Podcasts about minul

Zoroslav Kollár je vplyvný konkurzný právnik, ktorého meno sa nachádza na mafiánskych zoznamoch. Má povesť človeka, ktorý dokázal na súdoch vybaviť takmer všetko. Minulý mesiac podal minister spravodlivosti Boris Susko s cieľom zvrátiť právoplatný rozsudok nad odsúdeným podnikateľom, ktorý uzatvoril dohodu o vine a treste. Kollár teraz zakladá politickú stranu. O jeho plánoch a prepojeniach na koaličné strany sa budeme rozprávať s reportérom politického oddelenia Tomášom Kyselom a investigatívnym reportérom Martinom Turčekom.

Zoroslav Kollár je vplyvný konkurzný právnik, ktorého meno sa nachádza na mafiánskych zoznamoch. Má povesť človeka, ktorý dokázal na súdoch vybaviť takmer všetko. Minulý mesiac podal minister spravodlivosti Boris Susko s cieľom zvrátiť právoplatný rozsudok nad odsúdeným podnikateľom, ktorý uzatvoril dohodu o vine a treste. Kollár teraz zakladá politickú stranu. O jeho plánoch a prepojeniach na koaličné strany sa budeme rozprávať s reportérom politického oddelenia Tomášom Kyselom a investigatívnym reportérom Martinom Turčekom.

V další části výkladu listu Židům s teologem Johnem Vernonem McGeem a hlasem Pavla Vopaleckého se hledíme na text, který ukazuje na vnitřní postoj důvěry – nebo jejího nedostatku – jako rozhodujícího klíče k životu víry. Minulé chyby izraelského lidu nejsou jen historií, ale zrcadlem, které ukazuje na naši vlastní ochotu následovat Boží hlas.

Minulý rok se Spartě ozvala FC Bologna s konkrétní nabídkou na přestup Martina Vitíka. Byli ochotní za mladého stopera zaplatit 15 milionů eur + další 3 miliony jako možné bonusy a prémie, to se v české lize opravdu jen tak běžně nestává. Jenže sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický transfer zarazil s tím, že by nestihl sehnat náhradu. Letos se Bologna ozvala znova a jejich rovnice 11+4= 15 sice není tak nabušená jako před rokem (15+3 = 18). Ale po uplynulé sezoně bylo spíš s podivem, že je Bologna takřkajíc Vitíkovi věrná. I kdyby ovšem zůstalo jen u základu 11 milionů eur, pořád by to byla jasně nejvyšší suma, jakou kdy zahraniční zájemce za stopera z české ligy zaplatí. Netradiční součástí podcastu Nosiči vody byla v nové etapě i dotazovna čtenářů, v jejímž rámci protagonisté Nosičů například osvětlili, jak vypadá jejich příprava na natáčení. Proč v Anglii, Španělsku nebo Německu vychovávají lepší fotbalisty než současná česká mládežnická základna? Vyhrál by Tomáš Rosický Zlatý míč France Footballu, kdyby svého času přestoupil do Barcelony? Které české kluby zatím v ligové pauze nejlépe posílily?---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Jaké tituly aktuálně sleduje Branislav Soták, analytik společnosti Patrie? Dává smysl stále monitorovat americké akciové společnosti? Jak současný vývoj zahýbal s potenciálem amerických firem? Nejen na tyto otázky se zaměří moderátor Jan Šírek. Přejeme vám příjemný poslech. Upozornění pro klienty: Tento propagační materiál má pouze informační charakter a nelze jej vykládat jako poskytování investičního poradenství nebo jiné investiční služby, nejedná se ani o návrh na uzavření smlouvy. Společnost ČSOB AM při přípravě tohoto podcastu vycházela z aktuálně dostupných ekonomických informací a jejich vyhodnocení v době přípravy. Tento propagační materiál byl zpracován v dobré víře a vychází z krátkodobých prognóz očekávaného vývoje na finančních trzích, přičemž ČSOB AM negarantuje naplnění těchto prognóz. Investování nemusí být vhodné pro každého a jsou s ním spojena rizika, návratnost investice není zaručena. Minulé výnosy, stejně jako prognózy očekávané výkonnosti, nejsou zárukou výnosů budoucích a nezohledňují poplatky a daně. Materiál nepředstavuje doporučení ani výzvu k nákupu, prodeji nebo držení jakéhokoli konkrétního investičního nástroje. Jakýkoliv konkrétní investiční nástroj zmíněný v podcastu nemusí být z pohledu cílového trhu vhodný pro každého klienta. Podrobné informace, o konkrétních investičních nástrojích, včetně informací o poplatcích a rizicích naleznete na stránce Přehled všech investičních produktů a jejich výkonnosti | ČSOB v dokumentech Sdělení klíčových informací (v češtině), Jak se stanovuje produktové skóre (v češtině) a/nebo v prospektu/statutu fondu (v češtině nebo v angličtině), popř. si uvedené materiály můžete vyžádat v listinné podobě od svého bankéře. Investiční nástroje na rozdíl od klasických depozitních produktů nespadají pod režim pojištění vkladů.

