. A vzhledem k tomu, že riziko takového scénáře narůstá, bylo by pro bohaté lidi iracionální žádný plán nemít.David a Martin se proto podívali, jak se připravit na nejhorší. Investice jsou primárně o myšlení na budoucnost, a ta může být někdy divoká. Celý díl najdete na: https://herohero.co/moneypenny nebo na https://moneypenny.gazetis.to/

Každý finanční plán bohatých lidí má jednu speciální kategorii, které se říká "escape plan". Jde o plán pro případ, že budou muset narychlo opustit svou zemi, a to například v důsledku konfliktu. A vzhledem k tomu, že riziko takového scénáře narůstá, bylo by pro bohaté lidi iracionální žádný plán nemít. David a Martin se proto podívali, jak se připravit na nejhorší. Investice jsou primárně o myšlení na budoucnost, a ta může být někdy divoká. Celý díl najdete na: https://herohero.co/moneypenny nebo na https://moneypenny.gazetis.to/

Pokud neuděláme zásadní změny, bude naším osudem pomalá agónie. Před tím Evropu nedávno varoval Mario Draghi ve své slavné zprávě o tom, jak zaostáváme za USA i za Čínou. Draghi pracoval s malým týmem lidí a byl v něm i Čech: ekonom Alexandr Hobza. V Bruselském diktátu teď Hobza vysvětluje mimo jiné to, co bychom měli udělat na prvním místě. Dobrá zpráva: jestli doženeme ztrátu na úspěšnější země, je jen na nás – vše máme ve svých rukou.

Speciální epizoda Proti Proudu s hosty - Jakub Vejmola (aka Kicom), Jakub Jedlinský a Petr Lukáč pro všechny, kteří po očku sledují kryptoměny a chtějí pochopit, jak to s nimi vlastně dnes je. Má ještě smysl investovat do Bitcoinu? A co Ethereum, Trump coin nebo Unicorn Fart Dust coin? Splnil Bitcoin sen o nezávislých penězích a alternativním finančním systému nebo se jeho stal součástí? A děje se v krypto světě ještě něco zajímavého kromě podvodů?   Partnery podcastu jsou XTB –Investujte vlastní cestou s nulovými poplatky! Tento propagační materiál vznikl ve spolupráci s XTB. Propagační materiál je videu uveden v čase od 19:15 do 20:55. Uvedená marketingová spolupráce je spojena s peněžní či nepeněžní odměnou. Investování je rizikové. Investujte zodpovědně. Záznam Online trading konference najdete zde. Revolgy - Ve světě technologií je cloud klíčem k růstu, bezpečnosti a inovacím. Revolgy firmám jako 212 Trading, FTMO nebo Bitpanda pomáhá využívat sílu cloudu a AI k dosažení těch nejlepších výsledků. Revolgy má za sebou více než 3000 spokojených zákazníků, kterým pomohli přejít na cloud, optimalizovat náklady a především zabezpečit jejich data s využitím Google Cloud a AWS. Mrkněte na jejich Krypto checklist.

Trumpove clá môžu priniesť celosvetový ekonomický problém, ale aj záplavu lacného čínskeho tovaru v Európe. Ak nechcete prísť o prácu, zvýšte si kvalifikáciu a naučte sa niečo nové, odporúča ekonóm z inštitútu INESS Radovan Ďurana. Vysvetľuje tiež, prečo máme nižšie mzdy ako v Rakúsku a prečo si nemôžeme dovoliť štedré dôchodky a prorodinnú politiku. Časť problému by podľa neho vyriešilo, keby sa ľudia z vidieka presťahovali do miest. Tvrdí tiež, že bohatstvo budúcnosti prejedáme už teraz a ešte za to aj platíme.Vo podcaste s Radovanom Ďuranom sa dozviete:– od 1. minúty – že clá môžu poškodiť podnikateľov, ale tí sú obvykle dosť vynaliezaví;– po 3:30 – prečo by prepustenie 20-tich tisícov ľudí podľa neho nebola katastrofa;– od 5:00 – že sa bude meniť celý trh a presúvať firmy z krajiny do krajiny;– po 6:50 – či môže Donald Trump vyvolať celosvetovú ekonomickú krízu;– od 8:00 – že pre ľudí môžu prísť aj pozitíva, napríklad lacný čínsky tovar;– po 9:45 – že sa musíme pripraviť na horšie časy, keď nám nebudú rásť mzdy a problémy bude mať aj vláda;– po 11:30 – ako sa na krízu dá pripraviť tým, že sa naučím niečo nové a čo konkrétne by to malo byť;– od 13:00 – ako sa transakčná daň dostane do cien tovarov a služieb;– po 15:00 – že táto daň zaťažuje aj firmy, ktoré nie sú v zisku;– okolo 16:00 – že už teraz máme najvyššie dane v celom regióne;– po 17:30 – aké ľahké a lákavé je zvyšovať transakčnú daň a ako sa to už stalo v Maďarsku aj u nás;– od 19:30 – čo presne je „luxus", ktorý štát financuje, ale nemôžeme si ho dovoliť;– od 23:00 – že máme zle rozmiestnenú pracovnú silu a pomohlo by sťahovanie ľudí z vidieka do miest;– po 24:00 – prečo je nezmysel argumentovať ornou pôdou proti výstavbe;– od 26:00 – že v rámci konsolidácie by bolo potrebné spájať menšie obce;– po 28:00 – ako prejedáme bohatstvo budúcnosti a ešte za to aj platíme;– od 29:30 – že Slovensko už nečaká žiadny zázračný ekonomický rast;– po 31:00 – kto sú bohatí dôchodcovia, ktorí nepotrebujú trinásty dôchodok;– od 33:00 – že treba prepúšťať v štáte a ako vláda nezvláda rokovania s lekármi;– po 33:30 – že máme priveľa návštev lekárov, malých škôl aj železníc;– od 35:00 – ktoré veci robí štát úplne zbytočne a dali by sa úplne škrtnúť.

