Podcasts about rovn

Už ve starověku lidé chtěli mít rovné zuby a krásný úsměv. Ve svých dílech o rovnání zubů psal už Aristoteles. A jak to bylo dál?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rovná čára je zločin. Je matkou všeho zla, zdroje uniformity a ošklivosti. O tom byl přesvědčený Friedensreich Hundertwasser, který zemřel 19. února roku 2000 na palubě zaoceánské lodi. Rakouský malíř, grafik a architekt samouk odmítal akademické vzdělání s tím, že potlačuje individualitu. A na té si zakládal. Věřil v kosmický řád a harmonii člověka s přírodou. Proti „nelidské“ geometrii moderní architektury protestoval třeba i nahý a své argumenty sepisoval v manifestech.

Rovná čára je zločin. Je matkou všeho zla, zdroje uniformity a ošklivosti. O tom byl přesvědčený Friedensreich Hundertwasser, který zemřel 19. února roku 2000 na palubě zaoceánské lodi. Rakouský malíř, grafik a architekt samouk odmítal akademické vzdělání s tím, že potlačuje individualitu. A na té si zakládal. Věřil v kosmický řád a harmonii člověka s přírodou. Proti „nelidské“ geometrii moderní architektury protestoval třeba i nahý a své argumenty sepisoval v manifestech.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na závěr týdne pro wellbeing ve školách se zaměříme na dobrou praxi. Jak vypadá, když odborníci i školy jsou zajedno, že duševní zdraví dětí i vyučujících je pro úspěch ve vzdělávání zásadní faktor? - Do Prahy se sjeli špičkoví hepatologové z celé Evropy na Výroční mítink Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jater. Jaké jsou nové možnosti léčby a kam v současnosti směřuje výzkum? Moderuje Renata Kropáčková.

Přípravy hornického masopustu berou dobrovolní hasiči z Bohutína velice vážně. Pečou, vaří, zašívají, a ještě si u toho užijí spoustu legrace. Letos oslavují rovných 100 let masopustu. Celý týden před oslavou se scházejí u hřiště na okraji Bohutína a těší se, jak pobaví lidi z okolí.

„Donald Trump má zřejmě pravdu, když jednou zmínil, že kdyby někoho zastřelil na Broadwayi, tak to nijak výrazně jeho popularitou u jeho příznivců nepohne,“ poznamenává bývalý velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu Bořek Lizec. V pořadu Jak to vidí… komentuje proměnu vztahů mezi Evropou a USA, ambice Donalda Trumpa v souvislosti se snahou získat Grónsko i motivace jeho voličů.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Donald Trump má zřejmě pravdu, když jednou zmínil, že kdyby někoho zastřelil na Broadwayi, tak to nijak výrazně jeho popularitou u jeho příznivců nepohne,“ poznamenává bývalý velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu Bořek Lizec. V pořadu Jak to vidí… komentuje proměnu vztahů mezi Evropou a USA, ambice Donalda Trumpa v souvislosti se snahou získat Grónsko i motivace jeho voličů.

Práce kazatele je hlavně v jeho sboru, stará se o ovečky. Vedoucí oblasti koordinuje projekty a sbory a pak je tu ústředí církve, které zaštiťuje chod celé denominace. Všechna tři místa poznal host 3D Talku Petr Dvořáček, na specifika vedení na různých pozicích se zaměří v dalším rozhovoru s Vojtou Barotem.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Připomínáme si sto let od ustanovení češtiny státním jazykem. Názvosloví bylo ještě v řadě oblastí neseno německými slovy a trvalo několik let, než se ustálilo. Sama se zajímá o nová slova a vývoj jazyka zkoumá v Ústavu pro jazyk český Akademie věd. „Všechny změny systému nebo režimu jazyk ovlivňují a odráží se hlavně ve slovní zásobě,“ vysvětluje ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připomínáme si sto let od ustanovení češtiny státním jazykem. Názvosloví bylo ještě v řadě oblastí neseno německými slovy a trvalo několik let, než se ustálilo. Sama se zajímá o nová slova a vývoj jazyka zkoumá v Ústavu pro jazyk český Akademie věd. „Všechny změny systému nebo režimu jazyk ovlivňují a odráží se hlavně ve slovní zásobě,“ vysvětluje ve Vizitce.

