Podcasts about aneb

17. listopadu si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii a také Mezinárodní den studentstva. Do studia jsme tedy pozvali současné studenty a jejich pedagogy z Gymnázia Josefa Kajetána Tyla v Hradci Králové. Jsou to studenti Veronika Midlochová a Viktor Jiřička a pedagogové Tereza Kantová, třídní učitelka, a Tomáš Kotler.

Turecko je připraveno okamžitě zaútočit. Aneb jak Turci znovu mocně expandují na BalkánPřed sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán. Především ekonomicky: opravuje tamní muslimské památky či podporuje kulturní, turistický i podnikatelský rozvoj – a to dokonce i v místech, kam dříve osmanská moc nesahala. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi o této nové turecké expanzi a rovněž o tom, jak vypadá imigrace na Balkán, který si s ní neví rady, s historikem a balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR. Nepřítomnost Turků na Balkáně v druhé půli 20. století byla dána přítomností železné opony, historicky šlo o nezvyklé období. Turci navíc v období svého sekulárního státu hodnotili své osmanské dějiny jako nepovedené a příliš se k nim nehlásili. Od devadesátých let a zejména po roce dva tisíce ovšem Turci ke svým dějinám a sekularizmu změnili postoj. Nový kontakt na Balkán tak nyní probíhá třeba přes školní výměny. Především zde ale Turci vítězí kulturně: fenoménem postjugoslávského prostoru jsou nesmírně oblíbené turecké telenovely. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích není zvykem dabovat, je balkánské obyvatelstvo – slovanské i albánské – čím dál více pasivně znalé turečtiny. Ostatně zvyšuje se počet studentů turkistiky.Turci zkrátka začali být populární i v zemích, kde islám není a kde ani nikdy nebyl, například v některých oblastech Černé Hory. Turecké sebevědomí na Balkáně jde dokonce tak daleko, že turecký prezident Erdoğan neváhá prohlašovat – když srbský prezident veřejně zvažoval vtrhnout do Kosova –, že pokud by Srbsko nebo kdokoli jiný měl ambice zaútočit na muslimské země, je Turecko připraveno okamžitě zaútočit na něj. To jsou tvrdé a otevřené výhrůžky. (Aby to nebylo tak jednoznačné, odvyprávíme vám nedávný příběh černohorský: kdy se černohorský dav vrhl na auta tureckých turistů, živnostníků, došlo na velké bitky, přičemž zřejmě šlo o uměle vyvolaný konflikt, který nařídil možná někdo ze Srbska, kde si prezident Vučić postěžoval, že „těch Turků je v Černé Hoře nějak moc“. Složité vztahy.) V další části epizody je řeč o tom, že ačkoli západní Balkán vnímáme jako prostor, z kterého se neustále odchází, tedy z kterého neustále odchází slovanské obyvatelstvo, je tu živo i v opačném gardu, protože se tam usazují jiná etnika: Nepálci, Bangladéšané, Ázerbajdžánci, různí Afričané. Nezřídka vás obsluhují v obchodech, v restauracích, vezou vás taxíkem, aniž projevují sebemenší potřebu naučit se místní jazyk a osvojit si místní zvyklosti. Balkánské státy totiž na silnou imigraci neumějí reagovat, jelikož historicky s takovými vlnami nemají (na rozdíl od Česka, Polska, Německa) žádné zkušenosti, takže nevědí, jak s novými obyvateli pracovat. Z Balkánu se totiž vždycky odcházelo, ale příchozí davy jsou novinka. Aneb konečně podcast, který vám objevuje naprosto nové souvislosti.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem 8 tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Ľubomír Smatana.

Jestliže byla idea Československa dílem T. G. Masaryka, za praktické prosazení našeho státu vděčíme nejvíc Edvardu Benešovi. Tento drobný muž dokázal vyjednat nejen samotný vznik Československa, ale i jeho potvrzení na mírové konferenci ve Versailles a ukotvení v evropských poválečných strukturách. Teprve s nástupem hospodářské krize a autoritativních režimů se jeho zahraniční politika začala hroutit. Československo stanulo v obklíčení nepřátelsky naladěných států.

