Podcasts about cesty

Některé obce neplní limit pro snižování množství směsného odpadu, který končí na skládkách. Radnice tak musí platit několikanásobně vyšší poplatky za skládkování.

Nejposlouchanější populárně-vědecký pořad Dvojky navštíví opět nové nejmodernější LED planetárium na světě v pražské Stromovce a vy můžete být u toho! Zúčastněte se simulovaného letu k Marsu. Naše dobrodružná cesta proběhne 12. března 2026 od 17:00 do 18:30. Výpravu dvou astronautů v podání Martina Myšičky a Kateřiny Březinové budou exkluzivně komentovat skvělí odborníci: specialista na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a geofyzik dr. Petr Brož. Zajistěte si VSTUPENKY ❯❯ Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejposlouchanější populárně-vědecký pořad Dvojky navštíví opět nové nejmodernější LED planetárium na světě v pražské Stromovce a vy můžete být u toho! Zúčastněte se simulovaného letu k Marsu. Naše dobrodružná cesta proběhne 12. března 2026 od 17:00 do 18:30. Výpravu dvou astronautů v podání Martina Myšičky a Kateřiny Březinové budou exkluzivně komentovat skvělí odborníci: specialista na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a geofyzik dr. Petr Brož. Zajistěte si VSTUPENKY ❯❯

Vít Janoš z Fakulty dopravní ČVUT v Praze učí studenty už více než 20 let technologii dopravy. Není však akademickým teoretikem, ale mužem, jenž je podepsán pod mnoha dopravnímikoncepty nejen v Česku. Už pro jízdní řád 2004/2005 navrhoval se svými kolegyhodinový takt mezi Prahou a Ostravou. Jen s tím tehdy příliš předběhli dobu. „Protolik vlaků není poptávka. Proč do toho vrtáte, vždyť se lidé všude dostanou. Jakýtakt, je to jen teorie. Nejsme ve Švýcarsku. Nemáme na to lokomotivy,“ to byly podleVíta Janoše nejčastější argumenty Českých drah na začátku milénia, proč nic jakotaktový jízdní řád na železnici nezavádět. Nakonec se to však povedlo a takt přineslbrzy své ovoce v podobě nových cestujících.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jan a Jiřina Rosákovi se znají od roku 1977 a 15 let společně připravují rozhlasový pořad Šťastnou cestu. Jak se jejich vztah prolíná s prací? Vzbouřil se někdy moderátor své ženě-scenáristce? A proč na stará kolena změnili adresu svého domova? Blízká setkání z Radiocafé Vinohradská 12 moderovala Tereza Kostková.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel - pro mnohé to je povolání snů. Ale jak se to musí nastavit aby to člověka uživilo? Jak taky vypadá osobní život, pokud jste pořád někde na cestách?Jirka Kolbaba je cestovatel a fotograf a také slavný cestovatel rádia Impuls. Po světě jezdí desítky let a fakt je asi málo lidí nejen v naší zemi, kteří mají tak toulavé boty jako on.Setkali jsme se na podiu karlovarského festivalu Caminos a tentokrát jsme se zdaleka nebavili „jenom“ o cestování, ale prvě třeba o tom, jak to má Jirka se ženami? Jestli má odvahu postavit se proti nespravedlnosti, pokud se s ní na cestách setká? Jací jsou vlastně lidé, které potkáte na celém světě - jsou všichni hodní anebo je spíš lepší nikomu nevěřit?Začíná osobní, otevřený a myslím, že pro mnohé překvapivý rozhovor se slavným cestovatelem Jirkou Kolbabou!Toto je konec půlhodiny, která je určená pro otevřené platformy. Pokud chcete ještě jednou takovou délku a kompletně bez reklam, pojďte na můj kanál http://www.herohero.co/petrhorky . Najdete tu i všechny starší rozhovory - a jak je zvykem, tak v plné délce a bez reklam. Mějte se krásně, ahoj! Petr Horký00:00 Cesty do zahraničí.10:41 Začátky cestování.14:08 Finance.17:56 Ženy na cestách a život na volné noze.25:24 Poměry ve světě a síla úsměvu.Support the show

Jan a Jiřina Rosákovi se znají od roku 1977 a 15 let společně připravují rozhlasový pořad Šťastnou cestu. Jak se jejich vztah prolíná s prací? Vzbouřil se někdy moderátor své ženě-scenáristce? A proč na stará kolena změnili adresu svého domova? Blízká setkání z Radiocafé Vinohradská 12 moderovala Tereza Kostková.

