Podcasts about cesty

Horolezec Radek Jaroš je prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek. Jaká zkušenost ho v kariéře nejsilněji ovlivnila? A čím je zrádná cesta na Nanga Parbat? „Předtím než tam vylezl Hermann Buhl, v lavinách Nanga Parbatu zahynulo asi 36 horolezců. Je to opravdu děsivá hora, říká se jí Hora zabiják,“ připomíná Jaroš.

Stačí uvěřit v Ježíše Krista a myslet si, že se vše jako mávnutím proutku změní? A jakou roli v tom hrají roli vzorce chování a vyrůstání? V bohoslužbě hovoří kazatel z Cesty života v Českých Budějovicích, Petr Petrášek.

„Geopolitickým paradoxom je, že najdynamickejšie napredujú krajiny mimo západného demokratického sveta a tie budú mať zásadný vplyv na budúci vývoj,“ hovori Lukáš Parízek, predseda Rady slovenských exportérov Americké dovozné clá, rastúca sila ázijských trhov aj výzvy v konkurencieschopnosti – slovenskí podnikatelia čelia zložitému a neustále sa meniacemu prostrediu. Budúcnosť exportu závisí od prístupu k inováciám, kapitálu aj diverzifikácií. Meniace sa geopolitické vzťahy stavajú slovenský export do zložitej pozície. Predseda Rady slovenských exportérov Lukáš Parízek v rozhovore s Veronikou Vaňkovou viac o tom, ako sa na exportnom trhu pohybovať v čase neistôt, kde hľadať príležitosti a v čom sú šance na posilnenie potenciálu spolupráce krajín V4.

Hudobník, ktorého piesne pozná niekoľko generácií. Otvorene hovorí o svojich hudobných začiatkoch, o tom, ako vznikali jeho najznámejšie piesne, a čo preňho znamená hudba dnes.Okrem toho nás vezme na cestu po svete – podelí sa o dojmy z ciest po Ománe, Katare, Bahrajne a ďalších krajinách, ktoré navštívil. Čo ho na týchto miestach očarilo? A kde si najradšej oddýchne?

Hudební mix na prázdninové cesty sází jako vždy na osvědčenou kombinaci bluegrassu a punku, ale nedosti na tom, na své si přijdou i fanoušci country, folku, swingu, alternativního rocku a kdo bude poslouchat pozorně, i závan g-funku zaslechne. Tak jen opatrně, ať nepřehlédnete nějaký ten bludný kořen, zatímco vám budou oblažovat uši např. Jayke Orvis, The Haunted Windchimes, nebo Clyde And The Milltailers. A i kdyby, no tak co? Bloudění je taky součást cesty, ne?

Hostem letošního prvního prázdninového podcastu je ředitel regionálního pracovištěAgentury ochrany přírody a krajiny z Vysočiny Václav Hlaváč. Dálniční stavby vytvořily podleněj pro zvířata nepřekonatelný problém, jenže v době, kdy se začínaly stavět, tohle nikdonevěděl. A tak to ani neřešil. Zvířatům znemožňují migraci a některé populace, napříkladjihočeských losů, tak zůstávají odříznuté od ostatních, a pomalu vymírají. Česko v tom nenívýjimkou, stejný problém řeší s dálniční sítí většina zemí Evropy. K dopadům silničního provozu na přírodu a zvířata se dostal Václav Hlaváč přes pomoc vydrám.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Alexandr Vrtěl je ředitelem Odboru jízdního řádu ze Správy železnic. Na konstrukci jízdních řádů pracuje už od roku 1996 a dnes je šéfem týmu se sedmdesáti lidmi, z nichž se polovina zabývá tvorbou a projednáváním ročního jízdního řádu a polovina ad hoc žádostmi o trasy vlaků. Dosud vždy platilo, že jakmile se zveřejní finál jízdního řádu pro příští rok, začíná se pracovatna tom pro rok následující. To se ale v nejbližších letech změní. „Sestava jízdního řádu seprodlouží na pět let. Současný systém, kdy se dělá jízdní řád rok, se přežil. Dopravci podajížádosti osm měsíců před začátkem platnosti jízdního řádu, my pak máme zhruba dva měsícena to, abychom vytvořili návrh. Vzhledem k tomu, že mají dopravci často rozdílné potřeby amění koncepty, tak dva měsíce nestačí. Ten problém je celoevropský. Proto vznikl evropskýprojekt Timetable redesign,“ popisuje v podcastu Alexandr Vrtěl s tím, že se v dalších letech iu nás uvede do praxe takzvaným Nařízením o kapacitě. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sbalí si stan, naloží ho na koloběžku a vyráží na hodně dlouhé cesty. Břetislav Snášel z Třince je vášnivý koloběžkář, který na ní ročně najede i 4 tisíce kilometrů. Koloběžku si přitom pořídil až v důchodu, aby mohl jezdit s vnuky.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blíží se doba letních dovolených, a s tím také klasická otázka: Kam vyrazit a za kolik. Někteří sportovněji založení jedinci ještě řeší tradiční dilema: na jih, nebo na sever? V mém případě je tato otázka úplně bezpředmětná.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

