Podcasts about evropu

Drill, baby, drill! Amerika za časů Donalda Trumpa. Jak tepe její průmyslové srdce? Zanevřel Bílý dům na ochranu přírody a na reakci na klimatickou změnu? A co to znamená pro Evropu? Analyzuje to Jan Kaliba, klimatický zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko v novém Evropském parlamentu ztratilo svůj vliv. Tak to po roce zasedání parlamentu hodnotí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Nový evropský parlament se podle ní sice navenek příliš nezměnil, uvnitř jsou ale velké změny, a to zejména v hlavní frakci, tedy v Evropské lidové straně. Svou roli přitom hraje i nová frakce Patrioti pro Evropu, ke které patří hnutí ANO nebo třeba maďarský Fidesz Viktora Orbána.

Andrej Babiš pravděpodobně zvítězí ve sněmovních volbách a bude se ucházet o podporu SPD a komunistů. Petros Michopulos soudí, že si je do otevřené koalice nebude chtít vzít a bude to řešit tím, že jim milostivě udělí místa pro jejich experty ve své vládě.SPD a Stačilo ho sice zdánlivě drží pod krkem tím, že budou hlasovat o jeho vydání k pravomocnému rozsudku, ale Babiš má na ně vyšší páky. Každý druhý politik z koalice SPD a Stačilo je mu nějak zavázán, nějak s ním obchodoval, nebo se alespoň Babiš zná s jejich sponzorem. To nebude a nemůže být koalice rovnocenných partnerů.Otázkou je, jak s novou mocí naloží. Pod heslem o potravinové a jiné soběstačnosti zreguluje řadu odvětví tak, aby to bylo výhodné pro Agrofert, a na dluh „obslouží“ svou přestárlou voličskou základnu. A také se bude mstít – svým politickým a byznysovým soupeřům, médiím a všem, kteří v posledních čtyřech letech zpochybňovali jeho kompetenci vládnout.Vznikne jakási Karpatská koalice, což bude zvýrazněno zahraničněpolitickou orientací na Viktora Orbána, potažmo Rusko. Zrušení snad jediné úspěšné české diplomatické akce (muniční iniciativa) je signálem do zahraničí ve smyslu: společně s Viktorem se orientujeme prioritně na Rusko. Z EU a NATO sice nevystupujeme, ale budujeme něco jako Karpatskou Střední Evropu.Už jen 59 dní zbývá do voleb.

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeští investoři letos z podílových fondů zatím příliš nevytěžili – v průměru ztratili 1,22 %. Doplácejí na silnou korunu. Výjimečné výsledky doručily „zlaté“ fondy a sázka na střední Evropu. Nejlepší „penzijka“ přidala přes 10 %.Český investor do podílových fondů za první půlrok letoška lehce prodělal. V průměru je v mínusu 1,22 procenta, vyplývá z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 investičních fondů na českém kapitálovém trhu. Loni přitom fondy zhodnotily o devět procent, o rok dříve dokonce o dvanáct.Co za hubeným výsledkem stojí? Portfolio Čechů často obsahuje americké akcie. Těm se sice dařilo, ale kdo neměl investice zajištěné do české koruny, doplatil na oslabení amerického dolaru.„Koruna mi mohla smazat  i celý výnos z akcií. Od začátku roku posílila o nějakých 13 %.  Pokud mám investice v dolarech a přepočítávám je do korun nebo do nich výnos budu potřebovat převést, tak na tom docela dost v letošním roce tratím,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě akciová analytička One Family Office Anna Píchová.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Co se stane, když stát přestane rozlišovat mezi politikou a organizovaným zločinem? V Srbsku to není hypotéza, ale každodenní realita. Stevan Dojčinović, investigativní novinář z redakce KRIK.rs v rozhovoru s Pavlou Holcovou otevřeně mluví o propojení mafiánských klanů s vládními strukturami, o brutalitě, která nemá v Evropě obdoby, i o systému, kde ti, kdo zabíjejí, jsou hrdiny večerní talkshow. Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Stevan vyrostl v chaotickém období po balkánských válkách a s punkovým zápalem se pustil do boje proti beztrestnosti. Popisuje případy kdy těla obětí vražd mizela v průmyslové drtičce, i roky investigací, během nichž byl neustále sledován, dehonestován a označován za „nepřítele státu“. I přesto dál odhaluje, kdo stojí za násilím, které zasahuje nejen Srbsko, ale celou Evropu.Jak vypadá „dům na zabíjení“ na okraji Bělehradu? Jakou roli při vydírání a náboru zločineckých kumpánů hrály šifrované telefony Sky ECC? A proč se v Srbsku zločinci stali popkulturními ikonami? A také o tom, jaké to je, když vaše investigace míří vysoko – a místo vděku přichází štvavé kampaně, soudy a pokusy o profesní likvidaci.⁠Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.⁠Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Zkuste si to představit – Vyšlápnete kopec, uletíte desítkykilometrů, večer přistanete někde v divočině, uvaříte si polévku nebo čaj a usínáte s výhledem na hvězdy. Žádné návraty do kempu a útulný obytňák na přistání. Jen ty, tvůj kámoš a nejistý plán na zítřejší den.Tak nějak by se dal shrnout Vol-Biv paragliding,francouzská zkratka výrazu „leť a přespi na divoko“. Mými hosty byli Mirkem Cinádrem a Jakubem Vozandychem a tihle kluci mají plno zážitků z bivakového létání mimo Evropu; byli v Kyrgystánu, Tádžikistánu nebo třeba Arménii.

