Alarm

Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Jak se funguje ženám ve vysoké politice? S jakými bariérami se musejí potýkat, s jakými útoky se setkávají a co naopak je v jejich práci povzbuzuje? A jak se do politiky vlastně dostaly? O tom a o mnohém dalším jsme si povídaly se dvěma poslankyněmi, Lucií Potůčkovou (STAN) a Klárou Kocmanovou (Pirátská strana).

V nové epizodě MOSHPITu Klára, Jakub a Hugo probírají s Alicí a Atillou současnou podobu uměleckého vzdělávání, aktuální problémy, kterým čelí umělecká scéna a rostoucí vliv umělé inteligence v umění. Dokážeme ještě rozlišit lidskou tvorbu od té, kterou generuje AI? Co čeká umělce v blízké budoucnosti – a co se právě teď děje v kulturní scéně? Podcast Moshpit přináší druhou část minisérie Umění v časech neklidu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nepokoje v ulicích amerických měst, zadržování opozičních politiků i vraždy zákonodárců ve státě Minnesota. Americká politika má za sebou hodně divoký týden a začíná se propadat do spirály politického násilí. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

O izraelských útocích na Írán a následné reakci íránského režimu jsme si v dnešním Studiu Alarm Plus povídali s arabistou Jakubem Koláčkem. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Děkan Fakulty sociální studií Stanislav Balík potopil v Senátu asistenty pro děti v prvních třídách i zrušení známkování. Místo sociálních věd si vystačil s ideologickými poučkami. Podpořte vznik dalších dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Pavel Blažek hrál roli bodrého trouby z Brna tak dlouho a tak intenzivně, až s ní zcela zplynul. To neznamená, že netušil co dělá, že by to snad byla polehčující okolnost nebo že by snad za své kroky v bitcoinové kauze neodpovídal. Nejen o tom hovořili ve Studiu Alarm Magdaléna Dušková a Stanislav Biler spolu s Janem Bělíčkem. Probrali okolnosti kauzy, kličkování Blažka, Stanjury i premiéra Petra Fialy nebo kompetence Evy Decroix. Došlo také na servilní rozhovor Zlámalové a Dimuna s Blažkem v Infu.cz a nakonec i na vyhlídky ODS a koalice Spolu v blížících se volbách. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

V novém dílu Hysterie rozebíráme, kdo všechno prodává naše data, jak se rozejít s telefonem i jestli je podle nás dobrý nápad pořídit si AI holku. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Současný úprk velké části společnosti na správnou stranu dějin vyvolává kontroverze v táboře propalestinských aktivistů. Ke změně postojů bychom měli být otevření. Audioverze textu od Saši Uhlové.

Hudební podcast Soundsystém si všímá umlčování hudebníků za názory týkající se genocidy v Gaze i používání symbolů odporu. Došlo i na nové nahrávky Adrianne Lenker, Kali Uchis nebo Smerz. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Kauza „darované miliardy“ není jen o Blažkovi. Celá událost se mohla odehrát jen díky naprosté nekompetentnosti celého státního aparátu, jehož čelní představitelé neví, co se děje, a ani je to nezajímá. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Babička© Ivany Gibové, která nyní vychází v českém překladu, se stala slovenskou literární událostí roku 2023. Svou prozaickou Babičku ale vloni vydal i básník Pavel Novotný. Podivuhodné literární synchronicitě se věnujeme v nejnovějším díle literárního podcastu TL;DR.

O kauze Pavla Blažka, Tomáše Jiříkovského a miliardách v bitcoinech, které směřovaly na ministerstvo spravedlnosti s ekonomickým antropologem Martinem Tremčínským. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka přijalo dar ve výši jedné miliardy korun od Tomáše Jiřikovského, který strávil několik let ve vězení za provozování nelegálního tržiště Sheep Market, na němž se prodávaly zakázané komodity včetně tvrdých drog a mnoha jiného. Pavel Blažek poměrně rychle na svou ministerskou pozici rezignoval a od té doby se média, politici, ale i veřejnost dohadují, co se to sakra vůbec stalo! A právě v tom jsme si chtěli v pořadu Studio Alarm+ udělat jasno s ekonomickým antropologem Martinem Tremčinským, který se ve své práci zaměřuje na analýzu kryptoměn. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Počet míst na soukromých gymnáziích je v Praze stejný jako na těch veřejných. To nahrává movitým a vytváří v nejbohatším českém městě kastovní systém. Audioverze textu od Stanislava Bilera.

