Podcasts about ZV

Oči jsou jeden z nejsložitějších orgánů v těle. Mohou být větší než mozek, nepohyblivé, mít tři víčka nebo vyrábět světlo. A to není všechno.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Napsal Václav Tille, ale vydal pod jménem Václav Říha, načetl Tomáš Sobel. Support the show- Nová pohádka Zvířátka a petrovští každý týden, Spotify playlist.- Všechny povídky a pohádky (včetně těch pro velké děti a dospělé) jsou přehledně včetně všech odkazů v tabulce na https://bit.ly/SeznamNactenychPohadekPokud mě chceš podpořit v další tvorbě, na Patreonu najdeš všechny pohádky bez reklam a bez povídání okolo jako MP3 soubory ke stažení nebo odkaz s feedem pro podcastovou aplikaci.Všechny odkazy na moji další práci najdeš na sobel.cz/odkazy-a-kontakt. PODPORA: Týden se skřítky: prázdninová, příběhová kreativní hra pro rodinu, nebo více dětí a dospělých Autorkou ilustrace je Lucie Lusym Sobelová, kaligrafii doplnila Libuše Jůzová.Moje další podcasty jsou: Klekání (strašidelně—hororové povídky v podobě rozhlasové hry) Vaše jméno je vaše značka (povídání příběhů o podnikání) Kreativní kreatury (YouTube kanál pro všechny kreat...

Medības var būt dažādas - tostarp, izmantojot fotoaparātu. Ieguvums - skaisti un vērtīgi attēli, kuri sniedz arī nozīmīgus datus pētniecībai un ne tikai tas vien. Raidījumā Kā labāk dzīvot skaidrojam, kas ir fotomedības. Stāsta "Daba laba" pārstāvis Reinis Pižiks un "Lūzumpunkts" vadītājs Māris Lazdiņš. "Esmu mednieks jau no 18 gadu vecuma. Tas ir ļoti līdzīgi, kad tu esi ar ieroci mežā, vai tu esi ar ieroci, ko sauc par fotoaparātu. Visas maņas, situācijas un notikumi ir diezgan līdzīgi," par foto medībām stāsta Reinis Pižiks. "Cilvēks sēž mašīnā, briedis iznāk, viņš [cilvēks] ir satraucies, viņam pulss ir kā 100 metru skrējējām un viņš bildē, elso. Un tad zvērs aizskrien. Fotomedības ir tādas pašas kā medības, tikai pēc veiksmīgi izdarīta šāviena medībās [parastās] tev ir jāiet un ir vesels notikumu komplekss, kas ir jādara. Foto medības ir ļoti līdzīgas medībām." Reinis Pižiks arī atzīst, ka pirmo reizi, kad fotomedību laikā cilvēki pamana dzīvnieku dabā, viņi ir satraukušies un skaļi, un zvērs aizskrien prom. Cilvēkiem, kas vēlas nodarboties ar foto medībām, vajadzētu iepazīt dzīvnieka uzvedību. "Ir jāzina, nevari vienkārši paņemt fotoaparātu un tad es braukšu... Tā var darīt, bet tad nedabūsi ļoti kvalitatīvas bildes, vienkārši dabūsi kaut kādas smukas ainiņas," norada Reinis Pižiks. Pats viņš nodarbojas gan ar medībām, gan fotomedībām. "Tu pavasarī brauc pa Ances mežiem, iznāk no meža medņu gailis un viņš tevi apstādina. Iznāk uz ceļa kā policists un apstādina. Protams, nebraucu malā. Izkāpu ārā, paņemu telefonu un viņš man nāk virsū, un taisa savu slaveno riesta deju un savu skaņu. Viņš ir uzvilcies, jo vienreiz gadā iet uz zaļumballi. Viņam ir vienalga, ka tu esi ar divtonnīgu mašīnu. Tāpēc martā uzmanīgi brauciet pa Latvijas Valsts mežu ceļiem, viņiem tur ir zaļumballe." Reinis Pižiks atzīst, ka fotogrāfi ir iecienījuši gan saullēktu, gan maģisko mirkli pirms saulrieta, kā arī, protams, jāņem vērā, ka dzīvnieki negribēs skaisto kadru mednieku pielaist sevi ļoti tuvu. Tāpēc jāizvēlas atbilstoša fototehnika. "Zvēram Robins Huds varbūt varēja pieiet ļoti tuvu klāt vai Čaks Noriss, bet mūsdienu cilvēks tuvu nevar pieiet, tad tehnika nāk talkā. Fotogrāfijās ir ļoti skaisti, ja, piemēram, kādam stirnu āzim redzi skropstu. Vai briedis, kad bauro, ka tu redzi garaiņus, kas ceļas no elpas. Silts organisms zaļumballē, viņš viņš bauro un auksts rīts septembrī. Lai bilde būtu kvalitatīva, tehnikai ir ļoti labai jābūt." Kameras tiešām ir ļoti dārgas, lai šādus kvalitatīvus attēlus uzņemtu. Ierakstā uzklausām Kasparu Vaišļu, kurš ir mednieks jau trešajā paaudzē un jau 26 gadus ir medību kluba "Jaunjelgava" biedrs. Kopš 90. gadu beigām viņš uz mežu dodas ar videokameru un visvairāk viņam patīk filmēt briežus bauru laikā.  

Má skvělou paměť, umí plánovat, řešit problémy a vyrábět i používat nástroje. Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vyrůstala jsem v Kyjevě, tehdy tam bylo cool mluvit rusky. Češtinu jsem si osvojila takovým tím dětským způsobem, až když jsme se přestěhovali do východních Čech,“ říká básnířka Marie Iljašenko, která teď vydává třetí básnickou sbírku Zvířata přicházejí do města. „Básně jsem psala už jako malé dítě. Bylo to hraní si se slovy, napodobování poezie,“ vzpomíná. „Rodiče mi hodně četli a ono mě to samo vedlo k tomu, že jsem začínala básničky různě přeskládávat, dodělávat a měnit.“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návštěvníci jihlavské zoologické zahrady už si můžou ve venkovním výběhu pořádně prohlédnout trio nových samců žirafy núbijské. Zvířata postupně dorazila ze zahrad v Ostravě, Liberci a Dvoře Králové. Nejprve se ale žirafí samci museli seznámit s novým prostředím, chovateli a poznat se mezi sebou.

V téhle zemi si můžete zdřímnout v práci nebo v kavárně a nikoho to neudiví. Mají pro to i název. Také tam ve firmách vznikají spací místnosti. O jakou zemi jde? Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2024.)Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když jsme dlouho ve vaně nebo myjeme nádobí, na bříškách prstů se nám udělají varhánky. Napadlo vás někdy, že to má svůj význam?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Metanolová kauza zapomenuta. Stát podle Pavla Dvořáčka z likérky Rudolf Jelínek rezignoval na černý trh s alkoholem. Tím přichází minimálně o 1,5 miliardy. I proto se firma soustředí na zahraničí, teď vstupuje do Jižní Koreje.Současná doba nepřeje legálním výrobcům alkoholu a ovocných destilátů. Od roku 2020 do roku 2026 se zvýší spotřební daň o 44 procent a i Čechům se tak vyplácí nakupovat v zahraničí, mladá generace se odklání od alkoholu. Záleží také, jaká bude letos úroda ovoce, která loni zklamala.„Dnes je na litru stoprocentního alkoholu spotřební daň 391 korun. Zvýšení daně je už teď více než třicetiprocentní, přitom fyzický výběr daní se zvedl jen o 8,5 procenta. Výroba v pěstitelských pálenicích za posledních deset let spadla na polovinu a tohle všechno přešlo do černé zóny,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Dvořáček, majitel Rudolf Jelínek Group.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Každý papoušek má pestrobarevné peří a létá. Nebo ne? Tenhle zelený krasavec vás překvapí.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Taky se vám chce při pohledu na obrázek tohoto článku zívat? Není divu. Říká se, že zívání je „nakažlivé“. K čemu ho ale vlastně vůbec potřebujeme?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je tady další epizoda letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Dnes o zvířatech, které politici využívají v kampani.O Češích se říká, že jsou národem pejskařů, takže přirozeně i politici často využívají psy v kampaních pro zvýšení své líbivosti. Sázejí na to, že se svým psem mohou působit mnohem lidštěji.Přeborníkem v zapojení zvířat do kampaně je Andrej Babiš, lídr ANO. Ostatně nejrůznější živočichy musí mít rád, vždyť kvůli nim si postavil Čapí hnízdo. Jak kdysi řekl, nebavilo ho stát obrovskou frontu u krmení koz v zoo, tak si řekl, že si udělá vlastní.Výčet Babišových psů, jež v uplynulých letech ukazoval na svých sítích, je dlouhý: red roy pudl Gigi, belgický krátkosrstý ovčák maliňák Sharp, německý ovčák Tango, retrívr Ella, málem i obyčejný jezevčík Lojza z útulku…Občas lídr ANO natočí videa nejen se psy - třeba na své farmě s divokým prasetem Růžou. Prý je nenáročná, protože ji stačí podrbat hráběmi a chrochtá blahem. Jindy si zase v kanceláři povídá s kohoutem Silverem, který prý nemá rád ukrajinské obilí, protože je „kontaminované a ničí naše české zemědělství“.Zvíře patří i na Pražský hrad. Za Václava Havla tam po chodbách nejprve pobíhala kříženka Ďula, později německá boxerka Sugar. Klausovi psa neměli, možná je to málo pravicová záliba. Až Zemanovi si pak na Hrad přivedli Darcy, fenku zlatého retrívra, která se ovšem znelíbila tím, že údajně shrnula koberec, o nějž hlava státu zakopla a poranila si koleno.Současný prezident Petr Pavel tuhle psí tradici zbořil a vsadil překvapivě na kočku. Micka se společně s flanelovou košilí stala symbolem jeho kampaně. Pavlovi ji našli v zimě ve křoví jako mrznoucí kotě, když pod Řípem venčili svého psa Boba.Asi neznámějším politickým zvířetem je dnes ovšem Betyna, fenka erdelteriéra, s níž všude chodí první místopředseda ANO Karel Havlíček. Začalo to nenápadně - bral ji sebou jen na víkendové výlety vlakem, ale dnes už rozdává její fotky, má její obrázek na autě, vodí ji s sebou na rozhovory do televizních a podcastových studií. A chlubí se, že Betyna už má vyšší preference než KDU-ČSL.Kde končí Babišovi psi? Je kočka levicová? A jaké zvíře byste chtěli být v příštím životě? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a vyberte v anketě zvířecího vítěze voleb!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Růžová, to je barva plameňáků. Nemají ji ale hned po vylíhnutí. Co musí udělat, aby tuhle krásnou barvu získali? Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tušíte, kde leží souostroví Špicberky? Lidé, kteří tam žijí, musí dodržovat několik podivných zákazů. Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prečo Európa súhlasila so zvýšením ciel aj výdavkov na americký plyn či zbrane, a nezavádza žiadne protiopatrenia? Posilní colná dohoda spojenectvo USA a EÚ? A najmä - budú sa mať slovenskí zamestnanci automobiliek horšie ako doteraz?V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas odpovedajú Pavol Prepiak zo Zväzu automobilového priemyslu SR a analytik portálu Euractiv Radovan Geist.Nahrával Peter Hanák.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Prečo Európa súhlasila so zvýšením ciel aj výdavkov na americký plyn či zbrane, a nezavádza žiadne protiopatrenia? Posilní colná dohoda spojenectvo USA a EÚ? A najmä - budú sa mať slovenskí zamestnanci automobiliek horšie ako doteraz?V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas odpovedajú Pavol Prepiak zo Zväzu automobilového priemyslu SR a analytik portálu Euractiv Radovan Geist.Nahrával Peter Hanák.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Summer rewind: Scott Demark, President and CEO of Zibi Community Utility, joins thinkenergy to discuss how our relationship with energy is changing. With two decades of expertise in clean energy and sustainable development, Scott suggests reimagining traditional energy applications for heating and cooling. He shares how strategic energy distribution can transform urban environments, specifically how district energy systems optimize energy flow between buildings for a greener future. Listen in.   