Podcasts about izraele

Arabské země odsoudily útok Izraele na představitele Hamásu v Kataru. Egyptský prezident doslova prohlásil, že to, co se nyní děje, brání mírové budoucnosti. „Nevím, jestli ještě nějaká vyjednávání budou, protože Izrael systematicky likviduje všechny palestinské vyjednavače,“ upozorňuje politoložka a odbornice na Blízký východ Zora Hesová.

Arabské země odsoudily útok Izraele na představitele Hamásu v Kataru. Egyptský prezident doslova prohlásil, že to, co se nyní děje, brání mírové budoucnosti. „Nevím, jestli ještě nějaká vyjednávání budou, protože Izrael systematicky likviduje všechny palestinské vyjednavače,“ upozorňuje politoložka a odbornice na Blízký východ Zora Hesová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z pohledu osobního příběhu se děj knihy Ozeáš přesunul k výpovědi o stavu celé společnosti. Prorok z Galileje nemlčí – nahlas pojmenovává duchovní prázdnotu, tvrdost srdce, úpadek mravů i selhání duchovních autorit. Nejde však jen o dávný příběh jednoho národa. Když totiž Hospodin mluví skrze proroka o vinách Izraele, současně zrcadlí i naši dobu. V čem spočívá pravý kořen lidské zkaženosti? A jakou odpověď nabízí Bůh?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Otevíráme svědectví proroka Ozeáše – muže, jehož osobní zkouška se stala klíčem k pochopení duchovního stavu severního Izraele. Sledujeme první kroky tohoto neobvyklého proroka, který měl nejen mluvit, ale především žít Boží poselství. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

Proč Izrael zaútočil na politické šéfy hnutí Hamás v Kataru? Jak nenaletět falešným e-shopům z Číny, které už okradly tisíce zákazníků? A jak se líbí nová pražská kniha Dana Browna jejím překladatelům do češtiny?

Proč Izrael zaútočil na politické šéfy hnutí Hamás v Kataru? Jak nenaletět falešným e-shopům z Číny, které už okradly tisíce zákazníků? A jak se líbí nová pražská kniha Dana Browna jejím překladatelům do češtiny?

Proč Izrael zaútočil na politické šéfy hnutí Hamás v Kataru? Jak nenaletět falešným e-shopům z Číny, které už okradly tisíce zákazníků? A jak se líbí nová pražská kniha Dana Browna jejím překladatelům do češtiny?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jan Dobrovský se po dvou letech vrátil na rozhovor a znovu přinesl svůj skeptický pohled na svět. „Jsem teď čerstvě důchodce, takže mám celý život před sebou. Jsem skeptik celý život a bohužel ve značném počtu případů se mi ta skepse vyplácí,“ říká podnikatel a podcaster hned v úvodu. Podle něj žijeme ve „válečném stavu“ – ne v podobě světové války, ale ve světě, kde „mnoho zemí je v horkém konvenčním konfliktu a ty ostatní jsou v moderním soft konfliktu“. Pandemie podle něj jen urychlila pocit nejistoty a ukázala, že jsme politicky i společensky nepřipravení. Politika se podle něj vyprázdnila a je dnes postavená na marketingových tricích, nikoli na obsahu toho, co chce politik dosáhnout. Mluvili jsme také o únavě z demokracie. Dobrovský říká, že lidé ztrácejí naději a hledají vůdce, který zjednoduší cíl v jedno – „postarám se o vás“. I kdyby šlo o sliby nesplnitelné nebo o člověka, který je zločinec, část společnosti je ochotná mu věřit, protože „má aspoň chuť bouchnout do stolu“. Demokracie je ale podle něj ze své podstaty nejistota – je to množství debat, dohod a kulturních válek. „A to je pořád jenom nejistota,“ tvrdí. Velká část rozhovoru se věnovala nadcházejícím volbám a pocitu, že není koho volit. Dobrovský rozumí frustraci, ale odmítá rezignaci na účast: „Když někdo nemá ani chuť zabývat se tím, kdo na kandidátce je, a nejde volit, tak se vlastně nestará o nic a je spoluviníkem toho stavu, který pak vznikne.“ Kritizuje i agresivní předvolební rétoriku, která podle něj posouvá politickou kulturu někam, kde jsme ještě nebyli. Mluvili jsme ale i o kandidatuře bývalého hudebníka J.A.R. Oty Klempíře a o morálce. Pokud jde o jeho spolupráci s StB, Dobrovský říká, že selhání je lidské, ale není lidské si z toho dělat přednost. Podle něj existují obecné principy morálky, jejichž porušení znamená ztrátu důstojnosti. Silná část rozhovoru patřila i situaci v Gaze a podpoře Izraele. „Válka je krutá věc, ale když už k ní dojde, pravidla naší normální civilizace se mění. Musíš se zbavit nebezpečí, protože jinak nepřežiješ,“ myslí si Dobrovský a dodává, že i přes chyby izraelské vlády zůstává země demokratickým právním státem a věří, že válečné zločiny budou následně potrestány. V závěru mluví také o tom, že krize mohou být pro společnost i příležitostí. Připomíná, jak válka na Ukrajině „stmelila nestmelitelné“. Západ ale na druhé straně podle něj hledá spíš pohodlí než odvahu. „Kdyby ale Evropa pomohla vyhrát válku na Ukrajině, tak entuziasmus z vyhrané války posouvá civilizace dopředu. Když válku prohraješ, společnost stagnuje a hledá nové koncepty, protože selhala,“ dodává k tomu, jak málo lidí v Evropě je dnes ochotno bránit svoji vlast. Jak se podle něj dá v dnešním světě hledat naděje? Proč je důležité jít k volbám i tehdy, když máte pocit, že není koho volit? A kde leží hranice morálky v politice i ve válce? Poslechněte si celý rozhovor.

