Podcasts about Izrael

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.

Izraelska vojska je začela kopensko ofenzivo na mesto Gaza, več tisoč ljudi je ponoči zbežalo proti jugu enklave. Voditelji arabskih držav pa so na vrhu v Katarju obsodili izraelski napad na predstavnike Hamasa v Dohi prejšnji teden. Kot je dejal eden od predstavnikov zalivskih držav, od partneric in Združenih držav pričakujejo, da bodo uporabile svoj vpliv na Izrael in preprečile morebitne nove hude kršitve. Izraelski premier sicer ne izključuje nadaljnjih napadov na voditelje Hamasa v tujini. Ostali poudarki oddaje: - Na Poljskem nov incident z dronom. Varnostne sile pridržale dva beloruska državljana. - Ameriški predsednik Trump drugič na obisk k britanskemu kralju Karlu Tretjemu, sledili bodo trgovinski pogovori med državama. - Začenja se Evropski teden mobilnosti. V Sloveniji lani kar dve tretjini prebivalcev nikoli ni sedlo na avtobus ali vlak.

CELÝ SPECIÁL STUDIA N NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, PŘIDEJTE SE K VÍCE NEŽ 1600 PODPOROVATELŮ A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI Rusko i Izrael posouvají limity dosavadních konfliktů. Polsko poprvé sestřelovalo ruské drony ve svém vzdušném prostoru a Izrael provedl překvapivý útok na Katar, kde cílil na představitele Hamásu. Dvě zásadní události, které vyvolaly mezinárodní pozdvižení a svět kvůli nim sklouzl do ještě většího napětí. Co tyto výpady znamenají? A balancuje svět na hraně? Odpovědi hledá Filip Titlbach v nové epizodě Studia N s reportérkami zahraniční redakce Deníku N Petrou Procházkovou a Dominikou Píhovou. Sledujte už teď na herohero.co/studion

Izraelský pokus zabít část exilového vedení Hamásu v Kataru do určité míry připomínal jiné podobné operace, jako byla likvidace velení libanonského Hizballáhu. Výsledek nemusí být stejně úspěšný, a lišit se mohou i důsledky této operace. Zatím to nikdo nemůže přesně říct.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc děti blbnou, tím víc mají strach. A my to nebereme vážně,“ říká dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe. V rozhovoru vysvětluje, že dospělí často přehlížejí úzkosti dětí – ať už z budoucnosti, klimatických změn nebo umělé inteligence. „Jsme úplně hloupí. Mávneme rukou nad tím, že se děti bojí, co tady bude za pět, deset let,“ varuje odborník před tím, jak málo se dnes dospělí snaží nahlédnout na svět očima svých dětí – a to je podle něj velká chyba. Mluví také o tom, jak technologie mění dětské vnímání reality. „Dítě je složené hlavně z toho, na co je jeho mozek připojen. A rodiče na to kašlou, nebo řeknou: zakážu ti chytrý telefon. Vůbec tomu nerozumí,“ upozorňuje na to, jak jsou modely ve světě internetu návykové a nebezpečné a zdůrazňuje, že nestačí je jen zakazovat. Zkreslené vnímání světa ale nemají jen mladiství. Pöthe vypráví také o své účasti na dokumentu Velký vlastenecký výlet a setkání s lidmi, kteří popírají realitu války na Ukrajině. „To, co člověk říká a čemu věří, nemusí vůbec odrážet to, co prožívá,“ vysvětluje psychiatr a dodává, že čím blíž se takoví lidé realitě dostanou, tím agresivněji se mohou bránit. Po návratu z Ukrajiny říká, že je přesvědčen, že podobný konflikt čeká i Česko. „Putin neusiluje o území, ale o destrukci našich hodnot. Dokážu si představit, že pokud Rusko vojensky vyhraje, máme ho tady,“ říká s tím, že si máme uvědomit, že i mezi námi existují lidé, kteří by byli schopni páchat násilí nebo pomáhat tomu, kdo ho koná. Podle Pötheho má každý z nás „potenciál být zlý“. Proto mluví o tom, že nestačí jen respektovat názory, které nás ohrožují – je třeba přiznat, že kdo popírá válku a podporuje Putina, je pro společnost nebezpečný. Vyjadřuje se i k kontroverzi kolem mikiny Izraelských obranných sil, kterou měl na sobě během natáčení dokumentu a vysvětluje, proč by si ji dnes už nevzal. „Od té doby, co Netanyahu zahájil válku v této podobě, s tím nesouhlasím,“ dodává, ale zdůrazňuje, že za situaci v Gaze podle něj nenese odpovědnost pouze Izrael, ale především Hamás. Dětský psychiatr v rozhovoru často opakuje, jak důležité je snažit se při debatě „mít rád“ i lidi s odlišnými názory. Společný dialog by měli hledat lidé nejen ve společnosti, ale také rodiče doma s dětmi. Jak mluvit s lidmi, kteří popírají realitu, aniž bychom je jen odepsali jako „dezoláty“? Proč nestačí jen respektovat jiné názory a kde je hranice, kdy už se musíme bránit? Co dnešní děti nejvíc děsí – a jak jim pomoci, aby se v tom neztratily? A lze být v dnešním světě dobrým rodičem? I to se dozvíte v rozhovoru.