Related links   ●     Scott Demark on LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/scott-demark-83640473/ ●     Zibi Community Utility: https://zibi.ca/ ●     Markham District Energy Inc: https://www.markhamdistrictenergy.com/ ●     One Planet Living: https://www.bioregional.com/one-planet-living ●     Trevor Freeman on LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/trevor-freeman-p-eng-cem-leed-ap-8b612114/ ●     Hydro Ottawa: https://hydroottawa.com/en   To subscribe using Apple Podcasts: https://podcasts.apple.com/us/podcast/thinkenergy/id1465129405    To subscribe using Spotify: https://open.spotify.com/show/7wFz7rdR8Gq3f2WOafjxpl    To subscribe on Libsyn: http://thinkenergy.libsyn.com/  --- Subscribe so you don't miss a video: https://www.youtube.com/user/hydroottawalimited    Follow along on Instagram: https://www.instagram.com/hydroottawa    Stay in the know on Facebook: https://www.facebook.com/HydroOttawa Keep up with the posts on X: https://twitter.com/thinkenergypod  ---- Transcript: Trevor Freeman  00:00 Hi everyone. Well, summer is here, and the think energy team is stepping back a bit to recharge and plan out some content for the next season. We hope all of you get some much needed downtime as well, but we aren't planning on leaving you hanging over the next few months, we will be re releasing some of our favorite episodes from the past year that we think really highlight innovation, sustainability and community. These episodes highlight the changing nature of how we use and manage energy, and the investments needed to expand, modernize and strengthen our grid in response to that. All of this driven by people and our changing needs and relationship to energy as we move forward into a cleaner, more electrified future, the energy transition, as we talk about many times on this show. Thanks so much for listening, and we'll be back with all new content in September. Until then, happy listening.   Trevor Freeman  00:55 Welcome to think energy, a podcast that dives into the fast changing world of energy through conversations with industry leaders, innovators and people on the front lines of the energy transition. Join me, Trevor Freeman, as I explore the traditional, unconventional and up and coming facets of the energy industry. If you have any thoughts, feedback or ideas for topics we should cover, please reach out to us at think energy at hydro ottawa.com, Hi everyone. Welcome back one of the overarching aspects of the energy transition that we have talked about several times on this show is the need to change our relationship with energy, to rethink the standard way of doing things when it comes to heating and cooling and transportation, et cetera. This change is being driven by our need to decarbonize and by the ongoing evolution and improvement of technology, more things are becoming available to us as technology improves. On the decarbonization front, we know that electrification, which is switching from fossil fuel combustions to electricity for things like space and water heating, vehicles, et cetera, is one of the most effective strategies. But in order to switch out all the end uses to an electric option, so swapping out furnaces and boilers for heat pumps or electric boilers, switching all gas cars to EVs, et cetera, in order to do that in a way that is affordable and efficient and can be supported by our electricity grid. We need to think about multi strategy approaches, so we can't just continue to have this one way power grid where every home, every business, every warehouse or office tower satisfies all of its energy needs all the time directly from the grid with no adaptability. That isn't the best approach. It's not going to be affordable or efficient. We're not going to be able to do it fast enough. The multi strategy approach takes into account things like distributed energy resources, so solar and storage, et cetera, which we've talked about many times on this show, but it also includes approaches like district energy. So district energy is rethinking how energy flows between adjacent buildings, looking for opportunities to capture excess energy or heat from one source and use that to support another, and that is the focus of today's conversation to help us dive into this topic, I'm really happy to welcome Scott demark to the show. Scott has been a champion of sustainability, clean energy solutions and energy efficiency in the Ottawa real estate and development industry for over 20 years now, he has overseen many high performance development projects, and was one of the driving forces behind the Zibi development in downtown Ottawa, and most applicable for today's conversation the renewable district energy system that provides heating and cooling to the Zibi site. Scott is the president and CEO of the Zibi community utility, as well as a partner at Theia partners. Scott the Mark, welcome to the show. Thanks. Nice to see you. Trevor, so Scott, why don't we start with definitions are always a good place to start. So when we talk about a district energy system, give us a high level overview of what exactly that means.   Scott Demark  04:15 Sure a district energy system is, is simply the connection or interconnection of thermal energy sources, thermal energy sinks. And so really, in practical terms, it means, instead of buildings having their own furnace and cooling system, buildings connect to a hydronic loop. A hydronic loop is just pipes filled with water, and then the heat or the cooling is made somewhere else, and that heat or lack of heat cooling is in a pipe. They push the pipe to the building, and then the pipe extracts the heat, or rejects the heat to that loop. And so it's simply an interconnection of. Uh, as it forces in sinks for federal energy.   Trevor Freeman  05:03 And I guess one of the important concepts here is that buildings often create heat, not just through a furnace or not just through the things that are meant to create heat, but, you know, server racks, computer server racks, generate a lot of heat, and that heat has to go somewhere. So oftentimes we're cooling buildings to remove heat that's being created in those buildings, and then other buildings nearby need to be heated in order to make that space comfortable.   Scott Demark  05:31 Is that fair to say? Yeah, absolutely. Trevor, so, a an office building in the city of Ottawa, big old government office building, you'll see a pretty big plume on the roof in the wintertime. That's not just kind of the flue gas from a boiler, but rather it is actually chillers are running inside to make cooling, and they're just selling that heat to the atmosphere, even on the coldest day of the year. So it's people, you know, people are thermal load. Computers are thermal load, and so is solar gain. You know, January is pretty dark period for us, meaning low angle sun, but by this time in a year, you know, at the end of February, there's a lot of heat in that sun. So a glass building absorbs a lot of sun an office building will lead cooling on the sunny side of that building a lot of the time, even in the dead of   Trevor Freeman  06:18 winter, yeah. So a district system, then, is taking advantage of the fact that heat exists, and we don't necessarily need to either burn fossil fuels, or, even if it's a, you know, a clean system, we don't have to expend energy to create heat, or create as much heat if we could move that heat around from where it's kind of naturally occurring to where we need   Scott Demark  06:41 it. That's right at the very core of a district energy system. You're going to move heat from a place that it's not wanted to a place that it is wanted. And so in our example of the office building, you know, on the February day with the sun shining in and the computers all running, that building's getting rid of heat. But right next door, say, there's a 20 story condo. Well, that 20 story condo needs heating and it also needs domestic hot water. So year round, domestic hot water represents 30, 35% of the heating load of any residential building, so at all times. So a district energy system allows you to take that heat away from the office building and give it to the residential building, instead of making the heat and and dissipating that heat to the atmosphere in the office building. So, yeah, it's, it's really a way to move, you know, from sources to sinks. That's, that's what a district energy system does well.   Trevor Freeman  07:37 So we've kind of touched on this a little bit, but let's dive right into, you know, we talk a lot on the show about the energy transition this, this push to one, move away from fossil fuel combustion to meet our energy needs, and two, shifting from a kind of static, centralized energy system like we have right now, big generators, large transmission lines, et cetera, to more of a two way flow, distributed energy system. What is the role of district energy systems within that transition? How do they help us get closer to that sort of reality that we talk about?   Scott Demark  08:15 I think the biggest way that they help is economies of scale. Okay, so by that, I'll explain that. Imagine there's a lot of technology that's been around a long time that is very scalable to the building level, but most of them are fossil fire. Okay, so the the cheapest way to heat a building in Ottawa is to put a gas fired boiler in. That's the cheapest capital cost, first cost, and it's also the cheapest operating cost, is to put a gas boiler in that industry is well established. There's lots of trades who could do it. There's lots of producers who make the boilers. When you start to try and think about the energy transition and think about what you may do to be different, to be lower carbon, or to be zero carbon, those industries are, are just starting right? Those industries don't exist. They don't have the same depth, and so they don't have the same cost structure, and oftentimes they don't scale well down to the building. And therefore a district energy system aggregates a bunch of load, and so you can provide a thermal energy so at scale that becomes affordable. And that is, you know, a very good example of that would be where, you know, you might want to go and and recover heat from some process. And we'll talk about Zibi as the example. But if you want to go recover heat from some process and bring it in, it doesn't make sense to run a pipeline to a source to heat one building. You can't make financial sense of it, but if you're heating 20 buildings, that pipeline, all of a sudden makes sense to take waste heat from somewhere, to move it somewhere else. The other advantage is that truly, district energy systems are agnostic to their inputs and outputs for heat. So once you. Establish that hydronic loop, that interconnection of water pipes between buildings. What the source and what the source is doesn't matter. So you may have, at one point, built a district energy system, and Markham District Energy System is a great example of this. Markham district energy system was built on the concept of using a co generation facility. So they burned natural gas to make electricity. They sold electricity to the grid, and they captured all the waste heat from that generation, and they fed it into a district energy system. Well here we are, 20 plus years later, and they're going to replace that system, that fossil fired system Augment, not fully replaced, but mostly replace that system with a sewer coupled energy recovery and drive those heat recovery chillers to a sewer system. So they're putting a very green solution in place of a former fossil solution. They don't to rip up the pipes. They don't have to change anything in the buildings. They only have to change that central concept now, again, Markham could never do that at a one building scale. They're only that at the community scale.   