„Lehké těsto z ušlehaných vajec, cukru a mouky“ nebo také „plochá tyčinka s rozšířenými konci“ – obojí je piškot. Toto slovo má původ v latině a skládá se ze dvou částí: bis, tedy dvakrát, a coctus, pečený.

Jaroslav Křenek je legendou mezi zachránci historického železničního dědictví v Česku. V roce 1981 byl jedním ze zakládajících členů KHKD, tedy Klub historie kolejové dopravy Praha. Dnes je jeho jediným zaměstnancem a také šéfem. Spojil s ním celý svůj profesní život a je jeho součástí už 44 let. „Bylo nám líto, že v roce 1981 končil parní provoz. Takže jsme plynule navázali,“ říkáv podcastu o úplném začátku KHKD Jaroslav Křenek. „Díval jsem se do evropského registru,máme 112 vozidel v historickém režimu, z toho 80 je vedeno jako provozních. Převažuje u náslogicky parní trakce, máme 11 parních lokomotiv ve sbírce, z toho tři provozuschopné. Načtvrté se pracuje.“ Jeden z největších úkolů za historii klubu bylo najít nové zázemí pro osm desítek exponátů,když se museli odstěhovat z ŽOS Bubny v Praze. Spolek se dal dohromady před 44 lety, abyzachránil a zrenovoval parní lokomotivu 354.7152 z roku 1917. Jezdí s ní dodnes. Tradičnějejich stroj uvidíte letos v létě v Martinicích v Krkonoších. První krkonošský parní víkend jev červenci druhý pak v srpnu. Tentokrát se tam setkáte právě s lokomotivu 354.7152, kterádala spolek před desítkami let dohromady. Ta pak zajistí i prosincové mikulášské jízdy v okolíMartinic. „V Kněževsi otevřeme 6. července a 3. srpna pro veřejnost u příležitosti, kdy tupojede parní vlak z Lužné,“ doplnil Jaroslav Křenek pozvánku do zázemí KHKD u Rakovníka.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Říká se, že cesta může být cíl. A to je pravda, kterou potvrzují fotografie Dagmar Javoříkové z Velešína vystavené v galerii Českého rozhlasu České Budějovice. Dagmar Javoříková se totiž rozhodla absolvovat pouť do španělského Santiaga de Compostela, dle svých slov pro uzdravení duše. Cestu zároveň zdokumentovala.Všechny díly podcastu Dobré odpoledne z Českých Budějovic můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Klopotském údolí na jihovýchodním okraji lázeňského města Brandýs nad Orlicí v Pardubickém kraji bloudí lidé mezi poledníky a rovnoběžkami v labyrintu světa vytvořeném z bludištních habrů. Uvnitř hledají střed se symbolikou ráje srdce. Připomínají si tak i zdejší pobyt Učitele národů Jana Amose Komenského a jeho slavné dílo, které tu napsal.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zelené cesty za sídlištěm jako rychlá zkratka do přírody. To je plán chrudimské radnice, která počítá s obnovou zaniklých stezek ve směru na obec Topol. A právě ta nápad ostře kritizuje a snaží se prosadit některé změny. V příspěvku redaktora Josefa Kopeckého uslyšíte, co odpůrcům vadí.

