Podcasts about v evrop

Celá Evropa mluví o nutnosti masivně navyšovat výdaje na obranu. Mezi rétorikou a reálnými opatřeními je ale podle zástupců evropských zbrojovek propast. „V Evropě stále postupujeme mírový tempem. Používáme mírové nákupní a testovací procesy,“ říká Jan Pie, šéf Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), která zastupuje víc než čtyři tisíce evropských zbrojovek.

Celá Evropa mluví o nutnosti masivně navyšovat výdaje na obranu. Mezi rétorikou a reálnými opatřeními je ale podle zástupců evropských zbrojovek propast. „V Evropě stále postupujeme mírový tempem. Používáme mírové nákupní a testovací procesy,“ říká Jan Pie, šéf Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), která zastupuje víc než čtyři tisíce evropských zbrojovek.

Z mnoha stran se v poslední době ozývá stesk po tradičním průmyslu. Donald Trump na nostalgii po továrnách postavil část své kampaně. V Evropě je deindustrializace kontinentu divokou kartou populistů, ač často zkratkovitě a mylně připisovaná takzvanému Green Dealu. Slibují, že se z Asie vrátí staré dobré továrny, které dají slušnou obživu místním lidem.

Z mnoha stran se v poslední době ozývá stesk po tradičním průmyslu. Donald Trump na nostalgii po továrnách postavil část své kampaně. V Evropě je deindustrializace kontinentu divokou kartou populistů, ač často zkratkovitě a mylně připisovaná takzvanému Green Dealu. Slibují, že se z Asie vrátí staré dobré továrny, které dají slušnou obživu místním lidem. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomhle dílu Generačního konfliktu se dozvíte všechno, co potřebujete vědět o stárnutí. A nebojte se, nebude to nic pochmurného, natož pochmurně podaného. Skvělá socioložka Lucie Vidovićová rozbíjí stereotypní představu seniora, který jen luští křížovky, pomalu se šourá parkem a smutně krmí holuby. Podle nejnovějších dat přichází nová generace seniorů, která někdy dává v disciplíně „vitalita“ na frak i slabším kusům z generace Z. V Česku je ale s věkem potíž. Lidé jsou neustále nepřátelsky konfrontováni s číslovkou u svého jména. A netýká se to kupodivu jen starší generace, ale i mladých. Proč tomu tak je? A jak se s tím vyrovnat? Plus samozřejmě generační slovníčky a řada zajímavostí. Víte třeba, kolik let bylo Babičce Boženy Němcové?

Zebry, žirafy, ale i nenápadní vakorejci. To vše má na starosti chovatel Marek Dohn jihlavské zoologické zahradě. Tentokrát jsme se společně vydali nahlédnout do zázemí, kde se vakorejci chovají, a zjistili jsme, jak složitý může být jejich odchov.

„Propagaci vířivek paradoxně prospěla covidová pandemie, která všechny donutila myslet víc na sebe. V té době tu byl obrovský boom, dokonce v celé Evropě. Do té doby byl největší trh hlavně v Americe. V Evropě jsme stále na začátku – vždy se něco stane, přijdou krize a pak mají lidé pocit, že musejí šetřit,“ říká Kateřina Kadlecová, místopředsedkyně Asociace českého průmyslového designu a majitelka firmy USSPA.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě během tohoto čtvrtletí chce Česko podepsat smlouvu s korejskou společností KHNP o stavbě dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Existují kolem tohoto projektu ještě nějaké nejasnosti? Hrozí Evropě zaplavení levným čínským zbožím poté, co americký prezident zvýšil reciproční cla pro Čínu na 125 procent, zatímco většině zemí cla na 90 dnů pozastavil? Příroda se podle vědců probouzí dřív než v minulosti. Jak takový výzkum probíhá? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od 7. října 2023, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael, z čehož se stal nejsmrtelnější útok kterému čelil Izrael od svého založení, uplynulo přes dva a půl roku. S jeho následky se však vyrovnáváme dodnes, válka na blízkém východě stále pokračuje. Po celém světě se konaly protesty pro a proti Izraeli a Palestině. Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač jak na izraelského premiéra a bývalého ministra obrany, tak na lídry Hamásu. U nás se válka projevuje nejviditelněji značně rostoucím množstvím nenávisti, zatím převážně na sociálních sítích, směřované jak vůči muslimům, tak židům. Právě na antisemitismus se zaměřil kulatý stůl s názvem „Antisemitismus v Evropě“, který 24. března hostil parlament České republiky.