Minulý měsíc jsem byla v Mariánských Lázních na téměř měsíčním ozdravném pobytu, protože o své tělo se pravidelně starám. Proč až na konec republiky, když u nás máme lázně před nosem? Protože každá voda, pramen, má své specifické léčebné účinky. Pojďme se na toto téma dnes zaměřit.www.helou.cz

Minulý pátek zemřel herec a někdejší šéf činohry Národního divadla moravskoslezského Stanislav Šárský. Poslechněte si jeho vzpomínky, které jsme natočili u příležitosti devadesátin Českého rozhlasu Ostrava.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kultura sehrála v 60. letech minulého století roli, jakou si dnes vůbec nedovedeme představitKonec 50. a celá 60. léta přinesly řadu zcela mimořádných intelektuálních a uměleckých výkonů, které ze západu pronikaly i k nám a okysličovaly zdejší zatuchlou atmosféru. Filosofie, literatura a umění tehdy ovlivňovaly svět jako nikdy předtím a už nikdy potom. Základním tématem byl individuální osud jedince. Literatura, film a divadlo se soustředily na existenciální problémy člověka a ukazovaly ho jako složitou bytost. Byl to zcela jiný úhel pohledu na svět, než jakým se díváme dnes. Psalo se a hovořilo o grotesknosti i tragice lidské existence, o svědomí, mravní odpovědnost člověka nebo naopak o jeho tělesnosti, o absurditě fungování společnosti, o pocitu odcizení i vzpouře jedince proti odlidštěnému systému. Člověk byl oceňován za svůj charakter, bohatství vnitřního života a fantazii, zatímco dnes je hodnocen podle toho, kolik vydělá, jak je úspěšný a jak umí komunikovat. Od umění jsme tehdy nepožadovali dojemné, zábavné nebo napínavé příběhy, ale především kladení znepokojivých otázek. Třeba tehdy nejslavnější filmy jako je Felliniho 8 a ½, Antonioniho Noc nebo Loni v Marienbadu Alaina Resnaise by dnes zcela propadly, protože postrádají to, co se dnes tak požaduje – jednoduchý a napínavý nebo zábavný příběh.

Poctivý hutný moučník chutná podobně jako perník. Vynikne ale chuť jablek, díky kterým je jabskořmák pěkně vláčný. Pekl Alois Hudeček z Jindřichova Hradce. Název je vlastně zkrácením slov: jablka, koření, mák.

Poctivý hutný moučník chutná podobně jako perník. Vynikne ale chuť jablek, díky kterým je jabskořmák pěkně vláčný. Pekl Alois Hudeček z Jindřichova Hradce. Název je vlastně zkrácením slov: jablka, koření, mák.

Tři měsíce před volbami a Česko se utápí v únikových tématech a aférách. Podstatné jsou přitom dvě věci – stav veřejných financí a budoucí zahraniční orientace státu. Minulý týden zveřejnil Andrej Babiš nástin programu hnutí ANO. Chce zestátnit ČEZ, slibuje levné energie a hlavně rozsáhlé přerozdělování peněz státním úředníkům, sociální transfery a především důchodcům. Vzhledem k předpokládanému růstu armádních výdajů to znamená, že by se výdaje měly zvýšit o stovky miliard. Už jenom proto, že Babiš neříká, že chce zvýšit daně. Naopak. Slibuje snížení firemních daní z 21 na 19 procent. Kde na to vezme? Znovu peníze natiskne jako v době covidu? Způsobí to další vlnu inflace?Další klíčovou otázkou je, jakou chce Babiš dělat zahraniční politiku. V posledních dvou letech systematicky podporoval slovenského premiéra Fica a maďarského Orbána. Vzhledem ke zmrtvení Visegrádské skupiny se nabízí orientace balkánským směrem. Všechny tyhle představy byly posíleny po bratislavské konferenci Společně ve Střední Evropě, které se zúčastnili slovenští a čeští politici a intelektuálové a naznačili nové směry vývoje. Jaká byla hlavní témata? Změna režimu, rehabilitace vlády jedné strany a zobrazování Ukrajiny jako oběti Západu, snažícího se vyřídit si účty s Ruskem.

Jak Donald Trump změnil finanční trhy, jakých omylů se doposud dopustil a co lze považovat za kroky správným směrem? Nejen na tyto otázky se v podcastu zaměří Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking. Upozornění pro klienty: Tento propagační materiál má pouze informační charakter a nelze jej vykládat jako poskytování investičního poradenství nebo jiné investiční služby, nejedná se ani o návrh na uzavření smlouvy. Společnost ČSOB AM při přípravě tohoto podcastu vycházela z aktuálně dostupných ekonomických informací a jejich vyhodnocení v době přípravy. Tento propagační materiál byl zpracován v dobré víře a vychází z krátkodobých prognóz očekávaného vývoje na finančních trzích, přičemž ČSOB AM negarantuje naplnění těchto prognóz. Investování nemusí být vhodné pro každého a jsou s ním spojena rizika, návratnost investice není zaručena. Minulé výnosy, stejně jako prognózy očekávané výkonnosti, nejsou zárukou výnosů budoucích a nezohledňují poplatky a daně. Materiál nepředstavuje doporučení ani výzvu k nákupu, prodeji nebo držení jakéhokoli konkrétního investičního nástroje. Jakýkoliv konkrétní investiční nástroj zmíněný v podcastu nemusí být z pohledu cílového trhu vhodný pro každého klienta. Podrobné informace, o konkrétních investičních nástrojích, včetně informací o poplatcích a rizicích naleznete na stránce Přehled všech investičních produktů a jejich výkonnosti | ČSOB v dokumentech Sdělení klíčových informací (v češtině), Jak se stanovuje produktové skóre (v češtině) a/nebo v prospektu/statutu fondu (v češtině nebo v angličtině), popř. si uvedené materiály můžete vyžádat v listinné podobě od svého bankéře. Investiční nástroje na rozdíl od klasických depozitních produktů nespadají pod režim pojištění vkladů.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Česká železnice je v situaci, kterou vlastně nikdy v historii nepoznala. Nákladní doprava, která byla vždycky hlavní zdroj zisku, se propadá a řada velkých firem je ve ztrátě. A naopak z veřejných prostředků mohutně podporovaná osobní doprava roste. Hodně o poměrech ukazují i veletrhy. Minulý týden na logistickém veletrhu v Mnichově byli čeští i slovenští nákladní dopravci hodně vidět – a zřejmě se snažili ulovit nové zakázky. Tenhle týden se potom pozornost upne do Ostravy, kde začíná největší český železniční veletrh. Co říká o stavu české železnice? Odpovídá ředitel veletrhu Robert Pagan.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Česká železnice je v situaci, kterou vlastně nikdy v historii nepoznala. Nákladní doprava, která byla vždycky hlavní zdroj zisku, se propadá a řada velkých firem je ve ztrátě. A naopak z veřejných prostředků mohutně podporovaná osobní doprava roste. Hodně o poměrech ukazují i veletrhy. Minulý týden na logistickém veletrhu v Mnichově byli čeští i slovenští nákladní dopravci hodně vidět – a zřejmě se snažili ulovit nové zakázky. Tenhle týden se potom pozornost upne do Ostravy, kde začíná největší český železniční veletrh. Co říká o stavu české železnice? Odpovídá ředitel veletrhu Robert Pagan.

