Podcasts about vystudoval

Miloslav Disman, muž, který patří k legendám rozhlasové historie, se narodil 27. dubna 1904 v Bělé pod Bezdězem. Vystudoval vysokou pedagogickou školu a několik let působil jako učitel. Přes pražské pokusné školy se dostal ke spolupráci s Československým rozhlasem, jehož zaměstnancem se stal 15. září 1935. Ke stejnému datu se také vztahuje založení Dismanova rozhlasového dětského souboru, který existuje dodnes.

Miloslav Disman, muž, který patří k legendám rozhlasové historie, se narodil 27. dubna 1904 v Bělé pod Bezdězem. Vystudoval vysokou pedagogickou školu a několik let působil jako učitel. Přes pražské pokusné školy se dostal ke spolupráci s Československým rozhlasem, jehož zaměstnancem se stal 15. září 1935. Ke stejnému datu se také vztahuje založení Dismanova rozhlasového dětského souboru, který existuje dodnes.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je absolventem olomoucké Právnické fakulty, kde zastával funkci proděkana, zaměřuje se na finanční a daňové právo. Svou pedagogickou činnost bude muset od května letošního roku omezit, jako nový rektor Univerzity Palackého ho čeká řada nových povinností.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před více než 10 lety založil firmu, která od té doby uspořádala přes 37 tisíc kvízů. On sám tři tisíce z nich odmoderoval. Pomohl v Česku rozšířit zábavu, která je velmi populární například v Anglii nebo mnoha jiných zemích, ale u nás si cestu k popularitě v té době teprve hledala.Přece jen jsme zemí, kde do hospod vždycky chodilo hlavně pít pivo. Ale to se mění, mimo jiné i díky kvízům. Dnes se jich v celé republice v hospodách či klubech odehrávají každý týden stovky. Jak to funguje? Kteří lidé tuhle zábavu vyhledávají a jaké jsou tajné ingredence opravdu dobrého kvízu? Petr “Kiimy” Molík je člověk, který zná odpovědi. Nebo by je aspoň měl znát. Vystudoval dvě vysoké školy, jeho první byznys byla firma vyvíjející mobilní aplikace a dnes se věnuje skoro výhradně kvízům a všemu kolem nich. Příjemný poslech!

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Druhým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Tim Kožuchov se svou přednáškou „Nebojme se progresivismus“. Většina lidí má spojené slovo progres s pozitivní emocí. Proč tomu však tak není, když se bavíme o progresivismu jakožto politické ideologii? V rámci přednášky se pobavíme o historii a významu tohoto pojmu. Podíváme se na častý spor v libertariánských kruzích o tom, zda svobodná společnost musí být i progresivní společností. Progresivismus totiž nemusí být o vnucování nových hodnot, ale o otevírání prostoru pro dialog a respektu k různorodosti. Přednášet bude Timofej Kožuchov. Tim se narodil v Rusku, má české občanství. Vystudoval politologii, ekonomii a filozofii v Londýně. Na jeho kanálu Debatní deník komentuje společenské otázky a debatuje s lidmi, se kterými nesouhlasí. V roce 2022, tehdy jako přesvědčený socialista, poprvé debatoval s Urzou o ankapu a svobodě. Po přečtení mnoha knih a poslechnutím spousty přednášek se Tim nyní hlásí k libertariánství.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Prvním přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Roman Joch se svou přednáškou „Proč je konzervativismus za svobodu a proč je progresivismus proti ní“. Konzervatismus chce státem společnost bránit, ale nezasahovat do jejího spontánního, svobodného vývoje; progresivismus chce státem do ní zasahovat a „vylepšovat ji“, zakazovat a přikazovat lidem různé věci. Konzervatismus je za soukromé vlastnictví, progresivismus ne tak celkem, nebo dokonce proti. Konzervatismus vnímá člověka jako jedinečného jednotlivce, originál; progresivismus prismatem identity a intesekcionality pohlavní, rasové, sexuální, cis- či trans-genderové. Konzervatismus chce chránit (konzervovat) Západní civilizaci, kolébku svobody; progresivismus ji považuje za unikátně zlou a chce ji „dekonstruovat“ a nahradit novou, „lepší“ post-civilizací. Roman Joch (1971) je publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval všeobecné lékařství na Karlově univerzitě v Praze. Je předsedou Občanského institutu. V letech 2010-12 byl poradcem předsedy Vlády ČR pro lidská práva a zahraniční politiku, v letech 2020-23 ředitelem Institutu pro výzkum práce a rodiny v Bratislavě na Slovensku. Je vyučujícím na Vysoké škole ekonomické a na Vysoké škole CEVRO, kde působí taky jako Senior Fellow jejího Centra transatlantických vztahů (PCTR). Je autorem několika knih a studií o politické filosofii a politice, přispěvatelem do českých i slovenských médií. Mezi jeho knihami jsou „Vzpoura proti revoluci 20. století“ o americkém poválečném konzervatismu a „Ne, pane premiére!“ o zkušenosti poradce předsedy vlády.

