Podcasts about vizu

Gregorio Bota ir pirmais itāļu mākslinieks, kura personālizstāde šobrīd aplūkojama Rotko muzejā Daugavpilī. Bota jau no studiju laika ir  aizrāvies ar Rotko radošo mantojumu, un, būdams ne tikai mākslinieks, bet arī žurnālists, Bota uzrakstījis arī divas grāmatas par Rotko. Itāļu mākslinieka izstāde “Glezniecība ved mājup”ir tikai viens no Rotko jaunās izstāžu sezonas projektiem, kas reflektē par tēmu „Gaismā uz klusuma sliekšņa”.  Pavasaris Rotko muzejā saviem apmeklētajiem piedāvā sešus jaunus izstāžu projektus, kuros, līdzīgi kā šobrīd dabas ritumā, kad ziemas puteņi un sals mijās ar saules gaismas pielietām dienām, arī notiek šis savdabīgais gaismas un tumsas dialogs. Izstāžu sezonu ieskicē Rotko muzeja vadītājs Māris Čačka. „Tā ir gaismas spēle, gaismas saspēle un gaismas dialogs ar tumsu. Gaisma kā gaišā nesējs un tumšais kā šo drūmo, dziļo noskaņu veidojošās formas, kas caurvijas visos projektos. Īpaši gaisma akcentēta ir somu mākslinieces Rozmarijas Torpo personālizstādē un Itālijas mākslinieka Gregorio Botas izstādē.” Somu mākslinieci Rozmariju Torpo (Rose-Mari Torpo) jaunradei iedvesmo trauslie mijkrēšļa brīži uz dienas un nakts sliekšņa. Tas arī atspoguļojas viņas abstraktajās kompozīcijās. Māksliniece stāsta, ka strādā eksperimentāli, kombinējot audeklu, papīru, poliesteru, arī pārstrādātus materiālus un aerosola krāsu, akrilu un tinti. Somijas māksliniecei jau ir pieredze sadarbībā ar Rotko muzeju, tikmēr Gregorio Bota (Gregorio Botta) ir pirmais itāļu mākslinieks, kura personālizstāde notiek Rotko muzejā Daugavpilī – vietā, kur dzimis abstraktā ekspresionisma meistars Marks Rotko. Gregorio Botam ir cieša saikne ar Rotko, un tas nolasās arī personālizstādē ar nosaukumu „Glezniecība ved mājup”. Gan plašu Latvijā, gan citviet pasaulē radītu laikmetīgās mākslas panorāmu Rotko muzejā jaunajā pavasara sezonā var aplūkot izstādē „Ieraudzīt”. Tie ir darbi no nesen mūžībā aizgājušā uzņēmēja un mākslas mecenāta Raivja Zabja (1973–2023) privātkolekcijas. Vizuāls un emocionāls pētījums par robežu starp redzamo un pieredzamo, starp cilvēka ārējo tēlu un iekšējo stāvokli, tā ir fotosērija, ko piedāvā savā izstādē „Habitus” jaunā māksliniece Jūlija Verbicka-Vasiļjeva. Bet jau plašākā traktējumā robeža jeb šajā gadījumā pierobeža Rotko muzejā izpaužas lielākajā šīs sezonas izstādē, ko piedāvā Latgales reģiona mākslinieki savā ikgadējā konkursa izstādē. Kopumā tie ir sešdesmit četri dažādu paaudžu un mediju autori, kuru dzīve un radošais ceļš tā vai citādi ievijies Latgales kultūrtelpā. Šogad Latgales mākslinieki risina tēmu „Pierobeža”. „Pārdomas” ir nosaukums, kas dots Rotko muzeja keramikas mākslas izstāžu zālē „Martinsona māja” jaunai izstādei, kas tapusi sadarbībā ar Latvijas Laikmetīgās keramikas centru un ir veltīta izcilā latviešu keramiķa Pētera Martinsona (1931–2013) 95. dzimšanas dienai. Pavasara sezonas izstādes Rotko muzeja apmeklētājiem būs pieejamas līdz 24. maijam.  

Další epizoda fakultního podcastu De Facto představuje fotografa Jakuba Zemana, absolventa Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který už několik let spolupracuje se značkami jako Red Bull, Adidas, Coca-Cola nebo Ambiente. Do povědomí se dostal především díky snímkům olympijské kolekce z roku 2024 od návrháře Jana Černého. Jeho fotografie se tehdy dostaly na přední strany světových magazínů. V letošním roce ho magazín Forbes zařadil do svého výběru úspěšných mladých osobností Forbes 30 pod 30.Jakého světového umělce by rád nafotil? Uvažoval i o studiu fotografie? A koho fotí nejraději? Dozvíte se v podcastu.

Putování zimní krajinou, péče o opuštěné hroby, více-než-lidská vzájemnost a guerillové zahradnictví. Do závěrečného dílu druhé série podcastu Raut jsme si pozvaly umělkyni, aktivistku a pedagožku Ivu Davidovou a Lucii Králíkovou, spoluzakladatelku květinového ateliéru Efemér. Společně se bavíme o setkávání se a mezidruhové vzájemnosti, o Slunovratu a Adventu, o víře a aktivismu. —Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Putování zimní krajinou, péče o opuštěné hroby, více-než-lidská vzájemnost a guerillové zahradnictví. Do závěrečného dílu druhé série podcastu Raut jsme si pozvaly umělkyni, aktivistku a pedagožku Ivu Davidovou a Lucii Králíkovou, spoluzakladatelku květinového ateliéru Efemér. Společně se bavíme o setkávání se a mezidruhové vzájemnosti, o slunovratu a adventu, o víře a aktivismu. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Kina po celém světě začala promítat film Avatar: Oheň a popel, třetí díl ságy Jamese Camerona. Vrací diváky na planetu Pandora, kde se schyluje k další bitvě mezi lidmi a přírodními národy. „Je to nádherný, strhující film plný spousty výpravných scén,“ hodnotí Pavel Sladký. „Zároveň je to film, který budou nejlépe hodnotit diváci a divačky s krátkou pamětí. Jakmile si budou dobře vybavovat, co se dělo v Avatarovi 1 a 2, možná se jim to bude zdát příliš povědomé,“ dodává.

