Alarm

Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Někteří analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a můžou přijít na scénu významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás bude zajímat, jaká je realita. O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který momentálně působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Volby do lokální samosprávy konané 7. května zatřásly základy britské politiky. V Anglii se potvrdil drtivý nástup krajně pravicové Reform UK a také další úpadek vládní Labour Party, která přišla bezmála o 1500 zastupitelů. Premiér Keir Starmer ale dál odmítá odstoupit. Zatímco se mu ve straně už rýsuje vyzyvatel, Green Party v čele se Zachem Polanskim posiluje a míří na pozici nejsilnější levicové strany. Může to architekt Brexitu Nigel Farage dotáhnout až do Downing Street 10? Jsou konzervativci odepsaná strana? Skončil v Británii definitivně tradiční systém dvou stran? A co se pokazilo v projektu Your Party? Ve Studiu Alarm o situaci ve Velké Británii debatovali Jan Bělíček a David Scharf. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ekologické organizace jsou terčem útoků a nenávisti, protože údajně zpomalují všemi milované silnice a dálnice. Vláda a jednotliví ministři neváhají útočit na ty, kdo ve veřejném zájmu brání přírodu a krajinu. Pokud však stavby zdržují samotné stavební firmy, nikoho to nezajímá. Vláda jim nenadává, ministři neobviňují z terorismu, veřejnost nevyhrožuje lynčem. Pokud totiž někomu nejde o přírodu, ale o prachy, tak s tím nemá nikdo problém. Ani ŘSD pak nenajímá PR agentury, aby útočily na ty, kdo upozorňují především na neschopnost této instituce. ---------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nová deníková kniha Michala Viewegha Převážně báječný rok nás uvrhla do nevěřícných rozpaků. Literární hvězdě devadesátých a nultých let se nepochybně daří báječně. Tak moc nejbáječněji, že to vyvolává rozpaky. A nejen literární. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Asi tři minuty před koncem nastavení vtrhly desítky, až stovky fanoušků Slávie na hřiště, zapalovali světlice, napadali hráče Sparty. To všechno navíc v zápase, po němž mohla Slávie slavit mistrovský titul před domácím publikem, a to navíc po zápase s největším rivalem Spartou Praha. Co se na místě stalo a následovala adekvátní reakce vedení Slávie a Fotbalové asociace? O tom si budeme povídat v dnešním Studiu Alarm+ s fotbalovou fanynkou Hanou Parčovou a taky sociologem sportu Vojtěchem Ondráčkem. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o vstupu mladých lidí na trh práce. Co čeká absolventy a absolventky? Na co je škola nepřipraví, i když by měla? A setkávají se i oni s ageismem a stereotypy? V této epizodě se věnujeme tématu, které je nám blízké, i když už ne věkem. Zavzpomínaly jsme na naše první brigády i odborné pracovní zkušenosti. Dnes ještě více než tehdy mladí lidé sbítají pracovní zkušenosti už během studia, i když nejde vždy o odbornou praxi. Pro formování pracovních návyků ale může být užitečné v zásadě cokoli. V právním okénku tentokrát mluvíme o tom, že zákoník práce chrání zaměstnance mladistvé, a to zejména zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek a povinností dbát o jejich rozvoj. Kategorii absolventských pracovních pozic ovšem neznáme. Mladým se nevyhýbá celá řada negativních jevů, a tím prvním z nich jsou nepochybně předčasné odchody ze vzdělávání. Zejména děti a mladí lidé z rodin se slabším sociálním zázemím mohou ze školy odejít hned, jak zjistí, že peníze si můžou vydělat i bez ní. Dlouhodobě je to ale na pracovním trhu poškozuje. Dalším znevýhodňujícím momentem je skutečnost, že nejméně část absolvenstva vůbec netuší, jak funguje trh práce, na jakých principech stojí zákoník práce a jaká jsou jejich práva. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. Můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Šárku můžete potkat v květnu na Dni brněnských knihoven nebo na programu k výstavě Už tam budem? v Benešově, nebo v září na Sustainability Is Not Dead, Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V čem je důležitá Romy psaná literatura? Co je to informovaná zvědavost a jak skrze ní můžeme být více otevření? Jak nejsou Romové zakotvení v české realitě a jaké to je, když na ně v obchodě začnou mluvit španělsky? A jak hosté oslavovali Mezinárodní den Romů? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti Romů generace Z, s Ninou Dudykoťovou, Kateřinou Badoovou a Robinem Balogem. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla Marie Tučková aka Rivermoans, čerstvá držitelka ceny Objev roku na hudebních cenách Vinyla. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Bývalé Sudety jsou politickým tématem pouze v podobě strašení před fiktivním návratem Němců. Faktický stav těchto oblastí více než osmdesát let po válce je však výsledkem naprosté neschopnosti českých politických elit spravovat vlastní zemi. Babiš s Okamurou varují před jakýmkoliv možným smířením, současně pro zlepšení situace v těchto regionech nehnou ani prstem. Ve Sněmovně lamentují nad nacistickými zločiny, v Evropě přitom spolupracují takřka výhradně s extremistickými stranami, které soustavně zločiny nacismu zpochybňují a totéž se týká takřka mýtických Benešových dekretů. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Pozornost Donalda Trumpa se stále intenzivněji zabývá zeměmi Latinské Ameriky. Na začátku roku unesl venezuelského prezidenta Nicolase Madura a zostřil blokádu Kuby. Tyto a další kroky vůči Venezuele, Kubě či Mexiku připomínají starší intervenční logiku, v níž Spojené státy považovaly západní polokouli za svůj prostor bezpečnostního a politického vlivu. Srovnání s minulostí nabízí například případ panamského vůdce Manuela Noriegy, ale i takzvané banánové války nebo studenoválečné zásahy v regionu. Trump tuto tradici přetváří po svém, když kombinuje tvrdou rétoriku, sociální sítě, důraz na migraci, bezpečnost a zároveň podporuje pravicové populisty v regionu. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se zaměřili na historii vztahů USA a zemí Latinské Ameriky. Na rozhovor jsme si pozvali amerikanistu a historika Lukáše Perutku, který se specializuje především na dějiny Mexika. Perutka tak například připomíná, že Mexiko dokázalo v minulosti Washingtonu vzdorovat, vyjednávat i prosazovat vlastní zájmy jako tomu bylo například při vstupu do NAFTA. Zároveň ale nese historickou zkušenost americké expanze, mexicko-americké války, ztráty rozsáhlých území, intervencí z počátku 20. století i války proti drogám. Právě drogová politika USA podle Perutky často problémy spíše prohlubovala. Kartely se navíc dávno nezabývají jen drogami, ale pronikly do obchodu s potravinami, alkoholem, lidmi i dalšími komoditami. Podcast se dotýká také migrace a toho, jak Trumpova administrativa využívá ozbrojené složky a úřad ICE. Perutka upozorňuje, že hon na lidi s migračním pozadím nemá v amerických dějinách mnoho přímých paralel, i když Spojené státy v minulosti opakovaně nasazovaly armádu či federální moc proti vlastnímu obyvatelstvu – od občanské války přes zásahy proti veteránům Bonus Army až po potlačování stávek. V závěru rozhovoru se debata přesouvá i k Arktidě a Trumpovu zájmu o Grónsko. Ani ten není podle Perutky úplně nový. Spojené státy uvažovaly o odkupu Grónska už v 19. století a znovu po druhé světové válce. Rozdíl je hlavně ve stylu. Zatímco dřívější prezidenti podobné otázky řešili diskrétně a multilaterálně, Trump z nich dělá veřejnou politickou show. Playlist:

„Proti fašismu v ulicích i v parlamentu“, tak znělo hlavní motto antifašistické demonstrace, která proběhla 1. května v Praze. Přes tisíc lidí přišlo vyjádřit svůj nesouhlas s šířením krajní pravice v českých ulicích i v politice. U smíchovského klubu Eternia však na průvod zaútočila skupina asi 70 neonacistů a později v noci došlo také k brutálnímu napadení německého páru poblíž stejného smíchovského klubu. Vidíme nárůst neonacistického násilí nebo šlo jen o chvilkový exces? A jaký vliv má extrémně toxická rétorika vládních politiků na šíření neonacistických myšlenek? O tom si v pořadu povídáme s antifašistou a spisovatelem Radkem Wollmannem, autorem knihy Krev Kruh Černá. O antifě, squattech a Palestině. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

S Vratislavem Maňákem rozebíráme jeho nově vydanou knihu S Wittgensteinem v gay sauně. Jaké to je vstupovat do míst, kde každý pohled může skrývat nevyslovitelné? Jak prožívají gayové pocit bezpečí při sexu na veřejnosti narozdíl od lidí vychovaných jako ženy? Proč nás rozčiluje snaha o splynutí s cis hetero majoritou? kapitoly: /1:38 o knize, tématu, motivaci ke psaní, jaké to je jít do gay sauny a jakou roli hrají pohledy ostatních /12:49 exkluzivita gay míst, privilegia gay mužů, fenomén veřejného sexu a pocit bezpečí v tomto kontextu, a jak to vše protíná patriarchát /19:40 jaký jazyk volil Vratislav ve své knize a proč se rozhodl psát mluvit a nemlčet? měli bychom se jako kvír lidé snažit o splynutí s majoritou? jak kvířit jazyk český? /39:10 naše doporučení na kvír literaturu, co jsme četlx a co si taky přečtěte) zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://www.hostbrno.cz/s-wittgensteinem-v-gay-saune/ (kniha Vratislava Maňáka) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Novou ministryní místního rozvoje je Zuzana Mrázová za ANO, jejíž absolutní prioritou je reforma stavebního zákona, na níž údajně intenzivně pracuje. Jak bude tato reforma vypadat? Jaké změny přinese? A pomůže s řešením krize bydlení, která je v Česku enormním problémem? O tom si v novém díle Studia Alarm+ povídá Jan Bělíček s architektkou a aktivistkou v oblasti urbanismu Annou Vinklárkovou z organizace Arnika, která dlouhodobě sleduje problematiku bydlení a rozvoje měst. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Dnes bychom si bez bavlny zřejmě svět představit nedokázali. Bavlna patřila zhruba od raného středověku do 19. století k nejdůležitějším průmyslovým produktům na světě. Po dlouhá staletí se s ní ve větším množství mohl člověk setkat zejména v Indii, Číně nebo Africe. Evropa patřila paradoxně do nedávné doby k místům, kde se bavlna příliš nevyskytovala. Přesto bavlna a textilní průmysl hrály pro evropský kontinent naprosto klíčovou roli v rozšíření kapitalismu na globální úroveň a překotném technologickém pokroku. Produkce a zpracování bavlny a obchod s ní propojil celý svět. Toto průmyslové impérium záviselo na plantážích a továrnách, otroctví a námezdní práci, kolonizátorech a kolonizovaných, železnicích a parnících – zkrátka na globální síti půdy, pracovní síly, dopravy, výroby a prodeje. Liverpoolská bavlnářská burza měla obrovský vliv na rozvoj plantáží v Mississippi, alsaské přádelny byly úzce propojeny s těmi v Lancashiru a budoucnost ručních tkalců v New Hampshire nebo Dháce závisela na tak rozmanitých faktorech, jako byla výstavba železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem, investiční rozhodnutí bostonských obchodníků či celní politika přijímaná ve Washingtonu a Londýně. Rakousko-Uhersko bylo do tohoto systému také zapojeno. Technologický vývoj textilního průmyslu byl však oproti Západu o řadu dekád opožděný. Konkrétně české země se ale staly srdcem textilního průmyslu monarchie. Podkrušnohoří patřilo k oblastem, kde se tento průmysl uchytil nejvíce. Příznivá pro ně byla zejména geografická poloha poblíž hranice se Saskem na labském dopravním uzlu. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme navštívili výstavu v Domě umění v Ústí nad Labem s názvem Stitched Dream od autorského týmu kolem Jana C. Löbla. Ústředním bodem výstavy je vzorníková kniha ústecké textilky rodiny Wolfrumů, která je jedinou připomínkou zaniklého severočeského textilního průmyslu. Nestálost je také klíčovým mottem celé výstavy. Pro tento díl Dějin bez konce jsme pořídili i rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem. Playlist:

Téma dnešní epizody navazuje na to, o čem už jsme kdysi mluvily, ale tentokrát jdeme dál. Se stylistkou Petrou Kasalovou nás nesvedla dohromady náhoda, ale zejména Šárčina zkušenost s tím, jak málo stačí, aby ranní příprava mohla znamenat skutečně dobrý start dne, právě díky Petřinu stylingu. Oblékání se dá brát jako nepříjemná povinnost, nebo jako praktický nástroj, který nám může v lecčems pomoci a zjednodušit nám život. Některé studie nám v tomto ohledu ukazují, jak účinný takový nástroj může být. Například bílý plášť může o 15 % snížit chybovost. 78 % zákazníků a zákaznic se cítí sebevědoměji v dobře padnoucím nebo na míru šitém oblečení a 92 % zaměstnaných věří, že jejich vzhled ovlivňuje, nakolik profesionálně a kompetentně je vnímá jejich okolí. V právním okénku si připomínáme povinnosti zaměstnavatelů u pracovních oděvů a ochranných pracovních pomůcek, včetně toho, kdo nese náklady na jejich čištění a údržbu. Dostáváme se i k otázce diskriminace, která v tématu vzhledu velmi souvisí s binárními stereotypy a utkvělými představami o tom, jak má vypadat muž a žena.