Eurokomisař Jozef Síkela je v Zambii na obchodním fóru zaměřeném na roli EU při budování regionální železniční sítě Lobito Corridor. Proč by nás to mělo zajímat?

Eurokomisař Jozef Síkela je v Zambii na obchodním fóru zaměřeném na roli EU při budování regionální železniční sítě Lobito Corridor. Proč by nás to mělo zajímat?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všichni mluví o ekologii, o uhlíkové stopě a o tom, že bychom měli méně plýtvat. Jak se ale z velké teorie o záchraně planety dostat do praxe, do naší domácnosti, dílny nebo kanceláře? Dnes vám ukážeme, že šetrnost k přírodě nemusí být drahá, složitá, ale ani nudná. Ve skutečnosti se jedná o neuvěřitelně kreativní a také lokální záležitosti.

Autem to může být kolem sedmi hodin a pěšky možná i tři dny. Tentokrát vám bude ale stačit opravdu třeba od pařížské Eiffelovky k londýnskému mostu Tower Bridge jen pár kroků. I tak se dá cestovat s architektem Milanem Weinerem a také Pavlem Frydrychem v Muzeu papírových modelů.

Autem to může být kolem sedmi hodin a pěšky možná i tři dny. Tentokrát vám bude ale stačit opravdu třeba od pařížské Eiffelovky k londýnskému mostu Tower Bridge jen pár kroků. I tak se dá cestovat s architektem Milanem Weinerem a také Pavlem Frydrychem v Muzeu papírových modelů.

Autem to může být kolem sedmi hodin a pěšky možná i tři dny. Tentokrát vám bude ale stačit opravdu třeba od pařížské Eiffelovky k londýnskému mostu Tower Bridge jen pár kroků. I tak se dá cestovat s architektem Milanem Weinerem a také Pavlem Frydrychem v Muzeu papírových modelů.

Religionista Jiří Dynda ve své knize „Bohové a bohyně starých Slovanů“ shrnul dochované informace o předkřesťanských náboženských představách našich slovanských předků.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Religionista Jiří Dynda ve své knize „Bohové a bohyně starých Slovanů“ shrnul dochované informace o předkřesťanských náboženských představách našich slovanských předků.

Rok protestů v Srbsku: vláda pochopila, že i obrovské demonstrace stačí přehlížetPrvního listopadu uplynul rok od neštěstí v Novém Sadu, kdy po zpackané rekonstrukci hlavního nádraží v Novém Sadu spadla betonová střecha a zabila šestnáct lidí. To mobilizovalo dlouho dřímající občanskou společnost v Srbsku, která začala mohutně protestovat a požadovat vyšetření kauzy, potrestání viníků a to, aby v zemi začaly fungovat justiční instituce. Požadavky vyústily v největší demonstrace v Evropě za desítky let, které už vzhledem k délce nesnesou srovnání s ničím, co si pamatujeme: ani s demonstracemi v roce 1989, ani v roce 1968. Zároveň je třeba říct, že po roce se nestalo nic. Vláda totiž, zdá se, našla funkční recept na nespokojenost ulice: lhostejný cynismus. I tak ale bylo zřejmé, že výročí opět zmobilizuje chuť občanů protestovat. Na první listopad se ostatně chystali všichni: studenti, opozice i vláda. O tom, jak to dopadlo, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR.Epizoda samozřejmě pouze neshrnuje minulé dění. Toto téma tvoří v našem podcastu seriál, postupně k němu přidáváme nové poznatky. Tentokrát se dozvíte například to, jak se na výroční protesty chystal režim: například vypnul vodu a elektřinu v Novém Sadu. Nebo jak na protesty reagují noví univerzitní studenti, tedy prváci – chtějí se učit a s protesty nesouhlasí? Anebo se k nim připojili? Zjistíte také, jak se situace v Srbsku dotýká Kosova a na jakou stranu se přiklánějí kosovští Srbové a proč (v tomto punktu je potřeba dodat, že Kosovo je patrně jedním z důvodů, proč svět toleruje u moci Aleksandara Vučiće, který pomalu, ale jistě v Kosovu dělá to, co se očekává: stahuje z něj Srbsko pryč). Povíme vám, zda hrají v srbské společnosti nějakou roli bývalí lídři země jako třeba Boris Tadić. Nebo zjistíte, jak to může dopadnout, když se jedna z maminek obětí loňského neštěstí rozhodne držet protestní hladovku před srbským parlamentem. Úplnou novinkou je úsilí studentů a opozice najít lídra, který by mohl vyhrát volby (pokud se budou konat). Seznamy opozičních politických kandidátů jsou ovšem tajné a nikdo je nechce zveřejnit, aby vláda nominanty nemohla ohrozit.Aneb konečně podcast, který skutečně jde do hloubi slovanské politiky.

