Podcasts about zvukov

Jak fungovaly ve středověké Evropě mezilidské vztahy? V kolika letech se lidé brali a kolik členů měla typická středověká rodina? Odpověď vás nejspíš překvapí. Michaela Maleníková, host 63. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, svým výzkumem rozbíjí zažité předsudky o minulosti a nabourává tradiční představy o tom, co je a co není tradiční rodina. Velké komunity, volně uzavírané sňatky i spolubydlení byly v období vrcholného středověku naprosto běžné. V soužití panovala pestrost a variabilita. A co na to církev? Ta, jak se dozvídají archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti, byla mnohem liberálnější, než by se z dnešního pohledu mohlo zdát.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Součástí Knihovny města Ostravy je taky zvuková knihovna, která slouží čtenářům nevidomým a slabozrakým. Najdete ji v sídle Ústředí Knihovny města Ostravy a mají tam také řadu zajímavých předmětů, které knihovníci prezentují při osvětových akcích.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Součástí Knihovny města Ostravy je taky zvuková knihovna, která slouží čtenářům nevidomým a slabozrakým. Najdete ji v sídle Ústředí Knihovny města Ostravy a mají tam také řadu zajímavých předmětů, které knihovníci prezentují při osvětových akcích.

Románské umění v Čechách. Tímto názvem se v učebnicích, přehledových monografiích a slovnících charakterizuje vizuální kultura v českých zemích mezi 11. a 13. stoletím. Co když to ale nebylo ani “románské”, ani “umění”, ani v “Čechách”? Proč jsou tyto termíny tak problematické? Jak můžeme mluvit o vizuální produkci dob minulých bez přežitých, zkreslujících a navíc často mylných frází? Archeolog Jiří Macháček, historik umění Ivan Foletti a jejich host, historik umění Jan Klípa, ukazují, kolika mýty a historiografickými konstrukty se musí badatel probrat, než může jít opravdu na dřeň. Krátkých je na to i vyměřených pětadvacet minut 62. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá!Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Dr. Martin Kozák vedie archeologickú expedíciu na tajomnej Lokalite 7. Čo sa začína ako rutinný neolitický výskum, sa rýchlo mení na nočnú moru, keď tím objaví 10 000 rokov staré ohnisko s nemožnými vlastnosťami.Teploty pod nulou v plameňoch. Čas, ktorý tečie naopak. Technológie, ktoré zlyhávajú. A 17 kostier usporiadaných v dokonalom kruhu...Sledujte cez zvukové poznámky Dr. Kozáka, ako sa vedecká expedícia postupne mení na kozmický horor. Každý člen tímu zmizne jeden po druhom, ale možno sa vôbec nestratili. Možno sa len pridali k večnému cyklu, ktorý sa opakuje už tisícročia."Kruh nebol nikdy otvorený. My sme len... výmena oleja v stroji."⚠️ Upozornenie: Obsahuje intenzívne horor elementy, psychologické napätie a desivé zvukové efekty. Neodporúča sa počúvanie pred spaním.

Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které mobilizují lidi napříč politickým spektrem. Jakou roli v akcích Jezevek hraje „zlobení“ a proč je potřeba dostat umělecké strategie mimo intelektuální bublinu galerií? —Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které mobilizují lidi napříč politickým spektrem. Jakou roli v akcích Jezevek hraje „zlobení“ a proč je potřeba dostat umělecké strategie mimo intelektuální bublinu galerií? — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Projekt, prostor, kolektiv, nebo myšlenka? Tenhle týden jsme se konečně věnovali pražské Synth Library, která existuje už sedmým rokem. Do Špíny za námi dorazila djka a moderátorka Mary C a hudebník a producent Martin Hůla, kteří jsou se Synth Library spjatí už od samotného počátku a společně jsme se bavili o tom, jak SL funguje, kdo tam chodí i jaké syntezátory v SL najdeme.

Saša Michailidis se ptá členky pracovní skupiny pro přípravu koncepce národního zvukového centra Ivy Horové, Michala Hory z Národní knihovny a také ředitele společnosti ArcoDiva a bývalého ředitele Supraphonu Jiřího Štilce. Supraphon koupilo nadnárodní vydavatelství Sony Music Entertainment. Co teď s rozsáhlým katalogem českého hudebního vydavatelství, který obsahuje nahrávky od popu až po klasickou hudbu? Proč ještě nemáme národní zvukový archiv? Repríza z 30. 1. 2025.