Trumpove clá môžu priniesť celosvetový ekonomický problém, ale aj záplavu lacného čínskeho tovaru v Európe. Ak nechcete prísť o prácu, zvýšte si kvalifikáciu a naučte sa niečo nové, odporúča ekonóm z inštitútu INESS Radovan Ďurana. Vysvetľuje tiež, prečo máme nižšie mzdy ako v Rakúsku a prečo si nemôžeme dovoliť štedré dôchodky a prorodinnú politiku. Časť problému by podľa neho vyriešilo, keby sa ľudia z vidieka presťahovali do miest. Tvrdí tiež, že bohatstvo budúcnosti prejedáme už teraz a ešte za to aj platíme.Vo podcaste s Radovanom Ďuranom sa dozviete:– od 1. minúty – že clá môžu poškodiť podnikateľov, ale tí sú obvykle dosť vynaliezaví;– po 3:30 – prečo by prepustenie 20-tich tisícov ľudí podľa neho nebola katastrofa;– od 5:00 – že sa bude meniť celý trh a presúvať firmy z krajiny do krajiny;– po 6:50 – či môže Donald Trump vyvolať celosvetovú ekonomickú krízu;– od 8:00 – že pre ľudí môžu prísť aj pozitíva, napríklad lacný čínsky tovar;– po 9:45 – že sa musíme pripraviť na horšie časy, keď nám nebudú rásť mzdy a problémy bude mať aj vláda;– po 11:30 – ako sa na krízu dá pripraviť tým, že sa naučím niečo nové a čo konkrétne by to malo byť;– od 13:00 – ako sa transakčná daň dostane do cien tovarov a služieb;– po 15:00 – že táto daň zaťažuje aj firmy, ktoré nie sú v zisku;– okolo 16:00 – že už teraz máme najvyššie dane v celom regióne;– po 17:30 – aké ľahké a lákavé je zvyšovať transakčnú daň a ako sa to už stalo v Maďarsku aj u nás;– od 19:30 – čo presne je „luxus", ktorý štát financuje, ale nemôžeme si ho dovoliť;– od 23:00 – že máme zle rozmiestnenú pracovnú silu a pomohlo by sťahovanie ľudí z vidieka do miest;– po 24:00 – prečo je nezmysel argumentovať ornou pôdou proti výstavbe;– od 26:00 – že v rámci konsolidácie by bolo potrebné spájať menšie obce;– po 28:00 – ako prejedáme bohatstvo budúcnosti a ešte za to aj platíme;– od 29:30 – že Slovensko už nečaká žiadny zázračný ekonomický rast;– po 31:00 – kto sú bohatí dôchodcovia, ktorí nepotrebujú trinásty dôchodok;– od 33:00 – že treba prepúšťať v štáte a ako vláda nezvláda rokovania s lekármi;– po 33:30 – že máme priveľa návštev lekárov, malých škôl aj železníc;– od 35:00 – ktoré veci robí štát úplne zbytočne a dali by sa úplne škrtnúť.