Žádná evropská země to nemá v otřásajícím se světě teď snadné, ale Slovensko jako by si vybíralo zvláštní dávku pohrom, neštěstí a tvrdých ran. Cla vyhlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem zasáhnou slovenskou ekonomiku krutěji než jiné země, každým dnem přibývají další ohniska nákazy slintavkou a kulhavkou, Slovenskou přímo sousedí s válkou, kterou vede na Ukrajině Rusko, naši východní sousedi mají aktuálně nejvyšší inflaci v celé eurozóně. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zájem o nákup nových aut je zatím v Česku vyšší než loni, výrazně se daří také prodejům elektromobilů. Tuzemské zastoupení Tesly navíc zatím podle čísel nepocítilo odliv zákazníků, třeba v březnu značce prodeje vyletěly na trojnásobek. Jak může tuzemský trh ovlivnit nástup čínského výrobce BYD? Daří se Škodě Auto prodávat nový elektrický model Elroq? A co by mohla americká cla na dovoz aut znamenat pro vývoj jejich cen v Evropě? Nejen na tyto otázky odpovídá v Ranním brífinku odborník na automotive Petr Knap ze společnosti EY.

Od loňského ledna se téměř ztrojnásobil počet ruských sabotážních útoků v Evropě. S tímto alarmujícím zjištěním přichází čerstvá analýza amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zájem o nákup nových aut je zatím v Česku vyšší než loni, výrazně se daří také prodejům elektromobilů. Tuzemské zastoupení Tesly navíc zatím podle čísel nepocítilo odliv zákazníků, třeba v březnu značce prodeje vyletěly na trojnásobek. Jak může tuzemský trh ovlivnit nástup čínského výrobce BYD? Daří se Škodě Auto prodávat nový elektrický model Elroq? A co by mohla americká cla na dovoz aut znamenat pro vývoj jejich cen v Evropě? Nejen na tyto otázky odpovídá v Ranním brífinku odborník na automotive Petr Knap ze společnosti EY.

Výrobce dopravní zabezpečovací techniky AŽD Praha dnes na trati Kopidlno - Dolní Bousov na pomezí Královéhradeckého a Středočeského kraje zahájil jako první v Evropě oficiálně provoz autonomního vlaku na takzvané širé trati. Protože legislativa neumožňuje provoz zcela bez obsluhy, je i v autonomním vlaku strojvedoucí, který ale na jízdu mezi stanicemi pouze dohlíží. Cestující oprvé svezl v sobotu.

Americký prezident Donald Trump oznámil dodatečná 25procentní cla na dovoz všech automobilů s tím, že by měla platit od 2. dubna. To samé se zpožděním se má dotknout i dovozu autodílů. Při tak drakonických sazbách otázka nezní, zda se to nějak vážněji dotkne Česka, ale jestli moc, anebo ještě víc.

Americký prezident Donald Trump oznámil dodatečná 25procentní cla na dovoz všech automobilů s tím, že by měla platit od 2. dubna. To samé se zpožděním se má dotknout i dovozu autodílů. Při tak drakonických sazbách otázka nezní, zda se to nějak vážněji dotkne Česka, ale jestli moc, anebo ještě víc.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Energetici chtějí v mělnické elektrárně do tří let začít vyrábět elektřinu i pomocí oxidu uhličitého. Připravují zařízení, které bude CO2 zahřívat a následně roztáčet turbínu vyrábějící energii. Půjde o další bezemisní zdroj v elektrárně, který podle energetiků zatím nikdo v Evropě nepoužívá.

Společnost AŽD ve spolupráci se Správou železnic zahájí 5. dubna pravidelný provoz autonomního vlaku s cestujícími. Jedná se o historicky první železniční linku na širé trati v Evropě, na které bude jezdit vlak bez strojvedoucího s lidmi na palubě a navíc se bude jednat o vozidlo české výroby.

