Podcasts about aneb

Mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku a Dánsku je v plném proudu. A také v pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" zůstaneme jak na ledě, tak u hokeje. Cestovat ale budeme s vyznavači této hry v podobě, která nás vrátí k jejím počátkům nebo možná spíš k tomu, jak si hokej vyzkoušela většina kluků v mládí.

Měla to být ozdoba pečlivé a odpovědné práce současné vlády, nakonec je z toho politický problém – a jen těžko se dá říct, kde přesně se stala chyba a kdo za to všechno může. Soudní pozastavení podpisu smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Dukovany II., které soud vykonal na základě stížnosti neúspěšného účastníka tendru, francouzské EdF, může celý projekt položit.

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Málokdo si dokáže představit situaci pilota, který se řítí vzduchem a neví, jestli se někdy vrátí. Musí se rozhodovat rychle a správně, nesmí ztratit orientaci. 7. listopadu 1944 se nad územím Srbska odehrála letecká bitva, ke které nikdy nemělo dojít.

Přesně to se stalo v listopadu 1944 nad územím Srbska, kdy proti sobě bojovali američtí a sovětští letci.

Varšava srovnaná se zemí, Paříž a Londýn bombardované. Konec 2. světové války nepřinesl jen úlevu, ale i počítání ztát. Praha byla dlouho uchráněná. Přesto se na její podobě podepsaly především dvě události – bombardování v únoru 1945 a květnové povstání. Která místa se tak proměnila? Která zmizela nadobro?

Přesně to se stalo v listopadu 1944 nad územím Srbska, kdy proti sobě bojovali američtí a sovětští letci.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Málokdo si dokáže představit situaci pilota, který se řítí vzduchem a neví, jestli se někdy vrátí. Musí se rozhodovat rychle a správně, nesmí ztratit orientaci. 7. listopadu 1944 se nad územím Srbska odehrála letecká bitva, ke které nikdy nemělo dojít. Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do pátého dílu desetidílného seriálu podcastu Nesmrtelný moderovaného Petrem Šimůnkem zavítal Zdeněk Reibl, zakladatel a CEO brokerské pojišťovací společnosti Respect a hybatel nového projektu RehaGym, kliniky zaměřené na longevity. Zkušený byznysmen se podělil o svou cestu k pohybu, která začala dramatickou nehodou jeho syna, přes různé osobní komplikace, což vedlo až k založení unikátního bezbariérového fitness centra. V podcastu se diskutovalo o posturálních svalech, symetrii těla, o tom, co je rekódování a jak rychle je možné vrátit organismus do optimálního stavu. A také o zajímavých členstvích v samotném RehaGymu. Jak Reibl uzavírá: „Prvotním motorem je sám chtít. Pokud si to člověk uvědomí a opravdu se chce změnit, má z půlky vyhráno.“ Aneb jak zní motto celého podcastu: „Smrt si nás přece jednou najde, tak proč nemít krásný a přitom dlouhý život?“ Amen.

V minulém dílu jsme nakousli téma výchovných stylů, teď se do něj ponoříme naplno! Jak se liší jednotlivé přístupy k výchově? Který z nich dětem prospívá a který jim může spíše uškodit? Renáta Žemličková a vztahová poradkyně Milena Mikulková vás provedou světem výchovy selským rozumem.

