Podcast appearances and mentions of petr pavel

Od vyhlazení obce za druhé světové války uplynulo letos 83 let. Oběti uctil i prezident Petr Pavel. Pieta byla letos bez proslovů. Odkaz hrůz způsobených nacisty je podle ředitele památníku pořád aktuální. Připomínání událostí z roku 1942 tak má svůj význam i po desítkách let...

Czech President, Petr Pavel, on the Europe's security and securing peace in Ukraine. He said European nations can't secure peace without American help, but the continent needs more time and realistic goals. He speaks with Bloomberg's Kriti Gupta in Prague.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Výtah z prvního dne konference Globsec Forum a rozhovor s Magdalénou Fajtovou. Moderuje Štěpán Sedláček.V Praze se už po druhé koná bezpečnostní konference GLOBSEC Forum, která se do české metropole přesunula z Bratislavy. Dvacátý ročník zahájil prezident Petr Pavel, který se za Česko chystá do Haagu na summit Severoatlantické aliance, kde budou za dva týdny členské země jednat mimo jiné o zvyšování výdajů na obranu. Co ukázala vystoupení českých i zahraničních politiků na 20. ročníku prestižní konference v souvislosti s bezpečnostními výzvami, kterým dnes Evropa čelí i s ohledem na změnu přístupu ze strany vlády USA? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu z prvního dne konference od Štěpána Sedláčka a Magdalény Fajtové.

Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslední boje 90. pěší divize připomíná na Šumavě nový památník. Na místě zaniklé obce Gruberg u Prášil ho odhalil prezident Petr Pavel.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Českou politikou cloumá bitcoinová kauza a koaliční partneři ODS si musejí vybrat, jak moc zaútočí. Petra Fialu čekají další perné hodiny, vystoupí také prezident Petr Pavel. Řečeno s klasikem, situace na bojišti se mění každým okamžikem, takže my v ranním brífinku probereme věc už jasnější a to jsou polské prezidentské volby.

Smlouva se Svatým stolcem, v médiích běžně nazývaná smlouva s Vatikánem, již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků, mezi něž se počítá i prezident Petr Pavel, smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. Nyní o tom, zda je smlouva s Vatikánem v souladu s českou ústavou, bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS). O problematice v Salonu Echa diskutovali senátor Václav Láska, který podání podnětu k ÚS zorganizoval, advokát Jakub Kříž, který za Českou biskupskou konferenci sepsal pro ÚS vyjádření, a zakladatel spolku Pro čistou církev a bývalý církevní soudce Jan Rozek.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Českou politikou cloumá bitcoinová kauza a koaliční partneři ODS si musejí vybrat, jak moc zaútočí. Petra Fialu čekají další perné hodiny, vystoupí také prezident Petr Pavel. Řečeno s klasikem, situace na bojišti se mění každým okamžikem, takže my v ranním brífinku probereme věc už jasnější a to jsou polské prezidentské volby.

Polské prezidentské volby vyhrál dle očekávání, ačkoliv jen velmi těsně, konzervativec a kandidát strany Právo a spravedlnost Karol Nawrocki, kterého podpořilo 50,89 procent voličů. Jeho protikandidát z vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski získal 49,11 procenta. Přestože prezident Petr Pavel ke zvolení svého polského protějšku řekl, že věří, že pod jeho vedením bude Polsko nadále rozvíjet své demokratické a prozápadní směřování, visí nad tím velký otazník. Jak totiž ve Výtahu Respektu upozorňuje Tomáš Brolík, prezident v Polsku nemá příliš velké pravomoci. V tomto případě jde navíc o koně Jaroslava Kaczyńského: „Pokud Nawrockému doporučí, aby vládu zcela zablokoval, nejspíš to zkusí. Tuskova vláda se může rozpadnout, což by vedlo k předčasným volbám. To by vedlo k vládě PiS a Konfederace, což by byla ostře protiunijní, a nejspíš i protiukrajinská vláda." Jak přesně by se to mohlo projevit? Jak velká šance je, že Poláci a Polky půjdou k předčasným volbám? A co zvolení Nawrockého znamená pro V4 a Evropskou unii?

