Podcasts about aneb

Itálii už několik týdnů sužují rekordní vedra, která se rok od roku opakují častěji. Na mnoha místech šplhají teploty k 40 °C už od dopoledne, a neklesají ani večer. Vlna veder na konci června byla smrtelná po celé Evropě, ale nejvíc obětí zaznamenal italský Milán, kde podle odhadů zemřelo kvůli horku až 500 lidí. U více než 300 z těchto úmrtí vědci přímo spojují příčinu s klimatickými změnami způsobenými lidskou činností, hlavně spalováním fosilních paliv.

Itálii už několik týdnů sužují rekordní vedra, která se rok od roku opakují častěji. Na mnoha místech šplhají teploty k 40 °C už od dopoledne, a neklesají ani večer. Vlna veder na konci června byla smrtelná po celé Evropě, ale nejvíc obětí zaznamenal italský Milán, kde podle odhadů zemřelo kvůli horku až 500 lidí. U více než 300 z těchto úmrtí vědci přímo spojují příčinu s klimatickými změnami způsobenými lidskou činností, hlavně spalováním fosilních paliv. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bádání o Slovanech první republika intenzivně podporovala, nacisté chtěli využít, komunisté zrušitV roce 1922 dochází v mladém Československu k nebývalé věci: parlament přijímá zákon o zřízení dvou vědeckých institucí: Slovanského a Orientálního ústavu, prezident Masaryk věnuje na činnost prvního zmíněného obrovskou sumu tří milionů korun. Stát takto chtěl podpořit svou existenci, jasně deklarovat svou orientaci ve světě a najít pro ni vědeckou bázi, která by svým výzkumem praktické fungování státu předjímala. Následně nacisté měli se Slovanským ústavem své překvapivé plány, zato komunisté velmi záhy usilovali jej zrušit. O těchto fascinujících a setrvale paradoxních dějinách vědecké instituce, jež přesně odrážejí dějiny československého státu, hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Václavem Čermákem.Slovanský ústav začal fungovat až šest let poté, co byl přijat zákon o jeho ustavení. Kromě vědecké sekce měl sekci národohospodářskou, jež měla obhospodařovat vztahy se slovanskými státy na byznysovém základě. To se nepovedlo. Zároveň v té době existovali specialisté srovnávající například právo jednotlivých slovanských zemí (což je dnes bohužel neexistující obor). Bádání ústavu ovšem přesahovalo slovanský areál, věnovalo se totiž též Rumunsku, Maďarsku, Albánii. Prvorepublikový zájem o slovanské národy samozřejmě kromě jiného odrážel národnostní složení nového státu, jenž jako multietnický vlastně přirozeně navázal na strukturu Rakouska-Uherska. A opomenout nelze ani to, že ve Slovanském ústavu významně působili také emigranti z Ruské říše. Stát ovšem hledal a neustále znovu definoval svůj vztah k okolním zemím – ostatně s jedním slovanským státem Československo nemělo podepsanou diplomatickou smlouvu: totiž se Sovětským svazem.Prvorepublikové úzké sepětí státu se slovanským prostorem a slavistickou vědou se v průběhu 20. století neustále rozvolňovalo s nástupem všech dalších režimů, které přicházely. Byl to vývoj mnohdy nečekaný: třeba nacisté uvažovali mít Prahu jako centrum pro své výzkumy židovského národa a národů slovanských. K naplnění tohoto záměru ovšem nedošlo. Zato komunisté – třebaže stát intenzivně prohloubil vztahy se Sovětským svazem – ústav usilovali zrušit. Vznikla Akademie věd, jak ji známe dnes (mimochodem, aby paradoxů nebylo málo, na její rozjezd byly použity peníze určené původně Slovanskému ústavu, které přečkaly druhou světovou válku na bankovním účtu a neustále vydělávaly). Profilace Akademie věd odpovídala novému profilu státu, který intenzivně investoval do průmyslu a těžkého průmyslu a potřeboval vědecká pracoviště bádající na poli přírodních nebo technických věd. ExistenciSlovanského ústav tak hájil a za svého života uhájil svou autoritou historik a velký komunista Zdeněk Nejedlý, jenž si ještě pamatoval pozici slavistického bádání za první republiky.Co se potom dělo dál? Jak do historie ústavu promluvila sovětská okupace? Jak normalizace? Jak probíhalo obnovování ústavu v devadesátých letech? Čím se Slovanský ústav zabývá dnes? Jak se vyrovnával a jak reagoval na jugoslávské války a na válku v Ukrajině? Kolik významných vědeckých prací bylo politickými zásahy nenávratně zničeno? A které naopak vznikly natruc vládnoucím režimům? Aneb konečně podcast, který vypráví neuvěřitelné zapomenuté příběhy.

