Novinky.cz

V sobotu se na pražské Letné sešlo několik tisíc lidí, aby vyjádřili podporu statečným ukrajinským vojákům a civilistům. Šestapadesát procent dotázaných podporuje v Česku podle průzkumu agentury Median pro Česky rozhlas západní dodávky zbraní pro Ukrajinu. 

V končícím týdnu se definovala podoba nadcházející konfrontace mezi silami prosazujícími svobodu a silami, které svobodu neuznávají. Ano, tak prosté to je. Shodou okolností se v jednom dni sešly projevy ruské hlavy státu Vladimira Putina a amerického prezidenta Joea Bidena.

Od ruské agrese na Ukrajinu uběhl rok. Uplynulých 365 dní, výhledy do budoucna, globální i lokální bezpečnostní, politické a ekonomické debaty rozebírají hosté Michaela Rozsypala: Lenka Klicperová, Tomáš Pojar, Jiří Baloun, Milan Mikulecký, Alex Švamberk, Alexandr Vondra, Petr Zahradník, Michal Macenauer a Michael Romancov.

Zvolený prezident Petr Pavel vyslyšel pozvání pořadatelů Mnichovské bezpečnostní konference a minulý pátek a sobotu strávil v bavorské metropoli mezi nejdůležitějšími politiky Evropy a světa.Už jen nezpochybnitelné znásobení váhy České republiky, které s Pavlem do mezinárodních vztahů přichází, by stačilo ke kladnému zhodnocení první velké akce zvolené hlavy státu v cizině. Jenže to nebylo všechno.

V ANO vládne triumvirát složený z šéfa Andreje Babiše a místopředsedů Aleny Schillerová a Karla Havlíčka. Novinkám to v podcastu Politalk řekl poslanec hnutí a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák s tím, že jste v hnutí buď sluha, nebo nepřítel. V rozhovoru připustil také v spolupráci s ODS, pokud by sám v hnutí skončil. A rozpovídal se i o směřování ANO, které by si podle jeho slov nyní ve vládě vedlo podobně jako pětikoalice. 

Čtenář, divák a posluchač v Ruské federaci, který nemá nebo nechce mít přístup k jiným než státním zdrojům, žije v přesvědčení, že všechna díla ruské kultury jsou mimo hranice jeho země buď zakázána, nebo zamlčována, či rovnou fyzicky likvidována.

Na sociálních sítích je vidět nejedno oznámení, že rozloučením se zimou a dnem radosti bude pro pisatele nikoli začátek astronomického jara, ale 9. březen, kdy bude slavit s dobrou náladou a dobrým pitím. 

Po rozpoutání války, kterou téměř před rokem začalo Rusko proti Ukrajině, vrostl zájem českých uživatelů internetu o autentická videa z ruského prostředí. Takových videí lze najít velké množství. Často se u lidí, kteří je zhlédli, setkávám s nepochopením. Žádají o vysvětlení, protože to, co vidí a slyší, je v rozporu s jejich chápáním smyslu života a lidských hodnot obecně.

Polsko je zemí, která nejvíce podporuje Ukrajinu. Proč tomu tak, je i když obě země měly v minulosti spory se v podcastu Zbytečná válka vysvětlovat ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj, který studoval na Karlově univerzitě.

Zvolený prezident Petr Pavel ještě není ve funkci. Ani být nemůže. Inaugurace, tedy uvedení do úřadu, což znamená oficiální nabytí všech práv, povinností a pravomocí, které český prezident má, proběhne 9. března tohoto roku. Přesto se rozšířil zajímavý úkaz.

Nově zvolený prezident Petr Pavel v rozhovoru pro server Novinky.cz vysvětluje, proč od prvního dne nasadil vysoké tempo a jak to bude vypadat po jeho inauguraci 9. března. Zároveň říká, že Ukrajině se musí dostat všech požadovaných moderních zbraní, jinak půjde o prohru nás všech.

Téměř před rokem rozpoutalo Putinovo Rusko ničivou válku proti Ukrajině. Hynou tam lidé, města mizí v rozvalinách po barbarských útocích ruské armády, stovky tisíc Ukrajinců jsou mimo domov a nevědí, kdy se budou moci vrátit, Evropa pociťuje ekonomické následky války… Je přirozené, že by každý chtěl vědět, alespoň přibližně, kdy už skončí ta ruská zima, kterou Kreml vnucuje cizím zemím.

