Podcasts about aneb

Bombardování Bělehradu jsem si přál, omluvu za Srebrenici už nečekám. Češi Jugoslávce přijali dobřeOpíjet se v roce 1988 v socialistické Praze a pak suverénně odjet na kávu do Paříže. Prožít sametovou revoluci, vnímat nádech svobody v Československu, zároveň sledovat, že o vlastní svobodu přicházím, protože můj stát se propadá do krvavé vřavy. Dívat se na poklidný rozpad Československa a přitom se sám sebe ptát, jestli válka v Chorvatsku nebo v Bosně je i moje válka. Emigrovat do Prahy, přitom se starat o rodinu v obléhaném Sarajevu. No a pak proměnit svůj život pod tíhou těchto zážitků: založit a vést nejvýznamnější festival dokumentárních filmů Jeden svět, věnovat se konfliktům v Barmě nebo Gruzii a pomáhat tamním lidem. To jsou jenom některé ze zákrut fascinujícího života „žižkovského Sarajevana“ Igora Blaževiče. „Nikdy jsme nechtěl zobrazovat utrpení lidí ve válce, ale to, že se i v tak šílených chvílích dokázali zachovat svobodně, statečně, lidsky,“ říká kromě mnoha jiných věcí bratrům Jakubovi a Lukáši Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované.Na začátku Igor Blaževič vzpomíná na přelom osmdesátých a devadesátých let, popisuje své zážitky a pozorování z doby, kdy jako Jugoslávec začal pociťovat, že přichází o svobodu, na kterou byl zvyklý, a kdy nemohl cestovat na svůj jugoslávský pas (poprvé mu to znemožnili, jaký paradox, Slovinci), a zároveň sledoval, jak Češi, do té doby utlačovaní, svou svobodu nabývají. Mluví také o tom, jak se stal „sluníčkářem“, tedy zapadl do českých disidentských kruhů, a skrze ně vnímal dění v Česku, nebo jak si postupně uvědomoval, že válka v Jugoslávii, konkrétně v Bosně, se ho osobně dotýká, protože mu v obléhaném městě zůstala celá rodina. Ostatně jaká je Igorova osobní identita? Je Jugoslávec? Bosenský Jugoslávec? Chorvat? Sarajevan? Žižkovský Bosňan? Anebo světoobčan, který ztratil část své duše?Řeč přijde také na to, zda v sobě člověk může utišit válečné trauma, zda Mezinárodní soudní tribunál dokázal zahladit nějaké bolesti, aby na postižených místech došlo alespoň k minimální katarzi, anebo zda to překvapivě vůbec nedokázal. Jedno ze silných míst celého rozhovoru je o tom, zda očekávat omluvu od agresorů, anebo ne („se Srby jsem se znovu začal přátelit, až když jsem od nich přestal očekávat omluvy za Srebrenici – neomluvil se totiž žádný“). Není touha po omluvách vlastní jenom nám západním křesťanům? Dojde také na úvahu o spojeneckém bombardování Bělehradu, s nímž Igor Blaževič souhlasil, ba dokonce po něm volal, s čímž se musí vyrovnat Jakub, který Bělehrad považuje za svůj druhý domov. Dále Igor vypráví, že se po válce zhroutil a musel půl roku odpočívat, načež odjel na druhou stranu světa zkoumat, zda se tamní konflikty liší od našich, nebo ne. „Přitom si člověkuvědomí, že když má válečné zážitky, získá určitou senzibilitu, díky níž konfliktům rozumí lépe. A dostavuje se určitý adrenalin, už to ovzduší pořád trochu potřebujete.“Hovoříme také o tom, jak česká společnost přijímala v devadesátých letech uprchlíky z Jugoslávie: „Nebyl to vůbec žádný problém. Válka v Jugoslávii byla první válka svobodného Československa, přijímali nás také proto, že jsme pro Čechy představovali jejich sen o moři a že nechápali, proč jsme to udělali a začali po sobě střílet. My jsme promarnili svou šanci: byli jsme o třicet let napřed před ostatními státy východního bloku, mohli jsme být první v Evropské unii. Místo toho jsme se začali vraždit,“ uvažuje Igor Blaževič. A pokud jde o dnešek a poměry Čechů k ukrajinské emigraci, dodává: „Svět začal být velmi nestabilní a komplikovaný, my jako Západ jsme ztratili sebevědomí, že víme, co je správné. Výsledkem je sebeuzavření společnosti, té liberální. Ukrajina to trochu, aspoň na chvíli, změnila, a společnost byla ochotná se zase otevřít. A už je to zase pryč.“Velký portrét výjimečného muže. Mnoho silných myšlenek weltmana, který si prošel ledasčím. Aneb konečně podcast, který odkrývá člověka.