Česká veřejnoprávní média relativizují válečné zločiny v Gaze. Příkladem je David Borek v ČT a Jan Fingerland v České rozhlase. Ten považuje desítky tisíc zabitých za jakési obrazy a narativy, které prý zbytečně komplikují debatu. Podpořte vznik nových dílů pořadu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Piráti v pondělí na pražském Smíchově zahájili svou předvolební kampaň, v níž se budou snažit udržet se v Poslanecké sněmovně a pokusí se získat zpět ztracenou důvěru voličů. A to s novým předsedou Zdeňkem Hřibem, který vystřídal Ivana Bartoše. Pirátský program, podobu kampaně i spolupráci se Zelenými probral Jan Bělíček s dalšími dvěma redaktory Alarmu – Sašou Uhlovou a Pavlem Šplíchalem.

V dalším dílu podcastu Pay Gap hovoříme o takzvané neformální péči a o situaci neformálně pečujících. Co je to neformální péče a kdo jsou neformálně pečující? Neformální péči lze definovat jako „péči poskytovanou osobě závislé na podpoře, pomoci a péči jejích blízkých rodinných příslušníků, příbuzných nebo známých, bez ohledu na to, zda a který nástroj ze systému sociální péče je v dané situaci relevantní“. Neformálně pečujeme o své blízké, typicky starší příbuzné, zejména v rámci tzv. sendvičové generace, nebo o děti se zdravotním hendikepem. Tento typ péče je v naší společnosti čím dál důležitější, a jak společnost stárne, potřeba a význam neformální péče nepochybně ještě poroste. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Kariérní newsletter. Letos budeme skoro všude! V nejbližší době například v Knižních lázních. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Napište nám Stále nás také zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří. Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.com Více o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Drużyna, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

V novém dílu Moshpitu jsme uvítali hned tři výrazné postavy současné česko-slovenské hudební scény: Adama Draguna z formace Berlin Manson, zpěvačku Mary April, která nedávno debutovala se svým albem Tangerines, a elektro producentku Mari. Společně otevíráme témata, která rezonují nejen v hudebním světě. Jak vypadá proces tvorby nové hudby? Do jaké míry může (a má) být hudba politická? Jakou odpovědnost s sebou nese role umělce v dnešní neklidné době? Autenticitu, angažovanost i osobní pohledy – to vše najdete v této nabité epizodě. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Když z české politiky odstraníme bizarní prvky, nic dalšího už z ní nezbyde. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

O Filipu Turkovi je v posledních týdnech slyšet asi víc, než by se samotnému Filipu Turkovi a Motoristům líbilo. Nejprve se Turek vyfotil na dálnici v rychlosti přes 200 kilometrů v hodině, následně přišlo datařské duo Kateřina Mahdalová a Michal Škop s článkem o Turkově závodění. Turek se chvástal tím, že je automobilový závodník, ale jeho zářezy opravdu nejsou nijak impozantní. V několika případech závodil sám proti sobě, párkrát jen proti jednomu protivníkovi a zásadní je samozřejmě jeho vítězství nad patnáctiletým chlapcem a oblastním lékařem. Co na tyto poslední kauzy říkají členové redakce Alarmu? A mají tyto aféry potenciál trochu zpomalit Turkův nástup do vrcholné politiky? Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 Pořiďte si knihu Až skončí práce: https://eshop.denikalarm.cz/az-skonci-prace/