Biblická úvaha: Dámy v nesnázích (8/20): Hagar aneb Kdo uteče. Autor, čte: Petr Plaňanský.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová u příležitosti zahájení dánského předsednictví EU přijala na radnici města Aarhus předsedkyni Evropské komise von der Leyenovou, předsedu Evropské rady Costu a ukrajinského prezidenta Zelenského.

Za první republiky se život prostitutkám ve srovnání s dobou rakousko-uherskou výrazně ztížil. Roku 1922 byl totiž přijat zákon, který mimo jiné zakázal existenci nevěstinců. Politici si od něj slibovali omezení šíření pohlavních chorob. To se však nepovedlo.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová u příležitosti zahájení dánského předsednictví EU přijala na radnici města Aarhus předsedkyni Evropské komise von der Leyenovou, předsedu Evropské rady Costu a ukrajinského prezidenta Zelenského.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnešní Hradecké minuty jsou na téma: Modistky. Plujeme dál na módní vlně a zaměříme se na modistky, které, mimo jiné, zhotovovaly dámám a dívkám v Hradci Králové kloboučky a pokrývky hlavy. Protože dámu v období První republiky si bez klobouku nelze vůbec představit.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnešní Hradecké minuty jsou na téma: Modistky. Plujeme dál na módní vlně a zaměříme se na modistky, které, mimo jiné, zhotovovaly dámám a dívkám v Hradci Králové kloboučky a pokrývky hlavy. Protože dámu v období První republiky si bez klobouku nelze vůbec představit.

Biblická úvaha: Dámy v nesnázích (6/20): Sára aneb Stále stejné chyby. Autor, čte: Petr Plaňanský.

Je umělá vagína nevěrou? Je jen pro samotné muže, či do páru? Pomáhá s výdrží? A nastal u nich nějaký vývoj za poslední roky? A co si o nich myslí naše Aly? Aneb skoro hodinový průvodce světem ryze pánských hraček = materiálů, tvarů, funkcí, ... A jaké existují?Realistické / nerealistické (Fleshlight vs Tenga)Pusinky, zadečky (Fleshsack), vulvy (vagíny)Vibrační / nevibrační (Fleshlight vibro x Cobra libre x cokoliv)Hloupé / chytréVyhřívané / klasickéSamo-přirážející (Kiiro Neon, The Handy Interactive Stroker, Sexy Elephant D Rush = nebo na šukacím stroji)S regulací tlaku (Tenga Egg, plusOne, Handy Diamond, …)S podtlakem (Svakom Sam Neo, …)Kam dál pokračovat:https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/eroticke-pomucky-pro-muze/https://www.lascivni.cz/tag/honitka/https://www.lascivni.cz/rozhovory/dovoz-erotickych-hracek-plusone/https://www.lascivni.cz/tag/fleshlight/https://www.lascivni.cz/tag/plusone/https://www.lascivni.cz/tag/tenga/https://www.lascivni.cz/tag/monkey-spanker/https://www.lascivni.cz/tag/fun-factory/Celý díl je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/kurzy/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/e-booky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.4) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?V jakých českých obchodech sami nakupujeme pomůcky pro testování? A proč zrovna na těchto? Máme je ověřené z hromady objednávek!Tyto můžeme rozhodně doporučit:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Růžovýslon.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop51.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,dalších +20 jsme  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠v rámci redakce testovali zde...⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠5) Neměly by vám ujít ani naše aktualizované slevové kupony a akcičky na českých sex-shopech: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Slevové kupony a akce pro české SEXSHOPY⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠6) A znáte naše povídkové ⁠Roztouženy.cz⁠? Prémiové audio erotické povídky? Jestli ne, rovnou začněte diskrétně poslouchat na: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Roztouženy.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠i na Spotify a dalších místech!⁠

