Podcasts about evropu

Výtah Respektu: „Věda hovoří jasně. El Niño se k nám blíží s devadesáti procentní jistotou. Svět to musí brát jako naléhavé klimatické varování,” řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres v prohlášení, ve němž apeloval na přípravu na tento jev i na to, jaké by mohl mít dopady. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) by El Niño mohlo na některých místech způsobit výraznější deště, na jiných ještě výraznější sucho. A přestože se jev vrací v pravidelných intervalech, tentokrát by mohl být silnější než dřív. Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu a dlouhodobým spolupracovníkem WMO v pondělní epizodě přibližuje, co El Niño znamená pro Evropu a Česko, jaké projevy očekávat, a také co to znamená pro běžného člověka i vlády. Moderuje Zuzana Machálková.

„Dlouhodobě jsme věděli, že Američané k postupnému stahování směřují, zvláště od nástupu Donalda Trumpa. A nyní jsme k tomu dali mocný impulz,“ kritizuje jednání evropských státníků bývalý velvyslanec v Kanadě a zahraničněpolitický expert Bořek Lizec. V pořadu Jak to vidí… komentuje také současné vyhlídky na dosažení míru mezi USA a Íránem, blížící se volby do amerického Kongresu nebo možné odtržení Alberty od Kanady.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Globální trh s odpady roste raketovým tempem. Spolu s ním ale sílí i nelegální obchod, na kterém se podílí například i italská mafie Camorra. Podezřelé zásilky přitom nemíří jen na vzdálené skládky mimo Evropu, ale i do Česka. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Agrofertu se po letech trápení znovu daří. Chemickou divizi holdingu podržely vyšší ceny hnojiv, omezení dovozu z Ruska i nečekané dopady konfliktu na Blízkém východě. V novém dílu Ranního brífinku HN rozebíráme, proč se situace otočila, jakou roli hraje evropské uhlíkové clo CBAM a proč Agrofert plánuje velké investice mimo Evropu. Řeč přijde i na návrat zemědělských dotací pro holding Andreje Babiše.   

Ranní brífink Štěpána Svobody: Agrofertu se po letech trápení znovu daří. Chemickou divizi holdingu podržely vyšší ceny hnojiv, omezení dovozu z Ruska i nečekané dopady konfliktu na Blízkém východě. V novém dílu Ranního brífinku HN rozebíráme, proč se situace otočila, jakou roli hraje evropské uhlíkové clo CBAM a proč Agrofert plánuje velké investice mimo Evropu. Řeč přijde i na návrat zemědělských dotací pro holding Andreje Babiše.   

V dnešní epizodě se vydáme po stopách ženy, která se nenechala zastavit hranicemi ani předsudky. Bertha von Suttner se narodila v Praze do rodiny generála, ale místo válečné slávy si vybrala cestu míru.Wie wird man zur Friedensaktivistin? Jak se z dcery vojáka stane ikona pacifismu?Die Waffen nieder! Probereme její slavný bestseller, který šokoval tehdejší Evropu.Eine schicksalhafte Freundschaft: Jak moc ovlivnila Alfreda Nobela a proč mu "vnukla" myšlenku na nejslavnější ocenění světa?

Bylo těsně po půlnoci, když 26. dubna 1986 došlo k explozi čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny. Radioaktivní mrak následně obletěl celou Evropu.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S politologem Vratislavem Havlíkem o tom, jak změny v Budapešti promění Evropu a proč Péter Magyar nesmí zklamat. Co přivodilo politický pád Viktora Orbána? Jak změní režim v Maďarsku Peter Magyar? A co Orbánův odchod ze scény může znamenat pro jeho spojence a další evropské státy? Nejen na to odpovídal v Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Diskusi moderoval Tomáš Brolík.