Představíme vám Štěpána Buchera z Hradce Králové. Muzikanta a bubeníka, který má také své vlastní nahrávací studio. Jako bubeník hraje například v hradecké kapele Wild West a prožil i několik let v Anglii, kde studoval hudební produkci.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je radost povídat si s učitelem se zdravým názorem. Navíc je to milovník první republiky a rád srovnává. Bohužel, dnes nejsou nároky na děti a jejich znalosti příliš veliké. Požadavky na to, co by se děti měly učit jsou rok od roku menší a menší. Přesto se necítí vyhořelý a má rád svojí profesi. Vystudoval historii a společenské vědy. Na Základní škole v Hamru učí němčinu, občanskou výchovu a také dílny. K tomu je vášnivým sběratelem starožitností, dýmek a má rád dobu první republiky. Co by si děti měly ze školy odnést? Jaké změny v koncepci školství mu nejvíc vadí? Byla doba první republiky opravdu tak růžová? A jaký film pro pamětníky má nejraději? To vše se dozvíte v rozhovoru s Jakubem Ozaňákem v Ponte reports.

Filmový režisér Tomáš Weinreb je rodákem z Dobřan a mnozí si ho pamatují ze začátků Juniorfestu. Vystudoval dokumentaristiku, ale pouští se i do klasických celovečerních snímků.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jiří Junek pochází z Přelouče. Vystudoval dějepis a občanskou nauku na Univerzitě Hradec Králové. Je ředitelem Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Mluvit budeme právě o tomto muzeu i o tom, jak velký rozsah jeho sbírky zaujímají.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kapela Hard to Frame nachystala letos po dvou albech nové EP. Tahle  nadžánrová taneční parta hudebníků kolem producenta a vědce Ondřeje Černohorského vás svými beaty a jemnou melodikou vtáhne dovnitř a už vás nepustí. Nejen o projektu Beat of the Week, ale i o tom, jestli vědci sledují seriál Teorie velkého třesku, jsme si právě s Ondřejem povídali. Rozhovor o tom, že hudba není žádná věda... Ondřej Černohorský je skladatel, producent, pianista, sound designer a DJ v jedné osobě. Vystudoval obor zvukové tvorby na FAMU a již během studií spolupracoval na tvorbě zvuku a hudby k několika filmovým projektům. Jako leader hudebního uskupení Hard to Frame se kromě hry na klávesové nástroje na skladbách podílí jako producent a textař. Sólové tvorbě se Ondřej věnuje pod pseudonymem Ocze a jeho hudba osciluje na pomezí bass music, drum and bassu, techna, noisu a ambientní hudby. Jeho tracky můžete slyšet na labelech, jako je Jon Kennedy Federation, XION nebo Indies. Mimo hudbu je jeho vášní fyzika, které se věnuje profesionálně na plný úvazek.   Sledujte podcast Na kafe s Davidem Pomahačem na Instagramu.

Už od mala se chtěl stát Filip Březina hercem. Vystudoval konzervatoř i DAMU a nejvýrazněji na sebe upozornil v seriálu Smysl pro tumor. Kdo ho přivedl k jeho profesi? A jak se připravuje na své role?

Už od mala se chtěl stát Filip Březina hercem. Vystudoval konzervatoř i DAMU a nejvýrazněji na sebe upozornil v seriálu Smysl pro tumor. Kdo ho přivedl k jeho profesi? A jak se připravuje na své role?Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od mala se chtěl stát Filip Březina hercem. Vystudoval konzervatoř i DAMU a nejvýrazněji na sebe upozornil v seriálu Smysl pro tumor. Kdo ho přivedl k jeho profesi? A jak se připravuje na své role?