Modré nebe poseté zlatými hvězdami by lidé viděli na stropech kaplí křížové cesty v Ústí nad Orlicí, kdyby nebylo překryté nepůvodní výmalbou. To se ale brzy změní. Radnice chce s obnovou cesty na Andrlův chlum pokračovat. Nejdřív tam ale musí restaurátoři dokončit průzkum.

Jana Kačicová Horňáková // Mt 27, 22

Les v pardubickém Svítkově by měl být zase místem, kde si můžou hrát děti a lidé se budou moct volně procházet i mimo hlavní cesty. Taková je vize města i šestého městského obvodu, rozhodly se společně les vyčistit. Chtějí odstranit náletové dřeviny, hustý podrost i trnité křoví s ostružinami, aby se návštěvníci lesa nemuseli například bát zranění.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Lukáš Svoboda, člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro ekonomiku a nákup. Ekonomickým šéfem státního železničního dopravce je od dubna 2022.Jsou podle něj České dráhy v dobré ekonomické kondici? „Před třemi lety bych to neřekl, přišel jsem do situace, kdy byly České dráhy v pocovidové době vyčerpané velkou ztrátou tržeb. Přišly o 10-11 miliard, a to je něco, co se nedá jednoduše dohnat v čase. Koneckonců i to je jeden z důvodů, proč skokově vzrostla zadluženost. Dnes jsem přesvědčený, že je ta firma zdravá, stabilizovaná a má velký potenciál,“ říká v podcastu Lukáš Svoboda. Detailně v rozhovoru rozebíráme hospodaření Českých drah jako celé skupiny, tak samotné osobní dopravy, která vykázala za loňský rok historicky nejlepší čísla a skončila v zisku 635 milionů korun. Věnujeme se ale i tomu, jak pomáhají hospodářským výsledkům skupiny ČD prodeje majetku a nebo jaká je únosná míra jejich zadlužení.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Unikátní vzdělávací projekt Česká cesta do vesmíru umožnil 26 vybraným studentům z celé republiky absolvovat simulaci kosmického letu ve stavu beztíže. Do výběrového řízení se přihlásilo 861 žáků, z nichž jen ti nejodolnější prošli náročnými testy fyzické, psychické i komunikační připravenosti. Průběh mise přiblížili velitel a renomovaný popularizátor kosmonautiky Jan Spratek a jediný žák z Karlovarského kraje, Daniel Biskup.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Talkshow No Filter se aktuálně zaměřuje na mapu duchovní cesty i biblický příběh o dvou synech a milujícím otci. Kromě Toma Michalka dostává prostor také záznam kázání pastora Jakuba Limra z akce Church Mash up.

Šéfka eurokomisie Ursula Von Der Leyenová má problém. Súd Európskej únie rozhodol, že Európska komisia mala zverejniť jej esemesky so šéfom americkej farmaceutickej firmy Pfizer. Slovenský premiér vyrazil do Ruska na Putinove oslavy napriek varovaniam z Európskej únie a ľudia blízki Smeru si za si za milióny z európskych peňazí stavajú luxusné vidiecke haciendy.O čom je vlastne kauze Pfizer Gate a prečo šéfka Eurokomisie nezverejnila svoje správy a kedy sa k tomu vyjadrí? Ako vyzerá vyšetrovanie výstavby haciend za eurofondy a môžu prísť aj sankcie? Aká je vlastne pozícia Slovenska v Európskej únii, ak sme vypadli z koalície ochotných a premiér nazýva našich partnerov vojnovými štváčmi, sme tam izolovaní ako hovorí Progresívne Slovensko? Čo by pre Slovensko znamenala stopka na ruský plyn, ropu či jadrové palivo? A prečo k nám predsedníčka komisie nepríde na návštevu, hoci sa v hlavnom meste otvára nový Európsky dom?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom Európskeho parlamentu a jeho poslancom za hnutie Progresívne Slovensko Martinom Hojsíkom.

