Alarm

V literárním podcastu TL;DR se věnujeme knize Gisèle Pelicot Óda na život, v němž popisuje průběh soudu a manželem, který ji dekádu omamoval léky, znásilňoval a zároveň nechával znásilňovat desítkami cizích mužů. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

O víkendu v Praze proběhla blokáda Hnutí pro život. Jak probíhala? A proč vůbec? Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Hostkou speciálního dílu Soundsystému byla písničkářka Pivoňka, s níž jsme se bavili o hudbě jako prostředku katarze a potřebě udělat si všechno sám. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V desátém, speciálním, dílu teplometu, který vychází pod Alarmem, Pavel v roli moderátora vyzpovídá Niku a Báru. Přes obecná témata k těm osobním, naše názory a pohledy na kvír témata jako - jak se v současnosti skloňuje slovo kvír, proč se to pořád vytahuje a proč to nejčastěji využívají politici k polarizaci společnosti? co to pro nás znamená být nebinární a agender? nebo co dělat když někomu popletu zájmena? kapitoly: /1:07 zneužívání kvír tématiky v politice, jakou pozornost by kvír lidé opravdu potřebovali a ocenili narozdíl od mediálního a politického lynče? /17:28 jak Nika prožívá svůj gender skrz nebinaritu a jak Bára neprožívá gender skrz bytí agender, jakým způsobem se jejich kvír cesta vyvíjela a jak to mají teď? /33:20 jak vnímáme tělo, co souvisí s genderovou dysforií, jak prožíváme maskulinitu, jak vnímáme dostupnost péče a kde ji hledat? /44:40 jakým způsobem se jako cis a hetero člověk chovat k někomu kdo je kvír? jak začít konverzaci když neznám zájmena člověka? a co když se spletu??

Národního konzervativce střídá v Maďarsku u moci liberální konzervativec. Oba rivalové ale mají víc společného, než se na první pohled zdá. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Babiš s Havlíčkem chtěli jít do tvrdého střetu s Evropskou unií kvůli emisním povolenkám, protože by nám zdražily benzin možná až o tři koruny. Trumpova válka zdražila benzin o patnáct korun, ale oba zmínění vůči Trumpovi neřeknou ani slovo a v uctivém předklonu mu olizují boty. Ještě nikdy jsme asi neměli tak ideologicky vyhraněnou zahraniční politiku, která by zcela ignorovala naše vlastní zájmy. Důkazem je samozřejmě přímo Petr Macinka, který toho hodně namluví o pragmatismu, ale nakonec okřikuje prezidenta Pavla, který se jediný nebojí říct nahlas, že Donald Trump ohrožuje naši bezpečnost. ------------------------------------------ Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Den po Velikonočním pondělí vyhrožoval prezident Trump „vymazáním celé civilizace“, ale nakonec souhlasil s příměřím, které je pro USA nevýhodné. Hormuzský průliv je i nadále zablokovaný, cena ropy roste a teheránský režim se zdá být silnější než kdykoliv předtím. Mezitím v USA sílí volání po impeachmentu prezidenta, který zatáhl zemi do další nesmyslné války, ačkoliv předtím sliboval, že to dělat nikdy nebude. Jaká je role Izraele v tomto konfliktu? Co současná situace znamená pro válku na Ukrajině? A může být íránské fiasko začátkem konce pro MAGA hnutí? Ve Studiu Alarm o situaci v západní Asii i USA debatovali Jan Bělíček a David Scharf.