Před necelým měsícem vydal rapper Edúv Syn nové album Mrdky mrdky je to kletba!, na kterém je slyšet úzkost a naštvanost z politické situace na Slovensku, ale třeba také nečekaně otevřené vyznání milostného citu. Bývalý pankáč se na desce také vrací ke své lásce k punku. Nahrávku provází skity s punkovými miniaturami a album končí coververzí klasiky Punk a pogo od skupiny Hrdinové nové fronty. Bavili jsme se ale i o tom, jak ho někdejší punková scéna svazovala a jak je rád, že rap je ve spoustě věcí mnohem otevřenější. „Zkoušel jsem zlomit kód toho, jak napsat rapový track, ale pokaždé jsem ho napsal jen, když jsem to vzdal,“ přiznává v rozhovoru Edúv Syn, který si na novou desku pozval Fvck_Kvlta, Cringe Prince nebo THC Luna G. Mrdky mrdky je to kletba! je pro něj stejně jako všechny předchozí desky jen shrnutím určitého období a věcí, které v něm prožíval, a teď už se dívá do budoucnosti na další nahrávku. Proč má Edúv Syn rád kočky a proč naopak nejí rajčata? Co říká na aktuální dění na Slovensku a co přinesly do rapu holky? Poslechněte si rozhovorový speciál podcastu Soundsystém s Karel Veselým a Norou Třískovou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat? Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května pořádali večírek společně s festivalem Beseda u Bigbítu, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme. Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita –, který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovi voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají. Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nový díl Studia Alarm se věnuje hladomoru v Gaze, změnám vnímání Izraele ve světě i posunu v rétorice izraelských politiků. V novém díle Studia Alarm, který jsme poprvé natáčeli v našem novém studiu, si Jan Bělíček povídal s Davidem Scharfem a Sašou Uhlovou o situaci v Gaze. Situace je kritická, více jak dva měsíce blokády pro Gazany znamenají, že trpí hladem, a zároveň je izraelská armáda stále bombarduje. V posledních týdnech sledujeme, že se kritika Izraele u nás i ve světě stupňuje. Španělský premiér Pedro Sánchez nedávno označil Izrael za genocidní stát a prohlásil, že Španělsko s takovými státy neobchoduje. Emmanuel Macron zase prohlásil, že izraelská politika v Gaze je ostudná, načež ho Benjamin Netanjahu označil za pomocníka Hamásu. Důvodů, proč evropští politici Izrael začínají kritizovat, je víc. Jednak porušil příměří a začal znova bombardovat Gazu, kam nepouští žádné jídlo ani jinou pomoc. Izraelští představitelé se zároveň netají s tím, že chtějí provést v Gaze etnickou čistku. Proto je pro evropské představitele stále těžší stát na straně Izraele. Změna rétoriky souvisí s radikalizací izraelské společnosti a také s efektem Trumpa, který rezignoval na jazyk lidských práv. Přestože si přes 70 procent Izraelců přeje, aby se rukojmí vrátili a válka skončila, izraelská vláda už otevřeně deklaruje, že rukojmí nejsou jejich prioritou a i kdyby se vrátili, chce plán etnické čistky dokončit. Zároveň se v izraelské společnosti normalizují genocidní výroky a společnost se posouvá ke krajní pravici. Je otázka, zda světové společenství dospěje do bodu, kdy dokáže odsoudit genocidu a vytvořit tlak na Izrael, aby ji přestal páchat. Duch doby se posouvá, což by se nestalo bez nasazení lidí, kteří protestují proti tomu, co se v Gaze děje. Na druhou stranu některé státy jako například Německo nebo USA omezují svobodu slova právě v souvislosti s tímto tématem. V České republice se stupňuje tlak na politiky, kteří ke genocidě zatvrzele mlčí, a senátoři dokonce plánují slyšení o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jediný senátor, který se proti tomu razantně vymezil, byl Pavel Fischer, který nápad označil za podporu extremistických hlasů v Izraeli a atak na mezinárodní právo. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Konzervativci se sjeli, aby hledali společnou řeč. Našli ji v nenávisti vůči všemu a všem, koho označují jako progresivní či woke. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Divadelní režisérka a herečka Daniela Špinar procházela v letech 2021 až 2024 náročným obdobím, které zachytila v deníkové knize Zápisky z tranzice. Nakumulovaný stres ve funkci umělecké šéfky činohry Národního divadla i iniciativa Nemusíš to vydržet na DAMU byly z velké míry zapříčiněny přetrvávajícím lidským a uměleckým konzervatismem českého divadla a společnosti, jenž se Daniele z velké míry personifikuje v osobě šéfa ND, pedagoga DAMU a také chladného manipulátora Jana Buriana. Pod profesním tlakem se navíc v Daniele prolomily věci, které svým workoholismem dosud vytěsňovala a nepřipouštěla si je. Totiž, že není gay muž, ale heterosexuální trans žena. Na více než čtyřech stech stránkách sledujeme bouři hledání sebe sama, svého pravého já, dosud skrytého pod různými strachy i traumaty, a taky autorčinu druhou pubertu – doslova na vlně nástupu ženských hormonů. Na konci textu se potkáme se skutečnou Danielou a nikoliv Danielem, stromem, který uschl, jak lze symbolicky použít jednu z terapeutických představ, popisovaných v knize. Podpořte vznik dalších dílů: www.darujme.cz/projekt/1205779