Jeho první české slovo, které se naučil, bylo hovno. Pochází z Kuby, na škole uměl krásně nakreslit Che Guevaru. Vystudoval akademii, přestěhoval se do Československa a prosadil se jako špičkový módní návrhář. Své kolekce úspěšně předváděl po celém světě. Má rád, když se modelky na mole usmívají a jsou ženami. Nyní bydlí s manželem v Nižboru a jsou spolu již 31 let. Nemá rád, když se někdo omlouvá a nejhorší české slovo je řeřicha. Jak se dívá na ponožky v sandálech? Proč si nepořídil nového tygra? A jaké mají na Kubě pomeranče? To vše a mnohem víc se dozvíte ve veselém rozhovoru s Osmany Laffitou v Ponte Reports.

Téma: Prozpívat se životem. Rodák z Jablonce nad Nisou o sobě dal vědět v roce 2008, když skončil druhý v pěvecké soutěži X Factor. Vystudoval pražskou konzervatoř Jaroslava Ježka, a věnuje se především koncertování a divadlu. Jak se mu zpívalo s Vojtou Dykem a Jiřím Macháčkem, jak vzpomíná na působení ve StarDance, a co má společného s dřevěným betlémem, který slavnostně odhalí 4. prosince u kostela sv. Štěpána v Řitonicích, to se dozvíme hodinu před polednem.

Téma: Prozpívat se životem. Rodák z Jablonce nad Nisou o sobě dal vědět v roce 2008, když skončil druhý v pěvecké soutěži X Factor. Vystudoval pražskou konzervatoř Jaroslava Ježka, a věnuje se především koncertování a divadlu. Jak se mu zpívalo s Vojtou Dykem a Jiřím Macháčkem, jak vzpomíná na působení ve StarDance, a co má společného s dřevěným betlémem, který slavnostně odhalí 4. prosince u kostela sv. Štěpána v Řitonicích, to se dozvíme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystudoval translatologii a připomíná, že u překladů byla AI daleko dřív než v jiných profesích. Hraje na lahve v duu Flaškinet. Gramotnost v oblasti umělé inteligence se snaží šířit se spolkem Aignos. „Aktuální systémy AI nemají primární pohnutku k tvorbě,” říká ve Vizitce. Jak může AI pomoct psát originální příběhy? A bude existovat AI free art? Ptá se Karolína Koubová.

Vystudoval translatologii a připomíná, že u překladů byla AI daleko dřív než v jiných profesích. Hraje na lahve v duu Flaškinet. Gramotnost v oblasti umělé inteligence se snaží šířit se spolkem Aignos. „Aktuální systémy AI nemají primární pohnutku k tvorbě,” říká ve Vizitce. Jak může AI pomoct psát originální příběhy? A bude existovat AI free art? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Režiséra, scenáristu a producenta Roberta Altmana řadí filmoví znalci k nejvýznamnějším představitelům americké kinematografie. Vystudoval matematiku, za 2. světové války byl vojenským pilotem, pak začal psát filmové náměty a rozhlasové hry. Během své kariéry natočil 86 filmů a vyzkoušel si téměř všechny žánry. Jeho nejznámějším dílem je protiválečný snímek M.A.S.H., který dodnes patří mezi kultovní klasiku. Robert Altman zemřel 20.11 2006.

Režiséra, scenáristu a producenta Roberta Altmana řadí filmoví znalci k nejvýznamnějším představitelům americké kinematografie. Vystudoval matematiku, za 2. světové války byl vojenským pilotem, pak začal psát filmové náměty a rozhlasové hry. Během své kariéry natočil 86 filmů a vyzkoušel si téměř všechny žánry. Jeho nejznámějším dílem je protiválečný snímek M.A.S.H., který dodnes patří mezi kultovní klasiku. Robert Altman zemřel 20.11 2006.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se narodil v roce 1936 v Praze. Vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a vědě zasvětil celý svůj život.

Vystudoval právo a politologii, ze soukromého sektoru pak přešel do státní správy. Dnes je státním úředníkem a zakladatelem platformy pro tvůrčí lidi ve veřejné správě. „Lidé, kteří mě znali ve škole, se často ptali, co se stalo. Jako kdybych dostal nějakou nemoc. Nebo jako kdyby můj život vykolejil v zatáčce. A myslím, že se to stává více úředníkům,“ popisuje reakci na svoje zaměstnání v pořadu Osobnost Plus Matěj Chytil z platformy Byro.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojtěch Jouza je hudbou obklopený od malička. Vystudoval hru na hoboj na Pražské konzervatoři a následně na Akademii múzických umění, kde absolvoval i obor dirigování. V současné době je členem České filharmonie, v Plzni vede pěvecký sbor Česká píseň a působí také jako dramaturg hudebního festivalu Plzeňský podzim.

