Podcasts about evropu

Francouzský prezident Emmanuel Macron vnímá Rusko jako velkou a dlouhodobou hrozbu pro celou Evropu. Paříž podporuje Kyjev dodávkami zbraní včetně smlouvy na stovku nejmodernějších vojenských letadel Rafale.

„Trump je geniální obchodník, je to stratég, který má kolem sebe fakt dobré lidi, a my na jednání o clech pošleme Leyenovou? Gynekoložku? Vždyť ona nemá žádné zkušenosti s obchodem. Proč ona?“ říká ekonom Pavel Šik v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 02.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Sidonie Nádherná, žena s neobyčejným jménem, půvabem i rozhledem a především odvahou žít jinak, Narodila se 1. prosince 1885. Hodně cestovala, hodně milovala a hodně kouřila. Přátelila se s básníkem Rilkem, stala se múzou Maxe Švabinského i životní láskou Karla Krause. Procestovala nejen Evropu, ale dostala se dokonce až do Palestiny či Tunisu. Doma vedla salon, v němž se setkávala intelektuální elita. Její život poznamenaly osobní tragédie i dramatické dějiny 20. století.

Sidonie Nádherná, žena s neobyčejným jménem, půvabem i rozhledem a především odvahou žít jinak, Narodila se 1. prosince 1885. Hodně cestovala, hodně milovala a hodně kouřila. Přátelila se s básníkem Rilkem, stala se múzou Maxe Švabinského i životní láskou Karla Krause. Procestovala nejen Evropu, ale dostala se dokonce až do Palestiny či Tunisu. Doma vedla salon, v němž se setkávala intelektuální elita. Její život poznamenaly osobní tragédie i dramatické dějiny 20. století. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě před covidem se v Evropě vyrábělo 16 milionů aut ročně. Dnes jen 13 milionů. Některé automobilky jsou naplněné z poloviny svých kapacit, některé ještě méně. A do toho se o své slovo stále hlasitěji hlásí i čínští výrobci, kteří tu už budují své závody. „Když se podíváme na mapu Evropy, dnes je tu 98 výrobních závodů, což je dost, a vypadly 3 miliony vozidel. Ta efektivita a naplnění závodů tam není. V Česku ale máme štěstí – naše tři automobilky jsou úspěšné a vytížené, o ně bych neměl takovou starost,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Novák z koncernu JTEKT a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán přijel do Washingtonu upevnit jeden z nejdůležitějších vztahů na Blízkém východě. Podle politologa Josefa Krause z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně stojí americko-saúdské partnerství desítky let na jednoduchém principu – ropa za bezpečnost. Dnes k tomu ale přibývají obří investice, zbrojní kontrakty, osobní vazby na Donalda Trumpa a také strategie, kterou Kraus popisuje jako snahu „zahrnout Trumpa penězi“. Co přesně se vyjednává a proč je to důležité pro USA, Evropu i celý Blízký východ?

Ranní brífink Štěpána Svobody: Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán přijel do Washingtonu upevnit jeden z nejdůležitějších vztahů na Blízkém východě. Podle politologa Josefa Krause z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně stojí americko-saúdské partnerství desítky let na jednoduchém principu – ropa za bezpečnost. Dnes k tomu ale přibývají obří investice, zbrojní kontrakty, osobní vazby na Donalda Trumpa a také strategie, kterou Kraus popisuje jako snahu „zahrnout Trumpa penězi“. Co přesně se vyjednává a proč je to důležité pro USA, Evropu i celý Blízký východ?