Bohatá slovní zásoba byla vždy považována za známku vzdělanosti. Proto nás, žáčky ve škole nabádali, abychom pilně četli. Osnovami určené tituly nás moc nezajímaly a vesele bujel výměnný obchod s obsahy knih, které jsme si navzájem poskytovali.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kapela Cold Cold Nights právě vydala nové EP s názvem French Ship. Na první poslech je patrné, že nová tvorba je přímočařejší a mnohem víc na povrch vyplouvá silná melodika. Se zpěvákem Jakubem Jiráskem jsme kromě aktuální nahrávky probrali i jeho filmařskou kariéru. Rozhovor o hudbě a vizualizaci EP French Ship kapely Cold Cold Nights vzniklo za podpory české exportní kanceláře SoundCzech v rámci projektu Rok české hudby a vychází v dubnu 2025 v limitované edici na bílém 10" vinylu. Vydání EP doprovodí také turné. Na většině koncertů je doprovodí Yasha96 i nový hudební projekt Jakuba Zbořila (ex Strangers in the City, Billow) how to rent a room. Cold Cold Nights tvoří čtyři členové, z nichž každý hraje na několik nástrojů. Kromě obvyklé instrumentace využívají také například dechové nástroje, akordeon nebo zvonkohru. Bohatý zvuk je pečlivě zaranžován do písní s intimní atmosférou a pestrým dynamickým rozsahem, zvukově se Cold Cold Nights pohybují někde na pomezí post rocku, indie folku a ema, aniž by ovšem popírali smysl pro melodii a čitelnost jednotlivých písní. Sledujte podcast Na kafe s Davidem Pomahačem na Instagramu.