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Už třetím rokem podnikatelé v Česku vyzývají vládu, aby se probudila a změnila tuzemskou ekonomiku, protože jinak bude naše země stagnovat a pomalu zaostávat. Co udělal Fialův kabinet pro restart ekonomiky?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Vláda Petra Fialy (ODS) představila svoji vizi s názvem Restart Česka v polovině mandátu. Šlo o plány, jak nastartovat ekonomiku tak, aby se nejen vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál. Kabinet se tak pokusil odpovědět na opakované výzvy zástupců firem i zaměstnanců, aby přišel s rozvojovou vizí na příští roky. Zejména zástupci průmyslu hlasitě apelovali k co nejrychlejší akci s tím, že Česku ujíždí vlak. Naposledy v pondělí prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti pomohou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Řada investic půjde například do infrastruktury.Koaliční vláda už toho sama do voleb změnit mnoho nestihne. Ministři na svém posledním zasedání minulou středu uvedli, že kvůli blížícím se volbám už do podzimu moc zákonů neprojednají. Výjimkou mohou být například urgentní předpisy. Kam nás vláda za čtyři roky posunula? Ujíždí Česku stále vlak? A je selhání, kam se dostala jednání o dostavbě Dukovan? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokud by do příští vlády mířili ministři, kteří by zpochybňovali členství Česka v EU a NATO, prezident Petr Pavel je dost možná nejmenuje. V našem podcastu otevřeně řekl, že to pro něj je „nepřekročitelná hranice“. Jak tedy bude po nadcházejících volbách postupovat? Pořád si o Donaldu Trumpovi myslí, že je odpudivá lidská bytost, jak o něm jednou prohlásil? V čem se do politiky všech stran promítá populismus? A stojíme před dilematem Green Deal, nebo zbrojení? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Na Národním hřbitově v Terezíně uctili během nedělní tryzny lidé oběti nacistické perzekuce. Tamním ghettem prošlo během druhé světové války na 155 000 lidí, víc než 35 000 z nich věznění nepřežilo. Pietního setkání se zúčastnil prezident Petr Pavel, pamětníci i politici.

Když z prezidentské kanceláře počátkem týdne přišla informace o plánovaném čtvrtečním postupném setkání hlavy státu s lídry všech sedmi sněmovních subjektů, bylo zároveň zřejmé, že ještě předtím Petr Pavel oznámí datum konání voleb. A schůzky s tím budou souviset.

Nerad bych vytvářel prostředí, ve kterém budou strany hledat cesty, jak obcházet pravidla. Tímto způsobem odrážel prezident republiky Petr Pavel kritiku, že otálí s vyhlášením termínu sněmovních voleb. Nemohl to dělat do nekonečna. To mu zákony této země neumožňují.

Nerad bych vytvářel prostředí, ve kterém budou strany hledat cesty, jak obcházet pravidla. Tímto způsobem odrážel prezident republiky Petr Pavel kritiku, že otálí s vyhlášením termínu sněmovních voleb. Nemohl to dělat do nekonečna. To mu zákony této země neumožňují. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mimořádní hosté i mimořádný zájem veřejnosti a médií uzavřel v úterý 6. května v Plzni Slavnosti svobody 2025. Při hlavním vzpomínkovém aktu u památníku Díky, Ameriko! postupně promluvili prezident České republiky Petr Pavel, belgický král Filip, generál armády USA Dagvin Anderson, primátor Plzně Roman Zarzycký, československý veterán Miloslav Masopust, vnuk generála Pattona George Patton Waters a syn zesnulého velitele belgického 17. střeleckého praporu Luc Rensonnet.