Česká kina začnou promítat film Modrou stezkou. Ten se odehrává v blízké budoucnosti, kdy brazilská vláda sestěhovává všechny staré lidi do obytných kolonií pro seniory. 77letá Tereza to ale odmítne a uteče do Amazonie, kde absolvuje magickou cestu tropy. „Je to jeden z filmů, který se stal mým letošním oblíbencem už po festivalu Berlinale,“ říká kritik Pavel Sladký. „Nabízí příběh, který je proti ageismu, má velice svobodného ducha a je v tomto ohledu velmi sympatický.“

V nakladatelství tranzit.cz právě vyšel v českém překladu memoár newyorské autorky a psycholožky hannah baer – muzeum sebevražd jedné trans holky. V devátém díle podcastu Raut se bavíme s malířkou Paulou Gogolou, jejíž díla najdeme na obálce knihy, a s autorem doslovu, básníkem, režisérem a libretistou Richardem L. Kramárem. Věnujeme se metafoře muzea, identitární politice i queer opeře. Kniha tematizuje užívání ketaminu, disociativní psychoaktivní látky oblíbené nejen mezi trans lidmi, proto jsme si na závěr pozvaly doktorku Evu Kozákovou, která na psychedelické klinice Psyon působí jako terapeutka v rámci ketaminem asistované psychoterapie. —Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

nakladatelství tranzit.cz právě vyšel v českém překladu memoár newyorské autorky a psycholožky hannah baer – muzeum sebevražd jedné trans holky. V devátém díle podcastu Raut se bavíme s malířkou Paulou Gogolou, jejíž díla najdeme na obálce knihy, a s autorem doslovu, básníkem, režisérem a libretistou Richardem L. Kramárem. Věnujeme se metafoře muzea, identitární politice i queer opeře. Kniha tematizuje užívání ketaminu, disociativní psychoaktivní látky oblíbené nejen mezi trans lidmi, proto jsme si na závěr pozvaly doktorku Evu Kozákovou, která na psychedelické klinice Psyon působí jako terapeutka v rámci ketaminem asistované psychoterapie. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Od završetka Drugog svjetskog rata gotovo milijun osoba našlo je novi dom u Australiji zahvaljujući programu za izbjeglice i humanitarnu pomoć, a milijunta trajna humanitarna viza bi trebala biti odobrena do kraja ove godine. Ovaj važan trenutak mnogi slave kao priznanje velikog doprinosa koji su izbjeglice dale australskoj priči i društvu. No, organizacije za prava izbjeglica kažu da je pravo vrijeme da se razmotri može li Australija dati bolji odgovor na globalni problem raseljavanja.

Město má manuál s fotkami dobrých a špatných příkladů, kterými se snaží inspirovat, jak má kultivovaná reklama vypadat.

Politici z Brna-středu požadují po ostatních, ať dodržují pravidla pro eliminaci vizuálního smogu, ne všichni se jimi ale naplno řídí. Kdo za to schytává kritiku? V Brněnské jedenáctce se taky dozvíte, jestli se fotbalisté vážně dočkají stadionu za Lužánkami, anebo to ještě není tak jisté. Uslyšíte, jak členové hnutí ANO reagují na výzvu k odchodu z brněnské koalice. A taky proč je dobré si teď v Brně obzvlášť umývat ruce, nebo jak to vypadá, když Lidovky jdou do řiti.

„Postava čarodějnice se periodicky zjevuje vždy, když je třeba vzdorovat patriarchátu,“ říká pedagožka a filozofka věnující se teorii práce Ľubica Kobová, která je společně s magii praktikujícím umělcem Alex Sihelsk* hoststvem 8. dílu podcastu Raut. Když Karl Marx zformuloval teorii původní akumulace, která provázela nástup kapitalismu, opomněl zmínit vyvraždění statisíců žen, převzetí kontroly nad jejich těly a upevnění patriarchální moci. Silvia Federici ve své knize Kaliban a čarodějnice přepisuje dějiny úsvitu kapitalismu z feministické perspektivy. Poslechněte si diskuzi věnovanou této knize, ale také současným podobám čarodějnictví a jeho propojení s uměleckou praxí. Kniha vyjde v českém překladu Sylvy Ficové v nakladatelství tranzit v prosinci 2025. Knihu je nyní možné zakoupit v předprodeji na Donio. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Politici z Brna-středu požadují po ostatních, ať dodržují pravidla pro eliminaci vizuálního smogu, ne všichni se jimi ale naplno řídí. Kdo za to schytává kritiku? V Brněnské jedenáctce se taky dozvíte, jestli se fotbalisté vážně dočkají stadionu za Lužánkami, anebo to ještě není tak jisté. Uslyšíte, jak členové hnutí ANO reagují na výzvu k odchodu z brněnské koalice. A taky proč je dobré si teď v Brně obzvlášť umývat ruce, nebo jak to vypadá, když Lidovky jdou do řiti.