Po osmdesáté slavíme konec druhé světové války. Zdánlivě o ní všechno víme, přitom ale je pořád mnoho neznámých příběhů i jenom u nás ve střední Evropě. Třeba příběh nejmenšího slovanského národa, Lužických Srbů: slovanští občané Německa byli germanizováni, měli zakázáno používat svou řeč, muži museli sloužit ve wehrmachtu. Na jaře 1945 přišla sovětská armáda a pod ní začleněná 2. polská armáda Lužici osvobodit, na což ženy vzpomínají jako na největší hrůzu svých životů. Sověti znásilňovali, Poláci kradli. Drážďany hořely, Budyšín byl rozstřílen, Lužice vydrancována. Zlato ztratilo veškerou cenu, rodiny byly rozbité, lidé se vydali na cesty. Mnoho z nich i do Čech, válkou dotčených málo. Lužičtí Srbové válku vyhráli, přesto jsou dnes na poražené straně. Poslechněte si příběh, který by vám neměl zůstat utajen, protože v něm jsou významně přítomni i Češi. Jakub a Lukáš Novosadovi v dalším díle svého sourozeneckého podcastu přibližují historii, která neprávem stále stojí stranou pozornosti.„Dovolím si prohlásit, že druhá světová válka zdechla v Hórkách, neboť útok polního maršála Schörnera byl posledním nesmyslným útokem Hitlerovy armády. Její nejvyšší velitel se totiž mezitím v Berlíně zastřelil,“ napsal spisovatel Jurij Koch a konstatoval tak, že Lužičtí Srbové by měli být plnohodnotně přítomni u oslav konce druhé světové války. Leč nejsou. Neslaví je, protože neslaví ani Německo. V Německé demokratické republice, pod níž Lužice spadala, se do roku 1965 slavil 8. května Tag der Befreiung (Den osvobození). Později na oslavy došlo už jen dvakrát při kulatých výročích: při čtyřicátém v roce 1985 znovu 8. května pod zavedeným názvem, při třicátém v roce 1975 o den později pod hlavičkou Tag des Sieges (Den vítězství). Jinak nikdy, od německého znovusjednocení v roce 1990 už vůbec – až před pěti lety svátek vyhlásila spolková země Berlín.Nacismus v Lužici trval od roku 1933 do roku 1945 a Slované, které Hitlerův režim nejprve vábil k volbám, byli postupně víc a víc šikanováni. Byly zakazovány jejich tiskoviny, finančně byly podporovány rodiny, které se zřekly slovanského jazyka, naopak ty, které na něm trvaly, byly pronásledovány. Učitelé a faráři byli odesíláni do ryze německojazyčných oblastí, zatímco do Lužice naopak přicházely prověřené kádry, neschopné slovanského slova. Po nacistické buzeraci přišlo jaro 1945 a rovinatá země posloužila jako prostor pro vpád sovětské armády na Berlín. Operovaly tu polské jednotky spolu se sovětskými, padly stovky Poláků.Pamětnice dodnes říkají, že nacisté se chovali strašně, ale že to, co předváděli Sověti, bylo daleko horší. Známé jsou cedulky, které si Lužičtí Srbové vyvěšovali na dveře domů a na nichž azbukou byly vyvedeny nápisy: „Zde bydlí Slované, ne Němci.“ Nepomáhalo to – zabitých a znásilněnýchbylo mnoho. Asi je to logické: Němci tu byli doma, území neokupovali, nerabovali na něm ani neznásilňovali, zatímco Rudá armáda ano. Navíc v chaosu války zřejmě nikdo nehleděl na to, kdo je kdo, ostatně Rudoarmějci patrně nevěděli, že by v Lužici, tedy v Německu, mohli Slované žít.Pamětníci také vzpomínají na rudé nebe, když hořely Drážďany – vidět ho bylo i daleko z Čech. Fronta celou zemi zničila, byl hlad, všechno zničené a vypálené. Nebyla práce, proto lidé odcházeli do Čech, kde naopak byla a poptávka po lidech také. Už zůstali, šlo o ryzí ekonomickou migraci. A zároveň byla dotvořena další zkáza: odsun Němců z Čech znamenal, že někam ti lidé jít museli. A tak šli mimo jiné do Lužice, kterou germanizovali. Dotvořili Češi, kteří se po staletí snažili pomáhat Lužickým Srbům a podporovat je, jejich zkázu? Aneb konečně podcast, který klade zásadní otázky.

Boj o rozhlas, osvobozování Plzně nebo Liberce, ale také plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa se zamýšlejí nad tím, co všechno přinesl konec války na českém území. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu na různých místech Československé republiky. Pestrobarevnou mozaiku, kterou přinesly poslední válečné dny, skládají autoři v novém dílu Hlasů paměti.

Za pár dnů začne 88. Mistrovství světa v ledním hokeji. I proto jsme zařadili do vysílání reprízu pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" ve které uslyšíte bývalého hokejového útočníka, královéhradeckého rodáka Martina Hostáka.

Za pár dnů začne 88. Mistrovství světa v ledním hokeji. I proto jsme zařadili do vysílání reprízu pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" ve které uslyšíte bývalého hokejového útočníka, královéhradeckého rodáka Martina Hostáka.