Zatímco většina turistů jezdí do Milána nakupovat módu, vyfotit se na střeše Duoma či obdivovat moderní architekturu, málokdo si uvědomuje, jak zásadní význam má toto město pro studium raně středověkého umění. Pokud vstoupíme do baziliky sv. Ambrože, okamžitě si uvědomíme proč: její interiér je doslova mauzoleem artefaktů ze 4., 5., 9. a 10. století, které zde - i přes pohnuté osudy této stavby během válečných let minulého století - dodnes stojí v téměř nezměněném stavu. Uprostřed chrámu září ohromný zlatý oltář, který už z dálky přitahuje pozornost každého příchozího. Komu bylo dovoleno k tomuto předmětu ve středověku přistoupit? Jak se lišil pohled určený elitám a běžným věřícím? A jaký je vztah mezi drahocennými materiály a posvátnem? I o tom si povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti v 61. díle podcastu Středověk (jinak) trvá.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.artFB @tranzit.cz @biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

V neděli 15. června vstoupí v platnost pravidelná letní změna vlakových jízdních řádů. Ve většině regionů dojde jen k dílčím změnám, které zlepší nabídku spojení a přípojové vazby mezi jednotlivými spoji. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, tisková mluvčí Českých drahSupport the show

Když zločinci prchají, snaží se po sobě všemožně zahladit stopy. Předměty doličné tak mohou v naději, že nebudou nikdy objeveny, skončit ukryté i na poněkud nepravděpodobných na místech. Třeba v odpadní jímce. Možná právě takový příběh skrývá středověká latrína Stříbrného domu v Jihlavě, v jejíchž útrobách archeologové objevili vybavení sloužící k ražbě mincí. Jaký je příběh ražby mincí ve středověké Jihlavě? Jsme snad svědky zbrklého jednání středověkých penězokazců na útěku? A jakou záhadu odhalil průzkum půdy stejného domu? Zapeklitý případ archeologických nálezů v jednom z nejstarších jihlavských domů spolu s kunsthistorikem Ivanem Folettim a archeologem Jiřím Macháčkem odkrývá archeolog Šimon Kochan, host 60. dílu Středověk (jinak) trvá!Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří.Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.comVíce o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Družina, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.arthttps://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří. Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.com Více o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Drużyna, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Co baví české studenty na výuce dějepisu? Jaké poznatky si s hodin odnášejí a co naopak ihned zapomínají? Vnímají historii jako důležitou? V 59. díle podcastu Středověk (jinak) trvá vyzpovídali kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček člověka z první linie - středoškolskou učitelku dějepisu a zeměpisu Irenu Ivčicovou. Je jednou z těch, kteří se snaží k výuce přistupovat inovativně, mezioborově a, jak sama říká, nechávat studenty, aby dokázali sami přijít na to, že učit se o minulosti – i té středověké – má smysl.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Cestující na dálkové lince spojující Prahu s Berlínem a dalšími městy v severním Německu čeká v letní sezóně několik změn. České dráhy společně se svým partnerským dopravcem Deutsche Bahn zajistí od 9. května do 15. září sezónní pár vlaků EC mezi českou a německou metropolí ve večerních a časně ranních hodinách. V souvislosti se zvýšenou poptávkou po cestách bude zároveň možné v období od 15. června do 31. srpna cestovat z ČR do Německa a zpět jen s rezervacemi. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Vanda Rajnochová, tisková mluvčí Českých drahSupport the show

Veřejná zakázka zahrnuje celkem 122 nových linkových autobusů. V letošním roce ČD Bus očekává dodávku prvních 61 vozidel. S jejich nasazením počítá také během výluk ve Středočeském kraji a v Praze, proto budou dvě desítky autobusů dodány ve standardu PID pro náhradní autobusovou dopravu. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Vanda Rajnochová, tisková mluvčí Českých drahSupport the show

