Podcasts about SMRT

Piše Tatjana Pregl Kobe, bereta Jure Franko in Maja Moll. Poezija primorske avtorice, profesorice in prevajalke Andreje Blažič Klemenc je meditativna, lirična in osredotočena na bivanjska občutja. Njen slog zaznamujejo subtilni stilistični utrinki, krajše pesniške oblike in globoko zaupanje v moč in izraznost besede. V pesniškem prvencu Naj me beseda iz leta 2013 je zajela v čas ujete trenutke, prebliske in raziskovanje bivanjskih pojavnosti od rojstva, hrepeneče bližine, samote, pa vse do svetlobe in vedrine, pogosto opuščanje ločil pa poudarja neskončnost in odprtost povedanega. Novo pesniško zbirko Življenje potuje skozme predstavljajo krajše meditativne impresije in premisleki o medprostorih bivanja. Naslov ni mišljen kot vdanost v usodo, temveč kot vabilo na duhovno potovanje s pogledom, usmerjenim proti umiritvi, tišini in harmoniji, od koder se znova polna moči vrača k zunanjemu svetu s sporočilom, da je vsak posameznik zares živ in svoboden šele takrat, ko sam postane gradnik svojega prostora: ko izprazni liste preteklosti, da lahko nanje napiše brezmejnost prihodnosti. Zbirka je manifest bivanja lirske govorke Pesmi so razvrščene v pet različno dolgih ciklov. Prvi cikel Življenje potuje skozme je popoln krog ustvarjalne in duhovne preobrazbe od absolutne tišine do izbruha življenjske energije. Je nekakšno pesničino vnebovzetje besede. Želja po stvarjenju neskončne beline nepopisanih listov (Napisati bi bilo treba) ni poziv k praznini, ampak k radikalnemu očiščenju. Da bi lahko zapela resnično odo življenju, mora najprej pobrisati odvečne besede, hrup in družbeno pogojeno vseenost in ravnodušnost. Belina postane prostor novih možnosti, v katerem se briše meja med tukaj in onkraj. Je duhovno platno, na katerem se združita zemeljsko bivanje in onstranska večnost, pri čemer pasivni mir pesnice ne zadovolji. Vstop skozi nova vrata z iskricami v očeh, ki simbolizirajo trenutek navdiha, je njena zavestna odločitev za ponoven vstop v svet, le da tokrat pod lastnimi pogoji. Prežeta z notranjim mirom se znova obrne navzven. Življenje, ki je prej potovalo skozi lirsko govorko kot tiha reka, se zdaj prelije v dinamično, iskrivo ustvarjanje (Diši). Izkaže se, da njeno iskanje tišine ni namenjeno begu pred svetom, temveč pripravi na to, da svet objame z vsemi njegovimi ponujenimi možnostmi. V pretresljivem kontrastu drugega cikla Zatišje navznoter, ki deluje kot katarza skozi temo, se njen pesniški svet sooči z najtemnejšimi silami sodobnega sveta, a z jasnim ciljem, da bo našla pot od apokalipse do odrešitve. Glasniki teme izvajajo radikalno destrukcijo bivanja, kar pomeni razkroj iluzij in neposreden napad na človečnost in sočutje. Metafora hologramov, ki ugasnejo, razkriva, da je velik del sodobne resničnosti le umeten konstrukt, projekcija in lažna svetloba (Glasniki teme in niča). V najgloblji točki, kjer ni več hologramov in družbenega hrupa, Andreja Blažič Klemenc končno doseže absolutno jasnost. To ni več iskanje, ampak védenje, trdno eksistencialno sidro. Čeprav so glasniki teme prinesli grozote, pesnica prav v tej ogoljeni resničnosti najde počitek (Zazdi se). Ko se zave »kdo smo in čemu«, je zunanja tema ne more več uničiti, temveč pomeni očiščenje: izbriše nepomembno, da lahko v miru