Tímto dílem uzavíráme část výčtu hrdinů víry. Zastavujeme se u jmen, která v krátkém sledu shrnují celé období dějin Izraele – u Gedeóna, Davida, Samsona a dalších. Jejich víra měla různé tváře, někdy vedla ke slavným vítězstvím, jindy ke krutému pronásledování. Zamýšlíme se nad tím, co vlastně znamená osvědčit víru, i když se nenaplní očekávání, i když nepřichází zázrak.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Když na počátku nové války v Gaze, kterou před dvěma lety spustilo vraždění izraelského civilního obyvatelstva bojovníky Hamásu, stála ČR silně na straně Izraele, který má plné právo na reakci a obranu své bezpečnosti, bylo to pochopitelné.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Prezident Petr Pavel narušil zaběhané pořádky české zahraniční politiky. Podle hlavy státu se totiž po razantních akcích Izraele v Pásmu Gazy dá za židovský stát jen těžko postavit. Pavel zároveň kritizoval kabinet Petra Fialy z ODS, který podle něj podporuje Izrael v podstatě bez výhrad k jeho stávající politice. Premiér se proti tvrzení ohradil. Kde jsou historické kořeny pevné podpory Izraele ze strany českých politiků? Jak se liší postoje české veřejnosti?Hostka: Tereza Plíštilová - doktorandka na Katedře mezinárodních vztahů Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě věnuje Blízkému východuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