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou. —Podcast Raut vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz a vychází každé 3-4 týdny. Přihlaste se k odběru tranzit.cz a Alarmu na platformách Apple Podcasts, SoundCloud nebo Spotify, ať vám žádný díl neunikne. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. Epizodou vás provázely Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou z tria Bláznivé bruschetty. Fotografkou série je Viktorie Macánová.IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025  

Co se děje s památkami v rukou teroristů? Zatímco před několika lety proběhly médii hrozivé záběry o surovém ničení kulturního dědictví, situace se ve skutečnosti zdá být ještě komplexnější. Památky na Blízkém východě se pro tamní režimy stávají politickým a ideologickým nástrojem i obchodním artiklem, jehož potenciál však zdaleka nekončí na území Iráku či Sýrie. Kradené předměty se totiž často ocitají daleko v zámoří, třeba i v rukách bohatých Američanů. Matěj Macháček, expert na bezpečnostní problematiku Blízkého východu přibližuje v 58. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, jak zásadní geopolitický dopad má kulturní dědictví v dnešním světě.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

První dubnový víkend se poprvé v letošním roce otevře ČD Muzeum. Do Lužné u Rakovníka vás v sobotu z Prahy doveze historický motorový vlak. Kromě prohlídky expozic muzea s unikátní sbírkou historických vozidel se během víkendu můžete těšit na jízdy parních vlaků z Lužné do Rakovníka, Řevničova a Krupé. Během sezóny chystá ČD Muzeum pro železniční fanoušky několik tematických víkendů a celou řadu historických jízd. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, tiskový mluvčí Českých drahSupport the show

Jak Arméni na rozdíl od Čechů vnímají svoji minulost? Jak nahlíží na svoje památky? A jak o tom všem má točit dokumentarista, který je ve střetu zájmu? Otázky šité na tělo Gajane Achverdjanové, komunikátorky vědy, dokumentaristky a autorky řady dokumentárních filmů výzkumné skupiny RE:CENT, především ale české Arménky, která se skrze studium dějin umění v Brně symbolicky vrátila do své druhé vlasti. V 57. díle podcastu Středověk (jinak) trvá si s ní archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti povídali o jejím rozkročení mezi Čechy a lidem žijícím na dohled od hory Ararat, ale třeba i o tom, komu fandila při česko-arménském fotbalovém zápaseVyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

V sobotu 15. března proběhlo v Bělehradě zřejmě největší protestní shromáždění v historii Srbska. O protestu v živém přenosu informovala největší světová média, věděl o něm doslova každý. Ostatně podle odhadů se v srbské metropoli sešel milion lidí. I proto se očekávalo, že demonstrace vyústí v otevřený střet s ozbrojenými složkami a podporovateli vládnoucího režimu. K tomu ale nedošlo, stalo se něco jiného. Patnáctiminutové pietní ticho za oběti tragédie pádu střechy hlavního nádraží v Novém Sadu, k němuž došlo loni 1. listopadu, narušila podivná tlaková vlna, patrně výstřel z nějaké v Srbsku zakázané zbraně. Spekuluje se o zvukovém dělu, v následujících dnech by mělo proběhnout nezávislé zahraniční vyšetřování. Jak a proč k tomu došlo? Jak se situace vyvíjí dál? O tom v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi.Úvod epizody vysvětluje příčiny občanské nespokojenosti v Srbsku, která pod vedením dobře organizovaného studentského hnutí v uplynulých měsících přerostla v největší protesty v historii země. Jakub popisuje tento v Evropě nevídaný fenomén, přibližuje cíle a motivace demonstrantů i neschopnost vládnoucího režimu adekvátně reagovat. Následně se sourozenci zabývají průběhem přelomového protestního shromáždění z 15. března a rozebírají spekulace o užití sonické zbraně na pokojné a tiše stojící demonstranty. Záběry z Ulice Kralja Milana, kde se protestující občané zničehonic panicky rozestoupili, obletěly svět. Vysvětlení onoho okamžiku provázejí různé, mnohdy až konspirační teorie. Jak jej vysvětlují srbští politici? Jakub detailně přibližuje údajný plán, jehož cílem mělo být vyvolat krveprolití a umožnit vládě vyhlásit nouzový stav, i způsob, jak se tomu studentům podařilo zabránit.V druhé části se bratři probírají zahraniční reakce i aktuální vývoj v srbské společnosti, která se stále výrazněji v protestech angažuje jako celek, dokonce vznikají paralelních občanské lokální samosprávy. Mezi lidmi také sílí vztek na členy a politiky dominantní Srbské pokrokové strany, neodmyslitelně spojené s prezidentem Aleksandarem Vučićem. Může stávající atmosféra vyústit v občanskou válku? Jak se k situaci staví policie? A kam zmizeli odpůrci protestů, kteří více než týden stanovali u srbského prezidentského paláce? Mají demonstranti podporu v okolních zemích, respektive daří se studentskému hnutí rozšiřovat i za hranice Srbska? A čím prezident Vučić vytočil Makedonce, že organizují své vlastní demonstrace?Aneb konečně podcast, který vysvětluje slovanské věci tak zblízka, jako nikdo jiný v Česku.