Během své túry nasbíral přes 23 tisíc sledujících na Instagramu. Po návratu z olympijského města si sice ještě ani nevybalil batoh, ale už plánuje další cestu.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je generální ředitel DT - Výhybkárny a strojírny Marek Smolka. Výhybky se v Prostějově vyrábí od roku 1956, kdy se sem přesunula jejich výroba z Vítkovicích železáren. Díky tomu tu mají k dispozici také rozsáhlý technický archiv, kde je možné najít dokumentaci i k dnes už archaickým kolejovým konstrukcím. Teď v lednu tu začínají testovat novouvysokorychlostní výhybku, která má na délku neuvěřitelných 185 metrů, její jazyky jsou dlouhé 70 metrů a umožní jízdu do odbočky rychlostí až 230 km/h. Na jejím vývoji pracovala firma pět let.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Lidské příběhy mají mimořádnou sílu. Zvlášť ve chvílích, kdy máme pocit, že se něco v našem životě zastavilo, že jsme narazili na hranici možností nebo slyšeli verdikt, který zní konečně.V této epizodě podcastu Pod lupou s Monikou si povídám s Romanou Pleskotovou, zakladatelkou harmonizační a frekvenční kliniky KP Clinic v Praze. Její osobní příběh začíná lékařským sdělením „nemůžete otěhotnět“ – a pokračuje hledáním hlubších souvislostí, práce s tělem, nervovým systémem a frekvencemi. Dnes je maminkou dvou dětí.Rozhovor propojuje osobní zkušenost s odbornou praxí. Romana sdílí nejen svůj příběh, ale i to, jak pracuje s biorezonancí, frekvenční terapií a plazmovými technologiemi v každodenní péči o klienty.Velkou část rozhovoru věnujeme také odpovědnosti za vlastní zdraví a nutnosti vzdělávání – protože žádná metoda sama o sobě není zázrakem, pokud jí nerozumíme a neumíme ji vědomě používat.Tato epizoda je pro všechny, kdo: hledají naději v situacích, které se zdají bezvýchodné zajímají se o biorezonanci a frekvenční přístupy ke zdraví chtějí pochopit souvislosti mezi tělem, nervovým systémem a psychikou cítí, že ke zdraví vede spíše cesta porozumění než rychlých řešení ⏱ Struktura epizody Osobní příběh Romany Pleskotové Jak funguje biorezonance a frekvenční terapie v praxi Vzdělávání, vědomý přístup ke zdraví a osobní zodpovědnost

Donald Trump má mentalitu 5-ročného dieťaťa a zhoršuje to starecká demencia, hovorí Marián Leško v podcaste V redakcii. Rozprávala sa s ním Monika Tódová.

Pavel Bergman je ředitelem kontrolní sekce Inspekce silniční dopravy (INSID). INSID má za sebou prvního půl roku na našich silnicích, a tak v rozhovoru detailně rozebíráme případy, s nimiž se inspektoři setkali, odhalíme vám, na jaké prohřešky se zaměřují nejčastěji, i jaké návrhy na změnu legislativy chtějí přinést novému ministrovi dopravy. Otevíráme třeba podvody s tachografy, které jsou stále dokonalejší. „Řidiči budou vždy o krok před námi, jejich lidová umělecká tvořivost je nedozírná. A bohužel se na to specializují i některé firmy. Vyškolený inspektor pozná, že je v tachografu něco v nepořádku. Z praxe můžu říct, že další snímač ovlivňující tachograf se dnes spíná třeba tím, že dvakrát prudce šlápnete na brzdu a prudcepřidáte plyn. A obdobným způsobem to zase vypnete. Už není potřeba mít někdenějaký čudlík. Jsou skutečně zvídaví a bádaví,“ popisuje moderní podfuky v novémdíle podcastu Pavel Bergman.See omnystudio.com/listener for privacy information.

