Podcasts about zjednodu

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju. Koho dnes?Rapl z Bartolomějský. Lépe řečeno autor stejnojmenné knihy, kterým je emeritní major Miroslav Hyhlík. Obchází teď obvyklé kolečko po podcastech a televizních pořadech, mohl jste ho vidět třeba v show Jana Krause nebo v DVTV. Já si ho však pozval nejen proto, že napsal zajímavou a dobrou knihu. Mám totiž své důvody.Známe se s Mirkem plus mínus pětatřicet let. Poznali jsme se v roce 1990, ještě s jeho tehdejším parťákem, kdy oba sloužili jako detektivové kriminálky na Praze 1. Jinými slovy, stali se mými policejními zdroji, a dohazovali mi do reportáží případy, na kterých pracovali. Zjednodušeně řečeno. A když se později připletli do nešťastné kauzy, která se později ukázala jako omyl jejich kolegů, skončili na necelé tři týdny ve vazbě na Pankráci. A já o tomhle jejich případu napsal svou vůbec první knížku Klec na policajta, která pak v roce 1991 vyšla v nakladatelství Rozmluvy Aklexandra Tomského. Stručně o Mirkovi: je ročník 1961, dnes už “emeritní major”, tedy ve výslužbě. Od roku 1980 sloužil u policie, kde se specializoval na násilnou trestnou činnost – loupeže, vydírání, těžká ublížení na zdraví. Jeho unikátní devizou bylo kreslení – vystudoval aranžérskou školu a jako jeden z prvních českých kriminalistů vytvářel portréty pachatelů podle výpovědí svědků, ještě před érou počítačových identikit. Společně s dlouholetým parťákem Láďou Veselým vytvořili legendární duo detektivů, kteří v 90. letech čelili ruským gangům, vydíračům podnikatelů i domácím vrahům. V roce 1991 byl sám nespravedlivě obviněn a strávil 19 dní ve vazbě kvůli záměně identity, což mu však nezlomilo víru ve spravedlnost. Je autorem knihy, malíř, žije na venkově u Tábora se svou čtvrtou manželkou, která byla také jeho kolegyní u policie.Více samozřejmě v podcastu.Mé krimi reportáže z Prahy byly jen epizodou v mé kariéře, související hlavně s tím, že jsem povinnou vojenskou službu absolvoval v časopise Signál. Byla krátká, asi roční, a pak jsem začal psát spíš o jiných věcech, a Mirek i jeho kolega pokračovali ve svých policejních kariérách. Třicet let jsme se v podstatě neviděli, sem tam se někde potkali, občas si zavolali nebo napsali. Až teď, když Mirek napsal zmíněnou knihu, a před pár týdny ji pokřtil, jsem ho pozval do podcastu. Víc jsem o tom psal už před týdnem.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako mě.

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novela zákoníku práce, která platí téměř půl roku, podle advokátky Michaely Bednárikové z advokátní kanceláře CINK a partneři přinesla větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů. Jak uvedla ve vysílání Českého rozhlasu, změny se projevily hlavně v oblasti ukončování pracovních poměrů, dohod a práce na dálku.

Novela zákoníku práce, která platí téměř půl roku, podle advokátky Michaely Bednárikové z advokátní kanceláře CINK a partneři přinesla větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů. Jak uvedla ve vysílání Českého rozhlasu, změny se projevily hlavně v oblasti ukončování pracovních poměrů, dohod a práce na dálku.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novela zákoníku práce, která platí téměř půl roku, podle advokátky Michaely Bednárikové z advokátní kanceláře CINK a partneři přinesla větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů. Jak uvedla ve vysílání Českého rozhlasu, změny se projevily hlavně v oblasti ukončování pracovních poměrů, dohod a práce na dálku.

Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy. „Řeší se, kam až nové identita sahá, které orgány ji mají ještě používat a které už ne,“ říká ve Vizitce. Jak v digitální době funkčně upravit heraldické znaky? A čím jsou státní poznávací značky pro designera specifickou disciplínou? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy. „Řeší se, kam až nové identita sahá, které orgány ji mají ještě používat a které už ne,“ říká ve Vizitce. Jak v digitální době funkčně upravit heraldické znaky? A čím jsou státní poznávací značky pro designera specifickou disciplínou? Ptá se Ondřej Cihlář.

