Podcasts about zvukov

Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

V neděli 15. června vstoupí v platnost pravidelná letní změna vlakových jízdních řádů. Ve většině regionů dojde jen k dílčím změnám, které zlepší nabídku spojení a přípojové vazby mezi jednotlivými spoji. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, tisková mluvčí Českých drahSupport the show

Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří.Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.comVíce o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Družina, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.arthttps://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří. Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.com Více o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Drużyna, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Co baví české studenty na výuce dějepisu? Jaké poznatky si s hodin odnášejí a co naopak ihned zapomínají? Vnímají historii jako důležitou? V 59. díle podcastu Středověk (jinak) trvá vyzpovídali kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček člověka z první linie - středoškolskou učitelku dějepisu a zeměpisu Irenu Ivčicovou. Je jednou z těch, kteří se snaží k výuce přistupovat inovativně, mezioborově a, jak sama říká, nechávat studenty, aby dokázali sami přijít na to, že učit se o minulosti – i té středověké – má smysl.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Cestující na dálkové lince spojující Prahu s Berlínem a dalšími městy v severním Německu čeká v letní sezóně několik změn. České dráhy společně se svým partnerským dopravcem Deutsche Bahn zajistí od 9. května do 15. září sezónní pár vlaků EC mezi českou a německou metropolí ve večerních a časně ranních hodinách. V souvislosti se zvýšenou poptávkou po cestách bude zároveň možné v období od 15. června do 31. srpna cestovat z ČR do Německa a zpět jen s rezervacemi. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Vanda Rajnochová, tisková mluvčí Českých drahSupport the show

Veřejná zakázka zahrnuje celkem 122 nových linkových autobusů. V letošním roce ČD Bus očekává dodávku prvních 61 vozidel. S jejich nasazením počítá také během výluk ve Středočeském kraji a v Praze, proto budou dvě desítky autobusů dodány ve standardu PID pro náhradní autobusovou dopravu. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Vanda Rajnochová, tisková mluvčí Českých drahSupport the show

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou. —Podcast Raut vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz a vychází každé 3-4 týdny. Přihlaste se k odběru tranzit.cz a Alarmu na platformách Apple Podcasts, SoundCloud nebo Spotify, ať vám žádný díl neunikne. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. Epizodou vás provázely Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou z tria Bláznivé bruschetty. Fotografkou série je Viktorie Macánová.IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025  

Co se děje s památkami v rukou teroristů? Zatímco před několika lety proběhly médii hrozivé záběry o surovém ničení kulturního dědictví, situace se ve skutečnosti zdá být ještě komplexnější. Památky na Blízkém východě se pro tamní režimy stávají politickým a ideologickým nástrojem i obchodním artiklem, jehož potenciál však zdaleka nekončí na území Iráku či Sýrie. Kradené předměty se totiž často ocitají daleko v zámoří, třeba i v rukách bohatých Američanů. Matěj Macháček, expert na bezpečnostní problematiku Blízkého východu přibližuje v 58. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, jak zásadní geopolitický dopad má kulturní dědictví v dnešním světě.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

První dubnový víkend se poprvé v letošním roce otevře ČD Muzeum. Do Lužné u Rakovníka vás v sobotu z Prahy doveze historický motorový vlak. Kromě prohlídky expozic muzea s unikátní sbírkou historických vozidel se během víkendu můžete těšit na jízdy parních vlaků z Lužné do Rakovníka, Řevničova a Krupé. Během sezóny chystá ČD Muzeum pro železniční fanoušky několik tematických víkendů a celou řadu historických jízd. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, tiskový mluvčí Českých drahSupport the show

Jak Arméni na rozdíl od Čechů vnímají svoji minulost? Jak nahlíží na svoje památky? A jak o tom všem má točit dokumentarista, který je ve střetu zájmu? Otázky šité na tělo Gajane Achverdjanové, komunikátorky vědy, dokumentaristky a autorky řady dokumentárních filmů výzkumné skupiny RE:CENT, především ale české Arménky, která se skrze studium dějin umění v Brně symbolicky vrátila do své druhé vlasti. V 57. díle podcastu Středověk (jinak) trvá si s ní archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti povídali o jejím rozkročení mezi Čechy a lidem žijícím na dohled od hory Ararat, ale třeba i o tom, komu fandila při česko-arménském fotbalovém zápaseVyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