Zavedení trolejbusové linky 59, která od loňska spojuje Nádraží Veleslavín s Letištěm Václava Havla, výrazně zlepšilo veřejnou dopravu na letiště. Cestující si novou linku pochvalují, což potvrzují i výsledky mezinárodního hodnocení ASQ (Airport Service Quality) organizace Airport Council International. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: radní městské části Praha 6 pro dopravu Ondřej Matěj Hrubeš (ODS).Support the show

Kdyby dnes stála, vypadaly by dějiny evropské architektury nejspíš úplně jinak. Sakrální stavba, jejíž základy nalezli archeologové na Vyšehradě se však do dnešních dnů nejen že nedochovala, ale pravděpodobně ani vůbec nikdy nestála. Základy, které byly během vykopávek odhaleny, nebyly nikdy v historii doplněny dalším zdivem. Přesto vypovídají o tom, že tento nedokončený projekt měl být možná tím nejambicióznějším, co české země za vlády Přemyslovců zažily. Nám tak dnes nezbývá než se ptát, proč knížata v desátém století od myšlenky monumentální tetrakonchální svatyně nakonec upustila. Archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti si o tom povídají s dalším speciálním hostem, archeologem Ladislavem Varadzinem. Ten na Vyšehradě nalezl nejen tento nedostavěný kostel, ale dokonce, aniž by to sám plánoval, také zlato. Jestli jste si po minulé epizodě mysleli, že Vás Vyšehrad již nemůže ničím překvapit, možná se při poslechu 56. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá budete divit.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Tento díl Retro not bude tak trochu výjimečný. Justin Bell (někdy uváděný jako Justin E. Bell) za sebou nemá totiž nijak zvlášť dlouhou kariéru herního skladatele.Spíš naopak, věnoval se zvuku, pak se zhruba na dekádu chopil skladatelské taktovky... a zase se vrátil k práci se zvukem.Ale co všechno za těch deset let stihl! Fallout: New Vegas, Pillars of Eternity, The Outer Worlds, Grounded, Tyranny... samá když už ne pecka, tak minimálně pozoruhodná hra. Bell se během krátké skladatelské kariéry etabloval jako výtečný skladatel soundtracků do RPG her, ale rozhodně u nich neskončil. Proto tento díl Retro not věnujeme právě jeho pozoruhodné, byť ne moc košaté práci.Podívejte se na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.retronation.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na skvělé výlety do herního retra!