Léto přináší zvýšené riziko dehydratace v důsledku vyšších teplot, zvýšeného pocení a často i vyšší fyzické aktivity. Otázka správné hydratace se tak stává středem pozornosti nejen sportovců, ale i běžné populace. Jedním z často zmiňovaných prostředků k zajištění dostatečného příjmu tekutin jsou iontové nápoje. Jaký je však jejich skutečný význam z vědeckého pohledu?

Když do rodiny přijdou děti, obrátí se pozornost automaticky především směrem k nim. Možná i proto volá vztahová poradkyně Milena Mikulková: "Pečujte o své partnerství". Pokračování série nazvané Hlavu vzhůru, rodiče přináší Rozmarýna s Renátou Žemličkovou

30 let od Srebrenice: město je poloprázdné, dominuje billboard s Putinem. Prokázala se genocida?11. července 1995 došlo v Evropě k největšímu zločinu od 2. světové války – popravě více než osmi tisíc bosenských muslimů ve Srebrenici. Přestože je tato událost jasně popsaná a zdokumentovaná, vrcholní političtí představitelé bosenské Republiky srbské a Srbska i po 30 letech tuto hrůznou událost relativizují a odmítají ji označit za genocidu. Při příležitosti tohoto smutného výročí si bratři Jakub a Lukáš Novosadovi do dalšího dílu svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované pozvali sociální a kulturní antropoložku Markétu Slavkovou, která se ve svých terénních výzkumech dlouhodobě zabývá právě Srebrenicou a dalšími událostmi s ní spojenými.Na začátku se Markéta Slavková pouští do bližšího popisu příčin a průběhu červencových událostí ve Srebrenici, přičemž se zaměřuje hlavně na obléhání města, více než roční blokování zásobování civilního obyvatelstva jakýmikoliv potravinami a jejich systematické vyhladovění. Připomíná kořeny celého válečného konfliktu, průběh bojů o oblast Podrinje, postupné vyzbrojování bosenských muslimů i vznik Armády Bosny a Hercegoviny. Pozastavuje se i nad úlohou a působením Nasera Oriće a dalších obránců této oblasti, kteří za své útoky na srbské pozice byli také obžalování u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. Postupně se v podcastu s bratry propracuje až k samotnému vyústění dobývání Srebrenice, tedy cílené likvidaci tisíců muslimských mužů a chlapců. Od samého začátku tento akt označuje za genocidu, vysvětluje i proč. Zároveň ale opakovaně odmítá kolektivní vinu Srbů jako národa. V tomto kontextu uvádí i příklady vzájemné pomoci mezi oběma etniky z řad civilního obyvatelstva.Během povídání se Markéta Slavková dostane i k zajímavým poznatkům ze svých výzkumů, kdy například popisuje, jak příslušníci srbských vojenských a paravojenských jednotek kromě potravin blokovali například i dodávky soli do Srebrenice, což se následně projevilo na duševním zdraví jeho obyvatel.Na základě více než desetileté zkušenosti s životem v této oblasti, četných svědectví přeživších a pozůstalých i svých odborných výzkumů Markéta Slavková přibližuje okolnosti této hrůzné události, následný vývoj i současnou situaci v regionu, přičemž předkládá argumenty, proč se ve Srebrenici nejednalo o masakr, jak tvrdí Srbové, nýbrž cílenou a řízenou genocidu.Závěrem Markéta dodává poznatky o stávající situaci, kdy se z bývalé lázeňské město s velkým turistickým potenciálem proměnilo v liduprázdné místo, kde kvůli dlouhodobému přístupu místní samosprávy pozvolna zanikají i základní služby, a tak ho začínají opouštět i poslední zbytky zdejšího obyvatelstva.Připomenutí smutného a tragického výročí jednoho válečného zločinu i popis stávající bezvýchodné situace. Aneb konečně podcast, který se pouští i do bolestivých témat z nedávné slovanské minulosti.