Grónsko se nechtěně stalo středem pozornosti celého světa, protože prezident Donald Trump se ho snaží získat. Diplomatické vztahy mezi Spojenými státy a Dánskem se prudce zhoršily poté, co Washington vyjádřil přání toto autonomní arktické území Dánska ovládnout. Trump stále tvrdí, že jde o záležitost národní bezpečnosti, ale netají se svým zájmem o grónské přírodní zdroje, píše evropský server Euronews.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ODS a Piráti se na pražském magistrátu navzájem pomlouvají zcela veřejně a natolik bez zábran, že je těžké pochopit, jak vůbec mohou společně sedět v radě a už dva roky vládnout hlavnímu městu. Výsledek pociťuje každý obyvatel hlavního města. Praha zamrzla. Bohaté město sice má na svých účtech rekordních 140 miliard korun, ale obří úspory nemá do čeho investovat. Stojí velké dopravní stavby jako třeba druhá část metra D - kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu. Zaseknutá je také slibovaná dostavba vnitřního městského okruhu, takzvaná Blanka II. Nestaví se ani byty, z nichž se stal v Praze nedostupný luxus. O reformě parkovacích zón nebo stavbě nových P+R parkovišť pro dojíždějící se jen mluví. Aby problémů nebylo málo, na schůzi zastupitelstva demonstrují popeláři z  Pražských služeb. Hrozí, že půjdou do stávky a přestanou vyvážet odpadky.Důvody, proč paralyzovaná Praha přešlapuje na místě, rozebírá aktuální epizoda podcastu Vlevo dole. Hlavní příčinou jsou ústřední postavy - primátor Bohuslav Svoboda z ODS a jeho první náměstek, šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Neshodnou se dokonce ani na tom, která firma a za kolik má vyvážet pražské odpadky.„První si potrpí na ceremonie, druhý je tak suverénní, že pro cokoliv těžko hledá spojence. Dohromady šílené kombo. Nedůvěřují si oni dva a především ani jejich strany, jejichž pražští zastupitelé se ani nesnaží skrývat, jak moc sebou navzájem pohrdají,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší.Kvůli „ideologickým“ sporům stojí i malé projekty jako třeba rozšíření tramvajového ostrůvku na Staroměstské nebo lávka pro pěší a cyklisty v Braníku.„Situace je o to komplikovanější, že ani jeden z nich nemá stoprocentní podporu ani ve své vlastní straně. Pražská ODS by byla nejraději, aby jedenaosmdesátiletý Svoboda odstoupil a předal funkci někomu mladšímu a energičtějšímu. No a Hřib zase má v Praze natolik rozhádané Piráty, že dokonce jeho vlastní lidé nepodporují jeho projekty,“ vysvětluje reportérka Lucie Stuchlíková.Chtělo by se zařvat: Pískej konec! Ale zdá se, že pražská radniční sestava - koalice Spolu plus Piráti za přihlížení Starostů - je připravena společně trpět až do konce volebního období. Jakékoliv jiné uspořádání, třeba s účasti opozičního hnutí ANO, není v Praze už jen čistě početně možné. Cítí se primátor Bohuslav Svoboda jako stařec? Má jeho náměstek Hřib rád popeláře? A kde návštěvník dostane stravenku na svačinku i oběd? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z pražského magistrátu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Posilovna, home office nebo stravenkový paušál jsou benefity, na které jsou zaměstnanci od svých firem zvyklí. Firmy by ale rády zaměstnancům rozdávaly i akcie. Brání tomu „zvrhlý“ systém zdanění.Systém zaměstnaneckých akcií dokázal udělat z chudého Estonska technologickou a digitální velmoc Evropy.  Myšlenka zaměstnaneckých akcií je přitom jednoduchá. Odměnit talenty ve firmách podílem na úspěchu jejich byznysu.„Dokážeš přitáhnout zaměstnance i ze zahraničí, udržíš si je, má to výkonový potenciál, protože ti zaměstnanci jsou líp motivovaní na fungování firmy. Prostě to je win-win-win pro všechny,“ vypočítává benefity zaměstnaneckých akcií  ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Nejvíc by tzv. ESOPy (Employee Stock Option Plan) ocenily startupy. „Pokud ve startupu chcete udělat top produkt, tak na to potřebujete top lidi.  A jako startup si ty top lidi nemůžete dovolit. Takže uděláte zkratku. Řeknete jim, já ti zaplatím z hodnoty té firmy, ale až v momentě, kdy tu hodnotu vytvoříme. Tím top talenty do firmy dostanete, ale nepálíte potřebný cash,“ popisuje efekty předseda České fintechové asociace Miroslav Lukeš.Živoucím důkazem toho, jak to funguje, je Skandinávie a zvláště Estonsko. Podle zkušeného finančníka Lukeše země prožila tzv. Skype efekt. „Lidi, kteří tam vytvořili Skype, měli ESOPy. A v momentě, kdy Skype prodali, tak se z těch lidí najednou stali milionáři. Ty miliony vzali, rozjeli své vlastní byznysy a dohnali Estonsko tam, kde je dneska.“V Česku systém nefunguje. Respektive je nastaven tak nevýhodně, že ho skoro nikdo nevyužívá. Firmy se ale v právním vakuu snaží najít cesty, jak svým lidem podíl na svém podnikání dát. Má různé podoby shadow equity, phantom share či virtuálních akcií.Lidé tomu nevěříNádech čehosi virtuálního a pololegálního příliš popularitě zaměstnaneckých akcií neprospívá. „Když lidem dáte stravenky nebo posilovnu, tak to chápou. Ale když jim nabídnete phantom share, lidé tomu nevěří,“ podotýká Lukeš, který nyní působí ve společnosti Lasvit.Zásadní háček je ale v principu zdanění. „Musíš zaplatit daně, ale ještě se nic nevykešovalo. To pro některé zaměstnance nedává ekonomicky smysl, protože ani nemají dostatek peněz na to, aby to vrazili do daňového přiznání,“ podotýká Stroukal.„Já mám „ESOPy“ a je skutečně velmi složité je do daňového přiznání dostat. Snažíme se, aby bylo jasné, že toto je ESOP, toto je zaměstnanecký podíl, takhle se to zdaní jednou kolonkou v daňovém přiznání,“ přidává svou zkušenost Miroslav Lukeš.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Teď zamíříme do Krkonoš, do Jilemnice, která si letos připomíná 675. výročí od první písemné zmínky. Emeritní ředitel jilemnického muzea, historik a také tamní rodák, Jan Luštinec, u této příležitosti připravil krásnou knihu, která pozoruhodné dějiny města podrobně popisuje a dává jim zajímavou a ucelenou tvář, která vás bude určitě bavit. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď zamíříme do Krkonoš, do Jilemnice, která si letos připomíná 675. výročí od první písemné zmínky. Emeritní ředitel jilemnického muzea, historik a také tamní rodák, Jan Luštinec, u této příležitosti připravil krásnou knihu, která pozoruhodné dějiny města podrobně popisuje a dává jim zajímavou a ucelenou tvář, která vás bude určitě bavit.

Česko-vietnamský rapper Anki je jedním z výrazných talentů současné domácí alternativní rapové scény. Jasným důkazem o tom je, že jeho loňské album s anglickým názvem I WANT TO FEEL SAFE získalo nominaci na ceny Apollo i Anděl a začátkem března získalo cenu Vinyla za album roku 2024. O nesnadné cestě ke svému úspěchu Anki hovořil v dalším On Air, kde zmínil i své první náharávky, do nichž ještě rapoval ve vietnamštině, ačkoliv za svůj primární jazyk považuje češtinu. Zmínil také hořké osobní zkušenosti, které se do jeho textů promítly, ovšem ty jsou podle jeho názoru univerzální bez ohledu na to, odkud kdo pochází a jaké má kořeny. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Jan Gaja z Nákla je muzikant, obecní zastupitel, organizátor společenského života v obci a zakladatel proslulých táborů, které mají tradici už třicet let.