Donald Trump slíbil svým voličům, že učiní Amerikou opět velkou, takzvaná MAGA je jeho nejbližší politický kruh. Obecně varianty tohoto sloganu prezident užívá rád – chce učinit Ameriku znovu zdravou, bezpečnou a také pracující. Nic z toho neplatí pro americkou měnu, tu evidentně prezident nechce mít ani velkou, ani silnou.

Donald Trump slíbil svým voličům, že učiní Amerikou opět velkou, takzvaná MAGA je jeho nejbližší politický kruh. Obecně varianty tohoto sloganu prezident užívá rád – chce učinit Ameriku znovu zdravou, bezpečnou a také pracující. Nic z toho neplatí pro americkou měnu, tu evidentně prezident nechce mít ani velkou, ani silnou. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zveme do radioporadny, která se věnuje prevenci před krádežemi a dalšími nepříjemnými záležitostmi, které nás přes prázdniny a léto mohou potkat. Léto je časem pohody, slunce a zaslouženého odpočinku, ale bohužel právě i ve zmíněném obdobím na nás číhá řada nebezpečí.

Americký sen po česku. Tak lze popsat příběh Tomáše Bati a jeho rodiny, která dokázala z chudobných podmínek vybudovat světový obuvnický kolos. Nebylo náhodou, že se zakladateli tohoto zlínského zázraku začalo říkat „Český Ford“. Pojďme se podívat na příběh této značky, který je i příběhem o výjimečném vizionářství, lásce k inovacím, urputné pracovitosti, ale i tvrdosti a sobeckém pragmatismu.