V sobotu 15. března proběhlo v Bělehradě zřejmě největší protestní shromáždění v historii Srbska. O protestu v živém přenosu informovala největší světová média, věděl o něm doslova každý. Ostatně podle odhadů se v srbské metropoli sešel milion lidí. I proto se očekávalo, že demonstrace vyústí v otevřený střet s ozbrojenými složkami a podporovateli vládnoucího režimu. K tomu ale nedošlo, stalo se něco jiného. Patnáctiminutové pietní ticho za oběti tragédie pádu střechy hlavního nádraží v Novém Sadu, k němuž došlo loni 1. listopadu, narušila podivná tlaková vlna, patrně výstřel z nějaké v Srbsku zakázané zbraně. Spekuluje se o zvukovém dělu, v následujících dnech by mělo proběhnout nezávislé zahraniční vyšetřování. Jak a proč k tomu došlo? Jak se situace vyvíjí dál? O tom v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi.Úvod epizody vysvětluje příčiny občanské nespokojenosti v Srbsku, která pod vedením dobře organizovaného studentského hnutí v uplynulých měsících přerostla v největší protesty v historii země. Jakub popisuje tento v Evropě nevídaný fenomén, přibližuje cíle a motivace demonstrantů i neschopnost vládnoucího režimu adekvátně reagovat. Následně se sourozenci zabývají průběhem přelomového protestního shromáždění z 15. března a rozebírají spekulace o užití sonické zbraně na pokojné a tiše stojící demonstranty. Záběry z Ulice Kralja Milana, kde se protestující občané zničehonic panicky rozestoupili, obletěly svět. Vysvětlení onoho okamžiku provázejí různé, mnohdy až konspirační teorie. Jak jej vysvětlují srbští politici? Jakub detailně přibližuje údajný plán, jehož cílem mělo být vyvolat krveprolití a umožnit vládě vyhlásit nouzový stav, i způsob, jak se tomu studentům podařilo zabránit.V druhé části se bratři probírají zahraniční reakce i aktuální vývoj v srbské společnosti, která se stále výrazněji v protestech angažuje jako celek, dokonce vznikají paralelních občanské lokální samosprávy. Mezi lidmi také sílí vztek na členy a politiky dominantní Srbské pokrokové strany, neodmyslitelně spojené s prezidentem Aleksandarem Vučićem. Může stávající atmosféra vyústit v občanskou válku? Jak se k situaci staví policie? A kam zmizeli odpůrci protestů, kteří více než týden stanovali u srbského prezidentského paláce? Mají demonstranti podporu v okolních zemích, respektive daří se studentskému hnutí rozšiřovat i za hranice Srbska? A čím prezident Vučić vytočil Makedonce, že organizují své vlastní demonstrace?Aneb konečně podcast, který vysvětluje slovanské věci tak zblízka, jako nikdo jiný v Česku.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Teď už se Evropa bez Ukrajiny neobejde,“ říká historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj starý kontinent v posledních třech letech „zpustl ve své ostražitosti“ a příliš pozdě začal dělat to, co měl dělat už dávno. Evropa má podle Svobody zásadní luxus, který Ukrajinci nemají, a tím je absolutní neschopnost poučit se ze své historie. Jako velmi pravděpodobnou vidí variantu proměny Ukrajiny v „evropský Izrael“, tedy v zemi, která je možná prosperující, ale v permanentním ohrožení. Svoboda také hovoří o tom, že pokud mají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský a americký prezident Donald Trump něco společného, pak je to podle něj fakt, že jsou oba mělcí populisté. „Zelenský ale není ideolog. Někteří Ukrajinci mě však přesvědčují, že je úplně hloupý,“ tvrdí expert, podle něhož prezidenta Ukrajiny teď dohnala karma. Pokud jde o kroky Trumpovy administrativy nejen vůči Ruskem napadené zemi, podle ukrajinisty jasně dokazují, že světový řád se mění. Jak reálné je vypuknutí „velké“ války v Evropě? A byla schůzka v Oválné pracovně pastí na Zelenského? Nejen to se dozvíte v rozhovoru.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem se proslavil svojí šikmou věží. Jedná se o čtvrtou nejšikmější věž v Evropě – na 65 metrech své výšky se vychyluje o celé dva metry a jeden centimetr. Je tak těsně za slavnou šikmou věží v Pise.

Americko-ukrajinská dohoda o minerálech je znovu ve hře. V Evropě mezitím několik zemí oznámilo navýšení výdajů na obranu a aktivně se do evropských debat o bezpečnosti a podpoře Ukrajiny zapojil britský premiér Keir Starmer. Jak obnovený hlas Británie číst? A jak Britové vnímají politiku Donalda Trumpa po jeho návratu do Bílého domu? Host: Edward Lucas - britský novinář a spisovatel specializující se na bezpečnostní otázkyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Je to snad poprvé, kdy jsou zahraničněpolitické události v Česku sledovanější než domácí politika. Nástup nové americké administrativy je zatím ve znamení rozchodu s dosavadní politikou – silná slova, za nimiž není jisté, co bude následovat.Projevuje se to i ve vztahu k Ukrajině. Nový americký prezident chce vyjednat příměří, a to na základě jednání s Ruskem. Ukrajinský prezident Zelenský chtěl Spojené státy získat na svou stranu, a proto jim nabídl smlouvu o vytvoření fondu na společnou těžbu nerostů.Minulý pátek se oba potkali v Bílém domě a jejich konflikt chvílemi připomínal zápas MMA. Otázkou je, zda se Zelenskému podaří rozehrát hry s dalšími zeměmi a vyvážit oslabenou podporu Spojených států.V Evropě se politici hlavních zemí pokoušejí vytvořit novou obrannou strukturu. A jak to všechno dopadne?