23. ledna 1799 se v jižním Tyrolsku narodil stavitel Alois Negrelli. V italskojazyčné oblasti dostal jméno Luigi, které se při jeho pobytu ve střední Evropě posléze počeštilo. Vystudoval techniku v Padově a Innsbrucku a svou kariéru projektanta zahájil ve Švýcarsku. Tam také postavil svou první železniční trať dlouhou 23 kilometrů, na které byl dokonce historicky první tunel na území Švýcarska. Negrelli se zásadním způsobem podílel na rozvoji železniční sítě v Rakousku.

Pochází z Olomouce, kde se věnoval ploutvovému plavání. Úspěšně, překonal několik národních rekordů. Vystudoval učitelství, obor tělocvik - branná výchova. Žít chtěl ale mimo Evropu, ve svobodě.

Vystudoval herectví a operní zpěv na Pražské konzervatoři. Jeho režisérská angažmá a zkušenosti jsou doslova celosvětové. Jedenáctým rokem je ale v čele plzeňské divadelní scény.

Kettlebelly jsou těžké předměty, které připomínají dělovou kouli s rukojetí. Kromě původního účelu, kterým bylo vážení plodin, jsou pevně spjaty s kulturou posilování a používali je vojáci nebo atleti. Předmět, který se za posledních několik set let stal symbolem síly, dostává v inscenaci Girevik Romana Škadry nový rozměr. Inscenace Girevik vznikla v rámci rezidenčního programu CIRQUEONu a premiéru měla 13. února 2024 v rámci CIRKOPOLIS festivalu. Roman Škadra je slovenský žonglér a cirkusový tvůrce, který v současnosti působí v Berlíně. Vystudoval geografii na Univerzitě Komenského v Bratislavě a v roce 2012 absolvoval školení v oboru současného cirkusu na berlínské škole Die Etage. V jeho umělecké tvorbě se prolínají různé techniky, které zkoumají vztah mezi tělem a objektem. V posledních letech se jeho praxe posunula od žonglování k manipulaci s těžkými předměty. Jak najít křehkost v síle a jak dát sportovnímu nářadí nový význam? Slovenský artista Roman Škadra byl jedním z hostů festivalu Korespondance, kde představil jak svůj starší projekt Absurd Hero a tak také novinku, Girevik. A z festivalu vám také přinášíme tento podcast. Příjemný poslech přeje Veronika Jošková Štefanová. Autor/editor: Veronika Jošková Štefanová Zvuk: Petr Váně Foto: David Konečný EN: Roman Škadra: As a juggler, what intrigued me about kettlebells is their "unjugglability" Kettlebells are heavy objects that resemble a cannonball with a handle. Besides their original purpose of weighing crops, they are firmly associated with the culture of strength training and have been used by soldiers or athletes. Over the past few centuries, an object that has become a symbol of strength is given a new dimension in Roman Škadra's production "Girevik." The production "Girevik" was created as part of the CIRQUEON residency program and premiered on February 13, 2024, as part of the CIRKOPOLIS festival. Roman Škadra is a Slovak juggler and circus creator currently based in Berlin. He studied geography at Comenius University in Bratislava and in 2012 completed training in contemporary circus at Die Etage school in Berlin. His artistic work blends various techniques that explore the relationship between the body and the object. In recent years, his practice has shifted from juggling to manipulating heavy objects. How to find fragility in strength and how to give sports equipment a new meaning? Slovak artist Roman Škadra was one of the guests at the Korespondance festival, where he presented both his older project "Absurd Hero" and his new work "Girevik." We also bring you this podcast from the festival. Enjoy listening, wishes Veronika Jošková Autor/editor: Veronika Jošková Štefanová Sound: Petr Váně Photo: David Konečný

Vystudoval ekonomii, ale nikdy se jí nevěnoval. Uchvátilo ho totiž herectví a rejstřík postav má opravdu pestrý. Zahrál si vraha, dobrosrdečného anesteziologa i komunistu. Letos navíc vyrazí na turné se skupinou KTO, která slaví 60 let na hudební scéně.

Vystudoval ekonomii, ale nikdy se jí nevěnoval. Uchvátilo ho totiž herectví a rejstřík postav má opravdu pestrý. Zahrál si vraha, dobrosrdečného anesteziologa i komunistu. Letos navíc vyrazí na turné se skupinou KTO, která slaví 60 let na hudební scéně.

