Alarm

Jak při zdravotnickém ošetření získávají důvěru? Umí v Česku kooperovat zdravotnický a sociální sektor? A co jsou hlavní bariéry českého zdravotnického systému? Proč je nízkoprahovost důležitá a jak se projevují nerovnosti mezi pacienty a zdravotníky?  Nový díl podcastu MOSHPIT o zdravotnické pomoci na ulici. O současném stavu bezdomovectví mluví studenti lékařských fakult ze spolku Medici na ulici. Ti v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Hradci Králové společně se sociálními pracovníky chodí do terénu a zajišťují chod nízkoprahových ošetřoven. Hosty byli Julie a Filip, členové spolku. Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Začátek kalendářního roku už je sice pár týdnů za námi, ale to nám nezabránilo v tom, abychom otevřeli další ročník našeho podcastu už klasicky, tedy přehledem aktuálních novinek a trendů. Co čeká ženy na pracovním trhu v roce 2026? Jak se u nás projevují globální trendy? A co nám slibuje nová vládní koalice? V této epizodě rovněž nemohlo chybět téma mateřství. Průlomová studie MPSV nazvaná prostě Analýza návratů matek na trh práce ukazuje čísla, která sice nejsou překvapivá, ale rozhodně by nás neměla nechat chladnými. Čtvrtina matek padá do jednoho roku po návratu z rodičovské do nezaměstnanosti a každá pátá matka jde na Úřad práce rovnou. Co tedy letos čekat? Podaří se konečně transpozice směrnice o transparentním odměňování? Jaká bude podpora dětských skupin? Kolik lidí má u nás problém vyjít se svou mzdou? A jaký dopad bude mít na český trh práce i společnost převaha žen a dívek mezi studenty i absolventy vysokých škol? Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/ Pořiďte si knihu Pay Gap: https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Jeho loňská deska It's in the Rafters Now zkoumá koncept paměti a vzpomínek, které se mění pod vlivem traumat. Pamatujeme si skutečně lidi samotné a nebo jen jejich fotky? A maže se paměť vzpomínáním jako magnetofonová páska přehráváním? Podpořte vznik dalších epizod komunita.denikalarm.cz

S pokračováním americké a izraelské invaze do Íránu můžeme sledovat mimo jiné útoky na fosilní infrastrukturu. Kyselý déšť v Teheránu, stejně jako hořící ropné sklady, vyvolaly zděšení a řadu otázek, na něž v nejnovějším Studiu Alarm odpovídá Jan Bělíček a Standa Biler. Můžeme očekávat další energetickou krizi? Jaký vliv má válka na životní prostředí? Co nám říkají její dopady o české energetické politice? A proč invazi v Česku tolik lidí stále podporuje? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Rozpočet ministerstva zemědělství vzrostl o miliardy, životní prostředí přišlo o třetinu financí. Národní parky musí drasticky šetřit, aby zbylo více peněz na dotace pro Agrofert nebo politické trafiky pro Turka a Šťastného.

Literární podcast TL;DR se má stále nad čím rozhořčovat – škrty v kultuře počínaje a novými romány konče. Nejnovější román Jáchyma Topola Peklo neexistuje se nám navíc stal nástrojem geopolitické polemiky. Podpořte vznik dalších epizod na https://komunita.denikalarm.cz/