Americký prezident Donald Trump ostře varoval Kreml, oznámil dodávky zbraní Ukrajině přes Evropu a prohlásil, že na Rusko uvalí „velmi tvrdé sankce“, jestli Moskva do padesáti dnů neuzavře s Kyjevem dohodu. Neupřesnil sice, zda má na mysli příměří, nebo dohodu o míru, ale analytici jsou přesvědčeni, že Rusko neposlechne, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dánská investigativní reportérka Eva Jung z deníku Berlingske ve třetí epizodě podcastu Protagonista popisuje, jak se od nenápadného anonymního tipu dostala k odhalení největšího finančního skandálu v historii Dánska – masivnímu praní špinavých peněz přes estonskou pobočku Danske Bank. Během několikaletého pátrání musela se svými kolegy vyhodnotit přes 100 000 bankovních transakcí, procestovala Evropu a postupně odkrývala síť peněz proudících z Ruska, Ázerbájdžánu a dalších zemí k evropským politikům, zbrojařům i do autoritářských režimů.Jak poznat podezřelou transakci? Jak fungují zákulisní tlaky velkých bank? A co se stane, když se při pátrání dotknete rodiny Vladimira Putina? Eva Jung si s Pavlou Holcovou povídá i o strachu svých zdrojů, o práci v utajení, psychické zátěži a o tom, jak důležité je nenechat se zastrašit – a publikovat, i když víte, že tím naštvete velmi mocné lidi.České znění Renata Klusáková a Jiří Slavičínský.V příštím díle Protagonisty uslyšíte Stevana Dojčinoviće, srbského investigativního reportéra z KRIK.rs, který mluví o tenké hranici mezi balkánským organizovaným zločinem a politikou a popisuje jeden z nejbrutálnějších klanů, jenž byl po léta chráněn policií i vládou.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Na podmínkách vzájemného obchodu se Spojené státy v úterý dohodly s Japonskem, jedním ze svých největších obchodních partnerů. Japonsko se díky tomu zčásti vyhne 25% clům, kterými Trump asijské zemi vyhrožoval ještě před několika týdny. „Pro Evropu je to další signál k tomu, aby se vzájemně pokusila s USA dohodnout na obchodních pravidlech,“ míní ekonom Richard Hindls, emeritní rektor VŠE. V pořadu Jak to vidí... rozebírá také vyhlídky německého průmyslu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Americký prezident Donald Trump včera oznámil uzavření obchodní dohody s Japonskem. Její součástí je 15procentní clo uvalené na dovoz zboží do Spojených států, včetně automobilů. Co to znamená pro Evropu a jak tato dohoda ovlivní svět? Víc v Ranním brífinku v rozhovoru s hlavním ekonomem Portu Janem Berkou.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Americký prezident Donald Trump včera oznámil uzavření obchodní dohody s Japonskem. Její součástí je 15procentní clo uvalené na dovoz zboží do Spojených států, včetně automobilů. Co to znamená pro Evropu a jak tato dohoda ovlivní svět? Víc v Ranním brífinku v rozhovoru s hlavním ekonomem Portu Janem Berkou.

Roztomilé zvířátko, nebo nebezpečný invazivní druh, který přenáší choroby a ohrožuje naše ekosystémy? Pohledy na nutrie říční se různí. Pravdou ale je, že jejich populace strmě narůstá a škodí v celé Evropě. Města a obce proto přistupují k různým opatřením.