První podcast letošního roku věnujeme unikátní opravě jediné české ozubnicové tratě z Tanvaldu do Kořenova. Částka kolem 600 milionů korun je největší, jakou kdy někdo do opravy této tratě investoval. Téměř 400 miliony na ni přispěla v celé délce včetně polského úseku Evropská unie. Poslední opravou prošla česká zubačka v letech 1958-1962. Jak se tedy opravovala a jak bude vypadat historický provoz v letošním roce? Hosty jsme tentokrát pozvali dva. V první půlce podcastu si povídáme o opravě tratě s přednostou Správy tratí Liberec Správy železnic Robertem Bayerem. V druhé půlce rozhovoru je naším hostem Petr Prokeš ředitel obecně prospěšné společnosti Železniční společnost Tanvald. Proč je celá trať na Y pražcích? Proč v posledních letech nesměly na trať vyjíždět historické rakušanky? Jak vzpomíná Robert Bayer na devadesátá léta, kdy dělal traťmistra a diskuse o nerentabilitě tratě vedly až k zastavení provozu? A najdou se ještě nějaké pozůstatky elektrizace tratě z Polska do Kořenova? Jak je technologicky řešen ozubnicový pohon na lokomotivě? Jak se lokomotiva „chytá“ na ozubnicový hřeben a proč při tom musí jet rychlostí 5 km/h? Proč zažila zubačka dvě velké železniční nehody? Jak do finální stopy tratě před více než sto lety promluvil lobbing rodiny Riedlů a jejich průmyslové zájmy? A proč došlo v první polovině dvacátého století k elektrizaci trati z Polska do Kořenova?See omnystudio.com/listener for privacy information.

Představíme vám nový český film Krkonoše: Cesty Vlachů, který právě vzniká pod rukama skvělých a zkušených filmařů z Trutnova Denisy a Petra Špetlových. Ti už v roce 2015 zaujali sportovním motivačním dokumentem Gravitation, který je o překonávání překážek nejenom fyzických, ale i mentálních.

Představíme vám nový český film Krkonoše: Cesty Vlachů, který právě vzniká pod rukama skvělých a zkušených filmařů z Trutnova Denisy a Petra Špetlových. Ti už v roce 2015 zaujali sportovním motivačním dokumentem Gravitation, který je o překonávání překážek nejenom fyzických, ale i mentálních. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

09_Krátce_Mlatové cesty by Zpravodaj Kahan

Tentokrát vás vezmu na dvě dobrodružné cesty – rodinný roadtrip do jižního Norska a pánskou cyklovýpravu do Bosny a Hercegoviny. Podělím se o tipy na plánování, zajímavá místa, zážitky z norských fjordů i z kopcovité Bosny. Dozvíte se, jak zvládnout cestu autem přes půl Evropy, kde najdete nejdelší tunel světa, proč je Norsko rájem elektromobility a jaké výzvy čekají na cyklisty na Balkáně. Pokud hledáte inspiraci na aktivní dovolenou, tenhle díl je přesně pro vás!