Akciové trhy letos lámou rekordy, přestože svět obklopují nejistoty jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ruská agrese na Ukrajině i rostoucí zadlužení států. „Je fascinující, jak se investoři dokázali oprostit od politiky. Rizik je spousta, ale trhy rostou,“ říká v novém HrotCastu Jiří Tyleček, hlavní analytik společnosti XTB.Podle něj stojí za růstem především boom umělé inteligence. „Kdyby nebylo AI, byli bychom blízko stagnace. Tahle vlna táhne technologické firmy i celý akciový trh,“ říká. Otázkou ovšem zůstává, zda nejde o další bublinu. „Je to zdravá bublina. Tentokrát ji táhnou firmy, které mají reálné výsledky, ne jen očekávání jako na přelomu tisíciletí,“ doplňuje.Velkou výzvou podle Tylečka zůstává systém emisních povolenek ETS2. „Odsun není vítězství. Cíl dekarbonizace zůstává, jen ho budeme muset dosáhnout rychleji. To znamená větší tlak a vyšší ceny,“ říká. Podle jeho výpočtů může mít nová vlna povolenek dopad na cenu benzínu až o 3–4 koruny za litr. „Zaplatí to nejen domácnosti, ale i firmy. Všechno se promítne do cen zboží a služeb,“ varuje analytik.Tyleček se vyjadřuje i k návratu Donalda Trumpa. „Z ekonomického pohledu jeho cla nedávají smysl, brzdí růst. Ale z bezpečnostního hlediska chápu, že chce část výroby vrátit do USA. Je to daň za nezávislost,“ říká. Podle něj ale deglobalizace může ekonomicky zpomalit nejen Ameriku, ale i Evropu. „Globalizace je efektivní. Ale pokud všechnu ocel dovážím z Číny, nemám čím se bránit, když přijde konflikt. To je dilema dneška,“ uzavírá analytik.Do čeho se vyplatí investovat? I o tom v novém Hrotcastu!

Jak chce nový předseda TOP 09 získat do budoucna přízeň voličů? Jak silná je jeho pozice uvnitř strany? Co znamená pro Evropu, že Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy a plynu? A stoupá počet lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc?

Jak chce nový předseda TOP 09 získat do budoucna přízeň voličů? Jak silná je jeho pozice uvnitř strany? Co znamená pro Evropu, že Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy a plynu? A stoupá počet lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc?

Jak chce nový předseda TOP 09 získat do budoucna přízeň voličů? Jak silná je jeho pozice uvnitř strany? Co znamená pro Evropu, že Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy a plynu? A stoupá počet lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kysličník uhličitý není žádné znečištění. Je to plyn, který je blahodárný, a bez něj není fotosyntéza. Kysličník uhličitý byl vyloučen ze seznamu škodlivých plynů, a tím pádem skončila legitimita zelenému údělu aspoň v polovině záležitostí,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 28.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Vítěz voleb hnutí ANO pomalu dává dohromady novou vládu. V ekonomické politice chce být hodně aktivní. Slibuje dovézt pracovní sílu ze zahraničí, rozproudit stavebnictví i snížit ceny energií. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jde o priority, které firmy vítají – ale s výhradami. Byznys opakuje svou mantru: hlavně „štíhlý stát“. „Na tom se shodneme napříč všemi obory, ať jsou moderní, staré, více či méně zelené. Evropu dusí nejrůznější regulace. Je prokazatelně spočítáno, že mají mnohonásobně větší vliv než americká cla. Od vlády očekáváme, že si udělá pořádek doma i v Bruselu,“ říká. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ranní brífink Martina Ehla: Rusko nemá dost velkou armádu, aby obsadilo Evropu, ale naučilo se používat sociální sítě a informační prostor, aby Evropany znejistělo - a tím je oslabilo. Po opakování rumunských prezidentských voleb panovala obava, že se ty české parlamentní Moskva pomocí svých trollích farem také pokusí ovlivnit. I když výzkum ještě neskončil, Josef Šlerka, pedagog a expert na nová média vysvětluje, co se nejspíš v informačním prostoru událo a jaké největší nebezpečí nás čeká v blízké budoucnosti. “Málo si uvědomujeme, jak šíření dezinformací a manipulace v online prostředí mohou být dobrý byznys,” vysvětluje Šlerka.