Božská míra byla neblaze překročenaUběhlo to rychle. Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud jak po tradiční cestě přes Balkán, tak přes Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do evropského schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!), který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce. Pro jedny je příkladem téměř heroického optimismu, aktivního humanistického přístupu, podle něhož by měl demokratický politik jednat. Pro druhé naopak projevem nezodpovědnosti, naivity, pýchy a přecenění sil, kdy je jasné, že náklady na toto „zvládnutí“ bude nést někdo jiný než ten, kdo ho tak lehkomyslně vysloví. Otázka je samozřejmě, jestli mohla tehdy paní Merkelová dělat něco jiného, jestli tedy byla (a dále jsou) jiná řešení, zda se prostě některé věci v dějinách stanou bez ohledu na to, jestli to někdo chce, nebo nechce zvládnout.Fakt je, že léto 2015 toho strašně moc změnilo. Myslím, že se tomu říká game changer. Ta změna se projevila na úrovni řekněme politické a civilizační (padly hranice, zachvěl se princip občanství, výrazně se začalo proměňovat etnické složení staré Evropy…). Ale i na rovině osobní. Mnoho lidí zjistilo, že jejich názory jsou odlišné od názorů jejich přátel, někteří zjistili, že jsou extremisté, i když si vlastně nemyslí nic zvláštního, jiní zase začali propadat pocitu, že jejich bližní jsou strašní, ať v tom, či onom směru. Někteří se začali bát, jiní se naopak začali těšit na „jinou Evropu“. Zvláštní přitom byla role médií, která možná tehdy zažívala svou poslední velkou chvíli. Brzy ji zcela převzaly sociální sítě, kde se nyní odehrává většina bouřlivých „diskusí“.Já jsem ovšem pozval kolegy z tehdy ještě „mocných“ klasických médií, kteří nepsali výkřiky na sociální sítě, nýbrž byli a jsou zvyklí události komentovat s jistou kompetencí, odstupem, v souvislostech, tedy jaksi postaru. A najednou byli hozeni před novou věc. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Solární boom v Česku letos skončil, rozjíždí se zcela nový boom v akumulaci energie. Desítky investorů chystají se projekty, které mají pomoci se stabilizací elektrorozvodné sítě.Na českém energetickém trhu se letos objevil nový trend. Investoři se hromadně pouštějí do stavby velkokapacitních bateriových úložišť. „Přerod trhu s akumulací je zjevný. Roste velikost projektů, které chystáme,“ říká Branislav Hrdý, technicko-obchodní ředitel pro střední a východní Evropu ve společnosti Wattstor. Ta se specializuje právě na dodávky akumulačních systémů.„Ještě před dvěma lety jsme považovali za pěkný projekt dodávku úložiště s kapacitou jedné nebo dvou megawatthodin. Teď takové projekty řadíme k menším, trendem jsou projekty řádově v desítkách megawatthodin. Trh se zásadně změnil,“ líčí Hrdý.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Se Spojenými státy by se kvůli clům dohodl i za cenu ústupků. Čas na vyjednávání se ale krátí, varuje poradce České bankovní asociace a ekonom Miroslav Zámečník. Donald Trump na Evropu uvalil cla ve výši 30 procent, vyjednat dohodu bude možné do 1. srpna. „Teď cílíme na 10 procent a ještě nějaké úlevy, které si vzájemně poskytneme. Bylo by hezké, kdyby se to podařilo vyjednat,“ naznačuje pro Český rozhlas Plus.

Trump chce 30procentní cla pro EU. Loni o něm Babiš řekl, že „nejlepším řešením pro Evropu a svět“. Podivná rozvodová novela. Kdo není hrdý na Spojené státy?