Evropská komise plánuje zjednodušení některých regulací, které se týkají online prostoru. Změnit by se tak mohla například pravidla pro cookies, pomocí kterých lidé udělují webům souhlas se zpracováním osobních údajů. „Hledat funkční kompromis bude těžké, ale jsem rád, že se do toho někdo chce pustit,“ hodnotí v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Evropská komise plánuje zjednodušení některých regulací, které se týkají online prostoru. Změnit by se tak mohla například pravidla pro cookies, pomocí kterých lidé udělují webům souhlas se zpracováním osobních údajů. „Hledat funkční kompromis bude těžké, ale jsem rád, že se do toho někdo chce pustit,“ hodnotí v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muzeum by podle ní mělo působit důstojně. Podrobná rešerše až ve světovém kontextu tak předcházela tvorbě loga a celé vizuální identity Městského muzea a galerie ve Svitavách, kterou vytvořila. „Když v restauraci dostanu odfláknutý jídelní lístek, mrzí mě to,“ říká také ve Vizitce. Jak její branži ovlivní umělá inteligence? A co se dá dočíst v manuálu pro utváření veřejného prostoru? Ptá se Ondřej Cihlář.

Muzeum by podle ní mělo působit důstojně. Podrobná rešerše až ve světovém kontextu tak předcházela tvorbě loga a celé vizuální identity Městského muzea a galerie ve Svitavách, kterou vytvořila. „Když v restauraci dostanu odfláknutý jídelní lístek, mrzí mě to,“ říká také ve Vizitce. Jak její branži ovlivní umělá inteligence? A co se dá dočíst v manuálu pro utváření veřejného prostoru? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie představila návrh, který má firmám ulehčit povinný ESG reporting, tedy pravidelné vykazování toho, jak se podnik chová k životnímu prostředí, zaměstnancům a společnosti. Počet požadovaných údajů se má snížit na polovinu. Na první pohled vypadá návrh jako zásadní úleva, která by firmám mohla snížit podstatné finanční náklady. Jenže tak jednoduché to podle experta na ESG Ladislava Tylla z Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze nebude. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Evropská unie představila návrh, který má firmám ulehčit povinný ESG reporting, tedy pravidelné vykazování toho, jak se podnik chová k životnímu prostředí, zaměstnancům a společnosti. Počet požadovaných údajů se má snížit na polovinu.Na první pohled vypadá návrh jako zásadní úleva, která by firmám mohla snížit podstatné finanční náklady. Jenže tak jednoduché to podle experta na ESG Ladislava Tylla z Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze nebude.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Rozvodovou novelu sice už podepsal prezident, přesto ji kritizuje část odborné veřejnosti. „Zákon je napsaný tak, že si nejsme jistí, že se rozvody zrychlí,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti jedna z autorek petice proti této novele, advokátka Markéta Chudáčková. „Ti, kteří jsou dohodnutí a doposud chodili k soudu dvakrát, teď půjdou jednou,“ kontruje advokátka Renáta Šínová, místopředsedkyně sekce pro rodinné právo České advokátní komory.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Soukup je antropolog, autor řady knih, z nichž ta poslední se jmenuje Antropologie války. Martin byl v roce 2025 hostem na festivalu Neznámá Země ve Zlíně, kde jsme v Zikmundově vile debatovali o tom, nakolik je válčení a zabíjení lidskou přirozeností a zda je možné, že bychom se jej dokázali zbavit anebo alespoň pokoušeli zbavit podobně jako třeba otroctví anebo ponižování žen. Toto je první díl ze tří festivalových debat v Zikmundově vile, navazovat bude pohled bývalého vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody a třetí díl bude společná panelová diskuze. Co myslíte vy? Má lidstvo prostě v genech, ve své podstatě potřebu válčit, zabíjet a podmaňovat si druhé? Můžete se inspirovat prvním řečníkem, kterým je antropolog Martin Soukup.Zbylou část rozhovoru najdete na mém kanálu http://herohero.co/petrhorky . Tam také bude závěrečná panelová diskuze, kterou jsem vedl s Martinem Soukupem a s Cyrilem Svobodou. Kromě přístupu k tomuto rozhovoru a diskusi získáte podle mne to zásadní a to je kompletní archiv mých už natočených materiálů. Zaměřuji se na rozhovory s odborníky nejen z naší země ale i z celého světa a bavíme se o tématech, která často školy ještě nestihnou zařadit do výuky. Zjednodušeně řečeno, nejde mi ani tak o aktuálnost, jako o to, abych budoval inspirativní databázi pro lepší orientaci v dnešním světě. Podklady pro ty, co chtějí od života víc, než jen reakce na to, co je potká. Má tedy smysl ponořit se i do starších debat a rozhovorů. Mějte se krásně, váš Petr HorkýOdkazy: https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/antropologie-valky-558573https://herohero.co/petrhorky00:00 Antropologie války a zkušenosti z Papuy.06:27 Válka jako součást kulturního repertoáru.13:37 Jsme přirozeně násilní?19:52 Je efektivnější kooperace nebo rivalita?Support the show