in tišini znova prepozna svojo izvorno bit in smisel bivanja. Če sta prva dva cikla nihala med družbeno katarzo in iskanjem bivanjske svobode, gre v tretjem Ptica sem v tvoji krošnji za izrazit čustveni in metafizični prelom. Pesničin prehod od boleče nostalgije in hrepenenja do pomiritve z izgubo je kot elegija, ki se prelevi v svetlobo. Namesto obupa nad smrtjo izbere vero v nevidne vezi, ki ostajajo. Preteklost in sedanjost, zemeljski rečni breg in neskončno modro nebo se zlijejo v eno. Pesnica ugotovi, da tisti, ki so odšli, ne izginejo, temveč postanejo pokrajina, nebo in svetloba. Smrt zanjo ni konec, ampak se preobrazi v varujočo, nevidno navzočnost. Onkraj postane prostor, od koder ljubezen še vedno zre nanjo in jo spremlja na njenem bregu (Najbrž prisluškuješ). Četrti cikel Mirujem in opazujem rast se začne s kratko pesmijo Hvalnica nečasu, ki je ključ do globljega razumevanja poezije Andreje Blažič Klemenc. Nečas je zanjo dar, ki prisili svet, da se ustavi. Ko se je motnje zunanjega sveta več ne dotikajo in se prisili k pogledu vase, se notranji uvid in pravo razumevanje sveta izostrita. Iz zunanjega zatišja preide v globoko osebno, intimno pokrajino, kjer se zunanje spremembe letnih časov zlijejo z notranjim zorenjem. Avgustovski obet jeseni ni slovo, ampak zorenje in žetev življenjskih spoznanj. Ko zunaj »sneži v gluho noč«, postanejo besede mehka postelja in edino pravo zatočišče. Zima s svojim »ksilofonom hladu« prinaša estetsko lepoto, a ne more zamrzniti tistega, kar je v ljudeh živo. Bistvo človekovega obstoja in ustvarjalnega navdiha v samoti zime dobi novo, čisto in nesmrtno obliko. Zunanji svet zmrzuje in izginja, tisto, kar je resnično žlahtno, pa ostaja. Zaključni niz šestinpetdesetih večinoma drobnih pesmi z naslovom V soju plešoči list tvoje veje.je najdaljši in predstavlja sintezo, kjer se lirska govorka s prehodom v prvo osebo množine zlije z univerzalno človeško izkušnjo. Dogodki postanejo zrcala, v katerih gleda(mo) sebe. Čas se ustavi. Linearno dojemanje preteklosti, sedanjosti in prihodnost izgine, zlije se v točko izvora. »Drsimo / skozi negibni čas / v enost pradavnine, / obrazi dogodkov so uprti v nas. / Gledamo jih, v njih sebe, / in gnetemo spomine prihodnosti.« Simbolika spominov prihodnosti je tu paradoksalna, saj če je čas negiben, se je vse že zgodilo in se hkrati šele bo. V pesmi Tam je luč dne in tema obenem kroglast prazačetek, ki je kot simbolika kroga popolna oblika brez začetka in konca. In prav tam, kjer tema in luč ne izključujeta ena druge, ampak soobstajata v harmoniji, doseže pesničin 'jaz' razsvetljenje ter sprejme vse dele sebe in sveta. Zadnja pesem Drobir na situ dneva deluje kot odrešitev: »Mirno se razgledujem, / srce mi igra od vznesenosti, / tako blizu mi je vse najdražje, / tako krepčilna je bližina vseprežetosti.« Potovanje skozi vesolje se izkaže za potovanje domov, iz intelektualnega opazovanja kozmosa v čisto, izkustveno radost bivanja. Samota izgine, saj je pesnica na koncu vendarle našla globoko duhovno pripadnost svetu. Naslov pesniške zbirke Življenje potuje skozme potrjuje, da je potovanje Andreje Blažič Klemenc obrodilo sadove. Pot skoz dež besed, negibni čas in prosti pad je varno pripeljala nazaj v prvobitno dobroto, v zibelko novih začetkov.