Donald Trump se ani nenamáhá někoho přesvědčovat o důvodech útoku na Írán. Útočí, protože může, to v novém světovém řádu stačí. Českým politikům to stačí také a tak si důvody doplňují sami. Důležité je stát za Spojenými státy a Izraelem, ať už zrovna masakrují kohokoliv. Jedním z prvních cílů americko-izraelské agrese vůči Iránu byla dívčí škola. Více než sto mrtvých dívek samozřejmě nemůže s názorem našich politiků vůbec nijak pohnout. Vždyť v předchozích letech zvládli ignorovat 20 tisíc mrtvých dětí, které v Gaze zabil Izrael. ----------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nedávno v Berlíně proběhl jeden z nejsledovanějších filmových festivalů. Berlinale se dříve profilovalo jako politické – tématy filmů i debat bylo například napadení Ukrajiny nebo práva queer lidí. Letos se tedy dvojice německých novinářů Tilo Jung a Kira Vinke rozhodli v debatách vznést palčivé otázky nárůstu fašismu a také genocidy v Palestině. Od celebrit se však namísto jasných odpovědí dočkali ošívání, výmluv nebo přímo nařčení, že jsou takové otázky nefér. Máme vůbec po celebritách chtít, aby se vyjadřovaly k politice? A proč podpora queer práv nebyla pro většinu z přítomných lidí problém, ale odsouzení ultrapravice najednou je? A může si vůbec herec či herečka dovolit být v dnešní době „apolitický“? Sledujte společný díl Hysterie a Hlasovek Druhé : Směny! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

I když pořadatelé olympiád mají ve zvyku říkat, že s politikou nechtějí mít nic společného, těžko může být něco vzdálenějšího pravdě. Noční můrou mezinárodního olympijského výboru je, že tuto organizaci začnou zpochybňovat samotní sportovci. O tom si povídáme s Vojtěchem Jírovcem a Vojtěchem Ondráčkem v podcastu Kolaps. Olympijskému hnutí se bude věnovat i kniha Olympijský mýtus Martina Vaita a Vojtěcha Jírovce Olympijský mýtus. Podpořit její vznik můžete v naší kampani na portálu Donio. https://donio.cz/poridte-si-knihu-olympijsky-mytus Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zatímco americká vláda postupně v průběhu pár dní několikrát změnila stanovisko k tomu, proč vlastně útočí na Írán. Izrael využívá příležitosti k oslabení nebo dokonce zničení svého současného íránského režimu. Udrží se íránská teokracie u moci pod útoky technologicky vyspělejších armád? Co všechno může způsobit válka v Evropě? Kam až můžeš Donald Trump zajít? O americkém a izraelském útoku na Írán diskutovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V novém dílu teplometu se s Terez Ulrichovou, další členkou kolektivu plusko+, aktivistkou a studentkou sociologie probíráme svět leseb a vše, co se ho týká. Od historie, přes slovo lesba jako takové, identitu, stereotypy, kulturu a nálepky až k genderu, a tomu, že ne každá lesba musí být nutně žena.

V nové epizodě hudebního podcastu Alarmu se řeší také plíživá normalizace poslouchání písní vygenerovaných umělou inteligencí nebo čerstvý singl Lany Del Rey. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Čtyři roky Fialovy vlády nechaly český sociální stát v bídné kondici. Nová vláda a zejména v ní hnutí ANO slibovaly hodně věcí zlepšit, zároveň od prvních měsíců vlády se na některých ministerstev především škrtá a škrtá. Asociální superdávka se sice odložila, ale ne nadlouho. Čekají na českou společnost další čtyři asociálního vládnutí? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

O chybných predikcích expertů i médií, šancích na příměří i nepřesných historických paralelách jsme mluvili s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