Od ničivých jaderných útoků na Japonsko jsme si připomněli letos 80 let. Pohled na jaderné zbraně se mění. Rusko jimi opakovaně hrozí a Čína ukazuje svůj jaderný arzenál. Odzbrojovací smlouvy jedna po druhé padají. Na otázky, co to znamená, odpovídá v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik a vysokoškolský pedagog Vlastislav Bříza. Rozhovor vznikl před tím, než ve středu polský vzdušný prostor narušilo větší množství ruských dronů.

Izraelská armáda zaútočila v katarském Dauhá na několik představitelů hnutí Hamás. Jedná Izrael v boji proti Hamásu v souladu s humanitárním právem? A proč v Senátu vznikla výzva, aby Česko pokračovalo ve své proizraelské politice? „Cílem je nepodléhat dezinformacím,“ objasňuje pro Český rozhlas Plus Jan Pirk (v klubu ODS a TOP 09). „Česká vláda by měla přestat hájit zájmy izraelských extremistů,“ oponuje nezávislý senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer (bezpp.)

(0:00) Wstęp (1:08) Rosyjskie drony nad Polska. Akt agresji wobec Polski(2:59) Polska ze względów bezpieczeństwa zamknie swoje przejścia graniczne z Białorusią(4:27) Izrael przeprowadził atak na liderów Hamasu dyskutujących w Katarze o zawieszeniu broni w Strefie Gazy(5:58) Stany Zjednoczone wypowiedziały porozumienie o przeciwdziałaniu dezinformacji ze strony Chin i Rosji(7:14) Dotychczasowy minister obrony Sebastien Lukorny został mianowany nowym premierem Francji(8:45) Rząd Nepalu ogłosił rezygnację i uciekł ze stolicy kraju w trakcie protestów społecznychInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu: AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html

Zbabelec Fico sa bojí prihlásiť sa ku konsolidačnému balíčku. Izrael zničil vedenie Hamasu. Chystá sa Danko na dráhu politológa?

Slovenský parlament bude rokovať o návrhu uznesenia, ktorý odsudzuje Izrael za postup v Gaze. Prečo ide o kontroverzný dokument? Hosť: Grigorij Mesežnikov, politický analytik

v dnešnom podcaste si vypočujete aj o: - Rusko zaútočilo na Poľsko. Čo to znamená - Izrael je rozhodnutý Hamas vyhladiť zo zemského povrchu - Ficova konsolidácia nie je nič, čo Slovensku pomôže

