Alarm

O aktuální atmosféře v Poslanecké sněmovně, nastupující vládě Andreje Babiše a politických prioritách nových zelených poslankyň jsme se ve Studiu Alarm+ bavili s Irenou Ferčíkovou Konečnou.

Doprava v Praze kolabuje, protože je v ní příliš mnoho aut. Vzjed do města je zdarma, parkování prakticky taky. Město dělá všechno pro to, aby v něm lidé měli auta a aby do něj auty jezdili. Výsledný dopravní kolaps je toho nevyhnutelným důsledkem. Bez drastického omezení aut, od jejich vjezdu přes parkování až po samotné vlastnictví se situace nemůže zlepšit. Lidé musí mít možnost jezdit na kole, využívat MHD a chodit pěšky, bezpečně a kamkoli. Auto je dopravní prostředek jen pro výjimečné situace. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V první reportáži série Neříkejte tomu ezo se věnujeme alternativní medicíně a jejím přínosům i rizikům, která s sebou přináší.

Další díl reportážní série Neříkejte tomu ezo se věnuje prolnutí alternativní spirituality, ultrapravice a konspiračního myšlení.

Další reportáž ze série Neříkejte tomu ezo se věnuje snaze o proměnu sebe sama a cestě z násilného prostředí do světa psychedelické spirituality.

Začíná série Neříkejte tomu ezo, ve které mapujeme podoby a implikace současné alternativní spirituality. Podpořte vznik knihy na kampani na Donio: https://donio.cz/poridte-si-novou-knihu-o-ezu

S Lálou Mysl (on*a/oni) - aktivist*kou, uměl*kyní a spoluzakladatel*kou kvír kolektivu Plusko+, otevíráme téma nebinarity. Lála se zasadil*a, mimo jiné, o český překlad knihy Beyond the Gender Binary od Alok Vaid-Menon, která srozumitelně předává zkušenost autorstva s jejich dospíváním jakožto nebinární osoby. kapitoly: /4:49 co to znamená být nebinární? jak nám ubližuje genderová binarita? /33:34 proč je důležité být aktivní a mluvit o své nebinaritě? /44:55 jak nás ovlivňují stereotypy ohledně vzhledu a jaký mají vliv na genderový projev? /49:20 o knížce Beyond gender binary, proces vzniku a proč by sis ji mělx přečíst i ty? zdroje a odkazy pro vás: https://www.databazeknih.cz/knihy/za-hranice-genderove-binarity-515856 (kniha Za hranice genderové binarity) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

S odborovým organizátorem z Resetu Jakubem Ortem o odborech, organizování se, ale i o tom, jak metody, které známe z vyjednávání o pracovních podmínkách, používat v dalších oblastech života.

Nová vláda poruší programové prohlášení dřív než nastoupí k moci. V rozpočtu údajně chybí desítky miliard na stavbu dálnic. Babišova vláda chce proto seškrtat investice do vysokorychlostních tratí a všechno utratit za asfalt. Veřejně o tom mluví Karel Havlíček. Místo do budoucnost budeme investovat do minulosti a rychlovlaky budou okolo Česka leda objíždět. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla polsko-čínská hudebnice usazená dlouhodobě v Praze, která aktuálně vydává album I´ve Been a Body. Tematizuje na něm mimo jiné svoji zkušenost s mateřstvím.

Ve Studiu Alarm probrali Jan Bělíček, Karel Veselý a Standa Biler nedávný 17. listopad. Jedním z nejbizarnějších výjevů byla procházka Filipa Turka rozvášeněným davem, kde dokonce vyhrožoval, že někomu zahajluje do ksichtu. Spolu s ním soupeří o první místo ekonom Tomáš Sedláček, který vystoupil jako první z řečníků na Staroměstském náměstí v roli ředitele Knihovny Václava Havla. Vystřihl si patetický a naprosto prázdný projev, v němž do omrzení vršil fráze o smyslu a pravdě a lásce. Hosté se také pobavili o nových výzvách, kdy tou hlavní je ovládnutí země partou miliardářů.

Podcast Kolaps se vrací po půlroční odmlce. Hostem byl Radek Kubala, jeden ze spoluorganizátorů prostestů proti Petru Macinkovi, dlouholetý klimatický aktivista a také expert působící v platformě Reset. Povídali jsme si zejména o vlivu oligarchů na českou politiku a samozřejmě také na přicházející a odcházející vládu, Motoristech, Václavu Klausovi i Institutu Václava Klause, popírání klimatické vědy, Pavlu Tykačovi a Danielovi Křetínském a mnoho dalším.

