Podcasts about evropu

Se Spojenými státy by se kvůli clům dohodl i za cenu ústupků. Čas na vyjednávání se ale krátí, varuje poradce České bankovní asociace a ekonom Miroslav Zámečník. Donald Trump na Evropu uvalil cla ve výši 30 procent, vyjednat dohodu bude možné do 1. srpna. „Teď cílíme na 10 procent a ještě nějaké úlevy, které si vzájemně poskytneme. Bylo by hezké, kdyby se to podařilo vyjednat,“ naznačuje pro Český rozhlas Plus.

Trump chce 30procentní cla pro EU. Loni o něm Babiš řekl, že „nejlepším řešením pro Evropu a svět“. Podivná rozvodová novela. Kdo není hrdý na Spojené státy?

Trump chce 30procentní cla pro EU. Loni o něm Babiš řekl, že „nejlepším řešením pro Evropu a svět“. Podivná rozvodová novela. Kdo není hrdý na Spojené státy? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco spíte, autonomní AI pomocník objedná granule pro psa, zarezervuje stůl v restauraci a dokonce vám připraví celou dovolenou včetně rezervace letenek a hotelu. Ráno už jen stačí potvrdit platbu otiskem prstu. Zní to jako sci-fi? Podle hostů aktuálního dílu videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa, je to realita příštích let. O tématu AI agentů si povídali František Jungr, produktový šéf platební společnosti Visa pro střední východní Evropu, s Jitkou Haubovou COO a členkou představenstva Komerční banky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Minulou středu se v Haagu hlavy členských zemí Severoatlantické aliance dohodly na zdvojnásobení výdajů na obranu. Každá z 32 členských zemí by do sedmi let měla na obranu vydávat pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Přímé investice do zbraní a armády mají dosáhnout 3,5 procenta – oproti dnes platným dvěma procentům – a dalších 1,5 procenta si členské země mohou započítat z výdajů, které posilují odolnost jinak – od kybernetické války přes vybrané dálnice a železnice až po průmysl dvojího použití, tedy civilní výroba, kterou lze překlopit na válečnou. Generální tajemník NATO Mark Rutte nový závazek označil za kvantový skok a v SMS zprávě americkému prezidentovi se radoval, že Donald Trump přinutí „platit Evropu ve VELKÉM stylu“.Na rozdíl od zpěčujícího se Španělska a ovšem i Slovenska byla Česká republika pro všemi deseti. Na summitu se závazkem souhlasil prezident, armádní generál v. v. Petr Pavel po dohodě s premiérem. Ale málokdo z vládní koalice zatím prozradil, z čeho by se ty obří výdaje měly zaplatit, respektive kompenzovat. Letos dosažená dvě procenta na obranu dělají v českém případě 160 miliard korun, 3,5 procenta tvrdých vojenských investic budou tedy znamenat 280 miliard a dodatečných 1,5 procenta 120 miliard v dnešních cenách, dohromady 400 miliard ročně. Výjimkou mezi tajemnými politiky koalice v tomto ohledu je poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. S ním přišli do Salonu Echa debatovat poslanec ANO Patrik Nacher a sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠: patreon.com/insiderpodcastMartin Wichterle je jedním z ambasadorů 2. ekonomické transformace. To, že Česko potřebuje změnu, se shodneme všichni. Dochází vám už trpělivost, nebo stále vidíte ve všech těch konferencích, vizích, křižovatkách a strategických dokumentech smysl, či dokonce výsledky a změny?Jak si stojí Česko v rámci Evropy a Evropa v rámci světa? O tom jsme debatovali i s Petrem Smutným z PwC. Má evropská společnost špatný mindset? Fungují správně vysoké školy? Otevřeli jsme otázku technické vs. humanitní obory. Kde v Česku vzniká přidaná hodnota? Máme se sice dobře, ale bude to platit i za 20 let?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