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU-ČSL) byl hostem Press klubu na Frekvenci 1. Tématem rozhovoru byla mimo jiné aktuální situace ve Sněmovně, která se dnes kvůli dlouhým vystoupením opozice nedostala k závěrečnému schvalování několika důležitých zákonů. Jak Jurečka v rozhovoru uvedl, vláda se pokusí najít řešení, jak důležité zákony včetně změn v sociální oblasti a migraci co nejdříve prosadit. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde v záznamu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU-ČSL) byl hostem pondělního Press klubu na Frekvenci 1. Tématem rozhovoru byla mimo jiné aktuální situace ve Sněmovně, která se dnes kvůli dlouhým vystoupením opozice nedostala k závěrečnému schvalování několika důležitých zákonů. Jak Jurečka v rozhovoru uvedl, vláda se pokusí najít řešení, jak důležité zákony včetně změn v sociální oblasti a migraci co nejdříve prosadit. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde v záznamu.

Česko patří mezi země s nejnižší dostupností vlastnického i nájemního bydlení. Ke koupi vlastní střechy nad hlavou potřebujeme 15 ročních čistých příjmů, v Praze dokonce 19, ale problém je i v dalších velkých městech a jejich okolí. Rychle rostou taky ceny nájmů.Experti ve studiu předvolebního debatního cyklu Ladíme Česko dali dohromady manuál pro příštího premiéra, jak poslat ceny bytů dolů. Zjednodušit povolování staveb. Dát městům víc volnosti, aby mohla stavět, co a kde potřebují. Nastavit kontinuální finanční podporu výstavby dostupného bydlení. Přestat cukrovat poptávku například slevami na hypotékách.Poslechněte si první díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.

Česko patří mezi země s nejnižší dostupností vlastnického i nájemního bydlení. Ke koupi vlastní střechy nad hlavou potřebujeme 15 ročních čistých příjmů, v Praze dokonce 19, ale problém je i v dalších velkých městech a jejich okolí. Rychle rostou taky ceny nájmů. Experti ve studiu předvolebního debatního cyklu Ladíme Česko dali dohromady manuál pro příštího premiéra, jak poslat ceny bytů dolů. Zjednodušit povolování staveb. Dát městům víc volnosti, aby mohla stavět, co a kde potřebují. Nastavit kontinuální finanční podporu výstavby dostupného bydlení. Přestat cukrovat poptávku například slevami na hypotékách. Poslechněte si první díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.

Koľko peňazí treba na pocit šťastia? Pomáhajú si ľudia viac ako zvieratá? Samuel Kováčik vie zodpovedať aj takéto otázky. Fyzik, zakladateľ projektu Vedátor a influencer popularizuje vedu a podporuje vzdelávanie. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne filantropické príbehy a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Podľa Samuela je príkladov pomáhania v prírode veľa. Stromy si v náročných podmienkach dokážu vďaka hubám vzájomne posúvať živiny. Vlci aj netopiere sa o korisť podelia s tými, čo nešli na lov alebo nemali toľko šťastia. Lasicovité šelmy mungovia sa starajú o slabé, choré a staré jedince. Paralely s pomáhaním vidí aj vo fyzike. „Teória chaosu znamená, že niekedy aj malá zmena môže vo výsledku znamenať obrovský efekt. Zjednodušene je to efekt motýlích krídel. Pomáhanie je vlastne prenesenie tohto motívu,“ vysvetľuje.V podcaste sa dozviete:čo je pravdy na tom, že pomáhanie máme v génoch;ako peniaze súvisia s krivkou šťastia;prečo konšpiračné teórie často démonizujú práve filantropov;ako vedecké poznanie vysvetľuje naše správanie;čo ho priviedlo z Dublinského výskumného inštitútu späť na Slovensko.Kto je Samuel Kováčik?Teoretický fyzik je známy ako zakladateľ a hlavná tvár projektu Vedátor. Jeho cieľom je nielen popularizovať vedu, ale aj vyvracať hoaxy a podporovať kritické myslenie. Okrem toho nahráva podcasty, organizuje verejné prednášky a diskusie na vedecké témy.Pôsobí na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislave a na Masarykovej univerzite v Brne. Pracoval v Dublinskom inštitúte pokročilých štúdií, kde získal výskumný grant od Írskej výskumnej nadácie.V roku 2020 ho slovenský Forbes zaradil medzi Osobnosti roka. Impact Talks V podcaste Impact Talks predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Od 1. januára 2025 sa v zákone o DPH mení limit pre zjednodušenú faktúru, z ktorej si môžete odpočítať DPH. Ide o doklad z e-kasa pokladnice alebo tankovacieho automatu pri samoobslužnom čerpaní pohonných látok. Po novom je odpočet z nich možný, ak cena vrátane DPH nepresiahne 400 eur. Čo teda treba splniť, aby ste zbytočne neprišli o peniaze?Zuzana Uríková, poradkyňa Daňového centra, v aktuálnom podcaste vysvetlí:čo je zjednodušená faktúra,aká je maximálna suma na odpočítanie dane zo zjednodušenej faktúry,ako postupovať v prípade, ak máte doklad na vyššiu sumu,prečo došlo v zákone k zmene limitu,či je možné vystaviť doklad nad 400 eur pre nezdaniteľnú osobu.Viac informácií o pravidlách pre zjednodušenú faktúru nájdete na Daňovom centre.Poradca podnikateľa – už 35 rokov vaša skratka k užitočným informáciám.www.pp.sk