Tento díl literárního podcastu TL;DR o próze Medúzy spisovatele Jakuba Stanjury jsme na streamovacích platformách původně zveřejnili už ve čtvrtek večer. Po intenzivní vnitroredakční diskuzi jsme se ho ovšem rozhodli hned v pátek dopoledne stáhnout, protože se v něm objevily výrazy necitlivé k chronicky nemocným lidem. V diskuzi nad knihou jsme si neuvědomili, že nemluvíme jen o knize a jejích fiktivních postavách, ale že současně mluvíme i o reálných zdravotních potížích a onemocnění lidí, pro které musela být naše slova zraňující a velmi necitlivá. Kritiku, která po publikaci podcastu zazněla, bereme velmi vážně a chápeme, že některé výroky, které z naší strany zazněly, mohou být zraňující a přispívají k dalšímu tabuizování a stigmatizaci tématu chronických nemocí (nejen) trávicího ústrojí, byť to nebylo našim záměrem. I v naší redakci jsou jednotlivci, kteří trpí podobnými problémy, a vzájemná debata nám pomohla lépe pochopit, proč promluvy ve zmiňovaném díle na lidi s jinou životní zkušeností tak negativně zapůsobily. Došlo nám to bohužel příliš pozdě, mrzí nás to a všem se za to omlouváme, včetně autora... Problémům, na které naráží chronicky nemocní lidé i lidé s postižením, se na našich stránkách pravidelně věnujeme a považujeme je za důležité. O to víc nás mrzí, že jsme tyto lidi svými necitlivými výroky ranili. Omlouváme se. Zároveň chceme ovšem také razantně odmítnout nenávistné útoky na naši redaktorku Evu Klíčovou. Útoky na její osobu se neustále opakují a netýkají se jen zmiňovaného dílu. Tyto útoky jsou často za hranou toho, co je ve veřejném prostoru akceptovatelné. Věříme, že chybovat je lidské, tak jako je lidské svou chybu uznat a omluvit se za ní. Na podobně necitlivé výroky už v našich podcastech a článcích určitě nenarazíte a bylo by fér, aby ustaly i útoky na Evu Klíčovou – zvlášť když se za své výroky omluvila a chápe, proč vyvolaly takto negativní reakce.

Nový díl podcastu MOSHPIT, tentokrát živě z festivalu Aging in Motion: Navigating Cities That Aren't Built for All. Věnuje se tématům urbanismu a klimatu a moderovala jej tradičně Klára Bělíčková, ke které se připojila spolu-moderátorka Johana Trejtnar. Diskutovaly o městě jako o komplexním systému, obývaném místními komunitami, zaplaveném turisty a někdy také squaty. Jaké jsou skutečné problémy moderního města? Jak současné krize dopadají na obyvatelé různých věkových skupin? Směřuje turismus v Praze cestou Barcelony? A jaká práva si můžeme nárokovat jako obyvatelé měst v době klimatické krize? O tom všem jsme mluvily s právničkou a expertkou na lidská práva Martou Riberou Carbó a výzkumnicí v oblasti klimatu a mezinárodních vztahů Katarínou Svitkovou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