Jak správně čistit zubní náhrady, můstky nebo rovnátka? To nám poradí zubní hygienistka Petra Křížová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #29: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Šéfem poradců ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky se stal Jan Gregor, právník a dosavadní místopředseda ultrakonzervativní Aliance pro rodinu. Gregor působil i v minulé vládě, teď má ale pozici mnohem bližší ministrovi a také s ním sdílí mnohé názory. V čem jsou Gregorovy postoje problematické a jaké riziko jeho angažmá představuje? Jak je Aliance pro rodinu navázaná na zahraniční antigenderové organizace? A jak to souvisí s globálním posilováním autoritářství? Ve 29. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.

Měla by Česká republika prodat Ukrajině letouny L-159? O tom v nedělní Partii na CNN Prima NEWS vedli spor místopředseda STAN Lukáš Vlček a poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). Ten prezidenta Petra Pavla označil za vojáka na Hradě. Rovněž mu doporučil, aby šel dělat obchoďáka s letadly. Vlček slova Ševčíka považuje za prokremelské proklamace. V případě ministra obrany za SPD Jaromíra Zůny pak připomněl jeho proukrajinské postoje, které poté s nelibostí sledovaly špičky zmíněného vládního hnutí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Čtyřicet let uplynulo od smrti jediného českého držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Proti němu namířenou dehonestační kampaň v padesátých letech minulého století mapuje v literární studii Orchestrace jedné denunciace. Jeho právě vycházejícím dílem je zase reportážní esej v tradici queer S Wittgensteinem v gay sauně. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým předsedou Unie sociálních služeb se stal letos Viktor Kubát. Ten už v roce 2021 založil sociální službu Dohled na dosah, jež nabízí sociální služby s využitím asistivních technologií. A nově k nim přidává i terénní odlehčovací sociální služby. Na otázku, proč se rozhodl vést Unii sociálních služeb ČR [USS ČR], Viktor Kubát odpovídá, že chtěl být aktivní. A také chtěl, aby sociální služby, které působí ve více než třech krajích, a jsou takzvaně nadregionální, měly silné zastání.„Naším úkolem v unii je, aby nadregionální služby měly zajištěné financování. Aby i ony měly jistotu a stabilitu v tuzemském prostředí sociálních služeb,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy s tím, že na prvním místě priorit USS ČR jsou nyní vyjednávání o penězích pro tyto služby.Unie sociálních služeb ČR podle něj ale není v žádném případě v konkurenci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR]. Naopak obě profesní organizace, jak říká, úzce spolupracují. A navíc i jeho sociální služby Dohled na dosah jsou členem APSS ČR.Co je Dohled na dosahOrganizace Dohled na dosah vznikla v roce 2021. Jejím hlavním úkolem byla osvěta zavádění nových asistivních technologií do sociálních služeb. Asistivní technologie zjednodušeně řečeno pomáhají lidem se zdravotním hendikepem, a zejména seniorům zůstat co nejdéle v bezpečném domácím prostředí. Využití ale nacházejí také u terénních sociálních pracovníků a v pobytových sociálních službách.„Časem jsme ale zjistili, že spolu s osvětou můžeme i my sami zavádět asistivní technologie do sociálních služeb. Stali jsme se tak jejich přímým poskytovatelem s důrazem na nové technologie. Přímo sociální služby tak poskytujeme od roku 2022,“ vysvětluje dále v podcastu Zdravé Zprávy Viktor Kubát.Co nabízí Dohled na dosahDohled na dosah působí celorepublikově. Současně provozuje vlastní regionální pobočky v Praze, Plzni, Ostravě, Hradci Králové a v Jihlavě. A otevírá další, nově v Liberci a Trutnově. Postupně by chtěl mít pobočky ve všech krajích.K jeho primárním službám patří sociální služba tísňové péče. Sem spadá hlavně takzvané SOS tlačítko, náramek, který využívají zejména senioři v domácím prostředí. Od loňského roku nabízí i telefonickou krizovou pomoc pro neformální pečující a pomáhající profese. Rovněž poskytuje odlehčovací terénní služby v Plzeňském a Královéhradeckém kraji s tím, že ty hodlá už v příštím roce nabídnou celorepublikově. Zároveň spolupracuje s mnoha poskytovateli pobytových sociálních služeb, ale i nemocnicemi po celé České republice.„To znamená, že v momentě, kdy se na nás naši klienti obrátí, že už třeba tu péči o blízké doma nezvládají, a musejí je svěřit profesionálům, my se jim prostřednictvím našich partnerů pokusíme nabídnout řešení v blízkosti jejich bydliště. Ale spolupracujeme i s nemocnicemi,“ vysvětluje Viktor Kubát s tím, že v horizontu asi dvou let Dohled na dosah počítá s tím, že nabídne i pobytové sociální služby.Vůbec primární službou, kterou spolek svým klientům poskytuje nejdéle, jsou zmíněné SOS náramky, tlačítka. Ta fungují tak, že například senior, který je v domácím prostředí, ho v případě nouze zmáčkne a dovolá se do call centra Dohledu na dosah. Tam je vyškolený pracovník dostupný sedm dní v týdnu po dobu 24 hodin denně.„Kdykoli ten senior zavolá se svým problémem, tak my reagujeme na tu danou situaci. Někdy je to o tom, že je jen osamělý a potřebuje si třeba popovídat. Někdy je to o tom, že upadne a potřebuje zvednout. A někdy je to skutečně život ohrožující situace. Ty hovory jsou různé, ale z naší zkušenosti plyne, že většina případů je o tom, že je ten člověk osamocený a potřebuje si popovídat,“ popisuje dále Kubát.Dohled na dosah nabízí i telefonickou krizovou pomoc. To je služba, která rovněž funguje 24/7. Je určena pro osoby, které se v daném čase ocitnou v nějaké krizi. Cílí zejména na neformálně pečující a pak i profesionály v sociálních službách.Celý text najdete 30.12. 2025 na www.zdravezpravy.cz a celý podcasté taky!!!