Trevor Freeman  11:08 So you mentioned, I want to pick on something you said there. You talked about a sewer heat energy system. They're pulling heat from the sewer. Just help our listeners understand high level kind of, why is there heat there for us to pull like, what's the what's the source there?   Scott Demark  11:26 Yeah, so when we shower, when we flush toilets, all, all of that is introducing heat into a sewer system. So we're collecting heat from everybody's house into the sewer system. The sewer system also sits below the frost line. So call it Earth coupled. You know, it's the earth in Ottawa below the frost line sits around eight, eight and a half c and so at that temperature and the temperature of flushing toilets we we essentially get a sewer temperature in the on the coldest day of the year, but it's around 1010, and a half degrees Celsius. And obviously, for lots of the year, it's much warmer than that. And so I think, you know, a lot of people are kind of familiar with the concept of geo exchange energy, or that. Lot of people call it geothermal. But geo exchange where you might drill down into the earth, and you're taking advantage of that 888, and a half degrees Celsius. So you're exchanging heat. You can reject heat to the earth, or you can absorb heat from the earth. Well, this is the same idea, but you accept or reject from this sewer. But because the sewer is relatively shallow, it is cheaper to access that energy, and because it's warm, and on the coldest day, a couple of degrees make a big difference. Trevor and most of the years so much warmer, you're really in a very good position to extract that heat, and that's all it is. You. You are just accepting or rejecting heat. You don't use the sewage itself. It doesn't come into your building. You have a heat exchanger in between. But that's what you do.   Trevor Freeman  12:58 I agree. And we've talked before on the show about the idea that you know, for an air source, heat pump, for example, you don't need a lot of heat energy to extract energy from the air. It can be cold outside, and there is still heat energy in the air that you can pull and use that to heat a building, heat water, whatever. So same concept, except you've got a much warmer source of energy, I guess. Yeah, exactly. And you know, Trevor, when you look at the efficiency curves of those air source heat pumps, you know, they kind of drop off a cliff at minus 20. Minus 22 In fact, you know, five or six years ago, they that that was dropping off at minus 10. So we've come a long way in air source heat pumps. But imagine on that coldest, coldest day of the year, you're still your source is well above zero, and therefore your efficiency. So the amount of electricity you need to put into the heat pump to get out the heat that you need is much lower, so it's a way more efficient heat exchange. Great. Thanks for that, Scott. I know that's a bit of a tangent here, but always cool to talk about different ways that we're coming up with to heat our buildings. So back to district energy, we've talked through some of the benefits of the system. If I'm a building owner and I'm have the decision to connect to a system that's there, or have my own standalone, you know, traditional boiler, whatever the case may be, or even in a clean energy want to heat pump, whatever. What are the benefits of being on a district system versus having my own standalone system for just my building?   Scott Demark  14:30 Yeah, so when you're wearing the developers hat, you know they're really looking at it financially, if they have other goals around sustainability. Great that will factor into it, but most of them are making decisions around this financially. So it needs to compete with that. That first cost that we talked about the easiest ways, is boilers, gas fired boilers is the cheapest way. And so they're going to look to see it at how. Does this compare to that? And so I think that's the best way to frame it for you. And so the difference here is that you need to install in your building a cooling system and a heating system. In Ottawa, that cooling system is only used for a few months a year, and it's very expensive. It takes up space, whether you're using a chiller and a cooling tower on the roof, or using a dry cooler, it takes up roof space, and it also takes up interior space. If you do have a cooling tower, you have a lot of maintenance for that. You need to turn it on and turn it off in the spring, on and fall, etc, just to make sure all that happens. And you need to carry the life cycle of that boiler plant you need to bring gas infrastructure into your building. You generally need to put that gas boiler plant high in your building, so, so up near the top, and that's for purposes of venting that properly. Now, that's taking real estate, right? And it's taking real estate on the area that's kind of most advantageous, worth the most money. So you might lose a penthouse to have a boiler and chiller room up there. And you also, of course, lose roof space. And today, we really do try to take advantage of those rooftop patios and things. Amenities are pretty important in buildings. And so when I compare that to district energy at the p1 level p2 level in your building, you're going to have a small room, and I really do mean small where the energy transfer takes place, you'll have some heat exchangers. And small you might have a space, you know, 10 or 12 feet by 15 to 18 feet would be big enough for a 30 story tower. So a small room where you do the heat exchange and then Trevor, you don't have anything in your building for plant that you would normally look after. So when you look at the pro forma for owning your building over the lifetime of it, you don't have to maintain boilers. You don't have to have boiler insurance. You don't have to maintain your chillers. You don't have to have lifecycle replacement on any of these products. You don't need anybody operating, those checking in on the pressure vessels. None of that has to happen. All of that happens on the district energy system. So you're really taking something you own and operate and replacing that with a service. So district energy is a service, and what, what we promised to deliver is the heating you need and the cooling you need. 24/7 you second thing you get is more resilience. And I'll explain that a little bit. Is that in a in a normal building, if you if the engineers looked at it and said you need two boilers to keep your building warm, then you're probably going to install three. And that is kind of this n plus one sort of idea, so that if one boilers goes down, you have a spare and you need to maintain those. You need to pay for that. You need to maintain those, etc. But in district energy system, all that redundancy is done in the background. It's done by us, and we have significantly more redundancy than just n plus one in this example. But overall, you know, if you have 10 buildings on your district energy system, each of those would have had n plus one. We don't have n plus 10 in the plant. And so overall, the cost is lower, I would say, if you look at it globally, except the advantages you do have better than N plus one in the plan, so we have higher resiliency at a lower cost.   Trevor Freeman  18:26 So we know there's no such thing as a miracle solution that works in all cases. What are the the best use cases for district energy system? Where does it make a lot of sense.   Scott Demark  18:37 Yeah, in terms some, in some ways the easiest thing, spray work doesn't make sense. So, so it doesn't make sense in sprawling low rise development. So the cost of that hydronic loop, those water pipes, is high. They have to fit in the roadway. It's civil work, etc. And so you do need density. That doesn't mean it has to be high rise density. You know, if you look at Paris, France, six stories, district energy, no problem. There's there's lots and lots of customers for that scale of building. It doesn't have to be all high rise, but it does. District energy does not lend itself well to our sprawling style of development. It's much more suited to a downtown setting. It also kind of thrives where there's mixed use, you know, I think the first example we're talking about is office building shedding heat, residential building needing heat, you know, couple that with an industrial building shedding heat. You know, the these various uses, a variety of uses on a district energy system is the best because its biggest advantage is sharing energy, not making energy. And so a disparity of uses is the best place to use that, I think the other, the other thing to think about, and this is harder in Canada than the rest of the world. Is that, you know, it's harder on a retrofit basis, from a cost perspective, than it is in a in a new community where you can put this in as infrastructure, day one, you're going to make a big difference. And I'll, you know, give a shout out to British Columbia and the Greater Vancouver area. So the district, you know, down in the Lower Mainland, they, they kind of made this observation and understood that if they were going to electrify then District Energy gave economies of scale to electrify that load. And they do a variety of things, but one of the things they do is, is kind of district geo exchange systems, so, so big heat pumps coupled to big fields, and then bring heat a bunch of buildings. But these are Greenfield developments Trevor. So as they expand their suburbs, they do need to build the six stories. They very much have kind of density around parks concepts. So now Park becomes a geo field, density around the geo field, but this infrastructure is going in the same time as the water pipes. It's going in at the same time as the roads, the sidewalks, etc, you can dramatically reduce your cost, your first cost related to that hydro loop, if you're putting it in the same time you're doing the rest of the services.   