Podcasts about evropu

Jak se zdá, přichází tzv. Trumpova doktrína. Ta představuje zásadní zvrat v americké zahraniční politice, kdy Spojené státy zaměří více pozornosti na západní polokouli. Nadále sice hodlají podporovat Evropu, ale současně se obracejí proti EU.

Po americkém zásahu v Caracasu jsme se probudili do světa, kde znovu platí sféry vlivu a právo silnějšího. Jan Zahradil a Ivan Pilip se shodnou, že éra po roce 1989 skončila. Neshodnou se ale v tom, co z toho plyne pro Evropu a pro zemi velikosti Česka.Má ještě Evropa šanci stát se samostatnou mocností, nebo se má smířit s tím, že už bude hrát pouze druhé housle v cizí hře? Je realistické spoléhat na USA, když Washington mluví jazykem zájmů a nikoli spojenectví? A má se střední Evropa víc orientovat na Polsko a sever, nebo spíš na ambivalentní Rakousko či Maďarsko a Slovensko?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Rok otřesů skončil, rok otřesů začíná? Loni globální politikou zacloumal návrat Donalda Trumpa k moci, který napřímil Spojené státy do nového směru. Co to znamená pro Evropu zasaženou válkou a kde se v tom všem nachází Česko s nově úřadující vládou, rozebíráme se známým politologem Jacquesem Rupnikem.Host: Jacques Rupnik - francouzský politolog a historik, který působí na Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po) a na College of Europe v belgických BruggáchČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

EU zachrání Ukrajinu bez Maďarska, Slovenska i Česka. Bruselské čekání na zázrak. Trump je pro Evropu požehnáním. Kdo repatriuje vězně ze severní Sýrie? Heslokleslo

Svým způsobem zjevení se amerického prezidenta Trumpa, i když se to nemusí někomu na první pohled zdát, je pro Evropu požehnáním. Konečně někdo, i když to není jeho úmysl, nutí Evropskou unii, aby se začala daleko výrazněji stavět na vlastní nohy, a to nejen v otázkách hospodářských a vědecko-výzkumných, ale i v otázkách bezpečnostních.

EU zachrání Ukrajinu bez Maďarska, Slovenska i Česka. Bruselské čekání na zázrak. Trump je pro Evropu požehnáním. Kdo repatriuje vězně ze severní Sýrie? HesloklesloVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svým způsobem zjevení se amerického prezidenta Trumpa, i když se to nemusí někomu na první pohled zdát, je pro Evropu požehnáním. Konečně někdo, i když to není jeho úmysl, nutí Evropskou unii, aby se začala daleko výrazněji stavět na vlastní nohy, a to nejen v otázkách hospodářských a vědecko-výzkumných, ale i v otázkách bezpečnostních.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roman Joch je konzervativní publicista, politický komentátor a vysokoškolský pedagog. Dlouhodobě působí v Občanském institutu, kde zastával funkci ředitele a viceprezidenta a věnuje se především politické filozofii, zahraniční politice a hodnotovým otázkám západní civilizace. V letech 2010–2012 působil jako poradce předsedy vlády Petra Nečase pro zahraniční politiku a lidská práva, později spolupracoval také s vedením hlavního města Prahy. Ve veřejném prostoru je známý jako autor odborných i publicistických textů a překladů, pravidelně vystupuje v médiích a komentuje aktuální politické a společenské dění v širších souvislostech. Přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze, CEVRO Institutu a dalších akademických pracovištích. Hlásí se ke konzervativním hodnotám a katolické církvi, které významně formují jeho pohled na domácí i mezinárodní politiku. V tomto díle Štěpán Křeček s Romanem Jochem rozebírají návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho širší dopady na Spojené státy, Evropu i globální uspořádání. Zaměřují se na první kroky druhého Trumpova období, míru jeho podpory v americké společnosti a na to, jak deregulace a změny hospodářské politiky ovlivňují výkonnost USA. Diskuse se dotýká také postavení Evropy, její ekonomické konkurenceschopnosti, důsledků Green Dealu a otázky, zda má evropská ekonomika šanci dlouhodobě držet krok se Spojenými státy. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Velkém stěhování národů, které se daly do pohybu během 6. století, jsme slyšeli už na základní škole. Přesto se jedná o událost, o níž zatím víme velmi málo. A právě to se snaží změnit archeologové z Masarykovy univerzity, kteří na základě studia DNA vysvětlují, jak migranti z východu, dnes známí jako Slované či pojídači prosa a mléka, geneticky proměnili Evropu. O výsledcích tohoto mezinárodního projektu si v 68. díle podcastu Středověk (jinak) trvá povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti. Proč je projekt tak důležitý? Co nám může genetika prozradit o samotných Slovanech a co o obyvatelích tehdejší střední Evropy? Jak se Slovanům povedlo přesvědčit půlku Evropy, o tom, že jejich způsob života je ten nejlepší? Najdeme ve střední Evropě paralely s Langobardy, kteří přicházející na Apeninský poloostrov a adaptují se na místní kulturu? A můžeme i v dnešní době a současných migračních vlnách najít paralely s minulostí a lépe tak pochopit svět, ve kterém žijeme?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.