Plakáty nás i v dnešní době lákají na různé kulturní události nebo třeba slevy v obchodech. V minulosti, před příchodem internetu, ale sehrály klíčovou roli také v propagaci automobilismu. Sběratelem automobilových plakátů je Martin Kupec, který o nich zároveň píše knihy a pořádá výstavy.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Today's episode is about the Weekend of Open Parks and Gardens in Slovakia. In the Slovak lesson, you are going to learn some words from today's topic. You will also learn how to say “I will take it!“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue between a granddaughter and her grandmom about the Weekend of open parks and gardens in Slovakia. Episode notesIn today's episode, I'm talking about the Weekend of Open Parks and Gardens in Slovakia. In the Slovak lesson, you are going to learn some words from today's topic. You will also learn how to say “I will take it!“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue between a granddaughter and her grandmom about the Weekend of open parks and gardens in Slovakia. Slovak lesson1.    uskutočniť sa (to take place)2.    skvelé podujatie (great event)3.    verejné parky (public parks)4.    súkromné záhrady (private gardens)5.    skleníky (greenhouses)6.    zeleň (greenery)7.    význam zelene (importance of greenery)8.    ochrana zelene (protection of greenery)9.    komentované prehliadky (guided tours)10. sprievodné programy (accompanying programs)11. tvorivé dielne (creative workshops)12. dielničky pre deti (little workshops for children)13. odznak (badge)14. magnetka (magnet)15. Tak to beriem! (I will take it!)DIALOGUE:Vnučka: Babi, tento víkend ťa zoberiem na výlet!Stará mama: Výlet? A kamže to ideme, do Tatier?V: Nie, len do parku alebo záhrady. Je totiž Víkend otvorených parkov a záhrad.SM: A to je čo za výmysel?V: Nie výmysel, ale super akcia. Otvoria parky a záhrady.SM: No teda! A čo tam budeme robiť? Sadiť mrkvu?V: Haha! Otvoria parky a záhrady, kam sa normálne nedostaneš. Staré kaštiele, tajné parčíky, skleníky…uvidíš!SM: Čo uvidím … V: Budú tam prehliadky, rozprávanie o záhradách, možno aj koncerty alebo tvorivé dielne.SM: Hmm. To znie ako prechádzka s bonusom!V: No hej! A budú tam aj sprievodcovia, ktorí porozprávajú historky, a niekde budú aj dielničky pre deti.SM: A budú aj lavičky? Lebo moje nohy ...V: Bude aj lavička, aj limonáda! A možno aj niečo o bylinkách, tak ako to máš rada. Minulý rok tam jedna pani rozprávala o levanduli a dali nám aj levanduľový čaj.SM: Tak to beriem! Ideme!Timestamps00:34 Introduction to the episode02:31 About the Open Parks and Gardens in Slovakia03:44 Fun fact 108:34 Fun fact 211:21 Slovak lesson17:12 Dialogue in Slovak19:12 Dialogue with the English translation22:45 Summary in Slovak23:57 Summary in English24:54 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena O Hilko LLC

V dějinách umění ji zajímá nelineární čas. Myšlenky o něm zakomponovala i do výstavy Mlčící jaro v Národní galerii. Minulá díla totiž zajímavě ožívají a promlouvají i v jiném kontextu umění. „Obrazy a tvary nás pozorují a my pozorujeme je. Vytváříme něco recipročního,“ říká ve Vizitce. „Důležité je stoupnout si k dílu a dívat se.“ Co má vnímání umění společné s meditací? A jak koncipuje výstavy, které kurátoruje? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dějinách umění ji zajímá nelineární čas. Myšlenky o něm zakomponovala i do výstavy Mlčící jaro v Národní galerii. Minulá díla totiž zajímavě ožívají a promlouvají i v jiném kontextu umění. „Obrazy a tvary nás pozorují a my pozorujeme je. Vytváříme něco recipročního,“ říká ve Vizitce. „Důležité je stoupnout si k dílu a dívat se.“ Co má vnímání umění společné s meditací? A jak koncipuje výstavy, které kurátoruje? Ptá se Karolína Koubová.