Před sto lety zemřela hvězda amerického němého filmu, Rudolph Valentino. Po jeho smrti vypukla jedna z prvních vln kolektivní truchlící hysterie v rámci populární kultury.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před sto lety zemřela hvězda amerického němého filmu, Rudolph Valentino. Po jeho smrti vypukla jedna z prvních vln kolektivní truchlící hysterie v rámci populární kultury.

Nejnebezpečnější bývá enormní horko pro mláďata druhů, které hnízdí v podstřešních prostorách, typicky jde o rorýsy nebo vlaštovky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

NEAR Shoemaker a Hayabusa: Tři přistání na asteroidech (4:30) – Příběhy se šestkou: Smrt Rodolpha Valentina (20:17) – Stromy a smrtící houbové patogeny (repríza, 26:17)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NEAR Shoemaker a Hayabusa: Tři přistání na asteroidech (4:30) – Příběhy se šestkou: Smrt Rodolpha Valentina (20:17) – Stromy a smrtící houbové patogeny (repríza, 26:17)

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Humor často používám jako sebeobranu,“ říká textař, básník, spisovatel a komik Petr Soukup. Od dětství chtěl být komikem, zároveň o sobě mluví jako o introvertním člověku, který se ve společnosti cítil nejbezpečněji právě na jevišti. V rozhovoru popisuje, že mu odmala vadily nesmyslné hranice, ponižování ve škole i nespravedlnost. „Když vám vadí hranice, které jsou z vašeho pohledu fakt nesmyslné, tak se tím musíte nějak promlátit,“ říká. Soukup otevřeně mluví i o šikaně, depresích, vyhoření a třinácti letech terapie. Popisuje období, kdy si po zdravotních problémech myslel, že umírá, tělo mu podle jeho slov začalo odcházet fyzicky i psychicky a několik let se z toho dostával. „Když si fakt myslíte, že umíráte a to tělo vás strašně bolí, tak se zblázníte,“ říká. I proto pro něj humor není jen způsob, jak bavit lidi, ale často i způsob, jak přežít vlastní strach, vztek nebo úzkost. V rozhovoru mluví také o politickém humoru, sociálních sítích a nenávisti, která se k němu vrací. Říká, že lidem, kteří mu vyhrožují smrtí, někdy rovnou volá, protože ho zajímá konfrontace a protože klidné argumenty podle něj často nefungují. Zároveň ale tvrdí, že nechce lidem předávat jen vlastní naštvání. Když reaguje na politická témata nebo společenské dění, nejdřív v něm podle jeho slov převládá vztek a teprve potom se z něj snaží udělat humor s nadhledem. „Já než to natočím, tak tam ten nadhled není. To je velikej vztek,“ říká. Právě ten se snaží přetavit do humoru, který může být pro něj i pro publikum určitou psychohygienou. Soukup píše dětské knihy, erotické texty, stand-upy, politické básničky i písně pro známé interprety. Odmítá se ale nechat zavřít do jedné škatulky a nechce být pro lidi úplně čitelný. „Já nechci být nešťastnej,“ vysvětluje. Kdyby dělal celý život jen jeden typ tvorby, vyhořel by podle svých slov znovu. Chce zůstat člověkem, který může být dojatý, naštvaný, zranitelný i provokativní zároveň. Proč se na pódiu cítil bezpečněji než v běžném životě? Co s člověkem udělá období, kdy má pocit, že umírá? Kdy humor pomáhá a kdy už se může stát destruktivní obranou? Proč nechce být jen autorem dětských knih, jen komikem ani jen básníkem ze sociálních sítí? A jak se dá vztek proměnit v nadhled, aniž by člověk ztratil sám sebe? I to se dozvíte v rozhovoru.

Svým vzhledem je přímo stvořen pro role záporáků, masových vrahů, tyranů nebo zlých králů. A všechny tyto postavy už si zahrál. Slovenský herec je také hojně obsazovaný v Česku. Znát ho můžete ze seriálu Vyprávěj, Ordinace v růžové zahradě nebo z pohádky Zlatovláska.

Reorganizace Xboxu pokračuje. O práci přišlo 1600 lidí a stejný počet bude následovat v dalších měsících. Divize se ztenčí o pět studií. Microsoft se chce dále soustředit na velké značky. Chystá pokračování The Elder Scrolls, Falloutu nebo Dooma. Jen si nejsme jistí, jestli po čistce bude mít tyto hry kdo vyvíjet. Škrty mimořádně zasáhly např. legendární id Software. Hlavním tématem tohoto Podcastu Živě je ale smrt her na fyzických nosičích. Sony od ledna 2028 nové hry nebude vydávat na Blu-ray. Vyhne se tak třetím stranám a bazarům. Zisky ale může navýšit i vlastní cenotvorbou, kterou bude mít plně pod kontrolou. Je to právě Sony, které se navíc proslavilo tím, že z účtů maže zakoupený obsah. Nemáme z toho dobrý pocit. Plně digitální distribuce skrze jedinou platformu je pohromou z pohledu archivace kulturního dědictví. Jak ostatně vidíme na nedávno ukončeném digitálním katalogu her pro PlayStation 3 a PS Vita, tisíce her najednou zmizí a nikdo další se k nim už nedostane. Situaci komentuje Martin Nahodil, šéfredaktor magazínu Doupě.cz. Program pořadu 01:26 – Xbox propustil 1600 lidí 07:56 – Strach o id Software 24:00 – Sony zruší hry na Blu-ray 30:03 – Mamon 38:14 – Smrt krabicovek 55:44 – Sony rádo maže