S legendárním rapperem o české islamofobii, proizraelské propagandě a společenské zodpovědnosti umělců. Hugo Toxxx formuje poslední dvě dekády podobu domácího rapu a přestože politiku v hudbě moc nevyhledává, začal vystupovat jako otevřený kritik izraelského postupu v Gaze. Hraje na propalestinských beneficích a na sociálních sítích zveřejňuje charitativní kampaně na podporu lidí v Gaze. Dělá to i přesto, že tak přichází o fanoušky nebo přátele. Podle něj je důležité toto téma otevírat a posouvat debatu správným směrem. „Češi se o politice moc nebaví. Lidi nechtějí jít do konfliktu. Ve chvíli, kdy máš společnýho nepřítele, tak to není problém, ale postavit se za vlastní názor tam, kde bys mohl narazit, se tady moc nepěstuje,“ říká. V rozhovoru Toxxxx mluví i o Trumpovi, české politice nebo o tom, jak stárnout s rapem. Kdy by v souvislosti se situací v Česku šel na barikády a proč ho nikdy nezajímal rapový mainstream. Toxxx 28. února pokřtí své nové album C.W.A. v pražské Cargo Gallery. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ministr zahraničí Petr Macinka se svoji přestřelkou s Hillary Clinton na mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do záře světových reflektorů. Naštval liberály a potěšil fanoušky Donalda Trumpa, pro EU i Česko jsou ale nebezpečné oba tábory, které se k sobě během konference přibližovaly. To vše pod nálepkou euro-americké civilizace, kterou na konferenci prosazoval ministr zahraničí USA Marco Rubio. Co dalšího zásadního padlo na bezpečnostní konferenci? Poslouchejte nový díl Studia Alarm! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Bez větrných elektráren budeme mít nejdražší elektřinu v Evropě. Žádná jiná rozumná cesta než obnovitelné zdroje neexistuje. Lobbisté fosilního průmyslu to ví a proto vyrazili do boje proti větrníkům. Česko přitom patří ve využití energie z obnovitelných zdrojů k ostudě Evropy. Boj proti větrníkům pak často připomíná spíše šíření pověr, jež si nezadají se strachem z bludiček a vodníků. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Ačkoliv vláda dostala důvěru sněmovny před necelým měsícem, ani ne tři týdny na to vyvolala opozice hlasování o nedůvěře. Důvodem bylo vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, které ovládlo mediální prostor v Česku. Jaký je vlastně postoj Andreje Babiše k Motoristům? Proč tolik obdivuje Giorgii Meloni, Donalda Trumpa nebo Viktora Orbána? Pokusí se tato vláda zničit veřejnoprávní média? A co se mezitím, mimo mediální zájem, děje na ministerstvu práce a sociálních věcí? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Se zveřejněním spisů o Jeffreym Epsteinovi se vyrojila spousta otázek. Jak je možné, že mu to všechno procházelo? Kdo se s ním na zločinech podílel? A jak proti takovému zlu a misogynii bojovat? Podpořte vznik dalších dílů Hysterie: komunita.denikalarm.cz

S Eri Mrtva v nové epizodě otvíráme téma postižení a crip teorie nejen v kontextu kvír identit. Co spolu mají tyto identity společného? Jak spolu souvisí genderová binarita a binarita postižených a zdravých těl? V čem si je kvír a crip sex podobný? Poslouchej a vzdělávej se! kapitoly: /1:25 kvír a crip - co to znamená a jaký jazyk používat /10:15 co spolu mají společného kvír a crip identity? teorie teorie teorie a Eri pohled a prožívání /18:30 nálepkování, první dojem, genderový projev, jak nepředpokládat na základě vzhledu, co a jak může být zraňující na tom být čtený špatně, aka nikomu nedlužíme vypadat tak, jak by se od nás očekávalo /27:33 genderová binarita a binarita postižených a zdravých těl, jak může tělesná jinakost ovlivňovat možnosti projevování genderu, diskriminace trans a crip lidí /40:42 podobnost kvír a crip sexu, sexuální asistence /56:05 organizace, kam se obrátit, nedostatek zdrojů zdroje a odkazy pro vás: https://jsmetransparent.cz/ (trans* tématika) https://radovan.fun/ (organizace Radovan) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

V nejnovějším vydání podcastu TL;DR si opět povídáme o všem možném, ale nakonec hlavně o českém vydání románu Bena Lernera 22:04.

Hosty Kolapsu byli antropologové Bob Kuřík a Jakub Kvida. Podpořte vznik dalších epizod na https://komunita.denikalarm.cz/

Po třiceti letech se změnila vyhláška, která definuje, co mají děti jíst ve školních jídelnách. Potravinářské komoře přijdou takové změny příliš rychlé a unáhlené a bojí se, aby to děti zvládly. Ve skutečnosti se spíše bojí o zisky korporací, které jídelnám dodávají různé polotovary místo jídla. Proti vyhlášce je Andrej Babiš a jakoukoliv regulaci by zrušil ministr sportu, prevence a zdraví Boris Šťastný. Ministr prevence a zdraví, což je trafika, kterou si speciálně vymrčel, tak navrhuje vůbec neřešit jednu z nejzásadnějších věcí v oblasti prevence a zdraví, tedy jídlo. Nejspíš by v rámci prevence bylo nejlepší žádného ministra pro prevenci nemít. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