Soundsystém: Hudba, která voní. Jenny Hval zpívá na nové desce o parfémech jako transportérech vzpomínek by Alarm

V novém dílu podcastu hovoří Šárka Homfray a Lucie Václavková o tom, jak nám kontakty pomáhají na naší profesní cestě, ale také o tom, na co si dát při navazování známostí pozor a čeho se vyvarovat. S tématem nového dílu podcastu máme zkušenosti dost rozmanité. Zatímco Lucie na podkladě kontaktů nacházela už své první brigády, Šárka hodně dlouho prostě odpovídala na inzeráty. Obě ale už řadu let pěstujeme velmi vybranou síť kontaktů, díky které nám přicházejí projekty či zakázky, nebo nám pomáhá nacházet expertky do našeho podcastu. I takto se tvoří sociální kapitál, jak ho popsal sociolog Pierre Bourdieu. Kromě toho, jak se tvoří a jak je užitečný, upozorňuje ale i na tendenci nechávat si sociální kapitál pro sebe nebo nejbližší okolí – a to skutečně není náš přístup. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Chcete nás i vidět? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Představení Kuchyňské porno, o které je řeč v této epizodě, můžete podpořit tady. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

SPD se spojila s dalšími extremisty, aby si spolu došli do sněmovny pro pravidelnou měsíční rentu. Voličům slibují například potraviny za ceny, se kterými by čeští zemědělci zkrachovali do Vánoc. Podpořte vydání dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě. Playlist:

Ursula Sereghy vzbudila před čtyřmi lety velkou pozornost debutovým albem OK Box, které mezi nejlepší desky roku zařadil i britský magazín Quietus. Zatímco debut do značné míry odrážel pocity izolace, které jsme zažili během globální pandemie, novinka Cordial je podle pražské experimentální hudebnice spíše psycho-magickým nástrojem, kterým si do života vepsala pocit domova a zážitky z „budování funkční komunity“, ve které se cítí dobře. V rozhovoru přiznává, že letošní deska je „méně dekonstrukce a více field recordings“, a větší prostor dostává i její hlas. I když na nahrávku směřovala hlavně pozitivní emoce, v poslední době se naučila být taky víc naštvaná. Jak se Ursule Sereghy jako hudebnici z východní Evropy daří ordinovat si sebevědomí? Jak se vyrovnávala s prokletím druhého alba a co pro ni znamená pražský hudební prostor Synth Library? Poslouchejte speciální díl Soundsystému, jehož hostkou byla pražská hudebnice respektovaná na evropské scéně experimentální hudby. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou.

V novém dílu podcastu TL;DR jsme si povídali o povídkové sbírce J. A. Pitínského s názvem Domácí potřeby. Kniha se příliš neloučí s postmoderním východiskem a v tuzemsku hýčkanou literární tradicí. Jejich kvalita ale přece jen převyšuje stále se občas vyskytující, ale už unavené a zasekávající se výboje představivosti. Fantaskno se také rychleji okoukává než realističtější přístupy a nároky na ně jsou značné. Pokud text navíc dosahuje mistrných výšin, snadno se může stát čtenářsky nepřístupným. Jak moc přístupné nebo trvanlivé budou povídky Domácích potřeb, nevíme, za TL;DR jsme si ale tuto fenomenologickou literární kratochvíli užili. Trochu také mluvíme o tom, co znamená „dobře psát“, o jihovýchodomoravském maloměstském standardu i o okouzlení v očích toho, kdo se dívá z okna vlaku cestou do Uherského Brodu. Identifikujeme Pitínského literární potutelnost i stopy psilocybinu. Tolik o starém bílém muži s pořadovým číslem nekonečno. Více samozřejmě v podcastu. Podpořte vydání dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Podcast Kolaps pokračuje ve speciální sérii o Donaldu Trumpovi a trumpovské politice. Tentokrát jsme se zaměřili na některé intelektuální výboje, které byly dlouhou dobu na naprostém okraji americké veřejné diskuze, ale dnes se posouvají přímo do centra Trumpovy administrativy. Temné osvícenství, korporátní feudalismus a státy řízené výkonnými řediteli největších technologických korporací: i o těchto konceptech se dnes mluví v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa. Speciálně viceprezident JD Vance se přátelí s celou řadou lidí, kteří se ještě nedávno pohybovali na samotném okraji krajně-pravicové ideologie ve Spojených státech. Ještě před Trumpovou inaugurací se ovšem v New York Times objevil dlouhý rozhovor s bloggerem Curtisem Yarvinem, který na internetu dlouho vystupoval pod přezdívkou Mencious Moldbug. Byl to jeden z momentů naznačující, že se neoreakcionářské myšlení posouvá do centra americké veřejné debaty. V tomto myšlení je také zapleten miliardář Peter Thiel, který dlouhodobě finančně podporuje JDho Vance i Curtise Yarvina. Co se to ve Spojených státech vůbec děje a jak jsme se do této situace dostali? O tom jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s amerikanistou, překladatelem a teoretikem Vítem Bohalem, který momentálně působí na Orientálním ústavu Akademie věd. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Během několika měsíců jsme se dostali od sebevědomého Trumpova chvástání, že uzavře mír mezi Ukrajinou a Ruskem do 24 hodin, ke stavu, kdy mír možná nebude vůbec. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Sovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev. Playlist:

O rozmanitosti většinou mluvíme v souvislosti s naším jídelníčkem. Proč je ale diverzita důležitá i v produkci potravin? Jsou Češi opravdu výborní houbaři? Co je to radikalizace chuti a jak se naše chutě standardizují? Budeme v budoucnu jíst brouky, anebo pěstovat maso mimo zvířecí tělo? Nebo nás čekají jen halucinace z podvýživy? O budoucnosti produkce potravin hovoří v novém dílu podcastu Na rozcestí antropologové Varvara Borisova Lukáš Senft. Varvara Borisova a Lukáš Senft pracují na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR na projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe)“ v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský. Lukáš Senft v rozhovoru zmiňuje také svůj výzkumný projekt „Fytoterapie v době postindustriálního metabolismu: Biosociální zkoumání sběru, oběhu a užívání léčivých rostlin v Česku“ podpořený Programem podpory perspektivních lidských zdrojů – postdoktorandů (AV ČR). Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Nový díl Studia Alarm se věnuje Hnutí pro život, Alianci pro rodinu, ale také Velké Británii a kontroverznímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nějhož nejsou trans ženy ženy. „Jan Gregor, společně s Janou Jochovou nejviditelnější tvář ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu, je i v tomto roce opět na výplatní pásce ministerstva spravedlnosti,“ otevírá nový díl Studia Alarm Jan Bělíček a připomíná tak spolupráci, na niž jsme upozornili minulý týden. Na otázky, proč ministerstvo spravedlnosti dává práci Janu Gregorovi, a s čím jim tento ultrakonzervativní lobbista vůbec radí, jsme stále nedostali odpověď. Spolupráci politiků a antigenderového hnutí se redakce Alarmu věnovala opravdu do hloubky v sérii Mezi Bohem a ultrapravicí, která může být aktuální také v kontextu plánovaného sobotního Pochodu pro život. Na této akci Hnutí pro život sice najdeme líbivé slogany jako „někdy stačí prostě pomoct“ nebo „mít ségru je cool“, pravý cíl této organizace (jak ostatně přiznal i Radim Ucháč) je nicméně zákaz interrupcí, což zároveň znamená omezení lékařské péče pro ženy. Magdalena Dušková v novém díle studia Alarm připomíná historii i ideologické zázemí těchto aktivistů. Předseda Ucháč například stával v ulicích s drastickými a krvavými fotografiemi zvířecích embryí a s nápisem STOP GENOCIDĚ. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Jan Bělíček, Standa Biler a Saša Uhlová si v novém dílu Studia Alarm povídali o vztahu Čechů k dětem, nedostupném vzdělání a o násilí na dětech i na ženách během velikonočních svátků. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Rozhodly jsme se zaměřit na profesi, kde ženy (ale vlastně ani muži) nemají zrovna na růžích ustláno. O tom jak se žije a pracuje ženám v architektuře jsme si povídaly Alžbětou Brůhovou a Adélou Pečlovou, zakladatelkami spolku Architektky, a členkami výzkumného týmu projektu Pracovní podmínky mladých architektů a architektek. Není překvapením, že profese architekta v 21. století není to samé, jak tomu bylo v období první republiky. Tenkrát bylo ženám teprve dovoleno architekturu začít studovat, teď už jich je na fakultách o něco více, než mužů. Přesto se stereotyp toho, že architektura není obor pro ženy, stále poněkud drží. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Chce trojice poslanců SPOLU poslat Hysterii do vězení? V novém díle Karolína s Magdalenou řeší, odkud pramení touha zakazovat komunismus a jaká je současná politická situace v zemi. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Kolaps pokračuje ve speciální sérii věnující se trumpovské Americe a změnám, které v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa sledujeme. Tématem číslo jedna posledních dní je tak trochu revoluční Trumpova celní politika, kterou aplikoval takřka na všechny své obchodní partnery, ale vzápětí ji zrušil. S politickým ekonomem Danielem Šiterou jsme řešili dopad případných cel na střední Evropu a Česko, ale taky německý merkantilismus a ekonomickou strategii Evropské unie i evropských zemí. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Hlavním tématem nového dílu je jeden z románů širšího výběru Magnesie Litery za fantastiku Zatloukání hřebů Viléma Koubka. Koubek nás zavede do nerdského univerza subžánru found footage, kdy je třeba konstatovat, že skrze několik vypravěčských rovin využívá především postmoderní literární nástroje. Zdá se tedy, že jakkoliv se ve vážné literatuře postmoderna rozhodně spíše vyčerpala, produktivní zůstává třeba zde, kde se občerstvuje vstřebáním dalších mediálních kontextů, inspirací a způsobů vyprávění. Zatloukání hřebů a jeho urbexová zápletka nás taky uvrhla do vzpomínek na paneláková dětství, potkany a kuřecí mrtvolky. Nakonec ale nadšení (či přinejmenším radost) z Koubkova románu mírníme hodnocením jeho nevelké přesvědčivosti v historickém tedy komunistickém kontextu děje. I zde tak ale možná vyvstává fenomén, jak si mladší ročníky uzpůsobují historická vyprávění – když se tu socialismus proměnil ve východisko hororu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ještě před pár měsíci patřil Babiš k největším fanouškům autokrata Donalda Trumpa. Tvrdil, že mají stejný program a stejné cíle. Během eskalace celní války se na svá slova pokusil zapomenout. Z obdivu zbyla jen červená čepice. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ve Studiu Alarm se sešli Jan Bělíček, David Scharf a Stanislav Biler, aby se spolu pokusili přijít na to, co Donald Trump sleduje svými cly, jaká je za nimi logika a jaké mohou mít důsledky pro Spojené státy i pro svět. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