Trump chce 30procentní cla pro EU. Loni o něm Babiš řekl, že „nejlepším řešením pro Evropu a svět“. Podivná rozvodová novela. Kdo není hrdý na Spojené státy? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco spíte, autonomní AI pomocník objedná granule pro psa, zarezervuje stůl v restauraci a dokonce vám připraví celou dovolenou včetně rezervace letenek a hotelu. Ráno už jen stačí potvrdit platbu otiskem prstu. Zní to jako sci-fi? Podle hostů aktuálního dílu videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa, je to realita příštích let. O tématu AI agentů si povídali František Jungr, produktový šéf platební společnosti Visa pro střední východní Evropu, s Jitkou Haubovou COO a členkou představenstva Komerční banky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠: patreon.com/insiderpodcastMartin Wichterle je jedním z ambasadorů 2. ekonomické transformace. To, že Česko potřebuje změnu, se shodneme všichni. Dochází vám už trpělivost, nebo stále vidíte ve všech těch konferencích, vizích, křižovatkách a strategických dokumentech smysl, či dokonce výsledky a změny?Jak si stojí Česko v rámci Evropy a Evropa v rámci světa? O tom jsme debatovali i s Petrem Smutným z PwC. Má evropská společnost špatný mindset? Fungují správně vysoké školy? Otevřeli jsme otázku technické vs. humanitní obory. Kde v Česku vzniká přidaná hodnota? Máme se sice dobře, ale bude to platit i za 20 let?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

Janoš Žemberi gost je kod Vladimira Stankovića u 183. epizodi podkasta Biznis priče.

Na politické mapě Evropy se děje něco, co tu od konce druhé světové války nebylo. Krajní pravice se stává mainstreamem a v řadě zemí nahrazuje tradiční pravici. Tvrdí to Anton Šechovcov, ukrajinský odborník na krajně pravicovou scénu v Evropě. Kdo v Evropě podle něj odvádí pro Rusko skvělou práci? A jak to vypadá s krajní pravicí v jeho vlasti?Host: Anton Šechovcov - politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě ve VídniČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Za východní hranicí Evropské unie se už více než tři roky bojuje. Mírové ukončení války na Ukrajině není v dohledu. Podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse představuje Rusko vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ministerstvo přijalo dar jedné miliardy korun v bitcoinech a nepožadovalo prokázat původ peněz. To je samo o sobě obrovský problém, protože tím se legalizuje prodej zbytkové částky bitcoinů,“ vysvětluje politoložka Vladimíra Dvořáková poslední aféru Pavla Blažka, ministra spravedlnosti v demisi. Jak velký reputační problém bitcoinová aféra představuje pro ODS i koalici Spolu? A jakou zprávou je pro Polsko i pro Evropu nově zvolený prezident Karol Nawrocki?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ministerstvo přijalo dar jedné miliardy korun v bitcoinech a nepožadovalo prokázat původ peněz. To je samo o sobě obrovský problém, protože tím se legalizuje prodej zbytkové částky bitcoinů,“ vysvětluje politoložka Vladimíra Dvořáková poslední aféru Pavla Blažka, ministra spravedlnosti v demisi. Jak velký reputační problém bitcoinová aféra představuje pro ODS i koalici Spolu? A jakou zprávou je pro Polsko i pro Evropu nově zvolený prezident Karol Nawrocki?

Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.

Hnutí ANO je sice hlavním favoritem sněmovních voleb, ale Andrej Babiš má oprávněný dojem, že volební kampaň i preference stagnují. Čtyři měsíce před volbami proto vyměnil hlavního manažera kampaně Jana Richtera za podnikatele Jakuba Střeštíka.Co ANO škodí a co je limituje? Babiš těžce nese skandály ústecké organizace ANO, která se v řadě míst chová jako mafie na dobytém území. Rovněž mu škodí zahraničněpolitické spojenectví s premiérem Ficem, Orbánem a prezidentem Trumpem. Trpí tím hlavně jeho středoví, váhaví voliči, takže Babiš doporučuje jedno: dělat předvolební veselice s lidmi a nemluvit o zahraniční politice.Babiš také ustupuje od konzervativního nátěru, který si před časem pro ANO pořídil. Jednak tomu jeho voliči příliš nerozumějí a současně se uvnitř evropské frakce Patrioti pro Evropu příliš umazal od stran, které dělají proputinovskou politiku, což jeho nevyhranění voliči nenesou dobře.Vytáhl proto ekonomická témata a na billboardech srovnává ceny výrobků před covidem a dnes. Podle údajů Světové banky jsou však ve světě oproti roku 2019 potraviny obecně dražší o 27 procent a zemědělské komodity dokonce o 40 procent.To Tomio Okamura jde ještě dál – na svých mítincích nabízí pivo, ovoce a zeleninu, jejichž ceny se přibližují těm před 45 lety!To Filip Turek z Motoristů má úplně jiné starosti. Jeho svět chlapeckých snů a fikcí, který ztvárnil ve své autobiografii, rozmetala dvojice analytiků Mahdalová–Škod, když doložili, že jeho úspěchy „formulového jezdce“ jsou jedna velká lež.Vzpamatují se Motoristé z téhle rány?