V Česku neobvyklá, varovná událost. Policie zatkla pět mladých Čechů. Jsou podezřelí z podpory a propagace terorismu, podněcování k nenávisti a plánování teroristického útoku. Většině je méně než 18, některým ani ne 15 let. Jeden z nich je ve vazbě. Minimálně jeden byl ve spojení s verbířem Islámského státu, tedy s jakýmsi náborářem jedné z teroristických organizací působících v Sýrii. Verbíř skupině zadával úkoly, plánovali s ním teroristický útok.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu 28. června uběhne 111 let od atentátu v Sarajevu, který stojí na počátku první světové války. Výročí tří jedniček vybízí k události se vrátit a probrat ji skutečně zevrubně. A tak vás při poslechu čekají odpovědi například na otázky, jaké bylo pozadí atentátu (tedy nejen způsob jeho provedení, ale proč k němu vůbec došlo), jak na atentát reagovala česká a srbská společnost nebo jak na něj reagoval rakouský dvůr a jak srbský stát. Jaký vlastně byl vztah mezi Srbskem, Rakouskem a Bosnou? Jak se s dědictvím atentátu nakládalo v Jugoslávii a v samotném Sarajevu? Jak si atentát připomínáme my? A víme o něm skutečně všechno, anebo stále existuje překvapivě mnoho otázek, o nichž nejen veřejnost, ale také historická obec vedou vášnivé spory? O tom všem v detailní a obsáhlé epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s historikem Borisem Moskovićem. Na úvod se probírá první atentát v Srbsku, totiž atentát na královský pár v roce 1903 – vlastně veřejná poprava, která šokovala Evropu a stvrdila obraz Balkánu jako sudu se střelným prachem a založila obraz Srbů jako barbarů, kteří se neštítí ničeho a který se na ně vytahuje pravidelně (například při válkách v devadesátých letech). Tato událost založila nějakou tradici, jež se táhne až dodnes (vzpomeňme na atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003). Kontext sarajevského atentátu však nebyl dán pouze dynamickým vývojem politiky v Evropě a jejími anarchistickými sklony, vedly k němu také balkánské války, zvyšující se srbské sebevědomí po rozšíření teritoria a znovuzískání dávných držav, jako bylo Kosovo, radost nad tím, že z Balkánu zmizely i poslední osmanské vlivy – až zůstala potřeba osvobodit jenom Rakouskem anektovanou Bosnu. Zůstává ovšem otázka: skutečně si Srbsko po vyčerpávajících předešlých válkách přálo válku novou?A lze se ptát dál: kdo byli mladíci z organizace Mladá Bosna? Tedy členové organizace, jež skutečně atentát provedla, ačkoli se běžně traduje, že šlo o akci organizace jiné, zvané Černá ruka. Odkud se vzali, jaké bylo jejich sociální pozadí, jak uvažovali o světě a proč se radikalizovali? Co si vlastně mysleli, že atentátem způsobí? Ostatně jak se k nim po provedení atentátu stavěl srbský stát? Je skutečně pravda, že Rakousko bylo varováno, aby do Sarajeva žádnou delegaci neposílalo? Anebo toto varování bylo jenom šikovným diplomatickým manévrem, aby si srbský stát preventivně umyl nad potenciálním průšvihem ruce?2 / 2Je totiž potřeba vnímat také datum, kdy k atentátu došlo: na svátek Vidovdan čili Vítův den, což je významný pravoslavný svátek a také výročí bitvy na Kosově poli. Příjezd následníka trůnu katolického císařství tedy byl vnímán jako provokace. Na druhou stranu jak vnímat Gavrila Principa, který byl až několikátým atentátníkem v pořadí, protože pokusy jeho předchůdců se nezdařily – je to srbský nacionalista? Bosenský nacionalista? Jugoslávský nacionalista? Každý režim se s ním musel vyrovnávat po svém, což se odráželo například na tom, kdy měl Princip na místě atentátu pamětní desku a kdy ne: za druhé světové války zmizela a byla věnována k narozeninám Adolfu Hitlerovi jako jeden z dokladů jeho vítězství (Hitler vzpomínal, že sarajevským atentátem byl v mládí silně pobouřen), za socialistické Jugoslávie se deska na místo vrátila, naopak za války v devadesátých letech, kdy Sarajevo tři roky Srbové obléhali a chtěli ho totálně zlikvidovat, ji místní samozřejmě znovu sundali.To jsou jenom střípky z mnoha a mnoha příběhů, které epizoda probírá, jelikož se jich kolem atentátu za těch sto jedenáct let nashromáždilo opravdu nepřeberné množství. Aneb konečně podcast, který jde do hloubky i šířky dějin.

Náměstí Della Signoria ve Florencii působí jako pravý Babylon: mezi sochami a velkolepými budovami jsou všude turisté, cyklisté, prodavači suvenýrů, fronty u pokladen, zmrzlináři, koňské povozy.

Náměstí Della Signoria ve Florencii působí jako pravý Babylon: mezi sochami a velkolepými budovami jsou všude turisté, cyklisté, prodavači suvenýrů, fronty u pokladen, zmrzlináři, koňské povozy.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo ve Francii nezná jméno dětské lékařky a psychoanalytičky Françoise Doltové? Françoise Doltová jako jedna z prvních mluvila o malých dětech jako o důležitých osobách, které se musí respektovat. Její názory ovlivnily generace pedagogů.