Když nacistické Německo definitivně kapitulovalo 8. května 1945, Evropa ležela v troskách. Nejničivější vojenský konflikt v historii lidstva pak definitivně skončil o tři měsíce později po kapitulaci Japonska. Ničivá síla novodobého vojenského konfliktu měla bilanci 60 až 80 milionů mrtvých. Během války došlo k holokaustu, kdy nacisté vytvořili systematickou továrnu na vraždění, která zabila miliony Židů, Romů, socialistů, komunistů a všech, kteří patřili mezi nepřátele režimu. Docházelo k rozsáhlým vyvražďovacím akcím na východní frontě, popravám civilistů, ale i masivnímu bombardování měst a svržení atomové bomby. Hrůznost konfliktu neměla v dějinách obdoby a proto bylo třeba odsoudit spáchané zločiny a nastavit pravidla do budoucna. Tradiční právní kategorie se tehdy ukázaly jako nedostatečné, protože nebylo možné redukovat problém pouze na individuální pachatele. Současně však bylo silně problematické kolektivní odsouzení celé německé společnosti. Před podobnými dilematy stáli Spojenci, když společně plánovali vojenský tribunál s nacisty po skončení války. Hlavní část soudního procesu s předními nacistickými pohlaváry se konal v Justičním paláci v Norimberku. Byla to jedna z mála nepoškozených budov v městě, které se stalo v meziválečné éře dějištěm nacistických sjezdů a vyhlášení říšských rasových zákonů, namířených vůči Židům. Uspořádání samotného procesu byla logisticky, organizačně a finančně náročná operace. Výsledkem mělo být odsouzení nacistických zločinů a celého režimu. Mezi ústřední postavy procesu patřil Herman Göring, který se vzdal americkým jednotkám těsně před koncem války. Ten se během soudního přelíčení dokázal obstojně hájit a svoji strategii založil na zpochybňování výjimečnosti nacistických zločinů a poukazování na zločiny spáchané Spojenci. Tuny dochovaných dokumentů a svědectví z nacistických koncentračních táborů, které byly během soudu předloženy před veřejnost, ale jeho obhajobu smetly ze stolu. Norimberský proces položil základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat. Podařilo se mu tato pravidla uplatňovat? V čem se lišil paralelně konaný tokijský tribunál, jenž se vypořádával s japonskými válečnými zločiny? A stojí za to jít se podívat na film Norimberk? Playlist:

S psycholožkou Eliškou Kodyšovou jsme si přály natáčet už dlouho. Jak samy dobře víme, bez partnerské komunikace se neobejdeme, pokud potřebujeme podporu ve všech našich aktivitách, zároveň ale někdy může být v podstatě druhou směnou sama o sobě. Soukromé a profesní životy zkrátka neoddělíme, a pokud máme navíc děti, vliv domácího nastavení, rozdělení péče, časových dispozic a mentální zátěže se do našich kariérních drah propisuje velmi zásadně. Je možné se o domácích povinnostech bavit skutečně racionálně? Jakou roli v tom hraje prolaktin? Jak zacházet s argumentem “Já přece nosím domů peníze”? Jaká jsou čtyři znamení nefunkční komunikace? A proč jsme všechny tak unavené? Tuhle epizodu si rozhodně nenechte ujít. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Trigger warning: Chtěli bychom upozornit, že v tomto dílu se věnujeme otázce regulace zbraní a masovým střelbám. V rozhovoru také zmiňujeme případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Co se změnilo po střelbě na Filozofické fakultě? Jak je na tom zbraňová legislativa? Jaké jsou nejvíc tradiční stereotypy o masových střelbách? Co znamená „společenská kontrola” zbraní? Jak silná je zbraňová lobby? Nový díl podcastu MOSHPIT o zbraňové legislativě v České republice vyvrací základní mýty o držení zbraní. Hosty byli Julie a Kuba, studenti filozofické fakulty a členi organizace Nestřílej, ta se snaží o zpřísnění možnosti na držení zbraně. „Odpověď na střelbu na Filozofické fakultě byla absolutně neadekvátní, nikdo nepotřebuje tlumič na sebeobranu. Regulovat střelné zbraně má smysl, není pravda, že motivovaný pachatel si vždycky najde cestu, jak vraždit,“ říkají. „Průměrný držitel zbraně je zajištěný muž ve věku 45+ z vyšší střední třídy, tedy průměrný poslanec,“ říkají. Zbraně jen prohlubují genderově podmíněné násilí, jsou podle nich ve své podstatě vždy jen nástrojem na vraždění. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.