Publicista a prekladateľ Samo Marec napísal knihu Ako sa zbaviť zúfalstva zo Slovenska a poraziť Roberta Fica. Existujú tri konkrétne cesty – spolupráca opozície s Hlasom, zaujatie voličov Hlasu opozičnými stranami, alebo nová politická strana, ktorá by bola stredoľavá a bodovala by v regiónoch. Akákoľvek stabilná vláda však musí byť bez Igora Matoviča. Voliči Hlasu z roku 2023 sú totiž presne tí, ktorí rozhodujú každé voľby – tekutý stred, v politike sa nevyznajú, chcú iba pokoj. Nie sú to však zlí, proruskí ľudia a ani tvrdí konšpirátori či babky -–Ficovky. Títo ľudia sa teraz od koalície odvracajú a zareagoval na to už aj prezident Peter Pellegrini.V podcaste so Samom Marcom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo Slovensko nie je čierna diera a nesmerujeme mimo EÚ;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že od čias prezidentského víťazstva Zuzany Čaputovej nemáme radikálne inú spoločnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dianie na Slovensku je súčasťou celosvetového trendu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 6:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že voliči opúšťajú vládnu koalíciu, lebo volič bežne mení názor;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 8:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako vládna koalícia stráca popularitu a dopláca na to Hlas aj SNS;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či majú voliči Hlasu nerealistické očakávania, že im nejaký politik zabezpečí istoty, pokoj, mier a spomalenie globálneho vývoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa dá brániť, keď Robert Fico neférovo manipuluje so strachom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico nič neurobil s bežnými problémami Slovákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako voľby v Maďarsku môžu ovplyvniť vývoj na Slovensku;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že byť morálnym víťazom je nám nanič a potrebujeme morálne kompromisy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aké sú tri cesty na vládu bez Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ okolo 24:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by uspela nová ľavicová strana okolo Borisa Zalu a Petra Weissa;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo nahrávka z chaty Robertovi Ficovi v skutočnosti viac pomohla ako ublížila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že medvede sú symbolom toho, čo nechápeme, no vyvraždiť ich netreba.

Publicista a prekladateľ Samo Marec napísal knihu Ako sa zbaviť zúfalstva zo Slovenska a poraziť Roberta Fica. Existujú tri konkrétne cesty – spolupráca opozície s Hlasom, zaujatie voličov Hlasu opozičnými stranami, alebo nová politická strana, ktorá by bola stredoľavá a bodovala by v regiónoch. Akákoľvek stabilná vláda však musí byť bez Igora Matoviča. Voliči Hlasu z roku 2023 sú totiž presne tí, ktorí rozhodujú každé voľby – tekutý stred, v politike sa nevyznajú, chcú iba pokoj. Nie sú to však zlí, proruskí ľudia a ani tvrdí konšpirátori či babky -–Ficovky. Títo ľudia sa teraz od koalície odvracajú a zareagoval na to už aj prezident Peter Pellegrini.V podcaste so Samom Marcom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo Slovensko nie je čierna diera a nesmerujeme mimo EÚ;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že od čias prezidentského víťazstva Zuzany Čaputovej nemáme radikálne inú spoločnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dianie na Slovensku je súčasťou celosvetového trendu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 6:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že voliči opúšťajú vládnu koalíciu, lebo volič bežne mení názor;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 8:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako vládna koalícia stráca popularitu a dopláca na to Hlas aj SNS;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či majú voliči Hlasu nerealistické očakávania, že im nejaký politik zabezpečí istoty, pokoj, mier a spomalenie globálneho vývoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa dá brániť, keď Robert Fico neférovo manipuluje so strachom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico nič neurobil s bežnými problémami Slovákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako voľby v Maďarsku môžu ovplyvniť vývoj na Slovensku;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že byť morálnym víťazom je nám nanič a potrebujeme morálne kompromisy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aké sú tri cesty na vládu bez Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ okolo 24:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by uspela nová ľavicová strana okolo Borisa Zalu a Petra Weissa;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo nahrávka z chaty Robertovi Ficovi v skutočnosti viac pomohla ako ublížila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že medvede sú symbolom toho, čo nechápeme, no vyvraždiť ich netreba.