Za pár dnů začne 88. Mistrovství světa v ledním hokeji. I proto jsme zařadili do vysílání reprízu pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" ve které uslyšíte bývalého hokejového útočníka, královéhradeckého rodáka Martina Hostáka.

V dubnu uplynulo patnáct let od leteckého neštěstí v ruském Smolensku, kde se zřítilo polské vládní letadlo, na jehož palubě zemřel prezident Lech Kaczyński s manželkou, vrchní představitelé parlamentu či představitelé armády. Neštěstí dodnes není uspokojivě vyřešeno a patrně ještě dlouho nebude, jelikož Rusko nepředalo všechny materiály – ostatně není ani jasné, zda se na havárii podílelo, nebo ne. Jaký vliv měla událost na polskou společnost? A přeceňujeme v zahraničí její dopad, nebo ne? Jak vůbec chápeme ve střední Evropě stát: jako dostatečně jakostní entitu, o kterou je třeba řádně pečovat, anebo se pořád podceňujeme? Nemá s tím co dělat také mizerná pověst našeho regionu, pokud jde o povědomí o něm v příběhu druhé světové války? Jak si vlastně připomínat osmdesáté výročí jejího konce? A proč na něj tak odlišně vzpomínají Poláci, Češi a Slováci a jak se to odráží v dnešní politice slovanských států střední Evropy? O tom všem tentokrát s Maciejem Ruczajem.  Havárie ve Smolensku je událost, na které se z odstupu jeví všechno špatně. Zároveň nejsme schopni o ní dostatečně uvažovat, protože mnohé nevíme. To ovšem nebrání v tom, rozvíjet kolem Smolensku příběh vnitropolský, zahraničněpolitický i příběh „státu z dřevotřísky“, který sám o sobě dostatečně nedbá. „Myslíme si, že stát má být levný, že není nutné do něj investovat a starat se o něj. Proto se neustále ošíváme, když se má pořídit nové vládní letadlo nebo auto, zatímco na Západě toto nikdo neřeší. A proto střední Evropa stále hraje druhou ligu. Jenže třicet pět let po pádu komunismu už bychom si měli připustit, že nejsme chudí, že si to o sobě jenom myslíme,“ podotýká k tomu Ruczaj. Vycházejíce z tohoto bodu postupně probereme podstatné větve smolenského příběhu – a je to poutavé vyprávění, které je dobré si připomínat i kvůli vlastním předsudkům. Copak si dovedeme například představit, že by Rusové v příběhu nehráli zápornou roli?V druhé části epizody se obracíme k nadcházejícímu osmdesátému výročí konce druhé světové války. Má smysl si jej připomínat? „Samozřejmě, pořád je to nejdůležitější vztažný bod k historii, který máme,“ říká Maciej Ruczaj. A doplňuje, že střední Evropa má co dohánět, pokud jde o připomínání jejího příběhu války a jeho plnohodnotného včlenění do globálního povědomí o tomto konfliktu. „Středovýchodní Evropa je prostor, který bývá v globálních druhoválečných narativech nejvíce opomíjen. Máme silnou ruskou paměť o válce, anglosaskou, německou či židovskou. V každé z nich my jsme však periferie či negativní vztažný bod. V nejlepším případě jsme pasivní oběť. Čili měli bychom už konečně světu vyprávět náš vlastní příběh,“ vysvětluje Ruczaj.Pak snad také snáz pochopíme, proč tak odlišně reaguje na stávající evropské krize Polsko, Česko a Slovensko a jaký vliv na soudobé chování má naše historická zkušenost. Neboli proč je Polsko „pivotem“ a logistickým uzlem střední Evropy. Proč v Česku není pochybnost, kam patří (protože k západní Evropě náleží už tisíc let). Nebo proč na Slovensku nikdy nebyl důvod vnímat Rusko jako nepřítele a proč je tam silný strach být zatažen do něčeho, co přesahuje slovenské možnosti. Aneb konečně podcast, který dává Slovanům ve střední Evropě náležité rámce.

Biblická úvaha: Lištičky na vinici aneb o malých věcech. Autor, čte: Karel Řežábek.