Chápem se, ne? Aneb jak hodnotit věci střízlivě, věcně, objektivně a naprosto nezaujatě.

Třetí díl autorského podcastu autorů HN Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá vzestup oterijního impéia Karla Komárka a lokální kořeny i globální úspěch skupiny Allwyn. Kdo pomohl jejímu vzniku? Jak se vypořádala se závanem stalinismu? Kam míří? A jaký dopad na ní bude mít regulace?

Pod Bílou věží se hokej hraje už rovných 100 let. U příležitosti tohoto úžasného výročí se v pátek 7. listopadu v Muzeu východních Čech v Hradci Králové otevře jedinečná výstava, která vás provede celým hradeckým hokejovým stoletím od prvních pokusů amatérů až po profesionální hokejový klub. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pod Bílou věží se hokej hraje už rovných 100 let. U příležitosti tohoto úžasného výročí se v pátek 7. listopadu v Muzeu východních Čech v Hradci Králové otevře jedinečná výstava, která vás provede celým hradeckým hokejovým stoletím od prvních pokusů amatérů až po profesionální hokejový klub.

V říjnu uplynuly tři roky od zvolení Giorgii Meloniové italskou premiérkou. A i když to může znít neuvěřitelně, jde o jeden z nejdelších mandátů v poválečné historii země. Od vzniku italské republiky roku 1946 se v zemi vystřídalo téměř sedmdesát vlád, často trvajících jen pár měsíců. Meloniová tak drží třetí místo v žebříčku nejdéle vládnoucích kabinetů.

