Alarm

Politika identit nebo třídní boj? Jak se vyhrabat z pocitu, že končí svět. V červnu rezignovalo několik desítek expertů a expertek z Rady pro lidská práva z důvodu přesunu agend z Úřadu vlády pod ministerstva. Konec nadrezortnosti této instituce znamená likvidaci její nezávislosti a hrozbu postupného zániku. Rozdělení mezi ministerstva jí znemožňuje jednat systematicky, což povede k oslabení zranitelných skupin, které má Rada chránit. Nedávné jmenování právníka Hnutí pro život Jakuba Kříže a transfobního aktivisty Daniela Blacka jako expertů na lidská práva potvrzuje trend oslabování státních institucí, který současná vláda úspěšně praktikuje. Jsou tyto populistické a národně konzervativní tendence novou snahou zničit liberální demokracii? A jakou kulturní válku konzervativní elita vede? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Podle odborníka na střední Evropu a politologa Daniela Šitery se česká i další ekonomiky střední Evropy v některých parametrech přibližují jádru Evropy, zůstávají ale závislé na rozhodnutích v ekonomických centrech. Nerovnosti mezi bohatými městy, jako jsou Varšava nebo Praha, a chudými okrajovými regiony jsou v zemích V4 typické. Problémy jako digitální (ne)suverenita se týkají celé Evropy, země střední Evropy se v tomto ohledu nevymykají. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zvolání „Free Palestine“ během koncertu stálo rappera Macklemora místo předskokana písničkáře Eda Sheerana. Nakonec to byl ale Sheeran, kdo se omlouval po té, co s ním řada dalších muzikantů odmítla spolupracovat. O této kauze a také o filmu NAZA izraelské režisérské dvojice ve studiu Alarm diskutovali David Scharf, Karel Veselý a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zemské volby v hlavním německém městě Berlín ovládla levicová Die Linke. V Sasku-Anhaltsku i Meklenbursku–Předním Pomořansku zase krajně-pravicová AfD. Strana premiéra Friedricha Merze se v Meklenbursku dokonce poprvé v historii vůbec nedostala do zemského parlamentu. Jak vypadá program německé levice? Chce v Berlíně zavádět totální komunismus, jak se nám snaží vnutit česká média? A proč se lidé nejen z bývalého Východního Německa stále častěji přiklánějí k AfD? A co bude s kancléřem Merzem, který zažívá jednu katastrofu za druhou? O tom si ve Studiu Alarm+ povídáme s politoložkou Kateřinou Smejkalovou. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hostem Studia Alarm+ byl herec a moderátor Bořek Slezáček. V Ostravě studoval kytaru na konzervatoři, ale i ekonomii, takže je vystudovaný inženýr ekonomie. Po revoluci se vydal na několik let do západní Evropy – hlavně do Španělska a do Německa. Tady pracoval v cestovní kanceláři, jako DJ i vyhazovač, ale zahrál si v zahraničí i v seriálech a filmech. V Česku je nejznámější asi jako moderátor a v poslední době hlavně jako herec. V posledních letech se často profiluje jako člověk, který v českém mediálním prostoru neúnavně vysvětluje, proč se hlásí k myšlenkám levice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po letní pauze se vracíme do studia, abychom v literárním podcastu TL;DR probrali fenomén Markéty Lukáškové a jejího bestselleru Výšina. https://komunita.denikalarm.cz/

Hnutí ANO navrhuje k bydlení v podstatě jen kamerový systém v městských domech. ODS sází na diskuzi s developery. Lidovci přichází s tvrdou kritikou předchozích let nečinnosti, na kterých se sami podíleli. TU Brno i Za Lužánky berou situaci vážněji, nejdůslednější program k bydlení pak představili Zelení. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vláda si napsala do programu spoustu pěkných vět o důležitosti vzdělání, podpoře psychologů ve školách nebo zajištění dostupných a kvalitních vysokých škol pro všechny. Nic z toho však Babiš nechce zaplatit. Program sice slibuje financování školství na úrovni průměru zemí OECD, reálně je však navržený rozpočet na rok 2027 ještě horší než ten letošní. Na vysoké školy míří rekordní populační ročníky, ale vysoké školství dostane od Schillerové ještě méně peněz než letos. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Favorité brněnských voleb v podobě ODS a hnutí ANO pojali tvorbu programu spíše jako znouzectnost, jistí si tím, že jejich voliči takové věci stejně nečtou a zvolí je na základě plakátů v ulicích. Po sérii letních veder, kdy město bez nadsázky kolabovalo, překvapí prakticky naprostá ignorace změny klimatu a s ním spojená nutnost masivní adaptace Brna na nejbližší léta. Totéž se týká mrtvých chodců po koly aut. Situaci na druhou stranu nepodceňují ostatní strany, od Lidovců, přes Piráty až po Zelené. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nový díl podcastu MOSHPIT o nasranosti a nasrání s Emmou Novotnou, studentkou antropologie a ukrajinistiky a klimatickou aktivistkou, která píše pro Revue prostor o ukrajinských tématech, a Tomášem Stráníkem, mluvčím iniciativy Média nedáme a studentem politologie a historie. Hosté v podcastu mluvili o svých vlastních zkušenostech s nasráním - od banalit jako je zavřená linku metra C přes nechtěné interakce se svými ex po politiky, kteří negativně ovlivňují život běžných lidí, jimž by měli naopak pomáhat. „Jsem nasraná na Babišovu vládu za spoustu věcí, třeba za superdávku. Ale jsem nasraná na všechny vlády, že byly a jsou asociální,“ říká Ema Novotná. Je ale nasrání produktivní v politickém boji? Podle Tomáše Stráníka je potřeba spíš prosazovat pozitivní linky. „Když se bavím s lidmi o Českém rozhlase a televizi, vyzdvihuju hlavně, v čem mohou lidem do života něco přidávat,” říká. Zároveň hosté polemizují, zda je fér od všech požadovat, aby je politika nasrávala. „Chápu lidi, kteří nesledují zprávy a už nejsou naštvaní ze světového dění. Když Turek srazí sanitku a já se naseru, tak k čemu to je? Co s tím já mám dělat?” ptá se Ema Novotná. „Já mám svoje téma a to řeším,“ dodává. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o novém výzkumu podnikatelů a podnikatelek, kteří své podníkání začali až po čtyřicítce jako druhou kariéru. Jak se liší od mladých start-upů? Jak definují úspěch a co jsou pro ně rizika a bariéry? O těchto a spoustě dalších věcí je tato epizoda, kterou si nenechte ujít, pokud se vás podnikání nějakým způsobem týká. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V německém Sasku-Anhaltsku drtivě vyhrála zemské volby AfD. V Izraeli ministr sdílel AI video koncentračního tábora pro Palestince. Můžeme mluvit o nástupu fašismu?

Podcast Soundsystém se shodl, že nová deska Lost Weekend chytře míchá bulvár a ironii. A Phoebe Bridgers pořád umí napsat zničující baladu.

Chystají se velké změny v zákoníku práce. Dochází k legalizaci švarcsystému? V souvislosti se zaváděním evropské směrnice o práci prostřednictvím digitálních platforem se vláda Andreje Babiše snaží změnit definici závislé práce. Kritici varují před tím, že by mohlo dojít k postupné legalizaci švarcsystému a postupně by se smazaly rozdíly mezi prací na živnostenský list a zaměstnaneckým poměrem. Proč k tomu současná vláda sahá? Jak to souvisí s prací pro digitální platformy? A co od změn můžeme očekávat? O tom si v pořadu Studio Alarm+ povídáme s odborovým právníkem z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Stránským. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

ANO, ODS a SPD v roce 2020 zrušily superhrubou mzdu, daně z bohatství jsou v Česku nemyslitelné a daně z nemovitostí zůstávají velmi nízké. A tak Česku zbývají dluhy, danění práce a škrty ve výdajích. Ve studiu debatovali Standa Biler, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Už tento víkend proběhnou v německém Sasku-Anhaltsku zemské volby do místního parlamentu, v nichž nejspíš výrazně uspěje krajně-pravicová strana AfD. Některé průzkumy jí dávají náskok až dvacet procentních bodů před druhou CDU. Krátce poté budou volby také v Berlíně a na německé politické mapě se dějí poměrně zajímavé změny. To všechno je tématem dnešního Studia Alarm+ s politologem a odborníkem na německou politiku Jakubem Eberlem. AfD je podle něj stále radikálnější a přestává se distancovat od neonacismu a pravicového radikalismu. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Na konci války měl téměř každý třetí československý voják na Západě za sebou službu ve Wehrmachtu. O pouhých devět měsíců dříve přitom tvořili více než čtyřicet procent československé obrněné brigády vojáci židovského původu. Po válce se ovšem jejich příběh nehodil do obecného narativu jednoduché trichotomie oběti, odboje a kolaborace. Proto byl v Evropě i v Česku přijímán s rozpaky a dlouhou dobu opomíjen, marginalizován, nebo dokonce zamlčován. Skutečné složení československé zahraniční armády bylo zkrátka mnohem pestřejší, než naznačuje zažitý příběh o Češích a Slovácích, kteří po okupaci odešli bojovat za obnovení republiky. Kdo tedy v jejich řadách skutečně sloužil? Jak se v jedné armádě potkávali Židé, Rusíni, Ukrajinci, němečtí antifašisté, interbrigadisté, příslušníci vládního vojska nebo bývalí vojáci Wehrmachtu? A proč jejich osudy na dlouhá desetiletí téměř zmizely z našeho vyprávění? O tom v novém díle podcastu Dějiny bez konce mluvíme s historikem Zdenkem Maršálkem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Playlist:

Česká republika se aktuálně potýká s extrémním suchem, v červnu jsme zaznamenali absolutní teplotní rekord a české vodní toky sužuje akutní nedostatek vody. Do české debaty se tak opět vrací téma klimatické krize a globálního oteplování. Na ministerstvu životního prostředí ovšem vládnou Motoristé a ústřední roli zde hraje suspendovaný Filip Turek. Proč vypadá česká debata o klimatu tak, jak vypadá? Jakou mají aktuálně strategii klimatičtí dezinformátoři a existuje stále naděje na změnu kurzu? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme s chemikem Danielem Kortusem, autorem instagramového profilu Klimatomluva. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po první světové válce se kapitalismus ocitl ve smrtelných křečích a cesta k socialismu se zdála být jedinou možností. Politika škrtů postavila kapitalismus na nohy a vydláždila cestu k fašismu a etnonacionalistickému pojetí sociální politiky. Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka. Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Hosty podcastové minisérie Ekonomika soucitu byl Rad Bandit, spolupracovník redakce a Lucie Ovsenáková, zastánkyně neformálních pečujících. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V novém dílu podcastu Hysterie mluvíme o Ozempicu, poruchách příjmu potravy i o tom, jak se potravinářský a farmaceutický průmysl otiskují do našich těl. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Když před více jak deseti lety policie zatkla několik anarchistů a obvinila je z přípravy útoku na vlak, vytvořila s pomocí médií obraz nebezpečných teroristů. Časem se nicméně ukázalo, že prostředí infiltrovali dva policejní agenti, kteří se na celé akci podíleli a podle obviněných celou akci vyprovokovali. Agenti zajišťovali dopravu, nakupovali materiál, vybírali místo na zkoušení zápalných lahví. U soudu pak nebylo možné vyvrátit obhajobu obžalovaných, kteří tvrdili, že útok byl původně nápad agentů. Kromě toho obžalovaní tvrdili, že celou dobu věděli o tom, že se jedná o agenty. Jak se to ve skutečnosti vlastně celé odehrálo? Případ je do velké míry možné rekonstruovat díky záznamům odposlechů, z nichž některé dala policie k dispozici, jiné pro jistotu soudu ani neposkytla. Naše redaktorka Saša Uhlová celou kauzu podrobně popsala v mnoha textech a v dnešním díle tuto kauzu podrobně rozebíráme. První díl Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V novém díle podcastu MOSHPIT, natočeném v areálu univerzity v Cambridge, Klára s Johy probírají rozdíly mezi západní a středo-východní Evropou, právo mít i nemít názor nebo Evropskou unii. V podcastu jsme se bavily také o tom, jakým způsobem může být požadavek mít na věci silný názor politický. Zatímco například v patriarchálním systému mají často silné a zároveň nepodložené názory muži, feminismus totéž často vyžaduje po ženách, aby přijaly podobně silné názory a přiblížily se tak mužům. „Woke“ má tak podle Kláry podobný efekt – požaduje od nás mít názor na všechno, i na věci, kterým nerozumíme. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomocí AI novou verzi filmu, která bude údajně více odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odysseji odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o původním díle, jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad díla od Emily Wilson, nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Playlist:

Před více než deseti lety začala policejní operace Fénix, která hledala teroristy z krajně-levicové scény. Mediální prostor zaplavily šokující titulky o levicových extremistech a teroristech, které měly ve čtenářích vzbudit pocit ohrožení. Dnes všechny tehdejší kauzy pomalu dodýchávají a v případě teroristického útoku na vlak z roku 2014 byli dokonce všichni obvinění zproštění viny a právě Saša Uhlová ve svých textech detailně popsala roli policejních agentů v plánování celé akce. Proč k operaci Fénix vůbec došlo a proč je důležité si ji připomínat i dnes? O tom se bavíme v novém díle Studia Alarm+. Přesně za týden zveřejníme druhý díl našeho rozhovoru, v němž se zaměříme na plánovaný útok na vlak převážející vojenský materiál. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Proč Česko nebylo schopné přijmout Istanbulskou smlouvu? Daří se tu domácímu násilí? Eva Klíčová, David Scharf a Pavel Šplíchal ve studiu Alarm mluvili o akcelerujícím konzervatismu v Česku, o cestě ministra zahraničí Macinky do Izraele, zatčení Andrew Tatea, nástupu nového britského premiéra a také o české islamofobii. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po druhé světová válce se vítězné mocnosti snažily přijít s právním konceptem mezinárodního trestního práva, který zaručí to, aby se již nikdy neopakovaly nacistické zločiny. Výraznou roli v celém procesu sehráli američtí a britští právní experti. Ovšem podstatné právní koncepty přinášeli také Sověti, kteří měli zcela jinou válečnou zkušenost s nacisty, než západní země. Nacisté proti nim vedli totiž vyhlazovací válku, která byla vedena úplně jinými prostředky a metodami, než válka na západní frontě. I proto si sovětští juristé velmi dobře uvědomovali, jak je důležité přesně vystihnout to, co bylo na nacismu zločinné. Stále častěji se začal skloňovat pojem zločinný stát v souvislosti s nacistickým režimem. Používal jej Karl Jaspers, nebo Hannah Arendtová. Ta se k němu vracela zejména v souvislosti s Eichmannovým procesem, kdy se ptala na otázku, jak vlastně odsoudit a potrestat člověka, který se podílel na zločinech proti lidskosti tím, že konal dle rozkazů a zákonů daného režimu. Pojem zločinný stát je v centru novinky amerického právního vědce Lawrence Douglase s názvem The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice (Zločinný stát: válka, násilí a sen o mezinárodní spravedlnosti). Jeho kniha provádí čtenáře myšlenkami o tom, co je vůbec válka, za jakých okolností může být nelegální a co je nepřijatelné válečné násilí od novověkých myslitelů až po první pokusy o ustanovení mezinárodních trestních úmluv a institucí na konci 19. století a v první polovině 20. století. S různými pokusy o kriminalizaci války však zatočila následná druhá světová válka. Norimberský proces, Tokijský tribunál, ani ustanovení Spojených národů o genocidě z roku 1948 však neučinily z poválečného světa humánnější společnost bez válek a válečných zvěrstev. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul? Jakým způsobem se právní experti té doby snažily zabránit opakování válečných hrůz? A proč byl Raphael Lemkin, který přišel s novou právní kategorií genocida, zklamaný z výsledného znění úmluvy o genocidě z roku 1948? Playlist:

Bouračka Filipa Turka na v Praze na I.P. Pavlova, čistky a trestní oznámení na Ministerstvu místního rozvoje, nebo lídr ODS na Praze 1 Filip Dvořák, který odmítá odstoupit z kandidátky a nechce vysvětlit, kde jeho otec získal majetek přibližně v hodnotě čtvrt miliardy korun. To jsou některá témata, která probíráme v podcastu Studio Alarm. Pořad moderuje Jan Bělíček a jeho hosty jsou redaktorka deníku Alarm Magdalena Dušková a redaktor Alarmu Stanislav Biler. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Literárními cenami již ověnčený Marek Šindelka po deseti letech vydává novou prózu – Systémy něhy. Ani tentokrát není moc velká šance, že by některé z významných literárních cen unikl. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Donald Trump v Ankaře napřed vyděsil své „spojence” a pak si odvezl, co potřeboval, včetně vágně formulované podpory války proti Íránu v závěrečné deklaraci. Na domácí půdě Trump hrozí „komunistickým nebezpečím” kvůli úspěchu několika socialistických kandidátů v demokratických primárkách. Zbraně pro Ukrajinu ale budou. Ve studiu debatovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Nejsledovanější sportovní událost roku i v dějinách funguje jako ideologický nástroj politické moci, nejvýnosnější sportovní byznys i disneyfikace nejpopulárnějšího sportu na planetě. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Jak reagovat, když vám vlastní dítě řekne, že je trans? Na co si dávat pozor a jaký používat jazyk? Hostkou posledního dílu Teplometu je Alena Vernerová, copywriterka a spoluautorka knihy Transgender: otevřený rozhovor psychologa a matky trans dítěte.