Čestný lídr Motoristů Filip Turek, jaký to paradox, má problém: Dle zjištění serveru Page Not Found na něj bylo podáno trestní oznámení za sexuální násilí, k němuž mělo dojít před 15 až 20 lety. Ve zprávách z údajného Turkova osobního emailu se toto chování na řadě míst potvrzuje, doprovázené přitom sebelítostivými poznámkami a různými citovými manipulacemi, jakých bývají intimní roztržky plné. Co teď s tím?

V časech společného státu možná měli Češi sklon chovat se ke Slovákům jako k mladším bratrům, které je tu a tam třeba trochu vést. Postupem času, především díky zákonu o federaci platného od prvého ledna 1969, to ale mizelo a Slováci se cítili a chovali samostatně. Byť stále pod jednou střechou. Z níž se pak k českému překvapení po konci takřečeného socialistického tábora ihned počali drát ven.

V časech společného státu možná měli Češi sklon chovat se ke Slovákům jako k mladším bratrům, které je tu a tam třeba trochu vést. Postupem času, především díky zákonu o federaci platného od prvého ledna 1969, to ale mizelo a Slováci se cítili a chovali samostatně. Byť stále pod jednou střechou. Z níž se pak k českému překvapení po konci takřečeného socialistického tábora ihned počali drát ven.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čestný lídr Motoristů Filip Turek, jaký to paradox, má problém: Dle zjištění serveru Page Not Found na něj bylo podáno trestní oznámení za sexuální násilí, k němuž mělo dojít před 15 až 20 lety. Ve zprávách z údajného Turkova osobního emailu se toto chování na řadě míst potvrzuje, doprovázené přitom sebelítostivými poznámkami a různými citovými manipulacemi, jakých bývají intimní roztržky plné. Co teď s tím?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biblická úvaha: Dámy v nesnázích (2/20): Eva aneb Bolest první matky. Autor, čte: Petr Plaňanský.

Máme celou nástěnku výroků z jiných oddělení typu: „Paní to bolet nemůže, dostala paralen,“... „To je normální, že to po operaci bolí,“ napsala mi kamarádka lékařka působící v ambulanci Léčby bolesti, když jsem si stěžovala, že prakticky na všechny neduhy a bolesti se mi dostane odpověď: „Vezměte si paralen“. Případně s dodatkem „Stačí jeden, abyste se neufetovala.“

Máme celou nástěnku výroků z jiných oddělení typu: „Paní to bolet nemůže, dostala paralen,“... „To je normální, že to po operaci bolí,“ napsala mi kamarádka lékařka působící v ambulanci Léčby bolesti, když jsem si stěžovala, že prakticky na všechny neduhy a bolesti se mi dostane odpověď: „Vezměte si paralen“. Případně s dodatkem „Stačí jeden, abyste se neufetovala.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biblická úvaha: Dámy v nesnázích (1/20): Eva aneb Ta úplně první. Autor, čte: Petr Plaňanský.