Indiáni si možná hráli s kostkami dávno před Evropany. Archeologické nálezy ze Severní Ameriky ukazují, že nejstarší známé „kostky“ vznikly už před 12 000 lety. Nejde přitom o náhodné kameny, ale o cíleně vytvořené nástroje.Tyto objekty pravděpodobně sloužily ke hrám, rozhodování nebo práci s pravděpodobností. To naznačuje, že koncept náhody a herních mechanismů existoval v lidských kulturách mnohem dříve, než se objevily známé civilizace v Mezopotámii nebo Egyptě.Objev zároveň mění pohled na kulturní vývoj v Americe. Ukazuje, že i rané společnosti měly komplexní způsoby zábavy i rozhodování. Historie her a pravděpodobnosti tak sahá hlouběji do minulosti – a mimo Evropu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Cesta žen ke vzdělání nebyla snadná ani rychlá. Studovat na univerzitách mohly až od roku 1897, ale na první profesorku si Češi počkali až do roku 1935. Stala se jí Milada Paulová a jejím oborem byla historie se specializací na východní Evropu a Balkán.

Cestovatel a spisovatel Ludva Klatovský se v sobotu 18. dubna dopoledne na náměstí ve Stráži nad Nisou rozloučil se svými příznivci a odjel na cestu kolem světa. Přibližně za půl roku chce na ikonickém skútru Vespa projet Evropu, Asii i Severní Ameriku.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítězství Pétera Magyara vyvolalo v Evropě nadšení. Mnozí evropští představitelé přivítali úspěch Magyarovy strany Tisza v maďarských parlamentních volbách s nelíčenou radostí a vysokým očekáváním. Nakolik je toto nadšení odůvodněné? „Velké změny nečekám, protože se v Maďarsku utkali dva konzervativci,“ míní europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. „Orbán byl prodlouženou rukou Vladimira Putina, Evropě se teď uleví,“ namítá v Pro a proti europoslanec hnutí STAN Jan Farský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zůstane Česko na maďarské cestě i po Orbánově pádu? Trumpovo čarování v Hormuzském průlivu. Trh končí, ekonomiku uřídí viditelná ruka vlády. Zelenskyj navrhuje obranný svaz pro Evropu. Zahrnuje Ukrajinu, Británii, Turecko a Norsko. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ocitli jsme se v době, kdy se už zřejmě nemůžeme spoléhat na trvalou a jistou vojenskou ochranu Spojených států. Americký prezident Trump dokonce nahlas uvažuje o stažení USA z NATO. K tomu by ovšem potřeboval souhlas Kongresu a nezdá se, že by ho mohl získat. To však neznamená, že nemá jiné cesty, jak Evropě pomoc odepřít. Evropa proto musí rychle najít cestu, jak si sama zajistit bezpečnost.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Spojené státy sice vnímáme jako našeho spojence, ale jako mnohem méně spolehlivého spojence,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana, když popisuje, jak se podle něj proměnila role Ameriky v posledních měsících. Mluví o tom, že zažíváme nejhlubší krizi transatlantických vztahů od založení NATO v roce 1949 a že důvěra v americké závazky napříč aliančními státy dramaticky klesla a dál klesá. Do rozhovoru vstupuje i válka s Íránem, kterou označuje za naprostý strategický debakl a selhání epických rozměrů. Připomíná přitom Vietnam, Irák i Afghánistán jako konflikty, ve kterých Spojené státy dokázaly vyhrávat bitvy, ale prohrát strategicky. Smetana zároveň odmítá argumenty, že útoky zastavily íránský jaderný program. „Nemáme žádnou evidenci, že by Irán nebyl schopen svůj jaderný program obnovit,“ upozorňuje a dodává, že naopak se výrazně zvýšila jeho motivace pro získání jaderné zbraně. Kritizuje i představu, že by vojenský tlak vedl ke změně režimu. „To už není seriózní analýza, to je prostě jenom roztleskávání,” dodává. Odborník mluví také o tom, jak Donald Trump pracuje s hrozbami: vykazuje vzorec velmi silných výhrůžek, které následně neplní, čímž podle něj oslabuje důvěryhodnost Spojených států. A Smetana nešetří ani jeho schopnosti: „Donald Trump není kompetentní vykonávat úřad prezidenta. Oblasti zahraniční politiky absolutně nerozumí,“ hodnotí analytik. Do širšího obrazu patří i dopady na Evropu a Ukrajinu. „Je naprosto jasné, že administrativa Donalda Trumpa nebere Ukrajinu jako prioritu,“ říká Smetana a upozorňuje, že konflikt posílil Rusko – ekonomicky, politicky i strategicky. „Pokud někdo z tohoto konfliktu skutečně benefitoval, tak je to Rusko,“ dodává. Evropa se podle něj musí připravit na scénář, kdy se na Spojené státy nebude moci plně spolehnout. „Musíme pracovat s realistickou variantou, že americké závazky jsou oslabeny,“ varuje. Jak moc je dnes NATO funkční aliance? Je Donald Trump skutečně nepředvídatelný, nebo jen důsledný ve své logice? Může konflikt s Íránem ještě eskalovat – a kdo z něj ve skutečnosti těží? A je Evropa připravená na svět, ve kterém se na USA nemůže spoléhat? I to se dozvíte v rozhovoru.