Filip Matějka z Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute je nejcitovanějším českým ekonomem ve světě. Mluvili jsme spolu hlavně o změně světové ekonomiky po nástupu Donalda Trumpa a jeho pokusu o demontáž globálních obchodních vztahů.O tom, jak politiky jako America First nebo Česko na prvním místě vedou v důsledku k chudobě a zaostávání vlivem snižující se konkurence, zvyšování cen domácích výrobců a k inflaci.Probrali jsme, jestli za izolacionismem Trumpa je nějaký plán, a pokud ano, tak co v něm asi je. Nebo jde jen o krátkodobé vytváření chaosu a potřebu pomocí vybraných cel uplácet jeho voliče.Hledali jsme inspirační vlivy Trumpa v minulosti a probrali, zda jsou opravdu aplikovatelné na současný svět – a samozřejmě i to, co to všechno bude znamenat pro zbytek světa a jak se ostatní státy, jako Čína a Evropa, současné americké politice přizpůsobí.

Host: prof. MUDr. Martin Haluzík, IKEM - přednosta Centra diabetologie, vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: prof. MUDr. Martin Haluzík, IKEM - přednosta Centra diabetologie, vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci letos v Týně nad Bečvou na Přerovsku opraví jedinou příjezdovou cestu k hradu Helfštýn. Rekonstrukce se týká návsi, Lipnické a Novosadské ulice.

Poučenia púštnych otcov  

Přínos přenosů. Jdeme na nákup, vezmeme si tašku. Stavíme dům, přivážíme auty materiál. Chceme se napít, nápoj nalijeme do sklenice. Od tykví, měchů a vaků, ke sklu, košíkům a vynálezu hrnčířského kruhu. Člověčiny s archeologem Jaroslavem Řídkým.

Jaké mají různá náboženství a etnické menšiny pohřební rituály a jak se vyrovnávají se smrtí? Co všechno se dává zemřelým do rakve a proč se v domě zemřelého zakrývají zrcadla? O tom všem je nová kniha z nakladatelství Cesty domů s názvem Smrt a umírání v náboženských a etnických tradicích. V Hergot!u jsme o ní mluvili s její editorkou, novinářkou a spisovatelkou Alenou Scheinostovou.

FamilyFest 25 | Cesty věrnosti 2. - Autorka biblického listu Židům píše, že manželské lože má zůstat “svaté”. Být svatý znamená být oddělený (od něčeho a pro něco). Manželské lože, onen moment, kdy si jsou dva lidé intimně tak blízko, že mají odhalená těla i odhalené duše, má zůstat zcela oddělený od ostatních lidí, od okolního světa. Proto je nutné tento moment chránit před ostatními lidmi. Nevěra je totiž zradou exkluzivity. Manželé tedy své manželské lože chrání například tím, že si nastaví hranice na koho se dívají a komu se svěřují; a jak pěstují vlastní bohatý sexuální život.

FamilyFest 25 | Cesty věrnosti 1. - Věrnost vyznává: Nikdy tě neopustím a ponesu s tebou vše dobré i zlé až do smrti. Věrnost je zvláštní: Její přítomnost není na první pohled vůbec vidět, ale její absence vztah zaručeně trhá uvnitř na cáry. Věrnost úzce souvisí s důvěrou. Důvěra je základem vztahu víc než láska. Naše vztahy jsou tak silné, jak je silná naše důvěra. Tak proč s tím zápasíme? Možná jsme si spletli sport, bereme všechno moc jako velký problém a nechápeme roli exkluzivity.