Mladí lidé podle dat omezují večírky a snaží se žít čím dál zdravěji. Počítají si kroky, meditují a pomocí chytrých hodinek monitorují své úrovně stresu. Ze zdravého životního stylu se postupně stává základní životní hodnota. Tato posedlost zdravím reaguje na stále se zvyšující stres, který v běžném životě lidé pociťují. Může za to administrativní zátěž, všudypřítomná soutěživost, sebekomodifikace, ale také třeba ceny bydlení, inflace a prekarizace práce. Naše psychické a fyzické zdraví není jen naše individuální odpovědnost. Je silně ovlivňované společností, ve které žijeme a kterou můžeme měnit. Takže co můžeme dělat, až si naši známí budou příště stěžovat, jak jsou stále nemocní a vyčerpaní? A jaký vztah má kapitalistický a depresivní realismus? Pusťte si nový díl Hysterie! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V neděli 28. června byl na stanici v Doksanech naměřen nový český teplotní rekord. Meteorologové zde zachytili teplotu 41,9 °C. Co nám tato událost říká o stavu světového klimatu? Jaké teploty nás čekají v blízké budoucnosti a je klimatická krize skutečně „over“, jak nedávno prohlásil ministr zahraničí Petr Macinka? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme se sociologem Vojtěchem Peckou, který se dlouhodobě specializuje na klimatické dezinformace a klimatickou krizi. Vojtěch Pecka je autorem knihy Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací a aktuálně působí v klimatickém týmu Asociace pro mezinárodní otázky. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Posádka Soundsystému se potkala nad novou deskou Train on the Island novozélandské zpěvačky. Došlo i na motoristické touhy ovládnout veřejnoprávní média. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Rozhodnutí Kamily Zlatuškové postavit se do čela ODS není možné svést ani na vlnu veder - v dubnu bylo chladněji. Zlatušková se postavila do čela strany, která skoro čtyřicet let ničí druhé největší město v zemi. Která aktivně pracovala na tom, aby se Brno propadlo na dno krize s bydlením a na dno statistik v počtu mrtvých chodců na silnicích, zatímco politici nejen této strany si rozebírají městský majetek a přihrávají zakázky svým přátelům a známým. Politika ODS udělala z Brna druhořadé město zavalené developerským šuntem a gentrifikací. -------------------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V Británií rezignoval nepopulární premiér Keir Starmer. Nahradí ho Andy Burnham, kterého čeká náročný úkol zastavit sílící krajní pravici. Vlna veder zasáhla Evropu, česká města ale mají úplně jiné priority než chránit svoje občany. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu vstoupili do výstražné stávky, vládní koalice ale zatím ustoupit nehodlá. Zásadní události posledních dní probírají ve Studiu Alarm Pavel Šplíchal, Jan Bělíček a Standa Biler. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden ze spoluautorů výstavy Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Samotná výstava je rozdělena do tří částí dle dispozic výstavních sálů. Hned na začátku jsou návštěvníkům představeny pilíře přemyslovské moci, kde je představena problematika církve, vzdělanosti a postavení celé dynastie. Druhá část se pak věnuje době knížecí, tedy době raných Přemyslovců a rozvoje dynastie. Zde jsou mimo jiné také představeny důležité nebo výrazné stavby tohoto období. V posledním velkém sále je pak představeno královské období Přemyslovců a tedy hlavně období 13. století. Poslední menší části výstavy, která navazuje na tento je sál, je reflexe této dynastie v dobách mladších. S Jakubem Izdným jsme tak probrali období raných knížecích let přemyslovského období, jestli a kdy se dá hovořit o státu a národu v období středověkých dějin, a čím se vyznačuje předěl přemyslovské dynastie, kdy se z ní stal rod královský. Více písemných dokladů a společenské změny, ke kterým v té době docházelo, nám totiž v královské přemyslovské etapě přivádí na scénu v mnohem větší míře také přemyslovské ženy. Výstava je sice formou své prezentace značně konzervativní, chybí ji interaktivní prvky a neodvažuje se na období středověku podívat z jiných úhlů pohledu, jak tomu je běžné například v západní historiografii, avšak její silnou stránkou je to, že dokázala shromáždit takřka všechny dostupné předměty z tohoto období na jedno místo. Playlist:

Motoristé udělali z ministerstva životního prostředí zaopatřovací ústav pro své fanoušky, sponzory a neonacisty. Jejich ničení ochrany životního prostředí je však mnohem hlubší. Nově jmenovali do čela České inspekce životního prostředí neznámého realiťáka, který si místo zasloužil tím, že Motoristům poslal sto tisíc jako sponzorský dar. Do čela Krkonošského národního parku pak protlačili experta na těžební techniku. ----------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Návrhy institutu Solvo, který financuje Ivana Tykač, získávají stále větší pozornost. V oligarchických médiích vychází komentáře paní Tykač a všichni předstírají, že nám má co říct. Důležité přitom na jejich návrzích je zejména to, o čem se v nich nemluví. O hluboké krizi bydlení, o bezprecedentním nárůstu nerovností a nízkých daních pro nejbohatší. Ve studiu Alarm mluvili Standa Biler, Magdalena Dušková a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že jeho vláda nepovažuje pojistky nezávislosti České televize a Rozhlasu za důležité. Podle socioložky médií Maríny Urbánikové zatím Česko nejde slovenskou nebo maďarskou cestou, kde byl vývoj mnohem rychlejší a média se stala nástrojem státní propagandy. Přiznává ovšem, že se situace může v blízké budoucnosti zhoršit. Podle jejího názoru jsou veřejnoprávní média v Česku pod politickým vlivem už nyní, a to skrze fungování Rady ČT a Rady Českého rozhlasu. Především Česká televize podle jejího názoru reaguje na kritiku velmi defenzivně a své chyby málokdy přiznává. Takový postoj navíc prohlubuje negativní postoj jejích kritiků. Silná instituce je podle Urbánikové ochotná o vlastních pochybeních diskutovat. O těchto tématech se s Marínou Urbánikovou bavíme v podcastu Studio Alarm+. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Co jsou to raves? Jaká je jejich historie a co je spojuje s kvír lidmi? Hoststvem dalšího dílu Teplometu je Olga Wawracz básnířstvo, aktivistka, studentstvo sociální pedagogiky, multimediální umělkyně a publicista. kapitoly: /1:25 o raves, historii, společenství, drogách, rituálech a spiritualitě, prostorech, o potřebě chodit na raves, harm reduction /30:09 bezpečnější prostředí (safer space) na raves - testování čistoty drog, face check, bezpečnostní tým, pravidla prostoru; co může hrozit feminním lidem? - drink spiking, stalking; důležitost vzájemné starostlivosti /38:05 druhy ravů? sex positive parties, hierarchie na raves, FLINTA zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Plán na zestátnění společnosti ČEZ je ve skutečnosti plánem na rozprodej nejvýnosnějších částí. Stát si nechá bezednou díru na bilionové investice. Takový je plán Andreje Babiše a Karla Havlíčka, kteří připravují největší transfer majetku od odb kuponové privatizace. Místo aby výnosy ze společnosti přispívaly na české důchody nebo zdravotnictví, chtějí výdělečné části podniku prodat zahraničním penzijním fondům. ---------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ovládá Česko několik málo nejbohatších rodin? O oligarchii se Zdislavou Pokornou by Alarm

Jaké je to být aktivním středoškolákem? Co to je za pozici a jaká se s ní pojí privilegia? Jsou simulované summity a konference politikou? Co je to demokracie, proč neděláme levicový populismus a jak vypadá současné prodemokratické hnutí mladých v ČR? A máme strach z toho, že bychom mohli být privilegovaní? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti dvou mladých aktivních lidí. S Annou Wittmannovou z Olomouce, držitelkou Ceny Jana Opletala, která se angažuje například v projektech jako Samet na školách nebo Jeden svět a je také součástí studentské rady, se kterou pořádá charitativní výzvy. A také s Tadeášem Pospíšilem, bývalým mluvčím studentského hnutí Fridays for Future a zakládajícím členem nového sociálního projektu Platforma. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi – za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Slovenská hudebnice a filmařka Monika Omerzu Midriaková se po debutové desce svého projektu Leto s Monikou z roku 2018 věnovala hlavně filmové hudbě. Covidová pandemie ji vrhla do autorské krize, ze které se dostala až v roce 2022, kdy začaly vznikat první písně na novou desku. Cítiť to všetko naraz odráží zvláštní mix protichůdných emocí, které cítíme ve světě multikrizí. „Velké události vstupují do tvého života. Ve světě se dějí strašné věci, ale ty máš ve svém životě fungovat normálně, chodit do práce, být dobrý partner nebo rodič. Máme vůbec právo prožívat nějaké štěstí?,“ říká a deska je odpovědí na tuto otázku. Řešením autorské krize bylo pro Leto s Monikou dělat věci intuitivně, neanalyzovat je, ale přijímat je a popisovat. A nemít nutně všechno pod kontrolou. Vznikla tak deska, která je velmi osobní, aniž by musela být nutně autobiografická. Obsahuje třeba lovesong o dlouhodobé lásce a spoustu vzkazů pro sebe sama. „Jak dobrý člověk jsi, tak dobrá bude tvoje hudba,“ připomíná Monika. Proč museli fanoušci čekat na novinku osm let, jaký je vztah její hudby k filmu a co jí poradil Brian Eno? Poslouchejte speciální rozhovorový díl Soundsystému s Leto s Monikou. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Vzpomínková novela Marie Zelbové Táňa Praha 3 Žižkov dokumentuje dětství na společenském okraji v normalizační Praze, zapomenutý svět androšských pajzlů, lidské pospolitosti, hledání mystiky i mnoha tragických osudů. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Na brutální počátky svátku práce dnes už zapomínáme. Aktivní tehdy byli i čeští socialisté a dělníci. Jejich síla překvapila i Bedřicha Engelse. Co pro nás tento svátek znamená dnes? Jaké jsou dějiny svátku práce a má smysl ho ještě dnes slavit? To bylo hlavní téma živého nahrávání podcastu Studio Alarm+ v brněnském Klubu zastupitelů. Přesně 1. května se tady totiž odehrávala akce Státky kolektivu Terén, která se snaží aktualizovat obsah některých našich svátků. Nahrávání našeho podcastu doplnilo workshop a výrobu fanzinu studentského kolektivu Fasáda. Se Studiem Alarm+ jsme se ovšem zaměřili na historii svátku práce. Pokusili jsme se zpřítomnit, proč tento svátek vůbec slavíme a jaké jsou jeho dějiny. Dostali jsme se i k otázce, proč je dobré tento svátek slavit i dnes. Hostkou tohoto dílu byla odborová organizátorka a redaktorka feministického média Druhá směna Maja Vusilović. Hostem byl také historik Boleslav Šmejkal, který se zaměřuje na dějiny dělnického hnutí. Diskuzi moderoval Jan Bělíček. PODPOŘTE VZNIK DALŠÍCH EPIZOD NA KOMUNITA.DENIKALARM.CZ

Motoristé provedli masivní čistky na ministerstvu životního prostředí, aby na uvolněná místa dosadili dezinformační a ultrapravicové influencery. Kvalifikované experty nahrazují diletanti. Šejna a Kubásek jsou posledními takovými akvizicemi. Z ministerstva životního prostředí se stal zaopatřovací ústav pro extremisty. ---------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vláda v rámci reorganizace přesunula hned několik agend z úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Takto dotčené jsou i adiktologické služby a politika boje se závislostmi, které byly přesunuty z Úřadu vlády, kde mohly působit meziresortně, přímo pod ministerstvo zdravotnictví. Tento krok vyvolala v dotčených kruzích a mezi experty obrovskou nevoli. Podle odborníků hrozí propad poskytovaných adiktologických služeb, což může mít velmi rychle negativní dopady. O tom všem si v novém Studiu Alarm+ povídáme s expertkou na drogovou problematiku Janou Michailidu. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Realitní makléř z Dubaje Adrian Chabada si ve finálovém dílu pořadu Ruže pre nevestu nakonec vybral za partnerku Sabinu a Miška Květinka musela jet domů. Pokud nevíte, o čem je řeč, vězte, že mluvíme o populární reality show, v níž dvacet žen bojuje o srdce jednoho muže. V české variantě tento pořad známe jako Bachelora, ale slovenská mutace přináší ještě o něco explozivnější mix emocí a bizáru. Abychom se na tento fenomém podívali trochu blíže, pozval jsem si do Studia Alarm+ mediální teoretičku Irenu Reifovou, která se na reality shows zaměřuje i ve své akademické práci. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/