Když počátkem dubna prezident Petr Pavel navštívil Ghanu a Mauritánii, zamířil do dvou politicky nejstabilnějších zemí západní Afriky. Jejich hlavní města jsou od sebe vzdálená víc než dva tisíce kilometrů a leží ve zcela odlišných přírodních podmínkách – Ghana je z větší části v oblasti tropických lesů, zatímco 90 % Mauritánie tvoří poušť. Jak ale ukazuje národní muzeum v mauritánském Nuakšotu, spojuje je historie a sláva jedné středověké říše.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů na to, jaké kulturní vyžití nabízí za poslední dva roky, kdy je ve funkci prezidenta Petr Pavel, areál Pražského hradu. I muzea si zvykají na umělou inteligenci. AI promění profesi kurátora i badatele, průvodce a kustody ale nenahradí. Jak uvažovat o vegetaci neboli zeleni ve městech? Proč se města neobejdou bez krajinářských architektů?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blížící se volby jde poznat nejen z houstnoucí atmosféry ve společnosti. Přibývá billboardů, rušno je na sociálních sítích, ale stále častěji lze na politiky narazit i v terénu. Partaje také nekontrolovaně utrácejí, v čemž jim nepřímo pomáhá prezident Petr Pavel, jenž hodlá termín klání o sněmovní křesla vyhlásit, a tím pádem řádnou kampaň odstartovat až v květnu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se otevřel a zpřístupnil Pražský hrad veřejnosti? Jaké kulturní vyžití nabízí návštěvníkům, a to nejen turistům? U příležitosti rozjíždějící se sezóny se Saša Michailidis ptá Pavla Vyhnánka a Lenky Lindaurové.

V Česku by se měly politické strany shodnout na základních principech posílení obranyschopnosti České republiky a nedělat z bezpečnosti předvolební téma, vyzval prezident Petr Pavel. „U zásadních otázek, které mají bezprostřední dopad na bezpečnost naší země, bychom se měli snažit maximálně nalézt shodu. Jinak naši partneři navenek mohou být zmateni,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus šef prezidentova zahraničního odboru Jaroslav Zajíček.

V Česku by se měly politické strany shodnout na základních principech posílení obranyschopnosti České republiky a nedělat z bezpečnosti předvolební téma, vyzval prezident Petr Pavel. „U zásadních otázek, které mají bezprostřední dopad na bezpečnost naší země, bychom se měli snažit maximálně nalézt shodu. Jinak naši partneři navenek mohou být zmateni,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus šef prezidentova zahraničního odboru Jaroslav Zajíček.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko podle vlády musí zvýšit výdaje na zbrojení. Pomalu to připouští už i opozice, podle ní je ale klíčové, jak se peníze utratí. Máme zbrojit na dluh, nebo dát vyšší peníze na armádu na úkor ostatních kapitol rozpočtu? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Koalice a opozice se ohledně financování zbrojení přou několik posledních týdnů. Navyšování výdajů mají ve středu projednávat poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny, které se zúčastní i prezident Petr Pavel.  Politici často říkají, že zbrojení přinese další investice. „Česká ekonomika je dlouhodobě na hranici svých možností,“ řekl ekonom Musil s tím, že každý další impuls je vítaný. Německo minulý týden zrušilo takzvanou dluhovou brzdu a hodlá masivně zbrojit. To by mohlo pozvednout německou ekonomiku, ze které těží i Česko. „Záleží, jak rychle vystřelí německá ‚rozpočtová bazuka‘,“ řekl Musil s tím, že je v tomto ohledu mírným optimistou.Kde vzít potřebné finance na zvýšený obranný rozpočet? Nerozjede celoevropské zbrojení další kolo inflace? A dohání vládu chyby v letošním státním rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit? Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka. „V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. „Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka. Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident. Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

En esta edición de Chequia en 30': Petr Pavel sobre la misión de paz en Ucrania, sin monumentos en Chequia a las víctimas del Covid y el caso del sobreviviente de la Shoá y estrella de Tik Tok.

En esta edición de Chequia en 30': Petr Pavel visita Ucrania l Descubrimos el libro Philo Fictio del filósofo y divulgador checo Jiří Beňovský, en donde se hace un repaso de las principales ideas filosóficas que aparecen en películas tan famosas.

Na čem se v pátek dohodli prezidenti Ukrajiny a Česka? Bude pro SPD společná kandidatura s Trikolorou, PRO a Svobodnými výhodou, nebo rizikem? A jak se dvojice astronautů, která se vrátila po neplánovaně dlouhém pobytu v kosmu, vyrovnává s gravitací?