Nejen práce naplňuje ale naše životy, a kromě obvyklého literárního zpravodajského servisu jsme se zapovídali nad několika reality shows. A přes Ružu pre nevestu a Bachelora nebo blahé paměti Mama, ožeň ma a trendy v estetických úpravách jsme se snadno dostali k dokumentu Inside the Manosphere. Manosféra si totiž přes svou intelektuální plytkost – či právě pro ni – ukořistila pozornost dospívajících kluků, které mimo jiné otrávila toxicitou standardizovaného hypermaskulinního vzhledu, který se paradoxně neobejde bez estetických úprav, diet, výživových doplňků a spousty drilu v posilovnách. Zatímco generace žen, které vyrůstaly v chorobné představě dietní a rape culture, kde ženský ideál připomíná nedospělé hypersexualizované děvče, mohou najít protijed ve feminismu a jeho kritice popkultury, kluci zatím analogický nástroj nemají. A zatím se ani nezdá, že by to společnost příliš vzrušovalo – o jejich znejistěné hlasy se ucházejí hlavně populisté, kteří pro ně samozřejmě žádnou budoucnost nemají. Nejistoty mladé generace se pak temně zrcadlí ve světě práce v éře pozdního kapitalismu, jak jej David Graeber popisuje v Práci na hovno. Graeber usvědčuje neoliberalismus z toho, že je především ideologickým než ekonomickým projektem a vytvářením vrstvy manažerských feudálů si jen zajišťuje politickou stabilitu. Americký antropolog pak také vysvětluje, proč nejvíce nároků máme na nejhůře hodnocené profese, bez nichž se zároveň civilizovaná společnost neobejde, jako jsou sociální pracovnice, zdravotnický personál nebo učitelstvo, zatímco na vrcholcích moci a v nejvyšších ekonomických patrech lze často fungovat téměř bez kompetencí. Graeberova studie neopomíjí ani psychologické dopady práce na hovno, ani její historické příčiny. Kniha tak přesvědčivě rozvíjí a opírá o příklady myšlenky, které David Graeber poprvé formuloval v eseji z roku 2013, která se stala globální senzací a proměnila naše přemýšlení o práci.

Jako desku měsíce si podcast Soundsystém vybral debutovou nahrávku Isimeme „Naomi“ Udu aka Hemlocke Springs. Ta se proslavila před pěti lety tiktokovým hitem Girlfriend, ale s debutovou deskou nikam nespěchala. The Apple Tree Under the Sea je konceptuální album, které vypráví její příběh dívky ze silně náboženské rodiny, která hledá své vlastní místo ve světě. Divoce surfuje mezi synth-popem a popem z nultých let nebo současným r´n´b a album má tolik barev, jako život sám. Došlo samozřejmě i na hitové singly nebo vzpomínání na březnové akce. V rubrice Co nás sere se samozřejmě musíme věnovat škrtům v kultuře, ale kriticky zamíříme i na nominace cen Vinyla, které se nám zdají příliš pragocentrické. A speciální shoutout dostanou ambientní mrazáky v anglickém Sheffieldu.

How did civic activists in Kenya manage to stop the construction of the Lamu coal-fired power plant? How does this relate to the protection of local cultural heritage? And does this mean that East African countries are more progressive in climate protection than Central European countries? Lawyer Margaret Wagana discusses all of this in the latest episode of the podcast Crossroads. Margaret Wagana works as a conciliation judge for the Ugandan government. In addition, she is pursuing a PhD at the UOC (Universitat Oberta de Catalunya) in Barcelona, and her dissertation focuses on environmental law and climate justice in the Great Lakes region of East Africa. The Crossroads podcast series is produced as part of the research program “Identity in a World of Wars and Crises,” funded by the Czech Academy of Sciences under the AV 21 Strategy. We invite social scientists whose research addresses important topics and challenges of a globalizing world to appear on the podcast. This episode was hosted by Jiří Krejčík.