Jan Gaja z Nákla je muzikant, obecní zastupitel, organizátor společenského života v obci a zakladatel proslulých táborů, které mají tradici už třicet let.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Lindnerem

Nedávno jsem mluvil s jednou Ukrajinkou, kterou znám skoro tři roky. Je zdravotní sestra, utekla s dítětem před válkou, u nás se živí jako uklízečka. Proč? Kdyby si dodělávala zkoušky jako zdravotní sestra, nemohla by živit dítě. Neměla by na to.

Dnes budeme spoznávať Petržalku, jednu z najhustejšie obývaných častí na Slovensku a najväčšie sídlisko v strednej Európe. Paneláky v nej začali stavať pred viac ako polstoročím. Jej história sa však začala písať dávno predtým, má svoje pamiatky a aj osobnosti. Práve na to chcú poukázať Petržalské lipy, občianske združenie, ktorého cieľom je priblížiť a zachovať bohatú históriu a významné osobnosti Petržalky. Za spomínanými aktivitami stojí dvojica spoluzakladateľov – Alena Bučeková a Ľuboš Kačírek. Rozpráva sa s nimi Darina Mikolášová.

Tři hlavní soupeři letošních voleb soustředí síly na čtyři největší kraje. Z nich jeden je ale zajímavější než zbylé. Protože není jasné, jak to v něm dopadne. A vyhrát může opravdu každý.„Moravskoslezský kraj ovládne Andrej Babiš, Prahu vládní strany. Trochu překvapivě se rýsuje také vítězství Spolu na Jižní Moravy. Zbývá poslední velký kraj - Střední Čechy. Tam už v minulosti v nějakých volbách vyhráli všichni,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Šanci na vítězství tu má jak hnutí ANO, tak Spolu, ale i STAN. Kraj s obří „dírou“ uprostřed je totiž různorodý a nevyzpytatelný. „Máte tam jak prstenec kolem Prahy, který volí pravicověji než Praha. A pak vnitřní periferie, kde jsou zemědělské i dělnické okresy,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Podle sociologů neexistuje nic jako „identita Středočecha“, která by region spojovala. Jak se vůbec v takovém kraji dá dělat předvolební kampaň? „Každý se zaměří hlavně na svoje oblasti a voliče a bude se jich snažit dostat k volbám co nejvíc. Myslím, že rozhodovat bude, komu se mobilizace podaří lépe,“ říká Václav Dolejší. Právě zvednutí volební účasti a vyburcování vlastních voličů minule pomohlo koalici Spolu.Strany si to uvědomují a do souboje neposílají žádná ořezávátka. Za Spolu bude lídrem ministr dopravy Martin Kupka, který je v neoblíbené vládě ještě ten sympatičtější. ANO nejspíš nasadí bývalého ministra školství Roberta Plagu a kampaň povede Karel Havlíček zocelený v krajských volbách.„Kdo překvapivě stále lavíruje, jsou Starostové. Střední Čechy jsou jejich bašta, potřebují tu co nejlepší výsledek a šéf Vít Rakušan je tu jako doma. Jenže stratégové zvažují, jestli by neudělal lepší službu v Praze, kde strana žádnou výraznou hvězdu nemá,“ dodává Lucie Stuchlíková.Komu se podaří líp mobilizovat vlastní voliče? Půjdou proti sobě v kampani Spolu a STAN? A je pražská díra ve středočeském koláči maková, nebo tvarohová? Poslechněte si novou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky. 

Příspěvky na bydlení hodlá ministerstvo sloučit s dalšími podporami do jedné, tzv. superdávky. Části rodin může pomoci, doplatí na ni spíš malé domácnosti a osoby žijící v nájmu samostatně. „Ministerstvo až moc utáhlo normativy na bydlení, které redukují, kolik můžete mít na dávkách uznatelný nájem,“ míní sociolog Daniel Prokop. Podpora se také snižuje od úrovně příjmů, která je odvozená od životního minima (necelých 5 tisíc korun). Ta je podle sociologa příliš nízká.

Je menší zlo legalizovat hazardní hru, nebo rok co rok zvyšovat daně? Španělský král Karel III. si vybral první možnost. Bohaté vrstvy a církev se daním bránily. Proto zvolil jiný způsob, jak z nich pod státním dohledem dostat peníze do královské pokladny. Nápad mu vnuknul ministr financí. Rodilý Ital povolal odborníka z Neapole. Podle janovského systému navrhli tažení pěti číselných míčků, kterých bylo celkem 90. První veřejný tah se uskutečnil 10. prosince 1763.