„Postava čarodějnice se periodicky zjevuje vždy, když je třeba vzdorovat patriarchátu,“ říká pedagožka a filozofka věnující se teorii práce Ľubica Kobová, která je společně s magii praktikujícím umělcem Alex Sihelsk* hoststvem 8. dílu podcastu Raut. Když Karl Marx zformuloval teorii původní akumulace, která provázela nástup kapitalismu, opomněl zmínit vyvraždění statisíců žen, převzetí kontroly nad jejich těly a upevnění patriarchální moci. Silvia Federici ve své knize Kaliban a čarodějnice přepisuje dějiny úsvitu kapitalismu z feministické perspektivy. Poslechněte si diskuzi věnovanou této knize, ale také současným podobám čarodějnictví a jeho propojení s uměleckou praxí. Kniha vyjde v českém překladu Sylvy Ficové v nakladatelství tranzit v prosinci 2025. Knihu je nyní možné zakoupit v předprodeji na Donio. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap diskutovaly o penězích, výdělku, zkrátka o odměňování. A nejde jen o samotné peníze, ale i to, jak a s kým o penězích mluvíme nebo naopak nemluvíme. Je transparentní odměňování klíčem k férovějším výdělkům? Jak je to s doložkami mlčenlivosti? A proč budí směrnice o transparentním odměňování takovou hrůzu? Na toto téma jsme si pozvaly odbornici na slovo vzatou, kterou už navíc znáte z jedné z našich prvních epizod. Není to nikdo jiný, než Lenka Simerská, socioložka a gestorka projektu Rovná odměna. Přestože se v otázkách spojených s odměňováním u nás už udělalo hodně práce, celkový gender pay gap, tedy úhrnný rozdíl v odměňování mezi ženami a muži má u nás v posledních letech rostoucí tendenci a aktuálně se pohybuje okolo 18 procent. Ovlivňuje jej řada faktorů, včetně segregace na trhu práce, tedy rozdělení v tom, jakou práci dělají ženy a jakou muži, nebo mateřská pauza. Připomněly jsme si, jak komplexní problém vlastně gender pay gap je, a že neexistuje žádný magický nástroj, který by ho najednou vyřešil. To ovšem neznamená, že bychom v naší práci neměly pokračovat. Nenechte si ujít epizodu o penězích – konec konců to jsou právě peníze, kvůli kterým do práce chodíme. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Pořiďte si knihu Pay Gap: https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/

Nový starosta New Yorku vyhrál volby s programem, který slibuje dostupnější bydlení, potraviny i hromadnou dopravu a také vyšší zdanění superbohatých. Za jeho úspěchem nestojí jen program, ale i široké sociální hnutí, které se vytvořilo na jeho podporu. Političtí oponenti se snažili Mamdaniho očerňovat a někteří boháči investovali velké prostředky, aby jeho vítězství zabránili. To se jim nepodařilo a nový starosta tak stojí před výzvou, jak realizovat svůj program, když potřebuje součinnost guvernérky státu New Yorku Kathy Hochul, která už se k některým bodům programu vyjádřila kriticky.

S amerikanistkou, aktivistkou a překladatelkou Jamie Rose (ona/one) cestujeme do minulosti po stopách trans* lidí. V poslední době často slýcháme, že trans identity jsou výmyslem moderní společnosti. Je to ale opravdu tak? Nebo tady trans* lidé byli a budou vždycky? kapitoly: /1:15 co znamená pojem trans v historickém kontextu? kde všude a v jakých kulturách se objevovali trans* lidé? a jaké role zastávali? /25:24 jak sexuologie v 19. a 20. století přistupovala k trans* lidem? a proč už je v dnešní době jako obor překonaná? /38:15 tranzice v minulém století vs. dnes? proč se v dnešní době víc lidí identifikuje otevřeně jako trans*? proč už se termín transsexualita nepoužívá? /51:23 proč je v dnešní době trans* tématika tak kontroverzní? jak nás v tomto ohledu ovlivňuje dění v USA? a proč se nesmíme nechat ovládnout strachem? zdroje a odkazy pro vás: https://institutuzkosti.cz/transistorie-1-epizoda-trans-prehistorie/ (podcast transistorie) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Startuje nová textová série o sociálním státu s názvem Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu. V úvodním textu se podíváme na to, jak se vyvíjela evropská tradice sociální péče od vrcholného středověku do osvícenství. Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka. Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

V programovém prohlášení se hodně šermuje pragmatismem a racionálním přístupem. Neznamená to nic jiného, než pragmatické podřízení přírody zájmům fosilních miliardářů a Agrofertu. Sliby o záchraně spalovacích motorů mají pouze odvést pozornost od smutné reality, že Česko nemá plán co dělat, až tento průmysl definitivně zkolabuje. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nová vláda představila programové prohlášení. V něm je opakovaně zdůrazněno, že se stát bude starat o zisky a zájmy miliardářů. Za veřejné nepřátele jsou naopak označeni ekologové a lidé z neziskového sektoru.

Soundsystém si tentokrát posvítil na novinku West End Girl, v níž britská zpěvačka rekapituluje konec vztahu se svým partnerem.

Podle rad investorů by si měli mladí lidé začít na svůj první byt spořit ideálně ještě před svým narozením. Prvních čtyřicet až padesát let života nechodit do kaváren a odkládat si stranou každou korunu. Jenomže jsou tady jiné možnosti. Třeba konec spekulantů, masivní výstavba bytů vlastněných městy a regulace nájmů. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V nové Hysterii sdílíme naši zkušenost ze sociálních sítí a povídáme si o světě za zrcadlem. Proč je tak jednoduché přejít na druhou stranu? A nejsou nám konspirátoři blíž, než si myslíme?