V sobotu 15. března proběhlo v Bělehradě zřejmě největší protestní shromáždění v historii Srbska. O protestu v živém přenosu informovala největší světová média, věděl o něm doslova každý. Ostatně podle odhadů se v srbské metropoli sešel milion lidí. I proto se očekávalo, že demonstrace vyústí v otevřený střet s ozbrojenými složkami a podporovateli vládnoucího režimu. K tomu ale nedošlo, stalo se něco jiného. Patnáctiminutové pietní ticho za oběti tragédie pádu střechy hlavního nádraží v Novém Sadu, k němuž došlo loni 1. listopadu, narušila podivná tlaková vlna, patrně výstřel z nějaké v Srbsku zakázané zbraně. Spekuluje se o zvukovém dělu, v následujících dnech by mělo proběhnout nezávislé zahraniční vyšetřování. Jak a proč k tomu došlo? Jak se situace vyvíjí dál? O tom v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi.Úvod epizody vysvětluje příčiny občanské nespokojenosti v Srbsku, která pod vedením dobře organizovaného studentského hnutí v uplynulých měsících přerostla v největší protesty v historii země. Jakub popisuje tento v Evropě nevídaný fenomén, přibližuje cíle a motivace demonstrantů i neschopnost vládnoucího režimu adekvátně reagovat. Následně se sourozenci zabývají průběhem přelomového protestního shromáždění z 15. března a rozebírají spekulace o užití sonické zbraně na pokojné a tiše stojící demonstranty. Záběry z Ulice Kralja Milana, kde se protestující občané zničehonic panicky rozestoupili, obletěly svět. Vysvětlení onoho okamžiku provázejí různé, mnohdy až konspirační teorie. Jak jej vysvětlují srbští politici? Jakub detailně přibližuje údajný plán, jehož cílem mělo být vyvolat krveprolití a umožnit vládě vyhlásit nouzový stav, i způsob, jak se tomu studentům podařilo zabránit.V druhé části se bratři probírají zahraniční reakce i aktuální vývoj v srbské společnosti, která se stále výrazněji v protestech angažuje jako celek, dokonce vznikají paralelních občanské lokální samosprávy. Mezi lidmi také sílí vztek na členy a politiky dominantní Srbské pokrokové strany, neodmyslitelně spojené s prezidentem Aleksandarem Vučićem. Může stávající atmosféra vyústit v občanskou válku? Jak se k situaci staví policie? A kam zmizeli odpůrci protestů, kteří více než týden stanovali u srbského prezidentského paláce? Mají demonstranti podporu v okolních zemích, respektive daří se studentskému hnutí rozšiřovat i za hranice Srbska? A čím prezident Vučić vytočil Makedonce, že organizují své vlastní demonstrace?Aneb konečně podcast, který vysvětluje slovanské věci tak zblízka, jako nikdo jiný v Česku.

Zavedení trolejbusové linky 59, která od loňska spojuje Nádraží Veleslavín s Letištěm Václava Havla, výrazně zlepšilo veřejnou dopravu na letiště. Cestující si novou linku pochvalují, což potvrzují i výsledky mezinárodního hodnocení ASQ (Airport Service Quality) organizace Airport Council International. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: radní městské části Praha 6 pro dopravu Ondřej Matěj Hrubeš (ODS).Support the show

Kdyby dnes stála, vypadaly by dějiny evropské architektury nejspíš úplně jinak. Sakrální stavba, jejíž základy nalezli archeologové na Vyšehradě se však do dnešních dnů nejen že nedochovala, ale pravděpodobně ani vůbec nikdy nestála. Základy, které byly během vykopávek odhaleny, nebyly nikdy v historii doplněny dalším zdivem. Přesto vypovídají o tom, že tento nedokončený projekt měl být možná tím nejambicióznějším, co české země za vlády Přemyslovců zažily. Nám tak dnes nezbývá než se ptát, proč knížata v desátém století od myšlenky monumentální tetrakonchální svatyně nakonec upustila. Archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti si o tom povídají s dalším speciálním hostem, archeologem Ladislavem Varadzinem. Ten na Vyšehradě nalezl nejen tento nedostavěný kostel, ale dokonce, aniž by to sám plánoval, také zlato. Jestli jste si po minulé epizodě mysleli, že Vás Vyšehrad již nemůže ničím překvapit, možná se při poslechu 56. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá budete divit.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Tento díl Retro not bude tak trochu výjimečný. Justin Bell (někdy uváděný jako Justin E. Bell) za sebou nemá totiž nijak zvlášť dlouhou kariéru herního skladatele.Spíš naopak, věnoval se zvuku, pak se zhruba na dekádu chopil skladatelské taktovky... a zase se vrátil k práci se zvukem.Ale co všechno za těch deset let stihl! Fallout: New Vegas, Pillars of Eternity, The Outer Worlds, Grounded, Tyranny... samá když už ne pecka, tak minimálně pozoruhodná hra. Bell se během krátké skladatelské kariéry etabloval jako výtečný skladatel soundtracků do RPG her, ale rozhodně u nich neskončil. Proto tento díl Retro not věnujeme právě jeho pozoruhodné, byť ne moc košaté práci.Podívejte se na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.retronation.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na skvělé výlety do herního retra!