Západní svět čelí jisté sebedestrukci, absenci cílů i naděje, napsal dříve Jiří Přibáň s tím, že se projevuje těkavost doby a sklon uvažovat klipovitě, na čemž se podílejí i sociální média. „Problém je v tom, že se z politiky vytrácí schopnost uvažovat v delším časovém horizontu. Nakonec se proto stává obětí onoho klipu – čím je kratší, tím musí být z definice silnější,“ říká pro Český rozhlas Plus Přibáň, ústavní soudce, profesor právní filozofie a sociolog práva.

Západní svět čelí jisté sebedestrukci, absenci cílů i naděje, napsal dříve Jiří Přibáň s tím, že se projevuje těkavost doby a sklon uvažovat klipovitě, na čemž se podílejí i sociální média. „Problém je v tom, že se z politiky vytrácí schopnost uvažovat v delším časovém horizontu. Nakonec se proto stává obětí onoho klipu – čím je kratší, tím musí být z definice silnější,“ říká pro Český rozhlas Plus Přibáň, ústavní soudce, profesor právní filozofie a sociolog práva.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se děje v Korintu, zůstane v Korintu 7. - V centru církve najdeme stůl. Pro křesťany je to nejsvětější místo. Stůl je inkluzívní a rodinný. Pozvání jsou hříšní, nemocní a pochybující. Ježíš zve všechny. Eucharistie v první církvi nebyl rituál v kostele, ale součást opravdové večeře. Říkali ji hody lásky. Kromě duchovního to byla i praktická pomoc chudým a hladovějícím. Bohatí zajišťovali většinu jídla. Byl to skvělý princip. Jenže, ze skvělého nápadu se staly orgie porovnávání, předvádění, závisti a opilosti. Bohatí si nosili pamlsky, chudí nic. Moc se nesdíleli. Bohatí se nezdráhali dávat najevo, jak so ti užívají. Ostatním nechali zbytky. Na začátku dopisu Pavel řeší rozdělení církve do skupinek podle teologie a oblíbených učitelů, nyní řeší rozdělení podle sociálního statusu. Vracíme se k otázce svobody a právům: Proč bych se měl omezovat, když mi Bůh žehná? Obdařil mě prosperitou, proč to neukázat? Víte, jak tomu říká Pavel? “To pohrdáte Boží církví natolik, že ponižujete ty, kdo nic nemají?”

Sloučit menší obce do větších samosprávných celků? Starý vládní plán, který se aktuálně vynořil. Samosprávy v menších obcích se vládě jeví jako neefektivní, drahé. Na nich by státní rozpočet mohl ušetřit. Opak je ale pravdou. Stát by prodělal.