Jak se občanským aktivistům v Keni podařilo zastavit stavbu uhelné elektrárny Lamu? Jak to souvisí s ochranou místního kulturního dědictví? A znamená to, že jsou východoafrické země v ochraně klimatu progresivnější než země středoevropské? O tom všem hovoří právnička Margaret Wagana v novém dílu podcastu Na rozcestí. Margaret Wagana pracuje jako smírčí soudkyně ve službách ugandské vlády. Vedle toho studuje doktorát na UOC (Universitat Oberta de Catalunya) v Barceloně a v disertaci se věnuje environmentálnímu právu a klimatické spravedlnosti v regionu Velkých jezer ve východní Africe. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů. Playlist:

Situace lgbtq+ lidí na slovensku se rok od roku zhoršuje, vláda se postupně snaží víc a víc omezovat kvír lidi, obírat je o práva a stále víc se poddává konzervativním vlivům díky Ficově proruské politice. Do dalšího dílu Teplometu jsme pozvalx Natáliu Heriban studentku sociologie a úřednici, která dřív pracovala pro politické hnutí Progresívne slovensko, aby otevřela témata svého vyrůstání, dospívání a pocitů z dnešní situace na Slovensku. zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://www.saplinq.org/ (advokace za práva kvír lidí, edukace, budování komunity…) https://www.prizma-kosice.sk/ (komunitní a poradenské centrum pro kvír lidi - sk) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

V Íránu momentálně probíhá válka pod vedením Spojených států a Izraele. Válčí se ale také v Libanonu, kde se Izrael údajně snaží zničit organizaci Hizballáh a i zde umírají civilisté. Válčí se ale samozřejmě i jinde, včetně stále trvajícího konfliktu na Ukrajině. V novém dílu podcastu Kolaps nás zajímalo, co se to se světem aktuálně děje a jestli náhodou už nevstupujeme do nějakého velkého globálního konfliktu. O tom jsme si v dnešním podcastu povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie FF UK a Filozofického ústavu AV ČR. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Část lidí po sobotní demonstraci na Letné slavila. Zase se sešla spousta lidí ochotných bránit demokracii. Druhá část ale cítila po sobotě určité zklamání, a nešlo rozhodně jen o levičáky kritizující nedostatek reflexe sociálních a ekonomických témat. I liberálové a lidé přirozeně politicky inklinující k Milionu chvilek a jejich pozdnímu havlismu cítili určité rozpaky. Jak hodnotí sobotní demonstraci redaktoři Alarmu? Podařilo se Chvilkám oslovit voliče vládní koalice? A jaký je teď plán liberálního tábora? Oligarchii se nepřizpůsobíme: komunita.denikalarm.cz/

Jak k tématu druhé světové války přistupuje česká mediální scéna? Je obraz dějin v médiích vyvážený, nebo se posunuje do antikomunistického příběhu? Co s mediálním obrazem udělala válka na Ukrajině a jaký vliv má současná válečná propaganda? Závěrečná debata konference o vzpomínání na druhou světovou válku, které se účastnili Martin Groman, Milena Bartlová a Dominik Želinský. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Politika paměti vychází z aktuální politické situace. Za posledních 70 let prošel oficiální přístup k dějinám války rozsáhlými proměnami - od nekritického obdivu k Sovětskému svazu, antifašismus, až k jeho vyprázdnění a k vyhraněné protireakci v podobě antikomunismu a rozkladu antifašistického konsenzu. O proměnách vzpomínání na druhou světovou válku v Německu a v Rusku hovořily historičky Katja Hoyer a Marianna Muravyeva. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V prostoru postsocialistických zemí se objevuje narativ, že rok 1945 přinesl pouze novou okupaci - komunistickou. Teze o dvojí okupaci je živá zejména v Maďarsku nebo Polsku a vychází ze snahy určit novou úlohu v dějinách a případně se znovu postavit do role obětí. V českém prostředí je tato teze součástí vlastní viktimizace v dějinách, kde byl komunistický režim implementován přímo ze Sovětského svazu. Nové nárazový vedou nejen k přehodnocování role Sovětského svazu, ale také k potlačování dalších nepříliš lichotivych otázek týkající se druhé světové války. O tématu osvobození na konci druhé světové války hovořili v panelové debatě historici Jaromír Mrňka, Justina Smalkyte a Borbala Klascmann. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