Pokora v politice. Dnes nám kombinace těchto slov může znít jako oxymorón, pro středověké Přemyslovce však byla tato myšlenka základem jejich korunovačního rituálu. Podle dobových kronikářů se během ceremoniálu měly následníkům trůnu ukazovat dřevěné střevíce Přemysla Oráče, zemědělce, který se stal prvním přemyslovským knížetem. Tato legendární relikvie sloužila patrně už od počátku 11. století novým panovníkům jako memento jejich prosté minulosti a varování před pýchou, kterou může nově nabytá moc přinášet. Kam sahají kořeny této prastaré a dnes téměr zapomenuté tradice? Co má společného Vyšehrad s londýnským Towerem? A co je vlastně s bájnými střevíci dnes? Na to se v 55. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti zeptali historika Lukáše Reitingera, odborníka nejen na boty, ale především na problematiku prvního českého království.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Pomůžete nám pochopit, jak lidé vnímají influencery? Vyplňte nám, prosím, krátký dotazník. :) Dostanete se na něj pomocí tohoto odkazu: ⁠⁠⁠http://pvw1.2.vu/infzvsf⁠⁠⁠Řešíme témata všeho druhu, zajímavosti i nedůležitosti. Proč? Na to asi přijdete spíš vy než my...Technická: Témata rozebíráme bez hluboké přípravy a jakéhokoli scénáře, aby byl rozhovor autentický, tak nečekejte naprostou vědeckou přesnost. Detaily můžete vždycky vyhledat v odkazech níže v popisku. Děkujeme za pochopení :)Nový kofeinový nápoj a standardní povzbuzovací kapsle najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.alchemistr.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jedná se o zvukový záznam z YouTube relace Zvědátoři. Ta může obsahovat informační opravy v obraze, které neuslyšíte. Ke každému dílu je připojeno datum vysílaní i zdroje (některé už nefungují - proto nejsou přidány).⁠........................Zdrojové video........................⁠Martinův hlavní kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠NaprostoRetardovany⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrikův kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrik Kořenář⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Společný kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zvědátoři⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠----------------------------------------⁠Zdroje k dalšímu šťourání 1⁠

Modernizace vozidlového parku Českých drah posílá legendární expresní lokomotivy „banán“ či „dvojka“, jak jim přezdívají železničáři a železniční fanouškové, do důchodu. V pravidelném provozu jim zbývají už jen zhruba dva týdny. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka Českých drah k tiskové zprávě.Support the show

Saša Michailidis se ptá Matěje Strnada z Národního filmového archivu a Kateřiny Svatoňové z Katedry filmových studií FF UK. 13. února 1895, tedy před 130 lety, bratři Lumiérové získali patent na kinematograf. Šlo o přístroj, který spojil funkce filmovací kamery, kopírky filmů a projektoru. Byli ale Lumiérové opravdu první? Co způsobil vynález, který dokázal zachytit pohyb a uchovat ho? Kam dospěl? Jak ovlivnil další média?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Matěje Strnada z Národního filmového archivu a Kateřiny Svatoňové z Katedry filmových studií FF UK. 13. února 1895, tedy před 130 lety, bratři Lumiérové získali patent na kinematograf. Šlo o přístroj, který spojil funkce filmovací kamery, kopírky filmů a projektoru. Byli ale Lumiérové opravdu první? Co způsobil vynález, který dokázal zachytit pohyb a uchovat ho? Kam dospěl? Jak ovlivnil další média?