Zubná klinika, ktorú založil otec Petra Džupu, nedávno oslávila 30 rokov. Rodinná firma si okrúhle jubileum pripomenula nezvyčajným spôsobom. Pre Kysučanov pripravili celodenný Festival zdravia s odborníkmi, prednáškami o zdraví a prevencii, cvičením aj zábavou pre deti i dospelých.O rok túto akciu zopakovali a na leto chystajú tretí ročník. „Rozhodli sme sa spraviť niečo pre komunitu. Tu sme vyrástli, v tejto komunite pracujeme a podnikáme, tu sú naši klienti, pacienti, kolegovia aj bývalí kolegovia,“ vysvetľuje Peter Džupa motiváciu aj dôvody, prečo založili občianske združenie Zdravé Kysuce a budujú tradíciu festivalu.V podcaste sa dozviete:· ako podľa Petra Džupu súvisí pomáhanie so Spidermanom,· čím ho inšpiruje japonská firemná kultúra,· prečo sa mu páči film Pošli to ďalej,· kto má v rodinnej firme konečné slovo pri rozhodovaní o pomoci,· ako sa filantropia na Kysuciach prejavuje v biznise.Dlhoročná spolupráca kliniky s pobočkou Diecéznej charity v Čadci je založená na dôvere. Klienti charity v zložitých životných situáciách zvyčajne nemajú peniaze na zubné ošetrenie. „Keď nám zavolajú, nepýtam sa, či to ten človek potrebuje. Viem, že je to naozaj treba,“ vraví spolumajiteľ kliniky.Ani po zorganizovaní Festivalu zdravia sa nezamýšľal nad tým, či práve toto je filantropia. Hovorí skôr o zodpovednosti: „Nie sme veľká firma, ale máme vplyv na životy ľudí, ktorí u nás pracujú, tým pádom máme vplyv na životy ich rodín a aj na komunitu. Nevieme ovplyvniť celú spoločnosť, ale keď sa budeme snažiť 30 až 40 rokov, možno vieme spraviť v našom meste aspoň malú zmenu.“Generačná výmena prináša iné pohľadyZakladateľ kliniky, Peter Džupa st., sa stiahol z vedenia firmy a viac sa venuje vzdelávaniu študentov na strednej a vysokej škole. Medzi podnikateľskými príbehmi otca a syna sú, prirodzene, rozdiely. Prvá generácia začínala podnikať v 90. rokoch v úplne iných podmienkach ako dnes.„Druhá generácia prichádza s tým, že niečo je už vybudované a zároveň si uvedomuje, že len budovať majetok nestačí, keď nemáme napríklad fungujúce školstvo alebo ľudia nemajú kam ísť za kultúrou,“ hovorí P. Džupa. Ako správny vizionár vie, že od toho, ako sú ľudia vzdelaní a rozhľadení, závisí kvalita života v komunitách a v konečnom dôsledku aj ich podnikanie.Aj preto má ďalšie plány. Osvetu a vzdelávanie v oblasti zdravia chce v Čadci rozšíriť o komunitnú kaviareň, kde by vznikol aj priestor na besedy či prednášky o rôznych témach. „Môže to ľuďom rozšíriť obzory, dokáže ich to prepájať. A práve spájanie rôznych komunít je niečo, čo dnes na Slovensku chýba,“ dodáva.Kto je Peter ĎžupaPo štúdiu na lekárskej fakulte nastúpil do zubnej kliniky Petramed v Čadci. Viac než päť rokov ju viedol ako výkonný riaditeľ. V súčasnosti sa ako stratég venuje najmä jej rozvoju. Okrem toho organizuje kurzy pre zubných lekárov s vlastnou praxou, ktoré sú zamerané na manažment, financie, legislatívu. S otcom založili občianske združenie Zdravé Kysuce, ktoré v Čadci organizuje Festival zdravia pre verejnosť.Impact TalksV podcaste Impact Talks vám už tretí rok predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s...

Vojenské cesty ve výcvikových prostorech české armády čekají rozsáhlé opravy. Důvodem je jejich špatný stav, který negativně ovlivňuje nově pořízenou techniku, zejména tanky Leopard. Největší rekonstrukce proběhnou na Libavé, kde se opravy dotknou desítek kilometrů komunikací. Práce začnou na jaře, jakmile to klimatické podmínky dovolí.