Co když za poruchami chování, slabým výkonem nebo emoční nepohodou nestojí psychika samotná, ale stav těla? MUDr. Boris Živný mluví o tom, jak tělesná dysfunkce může vést k poruše autonomní regulace a výrazně ovlivnit psychický projev dítěte. Rozhovor o tom, proč někdy léčíme následky místo příčin – a jak to změnitDoktor Živný je neurochirurg, který postupně přešel od supermoderních operačních postupů mozku k medicíně „hlavou a holýma rukama", jak sám říká - tam už operativu nepotřebuje. Učinil totiž několik pozoruhodných objevů, které dokládají propojení našeho těla a psychiky oběma směry. Tedy nejen psycho-somaticky, jak už dnes poměrně často známe, ale také somato-psychicky. Doktor Živný tak odhaluje a ve spoustě případů úspěšně léčí psychické neduhy, které jsou způsobené nesprávným nastavením našeho těla.Zní to překvapivě? Tak se připravte, divit se během tohoto rozhovoru budete ještě několikrát.Jak je zvykem, tady na YouTube je zdarma volně přístupná půlhodina a předplatitelé mají na mém kanálu herohero plnou stopáž v délce skoro hodiny a půl. Stavte se na www.herohero.co/petrhorkyodkazy:fcb skupina „Somato-psychický syndrom (SPS)“: https://www.facebook.com/groups/1202120867312670/web: https://www.neurocentrumclinic.org/Kongres, o kterém hovoříme, a na kterém vystoupí Dr.Porges i Dr.Živný: http://www.bodymindunity.com/Starší rozhovor se Stephenem Porgesem: https://www.buzzsprout.com/681515/episodes/14985371-psycholog-a-neurovedec-stephen-porges-telo-ridi-nase-vztahy.mp3?download=trueSupport the show

Dnešní doba volá po autoritách, ale zároveň se jich obáváme. Jak dozrát do skutečné autority a přirozeně ji přijmout? O tom si povídá Renáta Žemličková se vztahovou poradkyní Milenou Mikulkovou v novém dílu z cyklu Hlavu vzhůru, rodiče aneb Na výchovu selským rozumem.

Biblická úvaha: O lásce - aneb to jediné, co nás může zachránit. Autor, čte: Miroslav Kubíček.

Zandat, potahat, ale také zabít. Tato všechna slovesa se hojně vyskytují ve slovníku dnešní mládeže. Jaký význam mají a v jakých kontextech jsou mladými užívaná?

Zandat, potahat, ale také zabít. Tato všechna slovesa se hojně vyskytují ve slovníku dnešní mládeže. Jaký význam mají a v jakých kontextech jsou mladými užívaná?Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vagabund blízko titulu, Eden čeká na výbuch emocí!

V dnešní radioporadně se zaměříme na dva velmi oblíbené, ne-li nejoblíbenější nápoje naší planety. Což je jistě kávu a čaj. A prozkoumáme je z pohledu chemie a vědy. Co stojí za jejich přitažlivostí, za jejich chutí a vůní? Jaké mají tyto nápoje účinky na lidské tělo?

Silná a důvěryhodná měna jako symbol státní vyspělosti i zdroj národní hrdosti. To byla ambiciózní vize prvního československého ministra financí Aloise Rašína. K jejímu uskutečnění však měli českoslovenští občané kráčet za cenu přemrštěného šetření, všemožného odříkání a velkého sebeobětování.

Zpěvačka Lenny, píáristka Kateřina Králová a umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba byli hosty Honzy Vedrala na třetím setkání projektu Headliner Půda, který je určen pro lidi "do" muziky a "od" muziky. Tentokrát se hosté věnovali tématu Jak se prosadit. V Malostranské besedě mluvili o úspěchu, zkušenostech, které k němu vedou, a o tom, že hudební kariéra se nedá narýsovat jen na papíře, ale občas je to potřeba. A že autenticita, trpělivost a práce mohou ledacos přiblížit. Třeba i čísla. Poslechněte si první část záznamu. Brzy vám nabídneme i druhou. A přijďte na další natáčení, které se v Galerii Malostranské besedy koná již v pondělí 5.5. od 19:00.Téma tentokrát bude: Kde jsou peníze? A hosty Lukáš Rychtařík z Championship Music, Štěpán Suchochleb z Blues Alive a Petr Ostrouchov z Animal Music, který bude i zpívat a hrát. Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ochranného svazu autorského.