Máme si zvykat, že je střet zájmů běžná věc? Motoristé - směšní popírači sami sebe. Smrt v Berlíně. Za Milanem Knížákem. Respekt a tolerance v LošticíchVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Annou Hogenovou jsme společně vedli debatu na podiu Meltingpot festivalu Colours of Ostrava. Záleželo mi na tom, abychom nekritizovali dnešní svět, ale abychom hledali, co pro ten svět i pro sebe můžeme udělat my sami. Co ovlivníme? Co máme ve vlastních rukou?Profesorka Hogenová je pro někoho kontroverzní postava, pro jiné je to dáma, která se nikdy nebojí říct svoje stanovisko, ať je nebo není populární.Mám Annu rád a vážím si jí. Jsem přesvědčen, že její inspirace pro naše vlastní přemýšlení o tom, podle jakých pravidel a hodnot kdo žijeme, je cenná.Zvu vás k tomuto rozhovoru, zvu vás k ochotě poslechnout si věty a slova, které nemusí být vždycky uklidňující, ale určitě vás přivedou k úvahám, které je dobré alespoň čas od času otevřít.Moc rád vás zvu na druhou polovinu rozhovoru, která je na mém kanálu herohero.co/petrhorky. Jen dodávám, že tam je pro moje odběratele celý záznam v celku a bez reklam.Přeji hezké letní přemítání, přeji pohodu a zdravím! Váš Petr HorkýSupport the show

Dne 16. června 1942 se konalo v parku u Národního muzea setkání tří statečných odbojářů z Vysočiny z Dolních Vilémovic: 25letého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše, parašutisty z Anglie, v té době už ukrývajícího se v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Z trojice odbojářů se dožil konce války jen Alois.

Pokud máte rádi adrenalinovou podívanou, nevynechejte v Safari Parku Dvůr Králové expozici nebezpečných hadů. Pod názvem „Jedovatá Afrika“, která je největší kolekcí jedovatých hadů u nás, ji najdete v pavilonu Vodní světy a uvidíte v ní i tři druhy mamb. Ta nejkrásnější, mamba zelená, dostala jméno podle sytě zeleného zbarvení.

Pokud máte rádi adrenalinovou podívanou, nevynechejte v Safari Parku Dvůr Králové expozici nebezpečných hadů. Pod názvem „Jedovatá Afrika“, která je největší kolekcí jedovatých hadů u nás, ji najdete v pavilonu Vodní světy a uvidíte v ní i tři druhy mamb. Ta nejkrásnější, mamba zelená, dostala jméno podle sytě zeleného zbarvení. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biblická úvaha: Eliáš (9/9): Eliáš a smrt. Autor, čte: Bronislav Matulík.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Na podzim 1941 se Reinhard Heydrich ujal funkce zastupujícího říšského protektora. S jeho příchodem dopadl na české obyvatelstvo teror, ale pro Emanuela Moravce začala zlatá éra. V lednu 1942 se stal ministrem školství a národní osvěty. Pro nacisty byl ideálním mužem, protože potřebovali někoho, koho se bude bát i protektorátní vláda.

Da li je predsednik Vučić devedesetih zaista nosio martinke sa belim pertlama i visio na "Akademiji" ili je samo prilagodio ličnost za slušaoce Radio Beograda? U novoj epizodi Njuz Podkasta seciramo najbizarnije događaje nedelje! Otkrivamo ko je prelepi (i nepostojeći) SNS AI bot "Kosta Krstić" čija trudna žena izlazi iz porodilišta sa bebom Srbom. Pričamo o mukama Jovane Jeremić koju je na Dorćolu blokirala obična "krntija", analiziramo kako je Dejmon Albarn (Blur/Gorillaz) istetovirao ćirilicu i podržao studente, i zašto decu moramo da krijemo u šupi da ih vlast ne bi odvela na EXPO 2027 da gledaju MrBeasta! Kao bonus: Saznajte kako je Jelisaveta preživela ležaljke od 150 evra u Crnoj Gori i zašto nam pod hitno treba hauba od Fiće, Juga ili Peglice za naš studio!

Marcela Tobiášová v nové epizodě podcastu Ve stínu popisuje okamžik, kdy navzdory vlastním obavám předávala děti zpět do biologické rodiny. Její příběh není ojedinělý. Přinášíme i další případy dětí, u kterých přišla pomoc pozdě. Smrt tříleté Viktorky, jejíž příběh zmapovala podcastová série Ve stínu, vyvolala mimořádnou veřejnou reakci. Vznikly petice, veřejné výzvy i komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí. Do redakce zároveň začala přicházet další svědectví o dětech, u nichž měli jejich blízcí pocit, že systém ochrany selhal. Některé z těchto příběhů uslyšíte i v debatě, kterou podcast Ve stínu uspořádal. Přijďte na naše živé vystoupení dne 26. 8. ke kauze v Zoo Praha. Bližší informace a vstupenky naleznete zde. Těšíme se na vás.