Na čem se v pátek dohodli prezidenti Ukrajiny a Česka? Bude pro SPD společná kandidatura s Trikolorou, PRO a Svobodnými výhodou, nebo rizikem? A jak se dvojice astronautů, která se vrátila po neplánovaně dlouhém pobytu v kosmu, vyrovnává s gravitací? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátkem března Poslanecká sněmovna schválila navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, tedy poplatků za média veřejné služby. Posvětí mediální novelu Senát? „Myslím si, že novela Senátem projde, že pan prezident (Petr Pavel) ji podepíše a že optimálně 1. května tohoto roku velká mediální novela začne platit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.

Začátkem března Poslanecká sněmovna schválila navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, tedy poplatků za média veřejné služby. Posvětí mediální novelu Senát? „Myslím si, že novela Senátem projde, že pan prezident (Petr Pavel) ji podepíše a že optimálně 1. května tohoto roku velká mediální novela začne platit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.

Začátkem března Poslanecká sněmovna schválila navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, tedy poplatků za média veřejné služby. Posvětí mediální novelu Senát? „Myslím si, že novela Senátem projde, že pan prezident (Petr Pavel) ji podepíše a že optimálně 1. května tohoto roku velká mediální novela začne platit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zvládl Petr Pavel první dva roky v prezidentské funkci? Stane v čele kanadské vlády bývalý guvernér britské centrální banky? Čím si vysloužil snímek Vlny šest ocenění Český lev?

Jak zvládl Petr Pavel první dva roky v prezidentské funkci? Stane v čele kanadské vlády bývalý guvernér britské centrální banky? Čím si vysloužil snímek Vlny šest ocenění Český lev?

Jak zvládl Petr Pavel první dva roky v prezidentské funkci? Stane v čele kanadské vlády bývalý guvernér britské centrální banky? Čím si vysloužil snímek Vlny šest ocenění Český lev?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Petr Fiala se vložil do sporů kolem sbírky Nemesis na drony pro Ukrajinu. Aktivity jejích organizátorů ostře kritizovala ministryně obrany Jana Černochová a prošetřuje je vojenská policie. Kam může situace zajít?Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden svolal schůzku se zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Podle Fialy v zájmu bezpečnosti, aby se některé nějasnosti okolo sbírky vyjasnily. Aktivity spolku, který zaštítil náčelník generálního štábu Karel Řehka a figuruje v ní mimo jiné i herec Ondřej Vetchý nebo plukovník Otakar Foltýn, považuje šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) za problematické. V médiích začátkem února mluvila o vyšetřování možného zneužívání diplomatických pasů a údajném pašování dronů ze strany armády. A obvinění označila za vážná. „Věřím lidem, jako je Ondra Vetchý nebo náčelník Řehka. Dal bych za ně ruku do ohně. A myslím, že to tak vidí i veřejnost. Že by naším motivem v pomoci Ukrajině bylo cokoliv jiného než pomoc Ukrajině, je absurdní a samozřejmě nesprávné,“ reagoval Foltýn. Spor dále prohlubuje problémy mezi ministerstvem obrany a armádou. Na rychlé a transparentní vyšetření podezření souvisejících s vývozem dronů už apeloval i prezident Petr Pavel. A varoval před hrozbou poškozování dobrého jména armády, ministerstva a celé České republiky.„Pokud kdokoliv má podezření na cokoliv, nechť je to prověřeno, není s tím nejmenší problém. My jsme příslušné orgány pustili do celého účetnictví, je to vlastně v našem vlastním zájmu, aby to prověřeno bylo. Ale není normální, aby se v době takové bezpečnostní krize tyto věci řešily veřejně, “ uvedl Foltýn s tím, že očekává, že se podezření neprokážou. „V médiích to může být hodně vidět, ale možná, že ty důvody jsou natolik malicherné, že to je bouře ve sklenici vody. Počkejme si na výsledky šetření. A pak to prostě uzavřeme a zapomeňme na to.“Jsou hádky mezi špičkovými vojáky a ministryní ohrožením důvěry veřejnosti? A jaké výsledky práce za sebou má vládní StratCom?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