Izraelská armáda zaútočila v katarském Dauhá na několik představitelů hnutí Hamás. Jedná Izrael v boji proti Hamásu v souladu s humanitárním právem? A proč v Senátu vznikla výzva, aby Česko pokračovalo ve své proizraelské politice? „Cílem je nepodléhat dezinformacím,“ objasňuje pro Český rozhlas Plus Jan Pirk (v klubu ODS a TOP 09). „Česká vláda by měla přestat hájit zájmy izraelských extremistů,“ oponuje nezávislý senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer (bezpp.)Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nie milkną echa po wtorkowym ataku izraelskim na członków ekipy negocjacyjnej Hamasu w stolicy Kataru Dausze.Przypomnijmy, że około godzin 15 czasu lokalnego, 13 czasu polskiego lotnictwo izraelskie wystrzeliło 10 rakiet w kierunku jednej z willi w północnej części miasta, w której przebywać miała delegacja ugrupowania Hamas pod przewodnictwem Khalila al-Hayyi. Jest to poważna i kolejna eskalacja wojny w Gazie, a także pierwsze uderzenie izraelskie na terenie Kataru. Przypomnijmy, że Katar jest jednym z państw arabskich, które znormalizowały stosunki z Izraelem, podobnie jak Zjednoczone Emiraty Arabskie, w ramach tzw. porozumień Abrahamowych. Według Hamasu członkowie delegacji, którzy obecni byli w Dausze, aby zapoznać się z ostatnią propozycją amerykańską zawieszenia broni w Strefie Gazy, przeżyli to uderzenie.Atak izraelski wzbudził falę oburzenia wspólnoty międzynarodowej. Zareagowały oczywiście państwa arabskie, powtarzają się oskarżenia o nierespektowanie prawa międzynarodowego przez Izrael, jak i ostrzeżenia przed dalszą eskalacją.Władze Kataru poinformowały natomiast, że nie zostały w żaden sposób poinformowane o nadchodzącym uderzeniu, jak podkreślił to minister spraw zagranicznych Mohammad bin Jassim al Thani. Komunikat w te sprawie wydał również Biały Dom. Zaznaczono w nim, że decyzja o ataku nie przybliża Stanów Zjednoczonych i Izraela do określonych celów, z których nadrzędnym – przynajmniej z perspektywy administracji amerykańskiej – jest uwolnienie pozostających w rękach Hamasu zakładników pojmanych 7 października 2023 roku. Sam Donald Trump w dobitniejszych słowach podkreślił swoje niezadowolenie z zaistniałej sytuacji.Atak rodzi wiele pytań. Przede wszystkim, Izrael zaryzykował atakując cele na terytorium niepodległego państwa, z którym utrzymuje stosunki dyplomatyczne, i które dodatkowo jest mocnym sojusznikiem Stanów Zjednoczonych w regionie.Na terenie Kataru znajduje się amerykańska baza wojskowa al-Udeid, jest to również kraj, który dysponuje trzecimi co do wielkości złożami gazu naturalnego na świecie. Ponadto, władze katarskie od lat nie szczędzą wysiłków, aby ten mały emirat stał się „Szwajcarią Bliskiego Wschodu” i platformą do stabilizacji regionu.Tym samym decyzja o uderzeniu na terenie tego państwa może ponownie stawiać na kursie kolizyjnym interesy izraelskie i amerykańskie. Wszystko wskazuje również na to, że władze izraelskie, które dość szybko przyznały się do przeprowadzenia nalotu, ostatecznie zrezygnowały ze wszelkiego dialogu, choćby pośredniego, ze stroną palestyńską, również wbrew stanowisku amerykańskiemu. Wydaje się jednak, że ostatnia eskalacja nie doprowadzi do zdecydowanej zmiany polityki administracji Donalda Trumpa wobec Izraela.

Izrael je pokrenuo napad na lidere Hamasa u Kataru. Ruski ministar vanjskih poslova Sergej Lavrov podržao bivšeg predsjednika RS Milorada Dodika i za krizu u BiH optužio Zapad. Poslušajte i zašto je stopirana kupovina zgrade Mile Radišića u Banjaluci nakon intervencije Pravobranilaštva BiH.