Když se 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, roku 1645 švédská vojska rozhodla zaútočit na Brno, nevybrala si k tomu zrovna nejvhodnější datum. Madona Svatotomská, zázračná ikona, ke které se v tento den modlily stovky věřících, město před Švédy ochránil a pomohla jejich útok úspěšně odrazit. Tento příběh zdaleka není jedinou legendou, která se k obrazu váže. Kde byl obraz vytvořen a jak se vůbec do Brna dostal, dodnes patří mezi otázky, které trápí historiky umění. Pod pokličku této záhady nám v 54. díle podcastu Středověk (jinak) trvá pomůže nahlédnout Tomáš Drobný, vedoucí muzejního oddělení Moravského zemského muzea, který obrazu věnoval svou dizertaci. Kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček si s ním povídali o obrazech, které konají zázraky, o Karlu IV. i o tom, proč se ve středověku “fejkuje” historie.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Přesnost vlaků loni mírně vzrostla. Načas podle obvyklých evropských měřítek jelo 87,6 % spojů Českých drah. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka Českých drah k tiskové zprávě.Support the show

Na hlavní trati Praha – Beroun modernizuje Správa železnic úsek z Karlštejna do Berouna a vlaky Českých drah v tomto úseku jezdí s omezeními podle výlukových jízdních řádů. V následujících týdnech budou jízdní řády upravené, a to mj. v souvislosti se souběžnými pracemi ve stanici Praha-Smíchov a v úseku Praha-Radotín – Dobřichovice. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, specialista externí komunikace České dráhy, a.s.Support the show

Saša Michailidis se ptá muzikoložky a členky Pracovní skupiny pro přípravu koncepce národního zvukového centra Ivy Horové, muzikologa Michala Hory z Národní knihovny a ředitele společnosti ArcoDiva, bývalého šéfa Supraphonu Jiřího Štilce. Nadnárodní vydavatelství Sony Music Entertainment koupilo Supraphon. Vyvstaly pochybnosti, co teď bude s rozsáhlým katalogem českého hudebního vydavatelství. A proč vůbec ještě nemáme národní zvukový archiv?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době došlo k několika kolizím s vlakem na železničním přejezdu v Liboci v ulici U Stanice. Z důvodu zabezpečení tohoto přejezdu oslovila radnice Správu železnic a Drážní úřad, aby bezodkladně prověřili příčiny těchto střetů a zajistili adekvátní dopravní řešení v tomto místě. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: radní městské části Praha 6 pro dopravu Ondřej Matěj Hrubeš (ODS).Support the show

Postavení žen ve společnosti se v průběhu historie pohybuje v hyperbolách. Jejich emancipace tak mohla být na vysoké úrovni i v období, kdy bychom to vůbec neočekávali: ať už v raném středověku, nebo dokonce za hluboké totality minulého století, jíž se zabývá historička Daniela Nečasová z Masarykovy Univerzity v Brně. Byly ženy v socialistickém Československu skutečně na vrcholu moci, nebo je celá otázka komplikovanější? A jak emancipovaná byla Božena Němcová? Poslechněte si 53. díl podcastu Středověk (jinak) trvá s archeologem Jiřím Macháčkem, kunsthistorikem Ivanem Folettim a Denisou Nečasovou.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

České dráhy mají ve své regionální vlakové flotile již všechny RegioPantery nejnovější generace! Dopravce od výrobce Škoda Group před Vánocemi převzal poslední čistě elektrický RegioPanter, čímž byly úspěšně dovršeny kontrakty na dodání celkem 110 těchto dvouvozových a třívozových jednotek tuzemské výroby. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, specialista externí komunikace České dráhy, a.s.Support the show

České dráhy poslední den letošního roku vypraví tři páry speciálních historických vlaků mezi Vimperkem a Kubovou Hutí.  Z Kubovy Hutě se pak můžete vydat i na tradiční silvestrovský pochod na Boubín. V čele Silvestrovských expresů pojede historická motorová lokomotiva T478.1001, přezdívaná Zamračená, či Bardotka, která v letošním roce slaví 60 let od výroby. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, specialista externí komunikace České dráhy, a.s.Support the show

Světelný a audiovizuální design pro živá umění je první vysokoškolský studijní program v České republice, který propojuje světelný, zvukový a projekční design. Dvouletý magisterský program se zájemcům a zájemkyním otevře poprvé v říjnu 2025 na Katedře scénografie DAMU v Praze. Zaměřit se má zejména na praxi.