Zatímco v prvobytně pospolné společnosti se lidé po určitém stupni zamoření svého sídla odpadem přestěhovali na jiné místo, v pozdějších dobách, zejména ve starém Řecku a Římě, fungovaly přesně stanovené komunální služby. Zajímavou historii odpadového hospodářství v českých zemích v dávných i nedávných dobách až do současnosti přiblížil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Jak v dnešní době rezonuje zodpovědné investování v investičním světě? Jak se aktuálně liší investiční strategie mezi tzv. konvenčním a zodpovědným fondem? Jaké oblasti nabízejí atraktivní investiční potenciál i v současné rozkolísané době? Nejen na tyto otázky bude odpovídat Pavel Kopeček, portfolio manažer fondu ČSOB Akciový zodpovědný a Petr Kubec, portfolio manažer fondů ČSOB na míru zodpovědné. Investování nemusí být vhodné pro každého a jsou s ním spojena rizika. Disclaimer: Upozornění pro klienty: propagační materiál má pouze informační charakter a nelze jej vykládat jako poskytování investičního poradenství nebo jiné investiční služby, nejedná se ani o návrh na uzavření smlouvy. Hodnota investice může kolísat a její návratnost není zaručena. Minulé výnosy, stejně jako prognózy očekávané výkonnosti, nejsou zárukou výnosů budoucích a nezohledňují případné vstupní a výstupní poplatky a daně. Jakýkoliv konkrétní investiční nástroj zmíněný v podcastu nemusí být z pohledu cílového trhu vhodný pro každého klienta. Podrobné informace o konkrétních investičních nástrojích, včetně informací o poplatcích a rizicích, naleznete na Přehled všech investičních produktů a jejich výkonnosti | ČSOB v dokumentech Sdělení klíčových informací (v češtině), Jak se stanovuje produktové skóre (v češtině) a/nebo v prospektu/statutu fondu (v češtině, nebo v angličtině). Investiční nástroje na rozdíl od klasických depozitních produktů nespadají pod režim pojištění vkladů.

Zatímco v prvobytně pospolné společnosti se lidé po určitém stupni zamoření svého sídla odpadem přestěhovali na jiné místo, v pozdějších dobách, zejména ve starém Řecku a Římě, fungovaly přesně stanovené komunální služby. Zajímavou historii odpadového hospodářství v českých zemích v dávných i nedávných dobách až do současnosti přiblížil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Minulé kolo Snapbacks Ligy prinieslo poriadnu dávku prekvapení aj emócií:

Dělníci v těchto dnech dokončují opravu Branického náměstí v Praze 4. Pracují na něm od března minulého roku a hotové mělo být původně loni v létě. Práce se ale z různých důvodů protáhly. Nový termín otevření je 10. června.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Že mi budou tleskat tisíce lidí? Nikdy by mě to nenapadlo, ani jsem nechtěl být komentátor,“ říká Števo Eisele, který dnes komentuje Formuli 1 už třináct let a během té doby se z něj stal fenomén, který výrazně proměnil způsob, jakým se tento sport sleduje nejen na Slovensku, ale i v Česku. Společně s bývalým jezdcem Josefem Králem vytvořili duo EisKing – se kterým natáčí videa i podcast, pořádají živá vystoupení, ale především kolem sebe shromažďují obrovskou základnu fanoušků. „Když jsme spustili EisKing, naším prvním pravidlem byla nulová tolerance k nenávisti. Chtěli jsme přilákat slušné lidi a ono se to podařilo,“ popisuje novinář, jak se dvojici povedlo ke sportu přilákat třeba i mladé dívky, aniž by musel čelit „buranům“ jako jinde v diskuzích. Formule 1 má být podle Eiseleho nejen o závodění, ale právě především o fanoušcích a emocích. Zároveň otevřeně mluví o tom, proč považuje současné ekologické zásahy do Formule 1 za problematické. „Přišli jsme o zvuk, to byla základní esence formule 1. To je zbytečná škoda,“ říká Eisele a dodává, že změna pravidel může F1 uškodit víc, než si kdo připouští. V rozhovoru mluví také o své cestě k mikrofonu, ale i o tom, proč přestal sledovat politiku, nebo proč se ho dotýká, když je jako Slovák spojován s Andrejem Babišem. „Pro některé lidi Babiš zosobňuje všechno zlé slovenské. Netěší mě to, ale neovlivním to,“ vysvětluje komentátor F1. Kvůli tomu, jak umí někteří lidé být „zlí“, musel v určitou chvíli novinář změnit své mentální nastavení. Co ho ale trápí dnes nejvíc, je to, jak balancovat kariéru a roli otce. „Minulý rok jsem byl mimo domov 94 nocí. A když odcházím, syn se mi omotá kolem nohy a řekne: tatínku, nechoď… Tak je to těžké,“ přiznává Eisele s tím, že si ale takový život „vydřel“ a asi těžko může říct, že by byl šťastnější v jiné profesi. Co si myslí o Filipu Turkovi a jeho mediálním příběhu závodníka F1? Proč si podle něj současní politici zaslouží jen výsměch? Jaká úskalí má práce komentátora a jak se proměnila Formule 1 – a možná i on sám – od doby, kdy usedl za mikrofon poprvé? O tom všem mluví Števo Eisele v rozhovoru.

Minulý týden se na výstavišti v Praze konal další ročník knižního veletrhu Svět knihy. Ani tentokrát nechyběl literární program Das Buch. Společně ho připravují Goethe Institut, Rakouské kulturní fórum a Švýcarské velvyslanectví a v jeho rámci představují německojazyčné autory a autorky.

V čem je pro duchovní službu výhodné mít vlastní rodinu? V čem je to nevýhodné? Minulé setkání nad touto otázkou v pořadu Štafeta s farářem bez rodiny doplní tento týden zkušenosti muže, který je v duchovní službě, ale zároveň i manželem a otcem. K poslechu zvou Hana a Tomáš Grohmanovi.