„Kdyby se změnila vláda v Maďarsku, tak čeští vládní politici nebudou úplně nadšení, ani ti slovenští, ale na druhou stranu se přece jenom ukáže, že i ve Visegrádu můžou uspět politické síly, které nejsou čistě jenom konzervativní,“ říká k možné změně politického kurzu v Maďarsku politolog Lukáš Jelínek. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výroky Filipa Turka na adresu Hnutí DUHA nebo nová opatření proti zvyšujícím se cenám pohonných hmot.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak moc bolí Evropu aktuální dění na Blízkém východě? Evropou otřásají uniklé nahrávky Pétera Szijjártóa, které odhalují přímé handlování s Moskvou o rušení protiruských sankcí výměnou za maďarský souhlas v EU. Komentujeme také velikonoční mediální zmrtvýchvstání Petra Fialy. Zatímco expremiér chrlí jeden příspěvek za druhým, oficiální předseda ODS Martin Kupka se vytrácí. Nechybí Michalova exkurze do radikálních vod měsíčníku TO pod vedením Marka Stoniše ani rozbor emocí z nečekaného postupu českých fotbalistů na mistrovství světa.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Jak tři sudičky nad kolébkou stáli 30. června 2024 ve Vídni před novináři maďarský premiér Viktor Orbán, jeho bývalý a budoucí kolega z české vlády Andrej Babiš (ANO) a někdejší rakouský ministr vnitra ze strany Svobodných Herbert Kickl, aby tři týdny po eurovolbách ohlásili zrod pravicově populistické frakce Evropského parlamentu „Patrioti pro Evropu“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 36 lety začínal Viktor Orbán jako politik, který podporoval protržní reformy, byl protiruský, jeho stranu Fidesz volili mladší lidé a města a byl členem Liberální internacionály, což byla nejvíce proevropská strana. Dnes je představitelem etatistického přístupu k ekonomice, kdy stát rozhoduje o všem, jeho stranu Fidesz volí starší lidé z venkova, je hlavním spojencem Ruska v Evropě a je součástí eurokritické frakce Patrioti pro Evropu.Jak se přihodí, že jedna strana si kompletně vymění voličskou základnu i hlavní myšlenky, které stály u jejího zrodu? Příběh Orbána je příběhem člověka, který využil šance a z okrajové, generační politické strany udělal mluvčího hlavního myšlenkového proudu maďarského národa. Jeho nepochopitelná zahraniční politika ve stylu nejsme Východ ani Západ vychází z toho, jak významná část Maďarů stále pojímá svou existenci, z toho, jak na sebe hledí prizmatem někdejší uherské velikosti.Faktem ovšem je, že Maďarsko je národ, kterému setrvale ubývá obyvatel, není žádný velký ekonomický gigant, nemá jaderné zbraně ani silné IT firmy. Jeho politika všech azimutů může být pro současnou ruskou nebo americkou administrativu výhodná, ale vesměs platí, že plní funkci užitečných idiotů. To je výsledek pokusů hrát ve vyšší váhové kategorii, než jí přísluší.Neznamená to, že Orbán a jeho strana nemají někdy pravdu, jako v případě migrační krize. Podstatné je, že minimálně od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 řada zemí nepovažuje Maďarsko za svého spojence, ale spíš problémového partnera, který neví, co chce a nedá pokoj, dokud to nenajde.A jak dopadnou letošní parlamentní volby? Jaká jsou zákoutí složitého maďarského volebního zákona? O těchto a dalších věcech s hungaristou Petrem Ballou.