„Představte si, že bude robotická armáda, řízená někde z Pekingu, která bude schopna zlikvidovat Evropu. My tady nasadíme proti robotům s umělou inteligencí lidi z masa a kostí. Nemají šanci. Takže jakmile se ocitneme v této situaci, kdy zaspíme technologicky, tak jsme prostě zničeni i vojensky, a pak je úplně jedno, jestli budeme mít emise takové či makové,“ říká ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 16.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S amerikanisty Kryštofem Kozákem a Jakubem Lepšem o tom, jak Donald Trump posouvá hranice americké demokracie i kritiku Evropy. Moderuje Dominika Perlínová.Trump byl na svůj druhý prezidentský mandát připraven a hned v lednu začal měnit zajeté instituce od základů. Republikáni v Kongresu se raději vzdali své kontrolní funkce a i Nejvyšší soud nechtěl jít s prezidentem do přímého střetu. Ačkoliv zprávy z Ameriky v posledních měsících mohou působit děsivě, přiznali amerikanisti v debatě Respektu v Knihovně Václava Havla, že stále vidí i důvod k optimismu. Mimo jiné i proto, že se Trumpovi nedaří zlepšovat ekonomickou situaci. Diskusi s Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakubem Lepšem z University of New York moderovala Dominika Perlínová.

Výsledky se často nedostavují tak rychle, jak si průmysl představoval, a firmy musí pochopit, že velké jazykové modely typu ChatGPT výrobu nespasí. Skutečný přínos AI leží v práci s daty, učení modelů na reálných výrobních linkách a integraci jejich výstupů zpět do procesů. Průmyslová AI musí být přesná, spolehlivá a škálovatelná a tam, kde se ji podaří správně zapojit, přináší konkrétní výsledky: rychlejší chod linek, méně zmetků i úsporu nákladů. Současně se však ukazuje, že Evropu v dalším rozvoji brzdí složité regulace i tradiční neochota riskovat.

Prezident Petr Pavel v pondělí jmenuje novou vládu. Kdy začnou práce na novém rozpočtu? Co musí Andrej Babiš udělat v nadcházejících třiceti dnech, aby dokončil řešení svého střetu zájmů? A proč americký prezident Donald Trump označil Evropu za skupinu národů v rozkladu se slabými lídry?

Prezident Petr Pavel v pondělí jmenuje novou vládu. Kdy začnou práce na novém rozpočtu? Co musí Andrej Babiš udělat v nadcházejících třiceti dnech, aby dokončil řešení svého střetu zájmů? A proč americký prezident Donald Trump označil Evropu za skupinu národů v rozkladu se slabými lídry?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aspoň víme, na čem jsme, můžeme si říct při četbě nové bezpečnostní strategie Spojených států. Třicetistránkový dokument působí spíše než jako promyšlená vize jako politický pamflet hnutí MAGA, Make America Great Again. K dnešní Evropě se staví jako k rivalovi, jako k nehodnému dítěti, které se vydalo na špatnou cestu. Spojené státy se budou holt muset postarat, aby si to uvědomilo a polepšilo se.

Trumpovy Spojené státy si přejí podřízenou a rozdrobenou Evropu. Okamurovi na cestě do Bratislavy nešlo o české národní zájmy. Uplynul rok od pádu Asadova režimu. Jak to bylo s Jermakem. Na závěr glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aspoň víme, na čem jsme, můžeme si říct při četbě nové bezpečnostní strategie Spojených států. Třicetistránkový dokument působí spíše než jako promyšlená vize jako politický pamflet hnutí MAGA, Make America Great Again. K dnešní Evropě se staví jako k rivalovi, jako k nehodnému dítěti, které se vydalo na špatnou cestu. Spojené státy se budou holt muset postarat, aby si to uvědomilo a polepšilo se.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem o mexických vlnách proti green dealu, efektu "pitomců" na ministerstvu životního prostředí i rozdílech mezi českým a slovenským klimatem. Ptal se Štěpán Sedláček Jak se mění vztah lidí v Česku a na Slovensku k životnímu prostředí? Proč vypadala česká předvolební debata o ochraně klimatu a Zelené dohodě pro Evropu tak jak vypadala? A jak číst úspěch Motoristů popírajících lidský vliv na zahřívání planety a jejich nástup na ministerstvo životního prostředí? I o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s analytikem a psychologem Janem Krajhanzlem z Institutu 2050, který v listopadu obdržel od Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.Krácený přepis interview k přečtení zde: https://www.respekt.cz/podcasty/rozhovor-jan-krajhanzl

Francouzský prezident Emmanuel Macron vnímá Rusko jako velkou a dlouhodobou hrozbu pro celou Evropu. Paříž podporuje Kyjev dodávkami zbraní včetně smlouvy na stovku nejmodernějších vojenských letadel Rafale.

„Trump je geniální obchodník, je to stratég, který má kolem sebe fakt dobré lidi, a my na jednání o clech pošleme Leyenovou? Gynekoložku? Vždyť ona nemá žádné zkušenosti s obchodem. Proč ona?“ říká ekonom Pavel Šik v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 02.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Sidonie Nádherná, žena s neobyčejným jménem, půvabem i rozhledem a především odvahou žít jinak, Narodila se 1. prosince 1885. Hodně cestovala, hodně milovala a hodně kouřila. Přátelila se s básníkem Rilkem, stala se múzou Maxe Švabinského i životní láskou Karla Krause. Procestovala nejen Evropu, ale dostala se dokonce až do Palestiny či Tunisu. Doma vedla salon, v němž se setkávala intelektuální elita. Její život poznamenaly osobní tragédie i dramatické dějiny 20. století.

Sidonie Nádherná, žena s neobyčejným jménem, půvabem i rozhledem a především odvahou žít jinak, Narodila se 1. prosince 1885. Hodně cestovala, hodně milovala a hodně kouřila. Přátelila se s básníkem Rilkem, stala se múzou Maxe Švabinského i životní láskou Karla Krause. Procestovala nejen Evropu, ale dostala se dokonce až do Palestiny či Tunisu. Doma vedla salon, v němž se setkávala intelektuální elita. Její život poznamenaly osobní tragédie i dramatické dějiny 20. století. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak chce nový předseda TOP 09 získat do budoucna přízeň voličů? Jak silná je jeho pozice uvnitř strany? Co znamená pro Evropu, že Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy a plynu? A stoupá počet lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc?

Jak chce nový předseda TOP 09 získat do budoucna přízeň voličů? Jak silná je jeho pozice uvnitř strany? Co znamená pro Evropu, že Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy a plynu? A stoupá počet lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc?

Jak chce nový předseda TOP 09 získat do budoucna přízeň voličů? Jak silná je jeho pozice uvnitř strany? Co znamená pro Evropu, že Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy a plynu? A stoupá počet lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kysličník uhličitý není žádné znečištění. Je to plyn, který je blahodárný, a bez něj není fotosyntéza. Kysličník uhličitý byl vyloučen ze seznamu škodlivých plynů, a tím pádem skončila legitimita zelenému údělu aspoň v polovině záležitostí,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 28.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Všechny tři strany rodící se české vládní koalice, tedy SPD, Morotisté sobě a ANO, šly do voleb s tím, že chtějí zásadně změnit některé již přijaté evropské dohody. Hnutí ANO brojilo proti Zelené dohodě pro Evropu, známé též jako Green Deal, i proti evropskému migračnímu paktu. Green Deal je dle volebního programu ANO v současné podobě mrtvý a je nutné tvrdě tlačit na Evropskou komisi, aby ho ve stávající podobě co nejrychleji zrušila. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když evropští lídři včetně tehdejšího českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v roce 2019 slavnostně uzavřeli Zelenou dohodu pro Evropu, málokdo si představoval, že se tento Green Deal stane za pět šest let kontroverzním počinem, od něhož se bude část evropských politiků včetně téhož Babiše rozhodně odvracet jako od chybného, ba škodlivého rozhodnutí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzští premiéři přicházejí a odcházejí v rekordním tempu, země je v politické krizi. Momentálně se o sestavení kabinetu i rozpočtu na příští rok snaží Sebastien Lecornu, jeho vyhlídky jsou ovšem krajně nejisté. Do jaké míry se na tom svou politikou podepsal úřadující prezident Emmanuel Macron? A co situace ve Francii znamená pro Evropu a potažmo i pro Česko?Host: Jan Rovný - profesor politologie z pařížského institutu politických studií Sciences Po Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

S pravděpodobným návratem Andreje Babiše do čela české vlády přichází i evropský comeback tohoto svérázného hráče, který podle vlastních slov nechce Evropu opustit, ale chce ji změnit. Voličům nasliboval krom jiného odstoupení Česka od evropského migračního paktu a systému emisních povolenek na dopravu a bydlení. O co, jak a s kým bude Babiš na evropské scéně hrát?  Host: Viktor Daněk - zástupce ředitele institutu Europeum a také bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v BruseluČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

U današnjoj emisiji Radija Slobodna Evropa govorimo o porastu broja kineskih državljana koje krijumčari dovode u zapadnu Evropu preko balkanskih zemalja. Čućete i zbog čega je održavanje izbora za predsednika Republike Srpske dovedeno u pitanje u Bijeljini.

Jako by Evropa neměla dost starostí. Vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v českých volbách jí přináší další. Je to jasné na první pohled – ANO je součástí Patriotů pro Evropu, populistické národovecké frakce v Evropském parlamentu. Tam patří také Motoristé sobě, pravděpodobný koaliční partner.

Vláda schválila rozpočet, který nebude platit. TikTok masivně ovlivňuje české sněmovní volby. Projev prezidenta Pavla. Šéfovi se do práce mluvit nebude. Trump může neúspěch jednání s Ruskem hodit na Evropu.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

V Česku podle průzkumu agentury STEM ubývá lidí, kteří vnímají klimatické změny jako hrozbu – od roku 2020 jejich podíl klesl z 56 na 43 procent. „Není to poprvé, co nastává pokles, jde to ve vlnách. Vrchol uvědomění té hrozby byl někdy okolo 2019 – Greta Thunbergová, varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo přijetí Zelené dohody pro Evropu. Politika byla silně proklimatická, až se to možná přestřelilo,“ soudí Petr Daniš, autor knihy Klima je příležitost.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na Valném shromáždění OSN. Vyčetl této instituci například, že mu nepomáhá ukončovat války, že to musí dělat sám. Opřel se do lídrů EU, že nic nedělají s nelegální migrací a že naše země jdou do pekla. „Z hlediska nelegální nekontrolované migrace má pravdu, protože to je věc, která Evropu musí trápit, je to palčivé téma, které musí řešit. V tom se trefil,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Nábytkářské a stavební firmy v Evropě si za léta před ruskou invazí oblíbily levnou a kvalitní ruskou březovou překližku. S příchodem protiruských sankcí a antidumpingových cel se do Evropy ceněný artikl začal dostávat přes třetí země. V Kazachstánu, Turecku a nakonec v Gruzii vyrostly takřka přes noc fabriky na zpracování ruské březové dýhy na překližku. V Gruzii k tomu dokonce nakoupili i ruské stroje. Původ dřeva zakrývá původ hotové překližky a ruské dřevařské firmy, v některých případech navázané na prominentní oligarchy i poslance strany Jednotné Rusko, tak pokračují ve svém obchodu s Evropou. Tématem se zabývaly Barbora Šturmová a Kristina Vejnbender za Investigaci.cz společně s Aidan Iusub a Nanukou Bregadze z gruzinské redakce IFact. Podcast s nimi natáčel Petr Gojda.

Podržite nas i na Patreonu ➡️ https://www.patreon.com/c/HistoryCast Bio je kralj koji je želeo Evropu, a ostao upamćen po nemirima na Balkanu. Milan Obrenović je prva krunisana glava moderne Srbije, čovek u kojem su se sudarali ambicija i slabost, šarm i nesigurnost, evropski sjaj i balkanska drama. Njegova vladavina nije bila linearna priča o usponu i padu - bila je niz lomova, kontradikcija i odluka koje su Srbiju približavale Zapadu, ali je istovremeno gurale u nestabilnost. Njegov put od maloletnog kneza do prvog kralja obnovljene Srbije obeležili su i diplomatski uspesi i politički lomovi, ali i duboko lične drame. Iza glamura dvora i evropskog šarma krio se čovek rastrzan između ličnih strasti, zavisnosti od velikih sila i nemilosrdne balkanske stvarnosti. Istoričari Nikola Đukić i Ivan Drljača, u najdužoj epizodi do sada, otvaraju pitanja koja prate Milana do danas: kako je izgledao njegov politički savez sa Austrougarskom, koliko je Srbija platila cenu rata sa Bugarskom, šta se zaista događalo iza zatvorenih vrata braka sa kraljicom Natalijom i zbog čega je abdikacija izgledala kao beg od sopstvenog života?

„Nemylme se – toto je boj za naši budoucnost. Za svobodnou a nezávislou Evropu, za naše hodnoty a naši demokracii, za naši svobodu a schopnost si sami určovat své osudy.“ Takto dramaticky zahájila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svou výroční zprávu o stavu Unie. Před plénem Evropského parlamentu upozornila, že „právě teď se staví bitevní linie pro nový světový řád“.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Drill, baby, drill! Amerika za časů Donalda Trumpa. Jak tepe její průmyslové srdce? Zanevřel Bílý dům na ochranu přírody a na reakci na klimatickou změnu? A co to znamená pro Evropu? Analyzuje to Jan Kaliba, klimatický zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.