Trevor Freeman  21:15 So we're not likely to see, you know, residential neighborhoods with single family homes or multi unit homes, whatever, take advantage of this. But that sort of low rise, mid rise, that's going to be more of a good pick for this. And like you said, kind of development is the time to do this. You mentioned other parts of the world. So district energy systems aren't exactly widespread. In Canada, we're starting to see more of them pop up. What about the rest of the world? Are there places in the world where we see a lot more of this, and they've been doing this for a long time?   Scott Demark  21:47 Yeah. So I'd almost say every everywhere in the northern hemisphere, except North America, has done much more of this. And you know, we really look to kind of Scandinavia as the gold standard of this. You look to Sweden, you look to Denmark, you look to Germany. Even there's, there's a lot of great examples of this, and they are typically government owned. So they are often public private partnerships, but they would be various levels of government. So you know, if you, if you went to Copenhagen, you'd see that the municipality is an owner. But then their equivalent of a province or territory is, is actually a big part of it, too. And when they built their infrastructure ages ago, they did not have an easy source of fossil fuels, right? And so they need to think about, how can we do this? How can we share heat? How can we centralize the recovery of heat? How can we make sure we don't waste any and this has just been ingrained in them. So there's massive, massive District Energy loops, interconnecting loops, some owned by municipalities, some of them probably, if you build a factory, part of the concept of your factory, part of the pro forma of your factory is, how much can I sell my waste heat for? And so a factory district might have a sear of industrial partners who own a district energy loop and interfaces with the municipal loop, all sort of sharing energy and dumping it in. And so that's, you know, that's what you would study. That's, that's where we would want to be. And the heart of it is just that, as I said, we've really had, you know, cheap or, you know, really cheap fossil fuels. We've had no price on pollution. And therefore what really hasn't needed to happen here, and we're starting to see the need for that to happen here.   Trevor Freeman  23:46 It's an interesting concept to think of, you know, bringing that factory example in, instead of waste heat or heat as a byproduct of your process being a problem that you need to deal with, something, you have to figure out a way to get rid of it becomes almost an asset. It's a it's a, you know, convenient commodity that's being produced regardless, that you can now look to sell and monetize.   Scott Demark  24:10 Yeha, you go back to the idea of, like, what are the big benefits of district energy? Is that, like, if that loop exists and somebody knows that one of the things the factory produces is heat, well, that's a commodity I produce, and I can, I can sell it if I have a way to sell it right here, you know, we're going to dissipate it to a river. We may dissipate it to the atmosphere. We're going to get rid of it. Like you said, it's, it's, it's waste in their minds, and in Europe, that is absolutely not waste.   Trevor Freeman  24:36 And it coming back to that, you know, question of, where does this make sense? You talked about mixed use, and it's also like the, you know, the temporal mixed use of someone that is producing a lot of heat during the day, when the next door residential building is empty, then when they switch, when the factory closes and the shift is over and everybody comes home from work. So that's when that building needs heat, that's when they want to be then taking that heat two buildings next to each other that both need heat at the same time is not as good a use cases when it's offset like that.   Scott Demark  25:10 Yeah, that's true. And lots of District Energy Systems consider kind of surges and storage. I know our system at CB has, has kind of a small storage system related to the domestic hot water peak load. However, you can also think of the kilometers and kilometers and kilometers of pipes full of water as a thermal battery, right? So, so you actually are able to even out those surges you you let the temperature the district energy system rise when that factory is giving all out all kinds of heat, it's rising even above the temperature you have to deliver it at. And then when that heat comes, you can draw down that temperature and let the whole district energy system normalize to its temperature again. So you do have an innate battery in the in the water volume that sits in the district energy system, very cool.   Trevor Freeman  26:04 So you've mentioned Zibi a couple of times, and I do want to get into that as much as we're talking about other parts of the world. You know having longer term district energy systems. Zibi, community utility is a great example, right here in Ottawa, where you and I are both based of a district energy system. Before we get into that, can you, just for our listeners that are not familiar with Zibi, give us a high level overview of of what that community is, its location, you know, the goals of the community, and then we'll talk about the energy side of things.   Scott Demark  26:34 Sure. So Zibi was formerly Domtar paper mills. It's 34 acres, and it is in downtown Ottawa and downtown Gatineau. About a third of the land masses is islands on the Ontario side, and two thirds of the land mass is on the shore, the north shore of the Ottawa River in Gatineau, both downtown, literally in the shadows of Parliament. It is right downtown. It was industrial for almost 200 years. Those paper mills shut down in the 90s and the early 2000s and my partners and I pursued that to turn it from kind of this industrial wasteland, walled off, fenced off, area that no one could go into. What we're hoping will be kind of the world's most sustainable urban community, and so at build out, it will house, you know, about six, 7000 people. It will be four and a half million square feet, 4.24 point 4, million square feet of development. It is master planned and approved and has built about, I think we're, at 1.1 million square feet. So we're about quarter built out now. 10 buildings are done and connected to the district energy system there. And really, it's, it's an attempt to sort of recover land that was really quite destroyed. You can imagine it was a pretty polluted site. So the giant remediation plan, big infrastructure plan, we modeled this, this overall sustainability concept, over a program called one planet living which has 10 principles of sustainability. So you know, you and I are talking a lot about carbon today, but there's also very important aspects about affordability and social sustainability and lifestyle, and all of those are incorporated into the one planet program, and encourage people to look up one planet living and understand what it is, and look at the commitments that we've made at CV to create a sustainable place. We issue a report every year, kind of our own report card that's reviewed by a third party, that explains where we are on our on our mission to achieve our goal of the world's most sustainable   Trevor Freeman  28:57 community. Yeah. And so I do encourage people to look at one planet living. Also have a look at, you know, the Zibi website, and it's got the Master Plan and the vision of what that community will be. And I've been down there, it's already kind of coming along. It's amazing to see the progress compared to who I think you described it well, like a bit of an industrial wasteland at the heart of one of the most beautiful spots in the city. It was really a shame what it used to be. And it's great to see kind of the vision of what it can become. So that's awesome.   Scott Demark  29:26 Yeah, and Trevor, especially now that the parks are coming along. You know, we worked really closely with the NCC to integrate the shoreline of ZV to the existing, you know, bike path networks and everything. And, you know, two of the three shoreline parks are now completed and open to the public and and they're stunning. And, you know, so many Ottawa people have not been down there because it's not a place you think about, but it's one of the few places in Ottawa and Gatineau where you can touch the water, you know, like it's, it's, it's stunning. Yeah, very, very cool.   Trevor Freeman  29:57 Okay, so the. The the next part of that, of course, is energy. And so there is a district energy system, one of the first kind of, or the most recent big energy. District Energy Systems in Ottawa. Tell us a little bit about how you are moving energy and heating the Zibi site.   