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K vánočním svátkům neodmyslitelně patří filmové pohádky. A všemi smysly si je teď můžete užít na hradě v jihočeských Strakonicích. Ve výstavních prostorách Muzea středního Pootaví je tam totiž otevřena interaktivní výstava nazvaná Jako z pohádky. Je věnovaná filmovým příběhům, které se natáčely v romantickém vodním mlýně v nedalekých Hoslovicích.

„Chtěli jsme jít na školu Dr. Jana Malíka. Myslíme si, že to zvýší počet dětí, které se tam budou hlásit, takže budeme asi celkem znevýhodnění,“ říká jedna z maminek.

Skořepiny vznikly na návrh architektky Evy Jiřičné. Nový společenský sál bude stát 165 milionů korun, většinu pokryje evropská dotace. Veřejnosti by mohl sloužit na konci roku 2026.

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap diskutovaly o penězích, výdělku, zkrátka o odměňování. A nejde jen o samotné peníze, ale i to, jak a s kým o penězích mluvíme nebo naopak nemluvíme. Je transparentní odměňování klíčem k férovějším výdělkům? Jak je to s doložkami mlčenlivosti? A proč budí směrnice o transparentním odměňování takovou hrůzu? Na toto téma jsme si pozvaly odbornici na slovo vzatou, kterou už navíc znáte z jedné z našich prvních epizod. Není to nikdo jiný, než Lenka Simerská, socioložka a gestorka projektu Rovná odměna. Přestože se v otázkách spojených s odměňováním u nás už udělalo hodně práce, celkový gender pay gap, tedy úhrnný rozdíl v odměňování mezi ženami a muži má u nás v posledních letech rostoucí tendenci a aktuálně se pohybuje okolo 18 procent. Ovlivňuje jej řada faktorů, včetně segregace na trhu práce, tedy rozdělení v tom, jakou práci dělají ženy a jakou muži, nebo mateřská pauza. Připomněly jsme si, jak komplexní problém vlastně gender pay gap je, a že neexistuje žádný magický nástroj, který by ho najednou vyřešil. To ovšem neznamená, že bychom v naší práci neměly pokračovat. Nenechte si ujít epizodu o penězích – konec konců to jsou právě peníze, kvůli kterým do práce chodíme. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Pořiďte si knihu Pay Gap: https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Nová sněmovna zahájila svou druhou schůzi. Podaří se na druhý pokus zvolit do vedení sněmovny i zástupce budoucí opozice? Je namístě, aby si vláda v demisi dávala podmínky, za kterých pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok? A naznačují první dny jednání po volbách, že by nová sněmovna mohla být konstruktivnější a funkčnější než ta minulá? Tomáš Pancíř se ptal poslance ODS Jana Skopečka, kandidáta budoucí opozice na místopředsedu sněmovny.

Nová sněmovna zahájila svou druhou schůzi. Podaří se na druhý pokus zvolit do vedení sněmovny i zástupce budoucí opozice? Je namístě, aby si vláda v demisi dávala podmínky, za kterých pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok? A naznačují první dny jednání po volbách, že by nová sněmovna mohla být konstruktivnější a funkčnější než ta minulá? Tomáš Pancíř se ptal poslance ODS Jana Skopečka, kandidáta budoucí opozice na místopředsedu sněmovny.