„Spadol mi kameň zo srdca. Môžem sa každé ráno pokojne pozrieť do zrkadla a pýtať sa iných, či by dokázali to isté,“ povedal pre Postoj TV starosta Petržalky Ján Hrčka. Minulý týždeň odstúpil z funkcie po zistení, že zamestnanec jeho úradu si ulial z rozpočtu mestskej časti takmer tri milióny eur.

Orwell napsal, že „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá také minulost.“ V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak si někteří politici vytahují z historie symboly a události, aby jimi zdůvodnili své politické kroky.Minulý týden na pražském náměstí Republiky a nedalekém Staroměstském náměstí demonstrovaly proruské politické strany. První z nich měla podtitul demonstrace „Za urovnání vztahů s Ruskou federací.“ Na demonstraci mluvil také bývalý politik z devadesátých let Miroslav Sládek. Na jeho příběhu je možné popsat, jak se posunula politika. Tento zakladatel českého populismu byl vždy primárně protiněmecký, stejně jako většina radikálních stran z okraje společnosti. Dnes vidí hlavní zlo v Evropské unii a naopak vyzdvihuje dobré vztahy s Ruskem.Ještě výraznější posun se odehrál na Slovensku. Svou cestou na oslavy výročí konce války v Moskvě premiér Fico jen zvýraznil svou proruskou politiku, která je raritní v celé Evropě. Slučuje v sobě fašistické a komunistické tradice a směřuje slovenskou zahraniční politiku na Východ.Fico nikdy nedělal konzistentní zahraniční politiku, ta vždycky byla jen odleskem politiky vnitřní, které všechno přizpůsoboval. Z jeho kroků lze vyčíst, že počítá s předčasnými volbami a svou obhajobou ruských zájmů chce na svou stranu přitáhnout voliče ze Slovenské národní strany a Republiky. Celé Slovensko tím však vtahuje do izolace.

Už o niekoľko hodín sa začína hokejový sviatok, na ktorý čakajú slovenskí fanúšikovia celý rok. MS v hokeji 2025 budú opäť na obrazovkách TV JOJ, ktorá má práva na tento turnaj až do roku 2034. Roman Neuschl, šéf televízie JOJ Šport, v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu priblížil, na aké novinky sa diváci môžu tešiť a aká je dlhodobá vízia televízie v oblasti športového vysielania.Minulý rok sa podarilo „JOJ-ke” zabezpečiť rekordnú sledovanosť MS v hokeji, keď napríklad zápas proti USA dosiahol sledovanosť až 1,5 milióna divákov. Unikátom bolo tiež to, že televízia zachytila aj ženskú cieľovú skupinu.JOJ Šport tento rok opäť odvysiela všetkých 64 zápasov šampionátu, so štúdiami pred, počas a po zápasoch. V porovnaní s minulým rokom dôjde aj k niektorým personálnym zmenám - v štúdiu napr. nebude sedieť Vladimír Országh, namiesto neho prichádza Rastislav Pavlikovský, ktorý má bohaté skúsenosti zo švédskej ligy. Opäť sa diváci môžu tešiť aj na Jozefa Stümpela.V Góloch z bufetu sa hovorilo aj o problémoch pri organizácii šampionátu, najmä o nahustenom programe 64 zápasov do 15 dní, čo často vedie k situácii, keď si diváci musia vyberať medzi atraktívnymi zápasmi. JOJ Šport na kongresoch opakovane navrhuje rozšírenie času medzi zápasmi a predĺženie šampionátu na 3 týždne.K otázke vysielania NHL sa Roman Neuschl vyjadril, že momentálne to nie je ich prioritou, najmä kvôli problémom s vysielacími časmi a ťažkej monetizácii takéhoto obsahu. „Budeme stále tlačiť to, s čím sme začali a s čím sme vstúpili na trh, že sme slovenská športová televízia. Všetko to, kde cítime možnosť odprezentovať slovenských športovcov, slovenské ligy, slovenské akadémie, to je jedno, či to je hokej, basketball alebo akýkoľvek iný šport, tak do toho pôjdeme, aby sme prezentovali športovú komunitu, ktorá je na Slovensku silná, ale bohužiaľ v ostatných rokoch nedostávala priestor, aby mohla byť komunikovaná,” povedal Roman Neuschl o vízii televízie JOJ Šport.

Už o niekoľko hodín sa začína hokejový sviatok, na ktorý čakajú slovenskí fanúšikovia celý rok. MS v hokeji 2025 budú opäť na obrazovkách TV JOJ, ktorá má práva na tento turnaj až do roku 2034. Roman Neuschl, šéf televízie JOJ Šport, v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu priblížil, na aké novinky sa diváci môžu tešiť a aká je dlhodobá vízia televízie v oblasti športového vysielania.Minulý rok sa podarilo „JOJ-ke” zabezpečiť rekordnú sledovanosť MS v hokeji, keď napríklad zápas proti USA dosiahol sledovanosť až 1,5 milióna divákov. Unikátom bolo tiež to, že televízia zachytila aj ženskú cieľovú skupinu.JOJ Šport tento rok opäť odvysiela všetkých 64 zápasov šampionátu, so štúdiami pred, počas a po zápasoch. V porovnaní s minulým rokom dôjde aj k niektorým personálnym zmenám - v štúdiu napr. nebude sedieť Vladimír Országh, namiesto neho prichádza Rastislav Pavlikovský, ktorý má bohaté skúsenosti zo švédskej ligy. Opäť sa diváci môžu tešiť aj na Jozefa Stümpela.V Góloch z bufetu sa hovorilo aj o problémoch pri organizácii šampionátu, najmä o nahustenom programe 64 zápasov do 15 dní, čo často vedie k situácii, keď si diváci musia vyberať medzi atraktívnymi zápasmi. JOJ Šport na kongresoch opakovane navrhuje rozšírenie času medzi zápasmi a predĺženie šampionátu na 3 týždne.K otázke vysielania NHL sa Roman Neuschl vyjadril, že momentálne to nie je ich prioritou, najmä kvôli problémom s vysielacími časmi a ťažkej monetizácii takéhoto obsahu. „Budeme stále tlačiť to, s čím sme začali a s čím sme vstúpili na trh, že sme slovenská športová televízia. Všetko to, kde cítime možnosť odprezentovať slovenských športovcov, slovenské ligy, slovenské akadémie, to je jedno, či to je hokej, basketball alebo akýkoľvek iný šport, tak do toho pôjdeme, aby sme prezentovali športovú komunitu, ktorá je na Slovensku silná, ale bohužiaľ v ostatných rokoch nedostávala priestor, aby mohla byť komunikovaná,” povedal Roman Neuschl o vízii televízie JOJ Šport.