Jako dítě viděl Večerníček s Hurvínkem a byla z toho láska. Pak napsal Heleně Štáchové dopis, ta ho pozvala do divadla a časem z toho bylo angažmá. Proč mu na JAMU řekli, že je divný? Chápal v Ostravě humor? Umí vyřezávat loutky? Bude se otevírat nová scéna? Je pořád zájem o loutkové divadlo? Co by si přál do budoucna?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

30 let s Planetáriem: Současný šamanismus a jeho kořeny (4:20) – Historické souvislosti: Britská Indie (22:27) – Kronikář Bernardino de Sahagún, 3. část: Oběti (28:02)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Hrica je zakladateľom a riaditeľom združenia Cesta von. Cez niekoľko rôznych programov pomáhajú rodinám a deťom v najchudobnejších podmienkach. Ich najznámejší program sa volá Omamy.

Ladislav Zibura je cestovatel, spisovatel a přednášející. Od roku 2011 podniká pěší poutě, během nichž procestoval například Turecko, Izrael, Nepál nebo Čínu. O svých cestách napsal několik knih, včetně 40 dní pěšky do Jeruzaléma nebo Pěšky mezi buddhisty a komunisty, a pravidelně o nich přednáší po celé republice. V tomhle dílu se dozvíte:

„Buď zvýšime výdavky na obranu, alebo sa môžeme začať učiť ruštinu“ – slová prvého muža Severoatlantickej aliancie Marka Rutteho. Zazneli len tento pondelok v priestoroch europarlamentu, v čase keď tú ruštinu v Moskve počúvali Andrej Danko s Tiborom Gašparom. A len týždeň pred ďalším pondelkom, kedy sa ujme funkcie ďalší silný muž sveta Donald Trump. Ak Trump avizuje mier do 24 hodín, Rutte žiada pre trvalý mier od spojencov pot a krv v podobe navyšovania výdavkov do zbrojenia. Ktorý z pohľadov je reálnejší? A nie sú Rutteho slová o ruštine len hyperbolou na postrašenie, aby sme sa vyľakali a konali? Téma pre Pavla Macka, generála v zálohe s aliančnou skúsenosťou. Neobídeme ani ohlásenú dohodu medzi Izraelom a Hamasom o prímerí v Pásme Gazy.„Môžeme hovoriť o odkaze Marka Rutteho. Hovorí: Buď budeme nechávať otvorené zadné vráta pre prípadného agresora, ktorý si to zle vyhodnotí a bude mať pocit, že sme nejednotní, slabí neinvestujú do obrany. Alebo budeme v situácie, že budeme dávať viac peňazí na bezpečnostnú poistku a budeme sa prezentovať, že sme dostatočne pripravení odraziť akýkoľvek pokus o agresiu“, uvádza Macko. Ukrajina by podľa neho s dnešnou skúsenosťou dávala na obranu aj desať percent HDP, keby jej to garantovalo, že to odradí Rusov od invázie. Požadované dvíhanie výdavkov na obranu nás v dnešnej situácii bezpečnostne rozkolísaného sveta podľa generála Macka neobíde. „Bude to nevyhnutnosť“, konštatuje. Hovorí pritom o úrovni troch percent HDP, čiže o jednopercentnom náraste. „Dve percentá HDP na obranu boli aktuálne pre situáciu, keď tu nebola vojna, čiže pre bezpečnostné prostredie v predchádzajúcom období“, hovorí.Cesty do Moskvy, kam smeroval Robert Fico i jehoAndrej Danko s Tiborom Gašparom označuje Macko za „katastrofu“. Jednak idú podľa neho proti jednote partnerov v EÚ i Nato, a hovorí tiež o podpore ruskej vojnovej propagandy. „Vyzeráme tak nielen ako zlý spojenec, ale ako tí, čo stoja na strane agresora, čo je veľmi, veľmi zlé“, hovorí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Cesty pirátů nemusí nutně končit na šibenici. Henry Morgan je důkazem, že ani nejvyšší politika nebyla lidem s přinejmenším „zvláštní“ minulostí uzavřena. Z muže, který přepadával španělské lodě, se stal viceguvernérem Jamajky. A co víc, právě po něm nám zůstal zřejmě trvalý odkaz.