Podcasts about anglick

Anglická smotánka sa lúči vo veľkom štýle, slovenský Otec ukáže, že nepozornosť môže mať tragické následky a štúdia maďarského školstva prináša nelichotivé výsledky. Čo z toho sa oplatí vidieť? Nová epizóda .týždňa vo filme je tu pre vás.

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/fJ2ov12J1gYChcete se konečně naučit správně vyslovovat anglická slova, která Češi nejčastěji komolí?

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/2jR304zQCgoMyslíte si, že znáte význam idiomů jako break the ice nebo bite the bullet?

Host: nakladatelka Ivana Mertlová. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: nakladatelka Ivana Mertlová. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se stavbou věrné a létající repliky historického letounu Sopwith Pup z roku 1916 začalo Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. Anglická stíhačka vzniká podle originální tovární dokumentace a létal s ní i elitní britský válečný pilot Oliver Steward. A jako první tento stroj přistál na tehdejší letadlové lodi.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a letních scén. České hudbě se na nich daří doma i v zahraničí. „Letos bude česká stopa bude výrazná především v Provence a Velké Británii,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a upozorňuje na specifika festivalu v anglickém Glyndebourne, kde vystoupí Kateřina Kněžíková v Kátě Kabanové? V audiozáznamu dál komentuje mural s Miladou Horákovou, slovní hodnocení žáků, přejmenovávání zastávek nebo volbu ředitele ČT.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a letních scén. České hudbě se na nich daří doma i v zahraničí. „Letos bude česká stopa bude výrazná především v Provence a Velké Británii,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a upozorňuje na specifika festivalu v anglickém Glyndebourne, kde vystoupí Kateřina Kněžíková v Kátě Kabanové? V audiozáznamu dál komentuje mural s Miladou Horákovou, slovní hodnocení žáků, přejmenovávání zastávek nebo volbu ředitele ČT.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Proč odborníci tvrdí, že jde o podvrh? Jak s atentátem souvisí vzácné Anglické listy, které do Prahy zapůjčilo britské válečné muzeum? Hostem Vladimíra Roce je ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Známý soubor gigantických obrazů o mýtickém období Slovanů i významných momentech naší historie namaloval Alfons Mucha v první čtvrtině 20. století. Některá plátna dosahují rozměrů až 6 x 8 metrů a přitahují pozornost nejen svou krásou, ale také spory o umístění.

Ušatý pohár pro vítěze Ligy mistrů letos ruce žádného z kapitánů týmů anglické ligy nad hlavu nepozvednou. Za rok ale může být vše jinak. I proto, že už po něm nepůjde čtveřice, ale dokonce šest klubů z Anglie. Jak je to možné?Pokud nás rádi posloucháte, budeme rádi za Váš hlas v soutěži Podcast roku. Děkujeme za Vaši podporu.###01:37 Barcelona vyhrála další El Clásico16:20 Češi zářili v Premier League20:06 Anglické týmy se chystají do Evropy27:37 Sporné derby Slavie a Sparty39:26 Zamotané čelo tabulky v české lize52:47 Sázkařské okénko s Fortunou V sezoně 2025/26 se šance anglických celků teoreticky o něco zvýší, bude jich totiž na splnění tohoto úkolu či spíše snu o něco víc. Do hlavní fáze Ligy mistrů se zapojí hned 6 nglických celků. Čtyři, to je anglická klasika, daná dlouhodobou úspěšností, která se odráží v pětiletém koeficientovém žebříčku UEFA. Pátý v pořadí Premier League si Ligu mistrů zahraje díky tomu, že jsou právě Angličané (a spolu s nimi i Španělé) nejpilnějšími sběrateli bodíků v aktuálním ročníku soutěží UEFA. A první dvě příčky tohoto speciálního rankingu jsou v novém systému oceněny rozšířením národní kvóty v příští Lize mistrů. Loni si tohoto luxusu užili Němci a Italové, tentokrát se tedy dostane na Angličany a Španěly. V Evropě se ale může nakonec objevit až 8 anglických mužstev. Jak je to možné?Debata se samozřejmě stočila i k tomu, jak tyto hrátky s evropskými umístěnkami promluví do vrcholné fáze anglických domácích soutěží. A jak jejich účastníky zatíží právě v příštím ročníku.Vedle toho přišlo na přetřes i derby pražských „S“, zejména diskutabilní gól, který ho rozhodl. Velkým tématem bylo blížící se finále Mol Cupu mezi Olomoucí a Spartou. A hodně se skloňovalo i jméno Dominika Holce, jednoho ze strůjců baníkovského víkendového zázraku v Plzni. Poslechněte si novou epizodu Nosičů vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/3o6rgjxmXuwV dnešním podcastu se podíváme na 10 užitečných anglických idiomů spojených s penězi, které vám pomohou mluvit jako rodilý mluvčí!