Izrael je danes v katarski prestolnici Doha izvedel zračni napad na visoke predstavnike gibanja Hamas, ki naj bi razpravljali o najnovejšem ameriškem predlogu sporazuma o prekinitvi ognja v Gazi. Napad naj bi po navedbah gibanja preživeli, v njem pa je bilo ubitih 6 ljudi, med njimi pripadnik katarskih varnostnih sil. Združene države so odzivu sporočile, da so bile o napadu obveščene vnaprej, prav tako da je bil z njim seznanjen tudi Katar, iz Dohe pa so sporočili, da so bili o napadu seznanjeni šele, ko je že potekal. Bela hiša je medtem katarskim oblastem zagotovila, da se takšen napad ne bo več zgodil.

"Premier Netanjahu potwierdził: Izrael przeprowadził atak na przywódców Hamasu w stolicy Kataru, Dosze. To jedna z głównych siedzib działaczy Hamasu na uchodźstwie. Komentarz Pawła Rakowskiego.

Korespondent wojenny naświetla konflikt, który wybuchł dzisiaj. Benjamin Netanyahu postanowił zaatakować przedstawicieli Hamasu w Katarze.

(0:00) Wstęp(1:09) Dwadzieścia sześć państw zamierza wspierać bezpieczeństwo Ukrainy po zakończeniu wojny(2:40) Bułgaria twierdzi, że Rosja wbrew wcześniejszym doniesieniom nie zagłuszała systemu GPS w samolocie przewodniczącej Komisji Europejskiej(4:12) Wiceszefowa Komisji Europejskiej uważa, że Izrael dokonuje ludobójstwa w Strefie Gazy(5:32) Dwóch Turków planowało zamach w czasie popularnego włoskiego festiwalu(6:52) Conor McGregor zamierza wystartować w irlandzkich wyborach prezydenckich(8:25) Amerykański sąd uchylił decyzję Donalda Trumpa o wstrzymaniu finansowania badań na HarvardzieInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu: AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html

Izrael pokračuje v pozemním útoku proti městu Gaza. Právě v hustě obydlené metropoli Pásma Gazy přitom podle prohlášení odborného panelu pro potravinovou bezpečnost (IPC), koordinovaného OSN, prokazatelně zuří hladomor. Izraelská vláda to odmítá a označuje tento verdikt za výsledek propagandy Hamásu. Jak to vidí expert na potravinovou bezpečnost z renomované mezinárodní organizace?Host: Christopher Newton - analytik organizace International Crisis GroupČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

