Podcasts about Izrael

Pokalbyje su doc. dr. Loreta Mačianskaite aptariami sudėtingi rašytojo Icchoko Mero asmeninio gyvenimo siužetai - nuo vaikystės tarpukario Kelmėje, išgelbėjimo Holokausto metu, rašytojo kelio pasirinkimo sovietmečiu iki emigracijos į Izraelį ir naujo gyvenimo svetur kūrimo. Į Icchoko Mero asmenybę žvelgiama nuolat atsigręžiant į jo kūrybinį palikimą - pasirinktas temas, vaizduojamus žmonių santykius bei tekstuose atsiskleidžiančią rašytojo gyvenimo filosofiją ir santykį su savo įvairialype tapatybe.Ved. prof. Jurgita Verbickienė, dr. Akvilė Naudžiūnienė.

V nekaterih tihomorskih državah so že pozdravili novo leto, v Sloveniji pa je vse v pričakovanju njegovega prihoda. Po državi bodo ob tej priložnosti številna praznovanja. Na Obali hoteli pokajo po šivih, s prazničnim obiskom zaokrožajo že doslej uspešno turistično leto. Drugi poudarki: - V reševalni akciji v Škocjanskih jamah sodelovalo več kot sto ljudi - Izrael prepovedal delovanje nekaterih človekoljubnih organizacij - Finska zajela ladjo, osumljeno poškodovanja podvodnih kablov

Izrael uznal nezávislost Somalilandu. Tato zdánlivě nepodstatná zpráva vyvolala velmi bouřlivé reakce. Při pohledu na mapu a další okolnosti je zřejmé, že podobná odezva je opodstatněná. Jde o velkou geopolitickou změnu.

Rok 2025 byl rokem návratu rukojmích z Pásma Gazy. Ze 251 lidí a těl unesených 7. října 2023 při teroristickém útoku Hamásu na Izrael zůstávají v Gaze k dnešnímu dni ostatky posledního Izraelce. Pro Izrael se tak letos téměř úplně uzavřela bolestivá kapitola největšího únosu jeho lidí v historii. Poslechněte si další ze silných příběhů, které napsal právě končící rok.

Izrael uznal nezávislost Somalilandu. Tato zdánlivě nepodstatná zpráva vyvolala velmi bouřlivé reakce. Při pohledu na mapu a další okolnosti je zřejmé, že podobná odezva je opodstatněná. Jde o velkou geopolitickou změnu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volt egy Anna nevű prófétaasszony is, Fánuel leánya, Áser törzséből. Nagyon előre haladt már napjaiban, miután férjével hét esztendeig élt szüzessége után; nyolcvannégy éves özvegy volt, és nem vált meg a templomtól, böjtöléssel és imádsággal szolgált ott éjjel és nappal. Ő is odajött ugyanabban az órában, dicsérte az Urat, és beszélt róla mindazoknak, akik várták Izrael megváltását. Miután mindent elvégeztek az Úr törvénye szerint, visszatértek Galileába, az ő városukba, Názáretbe. A gyermek pedig növekedett és erősödött, telve bölcsességgel, és az Isten kegyelme volt vele. Olvasmányok, ünnepek a liturgikus naptárban. | Felolvassa: Varga László |

Rok 2025 byl rokem návratu rukojmích z Pásma Gazy. Ze 251 lidí a těl unesených 7. října 2023 při teroristickém útoku Hamásu na Izrael zůstávají v Gaze k dnešnímu dni ostatky posledního Izraelce. Pro Izrael se tak letos téměř úplně uzavřela bolestivá kapitola největšího únosu jeho lidí v historii. Poslechněte si další ze silných příběhů, které napsal právě končící rok.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mikor pedig elteltek a tisztulás napjai, Mózes törvénye szerint felvitték őt Jeruzsálembe, hogy bemutassák az Úrnak, amint az Úr törvényében írva van: ,,Minden elsőszülött fiúgyermek az Úrnak legyen szentelve' [Kiv 13,2.12], és hogy áldozatot mutassanak be, amint az Úr törvénye mondja: ,,Egy pár gerlicét vagy két galambfiókát' [Lev 12,8]. Élt pedig Jeruzsálemben egy ember, Simeon volt a neve, igaz és istenfélő férfiú, aki várta Izrael vigasztalását, és a Szentlélek volt benne. A Szentlélek kijelentette neki, hogy halált nem lát, amíg meg nem látja az Úr Felkentjét. Ekkor a Lélek ösztönzésére a templomba ment. Amikor szülei bevitték a gyermek Jézust, hogy a törvény szokása szerint cselekedjenek vele, karjaiba vette őt, és Istent magasztalva így szólt: ,,Most bocsátod el, Uram, szolgádat a te igéd szerint békességben, mert látták szemeim a te megváltásod [Iz 40,5], melyet minden nép színe előtt készítettél [Iz 52,10], világosságul a pogányok megvilágosítására [Iz 42,6; 49,6] és dicsőségére népednek, Izraelnek' [Iz 46,13]. Apja és anyja csodálkoztak mindazon, amit róla mondtak. Simeon megáldotta őket, anyjának, Máriának pedig ezt mondta: ,,Íme, sokak romlására és feltámadására lesz ő Izraelben; jel lesz, melynek ellene mondanak; és a te lelkedet tőr járja át -- hogy nyilvánosságra jussanak sok szív gondolatai.' Olvasmányok, ünnepek a liturgikus naptárban. | Felolvassa: Varga László |

Božič na Bližnjem vzhodu ni kaj dosti drugačen od prejšnjih. Ta teden odmeva izjava izraelskega obrambnega ministra Kaca, ki je napovedal vzpostavitev oporišč v Gazi in dejal, da Izrael ozemlja ne bo zapustil. To je v nasprotju s Trumpovim mirovnim načrtom, ki predvideva umik. Kakšni so odzivi na te navedbe? Pogledamo tudi v Betlehem, kjer so prvič po dveh letih žalovanja zaradi vojne in žrtev v Gazi postavili božično drevo in prižgali božične luči.

2. slávnosť vianočná To Slovo sa stalo telom a prebývalo medzi nami a my sme videli Jeho slávu. Ján 1,14a Lukáš 2,29-32 29 „Teraz, Pane, prepustíš v pokoji svojho služobníka podľa svojho slova, 30 lebo moje oči uvideli tvoju spásu, 31 ktorú si pripravil pred tvárou všetkých národov: 32 svetlo na zjavenie pre pohanov a slávu pre tvoj ľud Izrael.“ Najväčšia hodnota života. Simeon bol spravodlivý a bohabojný muž, naplnený Duchom Svätým. Vydal nám krásne svedectvo o tom, čo je najdôležitejšie v živote. Prežil zrejme zaujímavý život naplnený mnohými mimoriadnymi udalosťami. V jeruzalemskom chráme stretá Pána Ježiša a vydáva nádherné svedectvo viery. Už môže odísť, jeho oči videli „Božie spasenie“. Aj mučeník Štefan vydal takéto svedectvo pri svojom odchode. Keď ho kameňovali, svedčil: „…vidím nebesá otvorené a Syna človeka stáť na pravici Božej.“ V porovnaní s tým, čo robíme, čím sme, čo sme dosiahli vo svojom živote, je dobré prijať svedectvo týchto dvoch Božích služobníkov. Ježiš Kristus je Tým, skrze ktorého Boh uskutočnil záchranu sveta. Ale aj tú moju osobnú záchranu. Aj dnes smieme Pána Ježiša stretať. V Jeho slove, vo sviatostiach, v spoločenstve veriacich. A keď Ho takto stretáme, smieme poznať a zároveň vyznávať: Moje oči videli „Tvoje spasenie“, moje uši počuli hlas „Spásy“ a „Záchrany“. Modlitba: Drahý Pane Ježišu, buď mojím Svetlom, buď mojou Spásou, buď mojou najväčšou hodnotou života. Amen. Pieseň: ES 44 Autor: Marián Čop Hospodinov príkaz je jasný, očiam dáva svetlo. Žalm 19,9 Všetci, čo sedeli vo veľrade, naňho uprene pozerali a videli, že jeho tvár je ako tvár anjela. Skutky apoštolov 6,15 Matúš 1,18-25 • Židom 1,1-4(5-14) • Izaiáš 7,10-14 • Modlíme sa za: Chmeľov (ŠZS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes stretám Ježiša ako moju osobnú spásu v Slovách, sviatostiach či spoločenstve? Čo pre mňa znamená vidieť Božiu spásu ako svetlo pre všetky národy vrátane môjho života? Ako ma Simeonovo pokojné prepustenie vedie k vyznaniu Krista ako najväčšej hodnoty môjho života? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