Ranní brífink Martina Ehla: Rusko nemá dost velkou armádu, aby obsadilo Evropu, ale naučilo se používat sociální sítě a informační prostor, aby Evropany znejistělo - a tím je oslabilo. Po opakování rumunských prezidentských voleb panovala obava, že se ty české parlamentní Moskva pomocí svých trollích farem také pokusí ovlivnit. I když výzkum ještě neskončil, Josef Šlerka, pedagog a expert na nová média vysvětluje, co se nejspíš v informačním prostoru událo a jaké největší nebezpečí nás čeká v blízké budoucnosti. “Málo si uvědomujeme, jak šíření dezinformací a manipulace v online prostředí mohou být dobrý byznys,” vysvětluje Šlerka.

Všechny tři strany rodící se české vládní koalice, tedy SPD, Morotisté sobě a ANO, šly do voleb s tím, že chtějí zásadně změnit některé již přijaté evropské dohody. Hnutí ANO brojilo proti Zelené dohodě pro Evropu, známé též jako Green Deal, i proti evropskému migračnímu paktu. Green Deal je dle volebního programu ANO v současné podobě mrtvý a je nutné tvrdě tlačit na Evropskou komisi, aby ho ve stávající podobě co nejrychleji zrušila. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když evropští lídři včetně tehdejšího českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v roce 2019 slavnostně uzavřeli Zelenou dohodu pro Evropu, málokdo si představoval, že se tento Green Deal stane za pět šest let kontroverzním počinem, od něhož se bude část evropských politiků včetně téhož Babiše rozhodně odvracet jako od chybného, ba škodlivého rozhodnutí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzští premiéři přicházejí a odcházejí v rekordním tempu, země je v politické krizi. Momentálně se o sestavení kabinetu i rozpočtu na příští rok snaží Sebastien Lecornu, jeho vyhlídky jsou ovšem krajně nejisté. Do jaké míry se na tom svou politikou podepsal úřadující prezident Emmanuel Macron? A co situace ve Francii znamená pro Evropu a potažmo i pro Česko?Host: Jan Rovný - profesor politologie z pařížského institutu politických studií Sciences Po Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

S pravděpodobným návratem Andreje Babiše do čela české vlády přichází i evropský comeback tohoto svérázného hráče, který podle vlastních slov nechce Evropu opustit, ale chce ji změnit. Voličům nasliboval krom jiného odstoupení Česka od evropského migračního paktu a systému emisních povolenek na dopravu a bydlení. O co, jak a s kým bude Babiš na evropské scéně hrát?  Host: Viktor Daněk - zástupce ředitele institutu Europeum a také bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v BruseluČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

U današnjoj emisiji Radija Slobodna Evropa govorimo o porastu broja kineskih državljana koje krijumčari dovode u zapadnu Evropu preko balkanskih zemalja. Čućete i zbog čega je održavanje izbora za predsednika Republike Srpske dovedeno u pitanje u Bijeljini.

Jako by Evropa neměla dost starostí. Vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v českých volbách jí přináší další. Je to jasné na první pohled – ANO je součástí Patriotů pro Evropu, populistické národovecké frakce v Evropském parlamentu. Tam patří také Motoristé sobě, pravděpodobný koaliční partner.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

Vláda schválila rozpočet, který nebude platit. TikTok masivně ovlivňuje české sněmovní volby. Projev prezidenta Pavla. Šéfovi se do práce mluvit nebude. Trump může neúspěch jednání s Ruskem hodit na Evropu.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda schválila rozpočet, který nebude platit. TikTok masivně ovlivňuje české sněmovní volby. Projev prezidenta Pavla. Šéfovi se do práce mluvit nebude. Trump může neúspěch jednání s Ruskem hodit na Evropu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku podle průzkumu agentury STEM ubývá lidí, kteří vnímají klimatické změny jako hrozbu – od roku 2020 jejich podíl klesl z 56 na 43 procent. „Není to poprvé, co nastává pokles, jde to ve vlnách. Vrchol uvědomění té hrozby byl někdy okolo 2019 – Greta Thunbergová, varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo přijetí Zelené dohody pro Evropu. Politika byla silně proklimatická, až se to možná přestřelilo,“ soudí Petr Daniš, autor knihy Klima je příležitost.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na Valném shromáždění OSN. Vyčetl této instituci například, že mu nepomáhá ukončovat války, že to musí dělat sám. Opřel se do lídrů EU, že nic nedělají s nelegální migrací a že naše země jdou do pekla. „Z hlediska nelegální nekontrolované migrace má pravdu, protože to je věc, která Evropu musí trápit, je to palčivé téma, které musí řešit. V tom se trefil,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