Stovky kusů těžké stavební techniky pronajaté za vysoké ceny, tisíce litrů nafty denně, obrovské množství betonu na vyplnění tunelů – demolice Pásma Gazy je podle izraelského listu Haaretz jedním z nejdražších inženýrských projektů v dějinách Izraele.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Organizace Amnesty International označila český vývoz vojenského materiálu do Izraele za neakceptovatelný. „Nejsou to jen zbraně. Není to všechno to, co si člověk představí, že zabíjí lidi,“ říká ředitel odboru licenční správy ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Balihar. „Část zbraní, ač marginální, spadá pod položku bomby, granáty. To mně připadá dost smrtelné,“ namítá v pořadu Pro a proti bývalá diplomatka v Izraeli Dáša van der Horst.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V tuto chvíli dochází k masivnímu porušování lidských práv Palestinců. To, že tam vládne Hamás, nemůže být omluva pro nic,“ říká cestovatel Dan Přibáň, který na situaci upozorňuje na sociálních sítích a opakuje, že jeho postoje opravdu nejsou o tom, že by měl „strašně v oblibě Palestince“. Se stejným zápalem se v minulosti zastával Ukrajiny – a to už od roku 2014, kdy to podle něj nebylo populární – a ostře kritizoval ruskou agresi. Zároveň ale připomíná, že běžní Rusové jsou „v pohodě“, pokud si uvědomíme, v jakém uzavřeném a dezinformacemi zásobovaném systému žijí. Empatie je pro něj klíčem k pochopení – a právě cestování mu ji opakovaně potvrzuje. I proto na sociálních sítích neúnavně reaguje na dění, i když mu to část publika vyčítá. „V podstatě vždycky bojuji s českým pohledem,“ říká k tomu, že není propalestinský ani proukrajinský, ale jde mu o to dát najevo jasné „ne“, pokud nesouhlasí s něčím, co některý stát dělá. Za příklad dává, že by se vyjadřoval stejně, kdyby to, co dělá Izrael v Gaze, dělalo například Slovensko. V debatách o Izraeli a Palestině odmítá „ping pong, kdo začal“ a přirovnává situaci k 50. letům v Československu – i kdyby tehdy Západ vojensky zasáhl proti režimu, který jsme si sami zvolili, masakry na obyvatelstvu by byly neobhajitelné. Když mluví o expedicích, vrací se k začátkům v roce 2007, kdy s trabanty vyrazil na Hedvábnou stezku proto, že mu říkali, že to nepůjde. Nabourávání zažitých konvencí zůstalo, stejně jako chuť hledat nové výzvy – proto přišla cesta s obojživelnými auty Luaz 967 do Mongolska. Na svých cestách se opakovaně dostal do zemí, které jsou symbolem represivních režimů – ať už šlo o tranzit Ruskem, průjezd Čínou, nebo natáčení v Íránu. Připomíná, že všude „jsou lidi fajn“, ať jsou to Rusové, Turkmeni nebo Íránci, ale zároveň popisuje, jak se v Rusku cítil sevřený „mašinerií systému“ a podobně jako v Číně tam volil nejkratší možnou trasu. Vzpomíná také na pákistánskou pohostinnost i paradoxní zážitky. „Chtěli jsme třeba ukázat, jak jsou muslimové v pohodě. Že i když s vámi jede pákistánský ozbrojený doprovod se samopaly, jsou to vlastně takoví strejdové, kteří by u nás jezdili s traktorem,“ říká o jedné z cest, kdy chtěl divákům přiblížit, že stereotypy často neodpovídají realitě. Přímá setkání vnímá jako nenahraditelnou zkušenost. „Musí tam někdo jet a říct: Byl jsem tam a takový to za mě bylo,“ vysvětluje, co ho motivuje přinášet podobná svědectví. Přibáň mluví také o momentu, kdy měl pocit, že po něm „totalita jde“, ale i o tom, jak se mu postupně změnil pohled na tzv. „dezoláty“ – dnes prý vidí, že i jiní lidé jsou schopni naskočit na odlišný typ dezinformací. Proč podle něj nelze mlčet? Proč bojuje s českým pohledem na svět a proč věří, že i přes sílící uzavírání států by měl svět směřovat k větší propojenosti? A jaké další cesty plánuje? Poslechněte si.

Izraelský bezpečnostní kabinet odmítl plán premiéra Benjamina Netanjahua na okupaci celého Pásma Gazy, ale přistoupil na obsazení města Gaza. „Objevuje se i interpretace, že to není kompromis, ale první fáze a podle reakce následně politické a vojenské vedení Izraele rozhodne jak dál,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Eva Taterová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po dlouhých 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouštěl a dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv. Nakonec se odhodlala k překvapivému krůčku – požádala členské státy, aby pozastavily účast Izraele na výseči vědeckovýzkumného programu EU Horizont. Velvyslanci sedmadvacítky se však zatím neshodli ani na tom.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V souvislosti s válkou v Gaze se objevují dvě přání. Aby válka skončila, a aby vznikl palestinský stát. Toto volání se zhmotnilo ve dvou mezinárodních iniciativách, zjednodušeně řečeno západní a arabské. Představitelé několika západních států dali najevo, že hodlají uznat Stát Palestina. A také představitelé několika arabských a muslimských zemí podepsali prohlášení, kde rovněž žádají dvojstátní řešení palestinského problému, tedy vznik palestinského státu vedle Izraele.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

ČD Cargo propustí 700 zaměstnanců. Proč se nedaří zvýšit zájem dopravců o nákladní vlakovou přepravu? Proč izraelská armáda zahájila další pozemní ofenzivu, tentokrát ve střední části Pásma Gazy? Jaký bude letošní filmový festival v Benátkách a jaká bude česká účast?

ČD Cargo propustí 700 zaměstnanců. Proč se nedaří zvýšit zájem dopravců o nákladní vlakovou přepravu? Proč izraelská armáda zahájila další pozemní ofenzivu, tentokrát ve střední části Pásma Gazy? Jaký bude letošní filmový festival v Benátkách a jaká bude česká účast?