  Štedrý večer – Nocturna natalis Nebojte sa! Zvestujem vám veľkú radosť, ktorá bude radosťou pre všetkých ľudí, lebo v Dávidovom meste sa vám dnes narodil Spasiteľ, Kristus Pán. Lukáš 2,10b.11 Malachiáš 3,13-24 13 „Príliš opovážlivé sú vaše slová proti mne,“ vraví Hospodin. „Pýtate sa: ‚Čo hovoríme proti tebe?‘ 14 Vravíte: ‚Daromné je slúžiť Bohu. Čo máme z toho, že sme zachovávali jeho nariadenia a že sme chodili v smútku pred Hospodinom zástupov?! 15 Blahoslavíme teda spupných. Darí sa im, hoci konajú svojvoľne, pokúšajú Boha, a predsa uniknú.‘“ 16 Vtedy sa zhovárali medzi sebou tí, čo sa boja Hospodina. Hospodin to pozoroval a počul. Pred ním bola písaná pamätná kniha o tých, čo sa boja Hospodina a ctia si jeho meno. 17 „Budú mi,“ hovorí Hospodin zástupov, „v deň, ktorý chystám, zvláštnym vlastníctvom. Budem k nim zhovievavý, ako je zhovievavý otec k synovi, ktorý mu slúžil. 18 Potom uvidíte rozdiel medzi spravodlivým a svojvoľníkom, medzi tým, kto Bohu slúži, a tým, kto mu neslúži. 19 Pozri, prichádza deň, horiaci ako pec, keď sa všetci spupní a všetci svojvoľníci stanú strniskom. Prichádzajúci deň ich spáli,“ vraví Hospodin zástupov. „Nenechá po nich ani koreň, ani vetvu. 20 Vám však, ktorí sa bojíte môjho mena, vyjde slnko spravodlivosti a zdravie bude v jeho lúčoch, potom vyjdete a budete poskakovať ako teľce vypustené zo stajne. 21 Pošliapete svojvoľníkov, lebo v ten deň, ktorý chystám, budú popolom pod vašimi nohami,“ vraví Hospodin zástupov. 22 „Pamätajte na zákon môjho služobníka Mojžiša, ktorému som na Horebe pre celý Izrael vydal ustanovenia a právne predpisy. 23 Ja vám pošlem proroka Eliáša, prv ako príde veľký a hrozný deň Hospodina. 24 On obráti srdce otcov k synom a srdce synov k otcom, aby som pri svojom príchode neuvalil na zem kliatbu.“ Boh vidí veci jasne a správne. Človek tie isté veci spochybňuje. Robí z nich témy na duchaplné dišputy, vyjadruje skepsu, hrá nechápavého. Malachiášovo proroctvo je plné zmienok o takýchto prejavoch „kritického myslenia“. Prvou sa kniha začína – „Čím nám vlastne Boh dokázal lásku?“. Poslednou sa kniha končí – „A čo také sme hovorili proti Tebe?“. Je zaujímavé, že práve touto knihou, plnou kritických reakcií voči Bohu, sa Stará zmluva končí. A zaujímavé sú aj ďalšie dve veci: Prvá – na každý z týchto kritických príspevkov Boh trpezlivo odpovedá. Aj na ten z dnešného čítania, v ktorom „tých, čo sa boja Hospodina“ ubezpečuje, že určite uvidia rozdiel medzi údelom skeptikov, ktorí rezignovali na poslušnosť Bohu, a údelom uctievajúcich, ktorí žijú v bázni. A tá druhá: hneď nasledujúcou knihou – Evanjeliom podľa Matúša – sa začína radostná zvesť o Božom príchode na svet v Ježišovi Kristovi. Malachiášova zvesť siaha po zasľúbenie príchodu Eliáša – Mesiášovho posla. Matúš nás uvádza rovno do najhorúcejšieho evanjeliového deja – do príchodu Mesiáša na svet. Toto je klasická Božia odpoveď na človekovu skepsu a odmeranosť – dokonalá porcia lásky, ponúknutá skeptickým a pyšným. Veľkosť Božej lásky nám vždy vyráža dych! Modlitba: Ďakujeme Ti, Pane Bože, že Ty nám dávaš jasné poučenia. Odpusť, že ich príliš premieľame a pretvárame. Daj nám srdcia pokorné a poslušné. Amen. Pieseň: ES 229 Autor: Ivan Eľko Spravodlivosť a právo sú základom Tvojho trónu, milosrdenstvo a vernosť predchádzajú Tvoju tvár. Žalm 89,15 To Slovo sa stalo telom a prebývalo medzi nami a my sme videli Jeho slávu, slávu, akú má od Otca jednorodený Syn, plný milosti a pravdy. Ján 1,14 Lukáš 2,1-20 • Galaťanom 4,4-7 • Ezechiel 37,24-28 • Modlíme sa za: Hrušovo (RiS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes spochybňujem hodnotu služby Bohu svojimi slovami alebo postojmi v ťažkých chvíľach? Čo pre mňa znamená byť zapísaný v Božej pamätnej knihe ako ten, čo sa Ho bojí a ctí Jeho meno? Ako ma príchod slnka spravodlivosti a Mesiáša vedie k radosti a poskakovaniu ako teľa z stajne? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

V Miamiju na Floridi so se konec tedna v navzočnosti nekaterih evropskih svetovalcev za nacionalno varnost nadaljevala ameriško-ukrajinska usklajevanja mirovnega predloga predsednika Donalda Trumpa za Ukrajino. Posebni Trumpov odposlanec Steve Witkoff in predsednikov zet Jared Kushner pa sta se ločeno sešla z odposlancem ruskega predsednika Vladimirja Putina Kirilom Dmitrijevom. Edini, ki je po srečanju kaj povedal, je bil ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski v Kijevu. V oddaji tudi o tem: - Izrael še naprej krši premirje v Gazi in širi naselbine na Zahodnem bregu - Tri mesece pred volitvami po anketah na prvem mestu SDS, sledijo Svoboda, SD, NSi in Resni.ca - Severjevi nagradi za igralske stvaritve v poklicnih gledališčih prejeli Ajda Smrekar in Damjana Černe

(0:00) Wstęp(0:52) Rosja skrytykowała wprowadzone przez Ukrainę i Europę zmiany w planie pokojowym. Stany Zjednoczone miały zaproponować trójstronny format negocjacji(2:50) Władimir Putin jest gotowy przeprowadzić rozmowy z Emmanuelem Macronem(3:55) Ameryka kontynuuje naciski na Wenezuelę zatrzymując tankowce z ropą naftową(5:14) Prezydent Brazylii wezwał przywódców Unii Europejskiej do „odwagi” w sprawie podpisania umowy z blokiem Mercosur(6:43) Izrael zatwierdził budowę kolejnych osiedli na okupowanych terytoriach palestyńskich(7:52) Pół miliona mieszkańców Kambodży zostało przesiedlonych w związku z konfliktem z TajlandiąInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.

Gospodarska rast v naši državi bo letos po napovedih ena od najšibkejših v zadnjih letih. A naj bi se v prihodnjih dveh letih povečala predvsem na račun trošenja države za višje plače v javnem sektorju in za nova vlaganja. Prihodnje leto naj bi se povečala tudi rast BDP-ja največjega evropskega gospodarstva, ki bo letos le 0,1 odstotka. Nemci namreč v strahu pred višanjem cen in padajočimi dohodki varčujejo. Druge teme: - Izrael iranske vojaške vaje označil za priprave za napad na judovsko državo. - Politične stranke zadovoljne z napovedjo, da bodo parlamentarne volitve 22. marca. - Imeni leta na Valu 202 sta kirurg Juš Kšela in kardiolog Gorazd Mlakar, ki sta šestmesečnemu otroku uspešno presadila srce.

V izredno spremenljivih vetrnih razmerah Domnu Prevcu ni uspelo osvojiti šeste zaporedne zmage in se tako pridružiti veliki peterici, ki drži absolutni rekord svetovnega pokala. Maratonsko tekmo je osvojil Rjoju Kobajaši, čeprav je bil v finalu devet metrov krajši, Prevc je končal na drugem mestu. Je pa danes za novo slavje poskrbela Nika Prevc, z rekordno 26-to zmago v karieri. Drugi poudarki oddaje: - Ukrajinski predsednik Zelenski želi po pogovorih v ZDA posvet z evropskimi zavezniki - Izrael z novimi naselbinami na Zahodnem bregu proti ustanovitvi palestinske džave - V Sloveniji ogromno neprijavljenih odlagališč vozil, tudi na občinskih zemljiščih

Izrael nemal z vlastnej sily poraziť faraóna alebo prelomiť putá modloslužby pred tým, než bojoval s Amalékom. Nemal sám rozdeliť vody mora a poraziť faraónovu armádu. Izrael nemal sám dosiahnuť, aby z neba padal chlieb alebo premeniť zlú vodu v Máre. Teraz však má bojovať proti Amálékovi. Doposiaľ Pán bojoval za neho. Teraz bude bojovať […] Curt Westman

V Pásmu Gazy se letos podařilo dojednat křehké příměří, které trvá od 10. října. Jak stabilní je současná situace? „Já myslím, že situace se zlepšila,“ říká v Pořadu Pro a proti ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Izrael se bude muset starat o obě strany, nejenom o ‚své Palestince‘,“ varuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.

V Pásmu Gazy se letos podařilo dojednat křehké příměří, které trvá od 10. října. Jak stabilní je současná situace? „Já myslím, že situace se zlepšila,“ říká v Pořadu Pro a proti ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Izrael se bude muset starat o obě strany, nejenom o ‚své Palestince‘,“ varuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volt Heródesnek, Júdea királyának napjaiban egy Zakariás nevű pap, Ábia papi osztályából. A felesége Áron leányai közül volt, és Erzsébetnek hívták. Mindketten igazak voltak Isten előtt, feddhetetlenül éltek az Úrnak minden parancsa és igazsága szerint. De nem volt gyermekük, minthogy Erzsébet magtalan volt, és már mindketten előhaladott korban voltak. Történt pedig, hogy amikor osztályának rendjében szolgálatot teljesített az Isten előtt, s a papi szolgálat rendje szerint sorsvetés útján rá került a tömjénezés sora, bement az Úr templomába, miközben az egész népsokaság kívül imádkozott az illatáldozat órájában. Akkor megjelent neki az Úr angyala, és megállt a tömjénoltár jobb oldalán. Ennek láttára Zakariás zavarba jött, és félelem szállta meg őt. Az angyal ezt mondta neki: ,,Ne félj, Zakariás, mert meghallgatást nyert könyörgésed; feleséged, Erzsébet fiút szül neked, és a nevét Jánosnak fogod hívni [Ter 17,19]. Örömed és vigasságod lesz ő, és sokan örülnek majd születésén. Mert nagy lesz az Úr előtt; bort és részegítő italt nem iszik [Szám 6,3; Bír 13,4], és már anyja méhétől fogva betelik Szentlélekkel. Izrael fiai közül sokakat fog Urukhoz, Istenükhöz téríteni. Illés szellemével és erejével fog előtte járni, hogy az atyák szívét a fiakhoz fordítsa [Mal 3,23-24], a hitetleneket pedig az igazak okosságára, s így alkalmas népet készítsen az Úrnak.' Ekkor Zakariás megkérdezte: ,,Hogyan győződjem meg erről? Hiszen én öreg vagyok, és a feleségem is előrehaladott már napjaiban.' Az angyal ezt felelte neki: ,,Én Gábriel vagyok, aki az Isten színe előtt állok, és azért küldtek, hogy beszéljek veled, és ezt az örömhírt meghozzam neked. De íme, megnémulsz, és nem tudsz beszélni addig a napig, amikor ezek megtörténnek, mivel nem hittél szavaimnak, amelyek a maguk idejében beteljesednek.' Ezalatt a nép várta Zakariást, és csodálkozott, hogy késik a templomban. Amikor pedig kijött, nem tudott szólni hozzájuk, és megértették, hogy látomást látott a templomban; ő pedig intett nekik és néma maradt. Amikor azután elteltek szolgálatának napjai, visszament a házába. E napok után Erzsébet, a felesége méhében fogant, s elrejtőzött öt hónapig, mondván: ,,Így cselekedett velem az Úr ezekben a napokban, amikor rámtekintett, hogy elvegye gyalázatomat az emberek előtt.'Olvasmányok, ünnepek a liturgikus naptárban. | Felolvassa: Varga László |

Po izobrazbi je Urška Breznik sinologinja in umetnostna zgodovinarka. Prav študij kitajske kulture, jezika, zgodovine in filozofije je bil tisti, ki ji je odprl oči za širše družbeno zavedanje. Branje Edwarda Saida, palestinsko-ameriškega akademika in političnega aktivista, ter soočenje z evrocentrizmom pa sta jo pretresla in ji dala vedeti, da zahodna družba ni tako urejena, kot se rada predstavlja. Danes deluje v mariborski Pekarni Magdalenske mreže, kjer se tesno prepletatata njeno osebno in poklicno življenje – v nevladnem sektorju, pravi, meja med njima skoraj izgine. Za druge se aktivno postavlja najmanj osemnajst let, prelomni trenutek pa se je zgodil leta 2012, ko so v Mariboru mestu organizirali razstavo, ki je izraelske naselbine na Zahodnem bregu prikazovala kot simbol napredka in moderne arhitekture, povsem iztrgane iz konteksta okupacije. »Na otvoritvi razstave smo organizirali protest. Nanjo je bil povabljen tudi izraelski veleposlanik. No, in takrat se je rodila ideja, iz katere je nastala kulturna ambasada Palestine.« Od takrat naprej ozavešča javnost, v zadnjem času pa so skupaj z nevladnimi organizacijami vložili kazensko ovadbo proti izraelskim politikom in zahteva tudi pravno odgovornost za genocid.Pri svojem delovanju se Urška vsakodnevno srečuje z birokratskimi zidovi, ki preprečujejo konkretno pomoč ljudem. Opozarja na razkorak med politično retoriko in dejanskimi upravnimi postopki. Čeprav se slovenski politični vrh javno rad predstavlja kot podpornik Palestincev v njihovih prizadevanjih, se v praksi zatika pri osnovah, kot so vizumi. Izpostavlja primer mladega prostovoljca iz Dženina, ki zaradi okupacije ni mogel na slovenskem veleposlaništvu v Tel Avivu oddati prstnih odtisov. Izrael mu je zato preprečil prihod v Slovenijo, češ da je »varnostna grožnja«, slovenska diplomacija pa je ostala pasivna. »Ko se z njimi pogovarjaš, imaš občutek, kot da sploh ne vedo, kaj se dogaja ali pa da so na strani Izraela. To je prav neverjetno.«Kljub sistemskim oviram solidarno deluje na lokalni ravni. Nevladne organizacije vidi kot »nujno zlo«, ki krpa luknje tam, kjer država odpove – od socialnih stisk do integracije. V Mariboru vodi skupine za učenje slovenščine, kjer se srečujejo Palestinci, Iranci, Ukrajinci in domačini. Učijo se jezika, obenem pa tudi spoznavajo in gradijo skupnost. Prepričana je, da solidarnosti ne moreš občutiti, če živiš v zaprtem mehurčku udobja: »Solidarnost zelo težko občutiš, če živiš v zaprtem krogu ljudi, ki so iz istega poklica, istega družbenega razreda ... in ne vidiš, kako ljudje v resnici živijo.«Njena vztrajnost temelji na prepričanju, da nimamo pravice obupati. Navdih črpa iz besed Palestincev, ki kljub grozotam ohranjajo upanje, ter filozofije, da aktivizem ni le orodje za spremembo vlade, temveč ščit, ki varuje pred tem, da sistem spremeni nas. »Palestinke in Palestinci ves čas govorijo, da je izguba upanje privilegij zahoda. Ker oni si tega ne morejo privoščiti, saj bi potem lahko vsak dan preprosto legli in čakali, da nanje pade bomba.« Zato verjame v »optimizem volje in pesimizem duha« – v zavedanje, da je situacija težka, a da se je zanjo nujno boriti.Podpri Strašno hude. Vsaka donacija pomeni veliko. Ob vsaki bova tudi skočili do stropa. Obljubiva. To lahko storite tako, da kliknete tu.

10 klasszikus film, amit legalább egyszer az életben látnod kell Mától a Netflixen: Végre megérkezett az év egyik legjobban várt filmje! Luca napja – 6 szokás és hiedelem, ami meghatározta a téli ünnepkört Meghalt Peter Greene, a Ponyvaregény és A maszk színésze Visszaadja a díját az Eurovíziós Dalfesztivál tavalyi győztese, így tiltakozik Izrael részvétele miatt Az elmúlt huszonöt év tíz legjobb sportfilmje Ember Márk életéből kimaradt a legénybúcsú – most mégis bepótolja Háborog a TikTok a Kossuth téri karácsonyfa miatt Stockholmi iskolába látogatott el Krasznahorkai László Herendi Gábor új filmje túl van az első 100 ezer nézőn Széchenyi István szépunokája ma Európa legkívánatosabb agglegénye A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

10 klasszikus film, amit legalább egyszer az életben látnod kell Mától a Netflixen: Végre megérkezett az év egyik legjobban várt filmje! Luca napja – 6 szokás és hiedelem, ami meghatározta a téli ünnepkört Meghalt Peter Greene, a Ponyvaregény és A maszk színésze Visszaadja a díját az Eurovíziós Dalfesztivál tavalyi győztese, így tiltakozik Izrael részvétele miatt Az elmúlt huszonöt év tíz legjobb sportfilmje Ember Márk életéből kimaradt a legénybúcsú – most mégis bepótolja Háborog a TikTok a Kossuth téri karácsonyfa miatt Stockholmi iskolába látogatott el Krasznahorkai László Herendi Gábor új filmje túl van az első 100 ezer nézőn Széchenyi István szépunokája ma Európa legkívánatosabb agglegénye A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

– Uczmy się od Turcji. Polska musi budować własny przemysł militarny, a nie tylko kupować sprzęt za granicą – apeluje były eurodeputowany, Ryszard Czarnecki.Ryszard Czarnecki, polityk i historyk, były eurodeputowany PiS, ostro komentuje nowe cele klimatyczne Unii Europejskiej i zderza je z amerykańską strategią bezpieczeństwa. W jego ocenie Bruksela wchodzi na ścieżkę gospodarczego samozniszczenia, a jednocześnie staje się coraz bardziej zależna od Stanów Zjednoczonych.W „Greku Zorbie” mieliśmy „jaka piękna katastrofa”. Teraz można, trawestując, powiedzieć: jakie efektowne samobójstwo – jego kolejna odsłona. Samobójstwo gospodarcze, samobójstwo ekonomiczne.Czarnecki przypomina, że Unia Europejska już dziś przegrywa globalną konkurencję:W ciągu ostatnich sześciu dekad tylko nad jednym kontynentem – nad Afryką, pozbawioną kolonialnych rządów – zwiększyliśmy przewagę. Inne nas przegoniły, jak Azja, albo zwiększyły przewagę, jak Ameryka. Goni nas Ameryka Łacińska.Jego zdaniem kluczową przyczyną jest ideologicznie napędzana polityka klimatyczna, której reszta świata w takiej skali nie kopiuję:Dzieje się tak właśnie dlatego, że w ideologicznych oparach takiego „postępowego ekologizmu” dusi się gospodarkę – przy czym inne kontynenty tego nie robią.Hiszpanie niemal płakali, że im i innym krajom Unii zabrania się wydobywać fosforytów z Morza Śródziemnego, a muzułmańskie Maroko i niemuzułmański Izrael wydobywają je na potęgę. W ten sposób Unia sama sobie kopie grób.W tej logice – dodaje – Europa staje się „dziadem proszalnym”, który za bezpieczeństwo musi płacić podwójnie: klimatycznymi ograniczeniami i zakupami broni.Jeżeli się nie zmieni, będzie coraz mniej konkurencyjna i coraz bardziej stanie się takim „dziadem proszalnym”, który będzie prosił Amerykanów o obronę.Amerykańska strategia: mniej sentymentów, więcej interesówNowa strategia USA, ogłoszona przez administrację Donalda Trumpa, przesuwa ciężar odpowiedzialności za bezpieczeństwo Europy na same państwa europejskie. Czarnecki przypomina, że to właśnie za rządów Trumpa doszło do realnego wzrostu wydatków obronnych w NATO:Za prezydenta Bidena ledwie siedem krajów z ówczesnych trzydziestu państw członkowskich NATO wypełniało wymóg 2% PKB na obronność. Za prezydenta Trumpa w tej chwili to już 23 kraje.Podkreśla, że wbrew przekazowi liberalnych mediów to nie „wróg NATO”, lecz polityk, który wymusił na Europie większą odpowiedzialność finansową:Człowiek oskarżany przez media lewicowo-liberalne o to, że jest „wrogiem NATO”, realnie zwiększył siłę NATO, bo europejscy członkowie Sojuszu znacząco podnieśli nakłady.Ale za tą zmianą stoi – jego zdaniem – bardzo prosty rachunek ekonomiczny:Amerykanie proponują dla siebie układ idealny: Europa ma więcej wydawać na obronność, najlepiej kupując amerykańską broń. Na tym oczywiście USA będą robiły interesy.Nie oburzajmy się, że Donald Trump i Amerykanie dbają o własne interesy – lepiej uczmy się od nich i wiążmy polską politykę zagraniczną także z interesami ekonomicznymi naszego państwa.Unia Europejska jako całość, jeśli chodzi o realną politykę obronną, pozostaje – według Czarneckiego – „liliputem” i „pasażerem na gapę”, który dotąd liczył głównie na parasol USA. Teraz musi płacić więcej – niekoniecznie wzmacniając własny potencjał przemysłowy.„Garnięcie pod siebie” Berlina i ParyżaByły eurodeputowany zwraca uwagę, że europejska „polityka obronna” ma bardzo konkretnych beneficjentów:Ta europejska polityka obronna sprowadza się do tego, żeby podatnik europejski więcej wydawał na konkretne zamówienia z niemieckich i francuskich firm zbrojeniowych. To jest zagarnianie pod siebie przez dwa główne „motory” integracji, czyli Niemcy i Francję.Ciężar finansowy ma więc spocząć na budżetach państw, ale efekty – w postaci kontraktów – często lądują poza granicami nowych krajów członkowskich. To prowadzi do pytania o polską politykę zakupową.Polska zbroi się za granicą. „Zrobiliśmy dużo, ale za mało”Czarnecki przyznaje, że rządy prawicy znacząco zwiększyły wydatki na obronność i sprowadziły do Polski nowoczesny sprzęt, ale uważa, że kluczowa część zadania wciąż jest niewykonana:Uważam, że rządy prawicy zrobiły dużo, ale w tym jednym obszarze – choć miały dobre intencje – zrobiły za mało. Za mało było twardej, oficjalnej polityki państwa polskiego wspierania polskiego przemysłu zbrojeniowego.Zwraca uwagę na łatwość, z jaką decydenci sięgają po gotowe rozwiązania z USA czy Korei Południowej, zamiast budować własne moce:Najłatwiej jest zamówić za ciężkie pieniądze świetny sprzęt za granicą – i nie kwestionuję jakości tego sprzętu – ale dużo trudniej jest konsekwentnie wspierać własne firmy.Jako wzór wskazuje Turcję:Uczmy się od innych – od Turcji.Ostatnie ćwierćwiecze to czas olbrzymiej ofensywy małych, średnich i dużych firm zbrojeniowych – państwowych i prywatnych – które miały bardzo mocne wsparcie państwa, jeśli chodzi o eksport i zamówienia krajowe.Turcja stała się potęgą na światowym rynku zbrojeniowym właśnie dzięki świadomej, wieloletniej strategii wspierania rodzimego przemysłu.Przypomina też o skuteczności tureckich dronów w pierwszych miesiącach pełnoskalowej wojny na Ukrainie:Tureckie drony w pierwszych miesiącach wojny w Europie Wschodniej wygrywały z izraelskimi dronami, które były na wyposażeniu Rosji – warto to przypomnieć.„Jedyny kraj, który graniczy i z Ukrainą, i z Rosją”W tym kontekście Polska – według Czarneckiego – powinna traktować własny przemysł obronny jako strategiczne zadanie ponad podziałami partyjnymi:Trzeba się uczyć od Ankary i Stambułu: mocne wsparcie państwa, ale nie „bla, bla, bla” i deklaracje od święta, tylko realna, długofalowa strategia, kontynuowana przez kolejne rządy, nawet różnych opcji politycznych.Polska – jako jedyny kraj, który jednocześnie graniczy z Ukrainą i z Rosją – tym bardziej musi nastawić się na budowę własnego, silnego przemysłu militarnego.W jego diagnozie los Unii i miejsce Polski w zachodnim systemie bezpieczeństwa będą zależały od dwóch decyzji: czy Europa porzuci „ideologiczny ekologizm” na rzecz konkurencyjności oraz czy Polska wreszcie zacznie traktować swój przemysł zbrojeniowy tak poważnie, jak robi to Ankara.

(0:00) Wstęp(0:52) Polska na mocy decyzji Komisji Europejskiej może udzielić pomocy publicznej na budowę pierwszej elektrowni atomowej(2:12) Prezydent Ukrainy jest gotów przeprowadzić wybory prezydenckie po otrzymaniu gwarancji bezpieczeństwa(3:46) Donald Trump uważa, że europejscy przywódcy są słabi(5:37) Komisja Europejska mimo krytyki ze strony Stanów Zjednoczonych rozpoczyna postępowanie wobec Google(6:54) Litwa ogłosiła wprowadzenie stanu wyjątkowego z powodu zagrożenia ze strony białoruskich balonów(8:09) Reporterzy Bez Granic trzeci rok z rzędu uznali Izrael za największego zabójcę dziennikarzyInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.

Zachariáš 6,9-15 9 Potom mi zaznelo slovo Hospodina: 10 „Vezmi od zajatcov, z pokolenia Cheldaja, Tobiju a Jedaju, čo prišli z Babylonu, a choď v ten istý deň do domu Jošiju, syna Cefanju, 11 a vezmi striebro a zlato. Urob korunu a polož ju na hlavu veľkňaza Jošuu, syna Jocadáka. 12 Povedz mu: ‚Takto hovorí Hospodin zástupov: Pozri, muž, ktorého meno je Výhonok, vyrastie na svojom mieste a vybuduje Hospodinov chrám. 13 On vybuduje Hospodinov chrám, poctia ho slávou a bude sedieť a panovať na svojom tróne; kňaz bude pri jeho tróne a medzi oboma bude zhoda. 14 Koruna bude v Hospodinovom chráme pamiatkou na Chelema, Tobiju, Jedaju a Chéna, synov Cefanju. 15 Aj tí, čo sú vzdialení, prídu a budú budovať Hospodinov chrám.‘ A tak spoznáte, že ma k vám poslal Hospodin zástupov. Stane sa to, ak budete pozorne počúvať hlas Hospodina, svojho Boha.“ Chrám Boží. Tak ako pre Izrael bol jeruzalemský chrám stredobodom ich náboženského života, tak je aj dnes pre veriaci ľud chrám dôležitým miestom, kde žije cirkev. Dnes, uprostred adventu, čítame o videní Zachariáša, ktorý bol svedkom korunovácie veľkňaza Józuu. Tento Józua postaví chrám a bude poctený kráľovskou hodnosťou. Kto to je? Významný vodca, ktorý vojde do dejín ako staviteľ výnimočnej budovy? Stačí nám vedieť, že meno Józua je hebrejská podoba mena Ježiš. Stačí nám spomenúť si na slová Listu Židom, ktorý označuje Ježiša Krista za jediného dokonalého veľkňaza. A stačí nám spomenúť si na slová Pána Ježiša, ktorý o jeruzalemskom chráme povedal: „Zborte tento chrám a za tri dni ho vystavím.“ Ako však svedčí evanjelista Ján (2,21), On hovoril o chráme Svojho tela. Áno, Pán Ježiš je tým veľkňazom, ktorý (položiac Svoj život za ľudí) vystaví nový chrám Svojho vzkrieseného tela, zhromaždí národy v cirkvi a bude Pastierom i Kráľom, vyvýšeným nad všetky kniežatá sveta. O čo viac si Jeho veľkosť a dôstojnosť uvedomujeme, o to viac Ho i v tomto advente čakajme a vítajme. Modlitba: Pane a Spasiteľu náš, oslavujeme Tvoje meno a už teraz sa tešíme z Tvojho príchodu, uvedomujúc si, aká je to česť pre nás, keď k nám prichádzaš, ku nám sa skláňaš a nás k Sebe pozývaš, aby sme boli súčasťou Tvojho ľudu. Amen. Pieseň: ES 28 Autor: Štefan Kiss Preto si veľký, Pán, Hospodin. Nikto sa Ti nevyrovná a nieto Boha okrem Teba podľa všetkého toho, čo sme na vlastné uši počuli. 2.Samuelova 7,22 Ja som Alfa i Omega, prvý a posledný, počiatok i koniec. Zjavenie 22,13 2.Korinťanom 5,1-10 • Modlíme sa za: Hontianske Moravce (HoS)

Prorok Ámos odhaluje nespravedlnost a korupci, které zasahují chudé a zkreslují soudy, a zároveň usvědčuje lid ze zbožné přetvářky, protože obřady nejsou doprovázeny spravedlností. Kritizuje mísení víry s modlářstvím i falešnou sebejistotu, s níž Izrael odmítal pokání. Varuje před neodvratným Božím soudem nad národem, který žije v morálním úpadku. Přesto ukazuje naději obnovy, v níž Bůh znovu povede svůj lid.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Budujmy sojusze, ale na zasadzie partnerstwa – nie wasalstwa. Kupujmy sprzęt, ale oczekujmy transferu technologii. Wzmacniamy Zachód, ale pilnujmy własnych interesów. Tak jak Korea, Turcja i Izrael – mówi Generał Leon Komornicki, ekspert w sprawach geopolityki, obronności i gospodarki.Kup subskrypcję „Rzeczpospolitej” pod adresem: https://czytaj.rp.pl

Piše Marija Švajncer, bereta Ajda Sokler in Igor Velše. Naslov Nebesa v razsulu je mogoče razumeti tako, pojasnjuje avtor Slavoj Žižek, da se spomnimo enega najbolj znanih citatov Mao Zedonga, dobesednega navedka, ki se glasi, češ da je pod nebesi vse v razsulu, situacija je odlična. To naj bi po Žižkovem mnenju pomenilo, da tkivo trenutnega družbenega reda razpada, bližajoči se kaos pa revolucionarnim silam ponuja izjemno priložnost za odločno akcijo in prevzem politične oblasti. Strinja se, da je pod nebesi zares vse v razsulu, v razsulu so pravzaprav nebesa sama. Zamisli se nad dogajanjem v letih 2020 in 2021, času pandemije covida-19, globalnega segrevanja, znakov nove hladne vojne, izbruha državljanskih protestov in družbenih odporov po vsem svetu. V knjigi se filozof Žižek kaže kot prodoren politični analitik, proučevalec dogajanja v svetu, razrednega in strankarskega boja in vstaje množic ter dober poznavalec antagonizmov današnjega časa. Tu in tam se navezuje na filozofe, zlasti na Hegla in Marxa ter sodobnike, omeni Mladena Dolarja in Alenko Zupančič, kar nekaj Freudovih in Lacanovih spoznanj je zanj še vedno uporabnih, toda poglaviten pomen imajo poglabljanje v politične položaje v različnih državah, prikazovanje nasprotij, odkrivanje paradoksov in razkrivanje negativnosti. Žižek proučuje sodobno demokracijo in anarhijo, slika moč kapitalizma in hkrati poskuse, da bi v svetu zavladale napredne sile. Brez dlake na jeziku opisuje ravnanje populističnih politikov, nekakšno novo brezsramnost in načrtno obscenost, tako rekoč zaničevanje osnovnih pravil olike in demokratične odprtosti. Videti je, kot da vrnitev v staro spodobnost ni več mogoča. Iz trenutnega stanja in političnih navzkrižij napoveduje, kaj se bo iz vsega tega izcimilo, kako se bodo končale ameriške volitve, na katerih je na koncu zmagal Biden. Ugotavlja, da so obubožani v najrevnejših delih Združenih držav Amerike kljub zmagi demokratskega predsednika podpirali republikanski populizem. To se je na naslednjih volitvah tudi potrdilo. Filozof trdi, da zgodovina ni objektiven razvoj, temveč dialektičen proces, v katerem je neločljiv pogoj za tisto, kar se v resnici dogaja, njegova ideološka simbolizacija. Med drugim opozarja, da Izrael igra nevarno igro. Palestinci na Zahodnem bregu so dan za dnem izpostavljeni administrativnemu in fizičnemu nasilju; izhoda iz krize ne bo brez pristnega glasu Palestincev. »Zame je edini način iz tega zapletenega položaja etičen. Na koncu koncev ni konflikta med bojem proti antisemitizmu in bojem proti temu, kar država Izrael počne na Zahodnem bregu. Oba boja sta del enega in istega boja za suverenost.« Zaustavi se pri koronski pandemiji in trdi, da so nekatere države kapitulirale pred virusom. Pandemija ni zgolj znanstveni in zdravstveni pojav, temveč je naravna katastrofa, prav tako pa še družbeni, ekonomski in ideološki pojav, ki vzbuja strah pred dolgoročnimi gospodarskimi posledicami in vpliva na duševno zdravje. Edino upanje preostane sprejeti izziv postčloveškosti in si prizadevati za vzpostavitev nove normalnosti. »Ta vzpostavitev ni zdravstven ali gospodarski problem, temveč je v svojem bistvu političen: prisiljeni smo na novo izumiti naše celotno družbeno življenje.« Slavoj Žižek napoveduje tako imenovani komunizem vojne dobe, se pravi panevropsko izredno stanje s strogo disciplino in podrejanjem gospodarstva v boju proti vsem izzivom. Pravi, da potrebujemo novo obliko komunizma, nekakšen zmernokonservativni komunizem. Konservativnost pomeni prizadevanje, da se ohranijo razmere, ki so primerne za življenje ljudi. »… potrebujemo globalne ukrepe za boj proti zdravstvenim in okoljskim grožnjam, tako da bo gospodarstvo treba nekako socializirati.« Odgovori si na vprašanje, zakaj se oklepa imena komunizem, tako rekoč prekletega imena, ko pa se zaveda, da je komunistični projekt 20. stoletja propadel in pripomogel k vzponu novih oblik morilske groze. Komunizma ne jemlje kot rešitev vseh zagat, temveč kot še zmeraj najboljše poimenovanje za tisto, kar nam omogoča, da pravilno dojamemo težave, s katerimi se danes soočamo, in skušamo najti izhod iz njih. Komunizem je zanj edina možnost, saj verjame, da je svobodna izbira tistega, kar mora narediti in kar je nujno storiti. Spomni se besed Grete Thunberg, da je treba doseči, kar se zdi nemogoče. Slavoj Žižek torej še vedno ostaja komunist. Predlaga, da je treba odpreti prostor za nove svoboščine, take, katerih čas šele prihaja. Išče pot iz nezavidljivega položaja sodobnega sveta in skrajnosti v njem. Prepričan je, da potrebujemo globalno solidarnost, mednarodno sodelovanje in novi red. Edina resnična rešitev je po njegovem mnenju sprememba svetovnega ekonomskega sistema. Pravi cilj bi morala biti družba, ki bi bila postavljena na takšnih temeljih, da do revščine sploh ne bi prišlo. Demokracija za Žižka pomeni moč ljudstva oziroma idejo, da bi se substancialna volja večine morala izraziti v delovanju države in zaupanju v volilne mehanizme. Zavzema se za ekološko gibanje in feministični boj. Po robu se je treba postaviti prepletenosti države in civilne družbe, pomembne so svoboda in človekove pravice. Ekološka kriza je eno od osrednjih vprašanj sodobnega časa, zato se je z njo treba spopadati premišljeno in intenzivno. Današnji čas potrebuje žvižgače, pritrjuje avtor, se pravi ljudi, ki razkrivajo laži in pokvarjenost oblastnikov. Slavoj Žižek verjame, da je demokratični socializem mogoč, zaveda pa se začetka nevarne poti, od katere je odvisno naše preživetje. Zaupa v načelnost politike radikalne izbire ter predlaga izbiro tam, kjer je ta nujna, in jo zavrača, kjer je lažna. Poziva nas, naj kot edino upanje sprejmemo izziv postčloveškosti in si prizadevamo za vzpostavitev nove normalnosti. V sedanjem času, v katerem je Evropa v zatonu in so napadi na evropsko zapuščino na vrhuncu, poudarja avtor, se moramo odločiti prav za Evropo in si prizadevati za razsvetljenstvo, človekove pravice in svoboščine, družbeno solidarnost in feminizem. Slavoj Žižek v svojih prizadevanjih ostaja zvest samemu sebi tako s provokativnimi kot z revolucionarnimi pobudami. V marsičem bi bili lahko ponosni nanj in na njegov nadvse odmevni filozofski opus, vendar se to v podalpski kokoški, v kateri so ljudje nadvse kritični, zgodi le redko.

Vlada je v državni zbor po nujnem postopku poslala nekoliko spremenjen interventni zakon na področju zdravstva. Nekatere spremembe so bile nujne, da bi se obravnava v državnem zboru sploh lahko začela, saj bi jo lahko blokiral eden od že vloženih zakonov. Danes bo interventni zakon na mizah članov Ekonomsko-socialnega sveta, ki bodo med drugim obravnavali zakon o zdravstveni negi in babištvu, o katerem vlada še ni odločala, in nekatere druge zakone. Drugi poudarki: - Veljati je začela shema skrajšanega delovnega časa; država bo pod določenimi pogoji pomagala podjetjem v 10 panogah. - Delegacija varnostnega sveta Združenih narodov po obisku Sirije pot nadaljuje v Libanonu. - Slovenije ne bo na evrovizijskem tekmovanju prihodnje leto v Avstriji, saj bo na njem lahko nastopil tudi Izrael.

Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.

Na ta veseli dan kulture je upravni odbor Prešernovega sklada razkril Prešernove nagrajence za leto 2026. Za življenjsko delo se bodo poklonili plesalki in koreografinji Mateji Bučar ter industrijskemu oblikovalcu Sašu Mächtigu. Druge teme: - Evropa začenja pot do popolne energetske neodvisnosti od Rusije. V Bruslju predstavili tudi mogoči rešitvi za financiranje 90-milijardnega posojila Ukrajini. - Izrael ob nadaljevanju napadov v Gazi napovedal delno odprtje mejnega prehoda Rafa. - Mednarodni dan invalidov priložnost za osvetlitev dobrih načinov ravnanja pri zaposlovanju ranljivih skupin.

Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Izrael trochu inak, ako nám ho ukazujú niektoré médiá. Peter Švec aktuálne a Alexander Vondra o dôležitosti dobrých vzťahov s Izraelom. V podcaste účinkujú: Peter Švec Radovan Bránik Moderuje Eugen Korda

Vývoj okolo dalšího mírového plánu pro Ukrajinu je turbulentní. Ještě minulý týden se zdálo, že Ukrajina bude muset přijmout kapitulační podmínky. Po jednáních v Ženevě, kterých se kromě Američanů účastnili zástupci Ukrajiny a evropských zemí, byl návrh pozměněn. Co plán i dění okolo něj znamená pro Ukrajinu, probíráme v podcastu Zbytečná válka se zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Davidem Stulíkem.

(0:00) Wstęp(0:44) Stany Zjednoczone i Ukraina deklarują, że porozumienie pokojowe uwzględni ukraińską suwerenność(2:37) Ameryka może rozpocząć kolejną operację przeciwko Wenezueli(4:27) Izrael podczas bombardowania stolicy Libanu zabił szefa sztabu Hezbollahu(6:03) Były prezydent Brazylii został aresztowany, bo miał planować ucieczkę z kraju(7:54) Szczyt klimatyczny Organizacji Narodów Zjednoczonych nie zobowiązał państw do rezygnacji z paliw kopalnychInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.

Pokračují snahy o odzbrojení teroristického hnutí Hamás a vyvstává otázka, kdo by měl zaplatit rekonstrukci Pásma Gazy. „Evropa dávala do palestinských území spoustu peněz a nepřineslo to to, co se očekávalo. Rekonstrukci a fungování Pásma Gazy by měly mít na starosti arabské země,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina čelí tlaku z více stran. Ruské jednotky tlačí na frontě a pomalu postupují v Doněcké i Záporožské oblasti, protože Ukrajině chybějí vojáci. Do týla dopadají rakety, které zabíjejí civilisty a ničí dopravní i energetickou infrastrukturu. Navíc sílí tlak na kapitulaci, za kterou označii 28bodový plán na uzavření míru v podcastu Zbytečná redaktor Alexem Švamberk a analytik Milan Mikulecký.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jeho slova z minulého roku zněla až nezvykle temně, když mluvil o tom, že takhle rozehraný průšvih tu od konce druhé světové války ještě nebyl. Dnes se k tomu publicista a spisovatel Martin C. Putna vrací a nic na své předpovědi nehodlá mírnit. „Je hůř. A pravděpodobně bude hůř,“ říká, když sleduje společnost, kde podle něj na jedné straně prosazuje extrémně pravicový proud, na druhé straně zmizelá normální levice a téměř úplně zmizelý střed, který jen čeká na někoho, kdo ho povede. „Mesiáš už přišel, jiný nepřijde,“ dodává k tomu,  že nikdo z politiků, papežů ani podnikatelů lidstvo nezachrání. Zároveň však mluví o vlastní nejistotě. „Moudrost nemám,“ popisuje spisovatel, jak reviduje starší texty, vrací se ke knihám, které napsal a dokonce má hotový i rukopis, kde si k nim postupně připisuje co všechno napsal špatně. V rozhovoru několikrát zazní i jeho opakované upozornění, že „věci jsou složitější“. To používá Putna i v hodnocení kardinála Dominika Duky, kterého kdysi vnímal v tradici kultivovaného konzervativismu. V závěru jeho působení ale podle něj převažovaly mnohem problematičtější motivy. Silně mluví také o Izraeli. “Mám Izrael strašně rád,“ přiznává a zároveň popisuje vládu „všehoschopného grázla“ a „fanatiků“, hluboké rozdělení společnosti i to, jak část mladší generace bez výhrad přebírá palestinský narativ. „Je to selektivní humanismus,“ myslí si Putna a dodává, že při debatě o Palestině nejde vynechat zmínění Hamásu jako teroristického genocidního hnutí, které chce zničit Izrael. Uprostřed těchto témat však přichází i jiná rovina - Putnova radost z míst, která se nepoddala masovosti. Když mluví o své knize Řím antituristický, popisuje město, kde za hradbami začíná skutečný život: malé fontány, poloprázdná muzea, ulice mimo proudy turistů. Ukazuje italskou metropoli, kterou se dá vidět i jinak, s klidem a možností opravdu vnímat. Do rozhovoru vstupuje i osobní zkušenost z poslední doby - slovní útok v tramvaji právě kvůli jeho veřejným postojům vůči podporovatelům Palestiny. „Nevnímám ho jako démona. Spíš jako oběť,“ říká o muži, který na něj začal křičet.  Jak se mění současná společnost a proč si myslí, že „bude hůř“? Jak se nestat pouhým turistou, který vyhledává jen místa z cizích obrázků a proč by se tomu měla postavit i Praha? A proč řadě politiků vyhovuje, že někteří lidé vzhlíží k ruskému světu? I to zazní v rozhovoru.

Korunní princ Muhammad bin Salmán, zapletený do vraždy opozičního novináře Džamála Chášukdžího, se setkal s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Už ne jako izolovaný aktér, ale jako partner, kterého USA potřebují možná víc než Izrael. Proč Amerika sází právě na Saúdy? A jakou roli hraje Rijád v tzv. Abrahámovských dohodách? Blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček vysvětluje i to, co obnáší poslední rezoluce Rady bezpečnosti OSN k válce v Gaze a proč její podmínky odmítá Hamás.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rabinova smrt před 30 lety byla trochu náhoda – vrah neměl žádný dobrý plán, premiérův bodyguard zrovna zůstal stranou, k usmrcení stačily dva zásahy pistolí. Jenže také to tak úplně náhoda nebyla. Izrael byl tehdy ve varu, od podpisu první dohody z Osla uplynuly dva roky a Izraelci byli v otázce dalšího pokračování stále více rozštěpení.

Javier Milei wygrywa wybory do Kongresu z nadspodziewanie wysoką przewagą. Jego partia La Libertad Avanza wciąż nie ma większości w obu izbach Kongresu, ale program reform Mileia wydaje się w tej chwili niezagrożony. Dlaczego Argentyńczycy wybrali kontynuację ograniczeń wydatków w sferze budżetowej, których skutkiem przez ostatnie dwa lata są zwolnienia tysięcy ludzi? Co udało się zrealizować prezydentowi, którego symbolem rządów jest piła mechaniczna? I jaką rolę w tych wyborach odegrał Donald Trump?W Izraelu wrze po tym jak były reprezentant kraju w piłce nożnej postanowił grać w reprezentacji Palestyny. Na meczach ligi izraelskiej pojawia się coraz więcej haseł rasistowskich. Jak wygląda kibicowski krajobraz Izraela?Centrowa partia D66 zdobyła najwięcej głosów w wyborach w Holandii pokonując antyimigrancką partię Geerta Wildersa. Wygląda na to, że krajem będzie rządzić najmłodszy premier w historii, który zapowiada budowę dziesięciu nowych miast. Czy Holandia odchodzi od skrajności w polityce?W Gazie codziennie giną Palestyńczycy, choć zarówno Izrael, jak i Hamas twierdzą, że utrzymują rozejm. Jak ta tragiczna wojna wpływa na postrzeganie Żydów na całym świecie? Czy to rząd Izraela jest odpowiedzialny za wzrost niechęci do Żydów? I czy krytyka Izraela oraz rewizja jego historii jest aktem antysemityzmu?A także: Czy opłaca się być złodziejem – i jakim najbardziej?Rozkład jazdy: (02:43) Maciej Stasiński: Rewolucja Javiera Mileia trwa(20:41) Mateusz Mazzini: Holandia zmienia rząd – czy także kierunek polityki?(48:23) Grzegorz Dobiecki: Świat z boku - Łapać złodzieja!(55:03) Podziękowania(1:01:36) Michał Banasiak: Piłka nożna w Izraelu na krawędzi: sport czy polityka?(1:18:26) Agata Bielik-Robson i Adam Lipszyc: Jak wojna w Gazie wpływa na stosunek do Żydów na świecie?(2:00:43) Do usłyszenia---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Vlada bo do desetega novembra pripravila poseben zakon za učinkovitejše zagotavljanje varnosti, zaostrovanje kaznovalne politike in omejitve socialnih pomoči za ponavljajoče se prekrške in kazniva dejanja. Novi zakon se bo imenoval po pokojnem Novomeščanu Alešu Šutarju, je sinoči ob predstavitvi predlaganih ukrepov napovedal predsednik vlade Robert Golob. Izredno sejo novomeškega občinskega sveta je prek video povezave spremljala več-tisoč-glava množica udeležencev protestnega shoda Dovolj je. Na shodu so govornike iz sejne sobe pospremili s ploskanjem ali žvižgi. Po shodu pa so policisti posredovali v romskem naselju Brezje zaradi streljanja iz avtomatskega orožja. V oddaji tudi o tem: - Izrael po strelskem incidentu v Gazi močno okrepil nove napade na enklavo. Bela hiša kljub več deset ubitim meni, da premirje ni ogroženo. - Nizozemci znova izbirajo parlament; po anketah spet vodi skrajno desna stranka Gerta Wildersa, ki pa bo tokrat težko sestavila koalicijo. - Orkan Melisa razdejal Jamajko z vetrovi do 300 kilometrov na uro, zdaj nadaljuje pot proti Bahamom in Kubi.

(0:00) Wstęp(0:48) Premier Izraela nakazał wznowienie intensywnych bombardowań Strefy Gazy(2:15) Sytuacja ukraińskiej armii w Kupiańsku i Pokrowsku staje się coraz trudniejsza(3:44) Czechy, Słowacja i Węgry miałyby wspólnie blokować pomoc dla Ukrainy(5:15) Komisja Europejska planuje jeszcze w tym roku podpisać umowę z blokiem Mercosur(6:36) Stany Zjednoczone deportowały ponad pół miliona nielegalnych imigrantów(7:53) Organizacja Narodów Zjednoczonych twierdzi, że globalne plany walki ze zmianami klimatycznymi przynoszą efektówInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.

Hamas wypuścił wszystkich żywych zakładników przetrzymywanych od ataku na Izrael 7 października 2023 roku i zwrócił ciała ośmiu osób, które nie przeżyły niewoli. Izrael twierdzi, że jedno ze zwróconych ciał nie należy do zakładnika.W poniedziałek Izrael zwolnił z więzień prawie 2000 palestyńskich więźniów, w tym 250 skazanych na długoletnie więzienie za morderstwa i terroryzm. Te działania są realizacją pierwszej fazy planu pokojowego dla Gazy Donalda Trumpa, zaakceptowanego przez Hamas i Izrael.W poniedziałek amerykański prezydent wystąpił w Knessecie, zapowiadając nowy początek dla Bliskiego Wschodu, a następnie wziął udział w szczycie w Szarm el-Szejk, gdzie podpisano deklarację w sprawie trwałego pokoju i dobrobytu.W Gazie na ulice wróciły patrole Hamasu, a armia izraelska wycofała się na pierwszą, tzw. żółtą linię ustaloną podczas negocjacji. Od poniedziałku izraelscy żołnierze zabili kilku Palestyńczyków, którzy — jak twierdzi IDF — uzbrojeni próbowali przekroczyć żółtą linię.Zamaskowani mężczyźni, najprawdopodobniej członkowie Hamasu, dokonali co najmniej jednej publicznej egzekucji osób oskarżonych o współpracę z Izraelem. Doszło również do walk między Hamasem a milicjami klanowymi, wspieranymi w czasie wojny przez Izrael.Czy w Gazie rzeczywiście nastąpił koniec wojny? Jak przebiegają dalsze negocjacje i czego dotyczą? Czy Hamas jest gotowy do rozbrojenia, a Izrael — do wycofania się ze Strefy Gazy?Gość: Agnieszka Zagner---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Dva roky války a teď konec. Jenže na jak dlouho? Hamás propustil poslední rukojmí a Izrael stahuje své jednotky. Vydrží křehký klid zbraní v Gaze? A co bude s mírovým plánem Donalda Trumpa? Téma pro Marka Čejku, experta na izraelsko-palestinský konflikt a autora Blízkovýchodního podcastu. Ptá se Matěj Skalický.

❗Hamas to organizacja terrorystyczna, odpowiedzialna za wiele aktów zbrodni, takich jak ten z 7 października 2023 roku, przeprowadzony na południowy Izrael, w wyniku którego zginęło 1182 osoby (w tym 863 cywilów, co stanowi 73 proc. ofiar), a do niewoli wzięto łącznie 251 zakładników (210 przeżyło, a 41 zostało zabitych). Ofiary zginęły w wyniku strzelanin, uduszenia, podpaleń, wybuchów granatów, ataków rakietowych i ogniem z broni palnej. Wiele ofiar padło ofiarą okaleczeń, przemocy seksualnej i innych form celowego okrucieństwa. Była to największa masakra Żydów od czasów Holokaustu, której bezpośrednim skutkiem była dwuletnia wojna w Gazie. Gościem odcinka jest Mariusz Borkowski - politolog, były korespondent, ekspert z zakresu problemów krajów arabskich, Bliskiego Wschodu, terroryzmu oraz problematyki krajów Trzeciego Świata.---„7 metrów pod ziemią” to internetowe wywiady o tematyce społecznej. Rozmawiam z ciekawymi ludźmi - konkretnie i bez zbędnych dygresji. Mój cel? Wydobyć z rozmówców prawdę, na którą nie zdobyliby się w telewizyjnym studiu. Rafał Gębura.Oprawa muzyczna: Dawid „Shimz” SchiemannOprawa graficzna: Andrzej Wąsik

Bude pondělí 13. října 2025 velký den pro Izrael? Hamásem unesená rukojmí by se měla vrátit domů, izraelská armáda pokračovat ve stahování z Pásma Gazy. Zapíše se Trumpův plán pro Gazu do historie jako začátek konce konfliktu? „Ta dohoda více či méně – stejně jako více či méně vše na Blízkém východě – dříve, nebo později usne,“ říká v pořadu Osobnost Plus Libor Kutěj, ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany a bývalý zpravodajec na Blízkém východě.

Palestinské hnutí Hamás propouští posledních 20 rukojmí, která přežila více než dva roky v zajetí teroristů. Izrael výměnou za to propustí bezmála dva tisíce vězněných Palestinců včetně 250 doživotně odsouzených a jeho armáda se začíná stahovat z Pásma Gazy. „Premiér Benjamin Netanhaju si uvědomil, že už nemůže dále odolávat tlaku. Z Izraele se stal pária – úplně izolovaný kulturně, politicky, ekonomicky,“ míní slovensko-izraelská dokumentaristka a novinářka Nataša Dudinská.