Válka v Íránu a okolí sice trvá jen pár týdnů, ale téměř jistě ovlivní světovou a samozřejmě i českou ekonomiku minimálně na mnoho měsíců dopředu. „Džin už byl vypuštěn z lahve,“ říká v podcastu Money Maker ekonom Tomáš Dvořák z londýnské poradenské společnosti Oxford Economics. Podle jeho propočtů konflikt na Blízkém východě připraví tuzemské hospodářství už letos minimálně o několik desetin procenta růstu. „Drahá ropa, jejíž cena bude klesat mnohem pomaleji, než jak vystoupala, se propíše všude,“ varuje s tím, že inflace by se mohla vyšplhat až k pěti procentům.Podle Tomáše Dvořáka, který studoval mimo jiné na univerzitě ve skotském Glasgow, je aktuální dění v okolí Hormuzského průlivu další v řadě špatných zpráv pro Evropu. „Bohužel to je symptomatické pro dobu, ve které žijeme,“ popisuje a dodává, že svět ustupuje z globalizace, jednotlivé mocenské bloky se spíše uzavírají do sebe a jedna krize následuje druhou. Zároveň to je ale podle něj další příležitost, aby se Evropa rychleji postavila na vlastní nohy a zbavila závislosti na nespolehlivých partnerech.V rozhovoru došlo ale i na to, jak moc hospodářská politika nové vlády Andreje Babiše může Česko posunout, resp. zbrzdit, v čem se můžeme inspirovat u Poláků, že obnovitelné zdroje a green deal dostávají s íránským konfliktem nový smysl nebo centrální banky čeká dilema s tím, kdy a jak začnou zase zvedat základní úrokové sazby.00:00 Začínáme02:53 Růst české ekonomiky05:54 Kam se pohnou úrokové sazby?08:34 Benzinky jako první ukazatel zdražování13:55 Závislost na nestabilních režimech18:14 Jak je na tom Evropa?29:56 Green Deal a ETS32:54 Investice do obrany36:56 Hospodářská strategie vs. programové prohlášení44:52 Časté inflační šoky47:24 „Průmysl je zase sexy.“

Nehledě na kritiku globalizace posledních let, válka v Íránu, započatá poslední únorový den, ukazuje v plné kráse, jak je globální svět propojený. Blokáda Hormuzského průlivu, narušení obchodních cest a reakce trhů budou mít dopady na rodinné rozpočty lidí ve velké části světa, Evropu a Česko nevyjímaje. Prvním hmatatelným dopadem je zdražení benzínu a nafty, ale tím to zdaleka neskončí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co spojuje zástupce hnutí ANO s dalšími členy frakce Patrioti pro Evropu, kteří se scházejí v Budapešti? Pomůže nový program testování u praktických lékařů odhalit včas rakovinu slinivky břišní? A jak významný je fenomén K-pop?

Debata o ztrátě konkurenceschopnosti Evropy už trvá roky, řešení je ale zatím málo. Jedna věc ale nyní má velkou šanci na prosazení. Takzvaný 28. režim. Co to je? Když investor chce na jednotný trh Evropské unie, musí se vyrovnat se všemi 27 právními úpravami jednotlivých států. V lepším případě to zkouší přes jurisdikce velkých států či třeba nějak zajímavých jako je Lucembursko. V horším případě Evropu míjí a jde například do USA.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co spojuje zástupce hnutí ANO s dalšími členy frakce Patrioti pro Evropu, kteří se scházejí v Budapešti? Pomůže nový program testování u praktických lékařů odhalit včas rakovinu slinivky břišní? A jak významný je fenomén K-pop?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedaleko Paříže na setkání zhruba 40 zemí provozujících jaderné elektrárny si předsedkyně Evropské komise posypala hlavu popelem, když prohlásila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Hrozba energetické krize, vyvolaná válkou na Blízkém Východě a valící se na Evropu, byla nepochybným hybatelem.