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v Press klubu pochválil Jendu, klientskou zónu, která úzce souvisí se superdávkou. Ta míří do Senátu. Řeč byla také o aktuální situaci a opatřeních před slintavkou a kulhavkou. Podle vicepremiéra jde o velmi vážnou hrozbu.

Galatským 1-2; Skutky 15 Hľadaj spoločenstvo! Čerpaj múdrosť! Zjednodušuj! Zaznamenávaj cestu!

Cestující v celém Moravskoslezském kraji mohou nově používat ODISku v mobilu. Do plného provozu přechází po několikaměsíčním testování. Virtuální karta má delší desetiletou platnost a její zřízení je zdarma.

Ikonický díl Případů majora Zemana končí pohledem do studny na muže, který zabil sebe i svou ženu. Tvůrci nového seriálu Studna se snažili pochopit, co jej k činu mohlo vést. „My jsme z něj chtěli udělat plnohodnotnou postavu, někoho, na koho se můžeme napojit, do koho se můžeme jako publikum zakoukat – abychom pochopili, proč se do něj zakoukala jeho manželka,“ vysvětluje scenárista Miro Šifra. O co se při psaní šestidílné série na motivy skutečného zločinu opíral?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chystáte se na mytí oken a nechcete se udřít? Zjednodušte si tuto činnost pomocí tablety do myčky. Obsahuje totiž složky, které účinně odstraňují usazeniny i mastnotu. Díky tomu budou po vašem zásahu okna nejen dokonale čistá, ale i lesklá.

Chystáte se na mytí oken a nechcete se udřít? Zjednodušte si tuto činnost pomocí tablety do myčky. Obsahuje totiž složky, které účinně odstraňují usazeniny i mastnotu. Díky tomu budou po vašem zásahu okna nejen dokonale čistá, ale i lesklá.

Mám moc práce... Vůbec není čas... Na jazyky nemám buňky... Jsem na to už starý... Důvodů, proč se anglicky neučit, už jsem slyšel vážně hromadu. Jestli ale patříte mezi ty, kteří to vzdát prostě nechtějí, jste tady správně. Mám pro vás praktické a osvědčené tipy, jak letos s angličtinou konečně začít. Bez ohledu na věk, nadání nebo rozpočet.

Jan Staněk alias Electro Dad strávil část své kariéry jako byznysman v Číně. A osobní zkušenost se strašlivým místním znečistěním ho přivedla k tomu, že založil kanál a podcast ElectroDad, a dal si cíl, že přivede milion lidi k zelené energii - třeba k solárům nebo elektroautům.Setkali jsme se a povídali si o tom, jak to vypadá s evropskými automobilkami, jaký je jeho byznysový příběh, a také jak vnímá svět - osobní podnikatelská zkušenost ze Spojených států, z Ruska i z Číny nabízí přece jen hodně jinou perspektivu, než když o lidstvu a Zeměkouli mudruje někdo, kdo celý život seděl na zadku doma. Doporučuji - a těším se na diskuzi! Ještě děkuji všem, kteří mne podporují na herohero a teď už - Začíná další hausbot Petra Horkého!Pro odběratele na Herohero je k dispozici také BONUSOVÉ VIDEO - rady Jana Staňka jak nevyhořet.Odkazy:Youtubový kanál Jana Staňka - youtube.com/@ElectroDadHerohero - http://herohero.co/petrhorky00:00 Proč jsem potřeboval do světa a co jsem se tam naučil.10:16 Čína - velká životní zkušenost.30:33 Budoucnost evropských automobilek.37:06 Elektromobilita a vývoj společnosti.46:35 Třetí motiv k založení Youtube kanálu.Zbytek rozhovoru v délce 01:18:26 obsahuje navíc tyto kapitoly: 57:54 Japonsko ztratilo inovační potenciál.01:02:54 Evropa by k probuzení potřebovala velkou krizi.01:05:06 Bez inovací, bez vzdělávání a alokace talentů není ekonomický růst.Support the show