„Postava čarodějnice se periodicky zjevuje vždy, když je třeba vzdorovat patriarchátu,“ říká pedagožka a filozofka věnující se teorii práce Ľubica Kobová, která je společně s magii praktikujícím umělcem Alex Sihelsk* hoststvem 8. dílu podcastu Raut. Když Karl Marx zformuloval teorii původní akumulace, která provázela nástup kapitalismu, opomněl zmínit vyvraždění statisíců žen, převzetí kontroly nad jejich těly a upevnění patriarchální moci. Silvia Federici ve své knize Kaliban a čarodějnice přepisuje dějiny úsvitu kapitalismu z feministické perspektivy. Poslechněte si diskuzi věnovanou této knize, ale také současným podobám čarodějnictví a jeho propojení s uměleckou praxí. Kniha vyjde v českém překladu Sylvy Ficové v nakladatelství tranzit v prosinci 2025. Knihu je nyní možné zakoupit v předprodeji na Donio.donio.cz/kaliban-a-trans-girl-tranzit-cz—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE.IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Dynamický konštruktivizmus – tak Milan Dobeš pomenoval celé svoje úsilie na poli výtvarného umenia, ako prienik medzi optickým umením a konštruktivizmom. Vizuálny umelec, rodák z Přerova, ktorý svoj život prežil v Bratislave. V najnovších Fenoménoch budeme hovoriť o jeho tvorbe, ktorou sa zaradil medzi svetových tvorcov, o tom, čím bolo jeho pôsobenie na výtvarnej scéne mimoriadne, a ako uvažoval a tvoril.Zuzana Golianová sa na Fenomén s názvom Milan Dobeš pýtala teoretičky umenia, kurátorky Ľuby Belohradskej, historičky umenia, kurátorky Kataríny Bajcurovej, historičky a kritičky výtvarného umenia Zuzany Bartošovej, výtvarného teoretika, kurátora Ivana Jančára.

Karel Gott mě naučil vždycky se se všemi vyfotit a podepsat,“ říká v našem dnešním rozhovoru zpěvačka Olga Lounová. Ta si pro své fanoušky přichystala hned několik novinek. Už 6. prosince chystá svůj velký koncert v O2 universu s názvem Sraz optimistů a oznámila krásnou novinku – že se stane dvojnásobnou maminkou. Do toho všeho skládá písničky do filmů, které rovnou i produkuje, a snaží se hledat nové objevy, kterým dává šanci a prostor ve studiu. A nezapomíná ani sama na sebe – nedávno představila novinku Tleskám, kterou nahrála společně s Vojtaanem, a skládá písničky i v angličtině. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

S vizuálnym umelcom Petrom Barényim o jeho súčasnej tvorbe, o prepájaní clubbingu a vizuálneho umenia a o vizuálnej poetike hudobných klipov z 90tych rokov.

Trauma může fungovat jako spekulativní evoluční linka, ze které se rodí nové více-než-lidské bytosti a alter ega. V sedmém díle podcastu Raut diskutujeme s umělkyněmi Miriamou Kardošovou a Tinou Hrevušovou o autofikčních metodách v performanci a o vyobrazování citlivého obsahu v bezpečném prostoru galerie.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Trauma může fungovat jako spekulativní evoluční linka, ze které se rodí nové více-než-lidské bytosti a alter ega. V sedmém díle podcastu Raut diskutujeme s umělkyněmi Miriamou Kardošovou a Tinou Hrevušovou o autofikčních metodách v performanci a o vyobrazování citlivého obsahu v bezpečném prostoru galerie. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy. „Řeší se, kam až nové identita sahá, které orgány ji mají ještě používat a které už ne,“ říká ve Vizitce. Jak v digitální době funkčně upravit heraldické znaky? A čím jsou státní poznávací značky pro designera specifickou disciplínou? Ptá se Ondřej Cihlář.

Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy. „Řeší se, kam až nové identita sahá, které orgány ji mají ještě používat a které už ne,“ říká ve Vizitce. Jak v digitální době funkčně upravit heraldické znaky? A čím jsou státní poznávací značky pro designera specifickou disciplínou? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ako vyzerá Zlatá kniha Kamila Peteraja? Čo v nej nájdete, prečo je taká jedinečná a ako vznikol nápad spojiť nemeckú zlatú knihu so zlatým Koránom z Kataru? O knihe hovoria Kamil Peteraj, výtvarník Martin Augustín, riaditeľ vydavateľstva Ikar Marek Néma a Gabriela Belopotocká z Luxusnej knižnice. 

Z kultury a umění mizí spousta lidí kvůli pečujícím povinnostem, rodiče si musí vybírat mezi tvorbou a péčí o děti. Rozhovor s kurátorem Petrem Dlouhým z iniciativy Parent Friendly Culture a umělkyní Bárou Šimkovou, zakladatelkou Ateliéru dětí na pražské Akademii výtvarných umění, o vytváření prostorů pro mezigenerační setkávání a možnostech inkluze rodičů a pečujících osob v uměleckém vzdělávání. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová za občasného použití zvuků z open source stránky Tabletop audio. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Z kultury a umění mizí spousta lidí kvůli pečujícím povinnostem, rodiče si musí vybírat mezi tvorbou a péčí o děti. Rozhovor s kurátorem Petrem Dlouhým z iniciativy Parent Friendly Culture a umělkyní Bárou Šimkovou, zakladatelkou Ateliéru dětí na pražské Akademii výtvarných umění, o vytváření prostorů pro mezigenerační setkávání a možnostech inkluze rodičů a pečujících osob v uměleckém vzdělávání.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová za občasného použití zvuků z open source stránky Tabletop audio. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová.