ČD Cargo propustí 700 zaměstnanců. Proč se nedaří zvýšit zájem dopravců o nákladní vlakovou přepravu? Proč izraelská armáda zahájila další pozemní ofenzivu, tentokrát ve střední části Pásma Gazy? Jaký bude letošní filmový festival v Benátkách a jaká bude česká účast?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co stojí v programu, který Motoristé sobě představili na sobotním sněmu v Olomouci? Pomohla by straně spolupráce s Přísahou? O co jde ve střetech mezi sunnitskými beduínskými kmeny a milicemi drúzů v Sýrii? Co znamenalo zapojení Izraele, který do konfliktu zasáhl leteckými údery? A jak hodnotí letošní ročník festivalu Colours of Ostrava jeho nastupující ředitel?

Co stojí v programu, který Motoristé sobě představili na sobotním sněmu v Olomouci? Pomohla by straně spolupráce s Přísahou? O co jde ve střetech mezi sunnitskými beduínskými kmeny a milicemi drúzů v Sýrii? Co znamenalo zapojení Izraele, který do konfliktu zasáhl leteckými údery? A jak hodnotí letošní ročník festivalu Colours of Ostrava jeho nastupující ředitel?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Druhý týden probíhají jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Obě strany se obviňují ze sabotování, v Gaze zatím dál umírají civilisté. Kam směřuje izraelsko-palestinský konflikt? Jaké je postavení Palestinců na Západním břehu? Kdo Hamás financoval? Proč vznikají na palestinských územích další židovské osady? A jak nedávný útok Izraele na Írán změnil rozložení vlivu na Blízkém východě? Hostem Věry Štechrové byl politolog Marek Čejka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhý týden probíhají jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Obě strany se obviňují ze sabotování, v Gaze zatím dál umírají civilisté. Kam směřuje izraelsko-palestinský konflikt? Jaké je postavení Palestinců na Západním břehu? Kdo Hamás financoval? Proč vznikají na palestinských územích další židovské osady? A jak nedávný útok Izraele na Írán změnil rozložení vlivu na Blízkém východě? Hostem Věry Štechrové byl politolog Marek Čejka.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Strategicky to byla pořád velká chyba,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana k izraelsko-americkým útokům na íránský jaderný program. Přestože podle něj byly útoky extrémně dobře provedené a došlo k výraznému poničení mnoha zařízení, důsledky vnímá jako vážné: Írán přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, inspektoři nemají přístup k místu, diplomatická řešení byla zmařena a návrat k nim teď bude ještě mnohem těžší. Smetana zároveň upozorňuje, že útoky posílily pozici íránských jestřábů a zvýšily motivaci režimu v jaderném programu pokračovat. Latentní schopnost vyrobit zbraň zůstává, protože zůstala řada zařízení, která poničena nebyla. „Nevíme, jestli si to Írán troufne. Ale je to rozhodně varianta, která se teď zdá pravděpodobnější než před těma útoky,“ varuje expert. V rozhovoru mluví také o rostoucím vlivu Izraele v regionu, o porušování mezinárodního práva a o ztrátě nástrojů mezinárodního společenství. Připomíná, že izraelské akce vedly k vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta. Termín „genocida“ označuje za právně komplikovaný, ale konstatuje, že ve chvíli, kdy je podezření, že by k ní mohlo docházet, jsou státy povinny podniknout potřebná opatření, aby něčemu takovému zabránily. „I velká část Izraelců se začíná pomaličku shodovat, že to je naprosto přes čáru,“ říká k disproporční reakci země na útoky Hamásu ze 7. října 2023 a humanitární krizi v Gaze. Otevřeně kritizuje také způsob, jakým se o konfliktu, ale i o dění okolo Íránu mluví ve veřejném prostoru – v médiích i mezi experty. Podle něj je debata často redukovaná na černobílou a neodráží složitost reality. Upozorňuje také na dvojí metr v hodnocení vyjádření politiků podle toho, zda pocházejí ze států, které „nemáme rádi“, nebo ze zemí našich spojenců. A podle experta není bezproblémové ani nekritické „roztleskávání“ Ukrajiny, které podle jeho slov vadí i Ukrajincům a vedlo k podceňování Ruska, což válkou zasažené zemi nakonec spíše ublížilo. Jak rozsáhlý íránský jaderný program může být a jakou zásadní chybu udělal Donald Trump? Proč použití síly přináší problematický precedent? A proč se Izrael stává v oblasti hegemonem? Pusťte si rozhovor.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je opět ve Spojených státech, kde už potřetí za půl roku jedná se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Řešit mají vztahy s Íránem, ale také situaci v Pásmu Gazy. Ta byla předmětem i přímých víkendových rozhovorů v Kataru, kam byly vyslány delegace Izraele a Hamásu. Výsledky ale nepřinesly. Situace v Gaze se přitom pro dva miliony Palestinců a Palestinek žijících na území zhruba o velikosti Prahy nezlepšuje. Humanitární pomoc na místě koordinuje organizace GHF podporovaná Spojenými státy a Izraelem, u které se humanitární organizace napříč světem obávaly neefektivity, upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Distribuci pomoci zahájila ve druhé polovině května, a to po uvolnění dvouměsíční blokády ze strany Izraele. Nicméně úřady v Gaze pod správou Hamásu varují obyvatele, aby se na tuto organizaci neobraceli, protože tím riskují své životy. Při přebírání pomoci od této organizace dochází k tomu, že civilisté umírají. Úřad vysokého komisaře OSN uvedl, že ke konci června měl informaci o 600 případech zabití u center spravovaných GHF." Izraelská armáda v minulém týdnu přiznala, že u center skutečně došlo ke střelbě do civilistů. Existuje momentálně nějaký plán na obnovu Pásma Gazy a poválečné uspořádání? Jak silné je teroristické hnutí Hamás? A jak se k situaci v Gaze vyjadřují různé státy?