Bombardování Bělehradu jsem si přál, omluvu za Srebrenici už nečekám. Češi Jugoslávce přijali dobřeOpíjet se v roce 1988 v socialistické Praze a pak suverénně odjet na kávu do Paříže. Prožít sametovou revoluci, vnímat nádech svobody v Československu, zároveň sledovat, že o vlastní svobodu přicházím, protože můj stát se propadá do krvavé vřavy. Dívat se na poklidný rozpad Československa a přitom se sám sebe ptát, jestli válka v Chorvatsku nebo v Bosně je i moje válka. Emigrovat do Prahy, přitom se starat o rodinu v obléhaném Sarajevu. No a pak proměnit svůj život pod tíhou těchto zážitků: založit a vést nejvýznamnější festival dokumentárních filmů Jeden svět, věnovat se konfliktům v Barmě nebo Gruzii a pomáhat tamním lidem. To jsou jenom některé ze zákrut fascinujícího života „žižkovského Sarajevana“ Igora Blaževiče. „Nikdy jsme nechtěl zobrazovat utrpení lidí ve válce, ale to, že se i v tak šílených chvílích dokázali zachovat svobodně, statečně, lidsky,“ říká kromě mnoha jiných věcí bratrům Jakubovi a Lukáši Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované.Na začátku Igor Blaževič vzpomíná na přelom osmdesátých a devadesátých let, popisuje své zážitky a pozorování z doby, kdy jako Jugoslávec začal pociťovat, že přichází o svobodu, na kterou byl zvyklý, a kdy nemohl cestovat na svůj jugoslávský pas (poprvé mu to znemožnili, jaký paradox, Slovinci), a zároveň sledoval, jak Češi, do té doby utlačovaní, svou svobodu nabývají. Mluví také o tom, jak se stal „sluníčkářem“, tedy zapadl do českých disidentských kruhů, a skrze ně vnímal dění v Česku, nebo jak si postupně uvědomoval, že válka v Jugoslávii, konkrétně v Bosně, se ho osobně dotýká, protože mu v obléhaném městě zůstala celá rodina. Ostatně jaká je Igorova osobní identita? Je Jugoslávec? Bosenský Jugoslávec? Chorvat? Sarajevan? Žižkovský Bosňan? Anebo světoobčan, který ztratil část své duše?Řeč přijde také na to, zda v sobě člověk může utišit válečné trauma, zda Mezinárodní soudní tribunál dokázal zahladit nějaké bolesti, aby na postižených místech došlo alespoň k minimální katarzi, anebo zda to překvapivě vůbec nedokázal. Jedno ze silných míst celého rozhovoru je o tom, zda očekávat omluvu od agresorů, anebo ne („se Srby jsem se znovu začal přátelit, až když jsem od nich přestal očekávat omluvy za Srebrenici – neomluvil se totiž žádný“). Není touha po omluvách vlastní jenom nám západním křesťanům? Dojde také na úvahu o spojeneckém bombardování Bělehradu, s nímž Igor Blaževič souhlasil, ba dokonce po něm volal, s čímž se musí vyrovnat Jakub, který Bělehrad považuje za svůj druhý domov. Dále Igor vypráví, že se po válce zhroutil a musel půl roku odpočívat, načež odjel na druhou stranu světa zkoumat, zda se tamní konflikty liší od našich, nebo ne. „Přitom si člověkuvědomí, že když má válečné zážitky, získá určitou senzibilitu, díky níž konfliktům rozumí lépe. A dostavuje se určitý adrenalin, už to ovzduší pořád trochu potřebujete.“Hovoříme také o tom, jak česká společnost přijímala v devadesátých letech uprchlíky z Jugoslávie: „Nebyl to vůbec žádný problém. Válka v Jugoslávii byla první válka svobodného Československa, přijímali nás také proto, že jsme pro Čechy představovali jejich sen o moři a že nechápali, proč jsme to udělali a začali po sobě střílet. My jsme promarnili svou šanci: byli jsme o třicet let napřed před ostatními státy východního bloku, mohli jsme být první v Evropské unii. Místo toho jsme se začali vraždit,“ uvažuje Igor Blaževič. A pokud jde o dnešek a poměry Čechů k ukrajinské emigraci, dodává: „Svět začal být velmi nestabilní a komplikovaný, my jako Západ jsme ztratili sebevědomí, že víme, co je správné. Výsledkem je sebeuzavření společnosti, té liberální. Ukrajina to trochu, aspoň na chvíli, změnila, a společnost byla ochotná se zase otevřít. A už je to zase pryč.“Velký portrét výjimečného muže. Mnoho silných myšlenek weltmana, který si prošel ledasčím. Aneb konečně podcast, který odkrývá člověka.