Zahrádkářské trendy se mění. Lidé chtějí místo anglického trávníku rozkvetlou louku. Už si nechtějí stěhovat na venkov svou městskou zahradu.

Zahrádkářské trendy se mění. Lidé chtějí místo anglického trávníku rozkvetlou louku. Už si nechtějí stěhovat na venkov svou městskou zahradu.

Zahrádkářské trendy se mění. Lidé chtějí místo anglického trávníku rozkvetlou louku. Už si nechtějí stěhovat na venkov svou městskou zahradu.

„Teprve ve dvaceti jsem se zamiloval do angličtiny,” vypráví nadšený učitel z Brna, jak si Broňa Sobotka přezdívá. Začínal jako samouk, kterému říkali, že ani neodmaturuje. Dnes učí ve své jazykové škole i v Oxfordu a znát ho můžete z videí na YouTube. Co by poradil maturantům nebo těm, které čeká zkouška z angličtiny?

Jedním z nejčtenějších humoristů 20. století je tento anglický spisovatel, který zemřel 14. února 1975. Autor bystrého komorníka Jeevese byl synem soudce, který pracoval v Hongkongu. Chlapce nejprve vychovávala babička a po její smrti různé tety. Wodehouse jich měl celkem 20, takže bylo z čeho vybírat. K armádě jeho tet patřila i spisovatelka Mary Bathurst Deaneová, kterou Wodehouse zvěčnil ve svém díle jako tetu Agathu.

Karel Čapek byl novinářem, dramatikem a autorem románů, ale může být považován i za zakladatele moderního českého cestopisu. V létě roku 1924 využil pozvání britského Pen Clubu a dva měsíce strávil na cestě po Spojeném království, odkud pravidelně posílal sloupky do Lidových novin. Na přelomu října a listopadu poprvé vyšel jejich ucelený soubor pod názvem Anglické listy. V Česku je Čapkova kniha dobře známá, ale vědí o ní také britští čtenáři?

Karel Čapek byl novinářem, dramatikem a autorem románů, ale může být považován i za zakladatele moderního českého cestopisu. V létě roku 1924 využil pozvání britského Pen Clubu a dva měsíce strávil na cestě po Spojeném království, odkud pravidelně posílal sloupky do Lidových novin. Na přelomu října a listopadu poprvé vyšel jejich ucelený soubor pod názvem Anglické listy. V Česku je Čapkova kniha dobře známá, ale vědí o ní také britští čtenáři?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čapkovy Anglické listy za druhé světové války

Český dokument Válečný zpravodaj získal hlavní cenu za dokument na Varšavském filmovém festivalu, s jeho hlavní postavou Martinem Dorazínem si budeme povídat o jeho práci i o filmu samotném. V britském vojenském muzeu mají výtisk Anglických listů Karla Čapka s podpisem Jana Kubiše a dozvíte se, jak je to možné. A uslyšíte, že pravidelné čištění Rýna občas přináší zajímavé výsledky - v řece se našel i kousek pravěkého mamuta. Připravila Jitka Malá.