Pokračují škrty a vyhazovy ve státní správě a rýsuje se plán na ovládnutí veřejnoprávních médií. Jakou roli v tom hraje Andrej Babiš? Tomu se věnuje dnešní Studio Alarm. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V literárním podcastu TL;DR se věnujeme knize Gisèle Pelicot Óda na život, v němž popisuje průběh soudu a manželem, který ji dekádu omamoval léky, znásilňoval a zároveň nechával znásilňovat desítkami cizích mužů. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

O víkendu v Praze proběhla blokáda Hnutí pro život. Jak probíhala? A proč vůbec? Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Hostkou speciálního dílu Soundsystému byla písničkářka Pivoňka, s níž jsme se bavili o hudbě jako prostředku katarze a potřebě udělat si všechno sám. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V desátém, speciálním, dílu teplometu, který vychází pod Alarmem, Pavel v roli moderátora vyzpovídá Niku a Báru. Přes obecná témata k těm osobním, naše názory a pohledy na kvír témata jako - jak se v současnosti skloňuje slovo kvír, proč se to pořád vytahuje a proč to nejčastěji využívají politici k polarizaci společnosti? co to pro nás znamená být nebinární a agender? nebo co dělat když někomu popletu zájmena? kapitoly: /1:07 zneužívání kvír tématiky v politice, jakou pozornost by kvír lidé opravdu potřebovali a ocenili narozdíl od mediálního a politického lynče? /17:28 jak Nika prožívá svůj gender skrz nebinaritu a jak Bára neprožívá gender skrz bytí agender, jakým způsobem se jejich kvír cesta vyvíjela a jak to mají teď? /33:20 jak vnímáme tělo, co souvisí s genderovou dysforií, jak prožíváme maskulinitu, jak vnímáme dostupnost péče a kde ji hledat? /44:40 jakým způsobem se jako cis a hetero člověk chovat k někomu kdo je kvír? jak začít konverzaci když neznám zájmena člověka? a co když se spletu??

Národního konzervativce střídá v Maďarsku u moci liberální konzervativec. Oba rivalové ale mají víc společného, než se na první pohled zdá. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Babiš s Havlíčkem chtěli jít do tvrdého střetu s Evropskou unií kvůli emisním povolenkám, protože by nám zdražily benzin možná až o tři koruny. Trumpova válka zdražila benzin o patnáct korun, ale oba zmínění vůči Trumpovi neřeknou ani slovo a v uctivém předklonu mu olizují boty. Ještě nikdy jsme asi neměli tak ideologicky vyhraněnou zahraniční politiku, která by zcela ignorovala naše vlastní zájmy. Důkazem je samozřejmě přímo Petr Macinka, který toho hodně namluví o pragmatismu, ale nakonec okřikuje prezidenta Pavla, který se jediný nebojí říct nahlas, že Donald Trump ohrožuje naši bezpečnost. ------------------------------------------ Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Den po Velikonočním pondělí vyhrožoval prezident Trump „vymazáním celé civilizace“, ale nakonec souhlasil s příměřím, které je pro USA nevýhodné. Hormuzský průliv je i nadále zablokovaný, cena ropy roste a teheránský režim se zdá být silnější než kdykoliv předtím. Mezitím v USA sílí volání po impeachmentu prezidenta, který zatáhl zemi do další nesmyslné války, ačkoliv předtím sliboval, že to dělat nikdy nebude. Jaká je role Izraele v tomto konfliktu? Co současná situace znamená pro válku na Ukrajině? A může být íránské fiasko začátkem konce pro MAGA hnutí? Ve Studiu Alarm o situaci v západní Asii i USA debatovali Jan Bělíček a David Scharf.

Když nacistické Německo definitivně kapitulovalo 8. května 1945, Evropa ležela v troskách. Nejničivější vojenský konflikt v historii lidstva pak definitivně skončil o tři měsíce později po kapitulaci Japonska. Ničivá síla novodobého vojenského konfliktu měla bilanci 60 až 80 milionů mrtvých. Během války došlo k holokaustu, kdy nacisté vytvořili systematickou továrnu na vraždění, která zabila miliony Židů, Romů, socialistů, komunistů a všech, kteří patřili mezi nepřátele režimu. Docházelo k rozsáhlým vyvražďovacím akcím na východní frontě, popravám civilistů, ale i masivnímu bombardování měst a svržení atomové bomby. Hrůznost konfliktu neměla v dějinách obdoby a proto bylo třeba odsoudit spáchané zločiny a nastavit pravidla do budoucna. Tradiční právní kategorie se tehdy ukázaly jako nedostatečné, protože nebylo možné redukovat problém pouze na individuální pachatele. Současně však bylo silně problematické kolektivní odsouzení celé německé společnosti. Před podobnými dilematy stáli Spojenci, když společně plánovali vojenský tribunál s nacisty po skončení války. Hlavní část soudního procesu s předními nacistickými pohlaváry se konal v Justičním paláci v Norimberku. Byla to jedna z mála nepoškozených budov v městě, které se stalo v meziválečné éře dějištěm nacistických sjezdů a vyhlášení říšských rasových zákonů, namířených vůči Židům. Uspořádání samotného procesu byla logisticky, organizačně a finančně náročná operace. Výsledkem mělo být odsouzení nacistických zločinů a celého režimu. Mezi ústřední postavy procesu patřil Herman Göring, který se vzdal americkým jednotkám těsně před koncem války. Ten se během soudního přelíčení dokázal obstojně hájit a svoji strategii založil na zpochybňování výjimečnosti nacistických zločinů a poukazování na zločiny spáchané Spojenci. Tuny dochovaných dokumentů a svědectví z nacistických koncentračních táborů, které byly během soudu předloženy před veřejnost, ale jeho obhajobu smetly ze stolu. Norimberský proces položil základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat. Podařilo se mu tato pravidla uplatňovat? V čem se lišil paralelně konaný tokijský tribunál, jenž se vypořádával s japonskými válečnými zločiny? A stojí za to jít se podívat na film Norimberk? Playlist:

S psycholožkou Eliškou Kodyšovou jsme si přály natáčet už dlouho. Jak samy dobře víme, bez partnerské komunikace se neobejdeme, pokud potřebujeme podporu ve všech našich aktivitách, zároveň ale někdy může být v podstatě druhou směnou sama o sobě. Soukromé a profesní životy zkrátka neoddělíme, a pokud máme navíc děti, vliv domácího nastavení, rozdělení péče, časových dispozic a mentální zátěže se do našich kariérních drah propisuje velmi zásadně. Je možné se o domácích povinnostech bavit skutečně racionálně? Jakou roli v tom hraje prolaktin? Jak zacházet s argumentem “Já přece nosím domů peníze”? Jaká jsou čtyři znamení nefunkční komunikace? A proč jsme všechny tak unavené? Tuhle epizodu si rozhodně nenechte ujít. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Trigger warning: Chtěli bychom upozornit, že v tomto dílu se věnujeme otázce regulace zbraní a masovým střelbám. V rozhovoru také zmiňujeme případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Co se změnilo po střelbě na Filozofické fakultě? Jak je na tom zbraňová legislativa? Jaké jsou nejvíc tradiční stereotypy o masových střelbách? Co znamená „společenská kontrola” zbraní? Jak silná je zbraňová lobby? Nový díl podcastu MOSHPIT o zbraňové legislativě v České republice vyvrací základní mýty o držení zbraní. Hosty byli Julie a Kuba, studenti filozofické fakulty a členi organizace Nestřílej, ta se snaží o zpřísnění možnosti na držení zbraně. „Odpověď na střelbu na Filozofické fakultě byla absolutně neadekvátní, nikdo nepotřebuje tlumič na sebeobranu. Regulovat střelné zbraně má smysl, není pravda, že motivovaný pachatel si vždycky najde cestu, jak vraždit,“ říkají. „Průměrný držitel zbraně je zajištěný muž ve věku 45+ z vyšší střední třídy, tedy průměrný poslanec,“ říkají. Zbraně jen prohlubují genderově podmíněné násilí, jsou podle nich ve své podstatě vždy jen nástrojem na vraždění. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

Nejen práce naplňuje ale naše životy, a kromě obvyklého literárního zpravodajského servisu jsme se zapovídali nad několika reality shows. A přes Ružu pre nevestu a Bachelora nebo blahé paměti Mama, ožeň ma a trendy v estetických úpravách jsme se snadno dostali k dokumentu Inside the Manosphere. Manosféra si totiž přes svou intelektuální plytkost – či právě pro ni – ukořistila pozornost dospívajících kluků, které mimo jiné otrávila toxicitou standardizovaného hypermaskulinního vzhledu, který se paradoxně neobejde bez estetických úprav, diet, výživových doplňků a spousty drilu v posilovnách. Zatímco generace žen, které vyrůstaly v chorobné představě dietní a rape culture, kde ženský ideál připomíná nedospělé hypersexualizované děvče, mohou najít protijed ve feminismu a jeho kritice popkultury, kluci zatím analogický nástroj nemají. A zatím se ani nezdá, že by to společnost příliš vzrušovalo – o jejich znejistěné hlasy se ucházejí hlavně populisté, kteří pro ně samozřejmě žádnou budoucnost nemají. Nejistoty mladé generace se pak temně zrcadlí ve světě práce v éře pozdního kapitalismu, jak jej David Graeber popisuje v Práci na hovno. Graeber usvědčuje neoliberalismus z toho, že je především ideologickým než ekonomickým projektem a vytvářením vrstvy manažerských feudálů si jen zajišťuje politickou stabilitu. Americký antropolog pak také vysvětluje, proč nejvíce nároků máme na nejhůře hodnocené profese, bez nichž se zároveň civilizovaná společnost neobejde, jako jsou sociální pracovnice, zdravotnický personál nebo učitelstvo, zatímco na vrcholcích moci a v nejvyšších ekonomických patrech lze často fungovat téměř bez kompetencí. Graeberova studie neopomíjí ani psychologické dopady práce na hovno, ani její historické příčiny. Kniha tak přesvědčivě rozvíjí a opírá o příklady myšlenky, které David Graeber poprvé formuloval v eseji z roku 2013, která se stala globální senzací a proměnila naše přemýšlení o práci.