In this week's episode of One Decision, host Christina Ruffini wraps up her coverage of the 2025 Munich Security Conference with three separate interviews with European leaders. Petr Pavel, President of the Czech Republic, sits down to unpack US President Donald Trump's latest rhetoric on the war in Ukraine and why Europe should step up in defense of Ukraine. Then, Salome Zourabichvili, President of Georgia, explains why Russian election interference has triggered a political crisis in the nation and why, despite a recent election result, she believes she is the legitimate president. Lastly, Yuriko Backes, Defence Minister of Luxembourg, joins the podcast to discuss the importance of gender-diverse armed forces around the world, and being a woman politician.  Episode produced by Situation Room Studios. Original music composed and produced by Leo Sidran.

Před dvěma lety byl zvolen hlavou státu Petr Pavel. O téměř milión hlasů porazil Andreje Babiše. Je to prezident pro nenáročné, jak naznačil dramatik Milan Uhde? Je to rozhodně jiný prezident, než byli Havel, Klaus a Zeman. Nemá ambice vytvářet z Hradu nové mocenské centrum konkurující politickým stranám. Je to hodně civilní prezident, který se pokouší udělat z Hradu platformu pro dorozumívání opozice a koalice. Moc se mu to nedaří už jenom proto, že Babišův voličský svět si uvědomuje, že Pavla před dvěma lety volila i část voličů levice a populistů. Hlavně z toho důvodu na něj útočí a snaží se ho znemožnit v očích lidí, které považují za své potenciální voliče. Problémem image Petra Pavla je, že ho jeho okolí tlačí do pozice nového Václava Havla, a on má ve skutečnosti blíž k lidovému typu českého Chucka Norrise, kterého baví bezpečnostní politika, motorky a setkávání s lidmi. Co ho baví méně, je rozhodování o ústavních soudcích, kteří však budou mít klíčovou roli v řadě rozhodování nejen o podobě české politiky, ale i například o tom, jestli budou, nebo nebudou zneplatněny volby, jak se to stalo nedávno v Rumunsku. Tomu se všichni brání, včetně řady ústavních soudců, ale i tak je složení Ústavního soudu klíčové pro rozhodování o složitých otázkách, kde se politika dostala do rohu. Otázka zní: je Pavel lepší prezident než jeho předchůdce Zeman? Pro všechny, kteří už zapomněli na Zemanovy zahraničněpolitické iniciativy, blouznění mluvčího Ovčáčka a machinace kancléře Mynáře, asi ano. Všichni ostatní si nejspíš musí říct, že mít prezidenta pro nenáročné není vůbec špatné.