Úplně stejní všeznalci, kteří už nejednou dokázali, že cokoli, co podniká americký prezident Trump, liknavý zbabělec a zároveň agresivní válečný štváč, nutně končí hanebným fiaskem, zkouší demonstrovat tuto tezi na příkladu amerického zásahu v Íránu na straně Izraele.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle některých autorů útok Izraele na Írán, ač věcně určitě oprávněný, rozhodně porušil sdílené mezinárodní právo. Íránu nebyla vyhlášena válka. Přesto proti němu vedena byla. Autoři uzavírají, že dnes mezinárodní právo vůbec ztrácí na významu, a rozhoduje jediné právo, právo silnějšího.

Podle některých autorů útok Izraele na Írán, ač věcně určitě oprávněný, rozhodně porušil sdílené mezinárodní právo. Íránu nebyla vyhlášena válka. Přesto proti němu vedena byla. Autoři uzavírají, že dnes mezinárodní právo vůbec ztrácí na významu, a rozhoduje jediné právo, právo silnějšího. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Kevinem L. Schwartzem z AV ČR o situaci Íránu po sérií útoků na íránský jaderný program, selhání diplomacie i americkém nahlížení na hrozbu v podobě Íránské islámské republiky. Ptal se Štěpán Sedláček.Co se děje v íránské vládě a společnosti po útocích Izraele a Spojených států na jaderná zařízení. Otřásá to krutým íránským režimem, který se donedávná potýkal s nebývalými protesty? Jakou lekci z této války Írán může vyvodit? A v čem je specifická představa, kterou o Íránu mají Američané?Odpovědi nabídne na tyto i další otázky nabízí podcastový rozhovor týdeníku Respekt s Kevinem L. Schwartzem americkým odborníkem na Írán jeho dějiny, kulturu i současnou politiku, který působí v oddělení Blízkého východu Orientálního ústavu AV ČR.

Jaké vyhlídky na příměří v izraelsko-íránském konfliktu se rýsují poté, co dohodu o klidu zbraní údajně porušil Teherán? Jak se summit Severoatlantické aliance vyrovná s výhradami některých členských zemí proti výraznému navýšení výdajů na obranu? A jaký pohyb cen ropy, plynu a pohonných hmot u benzínek se dá čekat v nejbližších dnech a týdnech i s ohledem na vývoj na Blízkém východě?

Proč Írán v reakci na americké bombardování připravuje právě uzavření Hormuzského průlivu? Proč americký prezident Trump riskuje rozšíření blízkovýchodního konfliktu a jakou má podporu Kongresu? A jak oprávněný je zásah Izraele proti Íránu podle mezinárodního práva?