V dnešním příběhu druhé světové války stojí odbojové hnutí na okraji. Hlavní vzpomínání směřuje k akcím západních spojenců. Nejen na území Česka přitom fungovalo široké partyzánské hnutí, které zahrnovalo lidi napříč politickým spektrem. Vzpomínání na protifašistický odboj v Česku, na Slovensku a v Jugoslávii představili v panelové debatě historici Mira Markham, Martin Jelínek a Martin Posch. Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Vyhazovy lidí z vedení institucí, boj proti obnovitelným zdrojům, likvidace ochrany přírody a kultury nebo připravovaná šikana neziskového sektoru. To je vše jsou kroky Babišovy vlády, která rozsévá chaos a nesnášenlivost. Zatímco vláda mluví o transparentnosti, sama odmítá své kroky veřejnosti jakkoli vysvětlovat. Zákony šikanující neziskový sektor pak zavádí pouze autoritářské režimy. Není divu, že ten český připravovala skupina dezinformátorů napojených na Rusko. ------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Dění posledních týdnů ukazuje, že se na ministerstvu kultury rozhodli zásadně omezit peníze pro živou kulturu. To bude mít dalekosáhlé důsledky pro literaturu, divadla, ale i filmovou tvorbu, hudbu a další oblasti. Zároveň vzniká zákon, který má omezit veškeré působení občanské společnosti a netýká se jen neziskovek, ale i jednotlivců a veřejných institucí, jako jsou třeba školy. Je česká občanská společnost dost silná, aby se tomu dokázala postavit? A má smysl hájit i Českou televizi? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Babišův rozpočet po měsících dohadů nepřináší překvapení. Jen stvrzuje, že nejmenší a nejchudší ministerstva budou ještě chudší a ta největší nabobtnají. Ochranu životního prostředí a českou kulturu čeká pomalá smrt, časy hojnosti nadchází pro výrobce asfaltu a zemědělské koncerny. Zelená úsporám přerozdělující dotace obyčejným lidem prakticky končí, za to ty nejbohatší kolchozy a podniky se o dotace bát nemusí. ---------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Jak při zdravotnickém ošetření získávají důvěru? Umí v Česku kooperovat zdravotnický a sociální sektor? A co jsou hlavní bariéry českého zdravotnického systému? Proč je nízkoprahovost důležitá a jak se projevují nerovnosti mezi pacienty a zdravotníky?  Nový díl podcastu MOSHPIT o zdravotnické pomoci na ulici. O současném stavu bezdomovectví mluví studenti lékařských fakult ze spolku Medici na ulici. Ti v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Hradci Králové společně se sociálními pracovníky chodí do terénu a zajišťují chod nízkoprahových ošetřoven. Hosty byli Julie a Filip, členové spolku. Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Začátek kalendářního roku už je sice pár týdnů za námi, ale to nám nezabránilo v tom, abychom otevřeli další ročník našeho podcastu už klasicky, tedy přehledem aktuálních novinek a trendů. Co čeká ženy na pracovním trhu v roce 2026? Jak se u nás projevují globální trendy? A co nám slibuje nová vládní koalice? V této epizodě rovněž nemohlo chybět téma mateřství. Průlomová studie MPSV nazvaná prostě Analýza návratů matek na trh práce ukazuje čísla, která sice nejsou překvapivá, ale rozhodně by nás neměla nechat chladnými. Čtvrtina matek padá do jednoho roku po návratu z rodičovské do nezaměstnanosti a každá pátá matka jde na Úřad práce rovnou. Co tedy letos čekat? Podaří se konečně transpozice směrnice o transparentním odměňování? Jaká bude podpora dětských skupin? Kolik lidí má u nás problém vyjít se svou mzdou? A jaký dopad bude mít na český trh práce i společnost převaha žen a dívek mezi studenty i absolventy vysokých škol? Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/ Pořiďte si knihu Pay Gap: https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Jeho loňská deska It's in the Rafters Now zkoumá koncept paměti a vzpomínek, které se mění pod vlivem traumat. Pamatujeme si skutečně lidi samotné a nebo jen jejich fotky? A maže se paměť vzpomínáním jako magnetofonová páska přehráváním? Podpořte vznik dalších epizod komunita.denikalarm.cz