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

Špioni utajení do takové míry, že nejen o jejich profesi, ale ani o jejich skutečné zemi původu - Rusku - nemají ponětí ani jejich vlastní děti. Fenomén tzv. ilegálů posledních deset let mapoval britský novinář Shaun Walker - a právě teď mu o nich vyšla kniha. Kromě řady dalších míst v ní figuruje i Praha. Co všechno se autorovi podařilo zjistit? Host: Shaun Walker - zpravodaj listu Guardian pro střední a východní Evropu, autor knihy The Illegals: Russia's Most Audacious Spies and the Plot to Infiltrate the West.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a pro celý svět, prohlásil v listopadu Andrej Babiš (ANO). Jenže průzkum vzápětí ukázal, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. A začal velký obrat. „Červená čepice Babišovi sluší,“ nenechává se zmást Petros Michopulos, spoluautor podcastu Kecy a politika v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Ivan Gavanski je kod Vladimira Stankovića u 177. epizodi podkasta Biznis Priče

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Michal v roli energetického experta Insideru rozebral blackout ve Španělsku. Co pravděpodobně stojí za blackoutem? Proč jsou důležité točivé zdroje? V čem jsou rizika startu ze tmy?V druhé části jsme se shodli na ideální kandidátce na post ředitelky ČT. Probrali jsme nejnovější průzkum STEM pro CNN Prima News, který sleduje i preference dle jednotlivých krajů: Premiér Fiala o 10 procentních bodů prohrává s Alenou Schillerovou. A tiply byste si, že Tomio Okamura bude zárukou a brzdou byznysu proti Andreji Babišovi? Takhle teď řada lidí uvažuje.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

86 - Podržite nas na Patreonu https://www.patreon.com/c/HistoryCast U društvu istoričara i kumova Nikole Đukića i Nikole Šipke, otvaramo najmračnije stranice evropske prošlosti. Tridesetogodišnji rat — sukob koji je promenio lice Evrope — nije bio samo borba za religiju ili teritoriju, već dramatična borba za opstanak čitavih društava. Počelo je tako što su se katolici i protestanti posvađali, a završilo tako što su svi ratovali sa svima. Trideset godina haosa, gladi i spletki promenilo je Evropu — i nateralo ljude da se pitaju: Da li se ovo ikada završava?

Největší prank roku? Liverpool slavil s modrými dýmovnicemi!

Za sto dní od návratu do Bílého domu stačil Donald Trump zacloumat globálním politickým i ekonomickým řádem. Terčem nátlakové politiky staronového prezidenta se stali i dosavadní američtí spojenci v Evropě. Jak zatím starý kontinent obstál vůči Trumpově výzvě? A v čem Evropu může odklon Spojených států postrčit kupředu? Host: Henry Foy - vedoucí bruselské redakce deníku Financial TimesČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?

Jarní počasí láká sednout na kolo a šlápnout do pedálů. Studenti ze Srbska to vzali z gruntu a vydali se na skoro 1500 kilometrů dlouhou cestu do Štrasburku. Během dvoutýdenní jízdy zavítali do pěti unijních zemí s cílem všude upozorňovat na neutěšenou situaci v jejich zemi. Ve Štrasburku se chtějí setkat s představiteli evropských institucí, mimo jiné Evropského soudu pro lidská práva, který se v poslední době Srbskem zabýval.

Jak velký je letos na středních školách a gymnáziích převis poptávky nad nabídkou a co se od loňska změnilo? Jak by mohlo Česko podle vlády a podnikatelů posílit svoji globální ekonomickou pozici? A proč má klimatická změna jiné dopady na východní a jiné na západní Evropu?