S výzkumníkem Andreou Stašek (ona/on/oni) probíráme proč je stále důležité dávat lgbt+ tématům prostor a pozornost, tentokrát ve spojitosti s duševním zdravím. Třetina kvír lidí v česku je podle výzkumu ohrožena úzkostnými poruchami a 40% diagnostikovatelnou depresivitou. Pětina kvír lidí se denně setkává s nenávistnými projevy na internetu. Jaké to má dopady? A co s tím? kapitoly: 2:45 jak jsou na tom kvír lidé s duševním zdravím v česku? jak ovlivňuje depresivita a úzkostnost mladé i starší kvír lidi? kam se ozvat pokud potřebuji pomoc? jak jsou homofobií ovlivněny a ohroženy děti? 28:03 co se s tím dá dělat? kde se můžou vzdělávat vyučující? jak ovlivňuje duševní zdraví nastavení společnosti? 40:55 jakou roli v tom hraje předsudečné násilí? a jak je časté? 50:31 jak můžeme všichni vytvářet bezpečné prostředí pro kvír lidi? co můžou sami kvír lidé udělat pro svoje duševní zdraví? zdroje a odkazy pro vás: https://inpsy.fss.muni.cz/aktuality/qz23_report (výzkumná zpráva o kvír zdraví) ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do francouzské revoluce. Povstání se zúčastnily desítky až stovky tisíc lidí z řad rolníků, měšťanů a horníků a geograficky se přelilo z jižního Německa až do Švýcarska a Rakouska. Krvavé potlačení vzpoury v létě 1525 následovala neméně krutá dohra, kdy byli přeživší povstalci mučeni, popraveni a celý odkaz vzpoury byl zadupán do země, aby se na ni zapomnělo. Jednalo se totiž o jeden z nejzávažnějších pokusů o změnu socioekonomického systému tehdejší doby. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce si tak povídáme o této události a jejím druhém životě, kdy se větší pozornosti dočkala německá selská válka až od marxistů a komunistů, kteří v ní viděli jednu z součást tradice lidového boje za spravedlivější svět. Součástí dílu je také rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper, které letos vyšla kniha Summer of Fire and Blood, jež se věnuje německé selské válce z pohledu revoltujícího lidu. Playlist:

Okamura volá po přímé demokracie, ale když na to přijde, prodá demokracii tomu, kdo nabídne víc. Voliči dali hlas lidem z SPD, ale místo nich zamíří do vlády lidé, které si vybral Andrej Babiš, jako je tomu například v případě favorita na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Nikoho lepšího si Babiš, Agrofert a další největší agrokolchozy v republice ani přát nemohou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V nejnovější epizodě literárního podcastu TL;DR se jako skeptici a vyznavači pošmournosti divíme nekonečným ambicím bestselleristy Dana Browna v jeho novém románu Tajemství všech tajemství. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Trauma může fungovat jako spekulativní evoluční linka, ze které se rodí nové více-než-lidské bytosti a alter ega. V sedmém díle podcastu Raut diskutujeme s umělkyněmi Miriamou Kardošovou a Tinou Hrevušovou o autofikčních metodách v performanci a o vyobrazování citlivého obsahu v bezpečném prostoru galerie. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Hostkou mini podcastové série Neříkejte tomu ezo byla Lucie Strachová, autorka podcastu Zmagořená. Lucie je vysokoškolsky vzdělaná žena, která strávila většinu svého života ve společenství okolo léčitele Richarda z Kutné Hory. Společně mluvíme o tom, jaký je rozdíl mezi „sektou“ a alternativní spiritualitou, kde jsou hranice léčitelství a manipulace a také o tom, jaká byla v kutnohorském společenství spirituální nauka. Podcast vznikl díky podpoře NFNZ.