Když pominula pandemie a energokrize, začala Evropa zase více utrácet. Ale Češi ne. Ti dál spoří jako o život. Z každé tisícovky odloží průměrně 180 korun. „Míra úspor je extrémní, spoří ale zlomek lidí,“ říká ekonomka Matesová.Na běžných účtech celkem 1,4 bilionu korun. Jeden bilion na těch spořicích a další bilion na termínovaných. Plus peníze v penzijním a stavebním spoření. České úspory zůstávají v průměru dál vysoké, zatímco Evropa se už vrátila k „normálnější“ předcovidové míře úspor.„Míra úspor (kolik procent z čistého příjmu ušetříme, pozn.red.) je extrémní v porovnání s předchozí historií českých domácností, protože dlouhodobě byla průměrná míra úspor asi 12 procent z čistých příjmů ročně. V době covidu, když se zavřely obchody, vyskočila dramaticky asi na 18 procent, pak mírně klesla a začala růst znovu,“ nastiňuje v podcastu Ve vatě průběh spoření v tuzemsku ekonomka Jana Matesová.Průměrný Čech nyní z každé tisícovky ušetří zhruba 180 Kč, průměr Evropské unie je „jen“ 140 korun. České domácnosti měly v roce 2022 dokonce druhou nejvyšší míru úspor po Německu (19,91 %). Na opačný konec porovnání se dostaly Řecko (–4,03 %) a Polsko (-0,77 %). Výdaje na spotřebu domácností zde tedy byly vyšší než jejich disponibilní příjmy.Na typickém českém účtu leží podle nedávného šetření banky Creditas aktuálně zhruba 330 000 Kč. Úspory však nepřibývají všem, polovina domácnosti neuspoří víc než 2000 měsíčně. Zhruba 16 procent lidí neušetří měsíčně víc než pětistovku. Celkem šesti procentům domácností nestačí na pokrytí potřeb ani to, co vydělají.Naopak 13 procent domácností ušetří opravdu hodně a právě ty táhnou vysokou průměrnou míru úspor české populace nahoru.Proč se české úspory tolik nafoukly? Pod vlivem nedávných šoků má řada lidí obavy z budoucnosti. Český střadatel má totiž za sebou náročné období – dvojcifernou inflaci pocítil dlouhý rok a půl. Za tisícovku odloženou na Vánoce 2019 si dneska koupí zboží ani ne za sedm stovek.„Zhruba třetina populace spoří, aby měla rezervu. Všichni se poučili, že je potřeba myslet do budoucna. Všichni kromě generace do 26 let, to je generace, která nemyslí do budoucnosti. Peníze nabyl, peníze pozbyl za cokoliv,“ míní Matesová.Čerstvý výhled Mezinárodního měnového fondu říká, že celou eurozónu v příštích pěti letech nečeká růst větší než 1,2 procenta. „Jsme v depresi. Nepočítali jsme s tím, že se změní světový řád. Nepočítali jsme s tím, že se najednou věci, které jsme považovali za naprosto automaticky dostupné i finančně, jako jsou energie, budou najednou velmi drahé,“ konstatuje někdejší zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Ze spořicích účtů se Čechům nechceDalší důvod extrémních českých úspor jsou vysoké úrokové sazby. Ty jednak zlepšily výnosy spořicích produktů, ale taky zdražily hypotéky. „Část lidí, která si spořila na bydlení, najednou zjistila, že se svým příjmem na hypotéku nedosáhne buď vůbec nebo jen na menší a velmi drahou,“ říká ekonomka. A tyto úspory zatím odpočívají na účtech, než hypotéky zlevní.Díky vyšším sazbám mají dosud zároveň české domácnosti solidní sazby na spořicích a termínovaných účtech. Třebaže postupně klesají, dlouho nabízely srovnatelné zhodnocení s rizikovějšími investičními produkty, které jsou v Česku stále výrazně méně populární než spoření.Nejčastějším způsobem ukládání peněz zůstávají běžné účty, které však nabízejí prakticky nulový úrok. Vysoká inflace střadatele v posledních třech letech přece jen trochu vyškolila a lidé začali pro své peníze hledat lepší zhodnocení.Z běžných účtů, jak plyne z dat ČNB, odplynulo během tří inflačních let zhruba 240 miliard na současných 1,41 bilionu korun. Největší přesun proběhl směrem k termínovaným vkladům, které za uplynulé tři roky narostly o 500 miliard na jeden bilion korun. Přibyly i úspory na spořicích účtech.Bohatí spotřebu neroztočíNaděje ekonomů, že se s poklesem úrokových sazeb opět roztočí skomírající spotřeba, jsou ale podle Jany Matesové liché. „Jedna malá skupina je velmi bohatá a ta nenakupuje ty páté tepláky. Ta nakupuje investiční produkty všeho druhu, protože někam ukládá peníze,“ domnívá se.Spotřeba se podle Jany Matesové dlouho nemusí vrátit na předpandemickou úroveň. „Budou Vánoce a potom budou povánoční výprodeje, takže tržby vzrostou, ale co bude potom? Na úrovně před pandemií se u většiny zboží spotřeba nemusí vrátit.“Podle Matesové to však není nižší spotřeba, která ekonomiku táhne dolů. „Nakopávat ekonomiku spotřebou, to je velmi krátkodobé a může se klidně stát, že budeme nakopávat úplně jiné ekonomiky. To je jak s tou daní na tiché víno, 70 až 80 procent tichého vína na českém trhu je z dovozu, takže když budou Češi více pít, tak podporují vinaře z jiných zemí.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Je pražská burza místo, kam investovat na důchod? Slabiny českého kapitálového trhu probere speciál investičního podcastu Ve vatě s šéfem Burzy Petrem Koblicem, investorem Ondřejem Tomkem a ekonomkou Janou Matesovou.Investiční podcast Ve vatě natáčel opět naživo s diváky v pražském Vnitroblocku. Tématem bylo tentokrát fungování českého kapitálového trhu.To, že Češi málo investují, se projeví na jejich finančním zázemí v penzi, ale i na bohatství celé ekonomiky. „Evropa klesá v počtu obyvatel a zároveň tu obyvatelé oproti Spojeným státům chudnou tím, že si investují míň. Za dvacet až třicet let tady můžeme očekávat větší množství chudších důchodců, ta ekonomika bude obecně chudší, nebude schopná reagovat. Vlády by do toho měly vstupovat nastavováním podmínek,“ říká jeden z hostů podcastu, investor Ondřej Tomek.Spolu s ním debatovali ekonomka Jana Matesová, někdejší zástupkyně Česka při Světové bance, a generální ředitel Burzy cenných papírů Petr Koblic. Videozáznam diskuze Ve vatě publikujeme na Seznam Zprávách v pondělí. Audio najdete ve všech podcastových aplikacích.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jak probíhají volby v místech, kde velká voda napáchala největší škody? Které kroky podnikají veterináři pro to, aby se v oblastech zasažených povodněmi nešířily infekce? A co vypovídá o ruském režimu přestřelka mezi ochrankami údajně nejbohatší Rusky a jejího manžela?