V neděli byla v Praze a dalších městech zatím největší demonstrace proti této vládě. Lidé na náměstích vyjádřili podporu prezidentu Petru Pavlovi a jeho odhodlání nejmenovat Filipa Turka ministrem. Na pódiu Milionu chvilek se mluvilo hodně o slušnosti a o hodně věcech se nemluvilo vůbec. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vedle výbušného dění okolo smsek, v nichž Petr Macinka zkoušel vydírat prezidenta Pavla, trochu zapadají další kroky Babišovy vlády. Těmi jsou přepracování rozpočtu, jehož deficit míří mimo zákon. Desítky miliard navíc na stavbu dálnic, osekání rozvoje železnic nebo další dotace pro Agrofert, který už prý není Babišův, ale přesto se vláda stará, aby se měl dobře. Samotný Macinka se pak činí i mimo vydírání, třeba plánovaným rušením dotací na vzdělávání dětí nebo volnou úvahou, že by český Skaut neměl mít žádné dotace, protože chození do přírody je přece zadarmo. O dostupnou volnočasovou aktivitu by tak podle Macinky měly přijít děti z chudých rodin. --------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Existovala v Česku někdy klimatická politika? Spojí téma oligarchie českou levici? V čem nám brání a v čem nás posouvá snění o lepším světě? A proč je na Babišovi problematičtější, že je oligarcha, než to, že byl veden jako agent StB? Nový díl podcastu Moshpit je o klimatické politice, Evropské unii a identitě současného protestu. Mluvili jsme s Matějem Moravským, klimatickým redaktorem Deníku Referendum a doktorandem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Českou klimatickou politiku vždycky vytvářela Evropská unie, žádná strana si to nikdy nevzala jako svoje téma. Všechna vina se svalila na klimatické hnutí, které ale Green Deal nenapsalo, přemýšlí o třetí cestě,“ říká Moravský. Motoristé sobě jsou podle něj jen loutkami fosilního oligarchy. „Hodně toho můžeme změnit, když se budeme učit od místních lídrů a budeme postupovat pragmaticky. Klimatické hnutí mi toho hodně dalo, naučilo mě nad věcmi přemýšlet systémově.“ Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

První Studio Alarm ve formátu otázek přímo od čtenářstva a diváctva a odpovědí redaktorů a redaktorek, konkrétně Saši Uhlové, Jana Bělíčka a Pavla Šplíchala. Dostalo se na dění ve Spojených státech i v Česku. Proč se chceme bavit s tzv. dezoláty? Dožene realita Donalda Trumpa a došly síly premiérovi Andreji Babišovi, který přestává být schopen se k čemukoliv postavit? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Kapitalismus ovládl svět 19. století a vytvořil společnost extrémních nerovností. Revoltující dělnictvo se sdružovalo do odborů, stávkovalo a politicky se angažovalo v boji za lepší svět. Systém sociálního zabezpečení měl život revoltujících dělníků stabilizovat a zajistit klid na práci. Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka. Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Kdyby Donald Trump nestál v čele imperiální mocnosti s nejsilnější armádou světa, smáli bychom se jeho projevu stejně jako těm od Milouše Jakeše. Trump zaměňoval Island s Grónskem a velikášsky se chlubil úspěchy, které se nestaly. Vše v jeho projevu bylo velké nebo největší. Jenomže současně Trump operoval s nesnášenlivostí, rasismem a xenofobií, kdy zacházel dál, než by si dovolili naši lokální fašisti s Okamurou v čele. A není to jen Trump, za ním stojí ještě větší radikálové, jako je J.D. Vance nebo Stephen Miller. ----------------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

