Podcasts about izraele

Izraelský bezpečnostní kabinet odmítl plán premiéra Benjamina Netanjahua na okupaci celého Pásma Gazy, ale přistoupil na obsazení města Gaza. „Objevuje se i interpretace, že to není kompromis, ale první fáze a podle reakce následně politické a vojenské vedení Izraele rozhodne jak dál,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Eva Taterová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po dlouhých 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouštěl a dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv. Nakonec se odhodlala k překvapivému krůčku – požádala členské státy, aby pozastavily účast Izraele na výseči vědeckovýzkumného programu EU Horizont. Velvyslanci sedmadvacítky se však zatím neshodli ani na tom.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V souvislosti s válkou v Gaze se objevují dvě přání. Aby válka skončila, a aby vznikl palestinský stát. Toto volání se zhmotnilo ve dvou mezinárodních iniciativách, zjednodušeně řečeno západní a arabské. Představitelé několika západních států dali najevo, že hodlají uznat Stát Palestina. A také představitelé několika arabských a muslimských zemí podepsali prohlášení, kde rovněž žádají dvojstátní řešení palestinského problému, tedy vznik palestinského státu vedle Izraele.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

V další části cyklu Bible Guide, ve kterém v posledních dnech posloucháte obsah 1. knihy Královské, budeme dnes sledovat postupný úpadek Izraele, který se začal přizpůsobovat okolním národům. S tím se ovšem také ztrácely důvody, proč by měl Bůh Izrael chránit, když nebyl ničím výjimečný....

ČD Cargo propustí 700 zaměstnanců. Proč se nedaří zvýšit zájem dopravců o nákladní vlakovou přepravu? Proč izraelská armáda zahájila další pozemní ofenzivu, tentokrát ve střední části Pásma Gazy? Jaký bude letošní filmový festival v Benátkách a jaká bude česká účast?

ČD Cargo propustí 700 zaměstnanců. Proč se nedaří zvýšit zájem dopravců o nákladní vlakovou přepravu? Proč izraelská armáda zahájila další pozemní ofenzivu, tentokrát ve střední části Pásma Gazy? Jaký bude letošní filmový festival v Benátkách a jaká bude česká účast?

ČD Cargo propustí 700 zaměstnanců. Proč se nedaří zvýšit zájem dopravců o nákladní vlakovou přepravu? Proč izraelská armáda zahájila další pozemní ofenzivu, tentokrát ve střední části Pásma Gazy? Jaký bude letošní filmový festival v Benátkách a jaká bude česká účast?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co stojí v programu, který Motoristé sobě představili na sobotním sněmu v Olomouci? Pomohla by straně spolupráce s Přísahou? O co jde ve střetech mezi sunnitskými beduínskými kmeny a milicemi drúzů v Sýrii? Co znamenalo zapojení Izraele, který do konfliktu zasáhl leteckými údery? A jak hodnotí letošní ročník festivalu Colours of Ostrava jeho nastupující ředitel?

Co stojí v programu, který Motoristé sobě představili na sobotním sněmu v Olomouci? Pomohla by straně spolupráce s Přísahou? O co jde ve střetech mezi sunnitskými beduínskými kmeny a milicemi drúzů v Sýrii? Co znamenalo zapojení Izraele, který do konfliktu zasáhl leteckými údery? A jak hodnotí letošní ročník festivalu Colours of Ostrava jeho nastupující ředitel?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Druhý týden probíhají jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Obě strany se obviňují ze sabotování, v Gaze zatím dál umírají civilisté. Kam směřuje izraelsko-palestinský konflikt? Jaké je postavení Palestinců na Západním břehu? Kdo Hamás financoval? Proč vznikají na palestinských územích další židovské osady? A jak nedávný útok Izraele na Írán změnil rozložení vlivu na Blízkém východě? Hostem Věry Štechrové byl politolog Marek Čejka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhý týden probíhají jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Obě strany se obviňují ze sabotování, v Gaze zatím dál umírají civilisté. Kam směřuje izraelsko-palestinský konflikt? Jaké je postavení Palestinců na Západním břehu? Kdo Hamás financoval? Proč vznikají na palestinských územích další židovské osady? A jak nedávný útok Izraele na Írán změnil rozložení vlivu na Blízkém východě? Hostem Věry Štechrové byl politolog Marek Čejka.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Strategicky to byla pořád velká chyba,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana k izraelsko-americkým útokům na íránský jaderný program. Přestože podle něj byly útoky extrémně dobře provedené a došlo k výraznému poničení mnoha zařízení, důsledky vnímá jako vážné: Írán přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, inspektoři nemají přístup k místu, diplomatická řešení byla zmařena a návrat k nim teď bude ještě mnohem těžší. Smetana zároveň upozorňuje, že útoky posílily pozici íránských jestřábů a zvýšily motivaci režimu v jaderném programu pokračovat. Latentní schopnost vyrobit zbraň zůstává, protože zůstala řada zařízení, která poničena nebyla. „Nevíme, jestli si to Írán troufne. Ale je to rozhodně varianta, která se teď zdá pravděpodobnější než před těma útoky,“ varuje expert. V rozhovoru mluví také o rostoucím vlivu Izraele v regionu, o porušování mezinárodního práva a o ztrátě nástrojů mezinárodního společenství. Připomíná, že izraelské akce vedly k vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta. Termín „genocida“ označuje za právně komplikovaný, ale konstatuje, že ve chvíli, kdy je podezření, že by k ní mohlo docházet, jsou státy povinny podniknout potřebná opatření, aby něčemu takovému zabránily. „I velká část Izraelců se začíná pomaličku shodovat, že to je naprosto přes čáru,“ říká k disproporční reakci země na útoky Hamásu ze 7. října 2023 a humanitární krizi v Gaze. Otevřeně kritizuje také způsob, jakým se o konfliktu, ale i o dění okolo Íránu mluví ve veřejném prostoru – v médiích i mezi experty. Podle něj je debata často redukovaná na černobílou a neodráží složitost reality. Upozorňuje také na dvojí metr v hodnocení vyjádření politiků podle toho, zda pocházejí ze států, které „nemáme rádi“, nebo ze zemí našich spojenců. A podle experta není bezproblémové ani nekritické „roztleskávání“ Ukrajiny, které podle jeho slov vadí i Ukrajincům a vedlo k podceňování Ruska, což válkou zasažené zemi nakonec spíše ublížilo. Jak rozsáhlý íránský jaderný program může být a jakou zásadní chybu udělal Donald Trump? Proč použití síly přináší problematický precedent? A proč se Izrael stává v oblasti hegemonem? Pusťte si rozhovor.

V relaci Bible Guide, která postupně mapuje obsah jednotlivých biblických knih, jsme došli až ke 2. knize Samuelově; v ní se budeme probírat nejslavnější etapou dějin Izraele - požehnanou vládou krále Davida.

Završení příběhů tří velkých mužů starověkého Izraele, totiž proroka Samuela, krále Saula a nastupujícího krále Davida popisují závěrečné kapitoly 1. knihy Samuelovy. Jejich obsah vám v pořadu Bible Guide přiblíží pastor Jiří Zdráhal.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je opět ve Spojených státech, kde už potřetí za půl roku jedná se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Řešit mají vztahy s Íránem, ale také situaci v Pásmu Gazy. Ta byla předmětem i přímých víkendových rozhovorů v Kataru, kam byly vyslány delegace Izraele a Hamásu. Výsledky ale nepřinesly. Situace v Gaze se přitom pro dva miliony Palestinců a Palestinek žijících na území zhruba o velikosti Prahy nezlepšuje. Humanitární pomoc na místě koordinuje organizace GHF podporovaná Spojenými státy a Izraelem, u které se humanitární organizace napříč světem obávaly neefektivity, upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Distribuci pomoci zahájila ve druhé polovině května, a to po uvolnění dvouměsíční blokády ze strany Izraele. Nicméně úřady v Gaze pod správou Hamásu varují obyvatele, aby se na tuto organizaci neobraceli, protože tím riskují své životy. Při přebírání pomoci od této organizace dochází k tomu, že civilisté umírají. Úřad vysokého komisaře OSN uvedl, že ke konci června měl informaci o 600 případech zabití u center spravovaných GHF." Izraelská armáda v minulém týdnu přiznala, že u center skutečně došlo ke střelbě do civilistů. Existuje momentálně nějaký plán na obnovu Pásma Gazy a poválečné uspořádání? Jak silné je teroristické hnutí Hamás? A jak se k situaci v Gaze vyjadřují různé státy?

Úplně stejní všeznalci, kteří už nejednou dokázali, že cokoli, co podniká americký prezident Trump, liknavý zbabělec a zároveň agresivní válečný štváč, nutně končí hanebným fiaskem, zkouší demonstrovat tuto tezi na příkladu amerického zásahu v Íránu na straně Izraele.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle některých autorů útok Izraele na Írán, ač věcně určitě oprávněný, rozhodně porušil sdílené mezinárodní právo. Íránu nebyla vyhlášena válka. Přesto proti němu vedena byla. Autoři uzavírají, že dnes mezinárodní právo vůbec ztrácí na významu, a rozhoduje jediné právo, právo silnějšího.

Podle některých autorů útok Izraele na Írán, ač věcně určitě oprávněný, rozhodně porušil sdílené mezinárodní právo. Íránu nebyla vyhlášena válka. Přesto proti němu vedena byla. Autoři uzavírají, že dnes mezinárodní právo vůbec ztrácí na významu, a rozhoduje jediné právo, právo silnějšího. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Kevinem L. Schwartzem z AV ČR o situaci Íránu po sérií útoků na íránský jaderný program, selhání diplomacie i americkém nahlížení na hrozbu v podobě Íránské islámské republiky. Ptal se Štěpán Sedláček.Co se děje v íránské vládě a společnosti po útocích Izraele a Spojených států na jaderná zařízení. Otřásá to krutým íránským režimem, který se donedávná potýkal s nebývalými protesty? Jakou lekci z této války Írán může vyvodit? A v čem je specifická představa, kterou o Íránu mají Američané?Odpovědi nabídne na tyto i další otázky nabízí podcastový rozhovor týdeníku Respekt s Kevinem L. Schwartzem americkým odborníkem na Írán jeho dějiny, kulturu i současnou politiku, který působí v oddělení Blízkého východu Orientálního ústavu AV ČR.

Jaké vyhlídky na příměří v izraelsko-íránském konfliktu se rýsují poté, co dohodu o klidu zbraní údajně porušil Teherán? Jak se summit Severoatlantické aliance vyrovná s výhradami některých členských zemí proti výraznému navýšení výdajů na obranu? A jaký pohyb cen ropy, plynu a pohonných hmot u benzínek se dá čekat v nejbližších dnech a týdnech i s ohledem na vývoj na Blízkém východě?

Jaké vyhlídky na příměří v izraelsko-íránském konfliktu se rýsují poté, co dohodu o klidu zbraní údajně porušil Teherán? Jak se summit Severoatlantické aliance vyrovná s výhradami některých členských zemí proti výraznému navýšení výdajů na obranu? A jaký pohyb cen ropy, plynu a pohonných hmot u benzínek se dá čekat v nejbližších dnech a týdnech i s ohledem na vývoj na Blízkém východě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč Írán v reakci na americké bombardování připravuje právě uzavření Hormuzského průlivu? Proč americký prezident Trump riskuje rozšíření blízkovýchodního konfliktu a jakou má podporu Kongresu? A jak oprávněný je zásah Izraele proti Íránu podle mezinárodního práva?

Spojené státy bombardovaly v noci na neděli Írán. Útok provedený spolu s izraelským letectvem podle Pentagonu směřoval na tři zařízení obohacující uran. Co přinese návrat amerického odstrašení? Může Trump donutit Írán k míru hrozbou dalších leteckých útoků? A do jaké situace se kvůli útokům dostává Amerika? „Amerika byla možná donucena Izraelem zahrát karty, které má,“ říká v pořadu Jak to vidí... amerikanista Jiří Pondělíček, komentátor deníku Fórum 24.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč Írán v reakci na americké bombardování připravuje právě uzavření Hormuzského průlivu? Proč americký prezident Trump riskuje rozšíření blízkovýchodního konfliktu a jakou má podporu Kongresu? A jak oprávněný je zásah Izraele proti Íránu podle mezinárodního práva?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda uhájila u Ústavního soudu zpřísnění předčasných důchodů. Chtělo by na tom hnutí ANO po případném nástupu do vlády něco měnit? Co by znamenal vstup USA do současného izraelsko-íránského konfliktu? A jak se po rekonstrukci promění nová scéna pražského Národního divadla?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co všechno je cílem izraelské vojenské operace proti Íránu? Proč izraelské rakety dopadají i na civilní objekty a instituce? Hrozí rozšíření konfliktu na další státy? A jaká je pozice Česka k nejnovějšímu vývoji na Blízkém východě? Tomáš Pancíř se zeptal bývalého velvyslance v Izraeli, poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První desítky Čechů se kvůli izraelsko-íránskému konfliktu vrátily do Česka. Hlásí se i další zájemci o odjezd z Izraele a Íránu? Ustojí vládní koalice jednání o vyslovení nedůvěry kabinetu? A je vysvětlování bitcoinové kauzy ze strany ODS dostatečné? Vodácká sezona je v plném proudu – jaké změny připravuje Národní park Šumava ohledně Teplé Vltavy, která zažívá kolísání hladiny?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?