Spojené státy bombardovaly v noci na neděli Írán. Útok provedený spolu s izraelským letectvem podle Pentagonu směřoval na tři zařízení obohacující uran. Co přinese návrat amerického odstrašení? Může Trump donutit Írán k míru hrozbou dalších leteckých útoků? A do jaké situace se kvůli útokům dostává Amerika? „Amerika byla možná donucena Izraelem zahrát karty, které má,“ říká v pořadu Jak to vidí... amerikanista Jiří Pondělíček, komentátor deníku Fórum 24.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co všechno je cílem izraelské vojenské operace proti Íránu? Proč izraelské rakety dopadají i na civilní objekty a instituce? Hrozí rozšíření konfliktu na další státy? A jaká je pozice Česka k nejnovějšímu vývoji na Blízkém východě? Tomáš Pancíř se zeptal bývalého velvyslance v Izraeli, poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?

Kam dospěla bezpečnostní situace na blízkém východě po čtyřech dnech válečného střetu Izraele s Íránem a jak se zatím vyvíjí evakuace českých občanů z Izraele? Mohou izraelské údery výrazněji podlomit pozici íránského režimu? Jak vážné memento představuje fakt, že většina obětí dopravních nehod během tohoto víkendu nebyla připoutaná?

Po úderu Izraele na Írán se dlouholetí nepřátelé ocitli v patrně nejvážnějším vzájemném konfliktu ve svých dějinách. Útoky si od pátku vyměňují obě strany, oběti včetně těch mezi civilisty přibývají. Proč se izraelská vláda rozhodla k akci právě v těchto dnech? Jak silná je zatím íránská odveta? A jaké scénáře dalšího vývoje jsou ve hře?Host: Matouš Horčička - analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na ÍránČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který trvá od minulého pátku, si doposud vyžádal dvě desítky obětí na straně Izraele a více než dvě stovky životů v Íránu. Stovky osob v obou zemích jsou navíc zraněny. Lidé v Teheránu si navíc podle světových médií stěžují, že ve městě pořádně nefungují sirény, není dostatek krytů a při snaze opustit město lidé zůstávají zaseklí v kolonách. Izrael je na podobnou situaci připravenější, říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová: „Izrael žije v permanentním ohrožení, proto jsou tam kryty všude a dobře přístupné, civilní obyvatelstvo je zvyklé na sirény. Nicméně ta situace už trvá dlouho a ačkoliv na Izrael létají rakety často a málokdy se stane, že by měly ničivý efekt, tentokrát se stalo, že minimálně jedna íránská raketa zasáhla obytný dům, což pocitem bezpečí velmi otřáslo." Zapojují se do konfliktu i jiné země? Proč se někteří Češi evakuují například z Jordánska? A jak celá situace otřásla s americko-íránskou jadernou dohodou?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Začala válka mezi Izraelem a Íránem, nebo stále existuje možnost diplomatického urovnání celého konfliktu? Jak útok Izraele na íránská jaderná zařízení ovlivní nadcházející rozhovory Íránu a Spojených států o jaderné dohodě? Co znamená hrozící útok Íránu pro život běžných Izraelců?

Evropská unie přehodnocuje svůj postoj k Izraeli. Většina členských států už připustila, že pokud izraelská armáda v Pásmu Gazy porušuje lidská práva, je potřeba razantně reagovat. „Tento posun i u států, které silně podporovaly Izrael, je nevídaný,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Konečný, politolog a šéf nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ. „Stejně jako dáváme najevo, že odmítáme válečné zločiny Hamásu, bychom měli odmítnout válečné zločiny Izraele.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odkaz na celý dílPoprvé v historii českých sněmovních voleb se opakuje identický souboj jako v roce 2021 - ANO vs. SPOLU, Fiala vs. Babiš. Dokonce i téma kampaní je stejné. Úvaha, kterou jsme v dílu rozvíjeli je, zda SPOLU neměla přijít s novým volebním lídrem. To by umožnilo trochu se očistit od neúspěchů vlády, znovu vytyčit cíle (ke kterým už se minule přihlásili, ale nerealizovali je) a především nabídnout voličům naději na změnu.Došlo v Insideru na vzácný spor o limitech bezmezné podpory Izraele. Jste tým Michal nebo Tomáš? Napište nám, jak bychom měli pojmout volby. Chcete politiky, duely, komentátory, marketéry, všechny, nikoho?Pro pobavení, zmiňované video z úvodu dílu: facebook.com/…/1233828585001153Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.