V říjnu uplynuly tři roky od zvolení Giorgii Meloniové italskou premiérkou. A i když to může znít neuvěřitelně, jde o jeden z nejdelších mandátů v poválečné historii země. Od vzniku italské republiky roku 1946 se v zemi vystřídalo téměř sedmdesát vlád, často trvajících jen pár měsíců. Meloniová tak drží třetí místo v žebříčku nejdéle vládnoucích kabinetů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poklady z archivu: Ke smyslu lidského života aneb o co v křesťanství jde. Připravil: Petr Raus.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Řítíme se do světa ve kterém bude umělá inteligence hrát stále větší roli. Pokud bude chtít být člověk ekonomicky produktivní, bude prostě nutné, aby se naučil nějak s AI pracovat. „Samozřejmě někdo si může říct, že chce pást na Šumavě ovce a pak bude asi v pohodě i bez AI, ale jinak bude extrémně důležitá,“ varuje v pořadu Inside Talks odborník na umělou inteligenci Jan Romportl. Jak tedy začít umělou inteligenci využívat i v naprosto běžných situacích? Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Host: stylistka Irena Vokrojová. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: stylistka Irena Vokrojová. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu? O tom všem hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované tentokrát osamělý Lukáš Novosad s jazykovědkyní z Varšavské univerzity Milenou Hebal-Jezierskou, která právě neologismy (tedy nová slova) mezi polštinou, češtinou a slovenštinou zkoumá.Úvod epizody přináší skoro až slovníkový přehled nových polských slov spojených zejména s mateřstvím. Slova jako „bezkidka“ či „madka“, která usilují pojmenovat tendenci vlastního hrdého a svobodného rozhodnutí nemít děti a nevnímat to příznakově jako něco negativního. Jsou to pokusy zachytit zřetelný společenský rys naopak pozitivně či přinejmenším neutrálně. Takových slov je ale samozřejmě mnohem více, některá jsou úspěšnější a stávají se novým standardem, jiná jsou úspěšná méně a patrně se neuchytí. Zajímavé je, že čeština tak výraznou tendenci inovovat svůj mateřský slovník prozatím nemá, protože nutkání nemít děti je tu nižší než v Polsku. Slovenština je v tomto směru dokonce řečí úplně prostou, neboť slovenská společnost novým rodinným trendům propadá na slovanském západě prozatím nejméně.Chybějí-li děti, nechybí ovšem nutkání uplatnit mateřské city – aťsi náhražkou. A tak se polská společnost nenápadně stala skoro evropským šampionem v psím chovatelství. Poláci jsou po Angličanech aktuálně druzí nejvášnivější pejskaři na kontinentu (Češi v tomto směru o sobě mají mylné představy). Psi samozřejmě nahrazují děti, což se projevuje také v jazyce. Místo pojmu mateřství se objevuje třeba (v českém překladu) „psateřství“. Místo syna je „psyn“, místo dcery (polsky córka) je „psórka“. Existují ale také pojmy pro psí mateřskou dovolenou. Nic z toho v češtině prozatím nemáme, jelikož tendence v sousedním blízkém jazyce nevnímáme, protože mu nerozumíme. Co ale není, může být, což dokládá slovník političtější, spojený v polštině se zákazy potratů, vzezřením žen či jejich politickýmukotvením. V této rovině už se projevují nápadné shody mezi polštinou a češtinou, které dokládají, že podobné jazyky mají stejné věci tendenci taky podobně řešit.Druhá část epizoda se zabývá tím, jak se polština vyrovnává s novými genderovými identitami, jak se její postupy liší od češtiny a v čem s ní naopak shodují. Polština je na tomto poli rozvinutější než čeština, dokonce má i webový portál, který nové zkušenosti přehledně a souhrnně řeší a který si vydobyl renomé a jistou společenskou autoritu: jde o web „zaimki.pl“. Aneb konečně podcast, který přináší úplně nové informace.

Když se řekne, že dvě americké technologické firmy, OpenAI a PayPal, podepsaly dohodu o spolupráci, běžného čtenáře a posluchače to asi moc nevzruší. Tenhle obchod ovšem může mít zásadní důsledky pro to, jak se lidé chovají na internetu.

Host: advokátka Petra Peřinková. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Když se řekne, že dvě americké technologické firmy, OpenAI a PayPal, podepsaly dohodu o spolupráci, běžného čtenáře a posluchače to asi moc nevzruší. Tenhle obchod ovšem může mít zásadní důsledky pro to, jak se lidé chovají na internetu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: advokátka Petra Peřinková. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každá doba s sebou nese určitá „slovní zaklínadla“, respektive slova, která jsou pro ni typická. Náš bohemista se zaměří právě na ta nejaktuálnější, mezi které patří i slovo respektující.

Každá doba s sebou nese určitá „slovní zaklínadla“, respektive slova, která jsou pro ni typická. Náš bohemista se zaměří právě na ta nejaktuálnější, mezi které patří i slovo respektující.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za e-knihu k recenzi děkuji nakladatelství Host, za fotku Kačí (@sberatelka.knih).Do konce prosince čteme Apotéku Agnes Divotvorné, číst s námi můžete na Fable nebo StoryGraphu.Pravidelně vychází bonusové epizody na herohero, kde můžete podpořit a ovlivnit mou tvorbu.Mrkněte taky na můj Instagram.Přeju krásný poslech!

Československo balancovalo v prvních měsících své existence na hraně občanské války. Čeští Němci se dožadovali práva na sebeurčení a chtěli se připojit k Německému Rakousku. V pohraničí vytvořili separatistické provincie, ve kterých budovali paramilitantní lidobranu. Nejvýznamnější z těchto provincií nesla název Deutschböhmen. Vedl ji ultranacionalistický politik Rudolf Lodgman von Auen.