Nová sněmovna zahájila svou druhou schůzi. Podaří se na druhý pokus zvolit do vedení sněmovny i zástupce budoucí opozice? Je namístě, aby si vláda v demisi dávala podmínky, za kterých pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok? A naznačují první dny jednání po volbách, že by nová sněmovna mohla být konstruktivnější a funkčnější než ta minulá? Tomáš Pancíř se ptal poslance ODS Jana Skopečka, kandidáta budoucí opozice na místopředsedu sněmovny.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Rovný rovného si hľadá," takto objasňuje šírenie všetkých tých mačistických, vulgárnych či až násilných vzorcov správania sa časti našich politických elít, psychiater Michal Patarák. Podľa neho máme- ako spoločnosť, primalé ambície. Načo by som sa o niečo snažil, keď sa môžem správať aj takto a ani ma to nič nestojí, vysvetľuje. Vymierame, nielen demograficky ale tentoraz aspoň v chápaní vládnej koalície aj občiansky a ľudsko-právne. Tých z nás, ktorí si zaslúžia plné občianske práva, ale aj bazálny rešpekt a úctu štátu - ako i jeho mocných, totiž akosi čoraz viac ubúda. Od transľudí, cez ľudí z LGBTI plus komunity či ľudí s psychickými problémami alebo duševnými chorobami až po tých, čo sú proste iba nejako iní. Nehodia sa sem, nezapadajú do zidealizovaných predstáv o tom, kto je to ten správny Slovák a kto by si mal "zaslúžiť" právo byť našim spoluobčanom. Navyše, to všetko sa deje pod pláštikom kresťanských hodnôt či tradícií, ktoré sa pritom už v samotnom centrálnom pojme našej najpočetnejšej kresťanskej denominácie odvolávajú na slovo "katholikos," teda všeobecný a univerzálny.Kto teda je ešte v tejto krajine tým "správnym Slovákom" či "pravým kresťanom" hodným úcty a rešpektu a kto by tam už azda patriť radšej ani nemal proste iba preto, lebo tak nejak nám do tých našich exkluzívnych predstáv a mýtov nezapadá? Čo má toto všetko spoločné s Ježišom a jeho evanjeliovým posolstvom a prečo sa práve takéto exkluzívne kresťanstvo tak veľmi bojí inakosti? V čom pramení táto permanentná snaha prekresľovať naše dejiny a vytesňovať všetky tie biblické brvná z našich vlastných očí a ako čítať to farizejské vymetanie smietok z očí blížnych? A vôbec, ako sa tento stupňujúci tlak ustavičného kádrovania, rozdeľovania a polarizácie odráža na našom psychickom zdraví? No a napokon, čo to znamená byť duševne zdravým človekom a ako - a kde, v tejto dobe hľadať pramene psychickej pohody a pokoja v duši?Ráno Nahlas s prezidentom Slovenskej psychiatrickej spoločnosti a psychiatrom Michalom Patarákom. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deń a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