V Česku podle průzkumu agentury STEM ubývá lidí, kteří vnímají klimatické změny jako hrozbu – od roku 2020 jejich podíl klesl z 56 na 43 procent. „Není to poprvé, co nastává pokles, jde to ve vlnách. Vrchol uvědomění té hrozby byl někdy okolo 2019 – Greta Thunbergová, varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo přijetí Zelené dohody pro Evropu. Politika byla silně proklimatická, až se to možná přestřelilo,“ soudí Petr Daniš, autor knihy Klima je příležitost.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

Evropská komise schválila novou „strategickou agendu“, která má výrazně sblížit Evropu s Indií. V 19stránkovém dokumentu se dočteme, že těsnější spolupráce obou stran je dnes „důležitější než kdy předtím“. Skutečně, výrazné sblížení nejlidnatější země světa, a brzy třetí největší světové ekonomiky, s evropským blokem by bylo v dobách Trumpova protekcionismu a šikanování zbytku světa, planetárně významným počinem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podržite nas i na Patreonu ➡️ https://www.patreon.com/c/HistoryCast Bio je kralj koji je želeo Evropu, a ostao upamćen po nemirima na Balkanu. Milan Obrenović je prva krunisana glava moderne Srbije, čovek u kojem su se sudarali ambicija i slabost, šarm i nesigurnost, evropski sjaj i balkanska drama. Njegova vladavina nije bila linearna priča o usponu i padu - bila je niz lomova, kontradikcija i odluka koje su Srbiju približavale Zapadu, ali je istovremeno gurale u nestabilnost. Njegov put od maloletnog kneza do prvog kralja obnovljene Srbije obeležili su i diplomatski uspesi i politički lomovi, ali i duboko lične drame. Iza glamura dvora i evropskog šarma krio se čovek rastrzan između ličnih strasti, zavisnosti od velikih sila i nemilosrdne balkanske stvarnosti. Istoričari Nikola Đukić i Ivan Drljača, u najdužoj epizodi do sada, otvaraju pitanja koja prate Milana do danas: kako je izgledao njegov politički savez sa Austrougarskom, koliko je Srbija platila cenu rata sa Bugarskom, šta se zaista događalo iza zatvorenih vrata braka sa kraljicom Natalijom i zbog čega je abdikacija izgledala kao beg od sopstvenog života?

„Nemylme se – toto je boj za naši budoucnost. Za svobodnou a nezávislou Evropu, za naše hodnoty a naši demokracii, za naši svobodu a schopnost si sami určovat své osudy.“ Takto dramaticky zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svou výroční zprávu o stavu Unie. Před plénem Evropského parlamentu upozornila, že „právě teď se staví bitevní linie pro nový světový řád“.