Podle výzkumu České klima 2024 si většina dotázaných myslí, že v boji s klimatickou změnou máme poslouchat odborníky. Zároveň se většina dotázaných nechce vzdát vozu se spalovacím motorem, mnoho jich brojí proti Zelené dohodě. „Je to spíše emocionální, než věcné. Je třeba vysvětlovat míru zapojení a to, aby si byl každý vědom toho, jaká bude jeho stopa,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku Evropské komise Jan Dusík.

Podle výzkumu České klima 2024 si většina dotázaných myslí, že v boji s klimatickou změnou máme poslouchat odborníky. Zároveň se většina dotázaných nechce vzdát vozu se spalovacím motorem, mnoho jich brojí proti Zelené dohodě. „Je to spíše emocionální, než věcné. Je třeba vysvětlovat míru zapojení a to, aby si byl každý vědom toho, jaká bude jeho stopa,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku Evropské komise Jan Dusík.

Podle výzkumu České klima 2024 si většina dotázaných myslí, že v boji s klimatickou změnou máme poslouchat odborníky. Zároveň se většina dotázaných nechce vzdát vozu se spalovacím motorem, mnoho jich brojí proti Zelené dohodě. „Je to spíše emocionální, než věcné. Je třeba vysvětlovat míru zapojení a to, aby si byl každý vědom toho, jaká bude jeho stopa,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku Evropské komise Jan Dusík.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dítě s ADHD, tedy s poruchou pozornosti a aktivity, je úzkostné, dokonce až agresivní. „Zjednodušeně se dá říct, že takové dítě dřív koná, než myslí. Tím ale také zrazuje samo sebe. Od mala zažívá ze svého okolí spíš negativní zpětnou vazbu, takže pak má pocity méněcennosti a nízkého sebehodnocení,“ vysvětluje terapeut a speciální učitel Jan Uhlíř.

Maďarsko počas leta zjednodušilo podmienky vstupu pre občanov Ruska a Bieloruska - čo by mohlo v praxi znamenať, že budú môcť vstúpiť do Európskej únie cez Maďarsko bez akýchkoľvek bezpečnostných previerok.Rozhodnutie Viktora Orbán, zjednodušiť vstup ruských a bieloruských občanov, niektorí európski predstavitelia vnímajú ako bezpečnostnú hrozbu. Začiatkom augusta skupina 67 europoslancov podpísala list, v ktorom žiadajú Európsku komisiu, aby prešetrila kroky Maďarska uvoľňujúce vízové obmedzenia. List podpísali aj všetci europoslanci za Progresívne Slovensko - v podcaste budete počuť Luciu Yar.„Orbán skúša trpezlivosť Európskej únie. Najprv blokuje sankcie proti Rusku, blokuje pomoc Ukrajine, na úvod predsedníctva vycestoval bez konzultácii vyjednávať s Putinom a toto je jeho ďalšia taktika. Podľa nás to môže byť bezpečnostným rizikom, pretože to vytvára dieru v Schengenskom priestore," hovorí v podcaste europoslankyňa za Progresívne Slovensko.O téme v podcaste hovoríme aj s analytikom z portálu Euractiv Radovanom Geistom. Približuje ako funguje vízová politika EÚ a či naozaj zjednodušenie vstupu znamená bezpečnostnú hrozbu. „Nemáme presné informácie, ale ak sa hovorí o zjednodušení vstupu, tak sa hovorí o zjednodušovaní overovania si osôb, ktoré o takýto vstup žiadajú. Možno môžu mať kratšie lehoty, menšie množstvo dokumenotov, informácií, ktoré o sebe musia poskytovať," hovorí v podcaste.V podcaste tvrdí, že Rusko už teraz vykonáva rôzne hybridné operácie v EÚ, a to vďaka svojím agentom, ktorých tu má. „Akékoľvek uľahčenie vstupu pre Rusov a Bielorusov zvyšuje toto bezpečnostné riziko," dodáva Radovan Geist.Podcast Európa vzniká v spolupráci redakcie Aktuality.sk s Európskym parlamentom.Moderuje Denisa Hopková.

Redaktoři Československého rozhlasu v podání Vojtěcha Vodochodského, Táni Pauhofové či Vojty Kotka tvoří kolektivního hrdinu snímku Vlny. Téma srpnové okupace pojal Jiří Mádl svižným vyprávěním ve snaze být „fresh“ i pro mladší diváky. „Není to dokudrama. Příběhy postav mísí, případně si nějakou přivymyslí, do značné míry s cílem heroizovat své hrdiny a hrdinky, kteří stojí proti režimu, posléze proti Sovětům a organizují i to spiklenecké vysílání,“ poukazuje Pavel Sladký.