Světelný a audiovizuální design pro živá umění je první vysokoškolský studijní program v České republice, který propojuje světelný, zvukový a projekční design. Dvouletý magisterský program se zájemcům a zájemkyním otevře poprvé v říjnu 2025 na Katedře scénografie DAMU v Praze. Zaměřit se má zejména na praxi.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masový turismus bere místům duši. Vyhání starousedlíky, přetěžuje infrastrukturu, ničí přírodu, vulgarizuje památky. Turismus je problém, cestovat však chceme všichni. I historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček se právě vrátili z letních cest, a proto se v 52. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá zamýšlí nad tím, zda a jak lze turismus provozovat udržitelně. Je možné města připravit na turisty, aniž bychom zničili jejich původní ekosystém? A může vůbec do budoucna zůstat cestování dostupné pro všechny?Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Vydáváme nový časopis! Časopis o otázkách, které pálí naši společnost. Otevíráme platformu spojující vědce napříč obory. Vytváříme prostor pro nové pohledy na minulost i současnost. Nabízíme příležitost k otevření diskuze o světě kolem nás. To všechno jsou Re:vize, časopis o humanitních vědách, který je úplně pro všechny! Kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček vám v 51. podcastu Středověk (jinak) trvá představí, na co se v Re:vizích můžete těšit a proč je podobný časopis v dnešní době tak důležitý. Pojďte s námi podrobit společnost důkladné re:vizi!Chcete se dozvědět více o časopise re:vize? webové stránky: http://revize-casopis.cz/instagram: https://www.instagram.com/revize.casopis/facebookový účet: https://www.facebook.com/casopis.revize/V případě zájmu o výtisk některého z již vydaných dílů časopisu, se můžete obrátit na MUNISHOP: https://munishop.muni.cz/revize-g302Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

České dráhy pokračují v rozvoji služeb v on-line nákupu jízdních dokladů a odbavení. Nově je možné si jízdenku, kterou si pořídí cestující v e-shopu www.cd.cz jednoduše uložit do mobilních aplikací Apple Wallet a Google Wallet a z nich ji předkládat ke kontrole průvodčímu. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, specialista externí komunikace České dráhy, a.s.Support the show

Saša Michailidis se ptá hudebního pedagoga DAMU, skladatele scénické hudby Vratislava Šrámka a světelné designérky, pedagožky Pavly Beranové. Na DAMU bude možné absolvovat obor světelný a audiovizuální design pro živá umění. Co bude součástí nového studijního programu? Komu je určený? A jaká je úloha světelného a zvukového designu v dnešním umění?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeffrey Epstein viac ako 20 rokov sexuálne zneužíval neplnoleté dievčatá. Do verejného tajomstva a schémy sexuálneho vykorisťovania zapojil desiatky ľudí, žien aj mocných mužov. Celé roky na nich zhromažďoval pomocou fotografií a kamier kompromitujúci materiál. Média aj naďalej odhaľujú stále nové fotografie, aby ukázali kto všetko sa s ním kamarátil. Donald Trump, David Copperfield, Harwey Weinstein, princ Andrew. A proti nim stoja len svedectvá žien. Sú to modelky z východnej Európy, ktoré boli v čase skutku chudobné dievčatá z problémových rodín. Tvrdia, že boli zneužité a zmanipulované. Ale bude im niekto veriť? Ktorí ďalší známi muži, miliardári, filmári a celebrity, si užívali na ostrove a v lietadle s Eppiho neplnoletými sexuálnymi otrokyňami? CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Nasledujúca epizóda vám priblíži príbeh, ktorý ukazuje, že mladé, naivné dievča sa môže stať obeťou predátora ľahšie, než si myslíme. Navyše agresor si svoje obete starostlivo vyberá. Vie, že najjednoduchšie sa dá manipulovať s takými osobami, ktoré už zažili nejakú traumatickú skúsenosť alebo zneužívanie. Dievčatá s pochybnosťami o vlastnej seba hodnote, s problematickým rodinným zázemím, osobnosti, ktoré si nedokážu stanoviť pevné hranice. Presne stovky takýchto dievčat skončili na neslávnom ostrove „Little Saint James“. CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Lukáš Nestrojil mě pozval na AnkapFest; zatím se jedná o malou akci, avšak v příštích ročnících očekává organizátor více lidí, což mu ze srdce přeju – jsem rád, když lidé dělají pro svobodu cokoliv, co mohou a umějí. Uvidíme, jak budou AnkapFesty pokračovat. Na začátku rozhvoru představoval Lukáš koncept svého festivalu i prostoru; pak jsme se dostali k ekologii a volnotržní ochraně životního prostředí. Ke konci jsme mluvili o přístupu lidí k pravdě, poznání, vědě a bádání; to považuji za opravdu důležité. – Lukáš Nestrojil; organizáto ankap festu; anarchokapitalista – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Prípad miliardára Jeffreyho Eppyho je fatálnym príkladom zlyhania justičného systému. Čelil obvineniam z organizovanej prostitúcie a obvineniam zo sexuálneho zneužívania a obchodovania s ľuďmi, najmä s maloletými dievčatami zo strednej a východnej Európy. Prevážal ich vo svojom súkromnom lietadle, ktoré niekoľkokrát pristálo aj na letisku M. R. Štefánika v Bratislave. Miliardár sa spravodlivosti dokázal dlhodobo vyhýba vďaka svojím konexiám na vysokých miestach. To mu umožnilo bezstarostne pokračovať vo svojej činnosti a zničiť životy stovkám ďalších žien a dievčat. Jeffry Epstein je pravdepodobne najproduktívnejší sexuálny predátor v dejinách Spojených štátov. Novinári dodnes vyťahujú stále nové prominentné mená ľudí, ktorí sa s finančníkom údajne kamarátili, trávili s ním čas na jeho ostrove, kde organizoval sexuálne orgie či cestovali lietadlom s neslávnym názvom "Lolita Express." CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Najsériovejší vrah v histórii českej kriminalistiky mal tvár obľúbeného a mierumilovného mladého muža. Ukrýval sa v bielom plášti a konal potichu a nenápadne. Jeho vražedným nástrojom bola injekčná striekačka a liek znižujúci zrážanlivosť krvi. Za svoje činy spáchané na ARO v havlíčkobrodskej nemocnice, bol odsúdený na doživotie. Jeho hrozivý spis mal viac ako 1700 strán. Kto bol mladý ošetrovateľ a prečo sa povýšil nad profesiu viazanú Hippokratovou prísahou a prisvojil si právo rozhodovať o živote a smrti druhých? *Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová

Je august, rok 1939. V Rakúsku a v Sudetách sa pomaly rozpína vlna takzvaného "nového poriadku". Jeho hlavným cieľom je dosiahnutie čistého národa, čistej rasy. Táto historická ohavnosť je dnes známa ako Program T4, ktorý bol súčasťou nacistického režimu počas druhej svetovej vojny v Nemecku. Jeho cieľom bolo masové zabíjanie ľudí s fyzickými a mentálnymi postihnutiami, ktorých nacisti považovali za „nežiaducich“. Program T4 bol implementovaný pod vedením SS a gestapa a viedol k smrti státisícov ľudí, vrátane detí. T4 je tiež známy tým, že bol prvým systematickým programom hromadného vraždenia počas holokaustu, ktorý potom poslúžil ako model pre neskoršie vyhladzovacie tábory ako Auschwitz-Birkenau a ďalšie. Takéto neľudské zverstvá sa odohrávali aj v Hadamare, v ktorej bola zavraždená aj hlavná protagonistka nášho príbehu – Emília. Jej rodina ju nedokázala zachrániť a zo strachu o budúcnosť ďalších generácií sa rozhodla mlčať. Pravdu o tragickom konci jej života na svetlo priniesol až jej pravnuk Ben.CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh je literárnym spracovaním podľa skutočných udalostí. Mená a priezviská niektorých aktérov boli zmenené.

Jeanom-Claude Romand je muž, ktorý väčšiu časť svojho života založil na klamstvách a podvodoch. Viac ako 20 rokov predstieral, že je uznávaným lekárom, ktorý pracuje pod záštitou OSN. Do spleti lží sa prepadol tak hlboko, že jedinou možnosťou, ako zábraniť svojmu odhaleniu, bolo vyvraždenie celej svojej rodiny. Chladnokrvne popravil svoju ženu, dve deti, aj vlastných rodičov. Smrti unikla iba jeho milenka, ktorá sa dokázala ubrániť. Následne sa pokúsil o samovraždu. Otrasné vraždy a smutný osud rodiny Romandovcov dodnes fascinuje ľudí po celom svete. O Jean-Claudovi vznikla aj kniha a niekoľko filmov. Najväčší šok však francúzska spoločnosť zažila v roku 2019. Vo veku 65 rokov bol Jean-Claude podmienečne prepustený do opatery neďalekého benediktínskeho kláštora, kde žije dodnes.CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Zmenený dátum narodenia a neustále klamstvo o veku. Vymyslené symptómy rôznych chorôb, predstieraná invalidita, zavedená kŕmna hadička, cez ktorú sa choré telo dopuje liekmi. Vytrhané predné zuby, aby sa čo najviac podporil obraz mentálne zaostalého dieťaťa, psychická šikana a fyzické tresty. V tejto realite prežila viac ako 20 rokov svojho života Gypsy Rose Blanchardová, ktorá sa stala obeťou svojej vlastnej matky. Despotická Dee Dee Blanchardová odmietla nechať dcéru dospieť. Kontrolovala jej život na každej mysliteľnej úrovni. Neustála manipulácia a predstieranie chorôb jej dávali pocit dôležitosti. Obraz matky, ktorá sa celkom sama stará o ťažko chorú dcéru, zas na verejnosti vyvolával súcit, ktorý plnil domáci rozpočet. Až kým sa Gypsy Rose nerozhodla nad svojim životom prevziať kontrolu a predstieranú idylku navždy ukončiť jediným možným riešením – vraždou.CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