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je pilotka společnosti Ryanair Denisa Šteckerová, kterou můžete znát z Instagramu, kde vystupuje jako @pilotdenisa. S Boeingy 737 bázovanými v Praze létá především po Evropě, ale potkat ji můžete i na lince do Jordánska. To je ostatně nejvzdálenější destinace, kam pražští piloti s letadly z Prahy létají. Na palubě Boeingu začínala při studiu na vysoké škole jako letuška a už tehdy si přála být jednou v kokpitu. Zakousla se do přípravy, absolvovala pilotní školu, sama si zajistila potřebné kurzy, a nakonec se jí tenhle sen splnil.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Naším hostem je provozní ředitel, jeden ze zakladatelů a také třetinový majitel společnosti BF Logistics, Robert Linhart. Z pohledu objemu nákladní dopravy je to aktuálně dle statistikŽESNAD.CZ 21. dopravce co do počtu hrubých tunových kilometrů za prvních desetměsíců letošního roku. „Získat zákazníka, to je těžké, ale udržet si zákazníka je ještě stokrát těžší. Musítemu věnovat neustálou péči, hlídat jeho přepravy, komunikovat s ním a včas řešitvšechny problémy, které mohou nastat. Aby byl v obraze a mohl se mimořádnostipřipravit. Tahle péče tu musí být denně,“ říká v podcastu Robert Linhart, podle nějžse na trhu rozjel naplno železniční kanibalismus mezi dopravci. „Tlučeme se avybíjíme mezi sebou. Z toho profituje zákazník, který může vycítit, že dopravci nemajíco vozit, a jdou tak s cenami dolů,“ dodává Linhart.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem dalšího dílu podcastu je šéf Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček. Plzeňská MHD přepraví podle aktuálních čísel 100 milionů cestujících ročně a o její provoz se stará na 9 stovek zaměstnanců jen u samotných dopravních podniků. Provoz plzeňské MHD ročně vyjde na necelé dvě miliardy korun. Cílem Plzně je mít v příštích letech zcela bezemisní MHD. „V budoucnu nebudememít možnost pořizovat autobusy se spalovacím motorem a budeme musetpřepřáhnout na něco jiného. Ne všechno půjde zajistit tramvajovou nebotrolejbusovou dopravou s bateriemi. Přestože jsme se elektrobusům dlouho bránili,začali jsme oťukávat, co obnáší, abychom se mohli připravit. Zkušenosti jsous vozidly pozitivní, nemáme je ale zatím kde nabíjet,“ popisuje první zkušenostis testováním elektrobusů v Plzni Jiří Ptáček. V příštím roce nakoupí podniky ještě pětautobusů, a nejspíš půjde podle slov ředitele už o poslední vozy se spalovacímmotorem.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zdravotní sestra Ludmila Hladká zabodovala v soutěži Sestra Pardubického kraje. V kategorii Sestra v sociálních službách a získala třetí místo. V Oblastní charitě Nové Hrady u Skutče měli důvod k oslavě.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„…po spravodlivých cestách vodí ma pre svoje meno.“ Žalmy 23:3 Nie vždy si myslíš, že Božie cesty sú správne. Niekedy vyzerajú tak zvláštne, že začneš pochybovať, či ťa vôbec Boh vedie. Tie správne cesty sú často cesty utrpenia. Boh viedol svojho Syna k dokonalosti cez utrpenie a Syn sa učil z toho, čo trpel. V […] Hans Erik Nissen

Zdravotní sestra Ludmila Hladká zabodovala v soutěži Sestra Pardubického kraje. V kategorii Sestra v sociálních službách a získala třetí místo. V Oblastní charitě Nové Hrady u Skutče měli důvod k oslavě.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Vnímáme ji hlavně jako herečku. Do povědomí veřejnosti se vryla coby Janinka Pinkasová z úspěšného filmu Tankový prapor. Méně už se ví, že byla také úspěšnou sportovní gymnastkou a je stále kostýmní výtvarnicí.

Host: prof. MUDr. Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: prof. MUDr. Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umožní zmena ústavy nerešpektovať európske pravidlá? Išlo o ideológiu, alebo o skrytý biznis? Je ešte Slovensko súčasťou slobodného sveta? Kto reálne stojí proti dnešným únoscom štátu? Čo je teraz nevyhnutné pre obnovu európskeho Slovenska? Hosť: Roman Kvasnica, advokát, spolumajiteľ .týždňa

Dobrodružstvo, ktoré zažili v zakliatom kláštore, ich poznačilo. Najradšej by na to krviprelievanie zabudli. Lenže keď sa Adam Šarkan a Zuzka Kráľovičová pridajú k Pavlovi Dobšinskému na ďalšej výprave za ľudovými povesťami, do ich životov znovu vtrhne temnota. Dolapenie zvráteného vraha spustí lavínu udalostí, ktoré Šarkana prinútia siahnuť po zbrani a prebudiť v sebe inštinkty lovca ľudí. Medzitým na Gemer prichádza niekoľko podivuhodných cudzincov. Sikulský šľachtic, jeho tajomný pobočník z čias vojny v Mexiku a turecký vzdelanec sú po prevratnom archeologickom náleze v dolnom Podunajsku na stope ďalšieho pokladu. Ten by údajne mohol prebudiť sily, čo sa vymykajú ľudskému chápaniu, a zmeniť tvár sveta. Cesty oboch skupín sa čoskoro pretnú. Audiokniha: Zlatá truhla Autor: Juraj Červenák Interpret: Přemysl Boublík Dĺžka: 10:22 h Vydavateľstvo: Publixing a Artis Omnis Audiokniha Zlatá truhla na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Zlatá truhla na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

„Na vysokých školách v Česku velmi málo studují ti, kteří jsou z nejchudších domácností se základním vzděláním. Trošku propadnou vzděláváním už v průběhu, ale potom nedokážou čelit nákladům na pět let studia v jiném městě, kde musíte mít bydlení,“ komentuje sociolog Daniel Prokop studii o podpoře vysokoškoláků. Na kterých oborech je přetlak uchazečů a jak posílit kapacity vysokých škol? A nakolik předurčuje pozdější studium výběr všeobecné střední školy oproti odborné?