Stāsta Latvijas Nacionālā mākslas muzeja glezniecības kolekcijas glabātāja, mākslas zinātniece Aija Brasliņa. Ziemeļnieku ilgotā dienvidzeme ar sauli un gaismu vilinājusi daudzus. Laika gaitā Latvijas mākslas vēsturē vietējo mākslinieku ceļojumus uz Itāliju, kavējoties Romā, Florencē un citviet, iedvesmoja ideālās ainavas meklējumi, klasiskā mantojuma studijas, pagātnes meistardarbu kopēšana vai citas mainīgas mākslinieciskās intereses. Tomēr populāros itāliskos galamērķus 19.–20. gadsimta mijā izdevās aizēnot franču mākslas metropolei Parīzei. Janis Rozentāls (1866–1916) savā viaggio in Italia pirmo un vienīgo reizi devās 1912. gada vasarā. Ar Itālijas brauciena impresionistiskajiem iespaidiem ziemeļnieka gleznās ienāca dienvidu gaismas un atmosfēras sajūta un no Baltijas dabas pasaules atšķirīgais kolorīts. Uzgleznotās Apenīnu kalnu panorāmas atbalso klasicistu ideālās ainavas, bet saules apspīdētās peldētāju idilles klinšainajā Kapri salas Marina Grande pludmalē – simbolistu ikonogrāfijā variētās arkādiskās ainas, kam gleznotājs bija pievērsies gadsimtu mijas “tīrās mākslas” un absolūtā skaistuma meklējumos. Impresionistiskā sadzīves aina “Uz terases” (“Veranda Kapri”, LNMM) uzbur bezrūpīgu mirkli rakstnieku, mākslinieku un ceļotāju iecienītajā Kapri salā, kas 1912. gada augustā bija viena no pēdējām pieturām Rozentāla un viņa sievas Ellijas kopīgajā ceļojumā pa Itāliju. Vīteņaugu noēnotajā un no tiešiem saules stariem pasargātajā pergolā, kurā atpūtnieki, ieturot maltīti, attēloti intīmi idilliskā gaisotnē, priekšplānā pie balti klātā galda mākslinieks iegleznojis Elliju un sevi gaišos, vasarīgos tērpos. Ar mecosoprāna balsi apveltītā somiete prata franču un itāļu valodas, pirms laulībām bija mācījusies dziedāšanu Francijā un Itālijā, kur šajā braucienā atgriezās, starplaikā kļuvusi par latviešu mākslinieka tuvāko līdzgaitnieci, modeli un triju bērnu māti. Fragmentāri komponētā, domājams, brokastu aina valdzina ar studijveida gleznojuma svaigumu, padevusies krāsās mirdzoša, sulīga un ņirbošu plenēra gaismas refleksu caurausta. Zīmīgi, ka autors parakstu un datējumu papildinājis ar uzrakstu, kas norāda arī tapšanas vietu – “Jan Rosenthal Capri/1912”. Nelielā skiču albumiņā, ko glabā Saldus vēstures un mākslas muzejs, līdzās Kapri skatiem no Dienviditālijas fiksēti ceļinieka iespaidi no iepriekšējām maršruta vietām – Kastiljones dei Pepoli, Venēcijas un Florences Ziemeļitālijā, kam sekojis Romas apmeklējums, kur zīmēta Borgēzes villa un Monte Pinčio parka skati, bet noslēgumā – Pompeji un Kapri. Skiču paraksti un datējumi ļauj izsekot galvenajām pieturvietām, vienā no pēdējiem zīmējumiem mākslinieka un Ellijas siluetus ieraugot Vezuva vērotāju ainā. Diemžēl paša Rozentāla atmiņas par ceļojumu nav zināmas. Atgriežoties mājās, pēc Itālijā gleznota meta radīta lielāka formāta eļļas glezna “Monte Pinčio” (1912, Tukuma muzejs) un vairākas citas. Itālisko motīvu darbus ar atpazīstamiem nosaukumiem “Apenīni”, “Pilsēta kalnā”, “Terase”, “Bagni Tiberii” Rozentāls pirmoreiz publiski Rīgā parādīja II Latviešu mākslinieku izstādē (1912), pēc tam Baltijas mākslinieku savienības izstādē (1913) eksponēta “Iela Kapri”, bet otrajā personālizstādē (1913) – “Apenīnu kalni” un “Peldētava (Kapri)”, arī turpmāk pa kādai no ceļojuma liecībām piedaloties izstāžu dzīvē un parādoties pārdoto gleznu sarakstā mākslinieka ienākumu burtnīcā. Dienvidzemes redzējumā, kā atzina laikabiedri, “daudz saules, gaismas un krāsu dzidrā burvīguma”. Vairāk par arhitektūras un muzeju bagātībām gleznotāju Itālijā piesaistīja arkādiskā “paradīze zemes virsū”. Ticami, ka tieši pēc šī brauciena Rozentāls uzgleznoja lielizmēra figurālo kompozīciju “Arkādija” (ap 1913, LNMM), kas nav paša autora signēta un ilgi bijusi datēta aptuveni ar 1910. gadu. Vizuāls salīdzinājums ar Kapri skatu krāsu salikumiem, triepienu raksturu un virsmas apdari, kas sasaucas jūras viļņu un mākoņaino debesu atveidojumā, pārliecina par gaišo, harmonisko ainavu radniecību ar eiropeiska simbolisma estētikā sacerēto “Arkādiju”, kas neoromantiskā cilvēka un dabas vienotības tēlojumā saliedē impresionistisku vieglumu un jūgendisku stilizāciju ar klasisko tradīciju, atsauces uz antīko mitoloģiju – ar 20. gadsimta sākuma modernās dzīves izjūtu un arī ar nesenā Itālijas ceļojuma pieredzi, iekausējot kopiespaidā pārradītos Kapri idiļļu un skaistā Neapoles līča vērojumus.