To, co Sabinu Vassilevu napadne jako první, když si vzpomene na práci pro Herkula je permanentní pocit uspěchanosti. Nejen na to v třetí epizodě podcastu Platformy na hraně se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarellou přišla řeč. V čem je jiné být kurýrka než kurýr a jak se asi tak může člověk cítít, když zaměstnavatel, konkrétněji tedy algoritmus nepočítá s tím, že není robot? Je to práce osamělá nebo naopak jste stále s někým kontaktu? Kulturní antropoložka Sabina Vassilevou, která se v rámci svého etnografického výzkumu nechala zaměstnat jako kurýrka, nám představila základní parametry své práce již v minulé epizodě. Tentokrát půjde hlouběji, dozvíte se, v čem platformy mystifikují a jak to tedy doopravdy je s tou kýženou flexibilitou a možností pracovat, kdy se Vám zachce. Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Soundsystém: Lady Gaga na nové desce Mayhem smiřuje všechny své identity by Alarm

Jaké jsou feministické vize budoucnosti? Audioverze textu Magdaleny Duškové. Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

Výhružky Evropě, snaha o anexi Grónska, Panamského průplavu nebo napjaté vztahy s Kanadou i Mexikem – tak aktuálně vypadá geopolitické působení nového kabinetu Donalda Trumpa. Je za ním nějaká koherentní strategie? Jaký sleduje Trumpův kabinet cíl a co od něj můžeme očekávat? Na domácí půdě se opozice zatím spíše hledá, zatímco represe rostou. Vzpamatuje se Demokratická strana z druhého Trumpova zvolení a jakou bude mít strategii? O aktuálních otázkách domácí i zahraniční americké politiky mluvil v Kolapsu amerikanista Jan Hornát, který aktuálně působí na Katedře severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Trump ukazuje, že je možné změnit úplně všechno. Místo cen vajec bychom mohli zachránit planetu. Termíny reálné a nereálné ztratily smysl. Podpořte vznik dalších dílů. https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Když nemáte výsledky, zkuste bránit hodnoty. Koalice Spolu nabarvila staré tváře novými barvami. Pod nimi se však loupou staré fráze a dávno vyhořelé duše. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779