Kdo ve Francii nezná jméno dětské lékařky a psychoanalytičky Françoise Doltové? Françoise Doltová jako jedna z prvních mluvila o malých dětech jako o důležitých osobách, které se musí respektovat. Její názory ovlivnily generace pedagogů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby, tedy takzvaná satelitní městečka. Ta pohlcují okolní louky a pole a vytrácí se taky původní venkovský ráz. Noví obyvatelé každé ráno sedají do aut, odjíždějí za prací do většího města a vracejí se pouze na noc.

Video je o nejdokonalejším robotovi, kterého jsme jako lidstvo poslali na Mars, tedy o roveru Perseverance a vrtulníčku Ingenuity.Dozvíte se, jak oba stroje fungují, jaké nesou přístroje, co na Marsu dělají i to, proč jsou tak fascinující.Podpořit mou tvorbu můžete jakoukoli částkou na účet:274142500287/0100Nebo na:https://ko-fi.com/luckylukeczDíky moc...Moje videa můžete vidět i na Youtube:www.youtube.com/@LUCKYLUKECZFacebook LuckyLukeCZ : https://www.facebook.com/profile.php?id=100087512183801Instagram LuckyLuke : https://www.instagram.com/luckyluke.cz/?igshid=ZGUzMzM3NWJiOQ%3D%3D#luckyluke #luckylukecz #podcast #podcasts #youtubepodcast #perseverancerover #perseverance #mars #ingenuityhelicopter #ufo #nasa #esa #space #Perseverance #zivotnamarsu @LUCKYLUKECZ

Vést tým lidí není jen o dělání tabulek a rozdělování úkolů. Je to především umění skloubit různé osobnosti, schopnosti a přístupy tak, aby tým šlapal a plnil své cíle. O tom, jak sestavit úspěšný tým i jak se správně prezentovat při hledání práce, mluvila v Českém rozhlase Lucie Spáčilová, výkonná ředitelka a trenérka seminářů společnosti Performia.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den otců, svatý Vít a tvarůžková polévka k tomu! O mužích, mýtech i receptech, po kterých se zapráší. A proč letadlo necouvá? Buďte na další návštěvě u Jiřinky s Alenkou.

Jak se mladé Československo a jeho demokracie vyrovnaly se staletými šlechtickými privilegii a s velkými pozemkovými držbami v rukou rodové aristokracie? A jak na to sama šlechta reagovala? Prozkoumejte s námi právní, sociální a ideologické souřadnice prvorepublikové pozemkové reformy.

V dalším pořadu O čem se mluví jsme se tentokrát věnovaly katastrofám, které potkaly obyvatele Olomouckého kraje v jeho 25leté historii.

Zveme do radioporadny, která je věnována mikrobylinkám. Představte si, že byste měli na parapetu malou zahrádku plnou vitaminů, která dodá vašim pokrmům nejen skvělou chuť, ale i pořádnou dávku zdraví. A to všechno, aniž byste potřebovali zahradu nebo velký balkon.

Dnes zamíříme ve dvorském safari parku do Výzkumného institutu ochrany genofondů. Cílem vybraných projektů, na kterých tam odborníci pracují, je ochránit nejohroženější druhy zvířat v divočině i v péči člověka. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filatelie. Adam Ryš a Jiří Kočner z ostravského klubu filatelistů nabídnou rady pro začínající sběratele známek i pro ty, kteří neví, co se starou sbírkou zděděnou po předcích.Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filatelie. Adam Ryš a Jiří Kočner z ostravského klubu filatelistů nabídnou rady pro začínající sběratele známek i pro ty, kteří neví, co se starou sbírkou zděděnou po předcích.

Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené mezi Východem a Západem. Paradoxně nepřežil přechod k demokracii a decentralizaci. Jaká byla Titova Jugoslávie?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní Balkán je hraniční oblast Evropy – tedy přinejmenším Evropské unie. Jak vypadají hraniční kontroly na této čáře? Co vás tam může potkat? Co se pašuje, jak si poradit s celníky a jak si pojistíte, že vás neomylně vyhmátnou? O tom všem diskutují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované. Jakub líčí své historky dávné, přiznává, co se sám pokoušel pašovat přes čáru, jak se to dělá, kolik cigaret musíte rozdat a kolik euro. Zároveň přidává spoustu dalších cestovatelských zážitků ze svých cest po Srbsku a Bosně: tušíte například, proč v Sarajevu musí taxikáři zakrývat, že jsou taxikáři? Anebo jak vypadá železniční doprava mezi dvěma největšími srbskými městy?Vláda prezidenta Alexandra Vućiće se sice pyšní plány na stavbu nového rychlostního železničního koridoru mezi Bělehradem a Novým Sadem, jenže ve skutečnosti od loňského neštěstí na hlavním novosadském nádraží vás žádný vlak do města nedoveze – zůstanete stát na předměstí a dal si musíte poradit sami, jelikož neexistuje ani žádná náhradní autobusová doprava. „To je zásadní rozdíl oproti nám. Na tom si uvědomuju, že my Češi patříme na Západ – u nás totiž vždycky automaticky někdo hledá řešení systémové, na jihu je to na každém zvlášť,“ dodává k tomu Jakub.Dál je ovšem řeč o ledasčem dalším: na čem se pozná zvyšující se ekonomická úroveň Balkánců? Třeba na tom, že chovají více domácích mazlíčků a po městech se už nepotulují smečky psů. Jaký je rozdíl oproti cenám v největší balkánské metropoli Bělehradě a v Praze? Za čím jezdí turisté právě do srbského hlavního města? A víte, že v Sarajevu si nedáte v centru jen tak pivo? A co jsou pochutiny, za nimiž se vyplatí sem přijíždět? Proč mizí tradiční balkánský fastfood s čevapi a pljeskavicí? A budou věhlasné tržnice vytlačeny obchodními řetězci, nebo se o to není třeba bát? Kam jet v Srbsku na nejlepší hudební festival?S každou minutou vyprávění Jakub odhaluje svému staršímu sourozenci a posluchačům svět, který našinec ke své škodě nezná a který mu chystá jeden menší kulturní šok za druhým – čímž je právě přitažlivý. Západní Balkán totiž není jen chorvatské nebo slovinské pobřeží, což je dosti jiný svět než vnitrozemí. Jsou to hory, stále ještě divoká příroda a mnohé kulturní přeryvy dané tím, že se zde protíná život několika velkých náboženství a že se prostředí rychle (vlastně v průběhu života jedné generace) radikálně mění. Kdysi kosmopolitní Sarajevo tento ráz ztratilo, nabývá ho Bělehrad. Což ovšem neznamená, že v Sarajevu není co zažít. Aneb konečně podcast o touze cestovat.

Alergie na pyl je časté onemocnění, které vzniká přehnanou reakcí imunitního systému na pylová zrna rostlin rozptýlená ve vzduchu. Nejčastějšími alergeny jsou pyly stromů (například bříza, lískový ořech, olše), travin a plevelů (pelyněk, ambrozie).

Přišel čas na další tierlist - a tentokrát je pořádně tvrďáckej, džjé. V minulosti už jsme řadili ikonické světové rockové kapely, dnes se takzvaně podíváme na zoubek českému bigbítu. Lokální kapely, které všichni znáte a milujete (nebo nenávidíte), jsme seřadili do pěti úhledných kategorií. Silné názory máme na tato abecedně řazená uskupení:V první půlce Argema, Buty, Čechomor, Divokej Bill, Chinaski, Kabát, Kryštof, Lucie, Mig 21 a Mňága a žďorp

Host: právník a psycholog Ladislav Koubek. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: právník a psycholog Ladislav Koubek. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí, jak se tyto vyjímky zahnízdily v českém jazyce a proč se jich asi jen tak nezbavíme.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vývojářská konference Google I/O 2025 je za námi. Pojďme si shrnout, co nám Google všechno ukázal. Samozřejmě zde bylo hodně AI a Gemini si najde cestu snad do každého Google produktu. Nebylo to ale jen o tom. Více v novém díle.

Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.