"Rovný rovného si hľadá," takto objasňuje šírenie všetkých tých mačistických, vulgárnych či až násilných vzorcov správania sa časti našich politických elít, psychiater Michal Patarák. Podľa neho máme- ako spoločnosť, primalé ambície. Načo by som sa o niečo snažil, keď sa môžem správať aj takto a ani ma to nič nestojí, vysvetľuje. Vymierame, nielen demograficky ale tentoraz aspoň v chápaní vládnej koalície aj občiansky a ľudsko-právne. Tých z nás, ktorí si zaslúžia plné občianske práva, ale aj bazálny rešpekt a úctu štátu - ako i jeho mocných, totiž akosi čoraz viac ubúda. Od transľudí, cez ľudí z LGBTI plus komunity či ľudí s psychickými problémami alebo duševnými chorobami až po tých, čo sú proste iba nejako iní. Nehodia sa sem, nezapadajú do zidealizovaných predstáv o tom, kto je to ten správny Slovák a kto by si mal "zaslúžiť" právo byť našim spoluobčanom. Navyše, to všetko sa deje pod pláštikom kresťanských hodnôt či tradícií, ktoré sa pritom už v samotnom centrálnom pojme našej najpočetnejšej kresťanskej denominácie odvolávajú na slovo "katholikos," teda všeobecný a univerzálny.Kto teda je ešte v tejto krajine tým "správnym Slovákom" či "pravým kresťanom" hodným úcty a rešpektu a kto by tam už azda patriť radšej ani nemal proste iba preto, lebo tak nejak nám do tých našich exkluzívnych predstáv a mýtov nezapadá? Čo má toto všetko spoločné s Ježišom a jeho evanjeliovým posolstvom a prečo sa práve takéto exkluzívne kresťanstvo tak veľmi bojí inakosti? V čom pramení táto permanentná snaha prekresľovať naše dejiny a vytesňovať všetky tie biblické brvná z našich vlastných očí a ako čítať to farizejské vymetanie smietok z očí blížnych? A vôbec, ako sa tento stupňujúci tlak ustavičného kádrovania, rozdeľovania a polarizácie odráža na našom psychickom zdraví? No a napokon, čo to znamená byť duševne zdravým človekom a ako - a kde, v tejto dobe hľadať pramene psychickej pohody a pokoja v duši?Ráno Nahlas s prezidentom Slovenskej psychiatrickej spoločnosti a psychiatrom Michalom Patarákom. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deń a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

První stálé zuby se začínají prořezávat mezi pátým a sedmým rokem věku dítěte. Kolem devíti let nastává druhá fáze, která pokračuje do čtrnácti let. V patnácti mají děti už stálý chrup.

První stálé zuby se začínají prořezávat mezi pátým a sedmým rokem věku dítěte. Kolem devíti let nastává druhá fáze, která pokračuje do čtrnácti let. V patnácti mají děti už stálý chrup.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil.  František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

„Od roku 1990 jsme se snažili neustále růst a zvyšovat si životní úroveň, tak teď tato vláda dokázala, že nám hned sebrala 30 procent. Hlad nás nečeká, protože se to doveze, ale čeká nás určitě snížení životní úrovně,“ varuje předseda odborů Bohumír Dufek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 30.09.2025, www.RadioUniversum.cz

1. Fico zas vychvaľuje krajinu, kde zajtra znamená včera. 2. A máme tu ďalšieho zemepána. 3. Ministri by sa už mohli vzchopiť.