Ako rozmýšľať o slobode? Aké rôzne cesty k slobode existujú? Dá sa naučiť sloboda? Aká je úloha vzdelávania, osobnosti, hodnôt vo vnímaní a chápaní slobody. A čo je na jej druhej strane? O týchto otázkach sa bavíme s dvomi ľuďmi, ktorí sa venujú slobode z rôznych strán – Vlastimilom Švecom a Pavlom Luptákom. Majú rôzne […]

Jsou Gen Z progresivní, nebo konzervativní? Co si myslí o společnosti? A co si společnost myslí o nich? Pětičlenný tým redakce Radia Wave připravil sérii Vlna Zleva zprava o rozdílných názorových táborech uvnitř mladé generace.

Stupeň - Zrieknutie sa svetského života Rebrík božského výstupu bol napísaný predovšetkým pre mníchov. No slová svätého Jána Klimaka na začiatku prvej kapitoly naznačujú, že jeho úmyslom je osloviť každého človeka túžiaceho po spáse. Hovorí: „Dvere večného života sú otvorené pre každého. Cieľ nášho života je nasledovať Krista a podobať sa mu v jeho božskej láske.“ Ponúkané reflexie sú prípravou na farské formačné stretnutia. Venujú sa učeniu svätého Jána Klimaka o stupňoch duchovného výstupu, ktoré nachádzame v jeho slávnom diele Rebrík.  

Filmové i knižní cesty do pravěku před Cestou do pravěku (4:39) – Historické souvislosti: Přehlídka nepravděpodobných konců (20:04) – Jak se stromy mění v kámen (25:02)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Každá slepá cestička je nějaké přiblížení k cíli,“ říká chemička, popularizátorka vědy a spoluzakladatelka projektu Zeptej se vědce Adéla Šimková. Vědecká práce ji naučila, že mezi fascinací a frustrací je často jen tenká hranice – velké objevy totiž vznikají z dílčích neúspěchů, které ale posouvají dál. Její výzkum se točí kolem látek, jež by mohly cíleně zasáhnout nádorovou tkáň, zároveň ale otevřeně mluví o tom, jak těžké je udržet si motivaci i v prostředí, kde se úspěch nedá slíbit dopředu. V rozhovoru rozebírá stav české vědy, která má na kontě objevy zachraňující miliony životů po celém světě, ale doma jí stále chybí status národní hrdosti. Přibližuje vznik popularizačního projektu Zeptej se vědce a vysvětluje, proč je klíčové, aby lidé chápali, jak vědecké poznání vzniká, a uměli pracovat s nejistotou. „Chybí tu práce s nejednoznačností a s tím, že svět funguje v pravděpodobnostech,“ říká Šimková, ale na druhé straně vysvětluje, proč kritické myšlení není jen schopnost všechno zpochybnit, ale hlavně ochota oponovat vlastní přesvědčení a hledat spolehlivé informace i v době, kdy se dají chybné odpovědi získat na jedno kliknutí. Vědkyně se věnuje i tématu mateřství a vědecké kariéry, kde sleduje vysokou „úmrtnost“. Říká, že se sice tyto dvě role nevylučují, ale přiznává, že bez podpory manžela, rodiny a kolegů by se do laboratoře vracela mnohem hůř. Dodává ale, že v debatě o slaďování rodiny a práce chybí mužská perspektiva. „Máme řadu příkladů, jak ženy dokážou kloubit mateřskou roli a kariéru. A je super, že ženy se navzájem podporují, ale nic takového tady není pro ty chlapy,“ říká vědkyně. Podle ní by média i veřejná debata měla přinášet více inspirativních příběhů otců, kteří se dokážou zapojit do rodinného života bez toho, aby se vzdali profesních ambicí. „Člověk má pocit, že si musí vybírat mezi kariérou a rodinou a tu oběť prostě většinou udělá žena, tak ukažme, jak to jde udělat,“ dodává. Co by se změnilo, kdybychom se ptali mužů na to samé, na co se dnes ptáme ženy? Proč je ochota riskovat a přijmout nejistotu nezbytná pro velké objevy? A proč jsou zahraniční zkušenosti pro vědce zásadní? Nejen o tom je rozhovor s Adélou Šimkovou.