Evropa nemá lídry. České republice chybí leadership. Obdobné stesky slyšíme skoro v každé politické debatě. Hledání vůdčích typů se stalo módou sezóny a jistou obsesí komentátorů aktuálního dění. Svět takové osobnosti našel. Jedna sedí v Kremlu, druhá v Bílém domě.

Evropa nemá lídry. České republice chybí leadership. Obdobné stesky slyšíme skoro v každé politické debatě. Hledání vůdčích typů se stalo módou sezóny a jistou obsesí komentátorů aktuálního dění. Svět takové osobnosti našel. Jedna sedí v Kremlu, druhá v Bílém domě. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V neděli 30. března vyvrcholil nad Českem projekt mise Zero G, který je součástí národního programu Česká cesta do vesmíru. Celkem 26 studentek a studentů si ve speciálně upraveném francouzském Airbusu mohlo vyzkoušet, jak se asi cítí astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici. Spolu s českým záložním astronautem Alešem Svobodou totiž prožili simulovaný stav beztíže. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve sváteční podvečer zůstaneme i při rozhlasovém cestování u tématu Velikonoc. S experimentálním archeologem, specialistou na stěhování extrémně těžkých břemen, ale hlavně mužem, který "rozchodil" sochy Moai na Velikonočním ostrově, se od sváteční atmosféry "odrazíme". Jak vypadá poslední velikonoční den u nich doma uslyšíte od Pavla Pavla hned poté, co se za ním s mikrofonem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" vypravím od řeky Otavy ve Strakonicích.

Ve sváteční podvečer zůstaneme i při rozhlasovém cestování u tématu Velikonoc. S experimentálním archeologem, specialistou na stěhování extrémně těžkých břemen, ale hlavně mužem, který "rozchodil" sochy Moai na Velikonočním ostrově, se od sváteční atmosféry "odrazíme". Jak vypadá poslední velikonoční den u nich doma uslyšíte od Pavla Pavla hned poté, co se za ním s mikrofonem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" vypravím od řeky Otavy ve Strakonicích.

Ve sváteční podvečer zůstaneme i při rozhlasovém cestování u tématu Velikonoc. S experimentálním archeologem, specialistou na stěhování extrémně těžkých břemen, ale hlavně mužem, který "rozchodil" sochy Moai na Velikonočním ostrově, se od sváteční atmosféry "odrazíme". Jak vypadá poslední velikonoční den u nich doma uslyšíte od Pavla Pavla hned poté, co se za ním s mikrofonem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" vypravím od řeky Otavy ve Strakonicích.

V nejvyšších politických patrech začíná být pořádně horko. Stranickým centrálám zbývá jen pár týdnů na potvrzení definitivní podoby kandidátních listin. Zvědavost veřejnosti se upíná k jejich horním příčkám. Byť u trojkoalice Spolu to nemusí platit. Leckterý občanský demokrat se oprávněně třese, že ho přeskočí lidovecký nominant, kterého zakroužkují disciplinovaní příznivci strany Marka Výborného.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Via Czechia aneb Stezky opravdu pro každého, to je podtitul reprízy pořadu, ve kterém s Janem Hockem představujeme zajímavý projekt. Zaujal už spoustu turistů, kteří společně s originálními publikacemi nebo podle nich obcházejí republiku nebo ji procházejí skrz naskrz. Vlastně i projíždějí na kole nebo na běžkách.

Vznik nových států po rozpadu Rakouska-Uherska a carské říše znamenal i nečekaný územní spor Československa a Polska. Oblast Těšínska sice patřila od středověku pod země Koruny české, národnostně to ale bylo území pestré. Vedle Čechů tu prim hráli Poláci, Němci a „šlonzáci“, kteří v sobě snoubili identitu všech zmíněných národů. Spor, který vyústil až ve vojenský střet, trval jen týden. Nepřátelství a pocit křivdy ale desetiletí. Válku rozhodl český velitel Josef Šnejdárek.

Ve středu 2. dubna vyhlásil americký prezident Donald Trump obchodní válku celému světu včetně neobydlených ostrovů. Všechny šmahem obvinil z vykořisťování Spojených států a své voliče ujistil, že jim nastávají „zlaté časy“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šest a půl tisíce kilometrů se plavili na říční jachtě nadšenci - říkají si Srdcaři a vedl je Miroslav Náplava - z Prahy třinácti státy, aby dokázali, že je možné se tak dostat po řekách Evropy až do vod Černého moře. A právě o této výjimečné expedici je další vydání pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem".