S přicházejícími mrazy se opět vyjevuje, že i kapitalismus má oběti na životech. V novém dílu podcastu Hysterie mapujeme fenomén bezdomovectví v historii i dnes. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Hostem Kolapsu byl novinář a vysokoškolský pedagog Břetislav Tureček. Režim v Íránu se nejspíš ubránil a za cenu obrovských represí a tisíců obětí dostal demonstranty pryč z ulic. Pro tuto chvíli je tedy stabilní. I Američané si vyhodnotili, že teď by jejich vojenská akce pád režimu nezpůsobila. Režim je ale ekonomicky i politicky vyčerpaný a neví, jak dál. Větší otevřenost ke světu by podle tradicionalistů mohla zavinit jeho pád. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Překotné dění okolo Grónska ve Studiu Alarm probrali Jan Bělíček, David Scharf a Standa Biler. Shodli se, že Trumpovy důvody pro anexi Grónska jsou směsí nesmyslů, dezinformací a Trumpových osobních problémů. Reakce Evropy je zatím spíše zmatená, což není překvapivé vzhledem k tomu, jak hluboce propletena je Evropa a Spojené státy, ať už ekonomicky, kulturně či obranně. Přesto se rýsuje evropská odpověď a zdá se, že se kontinent začíná štěpit. Část se chce Trumpovi postavit, zatímco některé země střední a východní Evropy mají v plánu s Trumpem kolaborovat, kdy doufají, že na tom vydělají. K těm patří také Česko, kdy nás dvojice Babiš s Macinkou táhnou kamsi do pekla. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hudební podcast přináší shrnutí zásadních trendů uplynulého roku od hejtu na Spotify přes návrat regionální hudby až po krizi rapu. Doporučujeme také 25 desek ze středo- a východoevropského regionu. Podpořte Alarm v aktuální kampani Oligarchii se nepřizpůsobíme https://komunita.denikalarm.cz/

Desítky let čeští politici pláčou nad Mnichovskou zradou našich spojenců. Když dostali příležitost se z historického selhání poučit, rozhodli se mlčet. Dánsko s Grónskem čelí hrozbě útoku vojenské supervelmoci ovládané fašistickou klikou Donalda Trumpa. Babiš se k výzvě evropských států, podle níž o Grónsku rozhoduje pouze Grónsko a Dánsko, rozhodl nepřipojit, protože to prý ani nečetl a všechny ty výzvy ho akorát otravují. Ministr zahraničí Petr Macinka z kolaborantského spolku Motoristé pro oligarchii se pak šel zeptat na americkou ambasádu, co si má myslet. Trumpistický velvyslanec Nicholas Merrick mu doporučil, aby si nemyslel nic. A tak je oficiální pozicí České republiky, že si nemyslíme nic, tak jak chtějí Američané. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Sedmatřicetiletá Rene Nicol Good, matka tří dětí a občanka USA zemřela 7. ledna při zátahu agentů úřadu na imigranty v Minnesotě. Poté co odmítla vystoupit z auta byla chladnokrevně zastřelena imigračním úředníkem. Děsivý incident je ale jen vrcholem ledovce organizovaného násilí amerického federální úřadu pro imigraci a cla známého jako ICE. Ten pod dohledem Donalda Trumpa vyrostl v dobře financovanou a vyzbrojenou sílu, která vzbuzuje strach. Jaké reakce incident vyvolal v USA a jak by se daly srovnat s protesty po policejní vraždě George Floyda z roku 2020? Hrozí ze střetů ICE a lokálních policejních složek občanská válka? A co na to trumpovi alt-right roztleskávači v Evropě? O tom všem debatuje v novém díle Studia Alarm Jan Bělíček, David Scharf a Karel Veselý. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Lze žalovat český stát za to, že nedělá dost pro ochranu klimatu? Proč Ústavní soud zamítl klimatickou žalobu, i když existenci klimatické krize nepopírá? Kam až může soudní spor vygradovat? Jak dopadly podobné klimatické spory k jiných zemích? A jak by měl vypadat klimatický zákon v Česku? Hostem podcastu Na rozcestí je Martin Abel. Martin Abel je právník a analytik, který mimo jiné působí ve spolku Klimatická žaloba. Vedle toho se zabývá také agrivoltaikou, tedy dvojím využitím půdy pro zemědělství a energetiku, nebo vymezením tzv. akceleračních oblastí pro urychlený rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR a s tím souvisejícími změnami legislativy a územního plánování. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Kristián Medek je trans* muž, rodič, který v našem systému prošel těhotenstvím, úžasný člověk a důkaz, že můžeme znát a zažívat kvír příběhy plné radosti, lásky a pochopení. Jaké to je být trans* rodičem v česku? Jakým úskalím musí nebo musel čelit? Jak se legislativa staví k trans* lidem a kde jim hází klacky pod nohy? Jak se člověk může po hormonech změnit a jaký to může mít vliv na jeho vztahy? To a mnohem více v novém dílu teplometu. kapitoly: /1:12 Krisova cesta k tranzici, možnosti biologického rodičovství trans* lidí v česku, jak se změnila legislativa týkající se kastrace trans* lidí, pro a proti faloplastiky /18:50 jaké to pro Krise bylo být těhotným trans* mužem, přístup lékařstva /29:37 jak se Krisovi žije dnes (v Ostravě, po tranzici, s dítětem, na VŠ) /33:57 jaký vliv měly hormony a tranzice na Krisovy vztahy, působení ve skautu jako trans* vedoucí /41:59 kde zažívá kvír radost? jakou změnu systému v česku by ocenil, co by mu i dalším ulehčilo život? kdy a jak se vyoutuje svému dítěti? /51:02 co by vzkázal dalším (trans*) rodičům zdroje a odkazy pro vás: https://jsmetransparent.cz/ (trans* tématika) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

O americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a širších souvislostech tohoto činu jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s politologem Radkem Bubnem. Podpořte vznik dalších epizod v probíhající kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Málokdo by čekal, že zrovna ministryně financí přijde s odhalením, že celý náš stát je v podstatě fikcí simulující jiné fikce. Ve svém projevu ke stavu financí se takto rozhodla demaskovat rozpočet předchozí vlády, když ho označila za simulakrum. Navzdory posměchu celkem přesně popsala nejen předchozí vládní rozpočet, ale v podstatě fungování celého státu, jehož je ona a její strana nedílnou součástí. A tento stát se vznáší v simulakru globálního řádu, který cupuje na kusy pološílený prezident Spojených států. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

O fenoménu ubytoven jsme v Plzni hovořili s terénním specialistou pro výzkum Viktorem Davídkem a antropologem a terénním pracovníkem Viktorem Rumpíkem. Podpořte vznik dalších epizod v naší aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Koukat do prázdna, ohmatat si beton, nechat na sebe působit oheň. Divadlo jako moment prožitku a napojení, na sebe i na diváka. Kontakt, který sociální sítě a jejich nekonečný obsah nabídnout nemohou. V době souběžných krizí může divadlo fungovat jako bezpečný prostor, kde se potkáváme s pocity, na které v běžném životě často nemáme sílu ani čas. Jak ale o takových osobních prožitcích psát? Jak se o nich bavit, a jak z nich vytvářet nosnou divadelní kritiku? Kritiku, která není jen hodnotícím soudem, ale uměleckým dílem sama o sobě. Kritiku, která pomáhá orientovat se ve vlastních stavech, nabízí alternativní pohled, a někdy je prostě jen pozvánkou na další představení, která s námi rezonovat nemusí. Nechme se do prostor, promluv, loutek i nálad ponořit, mohou nám přinést víc zpráv o tom, kdo v tomto světě jsme a co chceme, než bychom čekali. Jaké je současné divadlo? Co dnes nabízí a jaké výzvy před ním stojí? Jakou roli v divadelní kritice hrají mladí lidé a jak mluvit o hraném i loutkovém divadle? A jaké to je pozorovat prázdný prostor? O tom je nový díl podcastu Moshpit, natočený živě na studentském divadelním festivalu Old Stars. Hostkami byly Kristýna Vinařová z divadelně-kritické Rubriky Spora a Karolína Plicková, předsedkyně Akademického senátu DAMU, festivalová dramaturgyně a kurátorka zaměřující se na současné alternativní a loutkové divadlo. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