Pokora v politice. Dnes nám kombinace těchto slov může znít jako oxymorón, pro středověké Přemyslovce však byla tato myšlenka základem jejich korunovačního rituálu. Podle dobových kronikářů se během ceremoniálu měly následníkům trůnu ukazovat dřevěné střevíce Přemysla Oráče, zemědělce, který se stal prvním přemyslovským knížetem. Tato legendární relikvie sloužila patrně už od počátku 11. století novým panovníkům jako memento jejich prosté minulosti a varování před pýchou, kterou může nově nabytá moc přinášet. Kam sahají kořeny této prastaré a dnes téměr zapomenuté tradice? Co má společného Vyšehrad s londýnským Towerem? A co je vlastně s bájnými střevíci dnes? Na to se v 55. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti zeptali historika Lukáše Reitingera, odborníka nejen na boty, ale především na problematiku prvního českého království.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Pomůžete nám pochopit, jak lidé vnímají influencery? Vyplňte nám, prosím, krátký dotazník. :) Dostanete se na něj pomocí tohoto odkazu: ⁠⁠⁠http://pvw1.2.vu/infzvsf⁠⁠⁠Řešíme témata všeho druhu, zajímavosti i nedůležitosti. Proč? Na to asi přijdete spíš vy než my...Technická: Témata rozebíráme bez hluboké přípravy a jakéhokoli scénáře, aby byl rozhovor autentický, tak nečekejte naprostou vědeckou přesnost. Detaily můžete vždycky vyhledat v odkazech níže v popisku. Děkujeme za pochopení :)Nový kofeinový nápoj a standardní povzbuzovací kapsle najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.alchemistr.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jedná se o zvukový záznam z YouTube relace Zvědátoři. Ta může obsahovat informační opravy v obraze, které neuslyšíte. Ke každému dílu je připojeno datum vysílaní i zdroje (některé už nefungují - proto nejsou přidány).⁠........................Zdrojové video........................⁠Martinův hlavní kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠NaprostoRetardovany⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrikův kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrik Kořenář⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Společný kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zvědátoři⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠----------------------------------------⁠Zdroje k dalšímu šťourání 1⁠

Modernizace vozidlového parku Českých drah posílá legendární expresní lokomotivy „banán“ či „dvojka“, jak jim přezdívají železničáři a železniční fanouškové, do důchodu. V pravidelném provozu jim zbývají už jen zhruba dva týdny. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka Českých drah k tiskové zprávě.Support the show

Saša Michailidis se ptá Matěje Strnada z Národního filmového archivu a Kateřiny Svatoňové z Katedry filmových studií FF UK. 13. února 1895, tedy před 130 lety, bratři Lumiérové získali patent na kinematograf. Šlo o přístroj, který spojil funkce filmovací kamery, kopírky filmů a projektoru. Byli ale Lumiérové opravdu první? Co způsobil vynález, který dokázal zachytit pohyb a uchovat ho? Kam dospěl? Jak ovlivnil další média?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Matěje Strnada z Národního filmového archivu a Kateřiny Svatoňové z Katedry filmových studií FF UK. 13. února 1895, tedy před 130 lety, bratři Lumiérové získali patent na kinematograf. Šlo o přístroj, který spojil funkce filmovací kamery, kopírky filmů a projektoru. Byli ale Lumiérové opravdu první? Co způsobil vynález, který dokázal zachytit pohyb a uchovat ho? Kam dospěl? Jak ovlivnil další média?

Když se 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, roku 1645 švédská vojska rozhodla zaútočit na Brno, nevybrala si k tomu zrovna nejvhodnější datum. Madona Svatotomská, zázračná ikona, ke které se v tento den modlily stovky věřících, město před Švédy ochránil a pomohla jejich útok úspěšně odrazit. Tento příběh zdaleka není jedinou legendou, která se k obrazu váže. Kde byl obraz vytvořen a jak se vůbec do Brna dostal, dodnes patří mezi otázky, které trápí historiky umění. Pod pokličku této záhady nám v 54. díle podcastu Středověk (jinak) trvá pomůže nahlédnout Tomáš Drobný, vedoucí muzejního oddělení Moravského zemského muzea, který obrazu věnoval svou dizertaci. Kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček si s ním povídali o obrazech, které konají zázraky, o Karlu IV. i o tom, proč se ve středověku “fejkuje” historie.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Přesnost vlaků loni mírně vzrostla. Načas podle obvyklých evropských měřítek jelo 87,6 % spojů Českých drah. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka Českých drah k tiskové zprávě.Support the show

Na hlavní trati Praha – Beroun modernizuje Správa železnic úsek z Karlštejna do Berouna a vlaky Českých drah v tomto úseku jezdí s omezeními podle výlukových jízdních řádů. V následujících týdnech budou jízdní řády upravené, a to mj. v souvislosti se souběžnými pracemi ve stanici Praha-Smíchov a v úseku Praha-Radotín – Dobřichovice. Podrobnosti tady.Zvuková nahrávka k tiskové zprávě - hovoří: Filip Medelský, specialista externí komunikace České dráhy, a.s.Support the show