Kam dospěla bezpečnostní situace na blízkém východě po čtyřech dnech válečného střetu Izraele s Íránem a jak se zatím vyvíjí evakuace českých občanů z Izraele? Mohou izraelské údery výrazněji podlomit pozici íránského režimu? Jak vážné memento představuje fakt, že většina obětí dopravních nehod během tohoto víkendu nebyla připoutaná?

Po úderu Izraele na Írán se dlouholetí nepřátelé ocitli v patrně nejvážnějším vzájemném konfliktu ve svých dějinách. Útoky si od pátku vyměňují obě strany, oběti včetně těch mezi civilisty přibývají. Proč se izraelská vláda rozhodla k akci právě v těchto dnech? Jak silná je zatím íránská odveta? A jaké scénáře dalšího vývoje jsou ve hře?Host: Matouš Horčička - analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na ÍránČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který trvá od minulého pátku, si doposud vyžádal dvě desítky obětí na straně Izraele a více než dvě stovky životů v Íránu. Stovky osob v obou zemích jsou navíc zraněny. Lidé v Teheránu si navíc podle světových médií stěžují, že ve městě pořádně nefungují sirény, není dostatek krytů a při snaze opustit město lidé zůstávají zaseklí v kolonách. Izrael je na podobnou situaci připravenější, říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová: „Izrael žije v permanentním ohrožení, proto jsou tam kryty všude a dobře přístupné, civilní obyvatelstvo je zvyklé na sirény. Nicméně ta situace už trvá dlouho a ačkoliv na Izrael létají rakety často a málokdy se stane, že by měly ničivý efekt, tentokrát se stalo, že minimálně jedna íránská raketa zasáhla obytný dům, což pocitem bezpečí velmi otřáslo." Zapojují se do konfliktu i jiné země? Proč se někteří Češi evakuují například z Jordánska? A jak celá situace otřásla s americko-íránskou jadernou dohodou?

Kam dospěla bezpečnostní situace na blízkém východě po čtyřech dnech válečného střetu Izraele s Íránem a jak se zatím vyvíjí evakuace českých občanů z Izraele? Mohou izraelské údery výrazněji podlomit pozici íránského režimu? Jak vážné memento představuje fakt, že většina obětí dopravních nehod během tohoto víkendu nebyla připoutaná?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začala válka mezi Izraelem a Íránem, nebo stále existuje možnost diplomatického urovnání celého konfliktu? Jak útok Izraele na íránská jaderná zařízení ovlivní nadcházející rozhovory Íránu a Spojených států o jaderné dohodě? Co znamená hrozící útok Íránu pro život běžných Izraelců?

Začala válka mezi Izraelem a Íránem, nebo stále existuje možnost diplomatického urovnání celého konfliktu? Jak útok Izraele na íránská jaderná zařízení ovlivní nadcházející rozhovory Íránu a Spojených států o jaderné dohodě? Co znamená hrozící útok Íránu pro život běžných Izraelců?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie přehodnocuje svůj postoj k Izraeli. Většina členských států už připustila, že pokud izraelská armáda v Pásmu Gazy porušuje lidská práva, je potřeba razantně reagovat. „Tento posun i u států, které silně podporovaly Izrael, je nevídaný,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Konečný, politolog a šéf nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ. „Stejně jako dáváme najevo, že odmítáme válečné zločiny Hamásu, bychom měli odmítnout válečné zločiny Izraele.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku června vyplula z italské Katánie loď Madleen, se kterou se dvanáctičlenná posádka, včetně třeba švédské aktivistky Grety Thunberg nebo francouzské europoslankyně Rimy Hasan, snažila dostat do Pásma Gazy. Cílem bylo nejen dostat do oblasti humanitární pomoc, ale především upozornit na katastrofální situaci. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac však armádě nařídil, aby loď zastavila a přesměrovala ji do izraelského přístavu Ašdod. Izraelská diplomacie navíc na síti X uvedla: „'Selfie jachta' s 'celebritami' bezpečně směřuje k břehům Izraele. Předpokládá se, že se pasažéři vrátí do svých zemí. Dostali sendviče a vodu. Show skončila," dodalo ministerstvo. Má ale Izrael právo blokovat aktivisty i z pohledu mezinárodního práva? Byla vůbec šance, že by se loď Madleen do Pásma Gazy dostala? A co je vlastně Koalice flotily svobody, která výpravu zorganizovala, za hnutí? I o tom mluví ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.