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou pokračuje. Obě země na sebe navzájem uvalily vysoká dovozní cla a Peking láká dosavadní partnery Američanů v Asii i jinde nabídkou výhodnější ekonomické spolupráce. Jak daleko je Čína ochotna v obchodní válce s Amerikou zajít? Proč Si Ťin-pching ještě nevolal do Bílého domu? A co nastalá situace znamená pro Evropu?Host: Aleš Karmazin - politolog, expert na východní a jižní Asii z Metropolitní univerzity Praha Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„To není žádná demokracie,“ prohlásil Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník.cz v reakci na radikální celní politiku Donalda Trumpa. Také dodal, že má s americkým prezidentem společnou hlavně červenou barvu kampaně. Přitom ještě v listopadu minulého roku prohlásil, že de facto mají totožné programy. „Jsem přesvědčen, že Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a také pro celý svět,“ pronesl na CNN Prima News.  Před čtrnácti dny ovšem zveřejnila agentura NMS průzkum, z něhož vyplynulo, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a celých 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. Začal velký obrat a předstírání, že s Trumpem nemá on ani hnutí ANO vlastně nic společného.  Zároveň zaregistroval, že mu volební preference nerostou, takže začala zákulisní jednání se Socdem o účasti některých špičkových politiků na kandidátce hnutí ANO. Babiš na to jde tak, že jakoby nechává jednání na krajských organizacích, aby pak mohl říct: je to rozhodnutí regionů. Jednání však stále ještě nejsou u konce, protože Socdem chce vytvořit s ANO formální koalici.  Co může být černou labutí říjnových sněmovních voleb? Jak si Lubomír Zaorálek představuje akciový trh? A co je smyslem Trumpovy těkavé ekonomické politiky?

Velký obrat v obchodní politice nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropě se v nejbližších měsících čekat nedá. O zásadních věcech tam totiž zatím rozhoduje relativně úzká skupina lidí, která má na věci stejný názor: Evropu bere jako vyžírku. Jako něco, s čím je potřeba se vypořádat. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to říká diplomat a zmocněnec pro energetickou bezpečnost Česka Václav Bartuška.

Americký prezident Donald Trump ohlásil balík cel, který děsí nejen ekonomy a země, na které mají dopadnout, ale také americké firmy, investory i domácnosti. Evropská unie chystá odvetná opatření, chce ale dál s americkým prezidentem jednat. „Evropa potřebuje ukázat, že má sílu. Pokud bychom jí teď nevyužili, je možné, že by to Evropu poškodilo,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Dlouho se zdálo, že hlavním tématem nadcházejících voleb do Sněmovny v České republice bude stav hospodářství. Opozice byla také připravená mobilizovat voliče s pomocí vykreslování hrozeb spojených s nelegální migrací a zelenou dohodou pro Evropu. Tím vším ale notně zamíchaly první kroky Donalda Trumpa po jeho opětovném zvolení do funkce amerického prezidenta.

Kako izgleda saradnja sa Michael Jordan, Lebron James, Lukom Modricem i Dirk Novickim imate prilike cuti od Nenada Mirkovica, bivseg direktora marketinga Nike i Jordan brenda za Evropu.Nenad je svoje detinjstvo proveo na Fontani na Novom Beogradu i tu se zaljubio u košarku.Odrastao je gledajuci najbolje igrace stare Jugoslavije u Hali Sportova na Novom Beogradu.Košarka mu je omogucila skolovanje u Americi i kako sam kaze donela mu je mnogo toga u zivotu iako nije stigao do profesionalnog nivo. Uzivajte u novom Jao Mile podcastu-u.00:00:00 Uvod - Susret sa Majklom Dzordanom 00:17:30 Saradnja sa MJ00:23:20 Luka Doncic u Nikeu00:25:40 Kako je raditi sa MJ00:32:50 Marketing00:49:55 NBA u EL01:03:30 odrastanje01:26:50 Mastanja i uzori01:37:40 Anegdote iz mladosti01:44:25 Nadimci01:54:00 Koledz Florida - Vinskonsin02:18:20 Promena karijere02:26:20 Zare anegdote02:50:27 Povrstak u Srbiju02:57:20 Saradnja sa velikim sportistima03:13:10 Sta mu je kosarka donela03:17:12 savet mladima03:18:40 PetorkaThumbnail designer:https://instagram.com/design33_mk?igshid=MzRlODBiNWFlZA==Pratite nas na društvenim mrežama!Instagramhttps://www.instagram.com/jaomile_podcast/Facebook https://www.facebook.com/JAOMILEPODCASTTikTokhttps://www.tiktok.com/@jaomile_podcastTwitter https://twitter.com/mileilicGost: Nenad MirkovićDatum: 26. Mart 2025. Autor i domaćin: Mile IlićLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse#jaomilepodcast #nenadmirkovic #swishfindyourway #djokovic #crvenazvezda #kkpartizan #findyourway #nba  #nikolajokic #abaliga #jokic #bogdanovic #euroleague #doncic #nikolatopic