Dá se ještě najít společný plán pro svět, který se nám rozchází před očima? Nerovné rozdělení bohatství i všudypřítomné neporozumění vytváří propasti, které jakoby bylo pomalu nemožné překlenout. Jak čelit nenávisti, která se nám nenápadně stěhuje do obýváků? A kde hledat bezpečí pro Evropu i sebe samotné? Publicista Petr Bittner vás v autorských dílech sedmé řady zavede provede nejzajímavějšími myšlenkami britské ekonomky Grace Blakeley, ukrajinského právníka a vyjednavače Olekseie Reznikova, americké výzkumnice online obsahu Eviane Leidig, palestinského lékaře a mírového aktivistu Izzeldina Abuelaishe, experta na elity Jeffreyeho Winterse a myslitele v oblasti rizik a nových technologií Jonathana Ledgarda. Přinese vám i záznamy z nejzajímavějších debat loňského ročníku Inspiračního fóra. Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Spotify a Deníku Referendum. První epizoda vyjde 25. 3. 2026. ___________________Autor: Petr BittnerDramaturgie: Ivo BystřičanZnělku a sound design vytvořil Martin TvrdýČeský hlas hostkám a hostům propůjčili Anita Krausová a Petr PěknicProdukce: Nikol Halamásková a Barbora FukalováPřeklady a editace: Viktor Heumann Nahráno ve studiu Mr. WombatProducentka: Tereza Swadoschová Všehny epizody najdete na inspiracniforum.cz/podcast, na Deníku Referendum a ve vašich oblíbených podcastových aplikacích. Sledovat nás můžete na našem Facebooku a Instagramu. 

Nedaleko Paříže na setkání zhruba 40 zemí provozujících jaderné elektrárny si předsedkyně Evropské komise posypala hlavu popelem, když prohlásila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Hrozba energetické krize, vyvolaná válkou na Blízkém Východě a valící se na Evropu, byla nepochybným hybatelem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Působil jako „brandový hitman“. Jenže jeho práce neměla optikou Milana Šemeláka dlouhodobé dopady. A tak přišel s abstraktním konceptem Stage on Mars, kam špičky českého byznysu chodí zkoumat duše svých firem. O tom, jak vypadá lidský simulátor budoucnosti, si povídáme ve Forbes Byznys podcastu. Milan Šemelák se dekády živil tím, že brandům dával duši, identitu, občas je resuscitoval. Jenže zjistil, že jakmile prvotní nadšení z nových idejí u jeho zaměstnavatelů opadlo, vše zapadlo do starých kolejí. A to mu přišlo zbytečné. Teď ho živí brand vlastní tvorby, který pomáhá firmám a jejich vedení dojít si k prozření sami. Šemelák tomu říká „lidský simulátor budoucnosti“. Manažerské týmy chodí do podzemí paláce Dunaj, kde Šemelák vybudoval unikátní kruhové podium, především klást otázky. Jak zdesetinásobit firmu? Jak chceme dobýt Evropu? Potřebujeme investora? Dává náš byznys vůbec smysl?

Působil jako „brandový hitman“. Jenže jeho práce neměla optikou Milana Šemeláka dlouhodobé dopady. A tak přišel s abstraktním konceptem Stage on Mars, kam špičky českého byznysu chodí zkoumat duše svých firem. O tom, jak vypadá lidský simulátor budoucnosti, si povídáme ve Forbes Byznys podcastu. Milan Šemelák se dekády živil tím, že brandům dával duši, identitu, občas je resuscitoval. Jenže zjistil, že jakmile prvotní nadšení z nových idejí u jeho zaměstnavatelů opadlo, vše zapadlo do starých kolejí. A to mu přišlo zbytečné. Teď ho živí brand vlastní tvorby, který pomáhá firmám a jejich vedení dojít si k prozření sami. Šemelák tomu říká „lidský simulátor budoucnosti“. Manažerské týmy chodí do podzemí paláce Dunaj, kde Šemelák vybudoval unikátní kruhové podium, především klást otázky. Jak zdesetinásobit firmu? Jak chceme dobýt Evropu? Potřebujeme investora? Dává náš byznys vůbec smysl?