Marcela Tobiášová v nové epizodě podcastu Ve stínu popisuje okamžik, kdy navzdory vlastním obavám předávala děti zpět do biologické rodiny. Její příběh není ojedinělý. Přinášíme i další případy dětí, u kterých přišla pomoc pozdě.Smrt tříleté Viktorky, jejíž příběh zmapovala podcastová série Ve stínu, vyvolala mimořádnou veřejnou reakci. Vznikly petice, veřejné výzvy i komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí. Do redakce zároveň začala přicházet další svědectví o dětech, u nichž měli jejich blízcí pocit, že systém ochrany selhal.Některé z těchto příběhů uslyšíte i v debatě, kterou podcast Ve stínu uspořádal.Přijďte na naše živé vystoupení dne 26. 8. ke kauze v Zoo Praha. Bližší informace a vstupenky naleznete zde. Těšíme se na vás.

Je sychravý podzim 1957 a on je už 17 dní na útěku. Vyhýbá se silnicím i místům, kde žijí lidé. Jeho cílem je stodola u osamělého stavení ve Václavovicích. Dům jeho milenky je na dohled… Tento případ z 50. let nemá jen dva pachatele. Další viníci ale předvoláni před soud nebudou. Jsou to příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Zanedbali vyšetřování i ostrahu a nechali hlavního pachatele dvakrát uprchnout. Začalo to až komickými krádežemi v Domě pionýrů a skončilo vraždou.

Vínové barety, odznaky s padáky a heslo Strach je smrtelný hřích – to jsou symboly, které neodmyslitelně patří k parašutistům. Historie československých výsadkářů se měla začít psát v roce 1939. K prvnímu dubnu tehdy měla vzniknout první zkušební jednotka v rámci československé armády, takzvaná letecká pěchota. Jenže přišel Mnichov a okupace, a tak se první kapitola československých parašutistů začala psát později a úplně jinde, ve Velké Británii a Sovětském svazu.

Britský poslanec Enoch Powell před téměř 60 lety vyvolal poprask svým projevem o „řekách krve“. Varoval, že pokud jeho země nezpomalí příliv imigrantů, skončí celá věc krveprolitím. Spojené království se v krvi zatím netopí, ale Powellova řeč se s odstupem času zdá přece jen o něco méně vyhrocená, než kdysi. Připomínají to události tohoto týdne, které se odehrály v severoirském Belfastu.

Konec války mezi USA a Íránem se vzdaluje. Smrt v Belfastu. Ve sporu o summit jde o prezidentskou volbu. Bulharsko skončilo s podporou Ukrajiny. Zkratky nefungují. Ani v podnikání

Britský poslanec Enoch Powell před téměř 60 lety vyvolal poprask svým projevem o „řekách krve“. Varoval, že pokud jeho země nezpomalí příliv imigrantů, skončí celá věc krveprolitím. Spojené království se v krvi zatím netopí, ale Powellova řeč se s odstupem času zdá přece jen o něco méně vyhrocená, než kdysi. Připomínají to události tohoto týdne, které se odehrály v severoirském Belfastu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec války mezi USA a Íránem se vzdaluje. Smrt v Belfastu. Ve sporu o summit jde o prezidentskou volbu. Bulharsko skončilo s podporou Ukrajiny. Zkratky nefungují. Ani v podnikáníVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vypadalo to na akademickou dráhu, teď se ale stala Objevem roku na Cenách Anděl. Tuzemská hudebnice Marie April loni vydala debutové album Tangerines, na kterém se vyrovnává mimo jiné se ztrátou starší sestry a dospíváním. „Bojovala jsem s úzkostmi, že se to stane znovu,” říká umělkyně v nejnovějším Impaktu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

Nejčastěji ho můžete vidět na divadelních prknech. Tu a tam si ale odskočí i do seriálů, jako Dáma a král nebo Rapl. Jeho koníčkem je myslivost.

Nejčastěji ho můžete vidět na divadelních prknech. Tu a tam si ale odskočí i do seriálů, jako Dáma a král nebo Rapl. Jeho koníčkem je myslivost.