S pokračováním americké a izraelské invaze do Íránu můžeme sledovat mimo jiné útoky na fosilní infrastrukturu. Kyselý déšť v Teheránu, stejně jako hořící ropné sklady, vyvolaly zděšení a řadu otázek, na něž v nejnovějším Studiu Alarm odpovídá Jan Bělíček a Standa Biler. Můžeme očekávat další energetickou krizi? Jaký vliv má válka na životní prostředí? Co nám říkají její dopady o české energetické politice? A proč invazi v Česku tolik lidí stále podporuje? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Rozpočet ministerstva zemědělství vzrostl o miliardy, životní prostředí přišlo o třetinu financí. Národní parky musí drasticky šetřit, aby zbylo více peněz na dotace pro Agrofert nebo politické trafiky pro Turka a Šťastného.

Literární podcast TL;DR se má stále nad čím rozhořčovat – škrty v kultuře počínaje a novými romány konče. Nejnovější román Jáchyma Topola Peklo neexistuje se nám navíc stal nástrojem geopolitické polemiky. Podpořte vznik dalších epizod na https://komunita.denikalarm.cz/

Donald Trump se ani nenamáhá někoho přesvědčovat o důvodech útoku na Írán. Útočí, protože může, to v novém světovém řádu stačí. Českým politikům to stačí také a tak si důvody doplňují sami. Důležité je stát za Spojenými státy a Izraelem, ať už zrovna masakrují kohokoliv. Jedním z prvních cílů americko-izraelské agrese vůči Iránu byla dívčí škola. Více než sto mrtvých dívek samozřejmě nemůže s názorem našich politiků vůbec nijak pohnout. Vždyť v předchozích letech zvládli ignorovat 20 tisíc mrtvých dětí, které v Gaze zabil Izrael. ----------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nedávno v Berlíně proběhl jeden z nejsledovanějších filmových festivalů. Berlinale se dříve profilovalo jako politické – tématy filmů i debat bylo například napadení Ukrajiny nebo práva queer lidí. Letos se tedy dvojice německých novinářů Tilo Jung a Kira Vinke rozhodli v debatách vznést palčivé otázky nárůstu fašismu a také genocidy v Palestině. Od celebrit se však namísto jasných odpovědí dočkali ošívání, výmluv nebo přímo nařčení, že jsou takové otázky nefér. Máme vůbec po celebritách chtít, aby se vyjadřovaly k politice? A proč podpora queer práv nebyla pro většinu z přítomných lidí problém, ale odsouzení ultrapravice najednou je? A může si vůbec herec či herečka dovolit být v dnešní době „apolitický“? Sledujte společný díl Hysterie a Hlasovek Druhé : Směny! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

I když pořadatelé olympiád mají ve zvyku říkat, že s politikou nechtějí mít nic společného, těžko může být něco vzdálenějšího pravdě. Noční můrou mezinárodního olympijského výboru je, že tuto organizaci začnou zpochybňovat samotní sportovci. O tom si povídáme s Vojtěchem Jírovcem a Vojtěchem Ondráčkem v podcastu Kolaps. Olympijskému hnutí se bude věnovat i kniha Olympijský mýtus Martina Vaita a Vojtěcha Jírovce Olympijský mýtus. Podpořit její vznik můžete v naší kampani na portálu Donio. https://donio.cz/poridte-si-knihu-olympijsky-mytus Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zatímco americká vláda postupně v průběhu pár dní několikrát změnila stanovisko k tomu, proč vlastně útočí na Írán. Izrael využívá příležitosti k oslabení nebo dokonce zničení svého současného íránského režimu. Udrží se íránská teokracie u moci pod útoky technologicky vyspělejších armád? Co všechno může způsobit válka v Evropě? Kam až můžeš Donald Trump zajít? O americkém a izraelském útoku na Írán diskutovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V novém dílu teplometu se s Terez Ulrichovou, další členkou kolektivu plusko+, aktivistkou a studentkou sociologie probíráme svět leseb a vše, co se ho týká. Od historie, přes slovo lesba jako takové, identitu, stereotypy, kulturu a nálepky až k genderu, a tomu, že ne každá lesba musí být nutně žena.