Ukrajincům byly přislíbeny moderní západní tanky. Redaktor zahraniční rubriky Novinek.cz Alex Švamberk probíral s bezpečnostním analytikem a bývalým poradcem ministra obrany Milanem Mikuleckým, co může přinést jejich nasazení a kolik by jich bylo potřeba, aby změnily situaci na frontě, když hrozí obklíčení Bachmutu, i to, jestli Ukrajina potřebuje letadla.

Zvolený prezident Petr Pavel poskytl v hodinách po vyhlášení výsledků voleb hlavy státu velké množství rozhovorů. Téměř nikdy nechyběla otázka, jak chce přispět k zacelení trhliny, která prochází napříč společností. Neboli, jak se ještě říká, jak bude zasypávat příkopy.

Represivní atmosféra v Ruské federaci přiměla drtivou většinu protivníků současného režimu k emigraci. Dva z nich, Michail Chodorkovskij, kdysi nejbohatší podnikatel v zemi a později Putinův vězeň, který strávil deset let v lágrech, a šachový mistr světa Garri Kasparov jsou známi i mimo Ruskou federaci.

Jakou šanci má Babiš, aby se stal prezidentem, soudruzi? (Ty soudruhy za chvíli vysvětlím.) Musí toho Pavla pokydat kejdou, musí žvanit, žvanit a žvanit, a je jedno, jestli bude jenom kecat nebo rovnou lhát! Úkol zní takto: Pavlovi voliči nesmí ke druhému kolu přijít!

Dnes stručně zmíním některé z velkého množství zpráv denně plnících ruský veřejný prostor. Nejde o produkci opozičních médií, ta vlastně v Rusku ani neexistují. Jedná se o trend, který se stále více projevuje jako pozadí, na němž se odehrává život v Ruské federaci těchto dnů. Nebyl by problém najít zpráv podobného druhu mnohem více. O jaký druh běží, poznáte z dalšího vyprávění. Všechny zmíněné události se staly v nedávné době.

Na Ukrajinu dodal Český Červený kříž 416 tun pomoci, uvedl v podcastu Zbytečná válka jeho prezident Marek Jukl. Připomněl i zásady organizace pomáhat všem bez výjimky a také to, že i žoldnéře a zahraniční bojovníky chrání ženevské konvence.

Fekální vůz je v běžné řeči hovnocuc. Raději použiji pro další zmínky náhradní termín lejna. Ono je to nakonec k nerozeznání. Lejnocuc vycucává, tedy vysává lejna, následně je schraňuje a v závěrečné fázi vypouští na předem určeném místě.

V současné době již není nouze o zprávy z Ruska a o názory nejrůznějších lidí na tamní vývoj a vyhlídky. Skutečně zajímavé jsou ale úvahy ruských nezávislých intelektuálů. Je pravda, že v samotné zemi jich zůstalo nepatrné množství, a většina těch, jejichž názory stojí za pozornost, je v emigraci. I tak ale rozumí dění v zemi, v níž se narodili a vyrůstali, nejlépe.

Včera večer proběhla v České televizi tzv. superdebata kandidátů na úřad prezidenta České republiky. Podstatou demokracie je politická soutěž jednotlivců, stran a hnutí, kteří zastupují různé voliče. Růzností míním rozdílnost intelektu, vzdělání, kultury a hodnot, které občané vyznávají. Z tohoto hlediska je letošní výběr z hroznů povedený.

Začnu obsáhlým citátem. Není to můj autorský text. „U nás v dopravních nehodách zahyne na 30 000 lidí, přibližně stejný počet obětí si vyžádá alkohol… Jednou tento svět opustíme všichni, tomu se nedá utéct. Otázka spočívá v tom, jak jsme žili.

Boje na Ukrajině se v posledních měsících změnili v tupou a brutální opotřebovávací válku, kde mají obě strany velké ztráty, což je vidět zejména u Bachmutu. Bezpečnostní analytik a bývalý poradce ministra obrany Milan Mikulecký probíral s redaktorem Novinek v podcastu Zbytečná válka, jak může válka pokračovat, a jaké dopady bude mít čím dál bližší spolupráce mezi Ruskem a Íránem.