„V Slaviansku sme postavili humanitárne centrum. Z recesie sme ho nazvali Slovenské a žiadne iné. Chceli sme sa postaviť tomu „slovenskému“, ktoré presadzuje ministerka Šimkovičová. Ako Slováci sa nechceme nechať zahanbiť, že budeme vyzerať ako kolaboranti. Ako niekto, kto zastavuje humanitárnu pomoc, kto prestáva pomáhať Ukrajine. Ako jednoduchí ľudia z Oravy či z východného Slovenska sme sa rozhodli vybudovať toto humanitárne centrum“, tvrdí študent práva Marek Janiga, ktorého svojho času kritizoval premiér Robert Fico. Ak je doma aj v nevyberanom slovníku jedného premiéra, za hranicami sedí za jedným stolom s prezidentom a preberá si cenu za líderstvo. Ak si na ňom Robert Fico všimol tak mladícke vyrážky, Petr Pavel svojou prítomnosťou ocenil jeho inšpiratívnosť, úspech a pozitívny vplyv na spoločnosť. Všetko hodnoty, ktoré podčiarkuje ocenenie, ktoré nesie pomenovanie po ďalšej výraznej osobnosti svetovej diplomacie Madeleine Albrigtovej a odovzdáva ho pražská pobočka amerického Aspenovho inštitútu.Mareka Janigu si všimla ako humanitárneho pracovníka a študentského senátora Univerzity Komenského, ktorý na pomoc Ukrajincom napadnutých Putinom založil mimovládku United for Help. Príbeh líderstva a odvahy, ktorý si podľa Aspen inštitútu zaslúži uznanie, zvlášť v týchto náročných časoch. Práve tento Marek Janiga nám bude robiť spoločnosť v dnešnom podcaste. „Podarilo sa spojiť ľudí naprieč vierovyznaniami, názormi, pravica, ľavica, liberáli, progresívci, konzervatívci...Spájajúcim prvkom bola pomoc druhým. Začalo sa to formovať po tom, ako Rusi vyhodili do vzduchu v Chersone priehradu“, hovorí študent a humanitárny pracovník Janiga. Na Ukrajine udržiava a zo zbierok podporuje dva projekty. V Chersone a v Slaviansku. Prvý predstavuje upravené podpivničené priestory miestneho chrámu, v ktorých je päťdesiatka lôžok. V Slaviansku zas humanitárne centrum. Už nie bratia, ale kolaboranti – kvôli Ficovi Pri svoje ostatnej ceste na Ukrajinu, z ktorej sa vrátil len v piatok, počúval medzi Ukrajincami aj zmienky o krokoch premiéra Roberta Fica a jeho ľudí smerom k Putinovi, k prezidentovi Zelenskému, či vyhrážky zastavenia štátnej humanitárnej pomoci a vetovania pomoci EÚ. „Každý vedel, že je tam nejaký Fico, tým, že rozdúchal konflikt s prezidentom Zelenským. Dokonca vedeli také detaily, že bol niekde vo Vietname, v zlatej vani. Veľmi nepríjemne sa mi to počúvalo“, hovorí. Ešte nepríjemnejší však bol pre Janigu fakt, ako sa na Ukrajine vyvinul pohľad na Slovensko. „Predtým nás vnímali ako jedných z najbližších spojencov, ako skutočných bratov. Teraz sa na nás pozerajú ako na semikolaborantov, ako na tých, čo sa stretávajú s Putinom, legitimizujú názory Ruskej federácie“, ilustruje Marek Janiga. Keď slovo biskupov zostáva prázdnymŠtudentovi práva, ktorý je aktívnym kresťanom, chýba v tejto situácii aj jasné stanovisko biskupov. „Cirkev potrebuje zaujať jasný postoj“, hovorí. Nedávne stanovisko katolíckych biskupov označil za „nič nehovoriace prázdne gesto“. Reaguje pritom na list biskupov, v ktorom apelujú na vládne strany, opozíciu, kultúrnu obec a dokonca i na médiá, aby „kompetentne, spravodlivo, zodpovedne a v duchu služby celej spoločnosti pristupovali k svojim vyjadreniam i rozhodnutiam a nezohľadňovali vlastný prospech a záujmy pred verejným dobrom“. „Myslím si, že aj podľa biblického: buďte horúci, alebo buďte studení. Keď ste vlažní, je to akoby nič“, hovorí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Začal volební rok. Podle Andreje Babiše (ANO) je vláda neschopná a na občany se vykašlala. Premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že přijatá opatření jdou správným směrem. A prezident Petr Pavel míní, že se obecně nemáme tak špatně, jak by se mohlo zdát. „Žijeme ve světě, který nabízí neomezené množství pokušení. A přestože se nemusíte mít špatně, tak ve srovnání se světem reklamy to je nic moc,“ hodnotí ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela.

Zachovejme klid, říká prezident Petr Pavel na avizované plány budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa například ohledně Grónska či Kanady. Zároveň ale Pavel v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál přiznává, že třeba výše výdajů na obranu se v rámci NATO bude muset přehodnotit. Kromě toho ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil i o tom, že by byl rád, aby byl slyšet hlas lidí, kterým se v Česku nežije snadno.

Jak by chtěl prezident Petr Pavel přispět do veřejné debaty před letošními sněmovními volbami? Jakou váhu přikládá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu? Co pro Trumpa vyplývá z dnešního vyjádření newyorského soudu k jeho kauze falšování finančních záznamů? Nakolik soudní spor hýbe veřejným míněním ve Spojených státech? Jak rozpoznat praktiky podvodníků, kteří pořádají falešné sbírky na údajné dobročinné účely? A co může při podezření z podvodu dělat policie?