Umělecký dračák je jako laboratoř emocí. anto_nie a Orin o hrách, které nás učí být spolu „Dračák” je kolektivní vyprávění, které hráčstvu umožňuje společně fabulovat lepší přítomnost, v kontrolovaném prostředí hry zpracovávat emočně náročné situace, jako je úmrtí nebo různé formy diskriminace, nebo ohledávat způsoby jak vystupovat ze společenských norem. Herní principy prosakují do výtvarného umění i divadla a na uměleckých akademiích fungují ateliéry herního designu. Poslechněte si rozhovor s Orin Rodriguez a Antonií, kteří*é deskové hry propojují s uměleckou praxí. Tento díl podcastu Raut je letní speciál – druhou polovinu dvouhodinové epizody tvoří audio záznam z průběhu role-playingové deskové hry Potvory, kterou spolu-vytvořila anto_nie společně s Maximem Shchapovem v rámci své diplomové práce na vídeňské akademii.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová za občasného použití zvuků z open source stránky Tabletop audio. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Umělecký dračák je jako laboratoř emocí: anto_nie a Orin o hrách, které nás učí být spolu. „Dračák” je kolektivní vyprávění, které hráčstvu umožňuje společně fabulovat lepší přítomnost, v kontrolovaném prostředí hry zpracovávat emočně náročné situace, jako je úmrtí nebo různé formy diskriminace, nebo ohledávat způsoby jak vystupovat ze společenských norem. Herní principy prosakují do výtvarného umění i divadla a na uměleckých akademiích fungují ateliéry herního designu. Poslechněte si rozhovor s Orin Rodriguez a Antonií, kteří*é deskové hry propojují s uměleckou praxí. Tento díl podcastu Raut je letní speciál – druhou polovinu dvouhodinové epizody tvoří audio záznam z průběhu role-playingové deskové hry Potvory, kterou spolu-vytvořila anto_nie společně s Maximem Shchapovem v rámci své diplomové práce na vídeňské akademii. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová za občasného použití zvuků z open source stránky Tabletop audio. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Renesanční měšťanský dům s číslem popisným 105 na Masarykově náměstí v Třeboni už se stal synonymem pro místní kulturní dění. Dostává tam prostor výtvarné umění, film, hudba a divadlo. Ve „Stopětce“ se potkává historie se současností a přirozeně se tam také zrodil nápad vyjít s uměním do veřejného prostoru skrze festival Vidiny. Ten se letos uskuteční podruhé.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

What if building a brand partnership with a major entertainment property could happen in 5 minutes instead of 6 months—and drive 10x better results? What would that change for your marketing strategy? Today I'm joined by Alan Gould, CEO of Mutual Markets. Alan is at the forefront of a major shift in digital marketing and advertising—using AI to reduce friction between brands and entertainment partners, making high-impact collaborations accessible to brands of all sizes. Mutual Markets is already working with major streamers and delivering successful partnerships, like PopCorners' Super Bowl spot with Breaking Bad and Dashlane's collaboration with NCIS. Alan's here to talk about how AI is democratizing access to branded entertainment partnerships and what that means for the future of marketing. About Alan Gould Alan Gould is a visionary leader and the Founder and Co-CEO of MutualMarkets, the world's first advanced AI powered partnerships platform that has revolutionized the digital advertising industry. MutualMarkets' goal is to provide brands with a more organic and efficient way to connect with consumers by setting new industry standards to transform how brands engage with their audiences. Alan has a long history in data, analytics, and marketing. Prior to co-founding MutualMarkets with his brother Eric Gould, Alan co-founded IAG Research, a media-measurement company created to gauge the effectiveness of ads, and sold it to Nielsen in 2008 for $250M. Alan is also co-founder of a venture capital firm called Peak Opportunity Partners and has been involved in several successful exits from companies like Maker Studios, WorkFusion, Embark Veterinary, Vizu, and early investor roles in iSport.TV, which later saw a $325M minority position from Goldman Sachs valuing the company at $750M. Under his leadership, MutualMarkets has expanded its global footprint, strengthened its portfolio, and adopted cutting-edge technologies to enhance client outcomes. Alan is passionate about fostering a culture of innovation, transparency, and collaboration, ensuring that the company remains at the forefront of the ever-evolving marketing landscape. In 2021, MutualMarkets announced its $30M raised in seed capital. In 2023, CBS' Paramount Global partnered with MutualMarkets to grow its advertising efforts. In 2024, MutualMarkets announced its latest innovation - the AI-enabled CMAU - which enhanced collaboration by empowering brands to identify and partner with TV shows and movies seamlessly. Alan has a Bachelor of Science degree in Foreign Service from Georgetown University, a Master's degree in Public Policy from Harvard University's Kennedy School, and a Doctor of Law degree from New York University's School of Law. Alan Gould on LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/alangould/ Resources Mutual Markets: https://www.mutualmarkets.ai/ https://www.mutualmarkets.ai/ The Agile Brand podcast is brought to you by TEKsystems. Learn more here: https://www.teksystems.com/versionnextnow Catch the future of e-commerce at eTail Boston, August 11-14, 2025. Register now: https://bit.ly/etailboston and use code PARTNER20 for 20% off for retailers and brands Don't Miss MAICON 2025, October 14-16 in Cleveland - the event bringing together the brights minds and leading voices in AI. Use Code AGILE150 for $150 off registration. Go here to register: https://bit.ly/agile150" Connect with Greg on LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/gregkihlstromDon't miss a thing: get the latest episodes, sign up for our newsletter and more: https://www.theagilebrand.showCheck out The Agile Brand Guide website with articles, insights, and Martechipedia, the wiki for marketing technology: https://www.agilebrandguide.com The Agile Brand is produced by Missing Link—a Latina-owned strategy-driven, creatively fueled production co-op. From ideation to creation, they craft human connections through intelligent, engaging and informative content. https://www.missinglink.company