V novém dílu podcastu Pay Gap jsme diskutovaly platformovou ekonomiku a práci pro digitální platformy. Může nám přinést flexibilitu, kterou řada z nás tolik potřebuje? Nebo spíše nejistotu a nestabilitu? Na co platformy lidi lákají a jak ta práce vlastně skutečně vypadá? A jak do toho vstupuje naše zákaznické pohodlí? O těchto a dalších tématech jsme mluvily s velmi erudovanými hostkami, a to se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarella. Ty se této problematice věnují v projektech Platformy na hraně a Pracující pro digitální platformy na českém trhu práce (TAČR ve spolupráci se STEMem a Stem/markem). Je platformová práce skutečně nízkoprahová? Co je to clickwork? Dají se platformy efektivně regulovat? Jak fungují prostředníci a co je to algoritmický management? A co dělat, když si nevyděláte moc nebo dokonce vůbec nic? Pokud si svůj vztah k digitálním platformách chcete trochu zproblematizovat, rozhodně si nenechte tuto epizodu ujít. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V neděli 19. října se na Hradčanském náměstí shromáždilo přibližně pět tisíc lidí, aby protestovali proti Petru Macinkovi jako možnému ministrovi životního prostředí. Právě o Petru Macinkovi se hovoří jako o kandidátovi Motoristů na tuto pozici. S ekologickým youtuberem Martinem Markem jsme v novém Studiu Alarm+ probrali, proč Macinka na ministerstvu vadí nejen ekologům a co by jako ministr znamenal pro české životní prostředí. Dotkli jsme se také jeho politické minulosti a vazeb na miliardáře Pavla Tykače. Podpořte vznik dalších podcastů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Petr Macinka se svěřil Xaveru Veselému, že prošel drezurou u Václava Klause. Drezura se prý hodí pro život v cirkuse a život v cirkuse je to, co nás v příštích letech čeká. Turek hajloval na veřejnosti, Macinka hajluje uvnitř své prázdné duše. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

O neúspěchu SOCDEM v parlamentních volbách i budoucnosti levicové politiky mluvíme ve Studiu Alarm+ s bývalým předsedou vlády a členem SOCDEM Vladimírem Špidlou. Podpořte vznik dalších dílů https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

V novém dílu podcastu Moshpit se Klára Bělíčková s Johanou Trejtnar baví se zakladatelem organizace NeTicho Filipem Rojíkem o tinnitu – chronickém pískání a šumění v uších. Tinnitem trpí zhruba každý sedmý dospělý člověk, přesto se o něm mluví jen málo a lékaři si s ním často neumějí poradit. S Filipem Rojíkem se bavíme o tom, jaké to je, žít s údajně nevyléčitelnou nemocí a proč bychom na hlasitých koncertech měli mít špunty v uších. Každopádně platí, že „Musíš se s tím naučit žít“ nemusí být jediná odpověď těm, kdo tinnitem trpí. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Se zvolenou poslankyní a spolupředsedkyní Zelených hovoříme o proměně jejích postojů, které byly ovlivněné izraelskou perspektivou. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Chvíli se zdálo, že největším problém nové sněmovny jsou mladé ženy bez zkušeností. Bohužel bude mít náš parlament úplně jiný problém. Lidé jako Ševčík, Šichtařová, Pikora nebo Gabriela Sedláčková přinesou do parlamentu míru běsnění, vedle něhož vypadá Okamura jako umírněný centrista. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Teplomet je pro všechny. Třeba pro rodiče kvír dětí, co se chtějí vyznat. Pro lidi, co se hledají, co si potřebují něco ujasnit, co hledají oporu a pochopení, bezpečné místo, ve kterém můžeme každx být samx sebou. Teplomet existuje už přes dva roky a našel si širokou posluchačskou základnu, ale teď se s ním budete pravidelně potkávat na Alarmu. Podcastem vás provedou Nika (kvír fracek, co se nebojí věci říkat na plnou hubu), Pavel (boomer, který hodně věcí neví, takže se hodně ptá) a Bára (organizátorstvo v kvír kolektivu Plusko+ s psychologickým vzděláním). Nika, Pavel a Bára tak propojují žitou zkušenost s akademickým základem tak, aby byla témata kvír lidí srozumitelná a přístupná všem. Podcast a moderátorstvo není potřeba nijak zvlášť představovat. V prvním dílu pod hlavičkou Alarmu se vám totiž představí sami. Kromě toho se věnuje tomu, kdy Teplomet vznikl, co autorstvo už vytvořilo a co nás čeká v blízké budoucnosti. Těšit se můžete na témata jako trans* historie, kvír duševní zdraví nebo hranice genderové binarity. Na streamovacích platformách najdete také šestnáct starších epizod, které tým Teplometu vytvořil ještě před spoluprací s Alarmem. Pokud se vám bude dnešní díl líbit, můžete se zanořit do archivu.