Co napovídají údaje k inflaci za červen o vývoji cen v nejbližších měsících? Jaký vzkaz vyšle právě zahájený washingtonský summit NATO směrem k Rusku? A jak má rozvodové řízení v Česku zjednodušit a urychlit novela občanského zákoníku, kterou v úvodním čtení schválila Poslanecká sněmovna?

Co napovídají údaje k inflaci za červen o vývoji cen v nejbližších měsících? Jaký vzkaz vyšle právě zahájený washingtonský summit NATO směrem k Rusku? A jak má rozvodové řízení v Česku zjednodušit a urychlit novela občanského zákoníku, kterou v úvodním čtení schválila Poslanecká sněmovna?

Co napovídají údaje k inflaci za červen o vývoji cen v nejbližších měsících? Jaký vzkaz vyšle právě zahájený washingtonský summit NATO směrem k Rusku? A jak má rozvodové řízení v Česku zjednodušit a urychlit novela občanského zákoníku, kterou v úvodním čtení schválila Poslanecká sněmovna?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaplavit louky, pokácet stromy na koleje nebo rozbít hráz rybníka – to všechno zvládá bobr evropský. Hospodáři z toho pochopitelně nemají žádnou radost. Krajský úřad se jim proto snaží pomoct.

Zjednodušit českým krajanům a občanům žijícím v zahraničí uplatnění jejich volebního práva zdálo by se jen ryze technickým problémem. Přesto se z toho stala obrovská politika a vládní i opoziční strany se tváří, že bude závažným způsobem ohrožen demokratický systém, když neprosadí svou. Proč se má právě na tomto tématu prověřit aktuální mocenská situace, to není zcela jasné. A leckdo nad tím právem nevěřícně kroutí hlavou.

Druhé kolo prezidentských volieb sa bude konať v sobotu 6. apríla 2024. Aká intenzívna bola doterajšia volebná kampaň? Čím sa vyznačovala a čo boli hlavné témy? Aj o tom sa v podcaste rozprávala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a s vedúcim katedry politológie Univerzity Komenského v Bratislave Erikom Lášticom.Frankovská v úvode uviedla, že kampaň k prezidentským voľbám bola v porovnaní s kampaňou k voľbám do parlamentu menej poznačená dezinformáciami. „Pred parlamentnými voľbami sa dezinformácie naozaj valili odvšadiaľ. Časť z nich šírili aj priamo kandidujúce strany,“ vysvetlila Frankovská. Hoaxy, ktoré sa objavili pred prvým kolom prezidentských volieb, smerovali iba proti Korčokovi. Podľa Frankovskej sa hovorilo najmä o tom, že Korčok je agentom ŠtB, čo nie je pravda. „Objavili sa však aj silnejšie naratívy, a síce, že Korčok by chcel zrušiť právo veta v Európskej únií“, čo tiež nie je pravda.Láštic vyzdvihol, že žiadne prezidentské voľby neboli bližšie k tým parlamentným, ako tie aktuálne. „Ten odstup od septembrových volieb je šesť mesiacov. Zdá sa mi, že rozdelenie síl, ktoré sa odohralo v parlamentných voľbách, sa do výraznej miery ,nanovo reprízuje‘“. Zjednodušene povedané, kampaň sa podľa Láštica zmenila na koalično-opozičný súboj, ktorý sa oveľa silnejšie prejaví v tom druhom kole.Moderovala Veronika Jursová Prachárová.

Rozhovor v plné délce a to včetně 8 minutového bonusu najdete na https://herohero.co/petrhorky.Petr Pokorný je ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a paleoekolog. Víte co to znamená? Zjednodušeně řečeno, že se zabývá vývojem přírody a života na naší planetě za dlouhé časové úseky. A to ho vede k pozoruhodným zjištěním stran globálního oteplování, funkce deštných pralesů, znečištění a podobně. Nebojte nejde o žádné dezinformační video jedním nebo druhým směrem. Ale připravte se na to, že mnohá zažitá klišé a omílaná vysvětlení dostanou pro někoho nové a překvapivé souvislosti!Odkazy:Kniha Antropocén - https://www.databazeknih.cz/knihy/antropocen-453772Centrum pro teoretická studia UK - https://www.cts.cuni.cz00:00 Úvod.03:09 Co je Antropocén.05:31 Jaký je vliv člověka na planetu Zemi?10:27 Tvůj pohled na globální oteplování?17:18 Dokážeme se adaptovat změnám klimatu?18:12 Co způsobí změny Golfského proudu?25:23 Jsou Amazonské lesy plíce naší planety?Video v plné délce navíc obsahuje tyto kapitoly. Najdete ho i s bonusovým videem na https://herohero.co/petrhorky:31:03 Jaký je tvůj pohled na vývoj zemědělství?37:25 Zpracování amoniaku je revoluční moment lidstva.43:18 Rostoucí lidská populace.BONUS:Jak Petr Pokorný hledí na dnešní svět?Support the show