V sobotu 28. června uběhne 111 let od atentátu v Sarajevu, který stojí na počátku první světové války. Výročí tří jedniček vybízí k události se vrátit a probrat ji skutečně zevrubně. A tak vás při poslechu čekají odpovědi například na otázky, jaké bylo pozadí atentátu (tedy nejen způsob jeho provedení, ale proč k němu vůbec došlo), jak na atentát reagovala česká a srbská společnost nebo jak na něj reagoval rakouský dvůr a jak srbský stát. Jaký vlastně byl vztah mezi Srbskem, Rakouskem a Bosnou? Jak se s dědictvím atentátu nakládalo v Jugoslávii a v samotném Sarajevu? Jak si atentát připomínáme my? A víme o něm skutečně všechno, anebo stále existuje překvapivě mnoho otázek, o nichž nejen veřejnost, ale také historická obec vedou vášnivé spory? O tom všem v detailní a obsáhlé epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s historikem Borisem Moskovićem. Na úvod se probírá první atentát v Srbsku, totiž atentát na královský pár v roce 1903 – vlastně veřejná poprava, která šokovala Evropu a stvrdila obraz Balkánu jako sudu se střelným prachem a založila obraz Srbů jako barbarů, kteří se neštítí ničeho a který se na ně vytahuje pravidelně (například při válkách v devadesátých letech). Tato událost založila nějakou tradici, jež se táhne až dodnes (vzpomeňme na atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003). Kontext sarajevského atentátu však nebyl dán pouze dynamickým vývojem politiky v Evropě a jejími anarchistickými sklony, vedly k němu také balkánské války, zvyšující se srbské sebevědomí po rozšíření teritoria a znovuzískání dávných držav, jako bylo Kosovo, radost nad tím, že z Balkánu zmizely i poslední osmanské vlivy – až zůstala potřeba osvobodit jenom Rakouskem anektovanou Bosnu. Zůstává ovšem otázka: skutečně si Srbsko po vyčerpávajících předešlých válkách přálo válku novou?A lze se ptát dál: kdo byli mladíci z organizace Mladá Bosna? Tedy členové organizace, jež skutečně atentát provedla, ačkoli se běžně traduje, že šlo o akci organizace jiné, zvané Černá ruka. Odkud se vzali, jaké bylo jejich sociální pozadí, jak uvažovali o světě a proč se radikalizovali? Co si vlastně mysleli, že atentátem způsobí? Ostatně jak se k nim po provedení atentátu stavěl srbský stát? Je skutečně pravda, že Rakousko bylo varováno, aby do Sarajeva žádnou delegaci neposílalo? Anebo toto varování bylo jenom šikovným diplomatickým manévrem, aby si srbský stát preventivně umyl nad potenciálním průšvihem ruce?2 / 2Je totiž potřeba vnímat také datum, kdy k atentátu došlo: na svátek Vidovdan čili Vítův den, což je významný pravoslavný svátek a také výročí bitvy na Kosově poli. Příjezd následníka trůnu katolického císařství tedy byl vnímán jako provokace. Na druhou stranu jak vnímat Gavrila Principa, který byl až několikátým atentátníkem v pořadí, protože pokusy jeho předchůdců se nezdařily – je to srbský nacionalista? Bosenský nacionalista? Jugoslávský nacionalista? Každý režim se s ním musel vyrovnávat po svém, což se odráželo například na tom, kdy měl Princip na místě atentátu pamětní desku a kdy ne: za druhé světové války zmizela a byla věnována k narozeninám Adolfu Hitlerovi jako jeden z dokladů jeho vítězství (Hitler vzpomínal, že sarajevským atentátem byl v mládí silně pobouřen), za socialistické Jugoslávie se deska na místo vrátila, naopak za války v devadesátých letech, kdy Sarajevo tři roky Srbové obléhali a chtěli ho totálně zlikvidovat, ji místní samozřejmě znovu sundali.To jsou jenom střípky z mnoha a mnoha příběhů, které epizoda probírá, jelikož se jich kolem atentátu za těch sto jedenáct let nashromáždilo opravdu nepřeberné množství. Aneb konečně podcast, který jde do hloubky i šířky dějin.

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

Janoš Žemberi gost je kod Vladimira Stankovića u 183. epizodi podkasta Biznis priče.