Ještě před uzavřením dohody o příměří izraelská armáda přepadla humanitární flotilu a posádku odvlekla do vězení. V něm byli mimo jiné vystavování izraelské propagandě, popisuje v rozhovoru českou účastnice Šárka Přikrylová. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Ve Studiu hrdinů se setkali diváci, redaktorstvo redakce a politolog Ondřej Slačálek. https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap řešily, jak jít profesním příležitostem naproti, tedy co můžeme dlouhodobě dělat proto, abychom si do života přitáhli do života profesní příležitosti o které stojíme. Co říkají průzkumy a co naše zkušenosti? Jedna z nejrozšířenějších představ je ta, že dobrá práce se chválí sama a když všechno zvládneme na jedničku, dřív nebo později si nás někdo všimne, nabídne nám víc peněz nebo lepší práci. Jenže realita je jiná. Dobrá práce je základ toho, aby s námi zaměstnavatelé nebo klienti chtěli dál spolupracovat a doporučili nás dál. Může se ale stát, že nás však předběhne někdo, kdo sice nedělá tak dobrou práci jako my, umí se ale lépe prodat. Omezují nás také stereotypy o tom, jaké příležitosti a možnosti jsou vhodné pro muže či pro ženy a nebo naše přesvědčení o tom, že nejsme dost – vzdělané, zkušené či připravené. Nestačí jen pasivně čekat, až příležitosti přijdou sami. Potřebujeme dlouhodobě budovat vztahy a povědomí o tom, co umíme, čemu se věnujeme a co aktuálně nabízíme zaměstnavatelům či klientům. Příležitosti k nám nejčastěji přicházejí přes doporučení, známé a kontakty, díky tomu, že nás někdo objeví, máme dobré jméno nebo samy uděláme první krok, což ukazuje například průzkum Na volné noze nebo JobsIndex. Jak tedy můžeme jít příležitostem naproti? Klíčové je pracovat s vlastními kompetencemi, jak doporučuje například Call Newport v knize Tak dobří, že vás nepřehlédnou. Sledovat, co chce trh práce a klienti, získat žádané kompetence a udržovat se v kondici. Pomáhá také své zkušenosti, úspěchy a pokroky zaznamenávat, což pomůže při výběrku, vyjednávání o mzdě či tvorbě sebeprezentace. Velmi důležité je také se naučit mluvit o tom, co děláme nebo chceme dělat a výsledky své práce nenechávat v šuplíku, ale sdílet je s ostatními. V podcastu sdílíme celou řadu dalších tipů, kdy vycházíme nejen z našich zkušeností, ale také z ohlasů našeho posluchačstva. Řešíme ale také, že tato viditelnost a nalezitelnost s sebou nese různá úskalí a nepříjemnosti, opět pro ženy v jiné míře než pro muže. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Volby jsou za pár dní. A jak v redakci dlouhodobě sledujeme, přestože se o feministických tématech před volbami skoro vůbec nemluví, neznamená to, že by na ně politici a političky neměli silné názory. Během posledního volebního období jsme mohli hned několikrát zaznamenat, jak se konzervativní síly snaží ovlivnit legislativu. Nejvýraznějším pokusem tu zůstává bohužel úspěšné odmítnutí Istanbulské úmluvy, mezi naopak nevydařené snahy zase patří aktivita poslankyně STAN, která se snažila do těhotenských testů dostat odkaz na poradnu Hnutí pro život.   Abychom do předvolebního rozhodování přinesli trochu srozumitelnosti, rozhodli jsme se společně s organizací A.S.A.P. (Abortion Support Alliance Prague) oslovit kandidující politiky a političky a zeptat se, jaké mají na feministická témata názory. Jak se staví k interrupcím, reprodukční spravedlnosti nebo podpoře bydlení? Z více než 700 dotázaných političek a politiků nám jich odpovědělo jen 270. Z jejich odpovědí vznikly dva interaktivní nástroje – volební mapa a volební kalkulačka. Abyste se v nich dokázali lépe orientovat, zorganizovali jsme začátkem září debatu, z níž nyní zveřejňujeme záznam. Moderace se ujala novinářka a spoluautorka podcastu Sirény Linda Bartošová, která hovořila s datovou novinářkou a tvůrkyní mapy Kateřinou Mahdalovou, expertkou na antigenderová hnutí Evou Svatoňovou a analytičkou z organizace Fórum 50 % Veronikou Šprincovou. Společně se v rozhovoru snaží odpovědět na otázku: Kdo rozhoduje o našich tělech? Podpořte Alarm pravidelným příspěvkem: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