Scott Demark  30:17 Yeah. So, first I'll say, you know, we, we, we studied different ways to get to net zero. You know, we had, we had a goal of being a zero carbon community. There are low carbon examples, but a zero carbon community is quite a stretch. And even when you look at the Scandinavian examples, the best examples, they're missing their they're missing their energy goals, largely because some of the inputs that are District Energy System remain fossil, but also because they have trouble getting the performance out of the buildings. And so we looked at this. We also know from our experience that getting to zero carbon at the building scale in Ottawa is very, very difficult. Our climate's tough, super humid, super hot summer, very cold, very dry, winter, long winter. So it's difficult at the building scale. It's funny Trevor, because you'd actually have an easier time getting to zero carbon or a passive house standard in affordable housing than you do at market housing, and that's because affordable housing has a long list of people who want to move in and pay rents. You can get some subsidies for capital, and the people who are willing to pay rent are good with smaller windows, thicker walls, smaller units, and pass trust needs, all those kinds of things. So when down at Zibi, you're really selling views. You're competing with people on the outside of Zibi, you're building almost all glass buildings. And so it's really difficult to find a way to get to zero carbon on the building scale. So that moved us to district energy for all the reasons we've talked about today already. And so when we looked at it for Zibi, you really look at the ingredients you have. One of the great things we have is we're split over the border. It's also a curse. But split over the border is really interesting, because you cannot move electricity over that border, but you can move thermal energy over that border. And so for us, in thinking about electrifying thermal energy, we realized that if we did the work in Quebec, where there is clean and affordable electricity, we could we could turn that into heat, and then we could move heat to Ontario. We could move chilled water to Ontario. So that's kind of ingredient, one that we had going for us there. The second is that there used to be three mills. So originally, don't target three mills. They sold one mill. It changed hands a few times, but It now belongs to Kruger. They make tissue there so absorbent things, Kleenexes and toilet paper, absorbent, anything in that tissue process. That's a going concern. So you can see that on our skyline. You can see, on cold days, big plumes of waste heat coming out of it. And so we really saw that as our source, really identified that as our source. And how could we do that? So going back to the economies of scale, is could we send a pipeline from Kruger, about a kilometer away, to Zibi? And so when we were purchasing the land, we were looking at all the interconnections of how the plants used to be realized. There's some old pipelines, some old easements, servitudes, etc. And so when we bought the land, we actually bought all of those servitudes too, including a pipeline across the bridge. Canadian energy regulator licensed across the bridge into Ontario. And so we mixed all these ingredients up, you know, in a pot and came up with our overall scheme. And so that overall scheme is is relatively simple. We built an energy recovery station at Kruger where, just before their effluent water, like when they're finished in their process, goes back to the river. We have a heat exchanger there. We extract heat. We push that heat in a pipe network over to Zibi. At Zibi, we can upgrade that heat using heat recovery chillers to a useful temperature for us, that's about 40 degrees Celsius, and we push that across the bridge to Ontario, all of our buildings in Ontario then have fan coil units. They use that 40 degree heat to heat buildings. The return side of that comes back to Quebec. And then on the Quebec side, we have a loop. And all of our buildings in the Quebec side then use heat pumps so we extract the last bit of heat. So imagine you you've returned from a fan coil, but you're still slightly warm. That slightly warm water is enough to drive a heat pump inside the buildings. And then finally, that goes back to Kruger again, and Kruger heats it back up with their waste heat and comes back. So that's our that's our heating loop. The cooling side is coupled to the Ottawa River. And so instead of us, we. Rejecting heat to the atmosphere through cooling towers. Our coolers are actually coupled to the river. That's a very tight environmental window that you can operate in. So we worked with the Ministry of the Environment climate change in Quebec to get our permit to do it. We can only be six degrees difference to the river, but our efficiency is on average, like on an annual basis, more than double what it would be to a cooling tower for the same load. So we're river coupled, with respect to cooling for the whole development, and we're coupled to Kruger for heating for the whole development. And what that allows us to do is eliminate fossil fuels. Our input is clean Quebec electricity, and our output is heating and cooling.   Trevor Freeman  35:44 So none of the buildings, you know, just for our listeners, none of the buildings have any sort of fossil fuel combustion heating equipment. You don't have boilers or anything like that. Furnaces in these in these buildings?   Scott Demark  35:54 No boilers, no chillers, no. that's awesome. And   Trevor Freeman  35:58 That's awesome. And just for full transparency, I should have mentioned this up front. So the Zibi community utility is a partnership between Zibi and Hydro Ottawa, who our listeners will know that I work for, and this was really kind of a joint venture to figure out a different approach to energy at the Zibi site.   Scott Demark  36:16 Yeah, that's right. Trevor, I mean the concept, the concept was born a long time ago now, but the concept was born by talking to hydro Ottawa about how we might approach this whole campus differently. You know, one of hydro Ottawa companies makes electricity, of course, Chaudière Falls, and so that was part of the thinking we thought of, you know, micro grids and islanding this and doing a lot of different things. When Ford came in, and we were not all the way there yet, and made changes to Green Energy Act, it made it challenging for us to do the electricity side, but we had already well advanced the thermal side, and hydro, you know, hydro makes a good partner in this sort of thing, when a when a developer tells someone, I'd like you to buy a condo, and by the way, I'm also the district energy provider that might put some alarm bells up, but you put a partnership in there with a trusted, long term utility partner and explain that, you know, it is in the in the public interest. They're not going to jack rates or mess with things, and then obviously just hydro has had such a long operating record operating experience that they really brought sort of an operations and long term utility mindset to our district energy system.   Trevor Freeman  37:35 So looking at a system like the Zippy community utility or other district energy systems. Is this the kind of thing that can scale up over time? And, you know, I bring this up because you hear people talk about, you know, a network of district energy systems across a city or across a big geographic area. Are these things that can be interconnected and linked, or does it make more sense as standalone district energy systems in those conditions that you talked about earlier.   Scott Demark  38:06 Very much the former Trevor like and that's, you know, that's where, you know, places like Copenhagen are today. It's that, you know, there was, there was one district energy system, then there was another, then they got interconnected, then the third got added. And then they use a lot of incineration there in that, in that part of the world, clean incineration for garbage. And so then an incinerator is coming online. And so that incinerators waste heat is going to be fed with a new district energy loop, and some other factory is going to use the primary heat from that, and then the secondary heat is going to come into the dictionary system. Disciplinary system. So these things are absolutely expandable. They're absolutely interconnectable. There are temperature profiles. There's modern, modern thoughts on temperature profiles compared to older systems. Most of the old, old systems were steam, actually, which is not the most efficient thing the world. But that's where they started and so now you can certainly interconnect them. And I think that the example at Zibi is a decent one, because we do have two kinds of systems there. You know, I said we have fan coil units in in the Ontario side, but we have heat pumps on the other side. Well, those two things, they can coexist, right? That's there. Those two systems are operating together. Because the difference, you know, the difference from the customer's perspective in those two markets are different, and the same can be true in different parts of the city or when different sources and sinks are available. So it is not one method of doing district energy systems. What you do is you examine the ingredients you have. I keep saying it, but sources and sinks? How can I look at these sources and sinks in a way that I can interconnect them and make sense? And sometimes that means that a source or a sink might be another district energy system.   Trevor Freeman  39:59 Yeah. Yeah, yeah, systems that maybe work in parallel to each other, in cooperation with each other. Again, it's almost that temporal need where there's load high on at one point in time and low on the other point in time. Sharing is a great opportunity.   Scott Demark  40:14 Yeah, absolutely great.   Trevor Freeman  40:17 Okay, last question for you here, Scott, what is needed, maybe from a regulatory or a policy lens to encourage more implementation of district energy systems. How do we see more of these things happen here in Canada or in   Scott Demark  40:32 North America? The best way to put this, the bureaucracy has been slow to move, is, is what I'll say, and I'll use Zibi as that example. When we, when we pitched the district energy system at Zibi, we had to approach the City of Ottawa, and we had to approach the city of Gatineau, the City of Ottawa basically said to us, No, you can't put those in our streets. Engineering just said, no, no, no, no. And so what we did at Zibi is we actually privatized our streets in order to see our vision through, because, because Ottawa wasn't on board, the city of Gatineau said, Hmm, I'm a little worried. I want you to write protocols of how you will access your pipes, not our pipes. I want to understand where liability ends and starts and all of this kind of stuff. And we worked through that detail slowly, methodically, with the city of Gatineau, and we came to a new policy on how district energy could be in a public street and Zibi streets are public on the Gatineau side today. You know, come forward 10 years here, and the City of Ottawa has a working group on how to incorporate District Energy pipes into streets. We've been able to get the City of Ottawa to come around to the idea that we will reject and accept heat from their sewer. You know, hydro Ottawa, wholly owned company of the City of Ottawa, has an active business in district energy. So Trevor, we've come really far, but it's taken a long time. And so if you ask me, How can we, how can accelerate district energy, I think a lot of it has to do with the bureaucracy at municipalities. And you know, we're we see so much interest from the Federation of Canadian municipalities, who was the debt funder for ZCU. We have multiple visits from people all over Canada, coming to study and look at this as an example. And I'm encouraged by that. But it's also, it's also not rocket science. We need to understand that putting a pipe in a street is kind of a just, just a little engineering problem to solve, whereas putting, you know, burning fossil fuels for these new communities and putting in the atmosphere like the genies out of the bottle, right? Like and unfortunately, I think for a lot of bureaucrats, the challenge at the engineering level is that that pipe in the street is of immediate, complex danger to solving that problem, whereas it's everybody's problem that the carbons in the atmosphere. So if we could accelerate that, if we could focus on the acceleration of standards around District Energy pipes and streets, the rights of a district energy company to exist, and not to rant too much, but give you an example, is that a developer is required to put gas infrastructure into a new community, required, and yet you have to fight to get a district energy pipe in the street. So there needs to be a change of mindset there, and, and we're not there yet, but that's where we need to go.   