Záhada smrtícího viru. Dostal se na loď, infikoval cestující a někteří zemřeli. Kde se ale nakazil pacient nula? A jak důležité je to zjistit? Každopádně, nová pandemie nehrozí, uklidňuje Světová zdravotnická organizace i dnešní host V12 – viroložka Ruth Tachezy, která vede katedru genetiky a mikrobiologie (Přf UK), má výzkumnou skupinu v Biotechnologickém a biomedicínském centru AV ČR a UK a působí v rámci Národního institutu virologie a bakteriologie. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin se kvůli obavám z dronových útoků a atentátů téměř neukazuje na veřejnosti. Většinu času tráví v krytech a jeho ochranka zpřísnila režim na maximum. Žádné mobily, žádný internet. „Krásně vidíme to, čemu říkáme bunkr mentality. Čeká to dřív, nebo později všechny diktátory, kteří vládnou dlouho, kterým postupuje paranoia,“ vysvětluje v Osobnosti Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #42: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Během honů na čarodějnice byly odsouzeny a popraveny desítky tisíc nevinných lidí, z 80 procent žen. Mnoha zeměmi se šířil strach a kolektivní psychóza. Vykonstruované procesy ovšem nepřinesl temný středověk, jak si často myslíme, naplno propukly až po nástupu novověku, přičemž k jejich rozšíření přispěly některé moderní vynálezy, například knihtisk. Autorka knihy Kaliban a čarodějnice, italská a v USA žijící vědkyně Silvia Federici pak posedlost ženami, které údajně obcují s ďáblem, klade do souvislosti s koncem feudalismu a nástupem kapitalismu. O tom, kdo a proč se stal terčem procesů a jak s nimi souvisí nová vlna takzvaného witchy feminismu diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder. 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Člověk může být úspěšný a může být v osobním životě úplně v háji,“ říká koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková, když popisuje rok, který ji „po osobnostní stránce úplně rozložil“. O smrti své nejbližší kamarádky mluví jako o zkušenosti, která naprosto všechno rozbije a kterou podle ní nejde zpracovat rychle, možná vůbec nikdy. Přiznává, že ji překvapilo, jak silně ji zasáhla i přesto, že už dřív prožila náročné situace. „Tohle byla naprosto devastující zkušenost. A vlastně pořád je,“ říká. Zároveň popisuje, jak ji práce nutila nějakým způsobem fungovat, ale zároveň jí bylo „úplně jedno“, že vydává knihy nebo získává ocenění. Otevřeně mluví i o tom, jak stigmatizované je v české společnosti téma sebevraždy. „Když řekneš: spáchala sebevraždu, lidi řeknou, že byla slabá. To vůbec není pravda,“ říká a popisuje ambivalentní pohled na člověka, který si vezme život. Sama vyhledala odbornou pomoc a upozorňuje, že bez ní by si se situací neporadila. „Bylo mi řečeno, že kdybych to nezpracovala, tak se mi to usadí,“ vysvětluje. Zkušenost ji zároveň nutí přehodnocovat vlastní práci i témata, kterým se věnuje. Přiznává, že některé věci teď nedokáže dělat vůbec, jiné jen s odstupem. V rozhovoru se vrací i k mateřství a k připravované knize, ve které popisuje, jak se během těhotenství i po porodu cítila. „Říct: narodilo se mi dítě a necítila jsem k němu cit, je fakt hnusné a brutální. Ale děje se to,“ říká a připouští, že za svou otevřenost dlouhodobě čelí silné kritice. Přesto věří, že má smysl tyto zkušenosti sdílet - i kvůli ženám, které si procházejí něčím podobným. „Je dobré to říct,“ dodává. Zároveň řeší, jak její slova jednou přijme její syn a jak mu vysvětlit vlastní minulost. Mluví také o Severní Koreji, které se dlouhodobě věnuje, ale přiznává, že po osobní zkušenosti už nemá kapacitu sledovat svět tak intenzivně jako dřív. „Chci se cítit dobře a když cítím přetlak, tak z toho vypadnu,“ říká a dodává, že je pro ni důležité neztratit citlivost vůči lidem, o kterých mluví. I proto odmítá vést rozhovory tak, aby byly zajímavé pro čtenáře, pokud by to znamenalo manipulaci s příběhy druhých. Jak se vyrovnat se ztrátou, která nemá řešení? Proč je téma sebevraždy stále tak stigmatizované? Jaké to je přiznat, že mateřství nevypadalo tak, jak se očekává? A jak jednou vysvětlit vlastní minulost svému dítěti? Poslechněte si celý rozhovor.