[AUTOPROMOCJA] Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. W najnowszym odcinku podcastu Raport Międzynarodowy Witoldowi Juraszowi i Zbigniewowi Parafianowiczowi opadają ręce, gdy obserwują zachowanie z jednej strony - rządu w stosunku do prezydenta, a z drugiej strony - prezydenta w stosunku do rządu. Prowadzący nie stają po żadnej ze stron, gdyż zarówno jedna, jak i druga strona zachowują się w sposób niepoważny i ośmieszający nasz kraj na arenie międzynarodowej. Polsko-polskie zapasy w kisielu, czyli notatka przesłana mailem, w której nie ma nic istotnego z jednej strony, z drugiej zaś niezaproszenie przedstawiciela polskiej dyplomacji na spotkanie z prezydentem Trumpem. To coś poniżej krytyki. O tym wszystkim usłyszą Państwo w dostępnym na naszej stronie głównej i kanale YouTube fragmencie. Pełna wersja podcastu Raport Międzynarodowy dostępna jest w subskrypcji Onet Premium.   Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz przed spotkaniem w Waszyngtonie snuli raczej pesymistyczne prognozy. Jednak, jeśli wierzyć deklaracjom Donalda Trumpa, wizyta Nawrockiego mogła okazać się zdecydowanie bardziej owocna. Obaj prowadzący zakładali bowiem, że Amerykanie z Polski się nie wycofają, ale może dojść do jakiejś redukcji stacjonujących w naszym kraju amerykańskich żołnierzy. Za owym zmniejszenie liczby personelu szłoby adekwatne zmniejszenie ilości sprzętu. Pomylili się. Nowemu prezydentowi prawdopodobnie udało się utrzymać status quo. Czy to faktycznie tak doniosły sukces, jak ogłasza to Zjednoczona Prawica, czy może kolejne obniżenie sobie poprzeczki przez nasze państwo?   W dalszej części podcastu mowa jest o awaryjnym lądowaniu samolotu Ursuli von der Leyen w Bułgarii. Jednostka z przewodniczącą Komisji Europejskiej na pokładzie musiał awaryjnie lądować, gdyż nagle na lotnisku przestały działać systemy nawigacyjne. Obydwaj prowadzący stwierdzają, że Rosjanom należy się dokładnie tego samego rodzaju sabotaż. Przy czym, jak zauważa Witold Jurasz, jeśli doprowadziłoby to do katastrofy – trudno, c'est la vie! Rosjanie muszą rozumieć, że jesteśmy gotowi stosować zasadę oko za oko, ząb za ząb.   Mowa również o hejcie polskiej prawicy, która twierdzi, że podczas obchodów rocznicy rozpoczęcia II Wojny Światowej w Berlinie Polska została obrażona. Dowodem ma być zdjęcie człowieka z wieńcem ubranego w roboczy strój. Rzecz w tym, że nie był to oficjel, tylko pracownik kwiaciarni, który przywiózł wieniec na miejsce uroczystości. Zarówno Witold Jurasz, jak i Zbigniew Parafianowicz wielokrotnie Niemcy w podcaście krytykowali, ale to, co wyprawia się przy okazji tej sprawy to absolutna paranoja.   Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz komentują też paradę w Pekinie, odnotowując nie to, kto był obecny, ale kogo nie było. Nie było zaś premiera Indii Narendry Modiego. Może to oznaczać, że Indie, jakkolwiek z Chinami i z Rosją współpracują, to nie są jednakowoż ich sojusznikami. Warto o tym pamiętać, warto robić wszystko, by tak pozostało.   W podcaście mowa jest też o obecności izraelskich firm na targach zbrojeniowych w Kielcach. Witold Jurasz zauważa, że Izrael został wykluczony z salonu lotniczego we Francji, ograniczono też jego obecność na wystawie zbrojeniowej w Londynie. Czemu Polska nie zareagowała podobnie, to pozostaje zagadką.   Na koniec poruszona zostaje sprawa ewentualnej publikacji aneksu do raportu z likwidacji Wojskowych Służb Informacyjnych. Zarówno Zbigniew Parafianowicz, jak i Witold Jurasz są zdania, że jeżeli w dokumencie tym są jakiekolwiek informacje o operacjach polskiego wywiadu, to takiego dokumentu publikować nie należy.

PRED OSMINO FINALA HENGAMO! KJE IN KDAJ PA ŠE JAVMO!

Su documental sobre la obra de Luis Buñuel. Hoy fue su premier en el Festival de Cine de Venecia

(0:00) Wstęp(1:03) Chiny podczas parady wojskowej w Pekinie cementują antyzachodni sojusz(2:37) Rosja zamierza zwiększyć dostawy gazu ziemnego do Chin(4:02) Donald Trump miał złamać prawo wysyłając wojsko na ulice Los Angeles(5:31) Iranowi, Korei Północnej i Rosji udaje się omijać międzynarodowe sankcje drogą morską(6:54) Belgia uzna państwo palestyńskie i nałoży sankcje na Izrael(8:16) Syria po kilkunastu latach wznowiła eksport ropy naftowejInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu: AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html