Trevor Freeman  43:54 Yeah. Well, the interesting, you know, in 10 years, let's talk again and see how far we come. Hopefully not 10 years. Hopefully it's more like five, to see the kind of change that you've seen in the last decade. But I think that the direction is encouraging. The speed needs a little bit of work. But I'm always encouraged to see, yeah, things are changing or going in the right direction, just slowly. Well, Scott, we always end our interviews with a series of questions to our guests, so as long as you're okay with it, I'll jump right into those. So the first question is, what is a book you've read that you think everybody should read?   Scott Demark  44:29 Nexus, which is by Harari. He's the same author that wrote sapiens. Lots of people be familiar with sapiens. And so Nexus is, is really kind of the history of information networks, like, how do we, how do we share and pass information? And kind of a central thesis is that, you know, information is, is neither knowledge nor truth. It is information, and it's talking a lot about in the age of AI. Uh, how are we going to manage to move information into truth or knowledge? And I think it, you know, to be honest, it kind of scared the shit out of me reading it kind of how, how AI is impacting our world and going to impact our world. And what I thought was kind of amazing about it was that he, he really has a pretty strong thesis around the erosion of democracy in this time. And it's, it was, it was really kind of scary because it was published before the 2024 election. And so it's, it's really kind of a, both a fascinating and scary read, and I think really something that everybody should get their head around.   Trevor Freeman  45:47 It's, yeah, there's a few of those books recently that I would clear or classify them as kind of dark and scary, but really important or really enlightening in some way. And it kind of helps you, you know, formalize a thought or a concept in your head and realize, hey, here's what's happening, or gives you that kind of the words to speak about it in this kind of fraught time we're in. So same question, but for a movie or a show, is there anything that you think everybody should watch.   Scott Demark  46:16 That's harder, I think, generally from watching something, it's for my downtime or own entertainment, and pushing my tastes on the rest of the world, maybe not a great idea. I if I, if I'm, if I'm kind of doing that, I tend to watch cooking shows, actually, Trevor so like, that's awesome. I like ugly, delicious. I love Dave Chang. I like, I like mind of a chef creativity partnership. So those kind of things I'd say more so if there was something to like that, I think somebody else should, should watch or listen to, I have, I have a real love for Malcolm Gladwell podcast, revisionist history. And so if I thought, you know, my watching habits are not going to going to expand anybody's brain, but I do think that Malcolm's perspective on life is really a healthy it's really healthy to step sideways and look at things differently. And I would suggest, if you have never listened to that podcast. Go to Episode One, season one, and start there. It's, it's, it's fantastic.   Trevor Freeman  47:26 Yeah, I agree. I'll echo that one. That's one of my favorites. If we were to offer you or not, but if we were to offer you a free round trip flight, anywhere in the world, where would you go?   Scott Demark  47:38 That's hard, so much flight guilt. You know.   Trevor Freeman  47:42 I know it's a hard assume that there's carbon offset to it.   Scott Demark  47:47 It's an electric plane.   Trevor Freeman  47:48 That's right, yeah.s   Scott Demark  47:49 My family, had a trip planned in 2020 to go to France and Italy. My two boys were kind of at the perfect age to do that. It would have been a really ideal trip. And so I've still never been to either those places. And if I had to pick one, probably Italy, I would really like to see Italy. I think it would be a fantastic place to go. So probably, probably Italy.   Trevor Freeman  48:12 My favorite trip that I've ever done with my wife and our six month old at the time was Italy. It was just phenomenal. It was a fantastic trip. Who's someone that you admire?   Scott Demark  48:25 I have a lot of people. Actually have a lot of people in this in this particular space, like, what would I work in that have brought me here to pick to pick one, though I'd probably say Peter Busby. So. Peter Busby is a mentor, a friend, now a business partner, but, but not earlier in my career. Peter Busby is a kind of a one of the four fathers, you know, if you will, of green design in Canada. He's an architect, Governor General's Award winning architect, actually. But I think what I what I really, really appreciate about Peter, and always will, is that he was willing to stand up in his peer group and say, Hey, we're not doing this right. And, you know, he did that. He did that in the early 80s, right? Like we're not talking he did it when it cost his business some clients. He did it when professors would speak out against him, and certainly the Canadian Association of architecture was not going to take any blame for the shitty buildings that have been built, right? And he did it, and I remember being at a conference where Peter was getting a Lifetime Achievement Award from the Canadian architects Association. And so he's standing up, and people are all super proud of him. They're talking about his big life. And he. He, he, he kind of belittled them all and said, You're not doing enough. We're not doing enough like he's still he's still there. He's still taking the blame for where things are, and that things haven't moved fast enough, and that buildings are a massive part of our carbon problem, and probably one of the easier areas to fix. You know, we're talking about electric planes. Well, that's a that's a lot more difficult than it is to recover energy from a factory to heat a community, right? I admire him. I learned things from him all the time. He's got a great book out at the moment, actually, and, yeah, he'd be right up there on my in my top list, awesome.   Trevor Freeman  50:44 What is something about the energy sector or its future that you're particularly excited about?   Scott Demark  50:48 You wished you asked me this before the election. I'm feeling a little dark. Trevor, I think there needs to be a price on pollution in the world needs to be a price on pollution in America, in Canada, and I'm worried about that going away. In light of that, I'm not I'm not super excited about different technologies at the moment. I think there are technologies that are helping us, there are technologies that are pushing us forward, but there's no like silver bullet. So, you know, a really interesting thing that's coming is kind of this idea that a small nuclear reactor, okay, very interesting idea. You could see its context in both localized electricity production, but all the heat also really good for district entry, okay, so that's an interesting tech. It obviously comes with complications around security and disposal, if you like, there's our nuclear industry has been allowed to drink like, it's all complicated. So I don't see one silver bullet in technology that I'm like, That's the answer. But what I do see, I'll go back to what we were talking about before is, you know, we had to turn this giant ship of bureaucracy towards new solutions. Okay, that's, that's what we had to do. And now that it's turned and we've got it towards the right course, I'm encouraged by that. I really am. You know, there are champions. And I'll, I'll talk about our city. You know, there's champions in the City of Ottawa who want to see this happen as younger people have graduated into roles and planning and other engineering roles there. They've grown up and gone to school in an age where they understand how critical this climate crisis is, and they're starting to be in positions of power and being in decision making. You know, a lot of my career, we're trying to educate people that there was a problem. Now, the people sitting in those chairs, it, they understand there's a problem, and what can they do about it? And so I am, I am excited that that the there is a next generation sitting in these seats, making decisions, the bureaucracy, the ship is, is almost on course to making this difference. So, so I do think that's encouraging. We have the technology. We really do. It's not rocket science. We just need to get through, you know, the bureaucracy barriers, and we need to find ways to properly finance it.   Trevor Freeman  53:22 Great. I think that's a good place to wrap it up. Scott, thanks so much for your time. I really appreciate this conversation and shedding a little bit of light, not just on the technical side of district energy systems, but on the broader context, and as you say, the bureaucracy, the what is needed to make these things happen and to keep going in that right direction. So thanks a lot for your time. I really appreciate it.   Scott Demark  53:43 Thank you, Trevor, good to see you.   Trevor Freeman  53:45 All right. Take care.   Trevor Freeman  53:47 Thanks for tuning in to another episode of the think energy podcast. Don't forget to subscribe. Wherever you listen to podcasts, and it would be great if you could leave us a review. It really helps to spread the word. As always, we would love to hear from you, whether it's feedback, comments or an idea for a show or a guest, you can always reach us at thinkenergy@hydroottawa.com.