Odkaz na celý dílPoprvé v historii českých sněmovních voleb se opakuje identický souboj jako v roce 2021 - ANO vs. SPOLU, Fiala vs. Babiš. Dokonce i téma kampaní je stejné. Úvaha, kterou jsme v dílu rozvíjeli je, zda SPOLU neměla přijít s novým volebním lídrem. To by umožnilo trochu se očistit od neúspěchů vlády, znovu vytyčit cíle (ke kterým už se minule přihlásili, ale nerealizovali je) a především nabídnout voličům naději na změnu.Došlo v Insideru na vzácný spor o limitech bezmezné podpory Izraele. Jste tým Michal nebo Tomáš? Napište nám, jak bychom měli pojmout volby. Chcete politiky, duely, komentátory, marketéry, všechny, nikoho?Pro pobavení, zmiňované video z úvodu dílu: facebook.com/…/1233828585001153Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle doba je přelomová a atmosféra je velmi nebezpečná,“ říká teolog, sociolog a katolický kněz Tomáš Halík. Lidé si podle něj nerozumí třeba ani ve vlastních rodinách a do popředí se derou populisté, kteří využívají strach a nenávist. „Politickou elitu nejde oddělit od těch, kteří ji volí. Problémy extremismu a fanatismu nejsou jenom problémy fanatiků, ale i lidí, kteří se nechají zfanatizovat,“ obrací se Halík k některým voličům a dodává, že se obává, že v Česku máme čím dál tím více nezodpovědných voličů. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč ho zneklidňuje podoba současné opozice, proč považuje Donalda Trumpa za „monstrum“ a Benjamina Netanjahua za válečného zločince. Podle Halíka právě izraelský premiér nese výrazný díl viny na drastickém úpadku mezinárodní pověsti Izraele i na děsivém vzestupu antisemitismu ve světě. „Co Izrael v Gaze dělá, už dávno překročilo hranice něčeho, jako je ‚nutná sebeobrana‘. Izrael tím ztrácí morální kapitál, který získal po holocaustu,“ říká Halík a vyčítá bezpodmínečnou podporu izraelské vlády ze strany některých českých politiků. Kritizuje mimo jiné i ministryni Janu Černochovou, která po začátku války volala po vystoupení Česka z OSN. Halík dokonce nechápe, že ji premiér Petr Fiala po takovém výroku ponechal ve funkci ministryně. V rozhovoru se vyjadřuje také k situaci v katolické církvi – pokud jde o tu českou, Halík by si přál jiný styl vedení. Doufá proto, že na post pražského arcibiskupa Jana Graubnera přijde někdo komunikativnější a někdo, kdo si více uvědomuje, „která hodina bije“. Katolickému knězi také vadí způsob, jakým byl odvolán Marek Orko Vácha – bez diskuse, „jako za komunistických církevních tajemníků“ –, což v něm zanechalo pocit hlubokého zklamání a zranění. Halík se opatrně staví také k Vatikánské smlouvě. Podle něj neznamená zásadní změnu, ale upozorňuje na „nešťastnou formulaci“ týkající se zpovědního tajemství. Právě ta by podle kritiků mohla zhoršit postavení obětí sexuálního násilí, a proto se vyjadřují proti její ratifikaci. Takové obavy jsou ale podle Halíka mylné a dokonce si myslí, že se kritika přehání. Halík tvrdí, že dnes si už církev uvědomuje závažnost těchto selhání a že v některých ohledech je díky zvýšenému veřejnému tlaku bezpečnějším prostředím než jiné instituce. Jak vnímá kritiku nově zvoleného papeže Lva XIV., že sexuální zneužívání přehlížel? Čí je podle něj takové dění v církvi největší selhání? Kdo jsou podle něj trojští koně Ruska v Evropské unii? Jak moc Trump ochromuje Ameriku a jak vedle něj může působit na americkou společnost nový papež? I to se dozvíte v rozhovoru.

Jak by měla česká diplomacie přispět k ochraně civilistů v Pásmu Gazy? „Je důležité jednat s lídry klíčových mezinárodních lidskoprávních institucí, jako zmiňovaný komisař pro lidská práva OSN, případně vysoký komisař pro uprchlíky a skutečně reflektovat to, že v tom území dochází ke ztrátám tisíců nevinných lidí, kteří nemají šanci se jakkoliv zachránit,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, náměstkyně ministra pro evropské záležitosti.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropská unie chystá revizi asociační dohody s Izraelem, odůvodňuje to katastrofální situací v Pásmu Gazy. Izraelská armáda tam vede novou ofenzivu a dva a půl měsíce tam nevpouštěla humanitární pomoc. „České republice jako spojenci Izraele by slušelo, kdybychom nedávali Izraeli bianco šek,“ souhlasí s revizí v pořadu Pro a proti senátor Pavel Fischer (nez.). „Nezbavujme se nástroje, jak na Izrael tlačit,“ namítá pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.