V nové epizodě hudebního podcastu Alarmu se řeší také plíživá normalizace poslouchání písní vygenerovaných umělou inteligencí nebo čerstvý singl Lany Del Rey. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Čtyři roky Fialovy vlády nechaly český sociální stát v bídné kondici. Nová vláda a zejména v ní hnutí ANO slibovaly hodně věcí zlepšit, zároveň od prvních měsíců vlády se na některých ministerstev především škrtá a škrtá. Asociální superdávka se sice odložila, ale ne nadlouho. Čekají na českou společnost další čtyři asociálního vládnutí? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

O chybných predikcích expertů i médií, šancích na příměří i nepřesných historických paralelách jsme mluvili s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

S legendárním rapperem o české islamofobii, proizraelské propagandě a společenské zodpovědnosti umělců. Hugo Toxxx formuje poslední dvě dekády podobu domácího rapu a přestože politiku v hudbě moc nevyhledává, začal vystupovat jako otevřený kritik izraelského postupu v Gaze. Hraje na propalestinských beneficích a na sociálních sítích zveřejňuje charitativní kampaně na podporu lidí v Gaze. Dělá to i přesto, že tak přichází o fanoušky nebo přátele. Podle něj je důležité toto téma otevírat a posouvat debatu správným směrem. „Češi se o politice moc nebaví. Lidi nechtějí jít do konfliktu. Ve chvíli, kdy máš společnýho nepřítele, tak to není problém, ale postavit se za vlastní názor tam, kde bys mohl narazit, se tady moc nepěstuje,“ říká. V rozhovoru Toxxxx mluví i o Trumpovi, české politice nebo o tom, jak stárnout s rapem. Kdy by v souvislosti se situací v Česku šel na barikády a proč ho nikdy nezajímal rapový mainstream. Toxxx 28. února pokřtí své nové album C.W.A. v pražské Cargo Gallery. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ministr zahraničí Petr Macinka se svoji přestřelkou s Hillary Clinton na mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do záře světových reflektorů. Naštval liberály a potěšil fanoušky Donalda Trumpa, pro EU i Česko jsou ale nebezpečné oba tábory, které se k sobě během konference přibližovaly. To vše pod nálepkou euro-americké civilizace, kterou na konferenci prosazoval ministr zahraničí USA Marco Rubio. Co dalšího zásadního padlo na bezpečnostní konferenci? Poslouchejte nový díl Studia Alarm! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Bez větrných elektráren budeme mít nejdražší elektřinu v Evropě. Žádná jiná rozumná cesta než obnovitelné zdroje neexistuje. Lobbisté fosilního průmyslu to ví a proto vyrazili do boje proti větrníkům. Česko přitom patří ve využití energie z obnovitelných zdrojů k ostudě Evropy. Boj proti větrníkům pak často připomíná spíše šíření pověr, jež si nezadají se strachem z bludiček a vodníků. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Ačkoliv vláda dostala důvěru sněmovny před necelým měsícem, ani ne tři týdny na to vyvolala opozice hlasování o nedůvěře. Důvodem bylo vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, které ovládlo mediální prostor v Česku. Jaký je vlastně postoj Andreje Babiše k Motoristům? Proč tolik obdivuje Giorgii Meloni, Donalda Trumpa nebo Viktora Orbána? Pokusí se tato vláda zničit veřejnoprávní média? A co se mezitím, mimo mediální zájem, děje na ministerstvu práce a sociálních věcí? Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Se zveřejněním spisů o Jeffreym Epsteinovi se vyrojila spousta otázek. Jak je možné, že mu to všechno procházelo? Kdo se s ním na zločinech podílel? A jak proti takovému zlu a misogynii bojovat? Podpořte vznik dalších dílů Hysterie: komunita.denikalarm.cz