Celý příběh začíná v roce 2017 v obci Kladina, kde byla nalezena tři tisíce let stará bronzová nádoba. Kromě nádoby samotné se zachovala i její výplň. A právě k její analýze byl přizván chemik Lukáš Kučera. „Nemůžeme si představit, že tam byly zbytky jídla. Je tam zachovaná hlína, z ní můžeme získat chemické informace,“ přibližuje. „Je to hodně těžký proces, protože nevíte, co hledáte, nemáte vstupní informace, nevíte, co jedli, pili. Ze střípků se snažíte skládat obraz.“Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý příběh začíná v roce 2017 v obci Kladina, kde byla nalezena tři tisíce let stará bronzová nádoba. Kromě nádoby samotné se zachovala i její výplň. A právě k její analýze byl přizván chemik Lukáš Kučera. „Nemůžeme si představit, že tam byly zbytky jídla. Je tam zachovaná hlína, z ní můžeme získat chemické informace,“ přibližuje. „Je to hodně těžký proces, protože nevíte, co hledáte, nemáte vstupní informace, nevíte, co jedli, pili. Ze střípků se snažíte skládat obraz.“

Ukrajina začala válku a Volodymyr Zelensky je diktátor, prohlásil americký prezident. Jeho země spolu s Ruskem či Severní Koreou hlasovala na půdě OSN proti rezoluci na podporu Ukrajiny. Jak jeho čeští obhájci vidí Trumpa dnes? Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).Nová americká administrativa pokračuje v jednáních o možném ukončení války na Ukrajině. Po minulém týdnu, kdy prezident Donald Trump průběžně ostřeloval velmi ostrými (a pro mnohé západní politiky a odborníky šokujícími) výroky napadenou zemi a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, tento týden je situace vyhrocená méně. V pondělí se Trump sešel v Bílém domě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V pátek by měl podle amerického prezidenta do Washingtonu přicestovat jeho ukrajinský protějšek Zelenskyj, aby společně podepsali dohodu, která by USA zajistila podíl na nerostném bohatství Ukrajiny.Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl: „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní… bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.Kam dál prezident Trump povede jednání o Ukrajině? Jakou roli v tom nakonec sehraje Evropská unie? A je fér, aby politici, kteří roky bránili posílení EU, teď mluvili o slabé Evropě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropa se musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany. Takové jsou podle premiéra Petra Fialy výsledky pařížského jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Jak může ke stabilitě a prosperitě přispět Česká republika? A je sen o jednotné evropské armádě reálný? Komentátor Radko Kubičko ještě přiblíží, nakolik se do současné domácí politiky promítají blížící se volby do Poslanecké sněmovny, a zamyslí se nad tím, jaký je koaliční potenciál hnutí ANO.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po telefonátu prezidentů Donalda Trumpa a Vladimíra Putina ze Spojených států zaznívá, že návrat k ukrajinským hranicím před rok 2014 je mimo realitu a že ruská agrese na Ukrajině je evropskou záležitostí. „Řada Ukrajinců vidí v Trumpově přístupu příležitost dosáhnout strategických cílů,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus David Stulík, zvláštní zmocněnec ministra zahraničí pro Východní partnerství, který pobýval více než deset let v Kyjevě.