Vystudoval bohemistiku a filmovou vědu. Do života programového ředitele Letní filmové školy v Uherském hradišti ale nepatří jen film, ale také poezie. Je průkopníkem slam poetry a dvojnásobným mistrem republiky. Hostem pořadu Až na dřeň byl Jan Jílek.

Andrzej Sapkowski se 21. června 1948 v Lodži. Srdce polského textilního průmyslu zprvu předurčovalo profesní dráhu vášnivého čtenáře. Vystudoval zahraniční obchod a z výjezdů za železnou oponu se vracel s knižními novinkami. Tak objevil ve východním bloku neznámý žánr fantasy a v roce 1986 prorazil v soutěži sci-fi časopisu povídkou Zaklínač. Ve variaci na lidovou pohádku o ševci „drakobijci“ stvořil postavu mutanta s nadlidskými schopnostmi Geralta z Rivie, lovce příšer.

Rostislav Čapek vyrábí už od roku 1985 banja, mandolíny i další strunné nástroje typické pro country a bluegrass. Vystudoval houslařskou školu v Lubech u Chebu a pochází z hudební rodiny. „Začal jsem hrát na banjo a přemýšlel nad tím, co by mi pomohlo jako hráči,“ vysvětluje.

Změní umělá inteligence od základu to, jak pracujeme, hrajeme si, žijeme? Přeroste člověka a přinese zkázu, jak tvrdí Elon Musk? Nebo lidé z technologického průmyslu jen vytvářejí bublinu, aby prodali svůj produkt? Novinář Parix Marx upozorňuje na to, že novinové titulky o revolučních změnách nás odvádějí od kritického zkoumání skutečných dopadů AI na naše životy. Místo abychom věnovali pozornost možnostem regulace teď a tady, soustředíme se na vize budoucnosti, které jsou nám předkládány. V rozhovoru s publicistou Matoušem Hrdinou poukazuje Paris Marx na společenské dopady tzv. „AI revoluce“ a hrozby, které AI představuje pro pracující po celém světě. Paris Marx je publicista a spisovatel zabývající se technologiemi a jejich vztahem ke společenským problémům dneška. Je autorem podcastu Tech Won't Save Us, ve kterém od roku 2020 dává nahlédnout do zákulisí technologického průmyslu a problematizuje ustálené narativy o technologiích. Vystudoval urbánní geografii a věnuje se také dopravě, v roce 2022 mu vyšla kniha Road to Nowhere: What Silicon Valley Gets Wrong about the Future of Transportation. Na mezinárodní úrovni přednáší o politice technologií a jeho texty byly publikovány v celé řadě médií, včetně časopisů TIME, WIRED a MIT Tech Review.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Vystudoval zdravotní školu, pak dělal nějakou dobu svářeče, aby nakonec zakotvil v čele rodinné firmy MK Lůžkoviny, která prodává bytový textil. Kariérní cesta Jakuba Kalvody je sice poněkud klikatá, na každém kroku ale sbíral zkušenosti, které se mu nyní zúročují. Během pár let dokázal obrat malého rodinného podniku více než zdesetinásobit. Jak se mu to podařilo, kolik úsilí to stálo, co se povedlo a jakých chyb se dopustil, o tom všem i mnohém dalším jsem si povídali v dalším díle našeho podcastu Na vlně podnikání.  A co se ještě dozvíte?Jak se mu daří budovat společnost bez investorů.Jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podnikání.Jak se podniká v textilním průmyslu v Česku.Proč je v Česku tak málo textilních dílen a proč si přesto troufají otevřít svou vlastní.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Vystudoval zdravotní školu, pak dělal nějakou dobu svářeče, aby nakonec zakotvil v čele rodinné firmy MK Lůžkoviny, která prodává bytový textil. Kariérní cesta Jakuba Kalvody je sice poněkud klikatá, na každém kroku ale sbíral zkušenosti, které se mu nyní zúročují. Během pár let dokázal obrat malého rodinného podniku více než zdesetinásobit. Jak se mu to podařilo, kolik úsilí to stálo, co se povedlo a jakých chyb se dopustil, o tom všem i mnohém dalším jsem si povídali v dalším díle našeho podcastu Na vlně podnikání.     A co se ještě dozvíte? Jak se mu daří budovat společnost bez investorů. Jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podnikání. Jak se podniká v textilním průmyslu v Česku. Proč je v Česku tak málo textilních dílen a proč si přesto troufají otevřít svou vlastní.   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Co přesně se ve Vrběticích stalo? Jaká je aktuální situace na Ukrajině a jak situaci ovlivní nový balíček pomoci z USA? Proč by měla být informační gramotnost brannou povinností 21. století? A jak by stát měl dělat hodnotovou komunikaci? Hostem dalšího dílu Deep Talks byl již podruhé plukovník Otakar Foltýn, důstojník Armády České republiky. Vystudoval právnickou fakultu UK, nyní dělá doktorát na Filosofické fakultě UK v oboru moderních dějin. Jako voják byl nasazen v Kosovu a Afghánistánu, v letech 2022 až 2023 byl náčelník Vojenské policie a nyní je člen Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Odkazy: Konference Leadership Praha 2024 (kód PETR30): https://www.leadership-konference.cz/konference/?_s=PL Video k tématu Vrbětice od Českých elfů: https://cesti-elfove.cz/rusky-utok-vrbetice-geneze-a-prubeh-akce/