V sobotu 3. ledna unesly bezpečnostní složky Spojených států prezidenta Venezuely Nicoláse Madura. Jak tuto akci chápat v kontextu Trumpovy strategie America First? Jaké cíle americký prezident sleduje? A jaká je budoucnost mezinárodního společenství? O tom všem debatuje v novém díle Studia Alarm Jan Bělíček, David Scharf a Magdalena Dušková. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

Je tu definitivní konec roku 2025 a konečně i postmoderny. Na tom jsme se shodli během speciálního nahrávání bilančního kulturního podcastu. S literárním TL;DR se při této příležitosti nepotkává nikdo jiný než filmový podcast Hodný, zlý, kritický. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani Alarmu https://komunita.denikalarm.cz/

V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá? V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou. Playlist:

Pro mnoho lidí jsou nadcházející svátky krásných pár dní, které stráví s milovanou rodinou. A pro mnoho dalších je to nepříjemný a stresující čas. Často plný hádek, nedorozumění i bolesti. Jak upozorňuje řada feministických autorek, uzavřená nukleární rodina nás může ochránit a pomoci nám, když je nám nejhůře, ale taky způsobit trauma na celý život. Pro mnoho lidí není proto vůbec jednoduché sedět u společného stolu, smát se, dávat si dárky a předstírat rodinné štěstí. Politicky angažované čtenářstvo se mezi bramborovým salátem a stromečkem zároveň jen těžko vyhýbá ožehavým tématům. Od utrpení kaprů přes zbytečný konzum až ke genocidě v Gaze. Témata, na kterých se nemusíte s rodinnými příslušníky shodnout, jsou na každém rohu. Co tedy dělat, pokud má vaše rodina jiné politické přesvědčení? Máte raději mlčet, nebo být za každou cenu potížistky? A jaké diskuze ještě mají smysl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://komunita.denikalarm.cz/

V literárním podcastu TL;DR jsme se tentokrát vrhli na knihu Silvie Federici Kaliban a čarodějnice. Český překlad jedné z přelomových knih v pohledu na raný novověk vychází v těchto dnech. https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Putování zimní krajinou, péče o opuštěné hroby, více-než-lidská vzájemnost a guerillové zahradnictví. Do závěrečného dílu druhé série podcastu Raut jsme si pozvaly umělkyni, aktivistku a pedagožku Ivu Davidovou a Lucii Králíkovou, spoluzakladatelku květinového ateliéru Efemér. Společně se bavíme o setkávání se a mezidruhové vzájemnosti, o slunovratu a adventu, o víře a aktivismu. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Magdalena Dušková, Stanislav Biler a Pavel Šplíchal se ve Studiu Alarm bavili o nastupující oligarchické krajně pravicové vládě. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kamapni: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/ https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Hostkou Kolapsu byla Eva Lehotská, komunitní organizátorka z ostravské osady Bedřiška. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/

nakladatelství tranzit.cz právě vyšel v českém překladu memoár newyorské autorky a psycholožky hannah baer – muzeum sebevražd jedné trans holky. V devátém díle podcastu Raut se bavíme s malířkou Paulou Gogolou, jejíž díla najdeme na obálce knihy, a s autorem doslovu, básníkem, režisérem a libretistou Richardem L. Kramárem. Věnujeme se metafoře muzea, identitární politice i queer opeře. Kniha tematizuje užívání ketaminu, disociativní psychoaktivní látky oblíbené nejen mezi trans lidmi, proto jsme si na závěr pozvaly doktorku Evu Kozákovou, která na psychedelické klinice Psyon působí jako terapeutka v rámci ketaminem asistované psychoterapie. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Literární podcast TL;DR letos už podruhé přichází s historickým dílem. Zatímco v létě jsme si četli o šedesátých letech, listopad byl příležitostí podívat se, jak psal o 17. listopadu třeba Bohumil Hrabal v Listopadovém uragánu z roku 1989. Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/