„To oni nás prosili, ne my je… Oni nás pozvali... protože si přejí, aby je někdo ochránil…“ To nejsou slova Leonida Brežněva po invazi do Československa v srpnu 1968, kdy u nás ruské tanky převálcovaly naději na svobodnější život. To říkal tento týden Donald Trump novinářům, když je přesvědčoval, že plánovaný výlet manželky viceprezidenta J. D. Vance do Grónska, o jehož připojení k USA mluví americký prezident jako o hotové věci, není žádná provokace.

„To oni nás prosili, ne my je… Oni nás pozvali... protože si přejí, aby je někdo ochránil…“ To nejsou slova Leonida Brežněva po invazi do Československa v srpnu 1968, kdy u nás ruské tanky převálcovaly naději na svobodnější život. To říkal tento týden Donald Trump novinářům, když je přesvědčoval, že plánovaný výlet manželky viceprezidenta J. D. Vance do Grónska, o jehož připojení k USA mluví americký prezident jako o hotové věci, není žádná provokace. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veřejnost proti násilí (VPN) – slovenská analogie Občanského fóra – se zformovala v průběhu listopadu a prosince 1989. Toto hnutí bylo svou povahou protestním útvarem, ve kterém se sešla řada osobností i proudů dlouhodobě nekompatibilních. Ani vývoj (a rozdělení) OF v Čechách a na Moravě nebyl jednoduchý, ale situace na Slovensku byla v mnoha ohledech složitější.

Veřejnost proti násilí (VPN) – slovenská analogie Občanského fóra – se zformovala v průběhu listopadu a prosince 1989. Toto hnutí bylo svou povahou protestním útvarem, ve kterém se sešla řada osobností i proudů dlouhodobě nekompatibilních. Ani vývoj (a rozdělení) OF v Čechách a na Moravě nebyl jednoduchý, ale situace na Slovensku byla v mnoha ohledech složitější.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin v úterý hovořili telefonicky o Ukrajině a podle prohlášení Bílého domu a Kremlu se shodli na pozastavení útoků na energetické objekty. Zároveň se vyslovili pro zlepšení bilaterálních vztahů. Kreml podle tiskových agentur po skončení telefonátu uvedl, že Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů.

Češi se pyšní dlouholetou tradicí ve vaření piva a výrobě skla. Kupodivu se ale tyto činnosti u nás potkaly až poměrně pozdě ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Například v Anglii jsou doložené skleněné pivní láhve už z 16. století, tedy o 300 let dříve než v Čechách.

Češi se pyšní dlouholetou tradicí ve vaření piva a výrobě skla. Kupodivu se ale tyto činnosti u nás potkaly až poměrně pozdě ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Například v Anglii jsou doložené skleněné pivní láhve už z 16. století, tedy o 300 let dříve než v Čechách.

S odstupem let nelze než obdivovat dramaturgii, která byla zvolena v prvních měsících roku 1990 pro první zahraniční cesty nově zvoleného československého prezidenta. Václav Havel se svým doprovodem odletěl na několik bleskově dojednaných návštěv, jejichž průběh a ohlas byl výjimečný. Berlín, Bonn, Reykjavík, Toronto, Washington, New York. A pak přišla na řadu Moskva….

Odkud se vzala slova císař, cpáti či čepice? Etymologický slovník staré češtiny odhaluje původ slov a jejich fascinující příběhy. Více prozradí náš bohemista.

Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.

Podivné představení v Oválné pracovně mělo tři protagonisty. Nejvíc se pochopitelně mluví o Zelenském a Trumpovi, ale nemenší pozornost si zaslouží ten třetí, viceprezident J. D. Vance. Spor o to, jestli bylo Zelenského vypuzení z Bílého domu připraveno, nebo ne, nelze rozhodnout. Ale překvapivá role současného amerického viceprezidenta v tomto výstupu je nezpochybnitelná.

Jak zhubnout bez extrémů? Strava, pohyb a udržitelné návyky s Lukášem Roubíkem V tomhle díle si s Lukášem Roubíkem z Institutu moderní výživy povídáme o tom, jak skutečně funguje hubnutí, proč nejsou extrémní diety řešením a proč by vás kalorická bilance měla zajímat víc než aktuální trendy. Zjistíte: