Podcasts about izraele

Jaké vyhlídky na příměří v izraelsko-íránském konfliktu se rýsují poté, co dohodu o klidu zbraní údajně porušil Teherán? Jak se summit Severoatlantické aliance vyrovná s výhradami některých členských zemí proti výraznému navýšení výdajů na obranu? A jaký pohyb cen ropy, plynu a pohonných hmot u benzínek se dá čekat v nejbližších dnech a týdnech i s ohledem na vývoj na Blízkém východě?

Proč Írán v reakci na americké bombardování připravuje právě uzavření Hormuzského průlivu? Proč americký prezident Trump riskuje rozšíření blízkovýchodního konfliktu a jakou má podporu Kongresu? A jak oprávněný je zásah Izraele proti Íránu podle mezinárodního práva?

Izrael je součástí dalšího konfliktu – minulý týden zaútočil na Írán, aby zničil jeho jaderný program. Může konflikt ohrozit EU nebo přímo Česko coby silného podporovatele Izraele? A nestává se Česko v EU v této roli izolovanější? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá Petr Hladík, ředitel odboru států Blízkého východu a severní Afriky na Ministerstvu zahraničí ČR.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJsme na prahu demografické katastrofy? Rok od roku se v Česku rodí míň a míň dětí. „V roce 2021 se jich narodilo 112 tisíc. Ale to bylo ještě před covidovými vakcínami. Jestli bude pokračovat trend, tak letos se jich narodí 73 tisíc. To je výrazně dramatičtější, než ten slavný propad v první polovině devadesátých let,“ říká Daniel Kaiser. „Když se podíváme celosvětově, tak tam pokles porodnosti s proočkovaností populace nesouvisí. Že by ta korelace byla jenom v Česku?“ diví se Ondřej Šmigol.Izraelské stíhačky nejdřív zlikvidovaly íránskou protileteckou obranu, velkou část vojenského vedení a zároveň útočí na různá jaderná zařízení po Íránu. „Buď s cílem dohnat Íránce k dohodě, kdy bude souhlasit s Trumpovým nápadem, že se vzdají obohacování uranu, anebo že celý jejich jaderný program zničí,“ vysvětluje Šmigol. „Po zkušenosti posledních pětadvaceti let musíme být neskutečně skeptičtí, když se na blízkém východě rozjíždí další regionální válka. Netanyahu je podle mě naprosto nedůvěryhodný člověk,“ oponuje Kaiser.A domácí politika? „Ono se nic moc neděje. Ale když Andrej Babiš spustí ten svůj šílený hysterický ječák, tak paradoxně pomáhá koalici Spolu,“ říká Dalibor Balšínek.Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Ondřej Šmigol a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?

Kam dospěla bezpečnostní situace na blízkém východě po čtyřech dnech válečného střetu Izraele s Íránem a jak se zatím vyvíjí evakuace českých občanů z Izraele? Mohou izraelské údery výrazněji podlomit pozici íránského režimu? Jak vážné memento představuje fakt, že většina obětí dopravních nehod během tohoto víkendu nebyla připoutaná?

Po úderu Izraele na Írán se dlouholetí nepřátelé ocitli v patrně nejvážnějším vzájemném konfliktu ve svých dějinách. Útoky si od pátku vyměňují obě strany, oběti včetně těch mezi civilisty přibývají. Proč se izraelská vláda rozhodla k akci právě v těchto dnech? Jak silná je zatím íránská odveta? A jaké scénáře dalšího vývoje jsou ve hře?Host: Matouš Horčička - analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na ÍránČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam dospěla bezpečnostní situace na blízkém východě po čtyřech dnech válečného střetu Izraele s Íránem a jak se zatím vyvíjí evakuace českých občanů z Izraele? Mohou izraelské údery výrazněji podlomit pozici íránského režimu? Jak vážné memento představuje fakt, že většina obětí dopravních nehod během tohoto víkendu nebyla připoutaná?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Petra Fialy (ODS) by rozhodně kvůli kauze bitcoiny padnout měla. V pořadu Echo Prime Time to v neděli řekl europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO). Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) reagoval s tím, že věří, že kabinet hlasování o nedůvěře příští týden ustojí. Následně je hostem Echo Prime Time Kirill Juran, právní zástupce lidí, kteří od státu koupili momentálně skloňované bitcoiny. Kdo jsou lidé, kteří od státu vydražili darované bitcoiny? Přestože za ně zaplatili, někteří část z nich doteď nedostali a ministerstvo s nimi týdny nekomunikuje. I o tom se vede debata na Echo Prime Time.Dalším tématem byl konflikt mezi Íránem. Podle ministra Lipavského se nezdá, že by měl konflikt skončit v řádu dní, ale nedomnívá se, že by měl vést ke globální destabilizaci. V systému Drozd je na místě podle ministra 144 Čechů a Česká republika se jim snaží zajistit repatriační lety. „Izrael si velmi pečlivě vybírá, proti kterým ze svých oponentů zasáhne. Jsou to oponenti, kteří říkají, že Izrael musí být zničen jako stát. To není agrese, to je právo na sebeobranu,“ uvedl Lipavský s tím, že nejen Izrael, ale i nezávislé organizace jako OSN, potvrzovaly, že Írán obohacuje uran a snaží se zajistit jaderný nosič.Podle Bžocha byl útok Izraele na Írán oprávněný. „Není to nový konflikt, Izrael je s Íránem v konfliktu dlouhá léta. Musel přikročit k tomuto kroku a myslím si, že to bylo velmi oprávněné. Představitelé íránského režimu neustále hovoří o tom, že Izrael musí být zničen,” dodal Bžoch s tím, že Írán rozdmýchává konflikty v regionu a způsobuje destabilizaci.

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začala válka mezi Izraelem a Íránem, nebo stále existuje možnost diplomatického urovnání celého konfliktu? Jak útok Izraele na íránská jaderná zařízení ovlivní nadcházející rozhovory Íránu a Spojených států o jaderné dohodě? Co znamená hrozící útok Íránu pro život běžných Izraelců?

Začala válka mezi Izraelem a Íránem, nebo stále existuje možnost diplomatického urovnání celého konfliktu? Jak útok Izraele na íránská jaderná zařízení ovlivní nadcházející rozhovory Íránu a Spojených států o jaderné dohodě? Co znamená hrozící útok Íránu pro život běžných Izraelců?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie přehodnocuje svůj postoj k Izraeli. Většina členských států už připustila, že pokud izraelská armáda v Pásmu Gazy porušuje lidská práva, je potřeba razantně reagovat. „Tento posun i u států, které silně podporovaly Izrael, je nevídaný,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Konečný, politolog a šéf nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ. „Stejně jako dáváme najevo, že odmítáme válečné zločiny Hamásu, bychom měli odmítnout válečné zločiny Izraele.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku června vyplula z italské Katánie loď Madleen, se kterou se dvanáctičlenná posádka, včetně třeba švédské aktivistky Grety Thunberg nebo francouzské europoslankyně Rimy Hasan, snažila dostat do Pásma Gazy. Cílem bylo nejen dostat do oblasti humanitární pomoc, ale především upozornit na katastrofální situaci. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac však armádě nařídil, aby loď zastavila a přesměrovala ji do izraelského přístavu Ašdod. Izraelská diplomacie navíc na síti X uvedla: „'Selfie jachta' s 'celebritami' bezpečně směřuje k břehům Izraele. Předpokládá se, že se pasažéři vrátí do svých zemí. Dostali sendviče a vodu. Show skončila," dodalo ministerstvo. Má ale Izrael právo blokovat aktivisty i z pohledu mezinárodního práva? Byla vůbec šance, že by se loď Madleen do Pásma Gazy dostala? A co je vlastně Koalice flotily svobody, která výpravu zorganizovala, za hnutí? I o tom mluví ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.

Odkaz na celý dílPoprvé v historii českých sněmovních voleb se opakuje identický souboj jako v roce 2021 - ANO vs. SPOLU, Fiala vs. Babiš. Dokonce i téma kampaní je stejné. Úvaha, kterou jsme v dílu rozvíjeli je, zda SPOLU neměla přijít s novým volebním lídrem. To by umožnilo trochu se očistit od neúspěchů vlády, znovu vytyčit cíle (ke kterým už se minule přihlásili, ale nerealizovali je) a především nabídnout voličům naději na změnu.Došlo v Insideru na vzácný spor o limitech bezmezné podpory Izraele. Jste tým Michal nebo Tomáš? Napište nám, jak bychom měli pojmout volby. Chcete politiky, duely, komentátory, marketéry, všechny, nikoho?Pro pobavení, zmiňované video z úvodu dílu: facebook.com/…/1233828585001153Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle doba je přelomová a atmosféra je velmi nebezpečná,“ říká teolog, sociolog a katolický kněz Tomáš Halík. Lidé si podle něj nerozumí třeba ani ve vlastních rodinách a do popředí se derou populisté, kteří využívají strach a nenávist. „Politickou elitu nejde oddělit od těch, kteří ji volí. Problémy extremismu a fanatismu nejsou jenom problémy fanatiků, ale i lidí, kteří se nechají zfanatizovat,“ obrací se Halík k některým voličům a dodává, že se obává, že v Česku máme čím dál tím více nezodpovědných voličů. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč ho zneklidňuje podoba současné opozice, proč považuje Donalda Trumpa za „monstrum“ a Benjamina Netanjahua za válečného zločince. Podle Halíka právě izraelský premiér nese výrazný díl viny na drastickém úpadku mezinárodní pověsti Izraele i na děsivém vzestupu antisemitismu ve světě. „Co Izrael v Gaze dělá, už dávno překročilo hranice něčeho, jako je ‚nutná sebeobrana‘. Izrael tím ztrácí morální kapitál, který získal po holocaustu,“ říká Halík a vyčítá bezpodmínečnou podporu izraelské vlády ze strany některých českých politiků. Kritizuje mimo jiné i ministryni Janu Černochovou, která po začátku války volala po vystoupení Česka z OSN. Halík dokonce nechápe, že ji premiér Petr Fiala po takovém výroku ponechal ve funkci ministryně. V rozhovoru se vyjadřuje také k situaci v katolické církvi – pokud jde o tu českou, Halík by si přál jiný styl vedení. Doufá proto, že na post pražského arcibiskupa Jana Graubnera přijde někdo komunikativnější a někdo, kdo si více uvědomuje, „která hodina bije“. Katolickému knězi také vadí způsob, jakým byl odvolán Marek Orko Vácha – bez diskuse, „jako za komunistických církevních tajemníků“ –, což v něm zanechalo pocit hlubokého zklamání a zranění. Halík se opatrně staví také k Vatikánské smlouvě. Podle něj neznamená zásadní změnu, ale upozorňuje na „nešťastnou formulaci“ týkající se zpovědního tajemství. Právě ta by podle kritiků mohla zhoršit postavení obětí sexuálního násilí, a proto se vyjadřují proti její ratifikaci. Takové obavy jsou ale podle Halíka mylné a dokonce si myslí, že se kritika přehání. Halík tvrdí, že dnes si už církev uvědomuje závažnost těchto selhání a že v některých ohledech je díky zvýšenému veřejnému tlaku bezpečnějším prostředím než jiné instituce. Jak vnímá kritiku nově zvoleného papeže Lva XIV., že sexuální zneužívání přehlížel? Čí je podle něj takové dění v církvi největší selhání? Kdo jsou podle něj trojští koně Ruska v Evropské unii? Jak moc Trump ochromuje Ameriku a jak vedle něj může působit na americkou společnost nový papež? I to se dozvíte v rozhovoru.

Jak se vyrovnáváme s tím, když se něco nepovede podle našich představ? A jak se vyrovnáváme s tím, když se za něco modlíme a ono to nevyjde?V knize Jeremiáš máme tři "postavy", kterým nejde nic tak, jak by chtěli a jak si představovali: Jeremiáš, Židé a Bůh. Jaké jsou jejich reakce na tuto skutečnost?Jer. 38, 14 - 18Král Sidkiáš si pak nechal proroka Jeremiáše přivést ke třetímu vchodu do Hospodinova chrámu. “Chci od tebe slyšet slovo,” řekl král Jeremiášovi. “Nic přede mnou netaj.”“Copak bys mě nezabil, kdybych ti to řekl?” odpověděl Jeremiáš Sidkiášovi. “I kdybych ti poradil, neposlechneš mě.”Sidkiáš ale Jeremiášovi potají odpřisáhl: “Jakože je živ Hospodin, který nám dal život, nezabiji tě ani tě nevydám do rukou těch, kdo tě chtějí zabít.”Nato Jeremiáš Sidkiášovi řekl: “Tak praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Pokud se dobrovolně vzdáš velitelům babylonského krále, zachráníš si život a toto město nebude vypáleno; tak přežiješ i s celou rodinou. Pokud se však velitelům babylonského krále nevzdáš, pak město padne do rukou babyloňanů. Ti je vypálí a jejich rukám neunikneš ani ty.”Jer. 39, 4 - 7Jakmile je judský král Sidkijáš zahlédl, dal se se všemi vojáky na útěk. Opustili město v noci přes královskou zahradu, brankou mezi zdmi. Babylonské vojsko se pustilo za nimi. Zajali ho a odvedli k bab. králi. Bab. král před Sidk. očima popravil jeho syny; popravil také veškerou judskou šlechtu. Sidkijášovi pak vyloupl oči, spoutal ho bronzovými řetězy a odvlekl ho do Babylonu. Jer. 42, 1 - 19Všichni vojenští velitelé i všechen lid, pak přišli a oslovili proroka Jeremijáše: “Vyslyš prosím naši pokornou prosbu. Modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento pozůstatek lidu. Kéž nám Hospodin, tvůj Bůh oznámí, kam máme jít a co máme dělat.”“Dobrá,” odpověděl jim prorok Jeremijáš. “Budu se modlit k Hospodinu, vašemu Bohu, jak žádáte. Cokoli vám Hospodin odpoví, to vám oznámím a nic vám nezamlčím.”Po deseti dnech pak Jeremiáš dostal slovo Hospodinovo. “Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Jestliže zůstanete v této zemi, vybuduji vás a nezbořím, zasadím vás a nevykořením, neboť upustím od zla, které jsem na vás uvalil. Nebojte se babylonského krále. Vždyť já jsem s vámi, abych vás zachránil a vysvobodil vás z jeho ruky. Jestliže se rozhodnete jít do Egypta a usadit se tam, pak vás tam v Egyptě stihne meč, jehož se bojíte, a dolehne na vás hlad, jehož se obáváte, takže tam v Egyptě zemřete. Jer 43, 2 - 3“Lžeš! Hospodin, náš Bůh, by tě neposlal říci: ‘Nechoďte do Egypta.' Jer 2, 2 - 11“Vzpomínám, jak jsi v mládí byla oddaná, jak jsi milovala jako nevěsta, jak si mě následovala pouští, v tom nehostinném kraji. Izrael býval Hospodinu svatý, byl prvotinou jeho úrody; všichni, kdo jej hltali, bývali potrestáni a přišlo na ně neštěstí,” praví Hospodin. “Co na mně vaši otcové našli špatného, že ode mě odešli tak daleko?  Už se neptali: ‘Kde je Hospodin, který nás vyvedl z Egypta.' ‘Ani kněží se neptali: Kde je Hospodin?'Jer. 3 11 - 13Jer. 31, 31 - 34“Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem Izraele a s domem Judy uzavřu novou smlouvu. Svůj zákon vložím do jejich nitra a napíšu jim ho na srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Už se nebudou navzájem poučovat a jedni druhé nabádat: ‘Poznejte Hospodina!' všichni  mě totiž budou znát, od nejmenších až po největší z nich, praví Hospodin. Odpustím jim jejich viny a už nikdy nevzpomenu na jejich hřích.”Žd. 8, 6 - 12:Ježíši však byla svěřena mnohem vznešenější služba, neboť se stal prostředníkem lepší smlouvy, založené na lepších zaslíbeních. Kdyby té první smlouvě nebylo co vytknout, nebylo by ji potřeba nahrazovat jinou. Řím. 8, 1 - 3A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši. Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti. Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk.

Jak by měla česká diplomacie přispět k ochraně civilistů v Pásmu Gazy? „Je důležité jednat s lídry klíčových mezinárodních lidskoprávních institucí, jako zmiňovaný komisař pro lidská práva OSN, případně vysoký komisař pro uprchlíky a skutečně reflektovat to, že v tom území dochází ke ztrátám tisíců nevinných lidí, kteří nemají šanci se jakkoliv zachránit,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, náměstkyně ministra pro evropské záležitosti.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropská unie chystá revizi asociační dohody s Izraelem, odůvodňuje to katastrofální situací v Pásmu Gazy. Izraelská armáda tam vede novou ofenzivu a dva a půl měsíce tam nevpouštěla humanitární pomoc. „České republice jako spojenci Izraele by slušelo, kdybychom nedávali Izraeli bianco šek,“ souhlasí s revizí v pořadu Pro a proti senátor Pavel Fischer (nez.). „Nezbavujme se nástroje, jak na Izrael tlačit,“ namítá pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně promluvil o konci vlády Hamásu a vojenské kontrole Gazy. Podmínkou míru ale má být i implementace plánu Donalda Trumpa na etnickou čistku Palestiny. Jak zareagují spojenci Izraele? A jak vysokou cenu za svoji strategii země zaplatí? Analytička Irena Kalhousová ještě přiblíží, jak aktuálně vypadá humanitární situace v Gaze, i to, nakolik jsou podložené zpravodajské informace, že Izrael chystá úder na íránská jaderná zařízení.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem. Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády. Jak mohou uprostřed izraelského bombardování Gazanům pomáhat humanitární organizace? Vladimír Kroc se zeptal ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepřátelé Izraele si byli velmi dobře vědomí, že jsou pod ochranou Boží a tak se pokusili prokletím tuto ochranu zrušit. Ale Boha nikdy nikdo nepřelstí ani nezatlačí do kouta - což zjišťujeme při čtení závěrečných kapitol biblické knihy Numeri.

Nový díl Studia Alarm se věnuje hladomoru v Gaze, změnám vnímání Izraele ve světě i posunu v rétorice izraelských politiků. V novém díle Studia Alarm, který jsme poprvé natáčeli v našem novém studiu, si Jan Bělíček povídal s Davidem Scharfem a Sašou Uhlovou o situaci v Gaze. Situace je kritická, více jak dva měsíce blokády pro Gazany znamenají, že trpí hladem, a zároveň je izraelská armáda stále bombarduje. V posledních týdnech sledujeme, že se kritika Izraele u nás i ve světě stupňuje. Španělský premiér Pedro Sánchez nedávno označil Izrael za genocidní stát a prohlásil, že Španělsko s takovými státy neobchoduje. Emmanuel Macron zase prohlásil, že izraelská politika v Gaze je ostudná, načež ho Benjamin Netanjahu označil za pomocníka Hamásu. Důvodů, proč evropští politici Izrael začínají kritizovat, je víc. Jednak porušil příměří a začal znova bombardovat Gazu, kam nepouští žádné jídlo ani jinou pomoc. Izraelští představitelé se zároveň netají s tím, že chtějí provést v Gaze etnickou čistku. Proto je pro evropské představitele stále těžší stát na straně Izraele. Změna rétoriky souvisí s radikalizací izraelské společnosti a také s efektem Trumpa, který rezignoval na jazyk lidských práv. Přestože si přes 70 procent Izraelců přeje, aby se rukojmí vrátili a válka skončila, izraelská vláda už otevřeně deklaruje, že rukojmí nejsou jejich prioritou a i kdyby se vrátili, chce plán etnické čistky dokončit. Zároveň se v izraelské společnosti normalizují genocidní výroky a společnost se posouvá ke krajní pravici. Je otázka, zda světové společenství dospěje do bodu, kdy dokáže odsoudit genocidu a vytvořit tlak na Izrael, aby ji přestal páchat. Duch doby se posouvá, což by se nestalo bez nasazení lidí, kteří protestují proti tomu, co se v Gaze děje. Na druhou stranu některé státy jako například Německo nebo USA omezují svobodu slova právě v souvislosti s tímto tématem. V České republice se stupňuje tlak na politiky, kteří ke genocidě zatvrzele mlčí, a senátoři dokonce plánují slyšení o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jediný senátor, který se proti tomu razantně vymezil, byl Pavel Fischer, který nápad označil za podporu extremistických hlasů v Izraeli a atak na mezinárodní právo. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Jakou podporu má izraelské vedení, které rozjelo novou pozemní operaci v Pásmu Gazy? Jak jednotné je hnutí STAN několik měsíců před volbami? Jaká preventivní opatření jsou nutná po hospitalizaci pacienta v pražské nemocnici na Bulovce s podezřením na nákazu vysoce infekční nemocí? A jaké příběhy připomíná už 10. ročník Benefičního běhu pro Paměť národa? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příslušníci kmene Lévi měli ve společenství starověkého Izraele důležitou roli a poslání, což popisuje biblická kniha Numeri, kterou právě procházíme v cyklu Bible Guide. Pastor Jiří Zdráhal nás provede 7.-9. kapitolou, která popisuje vyjití Izraelců do zaslíbené země.

Nekritická podpora postupu Izraele v Gaze je už neudržitelná. Digitální risk neproměnil Ivan Bartoš v zisk. Terapeutická diplomacie premiérky Meloniové. Trump věří, že trhy skáčou, jak pískne. Jen jestli se nepřepočítal. Mohou velké koalice za růst extremismu? Vždycky pomůže, když posádka fungujeVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek chlapce z Gazy, který přišel při izraelském leteckém útoku o obě ruce, se stal nejlepší fotografií letošního ročníku World Press Photo. Nijak dramatický portrét malého kluka s pahýly místo rukou mlčky připomíná utrpení civilních obyvatel Gazy právě v době, kdy se tam situace ještě zhoršuje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už první izraelský prezident říkal, že jediné, co mají, jsou jejich hlavy a inteligence. David Marek, spoluzakladatel fondu Tachles VC, který se zaměřuje právě na izraelské startupy, říká, že ho nepřestává inspirovat, jak se země díky tomu stala světovou špičkou. „Doslovný překlad pojmu chucpe je odvaha hraničící s drzostí. Díky tomu jsou Izraelci schopní jít velmi rychle kupředu,“ říká Marek. Zatímco v Česku jsme zvyklí všechno dopředu naplánovat, Izraelec postupuje velmi rychle a pokud je nucen improvizovat, improvizuje. Marek popisuje, jak se to odráží v byznysových jednáních. Podle něj je navíc unikátní, že tamní startupový ekosystém je výsledkem spolupráce soukromého sektoru, veřejné správy, školství a armády. V podcastu probíráme, jak se jeho fondu daří a na které konkrétní oblasti cílí.Izrael je fascinující v tom, že se ze zemědělského státu stal technologickou velmocí.A co se v tomto díle ještě dozvíte:proč se fond Tachles zaměřuje na izraelské startupy a které obory jsou pro něj nejzajímavějšízda je pro efektivní investování a vyjednávání v Izraeli důležité mít v týmu Izraelce a zda je nutné znát hebrejštinudo kterých startupů už Tachles investoval a kolik jich chce mít celkem v portfoliuv čem Davidovi pomáhá studium čínštinyco všechno přispívá k úspěchu Izraele jako startupové země a čím by se mohlo inspirovat Českoco Tachles sleduje v rámci iniciativy Česko-izraelské technologické inovační fórum a jak lze přenést izraelský inovační model do Českajak současná geopolitická situace, Donald Trump a konflikt v Izraeli ovlivňují tamní startupovou scénuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Telefonát roku? „Trump s Putinem probrali bezpečnostní situaci celoevropského charakteru a k tomu dokázali rozehrát hokejovou partii mezi NHL a KHL. Putin ví, že pro Trumpa je důležitější Blízký východ než rusko-ukrajinský konflikt,“ vysvětluje analytik Bříza. Podle něj se oba státníci shodli, že Írán nesmí ohrozit existenci Izraele. „Putin bude apelovat na Írán, aby nepokračoval ve vysoké intenzitě výroby jaderné zbraně.“ Jaký signál teď vysílá Ukrajina? Udrží Západ jednotu?

Dá se mluvit o příměří v Pásmu Gazy i po obnovených vzdušných útocích Izraele? Co čeká český ministr zahraničí od dnešního telefonátu amerického a ruského prezidenta? A proč je v Česku stále nedostatek pěstounských rodin, především dlouhodobých pěstounů?

Dá se mluvit o příměří v Pásmu Gazy i po obnovených vzdušných útocích Izraele? Co čeká český ministr zahraničí od dnešního telefonátu amerického a ruského prezidenta? A proč je v Česku stále nedostatek pěstounských rodin, především dlouhodobých pěstounů?

Dá se mluvit o příměří v Pásmu Gazy i po obnovených vzdušných útocích Izraele? Co čeká český ministr zahraničí od dnešního telefonátu amerického a ruského prezidenta? A proč je v Česku stále nedostatek pěstounských rodin, především dlouhodobých pěstounů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

Prezident USA Donald Trump slíbil Hamásu peklo, pokud nepropustí izraelské rukojmí. Jeho administrativa pak přiznala, že jednala s teroristickou organizací bez vědomí Izraele. Proč izraelskému prezidentovi Benjaminovi Netanjahuovi vyhovuje, že se ohledně Hamásu nic neděje? Proč nebyla izraelská armáda připravena na útoky Hamásu ze 7. října 2023? Věděli o přípravách předem? A jaká je budoucnost Pásma Gazy? Odpovídá analytička Irena Kalhousová z izraelských studií FSV UK.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident USA Donald Trump slíbil Hamásu peklo, pokud nepropustí izraelské rukojmí. Jeho administrativa pak přiznala, že jednala s teroristickou organizací bez vědomí Izraele. Proč izraelskému prezidentovi Benjaminovi Netanjahuovi vyhovuje, že se ohledně Hamásu nic neděje? Proč nebyla izraelská armáda připravena na útoky Hamásu ze 7. října 2023? Věděli o přípravách předem? A jaká je budoucnost Pásma Gazy? Odpovídá analytička Irena Kalhousová z izraelských studií FSV UK.

Izrael je pro nás podle ministra zahraničí klíčovým partnerem na Blízkém východě, kterého podporujeme v Evropské unii či OSN. Nevadí, když Izrael společně s USA a Ruskem či Severní Koreou hlasuje v OSN proti rezoluci požadující územní integritu Ukrajiny? Také na to se Tomáš Pancíř ptal ministra zahraničí Jana Lipavského, který se z Izraele vrátil.

Izrael je pro nás podle ministra zahraničí klíčovým partnerem na Blízkém východě, kterého podporujeme v Evropské unii či OSN. Nevadí, když Izrael společně s USA a Ruskem či Severní Koreou hlasuje v OSN proti rezoluci požadující územní integritu Ukrajiny? Také na to se Tomáš Pancíř ptal ministra zahraničí Jana Lipavského, který se z Izraele vrátil.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci a vědkyně z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?

„Trump se chce jasně vymezit proti předchozí Bidenově administrativě a ukázat, že nebude blokovat dodávky zbraní do Izraele,“ komentuje nedávné kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa politoložka a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Druhá věc, o kterou mu jde, je případně získat Nobelovu cenu, pokud by se podařilo uzavřít příměří mezi Saúdskou Arábií a Izraelem,“ vysvětluje.

„Trump se chce jasně vymezit proti předchozí Bidenově administrativě a ukázat, že nebude blokovat dodávky zbraní do Izraele,“ komentuje nedávné kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa politoložka a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Druhá věc, o kterou mu jde, je případně získat Nobelovu cenu, pokud by se podařilo uzavřít příměří mezi Saúdskou Arábií a Izraelem,“ vysvětluje.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Izraeli zažil ostřelování, nálety, krvavý teroristický útok ze 7. října i přes rok trvající válku v Gaze. Teď se tam po pár týdnech v Praze vrací a říká: “ Izrael měl růžové sny o totální kapitulaci Hamásu, to evidentně nevyšlo.“Je to už téměř sedm let, co tehdy populární moderátor politických debat v České televizi David Borek změnil práci. Aniž by měl velké zkušenosti s prací reportéra, kývl na nečekanou nabídku nadřízených stát se zpravodajem ČT na Blízkém východě. Po měsících příprav sbalil věci a odjel do Tel Avivu.„Obsadili mě proti roli, jak se říká na divadle, a vlastně mi přijde, že to vyšlo. Nikde jsem si neumetal cestičku, nikde jsem si dopředu nevyjednával, že bych to možná chtěl dělat. Dokonce ani nevěděli, že mám k Izraeli vazby a že jsem už tehdy uměl trochu hebrejsky,“ vypráví David Borek, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Zpravodajský post v Izraeli přebíral po Jakubovi Sántó na jaře 2019 a už na něm přesluhuje. Televize totiž zahraniční posty obměňuje zhruba po pěti letech.„Zahraniční zpravodaj je profese, která enormně zatěžuje osobní i rodinný život. Jste jako strážce majáku na opuštěném ostrově, kde jste více méně sám sobě kuchařem, řidičem, produkčním a reportérem. Je to práce hektická, ale zároveň velice, když to řeknu ošklivě, rajcovní,“ říká Borek, který byl kolem Vánoc několik týdnů doma v Praze. S vedením televize se prý dohodl na zatím neurčitém prodloužení svého zpravodajského mandátu.V Izraeli, který je obecně velmi výbušným regionem, stihl zažít celou řadu dramatických momentů. Pravidelně se pak s různou intenzitou objevovaly útoky či ostřelování teroristů z Hamásu.„Když budete na jihu Izraele, tak si pořád budete hlídat to, která zeď vás stíní od Gazy. Tenhle instinkt budete mít za pár týdnů,“ popisuje Borek, který má za sebou hned několik docela dramatických živých vstupů. V jednom z nich zachytil letící rakety z Gazy i jejich sestřelení protivzdušnou obranou Izraele, v dalším se pak s kameramanem museli běžet schovat před hlášeným útokem.„Dneska úplně jinak vnímám Západní břeh, tedy oblast, kde je palestinské obyvatelstvo i židovští osadníci. Dřív jsem tam jezdil běžně, třeba se synem na jedno dětské hřiště, nebo jsem tudy objížděl zácpu v Tel Avivu. To bych dneska už neudělal. Novým nebo staronovým fenoménem na Západním břehu jsou střelecké útoky na auta. Západní břeh se pro mě stal regionem, kam vlastně soukromě nejezdím už skoro vůbec. A když tam jezdím pracovně, tak mám strach, úplně lakonicky, mám strach,“ popisuje David Borek.Nechybí mu moderování? Jak Čechy zajímá zpravodajství z Blízkého východu? A jak si v napjatých politických časech stojí veřejnoprávní televize?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELOU EPIZODU MŮŽETE SLEDOVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Vyjednavači Izraele a hnutí Hamás se dohodli na příměří. Obě strany souhlasily s dočasným zastavením bojů, osvobozením rukojmích a propuštěním vězňů. Jaké podmínky musí obě strany dodržet? Jak náročné bylo příměří vyjednat? A kdy se podaří udělat z Gazy znovu místo pro život? Filip Titlbach se ve Studiu N ptá reportérky Dominiky Píhové.

Blízký východ je oblast, kde se vždycky něco děje. Ovšem rok 2024 byl na události ještě mnohem bohatší, než bylo zvykem v minulých letech. A to, i pokud budeme mluvit jen o malé části z několika desítek zemí tohoto regionu. Mediálně nejsledovanější události se odehrávaly na území Izraele, případně palestinské Gazy, Libanonu, Sýrie a Íránu.