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Jakou výzvu představuje pro Evropu vize nového světového řádu, která provází v Pekingu oslavy 80. výročí konce druhé světové války? S jakými prioritami jde do říjnových sněmovních voleb Pirátská strana a nakolik se v její kampani odráží někdejší působení ve vládní koalici? A jak je nastaven systém, v jehož rámci dnes převezli tygra ussurijské ho z liberecké zoo do záchranné stanice v Nizozemsku. Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Drill, baby, drill! Amerika za časů Donalda Trumpa. Jak tepe její průmyslové srdce? Zanevřel Bílý dům na ochranu přírody a na reakci na klimatickou změnu? A co to znamená pro Evropu? Analyzuje to Jan Kaliba, klimatický zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V září 2022 došlo na dně Baltského moře k výbuchu. Někdo odpálil potrubí plynovodu Nord Stream, jenž zásoboval Evropu ruským plynem. Zpráva obletěla celý svět, ale informací bylo zoufale málo – mluvilo se jen o pronajaté jachtě a neznámé posádce. Spekulací přibývalo, naopak oficiální vyšetřování stagnovalo a státy mlčely.Do pátrání se pustil mezinárodní tým novinářů. Jedním z nich byl polský reportér Wojciech Cieśla, který ve spolupráci s novináři z Německa, Dánska a Švédska mapoval trasu jachty Andromeda, odhalil falešné firmy i nastrčené zástupce – a postupně složil mozaiku, jež vedla až ke skupině z Ukrajiny. Klíčová ale byla i nečinnost polských úřadů – a také otázka, koho se snažily chránit.V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Wojciech Cieśla nejen o detailech práce na jedné z největších evropských kauz posledních let, ale i o profesní chybě, která mu zničila pověst, a rovněž o tom, jak těžké bylo znovu si ji vybudovat. Epizoda o síle novinářské spolupráce, odvaze klást nepohodlné otázky – a o moři, kde některé lodě raději nezapínají navigaci.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičinský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista ⁠zde⁠ (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962) a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.

6. díl pro sezónu 2025/2026

Lucie Janauer vybudovala e-shop Monkey Mum, který za 5 let dosáhl ročních tržeb kolem 50 milionů korun. Začínala s jedním produktem – zábranami na postel – které nakoupila za poslední úspory poté, co podobné řešení nenašla na českém trhu. První objednávky získala díky reklamě na Facebooku a sdílením mezi maminkami. Klíčovým krokem bylo zajištění exkluzivity na produkt pro celou Evropu, stejně jako příchod prvních investorů a odhodlání Lucie pokračovat navzdory osobním i finančním krizím. Expanze e-shopu do zahraničí se ukázala jako strategicky zásadní. Firma vytvořila jazykové mutace webu, lokální zákaznickou podporu a začala prodávat v desítkách evropských zemí. Značka Monkey Mum staví na důvěře, kontaktním rodičovství a otevřené komunikaci se zákazníky. Ačkoliv firma stále reinvestuje zisky a nevyplácí dividendy, připravuje další rozšíření sortimentu i spuštění nových značek. Monkey Mum tak zůstává inspirací pro všechny, kteří chtějí vědět, jak založit e-shop a uspět v podnikání na internetu. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Česko v novém Evropském parlamentu ztratilo svůj vliv. Tak to po roce zasedání parlamentu hodnotí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Nový evropský parlament se podle ní sice navenek příliš nezměnil, uvnitř jsou ale velké změny, a to zejména v hlavní frakci, tedy v Evropské lidové straně. Svou roli přitom hraje i nová frakce Patrioti pro Evropu, ke které patří hnutí ANO nebo třeba maďarský Fidesz Viktora Orbána.

Andrej Babiš pravděpodobně zvítězí ve sněmovních volbách a bude se ucházet o podporu SPD a komunistů. Petros Michopulos soudí, že si je do otevřené koalice nebude chtít vzít a bude to řešit tím, že jim milostivě udělí místa pro jejich experty ve své vládě.SPD a Stačilo ho sice zdánlivě drží pod krkem tím, že budou hlasovat o jeho vydání k pravomocnému rozsudku, ale Babiš má na ně vyšší páky. Každý druhý politik z koalice SPD a Stačilo je mu nějak zavázán, nějak s ním obchodoval, nebo se alespoň Babiš zná s jejich sponzorem. To nebude a nemůže být koalice rovnocenných partnerů.Otázkou je, jak s novou mocí naloží. Pod heslem o potravinové a jiné soběstačnosti zreguluje řadu odvětví tak, aby to bylo výhodné pro Agrofert, a na dluh „obslouží“ svou přestárlou voličskou základnu. A také se bude mstít – svým politickým a byznysovým soupeřům, médiím a všem, kteří v posledních čtyřech letech zpochybňovali jeho kompetenci vládnout.Vznikne jakási Karpatská koalice, což bude zvýrazněno zahraničněpolitickou orientací na Viktora Orbána, potažmo Rusko. Zrušení snad jediné úspěšné české diplomatické akce (muniční iniciativa) je signálem do zahraničí ve smyslu: společně s Viktorem se orientujeme prioritně na Rusko. Z EU a NATO sice nevystupujeme, ale budujeme něco jako Karpatskou Střední Evropu.Už jen 59 dní zbývá do voleb.