Minulý týden jsme společně zhodnotili draftové výběry jednotlivých týmů v konferenci AFC. Tím pádem dnes nám zbývá se ještě poohlédnout za konferencí druhou, tedy NFC. Kdo nás zaujal a čí kroky vedou dobrým směrem? Kdo naopak trochu klopýtl a nadcházející sezona nebude příjemná? To vše si jako vždy probereme na našem YouTube kanále ve středu 7. 5. od 17:45. Doufejme, že tentokrát bez problému s připojením.

Téma tohoto podcastu bude zaměřeno tentokrát na strukturované a zajištěné fondy, jejich výhody i nevýhody. Jak produkty patří mezi nejoblíbenější a jakou roli mohou hrát tyto fondy v portfoliu? Nejen na tyto otázky odpovídá Václav Lepič, specialista produktů a portfolií v ČSOB Asset Management. Upozornění pro klienty: Investování nemusí být vhodné pro každého a jsou s ním spojena rizika. Tento propagační materiál má pouze informační charakter a nelze jej vykládat jako poskytování investičního poradenství nebo jiné investiční služby, nejedná se ani o návrh na uzavření smlouvy. Hodnota investice může kolísat a její návratnost není zaručena. Minulé výnosy, stejně jako prognózy očekávané výkonnosti, nejsou zárukou výnosů budoucích a nezohledňují případné vstupní a výstupní poplatky a daně. Jakýkoliv konkrétní investiční nástroj zmíněný v podcastu nemusí být z pohledu cílového trhu vhodný pro každého klienta. Podrobné informace o konkrétních investičních nástrojích, včetně informací o poplatcích a rizicích, naleznete na Přehled všech investičních produktů a jejich výkonnosti | ČSOB v dokumentech Sdělení klíčových informací (v češtině), Jak se stanovuje produktové skóre (v češtině) a/nebo v prospektu/statutu fondu (v češtině, nebo v angličtině). Podílové fondy na rozdíl od klasických depozitních produktů nespadají pod režim pojištění vkladů.

„Fascinuje ma, že pivo nielen je len nejakým alkoholickým nápojom a k tomu populárnym. Ono je aj spoločenským nápojom. Vychutnávame si ho na celom svete v skupinách, v komunitách, v spoločnosti. Je súčasťou kultúry, preto by sme ho mali oceniť nielen ako nápoj, ale aj ako spoločenský jav.“Na Slovensko zavítal britský pivný kráľ – presnejšie viacnásobný víťaz ankety „Pivný autor roka“, a teda najlepšie píšuci autor o pive. Martyn Cornell. Autor kníh o dejinách piva, pivovarníctva a pivných štýlov. Minulý rok mu vyšla aj tá: Okolo sveta cez 80 pív – Around the World in 80 Beers.Prišiel do mesta na Dunaji - do Bratislavy, aby hodnotil tie slovenské. Je certifikovaný pivný degustátor a porotca prestížnych súťaží vrátane World Beer Cup. Čo na Slovensku z pohľadu piva našiel? A čo pivo vlastne je, keď ľudstvo sprevádza už od čias Sumerov a malo aj svoju bohyňu? Čo ho robí sviežim? Je „nápojom barbarov“, ako to o ňom šírili Gréci a Rimania ako vyznavači vína?Všetko otázky pre Martyna Cornella, ktorý za ním precestoval svet. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Fascinuje ma, že pivo nielen je len nejakým alkoholickým nápojom a k tomu populárnym. Ono je aj spoločenským nápojom. Vychutnávame si ho na celom svete v skupinách, v komunitách, v spoločnosti. Je súčasťou kultúry, preto by sme ho mali oceniť nielen ako nápoj, ale aj ako spoločenský jav.“Na Slovensko zavítal britský pivný kráľ – presnejšie viacnásobný víťaz ankety „Pivný autor roka“, a teda najlepšie píšuci autor o pive. Martyn Cornell. Autor kníh o dejinách piva, pivovarníctva a pivných štýlov. Minulý rok mu vyšla aj tá: Okolo sveta cez 80 pív – Around the World in 80 Beers.Prišiel do mesta na Dunaji - do Bratislavy, aby hodnotil tie slovenské. Je certifikovaný pivný degustátor a porotca prestížnych súťaží vrátane World Beer Cup. Čo na Slovensku z pohľadu piva našiel? A čo pivo vlastne je, keď ľudstvo sprevádza už od čias Sumerov a malo aj svoju bohyňu? Čo ho robí sviežim? Je „nápojom barbarov“, ako to o ňom šírili Gréci a Rimania ako vyznavači vína?Všetko otázky pre Martyna Cornella, ktorý za ním precestoval svet. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