Ročně podlehne rakovině plic v Česku kolem pěti tisíc lidí. Bohužel ji nelze neodhalit v počátku, ale zpravidla a když je pozdě. Tuhle nemoc si většina z nás spojuje hlavně s kuřáky, ale podle již dostupných informací a případů se nemoc týká i nekuřáků. V pořadu Neklepat! hovoří přední český pneumoonkolog z Fakultní Thomayerovy nemocnice Libor Havel, který sice všem doporučuje nekouřit, ale navrhuje i alternativní řešení, když prostě kouřit chcete…

Ohledně prezidentské kandidatury expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše se spekulovalo dlouhé měsíce, oficiální rozhodnutí oznámil až na konci října jako poslední ze všech uchazečů. V případné roli prezidenta chce zastupovat občany, kteří nejsou příliš slyšet, i tlačit vládu k potřebným krokům. Co kabinetu Petra Fialy (ODS) vytýká? A co by dělal na Hradě někdejší druhý muž ANO Jaroslav Faltýnek? Pusťte si rozhovor.

Novinky do studia pozvaly všechny potvrzené prezidentské kandidáty. Výjimkou nebyl ani generál ve výslužbě Petr Pavel, jako jediný však pozvání odmítl. Promluvit o něm proto přišli lidé, kteří jej znají nebo jeho zkoumali.

Rok 2023 bude těžký. Je podle mě lepší být připraven na nadcházející události. Pak se tam vměstná i určitá naděje. Pokusím se vysvětlit, co mám na mysli.

Bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima je jedním z několika prezidentských kandidátů, kteří mají komunistickou minulost. Že by to pro nejvyšší státní funkci byl hendikep, si nemyslí, voliči si to prý musí posoudit sami i s ohledem na chování či zkušenosti daného kandidáta. Základem je však podle jeho vyjádření v předvolebním rozhovoru pro Novinky otevřenost.

Na Andreje Babiše (ANO) leží v Moskvě složka kvůli jeho komunistické minulosti. Spolu s generálem Pavlem – který zase podle archivů studoval na vojenského špiona – tak mohou být vydíratelní. To si myslí prezidentský kandidát, poslanec SPD, chartista a předseda lustrační komise Jaroslav Bašta. V předvolebním rozhovoru pro Novinky se rozpovídal i o svému politickém obratu či svým postojům k Ukrajině nebo Evropské unii. Více se dozvíte ve videu.

Začátkem roku 2022 považovala většina Evropanů a Američanů, kteří nesledovali vývoj v Ruské federaci, tento stát za problematický, za vybočující z norem, podle kterých se snaží žít jejich společnosti, za podivný a někdy bizarní. Stále však byl řazen do stejného civilizačního okruhu. Koncem roku 2022 počet takto uvažujících lidí povážlivě klesl. Postaralo se o to samotné Rusko.

Symbolem tvrdosti bojů na Ukrajině je Bachmut o který se bojuje od června. Situace ve městě popsal analytik Tomáš Kolařík, který se z něj nedávno vrátit a viděl v tamní nemocnici pracovat české dobrovolníky. ještě předtím navštívil nedávno osvobozený Cherson,

Myšlenka kandidovat na Hrad se u podnikatele a „kluka z paneláku“ Karla Diviše zrodila už před lety, posledních dva a půl roku se na prezidentské klání připravoval. Ačkoliv si je vědom toho, že ho část veřejnosti nezná a v průzkumech nepatří mezi favority, věří si. Jeho cílem je, aby se Česko posunulo dopředu a běžní občané byli slyšet. Proč by podle něj politici měli mít odvahu a nemají ji, nebo co udělal dobře Miloš Zeman? Je pro stejnopohlavní svazky a jak by je nazýval? Diviš byl hostem předvolebního studia Novinek.

Na podzim a v zimě kolem sebe nenajdeme snad živou duši, co by nekýchala nebo nesmrkala. Lidově se říká, že naše imunita dostává zabrat. A vzhledem k tomu, že probíhá energetická krize, kdy všichni šetříme hlavně s teplem, tak je dost možné, že právě tohle se na naší imunitě také podepíše. Do podcastu Neklepat! přijal pozvání imunolog a alergolog Radek Klubal, který vysvětlí, co se s naší imunitou v zimních měsících děje, proč je dobrý takzvaný studený odchov a jak vůbec v dnešní době „přežít“.

Kandidát na prezidenta – odborový předák – Josef Středula byl hostem předvolebního rozhovoru na Novinkách. Rozpovídal se o svých přednostech, vztahu ke komunistické minulosti některých protikandidátů, o hádkách s Andrejem Babišem (ANO), rozhovorech s Milošem Zemanem či o nerozhodnosti Petra Fialy (ODS). Více se dozvíte ve videu.

Konec roku patří bilancování. A ohlédnutí za uplynulými dvanácti měsíci je i tématem posledního letošního dílu podcastu Pas a pusu. Moderátor pořadu Michael Švarc v něm připomene pět rozhovorů, které se staly jeho osobními favority. Posluchače tak čeká návrat do Dánska, Egypta, Afghánistánu, Bruselu či mezi letecký palubní personál.