Jako desku měsíce si podcast Soundsystém vybral debutovou nahrávku Isimeme „Naomi“ Udu aka Hemlocke Springs. Ta se proslavila před pěti lety tiktokovým hitem Girlfriend, ale s debutovou deskou nikam nespěchala. The Apple Tree Under the Sea je konceptuální album, které vypráví její příběh dívky ze silně náboženské rodiny, která hledá své vlastní místo ve světě. Divoce surfuje mezi synth-popem a popem z nultých let nebo současným r´n´b a album má tolik barev, jako život sám. Došlo samozřejmě i na hitové singly nebo vzpomínání na březnové akce. V rubrice Co nás sere se samozřejmě musíme věnovat škrtům v kultuře, ale kriticky zamíříme i na nominace cen Vinyla, které se nám zdají příliš pragocentrické. A speciální shoutout dostanou ambientní mrazáky v anglickém Sheffieldu.

How did civic activists in Kenya manage to stop the construction of the Lamu coal-fired power plant? How does this relate to the protection of local cultural heritage? And does this mean that East African countries are more progressive in climate protection than Central European countries? Lawyer Margaret Wagana discusses all of this in the latest episode of the podcast Crossroads. Margaret Wagana works as a conciliation judge for the Ugandan government. In addition, she is pursuing a PhD at the UOC (Universitat Oberta de Catalunya) in Barcelona, and her dissertation focuses on environmental law and climate justice in the Great Lakes region of East Africa. The Crossroads podcast series is produced as part of the research program “Identity in a World of Wars and Crises,” funded by the Czech Academy of Sciences under the AV 21 Strategy. We invite social scientists whose research addresses important topics and challenges of a globalizing world to appear on the podcast. This episode was hosted by Jiří Krejčík.

Jak se občanským aktivistům v Keni podařilo zastavit stavbu uhelné elektrárny Lamu? Jak to souvisí s ochranou místního kulturního dědictví? A znamená to, že jsou východoafrické země v ochraně klimatu progresivnější než země středoevropské? O tom všem hovoří právnička Margaret Wagana v novém dílu podcastu Na rozcestí. Margaret Wagana pracuje jako smírčí soudkyně ve službách ugandské vlády. Vedle toho studuje doktorát na UOC (Universitat Oberta de Catalunya) v Barceloně a v disertaci se věnuje environmentálnímu právu a klimatické spravedlnosti v regionu Velkých jezer ve východní Africe. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů. Playlist:

Situace lgbtq+ lidí na slovensku se rok od roku zhoršuje, vláda se postupně snaží víc a víc omezovat kvír lidi, obírat je o práva a stále víc se poddává konzervativním vlivům díky Ficově proruské politice. Do dalšího dílu Teplometu jsme pozvalx Natáliu Heriban studentku sociologie a úřednici, která dřív pracovala pro politické hnutí Progresívne slovensko, aby otevřela témata svého vyrůstání, dospívání a pocitů z dnešní situace na Slovensku. zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://www.saplinq.org/ (advokace za práva kvír lidí, edukace, budování komunity…) https://www.prizma-kosice.sk/ (komunitní a poradenské centrum pro kvír lidi - sk) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

V Íránu momentálně probíhá válka pod vedením Spojených států a Izraele. Válčí se ale také v Libanonu, kde se Izrael údajně snaží zničit organizaci Hizballáh a i zde umírají civilisté. Válčí se ale samozřejmě i jinde, včetně stále trvajícího konfliktu na Ukrajině. V novém dílu podcastu Kolaps nás zajímalo, co se to se světem aktuálně děje a jestli náhodou už nevstupujeme do nějakého velkého globálního konfliktu. O tom jsme si v dnešním podcastu povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie FF UK a Filozofického ústavu AV ČR. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Část lidí po sobotní demonstraci na Letné slavila. Zase se sešla spousta lidí ochotných bránit demokracii. Druhá část ale cítila po sobotě určité zklamání, a nešlo rozhodně jen o levičáky kritizující nedostatek reflexe sociálních a ekonomických témat. I liberálové a lidé přirozeně politicky inklinující k Milionu chvilek a jejich pozdnímu havlismu cítili určité rozpaky. Jak hodnotí sobotní demonstraci redaktoři Alarmu? Podařilo se Chvilkám oslovit voliče vládní koalice? A jaký je teď plán liberálního tábora? Oligarchii se nepřizpůsobíme: komunita.denikalarm.cz/