Z pohľadu medicíny je surogácia iba jednou z foriem asistovanej reprodukcie. Ako problém nastupuje v oblasti sociálnoprávnej a tu to treba upraviť tak, aby sa vytvorilo prostredie, v ktorom by všetky zúčastnené strany nadobudli pocit istoty, hovorí Andrea Erdösová. Slovensko by malo legislatívne upraviť možnosť takzvaného surogačného materstva a inšpiráciu môžeme hľadať v Česku, tvrdia spoluautorky knihy Reprodukčné a sexuálne práva. Mať vytúžené dieťa je dnes čoraz ťažšie, svet totiž zachvátila epidémiu neplodnosti. Jedným zo spôsobov ako prírode pomôcť je aj asistovaná reprodukcia. No a jednou z jej metód je aj takzvané surogátne, teda náhradné materstvo. Zjednodušene povedané, ide o proces, v ktorom náhradná matka „odnosí“ a následne i porodí dieťa na objednávku iného páru, ktorý je biologickým otcom i matkou dieťaťa a po pôrode si ho od surogátky prevezme do vlastnej rodičovskej opatery.Na jednej strane nesmierne ušľachtilý spôsob, ktorý pomáha mnohým milujúcim párom prekonať biologické prekážke v ich túžbe vychovávať dieťa, na strane druhej sú tu však i niektoré vážne pochybností, v ktorých sa z dieťaťa môže stať predmet obchodovania.Ako teda toto náhradné materstvo vlastne funguje a prečo naše páry za náhradnými matkami doslova utekajú k našim západným susedom - do Česka? Kto sa tam môže o dieťa vynosené surogátkou vlastne uchádzať a aké kritériá musí spĺňať? Čo je pravdy na všetkej tej americkej filmovej realite, v ktorej sa dieťa stáva predmetom tvrdo vymáhaných a aj sankcionovaných zmlúv? Kto sú tieto náhradné matky a čo všetko je nevyhnutné aby sa stali surogačnými matkami? No a napokon, je náhradné materstvo jednou z odpovedí na epidémiu neplodnosti a prečo my tu u nás na Slovensku radšej dookola riešime fiktívne hrozby v tejto oblasti než aby sme sa zaoberali tým, čo naše páry skutočne trápiTémy a otázky pre spoluautorky knihy Reprodukčné a sexuálne práva Katarínu Jandovú a Andreu Erdösovú.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Z pohľadu medicíny je surogácia iba jednou z foriem asistovanej reprodukcie. Ako problém nastupuje v oblasti sociálnoprávnej a tu to treba upraviť tak, aby sa vytvorilo prostredie, v ktorom by všetky zúčastnené strany nadobudli pocit istoty, hovorí Andrea Erdösová. Slovensko by malo legislatívne upraviť možnosť takzvaného surogačného materstva a inšpiráciu môžeme hľadať v Česku, tvrdia spoluautorky knihy Reprodukčné a sexuálne práva. Mať vytúžené dieťa je dnes čoraz ťažšie, svet totiž zachvátila epidémiu neplodnosti. Jedným zo spôsobov ako prírode pomôcť je aj asistovaná reprodukcia. No a jednou z jej metód je aj takzvané surogátne, teda náhradné materstvo. Zjednodušene povedané, ide o proces, v ktorom náhradná matka „odnosí“ a následne i porodí dieťa na objednávku iného páru, ktorý je biologickým otcom i matkou dieťaťa a po pôrode si ho od surogátky prevezme do vlastnej rodičovskej opatery.Na jednej strane nesmierne ušľachtilý spôsob, ktorý pomáha mnohým milujúcim párom prekonať biologické prekážke v ich túžbe vychovávať dieťa, na strane druhej sú tu však i niektoré vážne pochybností, v ktorých sa z dieťaťa môže stať predmet obchodovania.Ako teda toto náhradné materstvo vlastne funguje a prečo naše páry za náhradnými matkami doslova utekajú k našim západným susedom - do Česka? Kto sa tam môže o dieťa vynosené surogátkou vlastne uchádzať a aké kritériá musí spĺňať? Čo je pravdy na všetkej tej americkej filmovej realite, v ktorej sa dieťa stáva predmetom tvrdo vymáhaných a aj sankcionovaných zmlúv? Kto sú tieto náhradné matky a čo všetko je nevyhnutné aby sa stali surogačnými matkami? No a napokon, je náhradné materstvo jednou z odpovedí na epidémiu neplodnosti a prečo my tu u nás na Slovensku radšej dookola riešime fiktívne hrozby v tejto oblasti než aby sme sa zaoberali tým, čo naše páry skutočne trápiTémy a otázky pre spoluautorky knihy Reprodukčné a sexuálne práva Katarínu Jandovú a Andreu Erdösovú.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