Richard Sulík sa sám rozhodol, že opustí predsednícku pozíciu a následne sa vzdal poslaneckého mandátu. V politike neexistuje, že idem si niekam oddýchnuť a potom sa vrátim. Buď v politike ste alebo nie ste, povedal predseda SaS Branislav Gröhling v relácii Ide o pravdu.

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).

Co přineslo jednání senátorů z bezpečnostního výboru s ministryní spravedlnosti v tzv. bitcoinové kauze? Neměli by politici počkat, až v této věci pokročí policie a státní zastupitelství? A je už opravdu definitivní, že bude hnutí Přísaha ve sněmovních volbách kandidovat samostatně? Poslechněte si rozhovor se senátorem a místopředsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Robertem Šlachtou (Přísaha).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Hnutí ANO je sice hlavním favoritem sněmovních voleb, ale Andrej Babiš má oprávněný dojem, že volební kampaň i preference stagnují. Čtyři měsíce před volbami proto vyměnil hlavního manažera kampaně Jana Richtera za podnikatele Jakuba Střeštíka.Co ANO škodí a co je limituje? Babiš těžce nese skandály ústecké organizace ANO, která se v řadě míst chová jako mafie na dobytém území. Rovněž mu škodí zahraničněpolitické spojenectví s premiérem Ficem, Orbánem a prezidentem Trumpem. Trpí tím hlavně jeho středoví, váhaví voliči, takže Babiš doporučuje jedno: dělat předvolební veselice s lidmi a nemluvit o zahraniční politice.Babiš také ustupuje od konzervativního nátěru, který si před časem pro ANO pořídil. Jednak tomu jeho voliči příliš nerozumějí a současně se uvnitř evropské frakce Patrioti pro Evropu příliš umazal od stran, které dělají proputinovskou politiku, což jeho nevyhranění voliči nenesou dobře.Vytáhl proto ekonomická témata a na billboardech srovnává ceny výrobků před covidem a dnes. Podle údajů Světové banky jsou však ve světě oproti roku 2019 potraviny obecně dražší o 27 procent a zemědělské komodity dokonce o 40 procent.To Tomio Okamura jde ještě dál – na svých mítincích nabízí pivo, ovoce a zeleninu, jejichž ceny se přibližují těm před 45 lety!To Filip Turek z Motoristů má úplně jiné starosti. Jeho svět chlapeckých snů a fikcí, který ztvárnil ve své autobiografii, rozmetala dvojice analytiků Mahdalová–Škod, když doložili, že jeho úspěchy „formulového jezdce“ jsou jedna velká lež.Vzpamatují se Motoristé z téhle rány?

Autismus je stále stereotypně spojován se samotářstvím. Částečně to můžeme přičíst i původu slova autismus, které vychází z řeckého „autos“, tedy „sám“. Ve skutečnosti ale mohou lidé s PAS po vztazích a blízkosti toužit stejně jako kdokoliv jiný, v oblasti komunikace a socializace ale čelí specifickým výzvám. O své zkušenosti se tentokrát podělí 23letý Lukáš a 30letá Kateřina. Odborný kontext dodává speciální pedagožka z NAUTIS Lenka Bittmannová.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zatím říkají správné věci, nevíme však, zda je budou také dělat,“ shrnula šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová převládající názor na to, jak postupovat vůči islamistické skupině, která se v Sýrii ujala moci po bleskurychlém svržení diktátora Bašára Asada. Po schůzi ministrů zahraničí mluvila o „nadějné, ale nejisté budoucnosti“. Sedmadvacítka se podle ní dohodla, že Unie bude zatím s novými syrskými vládci jednat na nižší, tedy diplomatické úrovni.