⁠Odkaz na celý díl⁠Viktor Tauš filmem a představením Amerikánka zvedl téma ústavní péče. Popisuje příběhy dětí, které vyrůstají v dětských domovech. Do podcastu jsme ho pozvali společně s ředitelkou nadace Sirius, Danou Lipovou, která se problematikou náhradní péče odborně zabývá. Aby mohlo být dítě adoptováno, musí být soudem rozhodnuto, že je právně volné, že v původní rodině už není šance na zlepšení situace. Jak k takovému závěru bezpečně dojít? Zároveň existují data, že největší šanci na úspěšné osvojení má dítě do dvou let, rychlé jednání je tedy také důležitý faktor.Jak dnes funguje ústavní péče a proč není víc pěstounských rodin, když víme, že fungují lépe než ústavy? Těžké, ale důležité téma. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který se zaměřuje hlavně na Velkou Británii. V ní vlastní čtyři nájemní domy a pomáhá v ní hledat vhodné nemovitosti pro investici i svým klientům. Pro ně zprostředkoval desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun. V minulém díle (odkaz najdete v popisku) jsme si povídali o tom, proč je podle Adama Británie pro investory zajímavá. Dneska se podíváme na konkrétní nemovitosti a na některé z 38 investic, které už Adam v Británii udělal. Minulý díl najdete tady: https://rostecky.cz/investice-do-nemovitosti-v-britanii-adam-wojnar-t53842 Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

*Lístky na diskusiu: https://www.inviton.eu/e-18049/rozhovory-zkh-nazivo-kde-stoji-slovenskoČína sa tým už ani nijako špeciálne netají: armáda krajiny dostala úlohu, aby bola v prípade potreby do dvoch rokov schopná obsadiť Taiwan.Minulý týždeň dokonca nacvičovala rozsiahlu blokádu ostrova, a to na mori aj vo vzduchu. Posmelená krokmi Ruska na Ukrajine tak môže komunistická krajina zaútočiť, a ostrov obsadiť.Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku, prečo je Taiwan taký dôležitý.Zdroj zvukov: PBS, BBC*Lístky na diskusiu: https://www.inviton.eu/e-18049/rozhovory-zkh-nazivo-kde-stoji-slovenskoOdporúčanieNa Netflix pribudol dokument Architektura ČSSR 58 - 89 a verte mi, chcete to vidieť. Nemusíte byť ani fanúšik architektúry, tobôž sorely, pretože možno s prekvapením zistíte, aká kvalitná, nadčasová a úchvatná... ale niekedy aj honosne monumentálna a urbanisticky nevhodná architektúra tu za minulého režimu vznikala. Toto je nádherný výlet Jana Zajíčka a Vladimira 518 do našej architektúry, za Matušíkom, Milučkým, Skočekom aj Dedečkom a... trúfnem si povedať, že v aspoň základoch by sa vďaka tomuto dokumentu mohol a mal zorientovať každý.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Minulý týden vznikla nová formace, která se zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny – Okamurova čtyřkoalice. Vlastně ne, čtyřkoalice se jí říkat nesmí, protože formálně čtyři strany (Svobodní, PRO, Trikolóra a SPD) jdou na kandidátce Okamurovy SPD.Ano, ano, SPD a další strany vypustily mnoho slz a morálního pohoršení nad tím, že před čtyřmi lety šla do voleb koalice SPOLU, která se ovšem deklarovala jako koalice tří stran a musela kvůli tomu přeskočit 11procentní práh na vstup do Poslanecké sněmovny. SPD a další strany tehdy opakovaly mantru Miloše Zemana, že předvolební koalice je podvod na voličích.Dnes – v duchu této logiky – se dopouštějí přímo kolosálního podvodu, když se tváří, že jsou jedna strana, takže jim k přeskočení do Poslanecké sněmovny stačí jen přejít 5procentní hranici.V novém podcastu popisujeme, co vedlo Tomia Okamuru k tomu, že docela štědře nabízí místa na své kandidátce, jaké jsou konfliktní linie uvnitř tábora skryté čtyřkoalice a kdo nakonec uspěje v souboji o stejný typ voličů, kde se na SPD tlačí ještě ANO, Stačilo a Motoristé.Přinášíme spekulaci, jestli ekonomka Šichtařová, která má vést kandidátku čtyřkoalice – pardon, SPD – v Praze, používá siderické kyvadélko na určování začátku konce světové ekonomiky a zda se v době předvolební kampaně zase pustí do svého exmanžela Vladimíra Pikory z kandidátky Motoristů.

Minulý týden uběhlo pět let od propuknutí covidové pandemie. To, co se tvářilo jako dva týdny školních prázdnin, udělalo pořádnou rýhu do všech sfér každodenního života. Vilma s Mírou ve Slejváku zavzpomínali hlavně na některá pozitiva, která jim složitá doba poskytla.

Minulý týden uběhlo pět let od propuknutí covidové pandemie. To, co se tvářilo jako dva týdny školních prázdnin, udělalo pořádnou rýhu do všech sfér každodenního života. Vilma s Mírou ve Slejváku zavzpomínali hlavně na některá pozitiva, která jim složitá doba poskytla.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Exilová literatura je významnou součástí české literatury 20. století. Minulý týden se v pražském domě německy hovořících autorů uskutečnila přednáška Lucie Antošíkové z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd na téma: Emigrace jako výzva a odpověď. Československé spisovatelky a hledání vlastního hlasu.

Exilová literatura je významnou součástí české literatury 20. století. Minulý týden se v pražském domě německy hovořících autorů uskutečnila přednáška Lucie Antošíkové z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd na téma: Emigrace jako výzva a odpověď. Československé spisovatelky a hledání vlastního hlasu.