V tomto podcaste budeme hovoriť o protihlukovej tkanine z MIT a o tom, aké zvukové mimikry dokážu robiť svižníky (to sú také chrobáčiky). Zdroje Single Layer Silk and Cotton Woven Fabrics for Acoustic Emission and Active Sound Suppression Tiger beetles may weaponize ultrasound against bats Svižníci Image by Pete from Pixabay

Koncom deväťdesiatych rokov a začiatkom milénia sa vo viacerých nemocniciach v amerických štátoch New Jersey a Pennsylvánia vyskytli obdobia, kedy medzi pacientami na jednotke intenzívnej starostlivosti zaznamenávali vyššie množstvá úmrtí, než zvyčajne. Neskôr sa ukázalo, že tieto epizódy neboli náhodné. Ich spoločným menovateľom bol jediný zamestnanec. Ošetrovateľ Charlie, médiami prezývaný ako Anjel smrti. Počas svojho 16-ročného pôsobenia rôznymi liečivami zavraždil viac ako 400 pacientov a spôsobil utrpenie tisíckam príbuzných a blízkych jeho obetí. Anjel smrti sa tak navždy zapísal do dejín ako najhorší sériový nemocničný vrah v Spojených štátov. Čo ho k tomu viedlo a čo pri usmrcovaní svojich obetí skutočne prežíval hlboko vo svojom vnútri asi už nikdy nezistíme. No tak, ako väčšinu psychopaticky narušených osobností, aj prežívanie a konanie Charlesa zrejme zásadne ovplyvnili skúsenosti a zážitky z detstva a rannej mladostiCREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

„Muzika je pro mě něco jako obrovská terapie, jsem hodně pudový, energický a náruživý člověk,“ přiznává zpěvák, skladatel, multiinstrumentalista Honza Křížek, který vydává novou desku s názvem III. „Dneska se dějí šílené věci kolem nás. A já jsem asi dospěl do fáze, kdy jsem chtěl popsat právě temnější stránky, ale na druhou stranu vidíme vždycky nějaké východisko. A tím východiskem z temnoty většinou bývá láska.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V boji o záchranu ľudského života je rozhodujúcou každá sekunda. Ale nie všetci, ktorí stoja na tej správnej strane a nosia biely plášť – sú hrdinami. 10. októbra 2022 sa v Manchestri uskutočnil súd, ktorý sledovali novinári z tých najväčších médií Veľkej Británie aj celého sveta. V lavici pre obžalovaných sedela na pohľad krehká, 32-ročná blondína Lucy. Veľká časť verejnosti bola na jej strane – nikto nechcel uveriť tomu, že zdravotná sestra z novorodeneckého oddelenia by bola schopná zverstiev, ktoré sa jej pripisovali. Avšak obvinenia, ktorým čelila, sa potvrdili a ona sa navždy zapísala do dejín kriminalistiky, ako jedna z najhorších sériových vrahýň Anglicka. CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová *Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Aj na vidieku, kde čas plynie pomalšie a sused si pozná suseda, sa odohrávajú príbehy s tragickým koncom. Pred viac ako 20 rokmi takýto osud zasiahol viaceré české obce, ktoré sa sledom odohraných udalostí navždy zapísali do dejín českej a slovenskej kriminalistiky. Všetky obce mali spoločného menovateľa – manželský pár, ktorý okrem toxickej lásky spájali aj série vrážd. V rokoch 2001 až 2002 Jaroslavovi a Dane za obeť padlo osem ľudí v dôchodkovom veku, ktorých lúpežne prepadávali. Prípad sériových vrahov verejnosťou otriasol najmä z dôvodu, že manželia pred spravodlivosťou utekali pridlho. Prispela k tomu aj skutočnosť, že polícia a súdni patológovia úmrtia dôchodcov považovali za nehody, samovraždy či nešťastné náhody. Jaroslav a Dana sú dodnes symbolom toxického vzťahu. To, či by vraždili, aj keby sa nikdy nestretli, je dnes už len predmetom špekulácií a dohadov. Jedno je však isté. V ich prípade platilo heslo: "Pokiaľ vás smrť nespojí".CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Cítit jakýkoli zvuk přímo na těle dokáže první haptické zvukové křeslo německé společnosti Sensit!. Vyzkoušet si ho mohli návštěvníci Týdne inovací. Pomocí speciálního softwaru umí převést tóny na hmatatelný zážitek a například lidé se sluchovým handicapem si díky němu mohou vychutnat hudbu. Využívat by jej mohli ale třeba také hráči počítačových her nebo řidiči v autech. A dobře poslouží i jako relaxační křeslo.

Najmenšou jednotkou fonetiky, čiže vedy, ktorá skúma zvykovú stavbu jazyka, je hláska. Hláska je zároveň konkrétnou realizáciou fonémy, čo je základná jednotka fonológie. A teraz si poďme spolu v rýchlosti zopakovať systém slovenských hlások. Každá hláska je v slovenčine označená jedným písmenom, okrem hlások dz, dž a ch. Hlásky delíme na spoluhlásky a samohlásky a rozdiel medzi nimi je v tom, že samohlásky, alebo vokály, sú vlastne tóny, vyslovujeme ich bez prekážky. Na druhej strane spoluhlásky, konsonanty, vznikajú tak, že vzduchu kladieme do cesty rôzne prekážky, sú to vlastne šumy. Samohlásky delíme na krátke a dlhé a na dvojhlásky ia, ie, iu, ô. Spoluhlásky delíme na tvrdé, mäkké a obojaké, ktoré si určite pamätáte kvôli vybraným slovám: b, m, p, r, v, z, s, f. Spoluhlásky sa delia aj podľa znelosti na znelé párové (b, d, ď, g, dz, dž, z, ž, h, v), neznelé párové (p, t, ť, k, c, č, s, š, ch, f) a znelé nepárové, alebo zvučné (m, n, ň, l, ĺ, ľ, r, ŕ, j). Viac sa o fonetike, fonológii a prozodických vlastnostiach reči dozvieš v našom Schooltag podcaste. Tak nezabudni dať odber na Spotify a follow na Instagrame, aby ti nič neuniklo. Tento podcast ti prináša Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne. Trenčianska univerzita je mladá univerzita v obľúbenom študentskom meste s jedinečnou atmosférou. Ver tomu, že si vyberieš z pestrej palety študijných programov od personálneho manažmentu, strojárskych technológií a materiálov, dizajnu, až po zdravotníctvo či politológiu. Študuj, čo ťa baví v meste, ktoré ťa bude baviť tiež. Viac info o prihláškach a jednotlivých programoch nájdeš na https://tnuni.sk/aktuality/ Kľúčové slová: Slovenský jazyk, Gramatika, maturita, slovenčina, fonetika, fonológia

Pásmo Gazy. O tom, jak kritická je na místě situace, jak je na tom zdravotnický systém a co obyvatele v noci nejčastěji budí. Na jihu Pásma Gazy je nyní zhruba 1,5 milionu lidí. Již několikátým týdnem tam působí i logistik Lékařů bez hranic, Jaroslav Volšický. Předtím působil například v etiopské Tigraji, Súdánu, Jemenu, Sýrii nebo na Ukrajině. Kvůli špatnému spojení a neustále vypadávajícímu internetu nebylo možné udělat klasický rozhovor. Tento speciální díl podcastu Mlčení zabíjí tak přináší audio-deník Jaroslava Volšického. Podcast Mlčení zabíjí přináší svědectví Lékařů bez hranic. Sledujte nás, komentujte a sdílejte. Další informace naleznete na: www.lekari-bez-hranic.cz/mlceni-zabiji. Připravili: Tereza Wyn Haniaková, Zdeněk Chaloupka a Jaroslav Volšický Zvukový design znělky: Miroslav Chaloupka