Jak k tématu druhé světové války přistupuje česká mediální scéna? Je obraz dějin v médiích vyvážený, nebo se posunuje do antikomunistického příběhu? Co s mediálním obrazem udělala válka na Ukrajině a jaký vliv má současná válečná propaganda? Závěrečná debata konference o vzpomínání na druhou světovou válku, které se účastnili Martin Groman, Milena Bartlová a Dominik Želinský. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Politika paměti vychází z aktuální politické situace. Za posledních 70 let prošel oficiální přístup k dějinám války rozsáhlými proměnami - od nekritického obdivu k Sovětskému svazu, antifašismus, až k jeho vyprázdnění a k vyhraněné protireakci v podobě antikomunismu a rozkladu antifašistického konsenzu. O proměnách vzpomínání na druhou světovou válku v Německu a v Rusku hovořily historičky Katja Hoyer a Marianna Muravyeva. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V prostoru postsocialistických zemí se objevuje narativ, že rok 1945 přinesl pouze novou okupaci - komunistickou. Teze o dvojí okupaci je živá zejména v Maďarsku nebo Polsku a vychází ze snahy určit novou úlohu v dějinách a případně se znovu postavit do role obětí. V českém prostředí je tato teze součástí vlastní viktimizace v dějinách, kde byl komunistický režim implementován přímo ze Sovětského svazu. Nové nárazový vedou nejen k přehodnocování role Sovětského svazu, ale také k potlačování dalších nepříliš lichotivych otázek týkající se druhé světové války. O tématu osvobození na konci druhé světové války hovořili v panelové debatě historici Jaromír Mrňka, Justina Smalkyte a Borbala Klascmann. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dnešním příběhu druhé světové války stojí odbojové hnutí na okraji. Hlavní vzpomínání směřuje k akcím západních spojenců. Nejen na území Česka přitom fungovalo široké partyzánské hnutí, které zahrnovalo lidi napříč politickým spektrem. Vzpomínání na protifašistický odboj v Česku, na Slovensku a v Jugoslávii představili v panelové debatě historici Mira Markham, Martin Jelínek a Martin Posch. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Vyhazovy lidí z vedení institucí, boj proti obnovitelným zdrojům, likvidace ochrany přírody a kultury nebo připravovaná šikana neziskového sektoru. To je vše jsou kroky Babišovy vlády, která rozsévá chaos a nesnášenlivost. Zatímco vláda mluví o transparentnosti, sama odmítá své kroky veřejnosti jakkoli vysvětlovat. Zákony šikanující neziskový sektor pak zavádí pouze autoritářské režimy. Není divu, že ten český připravovala skupina dezinformátorů napojených na Rusko. ------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Dění posledních týdnů ukazuje, že se na ministerstvu kultury rozhodli zásadně omezit peníze pro živou kulturu. To bude mít dalekosáhlé důsledky pro literaturu, divadla, ale i filmovou tvorbu, hudbu a další oblasti. Zároveň vzniká zákon, který má omezit veškeré působení občanské společnosti a netýká se jen neziskovek, ale i jednotlivců a veřejných institucí, jako jsou třeba školy. Je česká občanská společnost dost silná, aby se tomu dokázala postavit? A má smysl hájit i Českou televizi? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Babišův rozpočet po měsících dohadů nepřináší překvapení. Jen stvrzuje, že nejmenší a nejchudší ministerstva budou ještě chudší a ta největší nabobtnají. Ochranu životního prostředí a českou kulturu čeká pomalá smrt, časy hojnosti nadchází pro výrobce asfaltu a zemědělské koncerny. Zelená úsporám přerozdělující dotace obyčejným lidem prakticky končí, za to ty nejbohatší kolchozy a podniky se o dotace bát nemusí. ---------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Jak při zdravotnickém ošetření získávají důvěru? Umí v Česku kooperovat zdravotnický a sociální sektor? A co jsou hlavní bariéry českého zdravotnického systému? Proč je nízkoprahovost důležitá a jak se projevují nerovnosti mezi pacienty a zdravotníky?  Nový díl podcastu MOSHPIT o zdravotnické pomoci na ulici. O současném stavu bezdomovectví mluví studenti lékařských fakult ze spolku Medici na ulici. Ti v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Hradci Králové společně se sociálními pracovníky chodí do terénu a zajišťují chod nízkoprahových ošetřoven. Hosty byli Julie a Filip, členové spolku. Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Začátek kalendářního roku už je sice pár týdnů za námi, ale to nám nezabránilo v tom, abychom otevřeli další ročník našeho podcastu už klasicky, tedy přehledem aktuálních novinek a trendů. Co čeká ženy na pracovním trhu v roce 2026? Jak se u nás projevují globální trendy? A co nám slibuje nová vládní koalice? V této epizodě rovněž nemohlo chybět téma mateřství. Průlomová studie MPSV nazvaná prostě Analýza návratů matek na trh práce ukazuje čísla, která sice nejsou překvapivá, ale rozhodně by nás neměla nechat chladnými. Čtvrtina matek padá do jednoho roku po návratu z rodičovské do nezaměstnanosti a každá pátá matka jde na Úřad práce rovnou. Co tedy letos čekat? Podaří se konečně transpozice směrnice o transparentním odměňování? Jaká bude podpora dětských skupin? Kolik lidí má u nás problém vyjít se svou mzdou? A jaký dopad bude mít na český trh práce i společnost převaha žen a dívek mezi studenty i absolventy vysokých škol? Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/ Pořiďte si knihu Pay Gap: https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Jeho loňská deska It's in the Rafters Now zkoumá koncept paměti a vzpomínek, které se mění pod vlivem traumat. Pamatujeme si skutečně lidi samotné a nebo jen jejich fotky? A maže se paměť vzpomínáním jako magnetofonová páska přehráváním? Podpořte vznik dalších epizod komunita.denikalarm.cz