Zdravo. Tokrat začnemo z revizijo zgodovine (za obe vojni so krivi Avstrijci, to je jasno) in ker je ravno tak dan, spet obudimo protiimperialistično fronto, ki je bila pred OF tudi uradno ime gibanja, dokler se komunisti niso razbohotili v gibanju in pobrali žoge in šli izpred bloka. Ugotovimo, da smo hujši k Žižek, tokratni komad tedna je Ritem človeštva Nietov mi pa obdelamo še vojaške tehnologije v civilni rabi in znižanje davkov, zaradi katerega bo, kot vemo, vse bolje. Preden v Garambi obiščemo nilske konje, gremo še na Roško, nilski konji pa niso nevarni, razen tistega leva, ki je nekaj tednov kasneje nekoga pojedel, zato se mi posvetimo entrepreneurjem in vprašanju plač. Če so delavci z nižjimi plačami premalo plačani, smo tudi mi premalo plačani, oziroma če smo mi premalo, so premalo plačani tudi oni. Smrt imperializmu, svoboda delavcem! ✊

Smrt dvou mladých dívek na oblíbené pláži dodnes zůstává záhadou. A kdo vraždil v univerzitním kampusu? Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/441/s/ (00:00:00) znělka(00:00:07) ahoj Zločinožrouti(00:01:47) fobie z oliv(00:03:19) úchyl z Tinderu a projímadlo(00:06:31) městská legenda o liliputech(00:11:12) Vraždy v Torrey Pines (00:36:28) film tipy(00:38:00) Suzanne Jovin(01:12:21) zůstaňte naživu, zůstaňte na svobodě

An ongoing SMRT campaign, meant to inspire a gracious commute culture, has laid down the law on what’s acceptable, or not, on the train. Two bubble-like characters – named “Dotties” by SMRT – are accompanied by the caption, “Don’t groom in public”. One is shown clipping their toenails and the other, applying make-up. It got the internet talking about the boundaries of personal grooming in public. But after decades of public etiquette and courtesy campaigns across Singapore, why is there still a need for this conversation? And if Singapore is a first-world city, why don’t we have a handle on what’s acceptable and what isn’t in public? In this episode of the podcast, I chat with Elysia Tan, a clinical psychologist, and Shila Naidu, a trauma therapist, to work through how to behave on public transport? Highlights (click/tap above): 4:08 Why have we not learnt from decades of courtesy campaigns? 9:54 Why don’t people realise they are irritating others? 14:29 Are these behaviours a reflection of a stressed society? 18:08 How did we become a “shame-based” society? 21:59 Commuters with mental health issues 24:41 Should we confront people on the train? 28:24 No PDA, no nose picking and distance please! Host: Natasha Ann Zachariah (natashaz@sph.com.sg) Read Natasha’s articles: https://str.sg/iSXm Follow The Usual Place podcast on IG: https://str.sg/8KNT Follow Natasha on LinkedIn: https://str.sg/v6DN Filmed by: Studio+65 Edited by: Eden Soh, Amirul Karim & Natasha Liew Executive producer: Danson Cheong Editorial producer: Elizabeth Law Follow The Usual Place Podcast and get notified for new episode drops every Thursday: Channel: https://str.sg/5nfm Apple Podcasts: https://str.sg/9ijX Spotify: https://str.sg/cd2P YouTube: https://str.sg/theusualplacepodcast Feedback to: podcast@sph.com.sg --- Follow more ST podcast channels: All-in-one ST Podcasts channel: https://str.sg/wvz7 Get more updates: http://str.sg/stpodcasts --- Get The Straits Times app, which has a dedicated podcast player section: The App Store: https://str.sg/icyB Google Play: https://str.sg/icyX -- #tup #tuptrfSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Případ Jiřího H. a podivných lesních rituálů. Kutnohorská sekta je znovu u soudu. Čeho se měla dopustit šestice obžalovaných a proč a jak Jiří H. zemřel? Téma pro spoluautora rozhlasové podcastové série Stoupenci Vítka Kubanta z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Případ Jiřího H. a podivných lesních rituálů. Kutnohorská sekta je znovu u soudu. Čeho se měla dopustit šestice obžalovaných a proč a jak Jiří H. zemřel? Téma pro spoluautora rozhlasové podcastové série Stoupenci Vítka Kubanta z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Bývalý komunistický prokurátor Karel Vaš neblaze proslul jako jeden ze strůjců justiční vraždy generála Heliodora Píky. Za roli, kterou v roce 1949 sehrál při zinscenovaném procesu a následné popravě, nebyl Vaš nikdy potrestán. Podle historiků se přitom rodák z Užhorodu podílel i na dalších zločinech komunistického soudnictví.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V naslednjih dveh do treh tednih bodo Združene države Amerike Iran napadale še posebej močno. Donald Trump napoveduje, da jih bo vrnil »v kameno dobo, kamor sodijo.« Žal vse več avtokratov po svetu dela vse, da bomo na koncu v kameni dobi pristali vsi. Izraelsko-iranska skupine Sistanagila, ki deluje v Berlinu, medtem s svojim ustvarjanjem sporoča, da medsebojno poslušanje in radovednost povezujeta. Pravijo, da težava niso ljudje, ampak vlade in politiki.Viri: Iransko-izraelski ansambel Sistanagil: "projekt, ki je mogoč le v Berlinu – ne v Izraelu ne v Iranu", MMC RTV Slovenija Sistanagila - Live Full Length Concert at the Neukölner Opera Smrt na meji, Tednik, TV Slovenija Druga jutranja kronika, 2. april 2026, Radio Slovenija Prof. dr. Siniša Malešević: Bolj kot svetovna vojna je nevarno večje število regionalnih vojn, Prvi Dogodki in odmevi, 30. marec 2026, Radio Slovenija Mirko Cigler: Bo Trump začel kopensko ofenzivo v Iranu?, Prvi Ekonomist Kovač o podražitvah, vladi in Petrolu, 30. marec 2026, Odmevi Dogodki in Odmevi, 31. marec 2026, Prvi Umetnost možnega: Politika, denar in videotrakovi (Primož Cirman in Silvester Šurla) Aktualna tema: Navedbe v prisluhih so zaskrbljujoče, Slovenija bi lahko padla še nižje na lestvici zaznave korupcije, Prvi Druga jutranja kronika, 1. april, Radio Slovenija Hafis: Zbirka zapleši z menoj, Tribuna Zapleši z menoj, 108 divje sladkih pesmi sufijskega mojstra