Vztahová poradkyně Milena Mikulková napsala knihu Hlavu vzhůru, rodiče. O tom, že je důležitější připravit rodiče na cestu než jasně narýsovat cestu pro děti, rozmlouvá s moderátorkou Renátou Žemličkovou. Jak to vypadá „jít na výchovu selským rozumem“ je řeč v první části třináctidílné série rozhovorů.

Donald Trump slíbil svým voličům, že učiní Amerikou opět velkou, takzvaná MAGA je jeho nejbližší politický kruh. Obecně varianty tohoto sloganu prezident užívá rád – chce učinit Ameriku znovu zdravou, bezpečnou a také pracující. Nic z toho neplatí pro americkou měnu, tu evidentně prezident nechce mít ani velkou, ani silnou.

Donald Trump slíbil svým voličům, že učiní Amerikou opět velkou, takzvaná MAGA je jeho nejbližší politický kruh. Obecně varianty tohoto sloganu prezident užívá rád – chce učinit Ameriku znovu zdravou, bezpečnou a také pracující. Nic z toho neplatí pro americkou měnu, tu evidentně prezident nechce mít ani velkou, ani silnou. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zveme do radioporadny, která se věnuje prevenci před krádežemi a dalšími nepříjemnými záležitostmi, které nás přes prázdniny a léto mohou potkat. Léto je časem pohody, slunce a zaslouženého odpočinku, ale bohužel právě i ve zmíněném obdobím na nás číhá řada nebezpečí.

Americký sen po česku. Tak lze popsat příběh Tomáše Bati a jeho rodiny, která dokázala z chudobných podmínek vybudovat světový obuvnický kolos. Nebylo náhodou, že se zakladateli tohoto zlínského zázraku začalo říkat „Český Ford“. Pojďme se podívat na příběh této značky, který je i příběhem o výjimečném vizionářství, lásce k inovacím, urputné pracovitosti, ale i tvrdosti a sobeckém pragmatismu.

O lázních v Teplicích nad Bečvou máme písemné zprávy už z šestnáctého století. Jejich tvář výrazně proměnila první republika. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kázání "Sedmero stěhování aneb 30 (k)roků ke zralému manželství" (14 min.) při mši svaté v sobotu 28. 6. 2025 v Čakovicích Písemný podklad ke kázání: https://agas.cz/include/stahnout_soubor.php?soubor=7726 Fotoalbum (od Honzy Kováře): https://www.jankovar.cz/privatni-zona/kika-a-jindra-30/

V Česku neobvyklá, varovná událost. Policie zatkla pět mladých Čechů. Jsou podezřelí z podpory a propagace terorismu, podněcování k nenávisti a plánování teroristického útoku. Většině je méně než 18, některým ani ne 15 let. Jeden z nich je ve vazbě. Minimálně jeden byl ve spojení s verbířem Islámského státu, tedy s jakýmsi náborářem jedné z teroristických organizací působících v Sýrii. Verbíř skupině zadával úkoly, plánovali s ním teroristický útok.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náměstí Della Signoria ve Florencii působí jako pravý Babylon: mezi sochami a velkolepými budovami jsou všude turisté, cyklisté, prodavači suvenýrů, fronty u pokladen, zmrzlináři, koňské povozy.