S Eri Mrtva v nové epizodě otvíráme téma postižení a crip teorie nejen v kontextu kvír identit. Co spolu mají tyto identity společného? Jak spolu souvisí genderová binarita a binarita postižených a zdravých těl? V čem si je kvír a crip sex podobný? Poslouchej a vzdělávej se! kapitoly: /1:25 kvír a crip - co to znamená a jaký jazyk používat /10:15 co spolu mají společného kvír a crip identity? teorie teorie teorie a Eri pohled a prožívání /18:30 nálepkování, první dojem, genderový projev, jak nepředpokládat na základě vzhledu, co a jak může být zraňující na tom být čtený špatně, aka nikomu nedlužíme vypadat tak, jak by se od nás očekávalo /27:33 genderová binarita a binarita postižených a zdravých těl, jak může tělesná jinakost ovlivňovat možnosti projevování genderu, diskriminace trans a crip lidí /40:42 podobnost kvír a crip sexu, sexuální asistence /56:05 organizace, kam se obrátit, nedostatek zdrojů zdroje a odkazy pro vás: https://jsmetransparent.cz/ (trans* tématika) https://radovan.fun/ (organizace Radovan) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

V nejnovějším vydání podcastu TL;DR si opět povídáme o všem možném, ale nakonec hlavně o českém vydání románu Bena Lernera 22:04.

Hosty Kolapsu byli antropologové Bob Kuřík a Jakub Kvida. Podpořte vznik dalších epizod na https://komunita.denikalarm.cz/

Po třiceti letech se změnila vyhláška, která definuje, co mají děti jíst ve školních jídelnách. Potravinářské komoře přijdou takové změny příliš rychlé a unáhlené a bojí se, aby to děti zvládly. Ve skutečnosti se spíše bojí o zisky korporací, které jídelnám dodávají různé polotovary místo jídla. Proti vyhlášce je Andrej Babiš a jakoukoliv regulaci by zrušil ministr sportu, prevence a zdraví Boris Šťastný. Ministr prevence a zdraví, což je trafika, kterou si speciálně vymrčel, tak navrhuje vůbec neřešit jednu z nejzásadnějších věcí v oblasti prevence a zdraví, tedy jídlo. Nejspíš by v rámci prevence bylo nejlepší žádného ministra pro prevenci nemít. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

V neděli byla v Praze a dalších městech zatím největší demonstrace proti této vládě. Lidé na náměstích vyjádřili podporu prezidentu Petru Pavlovi a jeho odhodlání nejmenovat Filipa Turka ministrem. Na pódiu Milionu chvilek se mluvilo hodně o slušnosti a o hodně věcech se nemluvilo vůbec. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vedle výbušného dění okolo smsek, v nichž Petr Macinka zkoušel vydírat prezidenta Pavla, trochu zapadají další kroky Babišovy vlády. Těmi jsou přepracování rozpočtu, jehož deficit míří mimo zákon. Desítky miliard navíc na stavbu dálnic, osekání rozvoje železnic nebo další dotace pro Agrofert, který už prý není Babišův, ale přesto se vláda stará, aby se měl dobře. Samotný Macinka se pak činí i mimo vydírání, třeba plánovaným rušením dotací na vzdělávání dětí nebo volnou úvahou, že by český Skaut neměl mít žádné dotace, protože chození do přírody je přece zadarmo. O dostupnou volnočasovou aktivitu by tak podle Macinky měly přijít děti z chudých rodin. --------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Existovala v Česku někdy klimatická politika? Spojí téma oligarchie českou levici? V čem nám brání a v čem nás posouvá snění o lepším světě? A proč je na Babišovi problematičtější, že je oligarcha, než to, že byl veden jako agent StB? Nový díl podcastu Moshpit je o klimatické politice, Evropské unii a identitě současného protestu. Mluvili jsme s Matějem Moravským, klimatickým redaktorem Deníku Referendum a doktorandem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Českou klimatickou politiku vždycky vytvářela Evropská unie, žádná strana si to nikdy nevzala jako svoje téma. Všechna vina se svalila na klimatické hnutí, které ale Green Deal nenapsalo, přemýšlí o třetí cestě,“ říká Moravský. Motoristé sobě jsou podle něj jen loutkami fosilního oligarchy. „Hodně toho můžeme změnit, když se budeme učit od místních lídrů a budeme postupovat pragmaticky. Klimatické hnutí mi toho hodně dalo, naučilo mě nad věcmi přemýšlet systémově.“ Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/