What if building a brand partnership with a major entertainment property could happen in 5 minutes instead of 6 months—and drive 10x better results? What would that change for your marketing strategy? Today I'm joined by Alan Gould, CEO of Mutual Markets. Alan is at the forefront of a major shift in digital marketing and advertising—using AI to reduce friction between brands and entertainment partners, making high-impact collaborations accessible to brands of all sizes. Mutual Markets is already working with major streamers and delivering successful partnerships, like PopCorners' Super Bowl spot with Breaking Bad and Dashlane's collaboration with NCIS. Alan's here to talk about how AI is democratizing access to branded entertainment partnerships and what that means for the future of marketing. About Alan Gould Alan Gould is a visionary leader and the Founder and Co-CEO of MutualMarkets, the world's first advanced AI powered partnerships platform that has revolutionized the digital advertising industry. MutualMarkets' goal is to provide brands with a more organic and efficient way to connect with consumers by setting new industry standards to transform how brands engage with their audiences. Alan has a long history in data, analytics, and marketing. Prior to co-founding MutualMarkets with his brother Eric Gould, Alan co-founded IAG Research, a media-measurement company created to gauge the effectiveness of ads, and sold it to Nielsen in 2008 for $250M. Alan is also co-founder of a venture capital firm called Peak Opportunity Partners and has been involved in several successful exits from companies like Maker Studios, WorkFusion, Embark Veterinary, Vizu, and early investor roles in iSport.TV, which later saw a $325M minority position from Goldman Sachs valuing the company at $750M. Under his leadership, MutualMarkets has expanded its global footprint, strengthened its portfolio, and adopted cutting-edge technologies to enhance client outcomes. Alan is passionate about fostering a culture of innovation, transparency, and collaboration, ensuring that the company remains at the forefront of the ever-evolving marketing landscape. In 2021, MutualMarkets announced its $30M raised in seed capital. In 2023, CBS' Paramount Global partnered with MutualMarkets to grow its advertising efforts. In 2024, MutualMarkets announced its latest innovation - the AI-enabled CMAU - which enhanced collaboration by empowering brands to identify and partner with TV shows and movies seamlessly. Alan has a Bachelor of Science degree in Foreign Service from Georgetown University, a Master's degree in Public Policy from Harvard University's Kennedy School, and a Doctor of Law degree from New York University's School of Law. Alan Gould on LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/alangould/ Resources Mutual Markets: https://www.mutualmarkets.ai/ https://www.mutualmarkets.ai/ The Agile Brand podcast is brought to you by TEKsystems. Learn more here: https://www.teksystems.com/versionnextnow Catch the future of e-commerce at eTail Boston, August 11-14, 2025. Register now: https://bit.ly/etailboston and use code PARTNER20 for 20% off for retailers and brands Don't Miss MAICON 2025, October 14-16 in Cleveland - the event bringing together the brights minds and leading voices in AI. Use Code AGILE150 for $150 off registration. Go here to register: https://bit.ly/agile150" Connect with Greg on LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/gregkihlstromDon't miss a thing: get the latest episodes, sign up for our newsletter and more: https://www.theagilebrand.showCheck out The Agile Brand Guide website with articles, insights, and Martechipedia, the wiki for marketing technology: https://www.agilebrandguide.com The Agile Brand is produced by Missing Link—a Latina-owned strategy-driven, creatively fueled production co-op. From ideation to creation, they craft human connections through intelligent, engaging and informative content. https://www.missinglink.company

Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které mobilizují lidi napříč politickým spektrem. Jakou roli v akcích Jezevek hraje „zlobení“ a proč je potřeba dostat umělecké strategie mimo intelektuální bublinu galerií? —Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které mobilizují lidi napříč politickým spektrem. Jakou roli v akcích Jezevek hraje „zlobení“ a proč je potřeba dostat umělecké strategie mimo intelektuální bublinu galerií? — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Vakar, 10. jūlijā, VEF kultūras pilī raibi un krāsaini aizvadīta bērnu un jauniešu radīto tērpu kolekciju parāde "StaroJums". Tā apliecināja radošo daudzveidību no avangarda līdz ikdienas modei. VEF kultūras pilī skatāma arī vizuālās un vizuāli plastiskās mākslas izstādes "StaroJums". Par izstādi un aizvadīto tērpu parādi stāsta projekta vadītāja Sandra Mieze un viena no tērpu kolekcijas "RATIKO" autorēm Estere Eglīte no Limbažiem. Kolekcijā "RATIKO" ir četri tērpi, ko radījušas 10 meitenes. Vizuālās un vizuāli plastiskās mākslas izstādei "StaroJums" 407 mākslas darbus radījuši 960 skolēni no visas Latvijas. Populārākie ir keramikas un stikla mākslas darbi. Trpu parādi "StaroJums" var noskatīties LSM.lv.

Je éra sociálních sítí u konce? Co přijde po nich? Adam Zbiejczuk po 20 letech v oboru otevřeně popisuje hluboké zklamání z „enshittifikace“ sociálních médií a stavu celého odvětví. Zároveň nabízí moudré a praktické rady, na kterých platformách má dnes smysl být a proč.

Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.artFB @tranzit.cz @biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Android 16 změní tvář. Nový designový styl navazuje na předchozí iteraci, Material 3 Expressive je ale bezesporu odvážnější. Petra po letech adekvátní a profesionální nudy výrazný vizuální styl nadchl, ale neví, jestli se jím Google zavděčí širšímu publiku. Dejte nám vědět do diskuze, co čerstvému designovému stylu říkáte.Google by jím z praktického hlediska minimálně měl usnadnit nalezení klíčových ovládacích prvků. Kuba mezitím vzpomíná na to, jak starší Androidy neřešily bezpečnost do takových detailů, kdy odebírají oprávnění nepoužívaným aplikacím.Protože máme rádi vesmír, nemohli jsme přehlédnout situaci ohledně financování NASA. Trumpova administrativa navrhuje snížení rozpočtu o 6 mld. dolarů. Bill Nelson, bývalý ředitel instituce, to dle Politico přirovnává k sekáčku na maso a motorové pile. Momentálně NASA operuje s necelými 25 miliardami ročně.Osekání rozpočtu by mohlo pohřbít různé projekty a odnést by to mohla i Evropa. ESA má pro letošek zhruba třikrát menší rozpočet a pro náročné projekty potřebuje partnery. Bez nich se ostatně neobejde ani NASA se svým neosekaným rozpočtem. ESA např. měla dodat pohonnou jednotku pro loď Orion, v níž se lidská posádka měla podívat na měsíc. V červnu se prý rozhodne, co bude dál.00:41 – Material 3 Expressive12:02 – Zbrzdí NASA Evropu?23:15 – Co čteme24:24 – Max se vrací k HBO28:39 – Marný pokus o konec

Interprét, ktorého nemusíme predstavovať pretože jeho meno aspoň raz zachytil každý. Okrem jeho nového albumu ''NEVIEM'' a nadchádzajúceho koncertu, ktorý je zároveň najväčším koncertom sólo interpréta na Slovensku, sme prebrali aj jeho detstvo a minulosť, kontroverziu, ktorá sa okolo neho deje na sociálnych sieťach a v neposlednom rade aj pohľady na rôzne životné témy. EXKLUZÍVNY OBSAH a celý podcast na https://herohero.co/ggw

„Fotografie je umění, ale má u části české veřejnosti punc média, které je všude rozprostraněné. Denně jsme vystavováni stovkám tisíců vizuálních zpráv. Mé zkušenosti hlavně ze zahraničí jsou i v tom, že fotografie má obrovskou hodnotu,“ říká fotografka a vizuální umělkyně Markéta Kinterová. Pořádá Fotograf Festival, učí na FAMU a mj. vede Fotograf Magazine.

Krtek na fasádě, panáčci na skříňkách a spousta barev. Tak vypadají školky v Česku. Architekti ze studia Sporadical ale chtěli budovu, která edukuje děti i učitelky.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umenie pomáhalo Aliz Orlan v objavovaní svojej rodovej identity. Ako sa postupne z čiernobielych obrazov stávali farebné, objavovala jej pestrú škálu mimo binárnych hraníc. Vizuálna umelkyňa pochádza z obce pri Prešove, kde veľa času trávila v prírode medzi bylinkami. Spolu s kresťanskou východou to vplývalo na jej súčasnú tvorbu.  Pohybuje sa v rôznych umeleckých žánroch aj profesiách, zaoberá sa aj produkciou a kurátorovaním. Nedávno mala výstavu s Dorotou Sadovskou a svojou tvorbou prispeje aj do výstavy reflektujúcej dva roky od vraždy Juraja a Matúša. V novom dieli podcastu Teplá vlna Aliz hovorí aj o tom, prečo nechce prejsť do komerčnej sféry umenia, prečo kombinuje výtvarné umenie s performanciou a inými médiami.  Teplá vlna je podcast Divadla NOMANTINELS, v ktorom sa rozprávame so zaujímavými osobnosťami a ľuďmi zo slovenskej queer komunity o ich živote, inšpiratívnych veciach, ktorými sa zaoberajú a odvahe, ktorá im pomohla prekonať predsudky okolia. Financované zo zdrojov Európskej únie z programu "Citizens, Equality and Value Programme." Podcast podporil aj Fond na podporu umenia, Bratislavský samosprávny kraj a Nadácia mesta Bratislavy. Partnerom podcastu je denník SME.

Krtek na fasádě, panáčci na skříňkách a spousta barev. Tak vypadají školky v Česku. Architekti ze studia Sporadical ale chtěli budovu, která edukuje děti i učitelky.

Kolektiv PRAHO! project v první polovině tohoto roku představil další revitalizaci pražských podchodů, tentokrát v Jinonicích pod ulicemi Radlická a V Zářezu. Ilustrace s názvem „We Should Have a Talk“ do veřejného prostoru přináší témata feminismu, genderové rovnosti, emancipace, inkluze i násilí.