V sobotu 28. června uběhne 111 let od atentátu v Sarajevu, který stojí na počátku první světové války. Výročí tří jedniček vybízí k události se vrátit a probrat ji skutečně zevrubně. A tak vás při poslechu čekají odpovědi například na otázky, jaké bylo pozadí atentátu (tedy nejen způsob jeho provedení, ale proč k němu vůbec došlo), jak na atentát reagovala česká a srbská společnost nebo jak na něj reagoval rakouský dvůr a jak srbský stát. Jaký vlastně byl vztah mezi Srbskem, Rakouskem a Bosnou? Jak se s dědictvím atentátu nakládalo v Jugoslávii a v samotném Sarajevu? Jak si atentát připomínáme my? A víme o něm skutečně všechno, anebo stále existuje překvapivě mnoho otázek, o nichž nejen veřejnost, ale také historická obec vedou vášnivé spory? O tom všem v detailní a obsáhlé epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s historikem Borisem Moskovićem. Na úvod se probírá první atentát v Srbsku, totiž atentát na královský pár v roce 1903 – vlastně veřejná poprava, která šokovala Evropu a stvrdila obraz Balkánu jako sudu se střelným prachem a založila obraz Srbů jako barbarů, kteří se neštítí ničeho a který se na ně vytahuje pravidelně (například při válkách v devadesátých letech). Tato událost založila nějakou tradici, jež se táhne až dodnes (vzpomeňme na atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003). Kontext sarajevského atentátu však nebyl dán pouze dynamickým vývojem politiky v Evropě a jejími anarchistickými sklony, vedly k němu také balkánské války, zvyšující se srbské sebevědomí po rozšíření teritoria a znovuzískání dávných držav, jako bylo Kosovo, radost nad tím, že z Balkánu zmizely i poslední osmanské vlivy – až zůstala potřeba osvobodit jenom Rakouskem anektovanou Bosnu. Zůstává ovšem otázka: skutečně si Srbsko po vyčerpávajících předešlých válkách přálo válku novou?A lze se ptát dál: kdo byli mladíci z organizace Mladá Bosna? Tedy členové organizace, jež skutečně atentát provedla, ačkoli se běžně traduje, že šlo o akci organizace jiné, zvané Černá ruka. Odkud se vzali, jaké bylo jejich sociální pozadí, jak uvažovali o světě a proč se radikalizovali? Co si vlastně mysleli, že atentátem způsobí? Ostatně jak se k nim po provedení atentátu stavěl srbský stát? Je skutečně pravda, že Rakousko bylo varováno, aby do Sarajeva žádnou delegaci neposílalo? Anebo toto varování bylo jenom šikovným diplomatickým manévrem, aby si srbský stát preventivně umyl nad potenciálním průšvihem ruce?2 / 2Je totiž potřeba vnímat také datum, kdy k atentátu došlo: na svátek Vidovdan čili Vítův den, což je významný pravoslavný svátek a také výročí bitvy na Kosově poli. Příjezd následníka trůnu katolického císařství tedy byl vnímán jako provokace. Na druhou stranu jak vnímat Gavrila Principa, který byl až několikátým atentátníkem v pořadí, protože pokusy jeho předchůdců se nezdařily – je to srbský nacionalista? Bosenský nacionalista? Jugoslávský nacionalista? Každý režim se s ním musel vyrovnávat po svém, což se odráželo například na tom, kdy měl Princip na místě atentátu pamětní desku a kdy ne: za druhé světové války zmizela a byla věnována k narozeninám Adolfu Hitlerovi jako jeden z dokladů jeho vítězství (Hitler vzpomínal, že sarajevským atentátem byl v mládí silně pobouřen), za socialistické Jugoslávie se deska na místo vrátila, naopak za války v devadesátých letech, kdy Sarajevo tři roky Srbové obléhali a chtěli ho totálně zlikvidovat, ji místní samozřejmě znovu sundali.To jsou jenom střípky z mnoha a mnoha příběhů, které epizoda probírá, jelikož se jich kolem atentátu za těch sto jedenáct let nashromáždilo opravdu nepřeberné množství. Aneb konečně podcast, který jde do hloubky i šířky dějin.

Náměstí Della Signoria ve Florencii působí jako pravý Babylon: mezi sochami a velkolepými budovami jsou všude turisté, cyklisté, prodavači suvenýrů, fronty u pokladen, zmrzlináři, koňské povozy.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo ve Francii nezná jméno dětské lékařky a psychoanalytičky Françoise Doltové? Françoise Doltová jako jedna z prvních mluvila o malých dětech jako o důležitých osobách, které se musí respektovat. Její názory ovlivnily generace pedagogů.

