Podcasts about izraele

Americký prezident Donald Trump je velmi nespokojený s tím, že se spojenci Spojených států v Severoatlantické alianci odmítají zapojit do vojenského tažení USA a Izraele proti Íránu. Nejvíce mu vadí, že ty členské země NATO, které by mohly pomoci s obnovením námořní dopravy v Hormuzském průlivu, odmítly vyslat do průlivu svoje lodě.

„Od 16. století se vytváří nějaký koncept národa. To, že na ten národ někdo zaútočí, Íránci nesou velmi špatně. Takže by to mohlo oproti představám Američanů a Izraelců lidi semknout k tomu režimu blíž,“ míní arabistka a íránistka Lenka Hrabalová. Co očekávat od nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu? Bude mít motivaci ustoupit požadavkům Spojených států a Izraele? A kdo je největším vnitřním nepřítelem země?

Na první pohled to nedává velký smysl. Po americkém a izraelském útoku na Írán odpověděl Teherán nejen bombardováním Izraele a útoky na americké základny v Perském zálivu. Rakety a drony mířily také na státy, které se k operaci přímo nepřipojily. Například na cíle v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech nebo dokonce na britské základny na Kypru a na neutrální Omán. Proč si Írán proti sobě poštvává země, které by jinak mohly zůstat stranou?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na příkladu starověkého Izraele nám Bůh opakovaně ukazuje, jakou marností je modloslužba. Tedy snaha spolehnout se na jinou pomoc a sílu, než je ta Boží. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pět dní po společném útoku Spojených států amerických a Izraele na Írán zůstává mnoho nezodpovězených otázek – nejasná zůstává zejména motivace Spojených států k zásahu. Přední američtí představitelé přišli s několika protichůdnými vyjádřeními. „Musíme se smířit s tím, že je to improvizace a žádný americký plán není. Izraelská strategie je naopak konzistentní,“ shrnuje v pořadu Osobnost Plus politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Íránský režim je od soboty pod palbou Spojených států a Izraele. V zemi ovládané islámskými kleriky je obtížně dostupný internet a už tak zlá situace civilního obyvatelstva se dále zhoršuje. „Myslím, že všichni Íránci byli rádi, když slyšeli, že hlavní představitel režimu Alí Chameneí a další, kteří 30 let zabíjejí lidi, jsou mrtví. Potom už ale žádné dobré zprávy nepřišly, protože válka je hrozná,“ říká tlumočnice a překladatelka Mona Khademi.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šestým dnem pokračuje válka Spojených států a Izraele proti Íránu. Dokážeme dohlédnout její konec? Podle analytika Břetislava Turečka může mít konflikt opačný efekt, než jaký Západ očekává. „Válka oslabuje pragmatiky v Teheránu a posiluje bezpečnostní struktury a revoluční gardy,“ říká. Co znamená rozkolísanost regionu pro svět a globální ekonomiku? A kdo ze situace těží nejvíc?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.

Údery Spojených států a Izraele na Írán nepolevují, stejně jako íránská odveta, která zasahuje také jejich spojence v regionu. Američtí představitelé v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zároveň přicházejí s na první pohled vzájemně rozpornými prohlášeními ohledně cílů a důvodů vojenské akce. Jakou strategii tedy USA a Izrael v případě Íránu sledují?Host: Azriel Bermant - analytik, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v PrazeČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč? Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.). Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků. Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X. Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy a Izrael pokračují v úderech proti Íránu a Írán pokračuje v ostřelování Izraele a amerických spojenců v regionu. Konflikt se taky rozšířil do Libanonu, poté co se do něj zapojilo tamní šíitské militantní hnutí Hizballáh. Čeho zatím vojenská operace Spojených států a Izraele nazvaná Epická zuřivost proti Íránu dosáhla? A jak reaguje a ještě může reagovat íránský režim? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus.

Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.

Spojené státy a Izrael pokračují v úderech proti Íránu a Írán pokračuje v ostřelování Izraele a amerických spojenců v regionu. Konflikt se taky rozšířil do Libanonu, poté co se do něj zapojilo tamní šíitské militantní hnutí Hizballáh. Čeho zatím vojenská operace Spojených států a Izraele nazvaná Epická zuřivost proti Íránu dosáhla? A jak reaguje a ještě může reagovat íránský režim? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy a Izrael zahájily úder proti Íránu. Jak ho prezident Trump zdůvodnil? Nakolik se to dotýká života v Izraeli? A může vést zásah k pádu íránského režimu? Poslechněte si speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

Speciální sobotní vydání k úderům Izraele a USA na cíle v Íránu.

Speciální sobotní vydání k úderům Izraele a USA na cíle v Íránu.

Spojené státy a Izrael zahájily úder proti Íránu. Jak ho prezident Trump zdůvodnil? Nakolik se to dotýká života v Izraeli? A může vést zásah k pádu íránského režimu? Poslechněte si speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

Speciální sobotní vydání k úderům Izraele a USA na cíle v Íránu.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy a Izrael zahájily úder proti Íránu. Jak ho prezident Trump zdůvodnil? Nakolik se to dotýká života v Izraeli? A může vést zásah k pádu íránského režimu? Poslechněte si speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kazatel: Marcus DennyUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 15.2.2026Text: Římanům 11, 11-16

Před týdnem proběhly rozhovory mezi USA a Íránem v Ománu. V tomto týdnu to bylo jedno z témat schůzky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jaká je role Izraele v jednáních Spojených států a Íránu? „Je důležitá a v některých oblastech dokonce zásadní. Netanjahu přijel do Bílého domu už posedmé poté, co Trump nastoupil podruhé do funkce prezidenta. Žádný jiný státník tolikrát do Bílého domu nepřijel,“ všímá si Vlastislav Bříza.

Je tu další příběh starozákonního kazatele Micheáše, který prožíval zármutek nad hříchy Izraele. Jeho poselství nebylo jen o varování a soudu, ale šlo mu o to, aby lidé pochopili důsledky svého jednání, aby poznali Boží spravedlnost i jeho zármutek nad hříchem, a mohli se vrátit.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Může nebo nemůže prezident odmítnout jmenování navrženého ministra? A pokud ano, na základě čeho je to přijatelné? Tento spor se nevede jen v Česku, ale třeba i v Izraeli. Něco z tamního dění může být poučné i pro nás.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lékaři bez hranic musí do konce února opustit Pásmo Gazy. Stejně jako desítky dalších organizací podle Izraele nesplnili podmínky nutné pro registraci, když odmítli poskytnout údaje svých palestinských spolupracovníků. „Vypadá to, že už se nevrátím. Od 1. ledna nesmí žádný náš zahraniční pracovník vstoupit do Gazy a na Západní břeh Jordánu a ani dovézt žádný materiál,“ popisuje v Interview Plus farmaceutka Zuzana Slováková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rada míru, nová mezinárodní instituce, kterou má vést americký prezident Donald Trump, má mimo jiné dohlížet na demilitarizaci a obnovu Pásma Gazy. Bílý dům už jmenoval výkonnou radu pro Gazu, jejíž součástí jsou Jared Kushner, Steve Witkoff, katarští a egyptští představitelé i zástupce Izraele. Jak by měla obnova Gazy vypadat? Analytik Břetislav Tureček v rozhovoru odpoví i na to, jaké jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii či možné důsledky americké vojenské akce proti Íránu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruští hurápatrioté už týden vyzývají Kreml, aby okamžitě poslal protiletecké jednotky i s obsluhou do Teheránu, méně exaltovaní jedinci zase s povzdechem dumají o možné ztrátě dalšího spojence Ruska kvůli spiknutí Spojených států a Izraele.

Pohoří, které v Písni písní symbolizuje pevnou a neochvějnou krásu, místo, kde se odehrálo jedno z výrazných střetnutí mezi těmi, kdo uctívali Hospodina a Baala, místo, kde žila žena, která okouzlila krále Davida. To vše je Karmel, další z míst, na které zamíříme při putování po biblických místech. Radek Hejret přidává i pár současných postřehů a vysvětluje, proč na Karmel musí zamířit každý návštěvník Izraele. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Útok na oslavu židovského svátku Chanuka v Austrálii byl tragickou, ale nikoli nahodilou událostí. Podobných útoků už bylo více a je pravděpodobné, že další přijdou. Půda pro ně je připravená. Útoky na židovské cíle vlastně nikdy v dějinách nepřestaly ani v těch nejnovějších, po vzniku Izraele. Někdy byly, jindy nebyly spojené s čímkoli, co se odehrávalo na Blízkém východě, zejména s izraelsko-palestinským konfliktem.

Útok na oslavu židovského svátku Chanuka v Austrálii byl tragickou, ale nikoli nahodilou událostí. Podobných útoků už bylo více a je pravděpodobné, že další přijdou. Půda pro ně je připravená. Útoky na židovské cíle vlastně nikdy v dějinách nepřestaly ani v těch nejnovějších, po vzniku Izraele. Někdy byly, jindy nebyly spojené s čímkoli, co se odehrávalo na Blízkém východě, zejména s izraelsko-palestinským konfliktem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jeho slova z minulého roku zněla až nezvykle temně, když mluvil o tom, že takhle rozehraný průšvih tu od konce druhé světové války ještě nebyl. Dnes se k tomu publicista a spisovatel Martin C. Putna vrací a nic na své předpovědi nehodlá mírnit. „Je hůř. A pravděpodobně bude hůř,“ říká, když sleduje společnost, kde podle něj na jedné straně prosazuje extrémně pravicový proud, na druhé straně zmizelá normální levice a téměř úplně zmizelý střed, který jen čeká na někoho, kdo ho povede. „Mesiáš už přišel, jiný nepřijde,“ dodává k tomu,  že nikdo z politiků, papežů ani podnikatelů lidstvo nezachrání. Zároveň však mluví o vlastní nejistotě. „Moudrost nemám,“ popisuje spisovatel, jak reviduje starší texty, vrací se ke knihám, které napsal a dokonce má hotový i rukopis, kde si k nim postupně připisuje co všechno napsal špatně. V rozhovoru několikrát zazní i jeho opakované upozornění, že „věci jsou složitější“. To používá Putna i v hodnocení kardinála Dominika Duky, kterého kdysi vnímal v tradici kultivovaného konzervativismu. V závěru jeho působení ale podle něj převažovaly mnohem problematičtější motivy. Silně mluví také o Izraeli. “Mám Izrael strašně rád,“ přiznává a zároveň popisuje vládu „všehoschopného grázla“ a „fanatiků“, hluboké rozdělení společnosti i to, jak část mladší generace bez výhrad přebírá palestinský narativ. „Je to selektivní humanismus,“ myslí si Putna a dodává, že při debatě o Palestině nejde vynechat zmínění Hamásu jako teroristického genocidního hnutí, které chce zničit Izrael. Uprostřed těchto témat však přichází i jiná rovina - Putnova radost z míst, která se nepoddala masovosti. Když mluví o své knize Řím antituristický, popisuje město, kde za hradbami začíná skutečný život: malé fontány, poloprázdná muzea, ulice mimo proudy turistů. Ukazuje italskou metropoli, kterou se dá vidět i jinak, s klidem a možností opravdu vnímat. Do rozhovoru vstupuje i osobní zkušenost z poslední doby - slovní útok v tramvaji právě kvůli jeho veřejným postojům vůči podporovatelům Palestiny. „Nevnímám ho jako démona. Spíš jako oběť,“ říká o muži, který na něj začal křičet.  Jak se mění současná společnost a proč si myslí, že „bude hůř“? Jak se nestat pouhým turistou, který vyhledává jen místa z cizích obrázků a proč by se tomu měla postavit i Praha? A proč řadě politiků vyhovuje, že někteří lidé vzhlíží k ruskému světu? I to zazní v rozhovoru.

Smiřování Izraele a arabského či muslimského světa zpomalilo, nebo se i zastavilo. Něco se ale přece jen děje, jak je patrné na případu Kazachstánu, ale i dalších zemí širšího regionu.

Smiřování Izraele a arabského či muslimského světa zpomalilo, nebo se i zastavilo. Něco se ale přece jen děje, jak je patrné na případu Kazachstánu, ale i dalších zemí širšího regionu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co napovídá návrat rukojmích Hamásu do Izraele o dalších vyhlídkách mírového plánu pro Gazu? Co lze očekávat od jednání státníků v egyptském Šarm aš-Šajchu? Nakolik je technicky složité doložit autenticitu příspěvků na sociálních sítích a jejich autorů? A jak je nastaven režim vycházek v psychiatrických nemocnicích pro potenciálně rizikové osoby?

S Ondřejem Kundrou mimo jiné o plnění mírové dohody mezi Hamásem a izraelskou vládou a plánu prezidenta Donalda Trumpa.Dvacet izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu drželi více než dva roky v zajetí se vrátili domů ke svým bližním. Izrael na oplátku propustil více než 1700 vězněných Palestinců. Jak se daří držet křehký klid zbraní a plnit mírovou dohodu, kterou vedle Egypta nebo Kataru pomohla vyjednat také Spojené státy. A co čekat od mírového summitu v Egyptě, kam míří prezident Donalda Trump po návštěvě Izraele. Nejen to rozebírá Ondřej Kundra se Štěpánem Sedláčkem ve Výtahu Respektu.

„Klíčová otázka v momentě, kdy proběhne první fáze, je, kdy začne rekonstrukce Gazy,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. Jak nejnovější dění vnímají Izraelci? Směřuje vývoj k dvoustátnímu řešení, nebo ne? A čekají Izrael předčasné volby? Poslechněte si rozhovor.

„Klíčová otázka v momentě, kdy proběhne první fáze, je, kdy začne rekonstrukce Gazy,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. Jak nejnovější dění vnímají Izraelci? Směřuje vývoj k dvoustátnímu řešení, nebo ne? A čekají Izrael předčasné volby? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V jistém ohledu nejde o plán na příměří, ale na mír, a to takový, který by představoval základ pro dlouhodobý vývoj, a vlastně i naděje pro širší okolí Izraele a Palestiny. Teoreticky by mohl proměnit dynamiku vztahů v celém regionu.

Arabské země odsoudily útok Izraele na představitele Hamásu v Kataru. Egyptský prezident doslova prohlásil, že to, co se nyní děje, brání mírové budoucnosti. „Nevím, jestli ještě nějaká vyjednávání budou, protože Izrael systematicky likviduje všechny palestinské vyjednavače,“ upozorňuje politoložka a odbornice na Blízký východ Zora Hesová.

Proč Izrael zaútočil na politické šéfy hnutí Hamás v Kataru? Jak nenaletět falešným e-shopům z Číny, které už okradly tisíce zákazníků? A jak se líbí nová pražská kniha Dana Browna jejím překladatelům do češtiny?

Proč Izrael zaútočil na politické šéfy hnutí Hamás v Kataru? Jak nenaletět falešným e-shopům z Číny, které už okradly tisíce zákazníků? A jak se líbí nová pražská kniha Dana Browna jejím překladatelům do češtiny?

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Prezident Petr Pavel narušil zaběhané pořádky české zahraniční politiky. Podle hlavy státu se totiž po razantních akcích Izraele v Pásmu Gazy dá za židovský stát jen těžko postavit. Pavel zároveň kritizoval kabinet Petra Fialy z ODS, který podle něj podporuje Izrael v podstatě bez výhrad k jeho stávající politice. Premiér se proti tvrzení ohradil. Kde jsou historické kořeny pevné podpory Izraele ze strany českých politiků? Jak se liší postoje české veřejnosti?Hostka: Tereza Plíštilová - doktorandka na Katedře mezinárodních vztahů Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě věnuje Blízkému východuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

ČD Cargo propustí 700 zaměstnanců. Proč se nedaří zvýšit zájem dopravců o nákladní vlakovou přepravu? Proč izraelská armáda zahájila další pozemní ofenzivu, tentokrát ve střední části Pásma Gazy? Jaký bude letošní filmový festival v Benátkách a jaká bude česká účast?

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.