„Teď jde o Česko,“ zní předvolební kampaň koalice Spolu, která ve svých videoklipech ukazuje rozčílené hulákající lidi, kteří působí až nebezpečně. „Tihle rozhodnou za tebe,“ sděluje video s hrozivým hudebním podkresem. Ukazuje spoluobčanky a spoluobčany, kterým bojovnice za demokracii Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN, říká „užiteční idioti“ nebo „dezoláti“. Takzvaný „demokratický blok“ se před volbami opět snaží mobilizovat voliče a voličky na tom, že je třeba naši demokracii uchránit od komunismu, Ruska, fašismu, a tak dále. V zoufalé snaze udržet se u moci tak vykresluje snad polovinu populace České republiky jako nebezpečí. Je taková strategie slučitelná s demokratickou debatou? A žijeme dnes vůbec v demokracii? Mají opravdu všichni lidi možnost o své budoucnosti reálně rozhodovat? V novém dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají také o tom, co se skrývá za iniciativami Jsme mistři a Štít demokracie. Jaké peníze do těchto kampaní proudí a kdo má na udržení statu quo reálný zájem. Demokratický jedi a dubajský prorok Petr Ludwig, který freneticky sdílí AI obrázky a statistiky o tom, kolik lidí vidělo jeho status, má nově po boku Tonyho Pášmu, který zase sází na citace z Pelíšků a tričko I love volby. Štít demokracie pak doplňuje strategické partnerství s Knihovnou Václava Havla. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Tři strany mají více společného než rozdílného. Motoristé nejvíc ze všech nenávidí přírodu, chudé a život vůbec. SPD a Stačilo spojuje lísání k Rusku a odpor k NATO. SPD dává pozor, aby se pomáhalo jen bílým českým slušným pracujícím lidem a nikomu jinému. Dohromady pak všichni nesnáší Evropskou unii a imigraci. V úctě chovají miliardáře. Zato by Stalin poslal Stačilo! do gulagu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Z kultury a umění mizí spousta lidí kvůli pečujícím povinnostem, rodiče si musí vybírat mezi tvorbou a péčí o děti. Rozhovor s kurátorem Petrem Dlouhým z iniciativy Parent Friendly Culture a umělkyní Bárou Šimkovou, zakladatelkou Ateliéru dětí na pražské Akademii výtvarných umění, o vytváření prostorů pro mezigenerační setkávání a možnostech inkluze rodičů a pečujících osob v uměleckém vzdělávání. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová za občasného použití zvuků z open source stránky Tabletop audio. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Co důležitého o naší současnosti říká kniha Dvojnice od Naomi Klein? Záznam debaty s překladatelkou Terezou Stejskalovou, digitální antropoložkou Marií Heřmanovou a podcasterkou Zuzanou Kašparovou. Podpořte vznik dalších podcastů https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Redakční debata Studia Alarm se tentokrát zaměřila na nadcházející volby. Kdo má naději na úspěch a co se po volbách může reálně změnit? https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Zpěvačka a hudebnice usazená v Berlíně se v rozhovoru pro Soundsystém rozpovídala o nové desce Krása. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

O předvolební kampani, spolupráci s Piráty i geopolitickém směřování České republiky jsme si ve Studiu Alarm+ povídali se spolupředsedkyní Strany zelených Gabrielou Svárovskou. https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Fatima Rahimi je moderátorka podcastu Hergot, který již 13 let vychází na Radiu Wave a který se věnuje spiritualitě nejen v České republice. Rahimi je také redaktorka Deníku Referendum a terapeutka. Povídáme si spolu o tom, kdy se lidé ke spiritualitě přiklánějí, jaký je rozdíl mezi spirituálním koučinkem a psychoterapií i o tom, jaké negativní dopady na psychiku člověka mohou konkrétní formy alternativní spirituality mít. Tento podcast a celá série Neříkejte tomu ezo vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

V literárním podcastu TL;DR jsme se po více než dvou letech vrátili k Virginii Despentes. Tehdy jsme četli první díl Života Vernona Subutexe, tentokrát epistolární román Čau debile. A opět nikdo nelitoval. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/