O funkci prezidenta se současný senátor Pavel Fischer ucházel neúspěšně již před pěti lety. V lednu se o to pokusí znovu, občanům podle svých slov nabízí zkušenosti z Hradu i diplomacie, slušnost a schopnost okamžitě začít pracovat. Ve studiu Novinek obsáhle představil své názory a případné kroky po příchodu na Hrad. Jak by ohodnotil končící hlavu státu Miloše Zemana? Co by řešil s prezidenty jiných zemí? To i mnohem více se dozvíte ve videu.

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor novinek Alex Švamberk probírali, co za deset měsíců ukázala válka na Ukrajině. Jaké zbraně byly mediálně vyzdvihované a jaké jsou skutečně účinné vyzdvihované. Oba se shodli na významu dělostřelectva a na tom, že je nutné se při modernizaci armády z konfliktu poučit.

Už se kdekdo vyjádřil k epizodě z cyklu televize CNN Prima News K tabuli!, v níž je zachycena návštěva Andreje Babiše ve školní třídě. Neuškodí se ale k této události vrátit, protože jako máloco ukázala pravou tvář muže, který chce být českým prezidentem.

Přesně před rokem Novinky nabídly diskusi politického geografa Libor Jelen s redaktorem zahraniční rubriky Novinek Alexem Švamberkem, ve které se zamýšleli nad možností a pravděpodobností ruské agrese na Ukrajině. Po desíti měsících války, tisících mrtvých, zraněných a deportovaných civilistů, stovkám zničených měst a globální energetické krizi se zdá, že se debata o ukončení konfliktu vrací na začátek. Existuje nějaký kompromis? A jaké by Ukrajina musela dostat záruky?

Vladimir Putin dal minulý týden jasně najevo, že jeho cílem je zvětšit území pod ruskou kontrolou. Jaké ideje - někdy skutečně obskurní - formovaly jeho imperialistické myšlenky se drží, probírali v podcastu Zbytečná válka Martin Jabůrek z katedry filozofie University Palackého v Olomouci a redaktor Novinek Alex Švamberk. Věnovali se i otázce vlivu Alexandra Dugina, jenž čerpal z okultní interpretace nacismu.

Televize Dožď byla jedním z hrstky médií, která za Vladimira Putina oslovovala diváky, kterým se jeho politika nelíbila. I proto byla v Rusku zlikvidována ihned po začátku války. Zakotvila v Rize, získala místní vysílací licenci. Ale o tu přišla a Dožď vyřadily z kabelových sítí Litva a Estonsko.

Hostem podcastu Zbytečná válka je politický geograf a náměstek ministra zahraničí Evropu Jaroslav Kurfürst. Jeho sekce zodpovídá i za vztahy s Ruskem. Diplomat, který působil na českém velvyslanectví v Moskvě se dlouhodobě zabývá Ruskem a jeho historií. Tématem byly především paralely mezi carským a současným ruským imperialismem.

První případ infekce virem HIV byl v Československu diagnostikován v roce 1985, svůj vrchol přírůstky dosáhly v roce 2016, kdy se virem nově infikovalo 286 osob. O viru HIV, prevenci a léčbě nebo o tom, jak se zvyšují čísla s válkou na Ukrajině v dnešním díle podcastu Neklepat hovoří vedoucí HIV a AIDS centra z kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Nemocnice Na Bulovce David Jilich.

V uplynulých dnech jsem vedl debaty na Twitteru s lidmi nespokojenými se stanovisky, která mám ke kandidátům na úřad prezidenta republiky, zejména k Danuši Nerudové. Rád bych odpověděl všem a podrobně.

Ve čtvrtek 1. prosince začal v Rusku platit nový zákon o cizích (lze také přeložit zahraničních) agentech. Cizím agentem se může stát nejen občan Ruské federace nebo ruská právnická osoba, ale také občané jiných států a právnické osoby mimo Rusko. Nemusí se nacházet na území Ruské federace.

Ve veřejném prostoru se opakovaně vznáší námitka, že Petr Pavel nemůže být v současné době prezidentem České republiky, protože byl svého času členem KSČ. Při respektu k nositelům tohoto názoru chci vysvětlit, proč si myslím, že tento fakt je naopak výhodou pro Českou republiku. Nikomu svůj pohled nevnucuji, ale také se nebudu pouštět do nekonečných debat, které mají údajně stanovit jedinou pravdu.