Začetek jubilejnega Blejskega strateškega foruma je zaznamoval tudi protest proti izraelskemu genocidu v Gazi. Udeleženci so Evropi očitali sokrivdo. Zunanja ministrica Tanja Fajon se strinja, da bi Unija lahko naredila več, zaradi neukrepanja in dvojnih standardov pa pogosto izgublja kredibilnost. Druge teme: - V ameriške načrte o palestinski enklavi po vojni ne verjame niti Izrael ter nadaljuje njeno obstreljevanje in stradanje prebivalstva. Medtem svetovni mediji danes opozarjajo tudi na poboje novinarjev v Gazi. Obsodbam smo se pridružili tudi pri nas. Predsednik Društva novinarjev Gašper Andrinek je dejal, da če bo izraelska vojska še naprej s takšno hitrostjo ubijala novinarje v Gazi, kmalu ne bo več nikogar, ki bi nas lahko obveščal. - Prvi šolski dan so v Srbiji zaznamovali protesti, pri nas pa tradicionalno poostren nadzor prometa v okolici šol, veliko veselje v tistih, ki prvič prestopajo šolski prag, in žal delno tudi grožnja z napadom. Policija je našla osumljeno osebo. Ravnateljica s Ptuja Helena Ocvirk meni, da so taki ljudje gotovo v stiski in bi bilo prav, da poiščejo pomoč. - Razpis za novo infekcijsko kliniko v Mariboru je razveljavljen. Ministrstvo za zdravje se je tako odločilo, ker je bila ponudba milijon evrov dražja od graditve enake klinike v Ljubljani. Direktor edinega ponudnika za mariborsko Blaž Miklavčič trdi, da gre za različna projekta, da je mariborska klinika bistveno bolj moderno in bogato sprojektirana kot ljubljanska.

Izrael je okrepil napade na mesto Gaza, kjer humanitarne razmere postajo čedalje hujše. Nenehno bombandiranje tega gosto poseljenega območja, je znova prisililo tisoče Palestincev v beg. Eden od mnogih prebivalcev, ki so zapustili svoje domove, je razmere kot katastrofalne. Pojasnil je, da se zaradi neprekinjenih napadov celotne ulice rušijo na prebivalce, nihče pa ne odstranjuje ruševin, ne išče preživelih in ne poskrbi za trupla umrlih. V oddaji tudi: - Ameriški predsednik Trump načrtuje preimenovanje Ministrstva za obrambo v Ministrstvo za vojno. - Celovška cesta spet normalno prevozna, odprti vsi štirje priključki predora Šentvid. - Slovenski košarkarji po porazu s Francijo danes v dvoboju proti Belgiji. - Sončno bo, več oblačnosti le v Prekmurju.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Prezident Petr Pavel narušil zaběhané pořádky české zahraniční politiky. Podle hlavy státu se totiž po razantních akcích Izraele v Pásmu Gazy dá za židovský stát jen těžko postavit. Pavel zároveň kritizoval kabinet Petra Fialy z ODS, který podle něj podporuje Izrael v podstatě bez výhrad k jeho stávající politice. Premiér se proti tvrzení ohradil. Kde jsou historické kořeny pevné podpory Izraele ze strany českých politiků? Jak se liší postoje české veřejnosti?Hostka: Tereza Plíštilová - doktorandka na Katedře mezinárodních vztahů Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě věnuje Blízkému východuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Po prometnem kaosu, ki so ga povzročila dela na vipavski hitri cesti, v Darsu napovedujejo nov režim. Kot so se z drugimi zainteresiranimi dogovorili na današnjem sestanku, bodo vzpostavili poseben vozni pas, namenjen le tovornjakom. Druge teme: - Ljubljanski UKC priznava stisko na urgenci zaradi preobremenjenosti. K pomoči poziva vse izvajalce v regiji. - Obrambni ministri Unije o varnostnih jamstvih za Ukrajino. Moskva razprave označuje kot nevarne. - Izrael umaknil mesto Gaza s seznama območij za humanitarne prekinitve napadov in ga označil za območje spopadov.

Za zastoje na mejnem prehodu Fernetiči ne bo takojšnih rešitev. Italijanska stran je na včerajšnjem sestanku v Trstu zagotovila, da bodo odprli dodaten pas za izvajanje mejnega nadzora. Za zastoje niso krivi oni, pravi tržaški prefekt Giuseppe Petronzi in dodaja, da obmejna policija nadzor na meji opravlja tako, da čim manj ovira pretočnost prometa. Izvor težav vidi v tem, da skozi ozko grlo teče polovico več prometa kot običajno. Avtoprevozniki zaradi zastojev zahtevajo takojšnje ukrepanje, dopoldne se bo z njimi sešla infrastrukturna ministrica Alenka Bratušek. V oddaji tudi: - Na sestanku o Gazi pri Trumpu tudi Blair in Kuschner. Varnostni svet opozarja Izrael zaradi lakote v enklavi. - Slika beneškega slikarja Vittoreja Carpaccia se po desetletjih vrača v Piran - Košarkarji za uvod v eurobasket zvečer v Katovicah s Poljaki