Zachovejme klid, říká prezident Petr Pavel na avizované plány budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa například ohledně Grónska či Kanady. Zároveň ale Pavel v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál přiznává, že třeba výše výdajů na obranu se v rámci NATO bude muset přehodnotit. Kromě toho ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil i o tom, že by byl rád, aby byl slyšet hlas lidí, kterým se v Česku nežije snadno.

Kdyby k nám přiletěl mimozemský pozorovatel a měl si udělat obrázek o naší zemi pouze z novoročních projevů politiků, zřejmě by nabyl dojmu, že existují dvě Česka. Prosperující a bezpečná republika, která si nakonec se vším poradí a už už se stává inovativním lídrem, jak o ní mluví premiér Petr Fiala a prezident Petr Pavel. Nebo spálená, zdevastovaná země těsně před bankrotem, kde nic nefunguje, jak ji líčí expremiér Andrej Babiš a exprezident Miloš Zeman.„Jako by existovalo Česko A a Česko B. A ona asi skutečně do jisté míry existují. Problém je, že obyvatelé Česka B věří Andreji Babišovi a tomu, co říká. Zatímco obyvatelé Česka A věří Petru Fialovi o dost méně,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Také šéf ANO už ale svými sliby balancuje na hraně, když to v předvolebním laufu přehání. „Přijde mi, že Babišovo hnutí ANO dělá stejnou chybu jako Fialova vláda na startu: slibuje všechno všem a zázraky na počkání, takže vyvolává velká očekávání, po nichž musí přijít velké zklamání. Přece jak už víme, nejde zároveň investovat do všech oblastí, všem skupinám přidávat peníze a zároveň snižovat daně, dluhy a deficity,“ komentuje Václav Dolejší.Prezident Petr Pavel vsadil v letošním projevu na smířlivost, nechtěl ve volebním roce přidávat k hádkám mezi koalicí a opozicí. „Což mu samozřejmě nevyšlo, protože opozici vadilo i jeho prohlášení, že se nemáme tak úplně nejhůř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a viděla v tom podporu Fialovy vlády,“ poznamenává Dolejší.A co by to bylo za Vánoce, kdyby nám nepopřál bolest bývalý prezident Miloš Zeman. „Exprezident si stěžuje, že se Česko nedokáže pohnout z místa. Sám se ale neodkáže posunout ani ve vlastních projevech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stále stejné trapné vtipy, stále stejné staré spory. Kdyby se vysílal loňský projev, nikdo by si toho nevšiml,“ dodává Stuchlíková.Je Karlu Havlíčkovi nepříjemné natáčení podcastu s Andrejem Babišem? Co se nepovedlo v novoročním videu Petra Fialy? A je Zdeněk Hřib produktem umělé inteligence? Poslechněte si první Reaktor roku 2025!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Novoroční projev prezidenta Petra Pavla nebyl nikterak dlouhý. Jak už bývá u současné hlavy státu zvykem, vystačil si Pavel se stručným a poměrně srozumitelným projevem. V něm se zaměřil primárně na situaci v České republice, nikoliv v zahraničí, a v novoroční řeči vypíchl oblasti, které vláda trvale opomíjí.

Ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel varoval před překrucováním pravdy. Řekl, že lidé zjevně často hledají politiky charakterizované rozhodností. „Úmyslně je to trochu obecné. Mám dokonce informace, že když se tvořil letošní novoroční projev, chtěl být prezident o něco konkrétnější a chtěl například varovat před některými politickými stranami, které mají v programu vystoupení z NATO,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický reportér ze Seznam Zpráv Václav Dolejší.

Začalo to debatou o přijetí eura, do které vlil znovu život svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Pořad Peníze a vliv se v uplynulém roce také opakovaně vracel ke krokům vlády, které měly vést ke konsolidaci veřejných financí. A několik dílů se věnovalo zakázce století – tendru na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Hosty Jany Klímové byli ministři, podnikatelé, ekonomové i manažeři významných firem. Poslední letošní díl přináší výběr toho nejzajímavějšího.