Na politické mapě Evropy se děje něco, co tu od konce druhé světové války nebylo. Krajní pravice se stává mainstreamem a v řadě zemí nahrazuje tradiční pravici. Tvrdí to Anton Šechovcov, ukrajinský odborník na krajně pravicovou scénu v Evropě. Kdo v Evropě podle něj odvádí pro Rusko skvělou práci? A jak to vypadá s krajní pravicí v jeho vlasti?Host: Anton Šechovcov - politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě ve VídniČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Za východní hranicí Evropské unie se už více než tři roky bojuje. Mírové ukončení války na Ukrajině není v dohledu. Podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse představuje Rusko vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ministerstvo přijalo dar jedné miliardy korun v bitcoinech a nepožadovalo prokázat původ peněz. To je samo o sobě obrovský problém, protože tím se legalizuje prodej zbytkové částky bitcoinů,“ vysvětluje politoložka Vladimíra Dvořáková poslední aféru Pavla Blažka, ministra spravedlnosti v demisi. Jak velký reputační problém bitcoinová aféra představuje pro ODS i koalici Spolu? A jakou zprávou je pro Polsko i pro Evropu nově zvolený prezident Karol Nawrocki?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ministerstvo přijalo dar jedné miliardy korun v bitcoinech a nepožadovalo prokázat původ peněz. To je samo o sobě obrovský problém, protože tím se legalizuje prodej zbytkové částky bitcoinů,“ vysvětluje politoložka Vladimíra Dvořáková poslední aféru Pavla Blažka, ministra spravedlnosti v demisi. Jak velký reputační problém bitcoinová aféra představuje pro ODS i koalici Spolu? A jakou zprávou je pro Polsko i pro Evropu nově zvolený prezident Karol Nawrocki?

Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.

Hnutí ANO je sice hlavním favoritem sněmovních voleb, ale Andrej Babiš má oprávněný dojem, že volební kampaň i preference stagnují. Čtyři měsíce před volbami proto vyměnil hlavního manažera kampaně Jana Richtera za podnikatele Jakuba Střeštíka.Co ANO škodí a co je limituje? Babiš těžce nese skandály ústecké organizace ANO, která se v řadě míst chová jako mafie na dobytém území. Rovněž mu škodí zahraničněpolitické spojenectví s premiérem Ficem, Orbánem a prezidentem Trumpem. Trpí tím hlavně jeho středoví, váhaví voliči, takže Babiš doporučuje jedno: dělat předvolební veselice s lidmi a nemluvit o zahraniční politice.Babiš také ustupuje od konzervativního nátěru, který si před časem pro ANO pořídil. Jednak tomu jeho voliči příliš nerozumějí a současně se uvnitř evropské frakce Patrioti pro Evropu příliš umazal od stran, které dělají proputinovskou politiku, což jeho nevyhranění voliči nenesou dobře.Vytáhl proto ekonomická témata a na billboardech srovnává ceny výrobků před covidem a dnes. Podle údajů Světové banky jsou však ve světě oproti roku 2019 potraviny obecně dražší o 27 procent a zemědělské komodity dokonce o 40 procent.To Tomio Okamura jde ještě dál – na svých mítincích nabízí pivo, ovoce a zeleninu, jejichž ceny se přibližují těm před 45 lety!To Filip Turek z Motoristů má úplně jiné starosti. Jeho svět chlapeckých snů a fikcí, který ztvárnil ve své autobiografii, rozmetala dvojice analytiků Mahdalová–Škod, když doložili, že jeho úspěchy „formulového jezdce“ jsou jedna velká lež.Vzpamatují se Motoristé z téhle rány?

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

Špioni utajení do takové míry, že nejen o jejich profesi, ale ani o jejich skutečné zemi původu - Rusku - nemají ponětí ani jejich vlastní děti. Fenomén tzv. ilegálů posledních deset let mapoval britský novinář Shaun Walker - a právě teď mu o nich vyšla kniha. Kromě řady dalších míst v ní figuruje i Praha. Co všechno se autorovi podařilo zjistit? Host: Shaun Walker - zpravodaj listu Guardian pro střední a východní Evropu, autor knihy The Illegals: Russia's Most Audacious Spies and the Plot to Infiltrate the West.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a pro celý svět, prohlásil v listopadu Andrej Babiš (ANO). Jenže průzkum vzápětí ukázal, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. A začal velký obrat. „Červená čepice Babišovi sluší,“ nenechává se zmást Petros Michopulos, spoluautor podcastu Kecy a politika v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Indie a Pákistán spolu opět bojují. Od zabití 26 turistů v indickém Kašmíru situace eskalovala a ve středu ráno Indie podnikla letecký útok na několik míst v Pákistánu. Ten na to odpověděl silnou dělostřeleckou palbou. O tom, jak se může vyvíjet situace mezi jadernými mocnostmi, které vedly už čtyři války, hovořil v podcastu Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký.

Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a pro celý svět, prohlásil v listopadu Andrej Babiš (ANO). Jenže průzkum vzápětí ukázal, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. A začal velký obrat. „Červená čepice Babišovi sluší,“ nenechává se zmást Petros Michopulos, spoluautor podcastu Kecy a politika v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivan Gavanski je kod Vladimira Stankovića u 177. epizodi podkasta Biznis Priče

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Michal v roli energetického experta Insideru rozebral blackout ve Španělsku. Co pravděpodobně stojí za blackoutem? Proč jsou důležité točivé zdroje? V čem jsou rizika startu ze tmy?V druhé části jsme se shodli na ideální kandidátce na post ředitelky ČT. Probrali jsme nejnovější průzkum STEM pro CNN Prima News, který sleduje i preference dle jednotlivých krajů: Premiér Fiala o 10 procentních bodů prohrává s Alenou Schillerovou. A tiply byste si, že Tomio Okamura bude zárukou a brzdou byznysu proti Andreji Babišovi? Takhle teď řada lidí uvažuje.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

86 - Podržite nas na Patreonu https://www.patreon.com/c/HistoryCast U društvu istoričara i kumova Nikole Đukića i Nikole Šipke, otvaramo najmračnije stranice evropske prošlosti. Tridesetogodišnji rat — sukob koji je promenio lice Evrope — nije bio samo borba za religiju ili teritoriju, već dramatična borba za opstanak čitavih društava. Počelo je tako što su se katolici i protestanti posvađali, a završilo tako što su svi ratovali sa svima. Trideset godina haosa, gladi i spletki promenilo je Evropu — i nateralo ljude da se pitaju: Da li se ovo ikada završava?

Největší prank roku? Liverpool slavil s modrými dýmovnicemi!

Za sto dní od návratu do Bílého domu stačil Donald Trump zacloumat globálním politickým i ekonomickým řádem. Terčem nátlakové politiky staronového prezidenta se stali i dosavadní američtí spojenci v Evropě. Jak zatím starý kontinent obstál vůči Trumpově výzvě? A v čem Evropu může odklon Spojených států postrčit kupředu? Host: Henry Foy - vedoucí bruselské redakce deníku Financial TimesČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?

Jarní počasí láká sednout na kolo a šlápnout do pedálů. Studenti ze Srbska to vzali z gruntu a vydali se na skoro 1500 kilometrů dlouhou cestu do Štrasburku. Během dvoutýdenní jízdy zavítali do pěti unijních zemí s cílem všude upozorňovat na neutěšenou situaci v jejich zemi. Ve Štrasburku se chtějí setkat s představiteli evropských institucí, mimo jiné Evropského soudu pro lidská práva, který se v poslední době Srbskem zabýval.

Jarní počasí láká sednout na kolo a šlápnout do pedálů. Studenti ze Srbska to vzali z gruntu a vydali se na skoro 1500 kilometrů dlouhou cestu do Štrasburku. Během dvoutýdenní jízdy zavítali do pěti unijních zemí s cílem všude upozorňovat na neutěšenou situaci v jejich zemi. Ve Štrasburku se chtějí setkat s představiteli evropských institucí, mimo jiné Evropského soudu pro lidská práva, který se v poslední době Srbskem zabýval.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropští politici jednají o dalším balíku sankcí, které hodlají uvalit na Rusko. Jedním z hlavních důvodů je pokračující agrese vůči ukrajinským civilistům. Mezitím ale americký prezident Donald Trump používá směrem ke Kremlu mnohem vlídnější slova. „Amerika se teď ničí sama zevnitř a to je velmi špatné. My jsme ale v Evropě a je to také šance pro Evropu,“ říká v pořadu Interview Plus ukrajinský filozof a esejista Volodymyr Jermolenko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak velký je letos na středních školách a gymnáziích převis poptávky nad nabídkou a co se od loňska změnilo? Jak by mohlo Česko podle vlády a podnikatelů posílit svoji globální ekonomickou pozici? A proč má klimatická změna jiné dopady na východní a jiné na západní Evropu?