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

Poletni zastoji na avtocestah so že stalnica, a letošnje razmere še posebej izstopajo. Avtoprevozniki od države zahtevajo ukrepanje, sestanki se vrstijo na več ravneh, a sodeč po valjenju krivde z ene strani na drugi se zdi, da rešitve za zdaj ni. Druge teme: - Nakup helikopterjev kljub političnemu pritisku lahko ustavi samo Državna revzijska komisija, ki pa še ni dobila pobude za to. - Izrael v mestu Gaza uničuje celotne soseske, medtem ko iz enklave poročajo o vse več smrtnih žrtvah lakote. - Operna zvezdnika Ana Netrebko in Jusif Ejvazov sinoči navdušila ljubljansko publiko

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.

Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan?

Další tvrdý úder, další mrtví novináři v Gaze. Útočí na ně Izrael cíleně? Může s tím někdo něco dělat? A kdy se do palestinské enklávy dostanou zahraniční reportéři? Pozvánku do dvou rozhovorů ve Vinohradské 12 přijali dva hosté – v první části podcastu mluví Jakub Szántó z České televize, který v Gaze jako zahraniční zpravodaj opakovaně byl, a ve druhé Johana Kotišová z Amsterdamské univerzity, která se specializuje na válečnou novinařinu. Ptá se Matěj Skalický.

Další tvrdý úder, další mrtví novináři v Gaze. Útočí na ně Izrael cíleně? Může s tím někdo něco dělat? A kdy se do palestinské enklávy dostanou zahraniční reportéři? Pozvánku do dvou rozhovorů ve Vinohradské 12 přijali dva hosté – v první části podcastu mluví Jakub Szántó z České televize, který v Gaze jako zahraniční zpravodaj opakovaně byl, a ve druhé Johana Kotišová z Amsterdamské univerzity, která se specializuje na válečnou novinařinu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Notranji minister Boštjan Poklukar je po objavi posnetkov odredil izredno notranjo revizijo nakupa helikopterjev za helikoptersko nujno medicinsko pomoč. Do izsledkov revizije podpisa pogodbe za nakup dveh helikopterjev proizvajalca Leonardo ne bo, zagotavlja minister. Generalni direktor policije Damjan Petrič pa je zaradi posnetkov sestanka, na katerem naj bi pristojni favorizirali helikopterje tega izdelovalca, na policiji uvedel notranjevarnostni postopek. Drugi poudarki oddaje: - Izrael ob številnih civilnih žrtvah ostaja gluh za pozive k končanju vojne. - Koalicija kljub morebitnemu referendumu v potrjevanje medijskega zakona. - Zdravstvena stroka poziva k umiku predloga zakona o konoplji za omejeno osebno uporabo.

(0:00) Wstęp(1:06) Prezydent Ukrainy zapowiada, że jego kraj nie przegra wojny z Rosją(2:35) Stany Zjednoczone zarzucają Ukrainie ograniczanie wolności mediów i prześladowania religijne(4:12) Izrael miał sztucznie wywołać głód w Strefie Gazy(5:29) Japonia i Korea Południowa zacieśniają współpracę, wydając pierwsze od siedemnastu lat wspólne oświadczenie(6:49) W Wielkiej Brytanii odbyły się protesty przeciwko zakwaterowaniu w hotelach osób ubiegających się o azyl(8:08) Kościoły w Niemczech są coraz brutalniej atakowaneInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu: AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html

O elektrických kolobežkách a ako spieva Tel Avivská mládež. Naozaj spôsobil Izrael v pásme Gazy hladomor? Prečo Húsiovia stále útočia na Izrael? Ako vznikol štát Izrael.