Je to snad poprvé, kdy jsou zahraničněpolitické události v Česku sledovanější než domácí politika. Nástup nové americké administrativy je zatím ve znamení rozchodu s dosavadní politikou – silná slova, za nimiž není jisté, co bude následovat.Projevuje se to i ve vztahu k Ukrajině. Nový americký prezident chce vyjednat příměří, a to na základě jednání s Ruskem. Ukrajinský prezident Zelenský chtěl Spojené státy získat na svou stranu, a proto jim nabídl smlouvu o vytvoření fondu na společnou těžbu nerostů.Minulý pátek se oba potkali v Bílém domě a jejich konflikt chvílemi připomínal zápas MMA. Otázkou je, zda se Zelenskému podaří rozehrát hry s dalšími zeměmi a vyvážit oslabenou podporu Spojených států.V Evropě se politici hlavních zemí pokoušejí vytvořit novou obrannou strukturu. A jak to všechno dopadne?

Michal Ešše a Lucie Titzová, studující jaderné inženýrství na ČVUT, vyprávějí v cestovatelském podcastu Casablanca o Koreji. Minulý rok tam čtyři měsíce žili, studovali v rámci zahraniční výměny a cestovali. Co jim nejvíc chutnalo, čemu se nejvíc divili, kam chodili na výlety do přírody a jak je Korea změnila? A je problém v Koreji pochválit Japonsko?Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Minulý týden nejdříve rezignoval nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, aby po dvou dnech vláda jmenovala na jeho místo Lenku Bradáčovou. V obou případech nevíme to podstatné: proč? Stříž měl například před sebou více než polovinu řádného mandátu, přičemž s jeho prací neměla vláda žádné větší problémy. Znamená to, že odešel na základě vlastního rozhodnutí? Anebo na něj někdo tlačil? Vysvětlení je veřejnosti dlužen i on sám. Stejně překvapivá je rychlost, s níž byla schválena vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, přestože má nastoupit až od dubna. Proč neprošla její nominace veřejnou debatou? Proč vláda neřekla, na základě čeho ji do funkce jmenuje? Ještě záhadnější je její prohlášení, že chce strukturálně zcela překopávat celou soustavu státního zastupitelství. To, co oznamují politici, kteří si to nejdříve dávají do programů a nechávají schválit ve volbách, ona vyhlašuje bez jakéhokoli mandátu. Je to náhoda? Ani náhodou. Lenka Bradáčová vždycky vystupovala jako polopolitik svého druhu. Vzpomeňme, jak psala zákon o státním zastupitelství a pokoušela se ho pod tlakem médií prodat politikům. Vždycky byla aktivistická a vždy se pokoušela centralizovat státní zastupitelství, aby spíš připomínalo někdejší prokuraturu. Drtivý je přitom pohled na vládní i opoziční politiky, kteří k tomu všemu mají tisíce výhrad, ale bojí se otevřeně vyjádřit.

Minulý týden mě potěšily dvě zajímavosti. Nad americkým státem New Jersey se vyrojily neznámé létající objekty, ano, taky se tomu říká UFO. Druhá novinka je méně romantická, ale v jistém smyslu podivuhodnější. Firma Google oznámila, že jí začal fungovat kvantový počítač. Dostal název Willow, česky vrba. Za pět minut spočítal příklad, který by zaměstnal stávající superpočítač na deset kvadrilionů let, tak to bylo v médiích a pečlivě opisuji.

Budou ústavní soudci určovat podobu politiky? A mají mít moc rušit volby? Tyhle otázky napadají, když přišly zprávy z Rumunska, kde ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb. Bylo to současně poprvé v novodobé historii, kdy hlavním argumentem bezpečnostních složek, z jejichž zpráv soud vycházel, bylo tvrzení o zásahu cizí moci do průběhu voleb. V rumunském případě konkrétně Ruska. Minulý týden také český ústavní soud, který funguje ve svém už čtvrtém složení v čele s Josefem Baxou, zrušil část zákona o střetu zájmů. Toho zákona, který aktivním politikům znemožňoval vlastnit média. Soudci tak rozhodli v nejtěsnějším poměru 9:6. Soudci stanovili pravidla, co je a není tzv. přílepek, tedy paragraf zabudovaný do právě projednávaného zákona, který mění jiný zákon. Dává se tím do rukou obrovská moc opozici, jakékoli opozici. Současná Poslanecká sněmovna je rovněž oslabována permanentními obstrukcemi ze strany ANO a SPD, které mají spíš ráz nekonečné volební kampaně. Otázkou je, jestli je tento způsob politického boje pro Babišův tým skutečně tak efektivní. Srovnáním prvních tří let Poslanecké sněmovny v éře premiéra Sobotky a nyní Fialy vychází, že tehdy bylo 53 schůzí s 259 jednacími dny. Dnes je to 124 schůzí s 326 jednacími dny. Přitom zákonů se přijímá přibližně stejně, takže rozvláčnost jednání jde jednoznačně na vrub obstrukčních praktik dnešní opozice. Není veřejnost spokojená s tímto způsobem parlamentní práce?

Minulý týden jsme v úterý večer měli příležitost sledovat pokusný start kosmického systému Starship. Před měsícem jsem tu o lodi Starship taky hovořil, nedivte se, že se k tématu vracím. Jde přece o kosmickou loď schopnou doletět na Mars a ještě dále, jak se o tom zmiňuje příslušný článek ve Wikipedii.

Minulý týden uznal Obvodní soud pro Prahu 8 známého psychiatra Jana Cimického vinným ve všech bodech obžaloby. Obžalován byl ze znásilnění a vydírání a odsouzen byl – zatím nepravomocně –, k pěti letům vězení, což je nejvyšší sazba. Také k zákazu činnosti na deset let.