Po telefonátu prezidentů Donalda Trumpa a Vladimíra Putina ze Spojených států zaznívá, že návrat k ukrajinským hranicím před rok 2014 je mimo realitu a že ruská agrese na Ukrajině je evropskou záležitostí. „Řada Ukrajinců vidí v Trumpově přístupu příležitost dosáhnout strategických cílů,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus David Stulík, zvláštní zmocněnec ministra zahraničí pro Východní partnerství, který pobýval více než deset let v Kyjevě.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odkaz na celý dílSoukromé školy v Británii budou nově podléhat 21% dani, Ondřej Kania v díle vysvětluje, jak vyšší DPH ničí celý systém vzdělávání. Skončí britské školství podobně jako britské zdravotnictví? Andy Dravecký rozebral v čem se liší čínská AI DeepSeek. DOGE začalo škrtat a progresivní levici zbývají oči pro pláč. V Evropě se otvírá okno příležitosti pro nové strany, v Německu nebo Anglii už nepoznáte, jestli vládne „levice” (Olaf Scholz a Keir Starmer) nebo „pravice” (Angela Merkel a Rishi Sunak).Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Donald Trump začal své druhé prezidentství několika silnými výroky a slibem, že udělá Ameriku silnější. To ale může být na úkor jejích západních spojenců. Například Dánska, na které nyní Trump tlačí, aby se vzdalo Grónska. „Rétoricky tím ale nahrává autoritářům, jako je například Vladimir Putin. Protože tím říká, že je v pořádku používat sílu,“ upozorňuje politický geograf Jan Kofroň.

V Evropě jsou často slyšet nářky, podle kterých nemáme žádného velkého lídra. Někdy je to ale tím, že prostě nechceme takové jasné lídry vidět. Jeden takový možný vystoupil ve středu před Evropským parlamentem: Byl to Donald Tusk, trojnásobný polský premiér. A také po pět let dvojnásobný evropský prezident, jak by se měl správně nazývat předseda Evropské rady, kdyby tuto funkci nezmršila Lisabonská smlouva.

Není zvykem zvát na inauguraci amerického prezidenta světové státníky. Neměli by čas ani na společnou fotku, natož na pracovní jednání. Jinak tomu nebylo ani včera, přestože Donald Trump pád zvučných jmen pozval. Omluvili se ale čínský prezident Si Ťin-pching, Trumpův protihráč na mezinárodní scéně, i maďarský premiér Viktor Orbán coby jeden ze skalních Trumpových fanoušků. Oficiální roli tak opět sehráli velvyslanci.

​​Co láká člověka na místa, kde teploty klesají hluboko pod nulu? S Petrem Horkým jsme si povídali o jeho cestách za polární kruh, kde hledá nejen dobrodružství, ale také klid a inspiraci.Dozvíte se, co obnáší cestování s dětmi, jak probíhá moderace a režisérská tvorba z pohledu zkušeného profesionála, nebo proč je důležitější kvalita než kvantita. Petr také sdílí své tipy na nejkrásnější místa světa, přemýšlí nad tím, jak se vyprávěním dotknout lidí, a přibližuje nám, proč vyrůstá generace, která má potenciál měnit svět k lepšímu. Petr Horký je člověk mnoha talentů – režisér, polárník, podcaster a sociolog. Jako režisér má na svém kontě desítky dokumentárních filmů, reklamy i menší hrané projekty. Jako polárník má za sebou expedice na severní i jižní pól. Kromě toho má taky svůj podcast Hausbot Petra Horkého a má Ph.D. ze sociologie z Univerzity Karlovy. Partnerem podcastu je Enado Spolehlivý partner pro fotovoltaiky, tepelná čerpadla nebo bateriové úložiště.

Česká ekonomika je v současnosti v lepším stavu, než byla před pěti lety za vlády Andreje Babiše. Proč hnutí ANO hospodaření vlády Petra Fialy přesto odsuzuje? Jak si chce současná opozice počínat, pokud se po volbách vrátí do vlády? „Příští vláda musí srovnat ceny energií na úroveň okolních zemí. Je neakceptovatelné, že ČR, která vyrábí elektřinu poměrně levně a exportuje ji, má jednu z nejvyšších cen elektřiny v celé EU,“ poukazuje Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO.

Pokud chcete něco vědět o tom, kde žijete, stojí za to sledovat šéfa výzkumné společnosti PAQ Research Daniela Prokopa. Nedávno dal rozhovor Hospodářským novinám, kde mluvil o úrovni vzdělání u nás a o českých elitách. „V Evropě patříme k zemím, kde panuje největší závislost výsledků vzdělání na sociálním postavení rodiny a na regionu, z něhož žáci pocházejí,“ uvedl.

S uprchlíky se poprvé setkal v roce 2015. Tehdy to byli lidé, kteří se snažili dostat do Německa. Působil v uprchlických táborech na hranici Libanonu a Sýrie. Jakub Shelby v současnosti pracuje v Džibutsku, kde se setkává s migranty z Afriky, kteří se pokouší dostat do Saúdské Arábie. „Emoce se mi nabalují, takže se mi třeba jednou za dva měsíce, že přijdu domů a deset minut brečím. Ale na denní bázi to tak nemám,“ přiznává pro Český rozhlas Plus.