V malém slovenském městě se už skoro sedm set let vyrábějí peníze pro Evropu i svět. Od zlatých dukátů přes československé koruny až po dnešní eura. Kremnická mincovna přežila krále, války i režimy. Jak se z hornické osady stala světová značka a co všechno se tu razí dodnes?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč? Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.). Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků. Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X. Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Spojené státy Evropu nepotřebují jako partnera, ale jako poslušného vazala, se kterým zkusí vzkřísit starý dobrý imperialismus. Američané vždy přistupovali k Evropě jako k protektorátu, zatímco Evropa vždy předstírala, že to vnímá jako spojenectví založené na vzájemném respektu," říká novinář a písničkář Ivan Hoffman v rozhovoru, který shrnuje události předchozího měsíce. 02.03.2026, www.RadioUniversum.cz

Evropa je technologicky závislá na USA a částečně na Číně. Jak velký problém to může být, si uvědomila až v posledním roce, kdy se Donald Trump znovu stal prezidentem. Data ukládáme do amerických cloudů, kde nemusí být v bezpečí. Pokročilé čipy nenavrhujeme ani nevyrábíme. Jan Sedlák, redaktor E15 a Lupy.cz, popisuje jednání a snahy Evropy o budování nezávislosti. Významným hráčem by v tomto směru mohlo být Česko. Seznam má know-how na infrastrukturu a řadu dobrých koncových služeb. Máme také experty, díky kterým bychom mohli být silní v produkci čipů. Jen musíme vytvořit silné tržní prostředí. Program pořadu 01:11 – Evropská technologická závislost 14:49 – Mluvíme, nebo makáme? 25:35 – Výroba čipů 34:40 – Mozky máme 39:45 – Know-how Seznamu 50:41 – Onsemi a další

Když Američané tlačí Evropu k vyšším armádním útratám, myslí většinou útraty za americké služby. A když mluví o důležitosti AI, myslí většinou důležitost amerických AI firem. Palantir je proto excelentním vývozním artiklem současnosti. Firmu založil kontroverzní miliardář Peter Thiel, první sponzor politické kariéry Donalda Trumpa, známý svým odporem vůči demokracii.

Hospodářský summit evropských představitelů, který se konal v belgickém zámku Alden Biesen, se sice sešel pod sjednocující myšlenkou učinit Evropu konkurenceschopnou a zajistit jí trvalé místo mezi rozhodujícími globálními hráči, nicméně sám průběh nenasvědčoval uvedenému předsevzetí.

Z jakého důvodu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ostře kritizoval Evropu za nečinnost? Proč mají některým skupinám státních zaměstnanců stoupnout platy víc a jiným méně? A k jak důležitým informacím se mohl dostat čínský novinář, kterého policie zadržela kvůli podezření ze špionáže? Témata publicistiky Tomáše Pancíře.

Trumpovy výhrůžky. Chce Grónsko za každou cenu. Evropu vydírá celni válkou. Ta má ale skrytou zbraň. Jak teď reagují trhy? A kdo za to všechno nakonec zaplatí? Otázky pro Pavla Hnáta, prorektora Vysoké školy ekonomické v Praze. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se zdá, přichází tzv. Trumpova doktrína. Ta představuje zásadní zvrat v americké zahraniční politice, kdy Spojené státy zaměří více pozornosti na západní polokouli. Nadále sice hodlají podporovat Evropu, ale současně se obracejí proti EU.

Po americkém zásahu v Caracasu jsme se probudili do světa, kde znovu platí sféry vlivu a právo silnějšího. Jan Zahradil a Ivan Pilip se shodnou, že éra po roce 1989 skončila. Neshodnou se ale v tom, co z toho plyne pro Evropu a pro zemi velikosti Česka.Má ještě Evropa šanci stát se samostatnou mocností, nebo se má smířit s tím, že už bude hrát pouze druhé housle v cizí hře? Je realistické spoléhat na USA, když Washington mluví jazykem zájmů a nikoli spojenectví? A má se střední Evropa víc orientovat na Polsko a sever, nebo spíš na ambivalentní Rakousko či Maďarsko a Slovensko?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

EU zachrání Ukrajinu bez Maďarska, Slovenska i Česka. Bruselské čekání na zázrak. Trump je pro Evropu požehnáním. Kdo repatriuje vězně ze severní Sýrie? Heslokleslo

Svým způsobem zjevení se amerického prezidenta Trumpa, i když se to nemusí někomu na první pohled zdát, je pro Evropu požehnáním. Konečně někdo, i když to není jeho úmysl, nutí Evropskou unii, aby se začala daleko výrazněji stavět na vlastní nohy, a to nejen v otázkách hospodářských a vědecko-výzkumných, ale i v otázkách bezpečnostních.

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.