Adam pochází z Ostravy, ale přijel z Berlína, kde momentálně žije a působí. Vystudoval magisterský obor evropských studií v Olomouci a následně se přesunul pracovat na ministerstvo do Prahy. Během toho se ale začal věnovat escortu a natáčení gay porna. Po roce na ministerstvu se rozhodl odejít a věnovat se pornu a escortu naplno. Od té doby uplynulo už 10 let a tak si v hotcastu Pot na Radiu Wave s Eliškou Soukupovou povídal hned dvakrát.

Bojíte se, že umělá inteligence ovládne svět a zotročí lidstvo? Nebo se naopak těšíte, že za nás vyřeší všechny otravné úkoly? Novinář Paris Marx si nemyslí ani jedno. Umělou inteligenci považuje za pořádně přefouknutou bublinu, za níž stojí ekonomické zájmy technologických korporací. Potřebují především nalákat investory. Protože se ale soustředíme na motiv proměny světa, nevšímáme si reálných rizik, která s sebou přináší zavádění AI do práce, administrativy a dalších oblastí. Pokrok však nemusí vést nutně cestou, kterou nám předkládají technologičtí giganti. Jak můžeme na rozmach AI reagovat tak, aby byl svět svobodnější?Paris Marx je publicista a spisovatel zabývající se technologiemi a jejich vztahem ke společenským problémům dneška. Je autorem podcastu Tech Won't Save Us, ve kterém od roku 2020 dává nahlédnout do zákulisí technologického průmyslu a problematizuje ustálené narativy o technologiích. Vystudoval urbánní geografii a věnuje se také dopravě, v roce 2022 mu vyšla kniha Road to Nowhere: What Silicon Valley Gets Wrong about the Future of Transportation. Na mezinárodní úrovni přednáší o politice technologií a jeho texty byly publikovány v celé řadě médií, včetně časopisů TIME, WIRED a MIT Tech Review.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Vystudoval speciální pedagogiku a fyzioterapii, povahou je velký dobrodruh. Ačkoli Martina Bitmana velmi naplňuje práce vychovatele v Jedličkově ústavu, kde se věnuje dětem s hendikepem, rád se také vydává na cesty. „Je to zdravá droga. Když nejsem půl roku nebo rok někde na cestě, je to se mnou k nevydržení,“ popisuje s úsměvem. O svých zážitcích napsal knihu Deset let na cestách. Poslechněte si rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystudoval speciální pedagogiku a fyzioterapii, povahou je velký dobrodruh. Ačkoli Martina Bitmana velmi naplňuje práce vychovatele v Jedličkově ústavu, kde se věnuje dětem s hendikepem, rád se také vydává na cesty. „Je to zdravá droga. Když nejsem půl roku nebo rok někde na cestě, je to se mnou k nevydržení,“ popisuje s úsměvem. O svých zážitcích napsal knihu Deset let na cestách. Poslechněte si rozhovor!

Německý pastor, teolog, odbojář a politický vězeň Dietrich Bonhoeffer byl na samém konci války nacisty bez soudu popraven na přímý rozkaz Adolfa Hitlera. Narodil se v roce 1906 a jeho otec byl významný psychiatr a přednášel na univerzitě. Vystudoval teologii – promoval v roce 1927 – a krátce na to složil církevní zkoušky, díky nimž mohl působit jako duchovní, nejprve jako výpomocný kazatel v Barceloně.