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.

Čeští investoři letos z podílových fondů zatím příliš nevytěžili – v průměru ztratili 1,22 %. Doplácejí na silnou korunu. Výjimečné výsledky doručily „zlaté“ fondy a sázka na střední Evropu. Nejlepší „penzijka“ přidala přes 10 %.Český investor do podílových fondů za první půlrok letoška lehce prodělal. V průměru je v mínusu 1,22 procenta, vyplývá z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 investičních fondů na českém kapitálovém trhu. Loni přitom fondy zhodnotily o devět procent, o rok dříve dokonce o dvanáct.Co za hubeným výsledkem stojí? Portfolio Čechů často obsahuje americké akcie. Těm se sice dařilo, ale kdo neměl investice zajištěné do české koruny, doplatil na oslabení amerického dolaru.„Koruna mi mohla smazat  i celý výnos z akcií. Od začátku roku posílila o nějakých 13 %.  Pokud mám investice v dolarech a přepočítávám je do korun nebo do nich výnos budu potřebovat převést, tak na tom docela dost v letošním roce tratím,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě akciová analytička One Family Office Anna Píchová.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Co se stane, když stát přestane rozlišovat mezi politikou a organizovaným zločinem? V Srbsku to není hypotéza, ale každodenní realita. Stevan Dojčinović, investigativní novinář z redakce KRIK.rs v rozhovoru s Pavlou Holcovou otevřeně mluví o propojení mafiánských klanů s vládními strukturami, o brutalitě, která nemá v Evropě obdoby, i o systému, kde ti, kdo zabíjejí, jsou hrdiny večerní talkshow. Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Stevan vyrostl v chaotickém období po balkánských válkách a s punkovým zápalem se pustil do boje proti beztrestnosti. Popisuje případy kdy těla obětí vražd mizela v průmyslové drtičce, i roky investigací, během nichž byl neustále sledován, dehonestován a označován za „nepřítele státu“. I přesto dál odhaluje, kdo stojí za násilím, které zasahuje nejen Srbsko, ale celou Evropu.Jak vypadá „dům na zabíjení“ na okraji Bělehradu? Jakou roli při vydírání a náboru zločineckých kumpánů hrály šifrované telefony Sky ECC? A proč se v Srbsku zločinci stali popkulturními ikonami? A také o tom, jaké to je, když vaše investigace míří vysoko – a místo vděku přichází štvavé kampaně, soudy a pokusy o profesní likvidaci.⁠Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.⁠Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Se Spojenými státy by se kvůli clům dohodl i za cenu ústupků. Čas na vyjednávání se ale krátí, varuje poradce České bankovní asociace a ekonom Miroslav Zámečník. Donald Trump na Evropu uvalil cla ve výši 30 procent, vyjednat dohodu bude možné do 1. srpna. „Teď cílíme na 10 procent a ještě nějaké úlevy, které si vzájemně poskytneme. Bylo by hezké, kdyby se to podařilo vyjednat,“ naznačuje pro Český rozhlas Plus.

Trump chce 30procentní cla pro EU. Loni o něm Babiš řekl, že „nejlepším řešením pro Evropu a svět“. Podivná rozvodová novela. Kdo není hrdý na Spojené státy?