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou pokračuje. Obě země na sebe navzájem uvalily vysoká dovozní cla a Peking láká dosavadní partnery Američanů v Asii i jinde nabídkou výhodnější ekonomické spolupráce. Jak daleko je Čína ochotna v obchodní válce s Amerikou zajít? Proč Si Ťin-pching ještě nevolal do Bílého domu? A co nastalá situace znamená pro Evropu?Host: Aleš Karmazin - politolog, expert na východní a jižní Asii z Metropolitní univerzity Praha Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„To není žádná demokracie,“ prohlásil Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník.cz v reakci na radikální celní politiku Donalda Trumpa. Také dodal, že má s americkým prezidentem společnou hlavně červenou barvu kampaně. Přitom ještě v listopadu minulého roku prohlásil, že de facto mají totožné programy. „Jsem přesvědčen, že Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a také pro celý svět,“ pronesl na CNN Prima News.  Před čtrnácti dny ovšem zveřejnila agentura NMS průzkum, z něhož vyplynulo, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a celých 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. Začal velký obrat a předstírání, že s Trumpem nemá on ani hnutí ANO vlastně nic společného.  Zároveň zaregistroval, že mu volební preference nerostou, takže začala zákulisní jednání se Socdem o účasti některých špičkových politiků na kandidátce hnutí ANO. Babiš na to jde tak, že jakoby nechává jednání na krajských organizacích, aby pak mohl říct: je to rozhodnutí regionů. Jednání však stále ještě nejsou u konce, protože Socdem chce vytvořit s ANO formální koalici.  Co může být černou labutí říjnových sněmovních voleb? Jak si Lubomír Zaorálek představuje akciový trh? A co je smyslem Trumpovy těkavé ekonomické politiky?

Velký obrat v obchodní politice nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropě se v nejbližších měsících čekat nedá. O zásadních věcech tam totiž zatím rozhoduje relativně úzká skupina lidí, která má na věci stejný názor: Evropu bere jako vyžírku. Jako něco, s čím je potřeba se vypořádat. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to říká diplomat a zmocněnec pro energetickou bezpečnost Česka Václav Bartuška.

Americký prezident Donald Trump ohlásil balík cel, který děsí nejen ekonomy a země, na které mají dopadnout, ale také americké firmy, investory i domácnosti. Evropská unie chystá odvetná opatření, chce ale dál s americkým prezidentem jednat. „Evropa potřebuje ukázat, že má sílu. Pokud bychom jí teď nevyužili, je možné, že by to Evropu poškodilo,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Dlouho se zdálo, že hlavním tématem nadcházejících voleb do Sněmovny v České republice bude stav hospodářství. Opozice byla také připravená mobilizovat voliče s pomocí vykreslování hrozeb spojených s nelegální migrací a zelenou dohodou pro Evropu. Tím vším ale notně zamíchaly první kroky Donalda Trumpa po jeho opětovném zvolení do funkce amerického prezidenta.

Kako izgleda saradnja sa Michael Jordan, Lebron James, Lukom Modricem i Dirk Novickim imate prilike cuti od Nenada Mirkovica, bivseg direktora marketinga Nike i Jordan brenda za Evropu.Nenad je svoje detinjstvo proveo na Fontani na Novom Beogradu i tu se zaljubio u košarku.Odrastao je gledajuci najbolje igrace stare Jugoslavije u Hali Sportova na Novom Beogradu.Košarka mu je omogucila skolovanje u Americi i kako sam kaze donela mu je mnogo toga u zivotu iako nije stigao do profesionalnog nivo. Uzivajte u novom Jao Mile podcastu-u.00:00:00 Uvod - Susret sa Majklom Dzordanom 00:17:30 Saradnja sa MJ00:23:20 Luka Doncic u Nikeu00:25:40 Kako je raditi sa MJ00:32:50 Marketing00:49:55 NBA u EL01:03:30 odrastanje01:26:50 Mastanja i uzori01:37:40 Anegdote iz mladosti01:44:25 Nadimci01:54:00 Koledz Florida - Vinskonsin02:18:20 Promena karijere02:26:20 Zare anegdote02:50:27 Povrstak u Srbiju02:57:20 Saradnja sa velikim sportistima03:13:10 Sta mu je kosarka donela03:17:12 savet mladima03:18:40 PetorkaThumbnail designer:https://instagram.com/design33_mk?igshid=MzRlODBiNWFlZA==Pratite nas na društvenim mrežama!Instagramhttps://www.instagram.com/jaomile_podcast/Facebook https://www.facebook.com/JAOMILEPODCASTTikTokhttps://www.tiktok.com/@jaomile_podcastTwitter https://twitter.com/mileilicGost: Nenad MirkovićDatum: 26. Mart 2025. Autor i domaćin: Mile IlićLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse#jaomilepodcast #nenadmirkovic #swishfindyourway #djokovic #crvenazvezda #kkpartizan #findyourway #nba  #nikolajokic #abaliga #jokic #bogdanovic #euroleague #doncic #nikolatopic

Před tři čtvrtě rokem vyhlásily frakce většinové koalice v Evropském parlamentu tzv. sanitární kordon vůči nové nacionalistické skupině Patriotů pro Evropu. Tento krok odstavil zástupce stran Orbána, Le Penové nebo Babiše od vedoucích funkcí v europarlamentu a měl omezit jejich vliv. Dnes už tato třetí nejsilnější frakce zbytku pravice tolik „nesmrdí“, i když se s ní třeba v přístupu k Ukrajině a Rusku neshodne, potvrzují tři čeští europoslanci z tohoto tábora.

