Podcasts about izraele

Přestěhovat mladého hrošíka do jiné země není jen otázkou naložení do letadla. Zoo musela zajistit speciální přepravní bednu, veterinární dokumenty i leteckou společnost ochotnou zvíře přepravit.

„Dohoda, kterou Donald Trump vyhlašuje jako velké vítězství, které si nadělil ke svým 80. narozeninám, vypadá jako návrat do stavu před válkou plus velký bonus v podobě vyplácení válečných reparací,“ konstatuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje roli Izraele a také vliv situace na Blízkém východě na rusko-ukrajinskou válku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dohoda, kterou Donald Trump vyhlašuje jako velké vítězství, které si nadělil ke svým 80. narozeninám, vypadá jako návrat do stavu před válkou plus velký bonus v podobě vyplácení válečných reparací,“ konstatuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje roli Izraele a také vliv situace na Blízkém východě na rusko-ukrajinskou válku.

Velkou pozornost v posledních týdnech vzbudil transport hrošíka liberijského z jihlavské zoologické zahrady do Izraele. Mnozí návštěvníci se proto začali ptát, zda se v budoucnu v Jihlavě objeví klasický hroch.

Proč se vojenský konflikt kolem Íránu ani po 100 dnech neblíží k závěru? Vláda schválila prezidenta Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Proč zatím nepadlo rozhodnutí o složení české delegace na summit NATO? A co v praxi znamená nový verdikt Nejvyššího soudu ohledně odškodnění lidí v souvislosti s vakcínou proti covidu-19?

Proč se vojenský konflikt kolem Íránu ani po 100 dnech neblíží k závěru? Vláda schválila prezidenta Pavla jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN. Proč zatím nepadlo rozhodnutí o složení české delegace na summit NATO? A co v praxi znamená nový verdikt Nejvyššího soudu ohledně odškodnění lidí v souvislosti s vakcínou proti covidu-19?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V souvislosti s počtem obětí nacismu za II. světové války v českých zemích – z nichž většina byli Židé - se často hovoří o „našich Židech“. Tento termín zazněl i v debatě o vhodnosti konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Ovšem koho pokládáme za „našeho“ se odvíjí od toho, jak chápeme národ. Naše pojetí národa se odehrává ve smyslu německého „Blut und Boden“, tedy krev a půda. Máme za to, že český národ tady byl od nepaměti – nebo přinejmenším od 6. století n.l. Na svoji historii stále nahlížíme skrze národovecké příběhy Aloise Jiráska. Přitom v té době šlo jen o určitou etnicitou skupinu s nám ne zrovna snadno srozumitelným jazykem. Etnická skupina ale ještě není národ, tak jak mu dnes rozumíme. Jednou z důležitých definic národa je totiž třeba rovnostářství – tedy že všichni jeho příslušníci jsou chápáni jako jeden druhému rovní. Proto „naši Židé“ ve skutečnosti nikdy nebyli „naši“.Stejně tak je zcela falešné tvrzení - které většina politiků opakovala při naší nekritické a mezi státy Evropské unie zcela ojedinělé podpoře izraelských vojenských operací v Gaze - o naší „tradiční podpoře Izraele“. Tito politici narážejí na naše dodávky vojenské techniky Izraeli po skončení II. světové války. Ale v tom hrál určující roli SSSR a jeho zájmy. Sovětský svaz podporoval Izrael, aby oslabil vliv Británie na Blízkém východě. Navíc nebylo vyloučené, že Izrael bude socialisticky orientovaný stát. ČSR byla v tom jen nástrojem sovětské politiky. Když se Izrael začal orientovat prozápadně, podpora skončila a SSSR začal podporovat arabské hnutí a jeho protiimperialistický boj. Od té doby jsme dlouhá desetiletí pomáhali Organizaci pro osvobození Palestiny a oslavovali jejího vůdce Jásira Arafata. Čili pokud je nějaké podpora z naší strany v tomto regionu tradiční, je to podpora Palestinců.

Spisovatel a filosof Tomáš Kulka přijel do Jeruzaléma v roce 1972 jako sekulární levicový Žid a zůstal přes dvacet let. Zažil mnichovský masakr, jomkipurskou válku i atentát na Jicchaka Rabina. Jako zpravodaj Svobodné Evropy referoval o každé z těch krizí zblízka, a přesto, nebo možná právě proto, popisuje izraelský způsob života jako schopnost brát dramata s humorem. O svých letech mezi Prahou a Jeruzalémem právě vydal knihu, která je zároveň osobní pamětí i čtivou historií Izraele od sedmdesátých do devadesátých let.

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Daniel Žižka detailně popisuje, co se dělo během českého vystoupení na Eurovizi ve Vídni i po něm. V rozhovoru pro Studio N mluví o technické chybě, kterou česká delegace reklamovala u Evropské vysílací unie, o atmosféře kolem Izraele a proč podle něj už nejde oddělit hudbu od politiky. Před živými přenosy byl český tým pod velkým tlakem. Některé klíčové části vystoupení se podle Žižky nedaly plnohodnotně nacvičit až do vystoupení. „Kameraman si to s námi nemohl nazkoušet. My jsme mu jen popisovali, kde by měl stát a jak by to měl zabírat. Dostal režijní video, kde byly přibližně úhly, ale musel to chytnout na místě,“ popisuje zpěvák. Během vystoupení pak došlo k technické chybě, kvůli níž česká delegace podala námitku k Evropské vysílací unii. Ta ji odmítla. „Myslím si, že jsem měl právo na to to opakovat. Ale snažím se věřit tomu, že kdyby se tento rozsah technického problému stal jakékoliv zemi, rozhodnutí by bylo stejné,“ říká. Podle Žižky se navíc letošní Eurovize definitivně proměnila i v politickou událost. „Chtít po divácích, aby oddělili politiku od hudby, by bylo příliš. Je to reprezentant té země, takže reprezentuje i všechno, co ta země lidem evokuje,“ říká o debatách kolem účasti Izraele. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Měla to být pompézní oslava 70. výročí soutěže, ve které se členové Evropské vysílací unie (EBU) předhánějí v boji o nejpopulárnější song roku. Místo toho Eurovize prochází možná nejtěžším obdobím ve své historii. Kvůli účasti Izraele čelí protestům i bojkotu tradičních účastníků. Jak je to s její proklamovanou apolitičností? Měří všem stejným metrem? A má vůbec budoucnost?Host: Tereza Povolná - redaktorka Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Výtah Respektu: Ve Vídni se od 12. do 16. května koná 70. ročník Eurovize - nejdéle vysílané mezinárodní televizní hudební soutěže, která pomohla proslavit například Abbu nebo Céline Dion. Jubilejního ročníku se účastní 35 zemí, což je nejméně za poslední dvě dekády. Pět zemí se rozhodlo z Eurovize, která se prezentuje jako apolitická soutěž, odstoupit. Důvodem je napjatá politická situace a protesty spojené s účastí Izraele kvůli tomu, co páchá v Pásmu Gazy. Noam Bettan, který Izrael reprezentuje, navíc postoupil do finále. Z jakých dalších důvodů je podle kritiků izraelská účast sporná? Jaké jsou argumenty Evropské vysílací unie, která akci organizuje? Mohla by se do budoucna změnit pravidla? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

„Argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je Hormuzský průliv. Protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět,“ říká expertka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Martínková. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje schůzku íránského šéfa diplomacie s ruským prezidentem Putinem nebo kroky Izraele proti libanonskému hnutí Hizballáh.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konflikt USA a Izraele s Íránem a jeho spojenci stále není vyřešen. Boje sice utichly, ale jednání váznou. Hormuzský průliv není otevřený a na území Íránu je dál velký objem vysoce obohaceného uranu. O aktuální situaci a možných východiscích i dopadu na globální bezpečnost hovořili v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Konflikt USA a Izraele s Íránem a jeho spojenci stále není vyřešen. Boje sice utichly, ale jednání váznou. Hormuzský průliv stále není otevřený a na území Íránu je stále velký objem vysoce obohaceného uranu. O aktuální situaci a možných východiscích i dopadu na globální bezpečnost v podcastu Zbytečná válka hovořil bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a jaderný expert Vlastislav Bříza.

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před měsícem a půl začal útok Izraele a USA na Írán. Po reakci Íránu včetně omezení provozu v Hormuzském průlivu následoval růst cen ropy a plynu nebo také zdražování hnojiv. Jak ceny potravin ovlivní situace na Blízkém východě? Kdy a o kolik kvůli ní může zdražit pečivo, ovoce, zelenina, maso nebo nápoje? Jak se to může promítnout do cen v restauracích? A má vláda nějaké možnosti, jak případný růst cen kompenzovat? Poslechněte si speciál pořadu Život k nezaplacení s experty.

I když to tak podle mediálního pokrytí nevypadalo, ve Washingtonu se odehrálo něco velmi důležitého. Na půdě ministerstva zahraničí se setkali velvyslanec Izraele a velvyslankyně Libanonu ve Spojených státech. Byl to první takto otevřený kontakt obou zemí po desítkách let.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kazatel: Marcus DennyUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 12.4.2026Text: Římanům 11, 26-29

Ceny u čerpacích stanic v důsledku už déle než měsíc probíhajícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem dál rostou. A vláda Andreje Babiše hledá způsob, jak zákazníkům za této situace ulehčit. Podle premiéra část viny za aktuální stav nesou majitelé čerpacích stanic a jejich „neúnosné“ marže. Odpovídá to realitě? Může zastropování marží udržet ceny pohonných hmot na uzdě? A jak si Česko vede při řešení této krize v porovnání se sousedními státy? Hosté:Lucie Stuchlíková - politická reportérka Seznam Zpráv, spoluautorka podcastu Vlevo dole Jan Richter -  reportér byznysové redakce Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.Doporučujeme také článek: Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Konflikt USA, Izraele a Íránu zasahuje oblasti, které patří k nejsušším na světě. V regionu Perského zálivu se naplno ukazuje, že vedle ropy je klíčovou surovinou také voda. Podle hydrologa Jana Daňhelky čelí některé státy nevratnému vyčerpání zdrojů. Jaké to může mít dopady a co znamená „vodní bankrot“, o kterém mluví OSN?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump je velmi nespokojený s tím, že se spojenci Spojených států v Severoatlantické alianci odmítají zapojit do vojenského tažení USA a Izraele proti Íránu. Nejvíce mu vadí, že ty členské země NATO, které by mohly pomoci s obnovením námořní dopravy v Hormuzském průlivu, odmítly vyslat do průlivu svoje lodě.

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února útokem USA a Izraele na Írán, který následně přistoupil k odvetě a útočí i na jiné státy v oblasti, výrazně dopadá na jinou válku, a to tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Rusové z ní těží ekonomicky i diplomaticky, Ukrajinu kvůli tomu nejspíš čeká těžký rok, říká ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra. Přestože se země již pátým rokem brání ruské agresi, zemím na Blízkém východě, které Írán ostřeluje, pomáhá zbraněmi i svým know-how. Jak to celé mění situaci na frontě? A proč Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem, když je Rusko velkým spojencem Íránu, se kterým USA válčí? A co další jednání? Moderuje Zuzana Machálková.

Americký prezident Donald Trump je velmi nespokojený s tím, že se spojenci Spojených států v Severoatlantické alianci odmítají zapojit do vojenského tažení USA a Izraele proti Íránu. Nejvíce mu vadí, že ty členské země NATO, které by mohly pomoci s obnovením námořní dopravy v Hormuzském průlivu, odmítly vyslat do průlivu svoje lodě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministři energetiky států Evropské unie probírají možnosti, jak zmírnit dopady války USA a Izraele proti Íránu na ceny pohonných hmot. Jak se válka může projevit na české ekonomice, kam se může vyšplhat tuzemská inflace a co proti tomu podniká vláda? „Kdybychom si teď vystříleli všechny náboje a situace se zhoršovala, tak nebudeme mít jak reagovat,“ říká o možných opatřeních Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a bývalý poradce premiéra.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalénou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu. Moderuje Štěpán Sedláček.Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdaléna Fajtová v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

„Od 16. století se vytváří nějaký koncept národa. To, že na ten národ někdo zaútočí, Íránci nesou velmi špatně. Takže by to mohlo oproti představám Američanů a Izraelců lidi semknout k tomu režimu blíž,“ míní arabistka a íránistka Lenka Hrabalová. Co očekávat od nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu? Bude mít motivaci ustoupit požadavkům Spojených států a Izraele? A kdo je největším vnitřním nepřítelem země?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Od 16. století se vytváří nějaký koncept národa. To, že na ten národ někdo zaútočí, Íránci nesou velmi špatně. Takže by to mohlo oproti představám Američanů a Izraelců lidi semknout k tomu režimu blíž,“ míní arabistka a íránistka Lenka Hrabalová. Co očekávat od nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu? Bude mít motivaci ustoupit požadavkům Spojených států a Izraele? A kdo je největším vnitřním nepřítelem země?

Pět dní po společném útoku Spojených států amerických a Izraele na Írán zůstává mnoho nezodpovězených otázek – nejasná zůstává zejména motivace Spojených států k zásahu. Přední američtí představitelé přišli s několika protichůdnými vyjádřeními. „Musíme se smířit s tím, že je to improvizace a žádný americký plán není. Izraelská strategie je naopak konzistentní,“ shrnuje v pořadu Osobnost Plus politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Íránský režim je od soboty pod palbou Spojených států a Izraele. V zemi ovládané islámskými kleriky je obtížně dostupný internet a už tak zlá situace civilního obyvatelstva se dále zhoršuje. „Myslím, že všichni Íránci byli rádi, když slyšeli, že hlavní představitel režimu Alí Chameneí a další, kteří 30 let zabíjejí lidi, jsou mrtví. Potom už ale žádné dobré zprávy nepřišly, protože válka je hrozná,“ říká tlumočnice a překladatelka Mona Khademi.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šestým dnem pokračuje válka Spojených států a Izraele proti Íránu. Dokážeme dohlédnout její konec? Podle analytika Břetislava Turečka může mít konflikt opačný efekt, než jaký Západ očekává. „Válka oslabuje pragmatiky v Teheránu a posiluje bezpečnostní struktury a revoluční gardy,“ říká. Co znamená rozkolísanost regionu pro svět a globální ekonomiku? A kdo ze situace těží nejvíc?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.

Údery Spojených států a Izraele na Írán nepolevují, stejně jako íránská odveta, která zasahuje také jejich spojence v regionu. Američtí představitelé v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zároveň přicházejí s na první pohled vzájemně rozpornými prohlášeními ohledně cílů a důvodů vojenské akce. Jakou strategii tedy USA a Izrael v případě Íránu sledují?Host: Azriel Bermant - analytik, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v PrazeČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč? Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.). Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků. Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X. Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spojené státy a Izrael pokračují v úderech proti Íránu a Írán pokračuje v ostřelování Izraele a amerických spojenců v regionu. Konflikt se taky rozšířil do Libanonu, poté co se do něj zapojilo tamní šíitské militantní hnutí Hizballáh. Čeho zatím vojenská operace Spojených států a Izraele nazvaná Epická zuřivost proti Íránu dosáhla? A jak reaguje a ještě může reagovat íránský režim? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus.

Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.

Spojené státy a Izrael zahájily úder proti Íránu. Jak ho prezident Trump zdůvodnil? Nakolik se to dotýká života v Izraeli? A může vést zásah k pádu íránského režimu? Poslechněte si speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

Speciální sobotní vydání k úderům Izraele a USA na cíle v Íránu.

Spojené státy a Izrael zahájily úder proti Íránu. Jak ho prezident Trump zdůvodnil? Nakolik se to dotýká života v Izraeli? A může vést zásah k pádu íránského režimu? Poslechněte si speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

Speciální sobotní vydání k úderům Izraele a USA na cíle v Íránu.

Kazatel: Marcus DennyUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 15.2.2026Text: Římanům 11, 11-16

Před týdnem proběhly rozhovory mezi USA a Íránem v Ománu. V tomto týdnu to bylo jedno z témat schůzky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jaká je role Izraele v jednáních Spojených států a Íránu? „Je důležitá a v některých oblastech dokonce zásadní. Netanjahu přijel do Bílého domu už posedmé poté, co Trump nastoupil podruhé do funkce prezidenta. Žádný jiný státník tolikrát do Bílého domu nepřijel,“ všímá si Vlastislav Bříza.

Ruští hurápatrioté už týden vyzývají Kreml, aby okamžitě poslal protiletecké jednotky i s obsluhou do Teheránu, méně exaltovaní jedinci zase s povzdechem dumají o možné ztrátě dalšího spojence Ruska kvůli spiknutí Spojených států a Izraele.

Útok na oslavu židovského svátku Chanuka v Austrálii byl tragickou, ale nikoli nahodilou událostí. Podobných útoků už bylo více a je pravděpodobné, že další přijdou. Půda pro ně je připravená. Útoky na židovské cíle vlastně nikdy v dějinách nepřestaly ani v těch nejnovějších, po vzniku Izraele. Někdy byly, jindy nebyly spojené s čímkoli, co se odehrávalo na Blízkém východě, zejména s izraelsko-palestinským konfliktem.