Host: koučka Iveta Clarke. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Horolezec Radek Jaroš je prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek. Jaká zkušenost ho v kariéře nejsilněji ovlivnila? A čím je zrádná cesta na Nanga Parbat? „Předtím než tam vylezl Hermann Buhl, v lavinách Nanga Parbatu zahynulo asi 36 horolezců. Je to opravdu děsivá hora, říká se jí Hora zabiják,“ připomíná Jaroš.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Horolezec Radek Jaroš je prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek. Jaká zkušenost ho v kariéře nejsilněji ovlivnila? A čím je zrádná cesta na Nanga Parbat? „Předtím než tam vylezl Hermann Buhl, v lavinách Nanga Parbatu zahynulo asi 36 horolezců. Je to opravdu děsivá hora, říká se jí Hora zabiják,“ připomíná Jaroš.

„Geopolitickým paradoxom je, že najdynamickejšie napredujú krajiny mimo západného demokratického sveta a tie budú mať zásadný vplyv na budúci vývoj,“ hovori Lukáš Parízek, predseda Rady slovenských exportérov Americké dovozné clá, rastúca sila ázijských trhov aj výzvy v konkurencieschopnosti – slovenskí podnikatelia čelia zložitému a neustále sa meniacemu prostrediu. Budúcnosť exportu závisí od prístupu k inováciám, kapitálu aj diverzifikácií. Meniace sa geopolitické vzťahy stavajú slovenský export do zložitej pozície. Predseda Rady slovenských exportérov Lukáš Parízek v rozhovore s Veronikou Vaňkovou viac o tom, ako sa na exportnom trhu pohybovať v čase neistôt, kde hľadať príležitosti a v čom sú šance na posilnenie potenciálu spolupráce krajín V4.

Šéfka eurokomisie Ursula Von Der Leyenová má problém. Súd Európskej únie rozhodol, že Európska komisia mala zverejniť jej esemesky so šéfom americkej farmaceutickej firmy Pfizer. Slovenský premiér vyrazil do Ruska na Putinove oslavy napriek varovaniam z Európskej únie a ľudia blízki Smeru si za si za milióny z európskych peňazí stavajú luxusné vidiecke haciendy.O čom je vlastne kauze Pfizer Gate a prečo šéfka Eurokomisie nezverejnila svoje správy a kedy sa k tomu vyjadrí? Ako vyzerá vyšetrovanie výstavby haciend za eurofondy a môžu prísť aj sankcie? Aká je vlastne pozícia Slovenska v Európskej únii, ak sme vypadli z koalície ochotných a premiér nazýva našich partnerov vojnovými štváčmi, sme tam izolovaní ako hovorí Progresívne Slovensko? Čo by pre Slovensko znamenala stopka na ruský plyn, ropu či jadrové palivo? A prečo k nám predsedníčka komisie nepríde na návštevu, hoci sa v hlavnom meste otvára nový Európsky dom?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom Európskeho parlamentu a jeho poslancom za hnutie Progresívne Slovensko Martinom Hojsíkom.

Filip Matějka z Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute je nejcitovanějším českým ekonomem ve světě. Mluvili jsme spolu hlavně o změně světové ekonomiky po nástupu Donalda Trumpa a jeho pokusu o demontáž globálních obchodních vztahů.O tom, jak politiky jako America First nebo Česko na prvním místě vedou v důsledku k chudobě a zaostávání vlivem snižující se konkurence, zvyšování cen domácích výrobců a k inflaci.Probrali jsme, jestli za izolacionismem Trumpa je nějaký plán, a pokud ano, tak co v něm asi je. Nebo jde jen o krátkodobé vytváření chaosu a potřebu pomocí vybraných cel uplácet jeho voliče.Hledali jsme inspirační vlivy Trumpa v minulosti a probrali, zda jsou opravdu aplikovatelné na současný svět – a samozřejmě i to, co to všechno bude znamenat pro zbytek světa a jak se ostatní státy, jako Čína a Evropa, současné americké politice přizpůsobí.