Host: Marek Výborný /KDU-ČSL/, ministr zemědělství https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370814/

Klíčem ke zdravému bydlení jsou záporné ionty. Na principu jejich využívání fungují tzv. iontové domy. Pokud dodržíte základní pravidla, vaše obydlí získá ozdravné účinky, regeneruje buňky a působí proti mnohým civilizačním chorobám.

Spoja dovolenku so zákrokom u stomatológa. Zubná turistika je na vzostupe. Slováci za lacnejšími zákrokmi cestujú do susedných krajín ako je Poľsko, či Maďarsko, ale aj do vzdialeného Turecka. Zubári však varujú, že takéto zákroky prinášajú rizika. Novinárka Katarína Runnová v podcaste približuje, ako je to s cenami zubárov na Slovensku a čo vieme o zubnej turistike.Mnohí Slováci si zubára dovoliť nemôžu alebo za zákroky zaplatia stovky eur. Stáva sa postupne návšteva zubára záležitosťou bohatých? Čo všetko ovplyvňuje, koľko nás bude stáť zubár a aké práva majú pacienti? V podcaste tému rozoberáme s novinárkou Aktualít Katarinou Runnovou, ktorá pripravila sériu článkov, v ktorých sa venuje stomatologickým témam.„Je to téma, ktorú rieši každý Slovák. Ceny stomatologických zákrokov na Slovensku sú v porovnaní s inými krajinami príliš vysoké. Hnevá nás to. Ľudia si nedokážu dovoliť urobiť všetky kazy naraz, musia počkať do výplaty, mnohí to odkladaujú úplne alebo sa rozhodnú cestovať do iného mesta či krajiny," približuje novinárka v podcaste.Na zvýšenie zubnej turistiky začali upozorňovať zubári a dáta o tom zbierajú aj poisťovne. „Slováci si nemôžu dovoliť zákrok na Slovensku a preto sa rozhodnú vyhľadať zubára v zahraničí, kde ich to vyjde mnohokrát lacnejšie. Robia to aj pre kratšie čakacie doby, ale aj preto, že v niektorých menších obciach chýbajú zubári," približuje Katarína Runnová a v podcaste menuje aj niektorí prípady ľudí, ktorí vycestovali do zahraničia.V rozhovore hovoríme aj o tom od čoho sa odvíja koľko u zubára zaplatíme a aké práva má pacient. „Pacienti by si mali uvedomiť, že si za zákrok platia a preto by dopredu mali mali vedieť, koľko zákrok bude stáť. Ak im to lekár nedopraje, tak by sa mali domáhať svojich práv. Nemali by sa hanbiť, pretože nejde o malé peniaze," hovorí.V rozhovore hovoríme aj o tom, či nedávne zrušenie zubných benefitov spôsobilo nižší záujem o preventívne prehliadky. Ministerka Zuzana Dolinková včera informovala, že všeobecná zdratovná poisťovňa ponúka zubný benefit v podobe bezplatnej anestézie pre deti.Moderuje Denisa Hopková.

V jakém stavu je americká ekonomika a jak její stav může ovlivnit výsledky podzimních prezidentských voleb? Jaký ekonomický program nabídne pravděpodobná kandidátka za demokraty Kamala Harrisová? „Možná bude v ekonomické oblasti víc nakloněna k sociálnímu cítění, ale i Biden byl v tomto dost silný,“ říká českoamerický ekonom a profesor Jan Švejnar.

Poláci berou více, než Češi. Není to o moc, hodně tomu pomohlo zvýšení mezd polských učitelů a státních zaměstnanců novou vládou v čele s Občanskou koalicí Donalda Tuska. Ale faktem je, že se Polsko na Česko velmi výrazně dotáhlo a srovnalo s ním krok. Je to pro Česko celkově dobrá zpráva. Bohatý soused je totiž pro naši zemi plus.

Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS) připravuje novelu trestního zákoníku. Její původní smysl zněl nezavírat lidi do vězení za bagatelní trestnou činnost. České věznice jsou přeplněné a při hromadném ubytování vězňů existuje vysoké riziko „kriminální infekce“.