Nebe nad Českem poněkud zežloutlo a o večerech zčervenalo, když nad střední Evropu dorazil větrem nesený písek ze Sahary, který vytvářel zvláštní optické efekty. Premiér Fiala svolal schůzku parlamentních stran k bezpečnosti a obraně země, což je téma po americkém ukázání zad evropským spojencům nanejvýš důležité.

„Člověk občas musí opustit komfortní rámec a říct, co si o věcech myslí. Ten, kdo mlčí, podílí se na nepravostech světa,“ je přesvědčená Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Podle ní je pro Evropu stále zásadní americký jaderný ochranný štít před Ruskem, jehož útok na Ukrajinu odsuzuje od začátku války. V Osobnosti Plus proto přiznává, že ji neznepokojuje rostoucí podíl surovin, které Evropa dováží ze Spojených států.

Mezi Spojenými státy a Čínou se rozhořela další bitva celní války. Peking v reakci na zvýšení cel ze strany USA zavádí tarify na zboží v ročním objemu 22 miliard dolarů a čínský ministr zahraničí Wang I se na svou stranu snaží získat evropské země. „Diplomatická ofenziva už začala a bude nejspíš sílit. Problémem ale je, že to, co Čína od Evropy chce, je pro Evropu těžko přijatelné. Tedy především to, aby otevřela své trhy čínskému zboží,“ říká sinolog Martin Hála.

⁠Odkaz na celý dílNávrat k osvědčenému formátu – propichování bublin. S autorem knihy Konec prokrastinace Petrem Ludwigem, jsme se bavili o ne/rozdílnostech v názorech na Donalda Trumpa, Elona Muska, EU, mediální mainstream, Slovensko i domácí politickou situaci. Lituje některých svých výroků na Facebooku?V druhé části rozhovoru jsme se dostali k hrozbám, které jsou spojené se vznikem obecné umělé inteligence (artificial general intelligence, AGI). Teď jde o to, kdo vytvoří „projekt Manhattan” pro 21. století jako první. Doufejme, že USA, protože na Evropu to moc nevypadá.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Hledá se vůdce do těžkých časů. Ale nikdo to nechce dělat; ANO předvádí, jak se dělá kampaň v postfaktickém světě; Jak dvoukolejné Slovensko oslabuje Evropu; Evropa má v Macronovi nepsaného lídra; Elon Musk hledá Ponziho schéma na špatném místě, najít ho může v Oválné pracovně; Život je posvátný

Na Slovensku stále pokračují demonstrace proti zahraničněpolitickému směřování země, jak ho prosazuje současná vláda premiéra Roberta Fica. Účastníci protestů volají po tom, aby nikdo – ani vláda – nezpochybňoval fakt, že země je pevnou součástí euroatlantických struktur.

NA CELOU EPIZODU SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N CDU/CSU sice v Německu vyhrála volby, ale jejich výsledek je hořkosladký. Friedrich Merz se chystá převzít moc, jenže ho čekají těžká rozhodnutí – od sestavení vlády přes řešení krize německé ekonomiky až po posílení evropské soudržnosti v době amerického odklonu od transatlantické spolupráce. Jaký dopad bude mít jeho politika na Česko, Evropu a podporu Ukrajiny? A proč stále víc mladých Němců tíhne k radikálním stranám? Filip Titlbach mluví s vedoucí Katedry německých a rakouských studií na FSV UK Zuzanou Lizcovou.

Od posledního dílu pořadu Na Východ! uplynul jen týden, ale jeho dramatické dění by vydalo hned na několik samostatných dílů. Americký prezident Donald Trump šokuje Evropu i prezidenta Volodymyra Zelenského výroky, které zpochybňují začátek ruské agrese vůči Ukrajině, legitimitu ukrajinské hlavy státu a ochotu USA bránit své spojence. Kyjev i Evropa čelí nepříjemnému výhledu, že je Spojené státy nechají v dosavadní obraně vůči Rusku na holičkách.

Snad nejnadužívanějším slovem současné evropské i české debaty je slovo „budíček“. Začalo po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a dostoupalo svého vrcholu po Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde Trumpův viceprezident J. D. Vance brutálně zkritizoval Evropu snad za vše, co dělá.