Soukromá kuchařská škola Anuše Kejřové patřila k nejvýraznějším školám podobného typu v Hradci Králové a okolí. Její zakladatelku označoval dobový tisk jako Novou Rettigovou.

Soukromá kuchařská škola Anuše Kejřové patřila k nejvýraznějším školám podobného typu v Hradci Králové a okolí. Její zakladatelku označoval dobový tisk jako Novou Rettigovou.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Člověk, který sleduje příběh Alexandra Lukašenka třicet let, už se nesměje, protože už není čemu. Dávno je to podívaná bez emocí,“ říká v novém díle sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratrům Jakubovi a Lukášovi Novosadovým Aliaksander Paršankov. Mladý politický exulant, který ze země utekl před čtyřmi lety. A dodává: „V roce 2020 jsem zažil, co už nikdy nezažiju: naráz tolik svobody! Najednou jsme my Bělorusové cítili, že jsme národ. Cítili jsme radost, že vůbec existujeme. Že žijeme, přestože jsme byli určeni k likvidaci. A viděli jsme Bělorusko budoucnosti: ze dne na den jsme poskočili dejme tomu z roku 1977 do roku 2000.“Aliaksander Paršankov je skutečně čerstvý politický exulant: oficiálně tento status získal letos na jaře. Domů se vrátit nemůže, je tam několikrát trestně stíhán – většinou za skutky, které mají být protistátní. „Už ale ani nesleduji, co všechno mi přičítají, nemá to smysl. Vím jenom, že můžu dostat patnáct let vězení.“ O svém stíhání ovšem pořádně ani neví, protože o něm neví ani nikdo jiný, úředně také není vedeno. Dozvěděl se o něm pouze proto, že mu příbuzní nahlásili, že si policie přišla převzít jeho věci. O svou bezpečnost přesto nemá obavy. Státní policie prý neumí česky a nemá peníze, aby živila agenty na Západě. „Za tři sta eur to sem nikdo dělat nepůjde. A na větší platy oni nemají peníze. To je rozdíl mezi běloruskou a ruskou KGB – ta peníze má.“Budoucnost Běloruska přesto vnímá pozitivně, ale prý už nikdo nepozná tak obrovské překvapení, k jakému došlo před pěti lety. Skeptický je však k tomu, jak funguje běloruská emigrace a společnost: „Děláme všechno proto, abychom západní společenství přesvědčili, že jsme evropský národ. Od Rusů se zřetelně lišíme, to pozná každý, kdo do Běloruska přijede na návštěvu. Přesto…“ se Bělorusům nedaří vyprodukovat komerční hity, díla, která by k Bělorusku připoutala pozornost a pomohla světu, ale i Bělorusům pochopit, co se v zemi děje. Běloruskou tíží je existence v průměrnosti. Na druhou stranu je Paršankov potěšen, že přinejmenším v české emigraci žijí Bělorusové, kteří doma mluví jenom bělorusky: „Znám rodiny, které mluví jenom bělorusky a česky a ruštiny si nevšímají. A mladí se mnou mluví víc a víc bělorusky. To všechno je naděje na zachování jazyka.“ Který se bohužel i bohudík stal politickým aktérem, deklarací opozice.Rozhovor s Aliaksanderem Paršankovem má až havlovské rysy, posluchači díky němu mohou pochopit uvažování tuzemských kruhů za minulého režimu: „Nesu zodpovědnost za svůj národ. To, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu a že mu v tom Bělorusko pomáhalo… za to jsem zodpovědný, protože v roce 2020 se nám nepodařilo Lukašenku zničit. A protože cítím, že jsem zodpovědný, nebudu nikdy mlčet. Vždyť kdo bude mluvit, když budu já mlčet? Takže budu veřejně vystupovat dál, budu dělat cokoliv proti režimu. Obrovský úspěch je totiž už to, že vůbec žiju. Protože pro Lukašenkovu vládu je hlavním cílem zničit opozičníky, demokratické Bělorusy, anebo alespoň zajistit, abychom všichni mlčeli. Pořád nás pronásledují, pořád nám vyhrožují. Například zabavují veškerý majetek těch, kteří žijí v zahraničí nebo se zúčastnili nějaké demonstrace. Ale nebojíme se. Protože když máš strach, špatně se ti žije.“ Aneb konečně podcast, který jde skutečně na dřeň.