Saša Michailidis se ptá muzikoložky a členky Pracovní skupiny pro přípravu koncepce národního zvukového centra Ivy Horové, muzikologa Michala Hory z Národní knihovny a ředitele společnosti ArcoDiva, bývalého šéfa Supraphonu Jiřího Štilce. Nadnárodní vydavatelství Sony Music Entertainment koupilo Supraphon. Vyvstaly pochybnosti, co teď bude s rozsáhlým katalogem českého hudebního vydavatelství. A proč vůbec ještě nemáme národní zvukový archiv?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světelný a audiovizuální design pro živá umění je první vysokoškolský studijní program v České republice, který propojuje světelný, zvukový a projekční design. Dvouletý magisterský program se zájemcům a zájemkyním otevře poprvé v říjnu 2025 na Katedře scénografie DAMU v Praze. Zaměřit se má zejména na praxi.

Jeffrey Epstein viac ako 20 rokov sexuálne zneužíval neplnoleté dievčatá. Do verejného tajomstva a schémy sexuálneho vykorisťovania zapojil desiatky ľudí, žien aj mocných mužov. Celé roky na nich zhromažďoval pomocou fotografií a kamier kompromitujúci materiál. Média aj naďalej odhaľujú stále nové fotografie, aby ukázali kto všetko sa s ním kamarátil. Donald Trump, David Copperfield, Harwey Weinstein, princ Andrew. A proti nim stoja len svedectvá žien. Sú to modelky z východnej Európy, ktoré boli v čase skutku chudobné dievčatá z problémových rodín. Tvrdia, že boli zneužité a zmanipulované. Ale bude im niekto veriť? Ktorí ďalší známi muži, miliardári, filmári a celebrity, si užívali na ostrove a v lietadle s Eppiho neplnoletými sexuálnymi otrokyňami? CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Nasledujúca epizóda vám priblíži príbeh, ktorý ukazuje, že mladé, naivné dievča sa môže stať obeťou predátora ľahšie, než si myslíme. Navyše agresor si svoje obete starostlivo vyberá. Vie, že najjednoduchšie sa dá manipulovať s takými osobami, ktoré už zažili nejakú traumatickú skúsenosť alebo zneužívanie. Dievčatá s pochybnosťami o vlastnej seba hodnote, s problematickým rodinným zázemím, osobnosti, ktoré si nedokážu stanoviť pevné hranice. Presne stovky takýchto dievčat skončili na neslávnom ostrove „Little Saint James“. CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Lukáš Nestrojil mě pozval na AnkapFest; zatím se jedná o malou akci, avšak v příštích ročnících očekává organizátor více lidí, což mu ze srdce přeju – jsem rád, když lidé dělají pro svobodu cokoliv, co mohou a umějí. Uvidíme, jak budou AnkapFesty pokračovat. Na začátku rozhvoru představoval Lukáš koncept svého festivalu i prostoru; pak jsme se dostali k ekologii a volnotržní ochraně životního prostředí. Ke konci jsme mluvili o přístupu lidí k pravdě, poznání, vědě a bádání; to považuji za opravdu důležité. – Lukáš Nestrojil; organizáto ankap festu; anarchokapitalista – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Prípad miliardára Jeffreyho Eppyho je fatálnym príkladom zlyhania justičného systému. Čelil obvineniam z organizovanej prostitúcie a obvineniam zo sexuálneho zneužívania a obchodovania s ľuďmi, najmä s maloletými dievčatami zo strednej a východnej Európy. Prevážal ich vo svojom súkromnom lietadle, ktoré niekoľkokrát pristálo aj na letisku M. R. Štefánika v Bratislave. Miliardár sa spravodlivosti dokázal dlhodobo vyhýba vďaka svojím konexiám na vysokých miestach. To mu umožnilo bezstarostne pokračovať vo svojej činnosti a zničiť životy stovkám ďalších žien a dievčat. Jeffry Epstein je pravdepodobne najproduktívnejší sexuálny predátor v dejinách Spojených štátov. Novinári dodnes vyťahujú stále nové prominentné mená ľudí, ktorí sa s finančníkom údajne kamarátili, trávili s ním čas na jeho ostrove, kde organizoval sexuálne orgie či cestovali lietadlom s neslávnym názvom "Lolita Express." CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Najsériovejší vrah v histórii českej kriminalistiky mal tvár obľúbeného a mierumilovného mladého muža. Ukrýval sa v bielom plášti a konal potichu a nenápadne. Jeho vražedným nástrojom bola injekčná striekačka a liek znižujúci zrážanlivosť krvi. Za svoje činy spáchané na ARO v havlíčkobrodskej nemocnice, bol odsúdený na doživotie. Jeho hrozivý spis mal viac ako 1700 strán. Kto bol mladý ošetrovateľ a prečo sa povýšil nad profesiu viazanú Hippokratovou prísahou a prisvojil si právo rozhodovať o živote a smrti druhých? *Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová

Je august, rok 1939. V Rakúsku a v Sudetách sa pomaly rozpína vlna takzvaného "nového poriadku". Jeho hlavným cieľom je dosiahnutie čistého národa, čistej rasy. Táto historická ohavnosť je dnes známa ako Program T4, ktorý bol súčasťou nacistického režimu počas druhej svetovej vojny v Nemecku. Jeho cieľom bolo masové zabíjanie ľudí s fyzickými a mentálnymi postihnutiami, ktorých nacisti považovali za „nežiaducich“. Program T4 bol implementovaný pod vedením SS a gestapa a viedol k smrti státisícov ľudí, vrátane detí. T4 je tiež známy tým, že bol prvým systematickým programom hromadného vraždenia počas holokaustu, ktorý potom poslúžil ako model pre neskoršie vyhladzovacie tábory ako Auschwitz-Birkenau a ďalšie. Takéto neľudské zverstvá sa odohrávali aj v Hadamare, v ktorej bola zavraždená aj hlavná protagonistka nášho príbehu – Emília. Jej rodina ju nedokázala zachrániť a zo strachu o budúcnosť ďalších generácií sa rozhodla mlčať. Pravdu o tragickom konci jej života na svetlo priniesol až jej pravnuk Ben.CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh je literárnym spracovaním podľa skutočných udalostí. Mená a priezviská niektorých aktérov boli zmenené.

Jeanom-Claude Romand je muž, ktorý väčšiu časť svojho života založil na klamstvách a podvodoch. Viac ako 20 rokov predstieral, že je uznávaným lekárom, ktorý pracuje pod záštitou OSN. Do spleti lží sa prepadol tak hlboko, že jedinou možnosťou, ako zábraniť svojmu odhaleniu, bolo vyvraždenie celej svojej rodiny. Chladnokrvne popravil svoju ženu, dve deti, aj vlastných rodičov. Smrti unikla iba jeho milenka, ktorá sa dokázala ubrániť. Následne sa pokúsil o samovraždu. Otrasné vraždy a smutný osud rodiny Romandovcov dodnes fascinuje ľudí po celom svete. O Jean-Claudovi vznikla aj kniha a niekoľko filmov. Najväčší šok však francúzska spoločnosť zažila v roku 2019. Vo veku 65 rokov bol Jean-Claude podmienečne prepustený do opatery neďalekého benediktínskeho kláštora, kde žije dodnes.CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Zmenený dátum narodenia a neustále klamstvo o veku. Vymyslené symptómy rôznych chorôb, predstieraná invalidita, zavedená kŕmna hadička, cez ktorú sa choré telo dopuje liekmi. Vytrhané predné zuby, aby sa čo najviac podporil obraz mentálne zaostalého dieťaťa, psychická šikana a fyzické tresty. V tejto realite prežila viac ako 20 rokov svojho života Gypsy Rose Blanchardová, ktorá sa stala obeťou svojej vlastnej matky. Despotická Dee Dee Blanchardová odmietla nechať dcéru dospieť. Kontrolovala jej život na každej mysliteľnej úrovni. Neustála manipulácia a predstieranie chorôb jej dávali pocit dôležitosti. Obraz matky, ktorá sa celkom sama stará o ťažko chorú dcéru, zas na verejnosti vyvolával súcit, ktorý plnil domáci rozpočet. Až kým sa Gypsy Rose nerozhodla nad svojim životom prevziať kontrolu a predstieranú idylku navždy ukončiť jediným možným riešením – vraždou.CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