A začne se ve velkém používat? - Jak funguje nový způsob ošetřování mateřského mléka? - Co si odborníci na pracovní právo myslí o tom, jak jsou chráněni pracovníci takzvaných platforem, kteří dělají taxikáře nebo kurýry? Moderuje Lukáš Matoška.

Jeho originální styl označovaný jako barokní gotika najdeme na mnoha místech České republiky. Principy Santiniho tvorby i velikost jeho talentu přiblíží pořad Historie Plus, který připravila Michaela Krčmová.

Vítejte ve 4. sezóně Kanárků v síti! Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Náš podcast se naučil chodit, mluvit a nastoupil do školky. Máme za sebou 3 roky a byla to krásná léta. Prošli jsme společně s Vámi Covidem, pokusem o americký puč, parlamentními volbami, další vlnou vzestupu a pádu krypta, kauzami ohledně informačních platforem, osmnácti měsíci války na Ukrajině, Muskovým převzetím Twitteru,  nástupem AI a haldou dalších událostí, kauz a kauziček. A  za to, že jste tohle všechno  s námi vydrželi, Vám patří náš obdiv a dík.Také jsme se rozhodli, od září zjednodušíme naše programové schéma. Pro naše předplatitele se nic nemění. Pořád budou dostávat týdenní přehled novinek a jednou měsíčně speciál - ať už to bude Výběr z hroznů, další kapitoly Sašiny audioknihy Krmit démony, nebo třeba zajímavé rozhovory.Zjednodušení se týká hlavně veřejné verze našeho podcastu. Během jara jsme totiž bojovali s tím, jak 2x měsíčně vytvořit veřejný díl, aniž bychom opakovali již řečené z placených epizod. Proto jsme se rozhodli, že místo slibovaných dvou velkých epizod měsíčně bude pouze jedna, ale navíc každý týden vybereme jedno téma z placené epizody Co týden dal a dáme ho k dispozici Vám všem. Děkujeme, že nás posloucháte!

Krav Maga alebo boj zblízka – počuli ste už o tomto systéme sebaobrany? Dnes je neodmysliteľnou súčasťou výcviku izraelských ozbrojených síl a bezpečnostných zložiek a dokonca je aj súčasťou školských osnov v Izraeli. Zjednodušene povedané, je to rýchlokurz, ktorý pomôže každému obstáť aj v pouličných pästných súbojoch a odolať tak zoči voči agresorovi. Málokto už ale vie, že sa toto bojové umenie zrodilo v bratislavských uliciach v čase, keď sa nad Slovenskom rozostrel tieň fašizmu. Autorom či vynálezcom Krav Maga bol v tom čase ešte mladý židovský chlapec Imrich Lichtenfeld, odchovanec telovýchovného spolku Makkabea a syn talentovaného bratislavského zápasníka, policajného detektíva a inšpektora, znalca domácich pomerov Samuela Lichtenfelda. A práve v majstrovstve boja zblízka sa premieta dramatická skúsenosť akou si prechádzali židovskí chlapci, ktorí na konci tridsiatych a začiatkom 40. rokov museli čeliť útokom zradikalizovaných členov nemeckých polovojenských jednotiek Freiwillige Schutzstaffel a slovenských Hlinkových gárd. Brániť sa pred sfanatizovanou presilou, obstáť a prežiť v život ohrozujúcej či takmer bezvýchodiskovej situácii, biť sa za seba i svojich blížnych – k tomu všetkému nás, žiaľ, môže dotlačiť náš osud. Nevzdať sa a snažiť sa uspieť, skrátka bojovať – to sú všetko zdanlivo jednoduché odpovede, ktoré sú námetom novej divadelnej inscenácie Pressburger Fight Club v DPOH v Bratislave. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa o príbehu Imricha Lichtenfelda a o jeho divadelnom spracovaní rozpráva s riaditeľom Múzea židovskej kultúry Michalom Vaněkom a riaditeľkou DPOH Valériou Schulczovou. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠⁠ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠ - Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.