„Déte mat a pojďte!“ volal inspicient olomoucké filharmonie. Šachy v kuřárně, hudba na pódiu a původ slova „mat“ až z dávné perštiny. To všechno nám osvětlí náš bohemista.

Host: MUDr. Kamila Procházková. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: MUDr. Kamila Procházková. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voliči některých stran díky kroužkování výrazně zamíchali pořadím na kandidátkách, do lavic poslali především ženy a mladší kandidáty. „Je dobře, že mají voliči možnost zasáhnout do pořadí a že o poslancích nerozhodují jenom politické strany,“ říká v debatě Pro a proti nově zvolená poslankyně STAN Adriana Chochelová. „Má to ještě jeden efekt – díky kroužkování máme možnost přitáhnout více lidí k volbám,“ podotýká pro Český rozhlas Plus poslanec ODS Jan Bureš.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patery dveře, troje boty, čtvery šance, devatero hor - souborové i druhové číslovky ukazují, jak bohatá a jemná čeština je. Využíváme je ještě? Více nám řekne náš bohemista.

V září 2024 Jesenicko a další oblasti zalila povodeň. Voda ničila majetek, ale zanechala za sebou také šrámy na duši. Příběhy z Jesenicka ukazují, jak lidé katastrofu zvládali a jak se odrazila na jejich psychickém stavu s odstupem času.

Stvořitel pátečníků Karel Čapek toto uskupení charakterizoval jako debatní mužský klub intelektuálů. Zhruba šedesát různorodých osobností se scházelo ve dvojdomku bratří Čapků pravidelně v pátek odpoledne po dobu 14 let. Váženým členem pátečníků byl prezident Masaryk, který si kvůli nim musel vytrpět i tzv. Silvestrovskou aféru. Naposledy se sešli na Čapkově pohřbu v prosinci 1938 na pražském Vyšehradě. Tragická Čapkova smrt předznamenala neblahé osudy mnoha z nich.

Duely lídrů subjektů s reálnými šancemi v říjnových volbách, které od předminulé neděle vysílá Česká televize, podle všeho nezavrší dvojice Fiala-Babiš. Šéf hnutí ANO Kavčím horám nedůvěřuje, a tak se jim v podstatě vyhýbá. Takže možná dojde k finálovému střetu – s prominutím – pouhých místopředsedů největších favoritů. Ale na poslední chvíli se Babiš také může klidně zjevit. Nebylo by to poprvé.

Předvolební karikování mezinárodního dění se nám může vymstít. Temné časy v USA. Konečná vs. Okamura. Aneb kdo je ořechovější? Evropa se hádá o klimatické cíle.

„Lampasáci, zobáci, pévéeska, ótéčko, dévéťák...“ Říká vám to něco? Mladší generaci asi málo, před 40 lety výrazy dobře znali prakticky všichni muži, ostatně i leckterá žena. Jsou totiž spojené s vojenským prostředím, které bylo v dobách povinné vojenské služby často užívané i v celé společnosti.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V návrhu rozpočtu na rok 2026 dostalo vzdělávání další tvrdý direkt, v programu favorita voleb hnutí ANO pak nejistý příslib růžových zítřků. Vláda Petra Fialy (Spolu a STAN) sestavila svůj poslední rozpočet školství tak, že nepokryje ani povinné výdaje. Tedy především učitelské platy na úrovni 130 procent průměru v ekonomice a také financování školních psychologů a speciální a sociální pedagogů, které od ledna nově zavádí novela školského zákona.

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!

Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.