Pro někoho mohl být vykonstruovaný proces s údajnou skupinou Rudolfa Slánského a jeho společníky v listopadu 1952 pomyslným vrcholem zrůdného počínání komunisty ovládané justice. Pro soudce Jaroslava Nováka to byla jen položka v životopisu. Soudil předtím a soudil i potom.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pro mě začalo být téma závěru života aktuální ve chvíli, kdy jsem pracovala 20 let v intenzivní péči, kde nemalé procento pacientů prochází nejsložitější životní zkouškou. Uvědomila jsem si, že za přístroji, které nahrazují orgánové funkce, jsou nevyřčené otázky a potřeby pacienta i jeho blízkých,“ říká lékařka a průkopnice paliativní medicíny Kateřina Rusinová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program na dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru a na vyslání vesmírné stanice. Jak to dopadlo, popisuje ve speciálu Portrétů Milan Halousek.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dá se z celních nebo jiných dostupných dokumentů vyvodit, jestli součástky nalezené v ruských dronech opravdu vyrobila česká firma? Co ukázala mnichovská debata ministrů zahraničí Petra Macinky a Radoslawa Sikorského o česko-polských vztazích? Jaké jsou důkazy o tom, že ruského opozičního aktivistu Alexeje Navalného před dvěma lety v trestanecké kolonii otrávili silně smrtícím jedem?

Gostja epizode je Marija Štremfelj, alpinistka, ki je dosegla vrh Mount Everesta kot prva Slovenka in trinajsta ženska na svetu ter skupaj z možem vpisana v Guinnessovo knjigo svetovnih rekordov kot prvi zakonski par, ki je stal na Mount Everestu. ============================= V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Odraščanje v revni, a številni družini Vrednote, moč vere in materina zapuščina Gore kot prostor za zdravljenje notranjih bolečin 88 dni čez Nepal: Pot katarze in razmisleka Smrt sestre Barbare v steni in soočanje z izgubo Razvoj zakonskega odnosa z Andrejem Štremfljem Zgodovinski vzpon na Everest in alpinistični duh Razlika med nekdanjimi in današnjimi komercialnimi odpravami Fizični in psihični izzivi višine (aklimatizacija) Duhovni utrip Nepala, sočutje in osebna vera Preizkušnja v El Capitanu in iskanje prave duhovne poti

Rutinní nácvik startu kosmické lodi na mysu Canaveral skončil v roce 1967 neuvěřitelnou tragédií. V pátek 27. ledna 1967 shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina.

V minulém roce zemřel legendární šimpanz Kanzi, který výrazně pomohl při výzkumu představivosti primátů. A v našich životech přibývá „žroutů času“. „Nejlepší myšlenky přichází ráno, když se probudíme. Je potřeba nechat je plynout a nebrat hned do ruky telefon,“ myslí si katolický kněz, lékařský etik a biolog Marek Orko Vácha.