Kdo ve Francii nezná jméno dětské lékařky a psychoanalytičky Françoise Doltové? Françoise Doltová jako jedna z prvních mluvila o malých dětech jako o důležitých osobách, které se musí respektovat. Její názory ovlivnily generace pedagogů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby, tedy takzvaná satelitní městečka. Ta pohlcují okolní louky a pole a vytrácí se taky původní venkovský ráz. Noví obyvatelé každé ráno sedají do aut, odjíždějí za prací do většího města a vracejí se pouze na noc.

Den otců, svatý Vít a tvarůžková polévka k tomu! O mužích, mýtech i receptech, po kterých se zapráší. A proč letadlo necouvá? Buďte na další návštěvě u Jiřinky s Alenkou.

Jak se mladé Československo a jeho demokracie vyrovnaly se staletými šlechtickými privilegii a s velkými pozemkovými držbami v rukou rodové aristokracie? A jak na to sama šlechta reagovala? Prozkoumejte s námi právní, sociální a ideologické souřadnice prvorepublikové pozemkové reformy.

V dalším pořadu O čem se mluví jsme se tentokrát věnovaly katastrofám, které potkaly obyvatele Olomouckého kraje v jeho 25leté historii.

Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené mezi Východem a Západem. Paradoxně nepřežil přechod k demokracii a decentralizaci. Jaká byla Titova Jugoslávie?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přišel čas na další tierlist - a tentokrát je pořádně tvrďáckej, džjé. V minulosti už jsme řadili ikonické světové rockové kapely, dnes se takzvaně podíváme na zoubek českému bigbítu. Lokální kapely, které všichni znáte a milujete (nebo nenávidíte), jsme seřadili do pěti úhledných kategorií. Silné názory máme na tato abecedně řazená uskupení:V první půlce Argema, Buty, Čechomor, Divokej Bill, Chinaski, Kabát, Kryštof, Lucie, Mig 21 a Mňága a žďorp

Host: právník a psycholog Ladislav Koubek. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Poštovní balíky nejsou na první pohled nijak sexy téma. Přesto se na jejich pozadí odehrává jeden z nejpozoruhodnějších byznysových soubojů, v nichž za nitky tahají kapitáni průmyslu i nejvlivnější politické šarže. Zároveň to je příběh čistého kapitalismus a konkurenčního soupeření, z nějž nakonec profituje nejvíc zákazník.

Mohl by to být námět na film: Prominentní zajatci čekají jako rukojmí na horském hradě. Zatím se jim nevede zle, ale další dny jsou nejisté. Blíží se konec války. Budou vyměněni a osvobozeni, nebo zastřeleni? Boj o hrad Itter byl zřejmě nejpodivnější bitvou 2. světové války. Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stáli Němci proti Němcům.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Měla to být ozdoba pečlivé a odpovědné práce současné vlády, nakonec je z toho politický problém – a jen těžko se dá říct, kde přesně se stala chyba a kdo za to všechno může. Soudní pozastavení podpisu smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Dukovany II., které soud vykonal na základě stížnosti neúspěšného účastníka tendru, francouzské EdF, může celý projekt položit.

Varšava srovnaná se zemí, Paříž a Londýn bombardované. Konec 2. světové války nepřinesl jen úlevu, ale i počítání ztát. Praha byla dlouho uchráněná. Přesto se na její podobě podepsaly především dvě události – bombardování v únoru 1945 a květnové povstání. Která místa se tak proměnila? Která zmizela nadobro?

Málokdo si dokáže představit situaci pilota, který se řítí vzduchem a neví, jestli se někdy vrátí. Musí se rozhodovat rychle a správně, nesmí ztratit orientaci. 7. listopadu 1944 se nad územím Srbska odehrála letecká bitva, ke které nikdy nemělo dojít.

Přesně to se stalo v listopadu 1944 nad územím Srbska, kdy proti sobě bojovali američtí a sovětští letci.

Boj o rozhlas, osvobozování Plzně nebo Liberce, ale také plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa se zamýšlejí nad tím, co všechno přinesl konec války na českém území. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu na různých místech Československé republiky. Pestrobarevnou mozaiku, kterou přinesly poslední válečné dny, skládají autoři v novém dílu Hlasů paměti.