S pokračováním americké a izraelské invaze do Íránu můžeme sledovat mimo jiné útoky na fosilní infrastrukturu. Kyselý déšť v Teheránu, stejně jako hořící ropné sklady, vyvolaly zděšení a řadu otázek, na něž v nejnovějším Studiu Alarm odpovídá Jan Bělíček a Standa Biler. Můžeme očekávat další energetickou krizi? Jaký vliv má válka na životní prostředí? Co nám říkají její dopady o české energetické politice? A proč invazi v Česku tolik lidí stále podporuje? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Rozpočet ministerstva zemědělství vzrostl o miliardy, životní prostředí přišlo o třetinu financí. Národní parky musí drasticky šetřit, aby zbylo více peněz na dotace pro Agrofert nebo politické trafiky pro Turka a Šťastného.

Literární podcast TL;DR se má stále nad čím rozhořčovat – škrty v kultuře počínaje a novými romány konče. Nejnovější román Jáchyma Topola Peklo neexistuje se nám navíc stal nástrojem geopolitické polemiky. Podpořte vznik dalších epizod na https://komunita.denikalarm.cz/

Donald Trump se ani nenamáhá někoho přesvědčovat o důvodech útoku na Írán. Útočí, protože může, to v novém světovém řádu stačí. Českým politikům to stačí také a tak si důvody doplňují sami. Důležité je stát za Spojenými státy a Izraelem, ať už zrovna masakrují kohokoliv. Jedním z prvních cílů americko-izraelské agrese vůči Iránu byla dívčí škola. Více než sto mrtvých dívek samozřejmě nemůže s názorem našich politiků vůbec nijak pohnout. Vždyť v předchozích letech zvládli ignorovat 20 tisíc mrtvých dětí, které v Gaze zabil Izrael. ----------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nedávno v Berlíně proběhl jeden z nejsledovanějších filmových festivalů. Berlinale se dříve profilovalo jako politické – tématy filmů i debat bylo například napadení Ukrajiny nebo práva queer lidí. Letos se tedy dvojice německých novinářů Tilo Jung a Kira Vinke rozhodli v debatách vznést palčivé otázky nárůstu fašismu a také genocidy v Palestině. Od celebrit se však namísto jasných odpovědí dočkali ošívání, výmluv nebo přímo nařčení, že jsou takové otázky nefér. Máme vůbec po celebritách chtít, aby se vyjadřovaly k politice? A proč podpora queer práv nebyla pro většinu z přítomných lidí problém, ale odsouzení ultrapravice najednou je? A může si vůbec herec či herečka dovolit být v dnešní době „apolitický“? Sledujte společný díl Hysterie a Hlasovek Druhé : Směny! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

I když pořadatelé olympiád mají ve zvyku říkat, že s politikou nechtějí mít nic společného, těžko může být něco vzdálenějšího pravdě. Noční můrou mezinárodního olympijského výboru je, že tuto organizaci začnou zpochybňovat samotní sportovci. O tom si povídáme s Vojtěchem Jírovcem a Vojtěchem Ondráčkem v podcastu Kolaps. Olympijskému hnutí se bude věnovat i kniha Olympijský mýtus Martina Vaita a Vojtěcha Jírovce Olympijský mýtus. Podpořit její vznik můžete v naší kampani na portálu Donio. https://donio.cz/poridte-si-knihu-olympijsky-mytus Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zatímco americká vláda postupně v průběhu pár dní několikrát změnila stanovisko k tomu, proč vlastně útočí na Írán. Izrael využívá příležitosti k oslabení nebo dokonce zničení svého současného íránského režimu. Udrží se íránská teokracie u moci pod útoky technologicky vyspělejších armád? Co všechno může způsobit válka v Evropě? Kam až můžeš Donald Trump zajít? O americkém a izraelském útoku na Írán diskutovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/