Poštovní balíky nejsou na první pohled nijak sexy téma. Přesto se na jejich pozadí odehrává jeden z nejpozoruhodnějších byznysových soubojů, v nichž za nitky tahají kapitáni průmyslu i nejvlivnější politické šarže. Zároveň to je příběh čistého kapitalismus a konkurenčního soupeření, z nějž nakonec profituje nejvíc zákazník.

Poštovní balíky nejsou na první pohled nijak sexy téma. Přesto se na jejich pozadí odehrává jeden z nejpozoruhodnějších byznysových soubojů, v nichž za nitky tahají kapitáni průmyslu i nejvlivnější politické šarže. Zároveň to je příběh čistého kapitalismus a konkurenčního soupeření, z nějž nakonec profituje nejvíc zákazník.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohl by to být námět na film: Prominentní zajatci čekají jako rukojmí na horském hradě. Zatím se jim nevede zle, ale další dny jsou nejisté. Blíží se konec války. Budou vyměněni a osvobozeni, nebo zastřeleni? Boj o hrad Itter byl zřejmě nejpodivnější bitvou 2. světové války. Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stáli Němci proti Němcům.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Měla to být ozdoba pečlivé a odpovědné práce současné vlády, nakonec je z toho politický problém – a jen těžko se dá říct, kde přesně se stala chyba a kdo za to všechno může. Soudní pozastavení podpisu smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Dukovany II., které soud vykonal na základě stížnosti neúspěšného účastníka tendru, francouzské EdF, může celý projekt položit.

Málokdo si dokáže představit situaci pilota, který se řítí vzduchem a neví, jestli se někdy vrátí. Musí se rozhodovat rychle a správně, nesmí ztratit orientaci. 7. listopadu 1944 se nad územím Srbska odehrála letecká bitva, ke které nikdy nemělo dojít.

Varšava srovnaná se zemí, Paříž a Londýn bombardované. Konec 2. světové války nepřinesl jen úlevu, ale i počítání ztát. Praha byla dlouho uchráněná. Přesto se na její podobě podepsaly především dvě události – bombardování v únoru 1945 a květnové povstání. Která místa se tak proměnila? Která zmizela nadobro?

Přesně to se stalo v listopadu 1944 nad územím Srbska, kdy proti sobě bojovali američtí a sovětští letci.

Málokdo si dokáže představit situaci pilota, který se řítí vzduchem a neví, jestli se někdy vrátí. Musí se rozhodovat rychle a správně, nesmí ztratit orientaci. 7. listopadu 1944 se nad územím Srbska odehrála letecká bitva, ke které nikdy nemělo dojít. Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přesně to se stalo v listopadu 1944 nad územím Srbska, kdy proti sobě bojovali američtí a sovětští letci.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do pátého dílu desetidílného seriálu podcastu Nesmrtelný moderovaného Petrem Šimůnkem zavítal Zdeněk Reibl, zakladatel a CEO brokerské pojišťovací společnosti Respect a hybatel nového projektu RehaGym, kliniky zaměřené na longevity. Zkušený byznysmen se podělil o svou cestu k pohybu, která začala dramatickou nehodou jeho syna, přes různé osobní komplikace, což vedlo až k založení unikátního bezbariérového fitness centra. V podcastu se diskutovalo o posturálních svalech, symetrii těla, o tom, co je rekódování a jak rychle je možné vrátit organismus do optimálního stavu. A také o zajímavých členstvích v samotném RehaGymu. Jak Reibl uzavírá: „Prvotním motorem je sám chtít. Pokud si to člověk uvědomí a opravdu se chce změnit, má z půlky vyhráno.“ Aneb jak zní motto celého podcastu: „Smrt si nás přece jednou najde, tak proč nemít krásný a přitom dlouhý život?“ Amen.

Boj o rozhlas, osvobozování Plzně nebo Liberce, ale také plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa se zamýšlejí nad tím, co všechno přinesl konec války na českém území. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu na různých místech Československé republiky. Pestrobarevnou mozaiku, kterou přinesly poslední válečné dny, skládají autoři v novém dílu Hlasů paměti.