Jak spolu komunikují gorily? Nejde jen o gesta, která na sebe ukazují. Důležitou roli hrají i zvuky! Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přírodovědci na vrchu Milá v Českém Středohoří vypustili 35 syslů z českých, švédských a švýcarských zoologických zahrad. Zvířata tam mají založit novou populaci a propojit se s jedinci, kteří žijí na třech sousedících lokalitách v Českém Středohoří - na Rané nebo na Odolickém a Písečném vrchu.

Děláme si z vás legraci, nebo tohle zvláštní zvíře skutečně existuje?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To, že chameleoni hrají barvami, je známá věc. Proč to ale dělají? Myslíte, že tak chtějí splynout s okolím? Vyvedeme vás z omylu.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kromě psů a koček má teď v jihlavském útulku dočasný domov i klokan Benettův. Zvíře dnes dovezli zoologové z Třebíče, kde pobíhalo po Okrajové ulici.

Myslíte si, že Charlese Darwina zná každý ze školy a nemůže vás tedy ničím překvapit? Vsadíme se, že tohle jste se o něm neučili.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adela, jediná dcéra pána Ostrej Lúky, spozná na návšteve u svojho strýka v Zemianskom Podhradí neobyčajného muža. Nesmierne príťažlivý básnik a filozof Ludevít sa búri voči vrchnosti, a preto ho považujú za vyvrheľa. Adela sa proti zdravému rozumu vášnivo zamiluje a musí vymyslieť, ako by hrdého a sarkastického muža dostala do svojej blízkosti. Nazdáva sa, že ak bude prinútený tráviť s ňou čas, začne jej lásku opätovať. Vo chvíli, keď sa zdá, že sa Adelinmu zámeru začína dariť, vypukne revolúcia a búrliváka Ludevíta strhne vír, ktorý navždy premení Európu. Adelin jediný brat Gejza sa nie a nie usadiť a panstvo na Ostrej Lúke nemá dediča. Adela je medzitým vo veku, kedy sa považuje za starú dievku a jej vyhliadky na budúcnosť nie sú ružové. Zvíťazí u Ludevíta láska k vlasti alebo láska k žene? Audiokniha: Milenec Adely Ostrolúckej Autor: Mariana Čengel Solčanská Interpret: Anna Kvašňovská Dĺžka: 8:26 h Vydavateľstvo: Publixing a Ikar Audiokniha Milenec Adely Ostrolúckej na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Milenec Adely Ostrolúckej na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Je sice malinký, ale vyniká hned v několika věcech. Tlukot srdce má přímo bleskový a nebudete věřit, kolik kalorií spořádá za den.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zrzků a zrzek je málo, to je prostě fakt. Lidé se zrzavými vlasy se ale liší od ostatních nejen výjimečnou barvou vlasů. Víte, v čem jsou speciální? Budete překvapení.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kapsy jsou součást oblečení, kam si dáváme třeba kapesník. Vydry je ale využívají na úplně jiné věci.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Videokurz: martinbarna.cz/videokurzKdyž přemýšlíte o předtréninkových boosterech, pravděpodobně většina z vás uvažuje o kofeinu. A není divu, protože kofein je jedním z nejpopulárnějších stimulantů na světě. Ale jaký je vlastně jeho vliv na výkon při tréninku?Kofein je známý tím, že zvyšuje bdělost a energii. Před tréninkem může být velmi účinným nástrojem pro zlepšení fyzického výkonu. Zvýšená energie a snížená únavnost mohou vést k lepšímu výkonu a vytrvalosti.Vědci studovali optimální dávky kofeinu před tréninkem a přišli s doporučením, že dávka 3-6 mg na 1 kg tělesné hmotnosti je účinná pro zlepšení atletického výkonu. Například, pro osobu vážící 70 kg, to znamená dávku mezi 210-420 mg kofeinu.Důležité je však dbát na individuální toleranci kofeinu. Někteří lidé jsou citlivější než jiní a nižší dávky mohou mít stejný účinek. Je také důležité dbát na správné načasování. Kofein se obvykle spotřebuje přibližně 30-60 minut před tréninkem, aby měl dostatek času na vstřebání a projevení účinku.Při správném použití může kofein zvýšit vaši bdělost, energii a vytrvalost při tréninku. Může vám pomoci dosáhnout vyšších výkonů a překonat své hranice. Ale je také důležité si uvědomit, že kofein nenahrazuje zdravý životní styl, správnou výživu a dostatečný odpočinek.Pamatujte, že každý jedinec je jedinečný a reaguje na kofein jinak. Je vždy dobré začít s nižší dávkou a postupně zvyšovat podle své tolerance. Pokud máte nějaké zdravotní problémy nebo užíváte léky, poraďte se s lékařem, zda je pro vás kofein bezpečný.Kofein může být skvělým doplňkem před tréninkem pro zvýšení výkonu a energie. Bude vás povzbuzovat a pomáhat vám dosáhnout svých fitness cílů. Nicméně, jako u každého doplňku stravy, je důležité dodržovat doporučené dávkování a dbát na individuální toleranci.Mějte na paměti, že nadměrná konzumace kofeinu může způsobit nežádoucí účinky, jako jsou nespavost, nervozita, zrychlený srdeční tep nebo zažívací potíže. Proto je důležité sledovat své vlastní reakce a nezkoušet překračovat doporučenou dávku.Při hledání předtréninkového suplementu obsahujícího kofein si vybírejte kvalitní a důvěryhodné produkty. Mějte na paměti také další složky suplementu, které mohou mít synergické účinky a přispět k vašemu výkonu.Vždy si pamatujte, že kofein sám o sobě nenahrazuje zdravý životní styl. Důležité je mít vyváženou stravu, dostatečný odpočinek a pravidelnou fyzickou aktivitu. Kofein může být skvělým nástrojem k podpoře vašeho tréninku, ale je důležité ho používat s rozumem a uvědomit si své individuální potřeby.Vyzkoušejte předtréninkový doplněk obsahující kofein a objevte, jak může tento stimulant posunout váš výkon na vyšší úroveň. Buďte však vždy ohleduplní ke svému tělu a naslouchejte jeho signálům. S správným použitím a respektováním svých individuálních limitů může kofein být vaším spolehlivým partnerem při tréninku.Be Effective

Černý panter je tajemné zvíře, které můžete potkat třeba v zoo. Co je ale vlastně zač? A čím se liší od jaguára a levharta? Poslouchejte, budete se divit.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kukur Tihar nemá nic společného s kukuřicí. Ale jídlo tu hraje jednu z hlavních rolí.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kromě lidí truchlí pro své mrtvé i šimpanzi, ale nejsou sami. Co dělají sloni, když je některý z nich navždy opustí?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spousta lidí má ráda své kočičí mazlíčky. V téhle zemi jim ale dokonce dali práci ve vládě. Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak dlouho trvá jedno mrknutí? Co se děje v mozku když mrkáme? A jak je to s mrkáním u křečků? Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem letošního prvního prázdninového podcastu je ředitel regionálního pracovištěAgentury ochrany přírody a krajiny z Vysočiny Václav Hlaváč. Dálniční stavby vytvořily podleněj pro zvířata nepřekonatelný problém, jenže v době, kdy se začínaly stavět, tohle nikdonevěděl. A tak to ani neřešil. Zvířatům znemožňují migraci a některé populace, napříkladjihočeských losů, tak zůstávají odříznuté od ostatních, a pomalu vymírají. Česko v tom nenívýjimkou, stejný problém řeší s dálniční sítí většina zemí Evropy. K dopadům silničního provozu na přírodu a zvířata se dostal Václav Hlaváč přes pomoc vydrám.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jsou ochutnávači tlustí? Na co si musí dávat pozor? Máte mlsný jazýček? Pojďte zjistit, jestli je tahle práce pro vás.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třetí ročník hudebního festivalu Rubicon na sebe strhnul pozornost nejen středoevropské kulturní obce. Už na začátku dubna se začalo mluvit o tom, že největší jméno v line-upu by tentokrát mohl být Kanye West vystupující pod nickem Ye. Zvěsti se vyplnily a hra s pozorností hudebního světa vstupuje do další fáze. Co všechno by znamenalo vystoupení Ye na Slovensku?

Jedním z nejroztomilejších a nejznámějších australských zvířat je koala. Říká se mu medvídek, ale prý jím není. Kdo je tedy jeho nejbližší příbuzný? Jak to vlastně celé je?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve třetí epizodě podcastu V producentské dílně jsem přivítal producenta, bubeníka a svého dlouholetého kamaráda Tomáše Neuwertha. Tomáš je osobnost, která ve světě české hudby zanechala výraznou stopu. Jako studiový hráč i producent má za sebou nepřeberné množství nahrávek napříč žánry a styly. Současně je i velmi vyhledávaným spoluhráčem, pravidelně vystupuje s kapelami jako Tata Bojs, Kafka Band, Umakart nebo momentálně odpočívajícím Zvířetem jménem Podzim. Dlouhodobě spolupracuje také s Jakubem Königem alias Kittchenem. Využil jsem této vzácné příležitosti a ptal se Tomáše na jeho přístup k nahrávání a produkci bubnů. Zajímalo mě, co všechno ovlivňuje jeho kreativní proces při práci na nové skladbě. Odkud čerpá inspiraci, jakou roli hraje zvuková kvalita nástrojů nebo akustika prostoru a co by poradil méně zkušeným bubeníkům, kteří se snaží mít co nejlepší zvuk. Rozebrali jsme i časté chyby, kterých se čeští bubeníci při nahrávání dopouštějí, a Tomáš své postřehy ilustroval konkrétními příklady a vzpomínkami z natáčení, což jeho odpovědi činí o to cennějšími. Každý projekt si zaslouží své studio Tomáš je také majitelem nahrávacího studia Animan, které se nachází v malebném prostředí moravskoslezských Beskyd, na hranici mezi městy Kopřivnice a Štramberk. Přestože má vlastní technické zázemí, s chutí a otevřeností navštěvuje i jiná nahrávací studia, například vyhlášené studio SONO, 3bees nahrávací studio, nebo slovenské Birdland Studio. Jak sám říká, výběr správného nahrávacího prostředí je zcela zásadní a měl by být jedním z prvních kroků, které producent učiní ještě před samotným začátkem nahrávání. Každý hudební projekt má totiž svou vlastní atmosféru, zvukové potřeby a energii a to vše by mělo být zohledněno i při volbě studia. „Nejdůležitější je to, co leze z repráků.“ Tuto trefnou větu rád cituje z úst Andrewa Schepse, legendárního amerického producenta a zvukaře, jehož práce i životní filozofie jsou pro Tomáše stálým zdrojem inspirace. Schepsův důraz na výsledek, na to, co skutečně slyšíme, je mu blízký. Je jedno, jaký mikrofon použijete nebo jaká značka je na zesilovači, důležité je, jaký dojem zanechá finální nahrávka. Součástí epizody je i ukázka Tomášovy produkční práce, konkrétně skladba „See“ od kapely Froples. Tomáš aktuálně pracuje na nové hudbě s kapelou The Shookies, připravuje také nový materiál s Kafka Bandem a teprve nedávno spatřila světlo světa jeho čerstvá spolupráce s Matějem Belkem a Jamesem Harriesem – skladba Shivers Down My Spine, která je dalším důkazem jeho hráčské citlivosti a schopnosti dotýkat se lidských emocí skrze zvuk písniček. Pokud vás zajímá, co všechno stojí za vznikem autentické a funkční hudební produkce, tahle epizoda vás určitě nezklame. Tomáš Neuwerth otevřeně sdílí své zkušenosti, vnitřní pocity i praktické rady a to vše s nadhledem, pokorou, lehkostí a obrovským zápalem pro hudbu.

Barvu chlupů ledního medvěda zná přece každý. Je bílá, nebo ne? Právě, že ne. A není to jediná podivuhodná informace o tomto arktickém velikánovi. Chcete se dozvědět víc?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se stal tak populární? Jaké postavy se pod pojmem skrývají? A co přesně vlastně znamená termín brainrot?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víte, kolik druhů veverek žije v České republice? Ukládají se k zimnímu spánku? Kolik se jim průměrně za rok narodí mláďat? Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes večer zvíťazíme. Zvíťazíme a zachránime Poľsko. Povedal Karol Nawrocki po tom, čo bol vonku prvý exit poll. Rovnako sa za víťaza prehlásil aj jeho protivník Rafał Trzaskowski. Po sčítaní všetkých hlasov však bolo jasné, že na prezidentskom poste vystrieda Andrzeja Dudu práve Nawrocki.Pred niekoľkými mesiacmi politicky neznámy muž, v ktorého vložila dôveru opozičná strana Právo a Spravodlivosť, dokázal presvedčiť o niečo viac než polovicu Poliakov a premiér Donald Tusk tak opäť stratil nádej na spojenca v prezidentskom paláci.Čo to bude znamenať pre Poliakov, ako sa Nawrockemu podarilo vyhrať, prečo sa Trzaskowski suverénne považoval za víťaza a dovládne vôbec Tusk v takejto atmosfére do riadnych volieb?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s vedúcim zahraničného oddelenia denníka SME Lukášom Onderčaninom a Branislavom Ondrášikom, externým prispievateľom SME a odborníkom na politickú komunikáciu.Zdroje zvukov: YouTube/TVP Info, Wirtualna Polska, Nawrocki2025Odporúčanie:Dnes moje odporúčanie nebude ničím výnimočné - a máte chvíľku, strávte ju vonku. Konečne sa nám trošku mení počasie a prichádza leto, preto by bola škoda to nevyužiť a neísť na bicykel, či na prechádzku. Aj ja som strávila pár dní vonku a asi preto nemám veľmi čo iné odporúčať.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Veronika Frankovská v úvode diskusie uviedla, že v prvých dňoch po atentáte sa ľudia snažili zistiť, kto bol útočník. „Najčastejšie teórie sa zaoberali tým, na koho je napojený a či sú to médiá a opozícia. Tie dezinformácie, ktoré sa šírili, neboli podložené žiadnymi dôkazmi alebo sa ukázalo, že sú nepravdivé.“Druhým výrazným motívom, ktorý sa podľa Frankovskej objavoval v inej časti spoločnosti, boli úvahy o tom, či sa atentát naozaj stal, alebo či išlo o pripravené divadlo.V druhej časti diskusie bezpečnostný analytik Martin Kralovič vysvetlil, že údajný pokoj svedkov atentátu sa dá pripísať zamrznutiu a šoku. „Je to jedna z prirodzených ľudských reakcií na moment prekvapenia, na niečo, čo absolútne v tej sekunde nečakáte. Veľká časť tých ľudí, čo sa správali „pokojne“, lebo teda nemali nejaké viditeľné reakcie, boli civilní bežní ľudia, ktorí neprichádzajú do kontaktu so streľbou, s útokom, s krízovými situáciami. Inak už potom reagovali príslušníci policajného zboru a úradu pre ochranu ústavných činiteľov.“ Tie reakcie boli podľa neho úplne odôvodniteľné.Ak by sme vychádzali z teórie, že to bolo celé predpripravené, tak si Kralovič nevie predstaviť, „akú odbornosť by títo účinkujúci museli mať, aké herecké výkony by tam museli podávať, aby to potom takto vyzeralo.“ Zvýraznil, že s postrelenou osobou Robertom Ficom prišlo od momentu streľby obrovské množstvo ľudí. „Išlo o odborníkov – lekárov, ochranku, políciu a podobne. To by museli byť desiatky a desiatky ľudí extrémne preškolených a vyškolených a pripravených, a nie je to v podmienkach Slovenska možné, že by niekto takého niečo pripravil a že by to ani jeden z tých ľudí nedal von.“Diskusiu moderovala Veronika Jursová Prachárová.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize je ode dneška bez generálního ředitele. Rada ČT odvolala Jana Součka poté, co se dostal do ostrého střetu s řadou radních, některé obvinil z vydírání. Co s televizí bude? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN, poslanec a člen sněmovního mediálního výboru Jan Lacina.Generální ředitel České televize Jan Souček po roce a půl končí na Kavčích horách. Pro jeho odvolání z funkce dnes na mimořádném zasedání Rady ČT zvedlo ruku 15 ze 17 přítomných radních. Na tento krok potřebovali minimálně 12 hlasů. Důvodem bylo podle rady Součkovo několikeré porušení zákona o ČT.S řadou radních se dosavadní ředitel v posledních týdnech dostal do ostrého střetu. Někteří mu začali otevřeně vyčítat manažerská pochybení. Pro jeho odvolání si pak otevřeli v březnu cestu, když mu udělili výtku. V ní Součka kritizovali za nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv nebo komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno televize. Následně mu rada snížila loňský bonus na deset procent. Další výtky za porušení zákona o ČT udělili radní řediteli také na dnešním jednání před hlasováním o jeho odvolání.Souček už první výtku označil za neopodstatněnou. Tvrdil také, že ho v minulosti někteří radní vydírali.Generálním ředitelem České televize byl Jan Souček od října 2023. Zvítězil ve výběrovém řízení nad jejím nejdéle sloužícím šéfem Petrem Dvořákem. Na jmenování nového generálního ředitele má podle zákona Rada ČT tři měsíce. Do té doby by měl podle statutu ČT veřejnoprávní televizi řídit šéf divize Korporátní služby, kterým je v současnosti Michal Fila.Vydírali radní ředitele ČT? Poškodí reputaci a důvěryhodnost televize současné dění? A s jakou strategií půjde hnutí STAN do sněmovních voleb?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Navyšovanie platov lekárov, ale aj ďalšieho zdravotníckeho personálu bolo témou posledných mesiacov. Koncom decembra dokonca hrozilo, že lekári kvôli neochote vlády pristúpiť na valorizáciu dohodnutú ešte za čias Matoviča, podajú hromadné výpovede. Aj keď k dohode nakoniec došlo, problém, ktorý bude mať Slovensko s nedostatkom zdravotníkov to nerieši. Najnovšia analýza Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hovorí hlavne o nedostatku sestier. „Ich počty začnú klesať už po roku 2030 a v roku 2035 bude pokles pomerne výrazný. O pätnásť rokov nám bude chýbať asi päťtisíc sestier, o dvadsať rokov približne sedemtisíc a o dvadsať päť rokov asi desať až jedenásťtisíc sestier, čo je pomerne veľa, keďže počet pacientov bude stále rásť,“ vysvetľuje Zuzana Múčka, vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz a hlavná modelárka Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Problém treba podľa nej riešiť komplexne, vrátane využitia aktuálnych populačne silných ročníkov. Potenciál otvoriť nové triedy na zdravotníckych školách je podľa nej na ôsmich miestach v rámci krajiny - v Trenčíne, Trnave, Žiline, Banskej Bystrici, Prešove, v Košiciach a Michalovciach. Len tieto triedy navyše by dokázali vygenerovať asi 200 absolventov práve v čase, kedy by počet sestier v systéme začal viditeľne klesať. „Priestor tu je a treba to riešiť čo najskôr,“ dodáva Múčka. So starnúcim obyvateľstvom sa navyše musíme pripraviť na zvyšujúce sa náklady na zdravotnú starostlivosť. Dnes totiž platíme približne 5,8 percenta HDP ročne na zdravotníctvo. Do roku 2040 tieto výdavky spoločne s výdavkami na dlhodobú starostlivosť vzrastú o 1,5 percenta HDP. A to z dôvodu starnutia obyvateľstva. „Zdravotná starostlivosť o päťdesiatročného človeka stojí približne dvakrát toľko ako starostlivosť o dvadsaťpäť ročného. Keď sa pozrieme na sedemdesiat až osemdesiatročného pacienta, náklad je až štvornásobný,“ vyratúva Múčka. Zvládne takéto niečo slovenské zdravotníctvo, ktoré je už aj tak v katastrofálnom stave? A čo všetko treba zmeniť, aby vôbec mal kto starnúce Slovensko ošetriť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz a hlavná modelárka Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Zuzana Múčka. ​V rozhovore sa dozviete: 2:08 Čo dnes definuje počet lekárov. 4:55 Ako sa počet lekárov zmení v najbližších 10 rokoch. 8:30 Prečo fakulty uprednostňovali zahraničných medikov. 10:22 Prečo chcú niektoré fakulty od dohody s vládou odstúpiť. 13:41 Pravdepodobnosť návratu medikov z Čiech. 16:58 Aktuálne počty zdravotných sestier. 21:11 Kedy budeme mať nedostatok sestier. 21:55 Väčší záujem študovať za zdravotnú sestru/brata. 25:30 Koľko vyštudovaných sestier toto povolanie robí. 27:52 Začlenenie sestier z Ukrajiny na pracovný trh. 32:36 Výpadok sestier v praxi. 34:03 Zvýšenie nákladov na zdravotníctvo. 35:32 Ako problém so sestrami a lekármi riešia v zahraničí. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Konsolidácia verejných financií premiéra Roberta Fica postupne politicky pochováva a napokon jeho vláda bude musieť zrušiť aj Trináste dôchodky v ich aktuálnej podobe, tvrdí exminister práce Jozef Mihál. V rebríčku konsolidačných opatrení však podľa neho dominuje Transakčná daň. Tú treba čo najrýchlejšie zrušiť, hovorí Mihál. Ráno Nahlas o nezmyselných zákutiach Transakčnej dane.Slovensko čelí už druhému konsolidačnému balíčku vlády Roberta Fica štvrtého. Ten pritom v mene ozdravenia verejných financií prelomil i viacero svojich politických tabu - ako je napríklad zvýšenie sadzby DPH. Uťahovanie opaskov rozhodne nepatrí medzi obľúbené politické kratochvíle pretože logicky nevyvoláva žiadne nadšenie občanov. Zvýšené dane, nárast cien potravín, zvyšujúce sa poplatky, ale aj krátenie podpory rodín a detí. Ak by sa však konala hitparáda v nebľúbenosti konsolidačných opatrení, prvé miesto by nepochybne vyhrala Transakčná daň. To, že sa ňou podieľame na vládnej konsolidácií, ale zároveň ňou prispievame i na trináste dôchodky či zvýšené platy ministrov a poslancov, totiž podnikatelia - cinkaním esemesiek od banky, vnímajú prakticky deň čo deň. Deň čo deň si tak kladú otázky o jej férovosti, zmysluplnosti, ale i o kompetentnosti tejto vládnej garnitúry a jej politickej budúcnosti. Transakčná daň je jedným z veľkých klincov do politickej rakvy vládneho SMERu, myslí si exminister práce, sociálnych vecí a rodiny ako i expert na dane a odvody Jozef MihálPrečo je táto daň tak veľmi škodlivá a kde sú jej najväčšie úskalia? Má zmysel iniciatíva predsedu SNS na jej čiastočné okresanie alebo ju treba celú jednoducho zrušiť? Ak bude zrušená, kde bude vláda hľadať chýbajúce stámilióny? No a majú v tejto dobe s extrémne zlými verejnými financiami štátu ešte nejakú budúcnosť Trináste dôchodky alebo ich "voľky nevoľky" napokon stopne sám Robert Fico? Ráno Nahlas, o transakčnej dani, konsolidácií, ale aj o dôchodkovom systéme. S Jozefom Mihálom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim----------------------------------Zvěřejněno s laskavým svolením Českého biblického institutu. ► http://biblickyinstitut.cz/cs/uvod/► https://www.youtube.com/c/ČESKÝBIBLICKÝINSTITUTKonference proběhla ve sboru Biblického společenství křesťanů v Kroměříži.► http://krestanekromeriz.cz/►https://www.youtube.com/c/KřesťanéKroměříž

⁠Brain We Are MINI FEST⁠O mozku a utváření smyslu ve světě - záznam z podcastu naživo v divadle.