A Most Vagy Soha Kulisszái Mögött: Mosolygó Sára és Lóth Balázs MÓKA Podcast ep. 209   Az "Most vagy soha" című magyar film rendezőjével, Lóth Balázzsal, valamint a női főszereplővel, Mosolygó Sárával beszélgettünk a New York-i premier után. A beszélgetés fő témája természetesen maga a film volt, amely eddig a legnagyobb költségvetéssel készült Magyarországon, de megtudhatjuk, hogy ez egy hosszútávú befektetés, és a felépített díszlet már kezdi visszahozni a kiadást. Körbejártuk a díszleteket, a vizuális effekteket, a jelmezeket, valamint megbeszéltük a szereplők kiválasztását és a film történelmi jelentőségét is. Természetesen mindkettejüket külön-külön is kérdeztük szakmai előmeneteleikről, eddigi sikereikről, valamint a jövőbeli terveikről is. Sára rövid, de eseménydús pályafutásáról beszéltünk, amely már a második filmszereppel is büszkélkedhet, és számos színházi előadásban is részt vett. Balázs pedig megosztotta velünk hazai és külföldi tapasztalatait, valamint elmesélte terveit a jövővel kapcsolatban.   A filmről:   „Elég egy szikra, és minden lángra lobban” Amikor 1848. március 15-én a lánglelkű költő, Petőfi Sándor költeményével, a Nemzeti Dallal kirobbantja a magyar forradalmat, az osztrák elnyomók egy titkosügynököt bíznak meg a feladattal, hogy állítsa meg a felkelést.   #magyarpodcast #mokapodcast  #magyarokamerikában #magyarvagyok #amerikaimagyarok #magyarinstakozosseg #instamagyarorszag #imagyar #magyarinstagram #moka  #hungarianpodcast  #MostVagySoha #LothBalazs #MosolygoSara #Premier #MagyarFilm "Most vagy soha" film Loth Balázs rendező Mosolygó Sára főszereplő New York-i premier Magyar filmipar Költségvetés Díszletek Vizuális effektek Jelmezek Szereplők kiválasztása Történelmi jelentőség Pályafutás Filmszerepek Színházi előadások Szakmai előmenetel Sikerek Jövőbeli tervek Tapasztalatok Hazai és külföldi munkák Filmipari trendek  

1. 5. to bude přesně dvacet let, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie. Ten den se českým firmám otevřely obchodní trhy, přestalo se platit clo na zboží uvnitř Unie a postupně se otevřel i pracovní trh. Nejviditelnější byly změny na hranicích, ze kterých zmizeli celníci, zůstali jen policisté. Snáz se tak přes hranice jezdilo i tisícům pendlerů včetně Jana Mosingera z Plzně. Jeho život se postupně změnil tak, že v Německu bydlí a dokonce je obecním zastupitelem Bavorské Rudy.

Pēdējā laikā virkne valsts un pašvaldību uzņēmumu paziņojuši, ka viņi maina savu vizuālo identitāti, sākot ar logo, līdz pat zīmola maiņai. Kāpēc ir vērts tērēt tam naudu, īpaši, ja ir runa par valsts monopola uzņēmumiem? Krustpunktā analizē biedrības "Sabiedrība par atklātību "Delna"" direktore Inese Tauriņa, Rīgas Stradiņa universitātes docētāja Sociālo zinātņu fakultātē Kristīne Blumfelde-Rutka, valsts kontrolieris Edgars Korčagins un līdzdibinātājs un stratēģis aģentūrā "WKND" Edgars Pētersons. Ar katru paziņojumu par kāda valsts vai pašvaldības uzņēmuma vizuālās vai kādas citādas identitātes maiņu sociālos tīklos var novērot arvien lielāku viļņošanos. Ja "Pasažieru vilciena" pārtapšana par "Vivi" lielākoties provocēja komentārus par saukļa derīgumu, tur citi smaidīja, citi kariķēja. Tālāk jau runājot par "Rīgas satiksmi" un Ceļu satiksmes drošības direkciju, tur jau tā ņemšanās bija ne tikai par vizuālo jēgu, bet arī par naudas izlietojumu. Cilvēki prasa, kāds tad ir ieguvums no tā, ka tagad logo būs mazliet citāds? Turklāt, kā zināms, ir jāmaina dokumentācija, jāpārkrāso vagoni un tā tālāk. Kādi priekšnosacījumi ir ko tādu darīt, kad tā ir jēdzīga un bezjēdzīga naudas tērēšana?

Je chladné decembrové ráno v roku 2020. Dievčatá v Ústave na výkon trestu odňatia slobody pre mladistvých v Sučanoch práve prichádzajú na raňajky. Väčšina z nich má za sebou ťažký život s rodinnými traumami, drogami a chudobou. Po prepustení na slobodu dúfajú v lepší život. Ale jedno z odsúdených dievčat sa od ostatných líši. Pôsobí jemne, pôvabne a kultivovane. Je zo slušnej rodiny, vzdelaná, dobre vychovaná a inteligentná. Jej vystreté ramená a držanie tela napovedajú, že sa už od detstva venuje športu. A práve ona si tu odpykáva trest sa najťažší zločin – vraždu, za ktorú ju odsúdili na dvanásť rokov za mrežami. Ide o takmer najvyšší možný trest, aký môže mladistvá na Slovensku dostať. Polícia hľadala motív vraždy, pracovala aj s verziou, že za brutálnou vraždou stojí záhadný elektrikár, no nad tým, čo sa naozaj stalo, dodnes visí rúško tajomstva. Jediný, kto vie, čo sa naozaj v osudný deň udialo, je dievča. Avšak to mlčí a opakuje, že je nevinné.Podcast Kriminálne spisy obsahuje násilné a sexuálne scény. Preto nie je vhodný pre poslucháčov mladších ako 18 rokov, ani pre citlivé povahy. CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová / Hlas: Martin Kaprálik / Psychologička: Sylvia Dančiaková / Vizuálna grafika: Nikolas Kysela / Zvuková produkcia: Miroslav Baričič / Podcast produkcia: Simona Mičová

Ze stanice metra Jiřího z Poděbrad se stala atrakce kvůli tomu, že tam po rekonstrukci chybí reklamní plochy. Mnozí lidé volají po odstranění poutačů i z jiných míst ve veřejném prostoru. „Eliminovat kvantitu, zvyšovat kvalitu a cenu by mělo jít,“ míní designérka Veronika Rút Fullerová. Podle prezidenta Svazu provozovatelů venkovní reklamy Marka Pavlase má reklama ve veřejném prostoru své místo. „Je potřeba najít správnou míru, s jakou ji používat,“ říká.