V tomto podcaste budeme hovoriť o protihlukovej tkanine z MIT a o tom, aké zvukové mimikry dokážu robiť svižníky (to sú také chrobáčiky). Zdroje Single Layer Silk and Cotton Woven Fabrics for Acoustic Emission and Active Sound Suppression Tiger beetles may weaponize ultrasound against bats Svižníci Image by Pete from Pixabay

Koncom deväťdesiatych rokov a začiatkom milénia sa vo viacerých nemocniciach v amerických štátoch New Jersey a Pennsylvánia vyskytli obdobia, kedy medzi pacientami na jednotke intenzívnej starostlivosti zaznamenávali vyššie množstvá úmrtí, než zvyčajne. Neskôr sa ukázalo, že tieto epizódy neboli náhodné. Ich spoločným menovateľom bol jediný zamestnanec. Ošetrovateľ Charlie, médiami prezývaný ako Anjel smrti. Počas svojho 16-ročného pôsobenia rôznymi liečivami zavraždil viac ako 400 pacientov a spôsobil utrpenie tisíckam príbuzných a blízkych jeho obetí. Anjel smrti sa tak navždy zapísal do dejín ako najhorší sériový nemocničný vrah v Spojených štátov. Čo ho k tomu viedlo a čo pri usmrcovaní svojich obetí skutočne prežíval hlboko vo svojom vnútri asi už nikdy nezistíme. No tak, ako väčšinu psychopaticky narušených osobností, aj prežívanie a konanie Charlesa zrejme zásadne ovplyvnili skúsenosti a zážitky z detstva a rannej mladostiCREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

„Muzika je pro mě něco jako obrovská terapie, jsem hodně pudový, energický a náruživý člověk,“ přiznává zpěvák, skladatel, multiinstrumentalista Honza Křížek, který vydává novou desku s názvem III. „Dneska se dějí šílené věci kolem nás. A já jsem asi dospěl do fáze, kdy jsem chtěl popsat právě temnější stránky, ale na druhou stranu vidíme vždycky nějaké východisko. A tím východiskem z temnoty většinou bývá láska.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V boji o záchranu ľudského života je rozhodujúcou každá sekunda. Ale nie všetci, ktorí stoja na tej správnej strane a nosia biely plášť – sú hrdinami. 10. októbra 2022 sa v Manchestri uskutočnil súd, ktorý sledovali novinári z tých najväčších médií Veľkej Británie aj celého sveta. V lavici pre obžalovaných sedela na pohľad krehká, 32-ročná blondína Lucy. Veľká časť verejnosti bola na jej strane – nikto nechcel uveriť tomu, že zdravotná sestra z novorodeneckého oddelenia by bola schopná zverstiev, ktoré sa jej pripisovali. Avšak obvinenia, ktorým čelila, sa potvrdili a ona sa navždy zapísala do dejín kriminalistiky, ako jedna z najhorších sériových vrahýň Anglicka. CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová *Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Aj na vidieku, kde čas plynie pomalšie a sused si pozná suseda, sa odohrávajú príbehy s tragickým koncom. Pred viac ako 20 rokmi takýto osud zasiahol viaceré české obce, ktoré sa sledom odohraných udalostí navždy zapísali do dejín českej a slovenskej kriminalistiky. Všetky obce mali spoločného menovateľa – manželský pár, ktorý okrem toxickej lásky spájali aj série vrážd. V rokoch 2001 až 2002 Jaroslavovi a Dane za obeť padlo osem ľudí v dôchodkovom veku, ktorých lúpežne prepadávali. Prípad sériových vrahov verejnosťou otriasol najmä z dôvodu, že manželia pred spravodlivosťou utekali pridlho. Prispela k tomu aj skutočnosť, že polícia a súdni patológovia úmrtia dôchodcov považovali za nehody, samovraždy či nešťastné náhody. Jaroslav a Dana sú dodnes symbolom toxického vzťahu. To, či by vraždili, aj keby sa nikdy nestretli, je dnes už len predmetom špekulácií a dohadov. Jedno je však isté. V ich prípade platilo heslo: "Pokiaľ vás smrť nespojí".CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.