Ogromne tłumy wzięły udział w ogólnokrajowych protestach przeciwko działaniom militarnym Izraela i ograniczeniom pomocy humanitarnej w Gazie. Marsze odbyły się w ponad 40 miejscowościach w całym kraju i zostały wsparte przez ponad 250 organizacji społecznych, w tym związki zawodowe oraz przez znane postacie publiczne. Dzieje się to kilka dni po ogłoszeniu klęski głodu w mieście Gaza, gdzie Izrael szykuje się do zintensyfikowania działań wojskowych.

Molk Izraela po Hamasovem sprejetju katarsko-egiptovskega mirovnega predloga pred nekaj dnevi je včeraj prekinil izraelski premier Benjamin Netanjahu. Napovedal je pogajanja za izpust vseh talcev, končanje vojne pod pogoji, sprejemljivimi za Izrael, in zavzetje mesta Gaza. Kot je dodal, gresta poraz Hamasa in osvoboditev talcev "z roko v roki". Drugi poudarki oddaje: Ukrajinski predsednik Zelenski: zahteve Rusije za končanje vojne so nedostojne. Uporaba umetne inteligence pri delu postaja vse bolj nujna za ohranjanje konkurenčnosti. Polom slovenske košarkarske reprezentance na pripravljalni tekmi v Beogradu.

Prizná Kotlár porážku? Slovenská akadémia vied zistila, že sa vo všetkom mýlil. Výročie našej okupácie si tak "svojsky" pripomenuli niektorí vládni politici. Múdrejší radšej mlčali. Izrael zahájil záverečnú ofenzívu. Jej cieľom je zničiť teroristickú organizáciu Hamas.

Izraelska vojska je uresničila napovedi in začela prvo fazo kopenske ofenzive na mesto Gaza. Kot je sporočila, že nadzoruje njegovo obrobje. Združeni narodi so v odzivu opozorili, da bo to še poglobilo že zdaj hudo humanitarno krizo; generalni sekretar organizacije Antonio Guterres poudarja ključen pomen takojšnjega premirja v enklavi in izpustitve talcev. Po njegovem bi to lahko preprečilo dodatne smrti, ki bi jih sicer povzročila okupacija mesta Gaza. Več po drugih poudarkih oddaje: Drugi poudarki oddaje: Washington sporoča Bruslju: Evropa mora prevzeti vodilno vlogo pri varnostnih jamstvih za Ukrajino. Minimalna plača v Sloveniji od leta 2009 višja za več kot 100 odstotkov. V ospredju tradicionalne konference ravnateljev pred novim šolskim letom varnost in podpora učencem.

(0:00) Wstęp(1:07) Rosyjski dron eksplodował na wsi w województwie lubelskim(2:36) Rosja domaga się udziału w rozmowach na temat gwarancji bezpieczeństwa dla Ukrainy(4:03) Izrael przed kolejną operacją w Strefie Gazy zmobilizował kilkadziesiąt tysięcy rezerwistów(5:30) Bank ING jest oskarżany o udział w procederze prania brudnych pieniędzy przez byłego komisarza Unii Europejskiej(6:49) Dwa największe koncerny górnicze na świecie chcą zbudować wielką kopalnię węgla w Arizonie(8:04) Amerykańskie władze chciałyby przejąć część udziałów w InteluInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu: AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html

Medijsko odmevna srečanja ameriškega predsednika Trumpa z ruski predsednikom Putinom, nato pa še z voditelji Ukrajine in najpomembnejših članic Nata so minila brez konkretnega odziva Rusije. Kot nakazuje tudi Trump, se Ukrajina ne bo mogla izogniti prepustitvi izgubljenega ozemlja Rusiji. Generalni sekretar Nata Mark Rutte je poudaril, da je za Kijev v pogovorih o ozemlju najprej pomembno vedeti, s kakšnimi varnostnimi zagotovili bodo preprečili, da bi Putin še kdaj poskusil napasti dele Ukrajine. Drugi poudarki oddaje: - Izrael zdaj ne kaže namena, da bi končal vojno v Gazi, na predlog premirja se še ni odzval. - Zasebni detektivi ugotavljajo, da je zlorab na področju bolniških odsotnosti zelo veliko. - Ob prometnih kolapsih očitno, da smo o sodobni železniški infrastrukturi začeli razmišljati prepozno.