Za pár dnů začne 88. Mistrovství světa v ledním hokeji. I proto jsme zařadili do vysílání reprízu pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" ve které uslyšíte bývalého hokejového útočníka, královéhradeckého rodáka Martina Hostáka.

Co když za poruchami chování, slabým výkonem nebo emoční nepohodou nestojí psychika samotná, ale stav těla? MUDr. Boris Živný mluví o tom, jak tělesná dysfunkce může vést k poruše autonomní regulace a výrazně ovlivnit psychický projev dítěte. Rozhovor o tom, proč někdy léčíme následky místo příčin – a jak to změnitDoktor Živný je neurochirurg, který postupně přešel od supermoderních operačních postupů mozku k medicíně „hlavou a holýma rukama", jak sám říká - tam už operativu nepotřebuje. Učinil totiž několik pozoruhodných objevů, které dokládají propojení našeho těla a psychiky oběma směry. Tedy nejen psycho-somaticky, jak už dnes poměrně často známe, ale také somato-psychicky. Doktor Živný tak odhaluje a ve spoustě případů úspěšně léčí psychické neduhy, které jsou způsobené nesprávným nastavením našeho těla.Zní to překvapivě? Tak se připravte, divit se během tohoto rozhovoru budete ještě několikrát.Jak je zvykem, tady na YouTube je zdarma volně přístupná půlhodina a předplatitelé mají na mém kanálu herohero plnou stopáž v délce skoro hodiny a půl. Stavte se na www.herohero.co/petrhorkyodkazy:fcb skupina „Somato-psychický syndrom (SPS)“: https://www.facebook.com/groups/1202120867312670/web: https://www.neurocentrumclinic.org/Kongres, o kterém hovoříme, a na kterém vystoupí Dr.Porges i Dr.Živný: http://www.bodymindunity.com/Starší rozhovor se Stephenem Porgesem: https://www.buzzsprout.com/681515/episodes/14985371-psycholog-a-neurovedec-stephen-porges-telo-ridi-nase-vztahy.mp3?download=trueSupport the show

Zandat, potahat, ale také zabít. Tato všechna slovesa se hojně vyskytují ve slovníku dnešní mládeže. Jaký význam mají a v jakých kontextech jsou mladými užívaná?

Vagabund blízko titulu, Eden čeká na výbuch emocí!

Evropa nemá lídry. České republice chybí leadership. Obdobné stesky slyšíme skoro v každé politické debatě. Hledání vůdčích typů se stalo módou sezóny a jistou obsesí komentátorů aktuálního dění. Svět takové osobnosti našel. Jedna sedí v Kremlu, druhá v Bílém domě.

„To oni nás prosili, ne my je… Oni nás pozvali... protože si přejí, aby je někdo ochránil…“ To nejsou slova Leonida Brežněva po invazi do Československa v srpnu 1968, kdy u nás ruské tanky převálcovaly naději na svobodnější život. To říkal tento týden Donald Trump novinářům, když je přesvědčoval, že plánovaný výlet manželky viceprezidenta J. D. Vance do Grónska, o jehož připojení k USA mluví americký prezident jako o hotové věci, není žádná provokace.

Veřejnost proti násilí (VPN) – slovenská analogie Občanského fóra – se zformovala v průběhu listopadu a prosince 1989. Toto hnutí bylo svou povahou protestním útvarem, ve kterém se sešla řada osobností i proudů dlouhodobě nekompatibilních. Ani vývoj (a rozdělení) OF v Čechách a na Moravě nebyl jednoduchý, ale situace na Slovensku byla v mnoha ohledech složitější.

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin v úterý hovořili telefonicky o Ukrajině a podle prohlášení Bílého domu a Kremlu se shodli na pozastavení útoků na energetické objekty. Zároveň se vyslovili pro zlepšení bilaterálních vztahů. Kreml podle tiskových agentur po skončení telefonátu uvedl, že Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů.